REKONSTRUKCE NEJSTARŠÍCH ČESKÝCH OSOBNÍCH JMEN

Podobné dokumenty
Tematický plán pro školní rok 2015/2016 Předmět: Český jazyk Vyučující: Mgr. Jarmila Kuchařová Týdenní dotace hodin: 9 hodin Ročník: druhý

ZÁŘÍ. Náprava - používání pomůcek: Přípravné období pro výuku čtení a psaní, odstraňování symptomů provázejících dyslexii

( umístění") v systému daných denotátů" (Šrámek, 1995, s. 159). Plni tedy vlastní jména především funkci pojmenovaci a identifikační,

ú ú Ž Č Č Č Ť ť

Woody a Steina Vasulkovi

ěř ř Š ě ř ř ě ř Ď Č Í Č ě ř ř ě ř ě ý ě Ť ě ý ě ě ě ř ř š Č ó Č Č Č ěř ř ň ř ě řš ý Č Č š ě š ě ý š ř Č Č ě Č Č

Ú š č Ť š č č č ň Ť š Ť Í č Ť č š Ť č Í č Í Ť ň č Í š č čí Í š š č Ť Ť Í ň ú Ť š š Í š č

Ž Ž Ž Ž Ž Ť Ž Ž Ž Ž ŠŤ É ÁŽ Ž Ž Ž Ý

učivo, téma očekávané výstupy klíčové kompetence, mezipředmětové vazby Umí komunikovat se spolužáky a s dospělými.

Ř é é é úť Ú é é é é é ú é é é ú ú ú Č ú Č ú ú

č á á é ú Č é č Č á Č í ř č í ů í á í á č á í á é ě ý ý é í č í í á č í š ř á í č é č ě š í á š ě á á á ý č ě Č ý ěř í á í č č í ř é č á á í ě ý č í á

ť Ž ž ž ž ž ž ť ž ť É Ě ž ž ť ž ž ž ž ť ž ž ž

ř ž ť ť čá á ý ý á á áč ž ý ě ě ů á ř ž ř á ř ž ř ž ň á ř ř ř ý ěř ž ž ý č á ř ý č č šť á á Ú ý ó ž ť č ž á ě á š ě ř á á ě ůř ů ě š á ř ž á ě ř ř š ž

Š ň é Ž Č š é š é é ř Ž Ž č š é é č é Ž ř é Š Ú Ž ř é ž Ť é č Š č ř Ť ž ž ř ř é š ž ó Ž é é ř š ř ř ř š ž ř č ž é ř ř ř ž é é č č ů ř é é é ž ř é ó č

KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA - čtení - praktické plynulé čtení. - naslouchání praktické naslouchání; věcné a pozorné naslouchání.

FONETIKA A FONOLOGIE I.

- naslouchání praktické naslouchání; věcné a pozorné naslouchání. - respektování základních forem společenského styku.

Šablona: I/2Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské a informační gramotnosti

Ú é š é é š ú ů š Í Ú ú éú ú ú ú ú é é

ř Č ř ó Č ž Ú ú ř ž Ě ú ř ž ž ř ž ú ř ž ú Ú ř ž ř ž ú ř ř ó ž ž Č ř ú ř ž ú ř ř ž ř ř ž ž ř

š Š ě ěš č Š ž ž é Š ě Š ě

Tematický plán pro školní rok 2016/2017 Předmět: Český jazyk a literatura Vyučující: Mgr. Jana Paličková Týdenní dotace hodin: 9 hodin Ročník: druhý

í ě í č í ě ď ě ďí á á ě ě š í í á á ě á č Ž č ě í á č ě í č ž ě í ě ď č č á ě á ž ě ší ž ě ší Ž í ž í ě č š í í š Š íž č š č Íěš š ě č Ž í í Č á ě í

á í í Č ť ó í íď ý í í íř ý ř ě Í č ť í á š á ý é ů á í ť č Í Í é ď ž é ž ť é éř ů í š ší ý í Í é á É í ě é ř í Í í é í ř ě á ó í í ě š ě ý á ř í á í

Vývoj českého jazyka

ú ú ň ů ž ú š ú ú š ú š ť ů ú š š š ů ň ů ň š ň š ň ů ň š š ú ů ů ň ň š ů ň ň š š ů

ě ě ěř á á Ž á ě áč ě á é ě ů Ž ě é á á Ž á Ž Žá á ě á ě Ž ů č á š é Ž é ú á á á š á ý ó ý č á ňčá č é č ň á ř ý á ě ě ř Č ř žš č ň á ů é č ň á Ž é á

ť Á Á Í í ř ř

č Ť š Ť č č š Í č Í Í Ů Ž Ý š Í č Ů š Ť š Ú č Í č Í š Ů š č č Ž č ť Ů š ť ď č ť ť š Ý ú š č ť č ť ť č š ď č č š š ď ť ď šš č š

é Ť č Ě á Ž á ě Ě á ě ň č ě ě ě á á á ě á á Í ž ě ě á ě é ž á ě é š Ě č ě č č á š á č Ť š áž Ž č á á č č Ž č é ě Ž š é á ž á š ě ě č ě š ž Ť č ž ě ž č

č É É Ě Í Í Í í é í č é Ť í ě ě Í á á Ť í á í í í í Ť é í ě í í ě ž í é ě í Í í ž š é í á á ě í ž ě ší í í í ě ě ž íž í š í í é í í í ě Ť á í í í í á

š ž ý é é ů Ú ž š ž ú ů ý š é Š šť ů ň ý ý ý š ž é š é é é š ý ý ú ů ý é é é é š š š š ů Š š š ý ý š š ý š ž š ý ů é ý é é š š ú š é š š ý ý ů ý ů é ý


ř ě š ý č ů č č ý č ý š č ý ý ž é ž ě š č ř ý ž ž č ě é ý ž ě š ř ů č ř ř ž ř č ř č ě č ě ě ř ž ž ó ň ý é ě ý č š ř ě šš č ř ý úř é č č ř ýš č ř č ě č

é é č č é é í š á ě ž ě íš é é í í é é é é í é č ě ž í í í č éž í í áž ě Ť á í ž í í í á á ž é é é í í á š é č ěž í á ň á ě é á á Ť í é á á áž Ů á á ě

ť

ď ť Ý ť Š


Ý š ň š ž ň

Ý ň č Ť š ň Ť š ň č š š Ť š Ť čč Ť š Í č č Ť š č Ť Ť š š š č č ň š Ó č č š š č š š Í š Ť Í š Ť č Í š Ť š š Ť Ť š š Ť Ť Ť Ť Ť č š Ď č č š Ť Í š č č Ť č

Ť

é á Š ě ó ř ž á Á Š ě á ů é á í ř š áž č á ů í á í í ě í é á í ě š ří č ě í á á ů í í ř é í ž í ě ší řá č í ř ů í é é á é é ě ě ň é á ří á ň é ř č í Č

ž Ž ů ů Š Ž ů ů ů Ž Ž ů Ž Š Š ů Ž ů ů ň Ž ú Ž Ú Ž Š ť ť ť ť Ž

E M B L E M A T I C K É M Y S T É R I U M Z A H R A D Y

Otázky užívání písma u Slovanů v předcyrilometodějské době Staroslověnské památky psány dvojím různým písmem hlaholicí nebo cyrilicí (jen tzv. Frizins

ť č š ý ú č š ř š ř í ř ď ú ý š Ř ť ř ó ř š ř š š š ó ř ý ú Ž ý úřč š č

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Ř Á

Český jazyk ve 2. ročníku

Š š ě ž ě č Ž ě ě š á ť Ž ň š č á č á á á Ž Ž Ť Š ě Č é ě é áť á Ú á á ě é Ž Ť č á é Ž č č é é ž é Š Č ť Ž é č ě ť Ť č á á Íé á Š ě é š š Íé ě á á Č é

Základy genealogie II - čtení starého písma

Š ž Ť š Ť Č ž š š Ť š Ť Ž Ť ž Ť ž Ž Ť Ť Ť š ď Ť š Í Ť š Ť ž š š š Ž ť Ť Í Ť Ť š Ť ž Ť Ť š ž š Ť ž š Ť ž Í ž Ť Ť š Ť Ó Ť Ž Ť š Š ž Ť Ť š ž š ž Ť š Ž Ž

Í ž ž Ž ž Ž Ž ž Š ď Ž Í ť ž Í Ž Ž Ž Í Ý Š Í Š ž Ž Š ž ž ť Ž Š

š Ž ř Ž Ž Ž ý ů ř ý úř ř ý š Ž šž ž úř ř ý š ů ů ř Ž úř ú ů ů úř ř Ž ř š ý úř ř ř ý ří ž ř Ž ř Š ý ýš ý Í ř úř ř ý ú ú ý š Ž ř Í ř ž ř ů Ž ý ý ý ý

á á ř é č š š é á á á ě ě é áž ý ý ě ý ž Ž č á é ě ž á á á ě ů ý š ě á žš č á ě ě š ý á é á ě ř á á ý š á ě ě é šů ú ú á á é š é ě š ř š ě ý š Ž ě ě ě

Č á š á ě á á š é š ě á ŘČÁ é š š ů ě š á ě ě š š Č é á é ě Č á ě é é Á Ž é ě š é š é é ě ě Ý é é ě Ž š ů á ž á ž ž é Ó ě š ě é á é ů š Č Č ž é š Š Ž

Český jazyk - Jazyková výchova

Č š ř ř ř ř š ř Č Ř ň ž ř ř ý ř ř ž š ž š ř ň ý ř ú ý ř š ř ů ý ú š ž ž ř ř ř ž Ž š ř š Ž ř ž š š

Š š š ž Ť š Ť č č ď ž č Ť ž č č Ť ž ž ž ž Í ž ž ž č ž Ť š č š ď Ť Ž Ó Ť Ť š š ž č Ž ž š š š Ť Ť Ť Ž Ť š š č Ť ž Í š š ž š ž ŤŽ Ť š ž Š ť ž Í ď č š š š

Ý Ť ň Ť Ť Ó Ť Ú ď Ú ř Ž Ť Ť Ť Á Ď Ť Ť ů Ď ř Ť ů Ď Ť ď ď ť Ť ď

ý ď ř š ý ň Ú ž Ž ý ž ú ýš ú ú ů Ýš ř ý ý ž řš ý ý ž ř š Í Í Í ý ý ž ú ú ř ž ó ú ř š ř ý ř ž ů ý ý ř ýš ř ž ů ž řš ž šť ř ý ž ř ř ž ú ů ž ď ř š ž ž ž

ť ř ě ř ě é š ě ř ě ů ěž é ř č é ě ší č é š ě š ř ř é é ě ě é ř č š š ž ž é š é š č Í š š é é ř š š ě Í é ě ě ř ě ě é ř é ř ý ž ě ř Š ě ů ů é ů š ý ě

Í Ě É Č Í Í ň á é á é á ý ú ů š š é á š č ř é ů š á é á é é ž é ř ř á é ý ů ž š á š é ž ř á š ř ž ý ž á á Ě č ý ý ů ř ů ý ů é č á á á ř Ř ý á ů ž ř ý

ů č č č č úč č ž ň ž č ž ž š ž č ř č ů ř ř č ó é Á ř é š Á

Ž ť ř ň Ó ř Č ň Ť ť ť ů ť ť

OBSAH. Předmluva (Libuše Dušková) DÍL I. Rozbor fonologický

ČESKÝ JAZYK - 2. ROČNÍK

š š Č Í š ť ň č č š č ť č č Ě č š š č č š ň Ý ň č č š č Í č Ě č ň č ň š š Í Ý ď ď ň Í Í č č č č Í ť Í č č ň ň

ě í ů Žá ý á ř š ů č ň Ě í ť ř ť ř ť ýý ý ý á á ů ě ů ě ší í ř á í í ě á ř ě á á á ž í č í á í ří ř ě ú á í ý á í říš á ý ř ě í á ů ě ň á í á í á íř ý

š ž š Ť ž Ž ž Ť Ť Ť ž ž š Ž Ž ž ž Ž č č š Žď ž ž Ť Ť ž ž ŤŽ ÍÓ Ť Ť ť š Ť Ž Ž š Ť š š ž š ž ď č š Ť Ž Ď Í Ť š š Ž ž š Ž š č š č šť š Ť Ť Ť š Ť ž š Ž ď

é ž ň ž ř ž š ý ř š ř ů é é ů ž é ž ý ý ž ř ý ý ů Ž ýš Ú ý ž ú ř ř ř ž ř ý é Č Č é ď ř Ž ř ý ů é ý ř ý é ř ť Í

Ť ŤÍ ň ň č Ó Í č č Ť Ť Ť ň ň ť Ž ň ť ň Í ů ň ň ň č ť Í ŤÍ č Ť Ť č Í Ť č č Ť Ť Ď Ť č Ť č č Ť č Ť č ť Ť Ž Ť č Í Ž č ú Ť č Ý Ď č Ť

í á Č é ě á í Ž ý ů ě ú á č ž Č ží á ý á ě ý ý ý á ů ý ě á š š ď í ě í ž í í ří šč ě ý ý š é í é í ý ý ř ů ý ý áží ů í ý ě ší íš ž Č ý í á ý í ř í ě é

Á Č Ě Í Í ů š č ř Í ř ž ů ý ř ř ů č ř ž ř č ř ž ř č ú ř ř ž ř ý ý ů ý č č č ř ů ř š ř ů ř ž č ů ď ý ů ý ř ý ř Í ť č ř Ž č š Š ž č ř úč ř č ž Ť č ú ř ž

É Á Č Í Č Í É Č É í í č í á Ž ý ř ú ě č ář ě í á í í ž á á é éč š ě í á í í é ě ý ě ý ě á á á é á í É Á Č Í í ý č é á á š á í čá ů í í á é č ě íž é é

Základní škola Náchod Plhov: ŠVP Klíče k životu. Téma, učivo Rozvíjené kompetence, očekávané výstupy Mezipředmětové vztahy Poznámky

CZ.1.07/1.4.00/

ě ú ů éú ž é Ž é ú Á ě ě é ů é ů ůž ě ě ě ú é ť

ď š š ž ž ž Ó ž ď Ó š š ď Ť č č ť š ď Ť Ř š š č šš č ď ď Ť ž č Ť Ť Ť ď Š Í š Ť ď Ě Ť š ž ž č ž Ť ž Š Ť č č č Í ž š Š Í š ž ď Ť š ž č č Ť ž č š Ťš Ť č

ÉĎ Ř É Ý Ó Ý

é š á š á ž é á ř ý ý é á ř ě é ř ř á é ě řá á ř č ř ů ř á á č á ž ú é á šé ě ý č ý řá á ž ů ů ř ú á é é á ě š ě é ž ř é č ě é á č é ě šů š ě ř ý á á

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce

á á č í ěž í č í č í á á í é úč í čá á á á á č ý č é čá č í ě í č ěž í č í ž á í í á á á č ěž í č í ž á í á í á í ý ů é í á é á í á í í ž í é á í ý š

Í áž š ě č š Ť Š é ě á ě á é č á á á č č á Í Č č áť ě Ť Ž á ď ě é á á é ě č Í á Č é ě Ť áš ě š č é á š ě á č š ě é á Ť á Ž Í š Í ě č é č á Žč ě Ť ěé é

PRŮVODNÍ LIST k nově vytvořenému / inovovanému učebnímu materiálu

Š č ř č č ěř é ý ý ř ř ř č č ř ŠÍČ ý č Ň ě ř é ě š ě ý é ř č č Č Ů ě ý š ě č ě é š ř ě ý ě č úř ě č ý ě ý č ý

ť í ý ů š ú í ž Ý á á á á č Č ř á ř ší á ě í á í Š ú á ž é ť ž í á í ě é č í Č á ě ě ž ě ěž ý ý č é í í í á í ž á ž ř č ž í š ú á á ě í í í á č ě ě á

é é Ť í í íš ě é é á í Ěí é é á í Ť á Ž á Ť č é č í Ťá Í č é é ě ě í č š í é é ě ě ší Ť á ě á í š í é é á é ě Ť Í č é é í áš é Ť í á í á í í č é č í Ť

ž á ž íí á í í á á é í á é ší ě Ž č á á ší š á í í í ě ě ň ě ť á ť ě š é á Ž Ťí ě á ě Í Ť í ž í é ě á ž í š Ó Č íž í á á ž íž Ž é č ě á ě é á é é ě í

Aktuální změny v didaktickém testu z češtiny 2015

é ě ě ž ý č ů ě é ě í ě á ě ř ř á ý ěí í á é á é í č ý č Ý ší á í ý ý á č é ř í ě é ž í é š ě ž é á ě í í é ě é ě á č ě á é ž š á ř Í š á á ř ší ý á é

Č Ž ú ú ú Š ú Š ú ú ó ú Č ú ú ú Č Ů ú ň ú ú Ě ú ú

á ž á á á áš ň ž ů ý á ý á ř á á řá ů á áš ž ž á č š ř á č ýš ý ý á č á ýš č ř š řů č ý č ý ýš á č ýš á ž á á š č ý á č č ý á řů č ý č š á á řů ř ů á

Zvuková stránka jazyka

í ž š š í ě ž é ý č řé í ž ě š ř ě é ř ř ž ž í ž ř ý ě ží ř ž ý é ě š é é ří š ř ě é ř Ž ř š čé ú í é ř č ě ř í ý é ě ř ží ř é ě í ž ž ý č ř ž ě é ž ý

ť ť ť ť ť ť ť Ó ť

ó Ť ž š ů ň ů ý ý ý ó š š É Ě Ý ú É Á ú É ýď ó ť Ě ó č ť

Obsah ÚVOD 11 DÍL PRVNÍ PŘÍPRAVA NA LOGOPEDICKOU TERAPII

íž áží ě í á Ř á á Ž č é é ě í š ě čí á řá í ý ý řá í ě í ř ě č ž á í Ž í ě é ř á ě š í é ě Žá í š ě í č ě ř ů í Ž ý í ů ř á á ý ý á í ý á í ř í ě í é

á á á š á á á š é č éš á Š šš ý č ě á š á Š šš ý č žá ů š ž á Š šš ý č žá š é Ť š ý č ý Š ě ě Ť ý ě š ě á á á é ě ě š é ě Š ě á á ě č ě ý ěž éš á á ě

Transkript:

REKONSTRUKCE NEJSTARŠÍCH ČESKÝCH OSOBNÍCH JMEN 10. Jak již bylo řečeno v úvodu, naráží rekonstrukce těchto bohemik na mnohá úskalí. Čím dále se totiž vracíme do minulosti, tím hlouběji je jejich pravá podoba skryta pod nánosem času. Málokdo z rodilých Čechů by např. v následujících dokladech hledal česká slova: Crucac, Cas, Psid. Tyto podoby názorně ukazuji, že úspěšné zpracování nejstarsich českých slov je zcela závislé na správné rekonstrukci jejich nejednoznačných a mnohdy též nesrozumitelných zápisů. Rekonstrukci rozumíme opětné, nové sestavení, uvedení do původního stavu" (Slovník spisovného jazyka českého, 5, 1989 2, s. 42), a proto zde věnujeme pozornost nejednoznačnému zápisu bohemik, hláskovému stavu češtiny v jejím počátečním období a rebohemizaci jmen adaptovaných do latiny. 11. Veškeré potíže znesnadňující rekonstrukci bohemik vyplývají z jejich nejednoznačné grafické podoby. Speciální okruh problémů představuje způsob, jakým byla zapisována. K zachycení nejstarsich českých slov sloužil nejednoznačný způsob zápisu, jenž využíval liter středověké latinské abecedy. Tato abeceda plně vyhovovala latinským textům, v nichž se bohemika vyskytovala, ale nebyla vhodná pro záznam českých slov, protože čeština měla více hlásek než latinská abeceda písmen. Tuto disproporci řešili domácí i cizí písaři na úkor jednoznačnosti zápisů. K označení hlásek v latině neexistujících nebo odlišně vyslovovaných užívali grafických znaků pro nejbližší hlásky latinské. Na základě těchto zásad vznikl nejstarší český pravopis" a byl později nazván primitivním proto, že připouštěl, aby byla jedna hláska označována různými písmeny a zároveň aby jedno písmeno označovalo více hlásek. Zbývá dodat, že již tehdy byly hledány a prověřovány možnosti věrnějších zápisů českých slov. Poskytovaly je především spřežky, kombinace dvou, tří liter sloužících k označení jedné hlásky, ale zpočátku nebyly ani ony ustálené. V jejich využití panovala stejná pestrost jako při zápisech slov literami jednoduchými, poněvadž představovaly individuální pokusy písařů, jež vyústily ve skutečný pravopisný systém až na počátku 14. století. Prozatím skýtaly jen další možnosti záznamu jednotlivých hlásek a zvyšovaly jejich variabilitu. Např. k zachyceni českého c se nabízelo 14 možností: ths (Bothscho, tj. Bočka), tsch, cz, sc (Tschazta, Czasta, Scasta, tj. Častá), ch (Schedron, tj. Ščedroň), sch ts, zch (Schyrnin, Tsyrnin, Zchirninus, tj. Čpťín), cs (Bics, tj. B'ič), sh (Milish, tj. 12

M'il'íč), csh (Zlugacsh, tj. Slugáč) atd. Mnohé litery a spřežky označovaly hlásek více: z mohlo znamenat z, z', i, s', s, š, c, c' (Zuest, Vratizir, Vladyzlaus, Stoyza, Mistislawiz, tj. Zv'ěst, Vraťižir, Vlaďislav, Stojša, Msťislav'ic') atd. Nejednoznačný způsob záznamu č snad dostatečně ilustruje nejstarší fázi staročeského pravopisu, v níž se jeho neustálenost projevila v míře největši. Zasloužili se o ni jak domácí, tak cizí písaři; ti druzí především, protože zachycovali česká slova bez znalosti češtiny. Ne vždy se jim to podařilo, a proto nebyly zkomoleniny zapisovaných slov jevem ojedinělým. Materiál bohemik přinesl velký počet liter a spřežek sloužících k označení jednotlivých českých hlásek; je to množství mnohem větší, než jaké se obvykle uvádí (Křístek, 1978, s. 693-704). V naší práci jim větší pozornost nevěnujeme, poněvadž tato problematika vyžaduje speciální studii. 12. Ale ani sebedůkladnější znalost primitivního pravopisu nám sama o sobě správnou rekonstrukci nezajistí. Abychom mohli v málo srozumitelných zápisech jako Crucac apod. zodpovědně rozhodnout, kterou z hlásek nejednoznačné litery zachycují, musíme znát později doložená staročeská apelativa i antroponyma a o tento materiál se při rekonstrukci opírat. Patří totiž k specifikum vlastních jmen, že mohou být tvořena jak na pozadí apelativ se stejnou motivací, tak pomoci vlastních slovotvorných prostředků, pro nás mnohdy zcela neobvyklých, takže si slovotvomou strukturu jmen v málo jasných dokladech domýšlet nemůžeme. K správnému přečtení zápisu Crucac je třeba vědět, že se staročeská apelativni jména nositelů vlastnosti tvořila příponou -ák od adjektiv a že litera c označovala c, č, k a že se při čtení nesnadno rozeznávala od písmene t, které mohlo znamenat i ť. Na základě těchto skutečností odhalíme v zápisu Crucac jméno Kruťák, tedy 'krutý člověk'. Rekonstrukce Kručák doložená ve starší literatuře neobstojí, poněvadž se nejasný základ kruč- při tvoření staročeských antroponym neuplatňoval. Náročnější bývá rekonstrukce nejednoznačné zapsaných jmen, zejména jednoslabičných, jež byla odvozena zvláštními příponami z různě zkrácených antroponymických základů. Zde je srovnání s typy staročeských osobních jmen prvořadou podmínkou zdařilé rekonstrukce. S oporou o později doložená staročeská antroponyma a o znalost platnosti všech tří liter lze zápis Cas číst několika způsoby: nejpravděpodobnější je čtení Čaš, neboť stejné jméno je doloženo ve 14. století. Bylo odvozeno příponou -š z některého jiného antroponyma začínajícího slabikou Ča- (Čakan). Možné jsou i rekonstrukce Kas, Kaz' a Kaš, protože odpovídají tehdy využívaným antroponymíckým typům slovotvomým, ale žádné z nich nebylo ve staré češtině doloženo přímo. Jména Kas a Kaz' mohla vzniknout krácením jiných jmen (Kasán, *Kaz'im Yr) podobně jako dnešní Tom < Tomáš a Kaš by bylo opět odvozeno příponou -š z Kasán apod. Nejméně pravděpodobné je čtení Čas, protože tento apelativni základ se v jiných staročeských antroponymech nevyskytuje. Jak patrno 13

z uváděných příkladů, vyplývá druhý okruh rekonstrukce bohemik z bohatých možností tvoření antroponym. Úspěšné řešeni naznačených problémů vyžaduje dobré znalosti historické slovoťvorby apelativ i antroponym. 13. Poslední okruh problémů se týká toho, že jméno potřebujeme představit v takové podobě, v jaké žilo v době zápisu. Protože nezkoumáme přímo vývoj antroponym, rekonstruujeme jména k době jejich prvního záznamu a tyto podoby je pak reprezentují po celé období 11.-13. století. Domnívám se, že v jazykovědných studiích zaměřených na nejstarší období češtiny by rekonstrukce bohemik měly respektovat tehdejší složitý fonologický systém, a to bez ohledu na skutečnost, zda se jednotlivé hláskové jevy promítly do grafiky či ne. Vzhledem k rozsahu a zaměření práce se nemůžeme podrobněji zabývat hláskovými podobami jednotlivých jmen ani jejich dalším hláskovým vývojem: Boguslav > Bohuslav, Jur 'ík > Juřík, Tichan > Cechan, Slav'ibor > Slajbor... Omezujeme se jen na nejnutnějši údaje o staročeském hláskosloví a připojujeme nejstarší antroponymické doklady jednotlivých hláskových jevů, které jsme v našem materiálu bohemik zjistili. Někdejší nosovku e připomíná latinizovaná podoba Venceslaus, běžně užívaná po celé sledované údobí, a doklad Zuentopolco (d. sg., 885, kopie z 11. st., CB, 1, s. 23); ovšem pro naše potřeby vycházíme z typicky české a převládající podoby Svatoplk (1131). V nejstarším období češtiny byly f, / a /' sonans vyslovovány nejčastěji s průvodními vokály a jejich rozmanitost a nepevné postavení dokládá řada antroponym: 1221 Virchozlaus, 1235 Verhozlaus, 1240 Wurchozlaus, tj. Vfchoslav (CB, 2, s. 198 3, 1, s. 157; 3, 2, s. 306); 1225 micek, 13. st. Micek, 1218 Vulcech, tj. V}'ček (CB, 2, s. 263, 396,433). Aby tyto pestré zápisy uměle nezvyšovaly počet jmen a na první pohled nezkreslovaly údaje o produktivitě typů, rekonstruujeme bohemika bez průvodních vokálů, pouze s[, /, /' sonans. Domníváme se, že toto zjednodušení je možné, protože i v období do konce 13. století běžně existovala výslovnost těchto slabikotvorných hlásek bez průvodních vokálů: 13. st Vlček (NP, s. 417). Podobně nezachycujeme ojedinělé vkladné hlásky, jimiž se odstraňovaly pobočné slabiky (např. v základu mst-): 1198-1199 Mistigneuifilius (CB, 2, s. 5). Evidujeme pouze ty hláskové změny, které výrazněji zasáhly do podoby antroponyma. Byla to především přehláska 'a > 'á > ě prováděná už od 12. století, a to v základech slov i jejich formantech : 1169 Bohuše, tj. Bohuše (CB, 1, s. 218); 1175 Cec, tj. Čieč < Čáč (CB, 1, s. 244). Nečetné zápisy typu Načarat (13.st., Cs, s. 142), v nichž a označuje původní -é- < e, rekonstruujeme jako Načěrat a literu a považujeme za pisařskou hyperkorekci. Registrujeme též výsledky tzv. staročeského stahování dvou sousedních samohlásek po zániku intervokalického h (Bohuslav > Bouslav (1209 Bouzlaus, CB, 2, 14

s. 80) > Búslav (1278 Buzlaus, CB, 5, 2, s. 603) i stahování typu N'eostup > Nástup (1218 Neosztup, CB, 2, s. 152; 1188 Noóstup, CB, 1, s. 294). Rovněž zánik samohlásky uvnitř slova a následné zjednodušováni souhláskových skupin mohlo vést k výrazné změně antroponyma: Dpislav > *DpsIav > Dplav (1192 Drizlai filius, CB, 1, s. 306). V primitivním pravopisu se většinou neoznačovala kvantita, nerozlišovalo se e, ě, ie a nezaznamenávala se měkkost konsonantů. Při rekonstrukci nejednoznačných zápisů se opíráme o popisy staročeského hláskosloví obsažené v historických gramatikách (zejména Lamprecht, 1966; Komárek, 1958). Pro češtinu 11.-13. století byla typická souhlásková měkkostní korelace (korelace změkčenosti, Vintr, 1992). Dílčí systém souhlásek měl na přelomu 10.-11. století následující páry tvrdých a měkkých souhlásek:p-p\ b-b', m-m', v-v', t-ť, d-d', n-n\ /-/'(/ = tvrdé, /' = měkké), r-r\s-s\ z-z', v důsledku pračeské depalatalizace pak ještě c-c'. Mimo páry zůstaly tvrdé konsonanty k, g, ch a měkké ň,j, č, ž, š (Lamprecht, 1966, s. 32-34, Komárek, 1958, s. 44). Při rekonstrukci jmen vycházíme z této situace a podle potřeby evidujeme další hlásky, které vznikly v průběhu dalšího vývoje (h 1169 Bohuzlaus, Bohuše, CB, 1, s. 218, ř 1257 Ivrshik, CB, 5, 1, s. 223). V sledovaném období probíhala pračeská depalatalizace. Také její výsledky se snažíme v jednotlivých případech zachytit, ale sledovat depalatalizační procesy na materiálu propni je velmi nesnadné. V jednotlivých formacích hrála totiž důležitou roli analogie s ostatními jmény se stejným základem, která často pračeskou depalatalizaci (a často též i jiné hláskové změny) rušila, nebo alespoň znepravidelňovala: Viec 'em % Váceslav x Vacen, Viecen; domníváme se, že ke zkrácenému základu Viec'- se připojil parasystémový sufix -en, který patrně způsobil ztvrdnutí základového c, ale nemohl ovlivnit slabiku s přehlasovaným ie. Není vyloučen ani výklad druhý, že jméno Vacen bylo později změněno na Viecen právě na pozadí starobylých základních jmen s komponentem v podobě Vác 'e i Viec 'e. Ve shodě s Lamprechtem (1966, s. 35) nepočítáme s pračeskou depalatalizací ve slabikách Vá, Ve. Bohmová (1990) sice datuje pračeskou depalatalizací právě na jménu BoVeslav zachyceném na mincích z 10. a začátku 11. století, ale tyto výsledky, ač pozoruhodné, by bylo třeba ještě prověřit na dalším materiálu. Proto se v naší práci opíráme o výklad tradiční. Antroponyma byla v textech většinou zaznamenána v nom. sg. Často byla adaptována do latiny (Boguslaus, Paulikus, Benko, Otradus,filiusOtradi); také z těchto podob rekonstruujeme česká jména (Boguslav, PavVík, Benek, Otrad) a adaptacím českých jmen do latiny pozornost nevěnujeme. Není pochyb, že znalost staročeského hláskosloví je pro pochopeni mnohých zápisů nezbytná. Ono záhadné slovo Psid, které jsme připomínali v úvodu, je přesvěd- 15

čivým důkazem toho, že při rekonstrukci bohemik je třeba řesit všechny okruhy jejich problémů společně. Zápisu Psid porozumíme jen tehdy, budeme-li znát následující fakta. Doklad psaný Psid se podobá později doloženému staročeskému jménu Před. Lze jej s ním ztotožnit, nikoli však přímo a bez úvah. Víme-li však, že s označovalo v primitivním pravopise také hlásku š a že písmeno i mohlo zachycovat též ě, docházíme k možné, ale stále ještě nejasné podobě Pšěd. Doklad vsak pochází z r. 1263 (CB, 5, 1, s. 556), tedy z období, kdy probíhala změna r"> ř a kdy se hledaly možnosti, jak tuto novou hlásku zapisovat Ř se posluchači jevilo jako hláska sykavá, mohlo se tedy k jeho zápisu užit i písmene s, které označovalo podobné hlásky s, z a zejména pak š, ž, jejichž výslovnost nebyla od f příliš vzdálená. Na základě těchto skutečnosti můžeme zápis Psid rekonstruovat plným právem jako Před. Správnost našeho postupu potvrzuje později doložené staročeské jméno Před. Vzniklo zkrácením jména Pr'ědm 'ir, stá. Přédmir podobně jako třeba Ben < Benedikt. 14. Rekonstrukce nejstaršich českých antroponym nastolila řadu problémů a pouze jejich zodpovědným řešením opřeným o znalosti staré češtiny včetně jejích osobních jmen dospíváme ke skutečným podobám prvních českých slov. Tím ovšem naše práce nekonči, nýbrž začíná, protože až po této náročné přípravné etapě může nastoupit vlastní zkoumání nejstaršich antroponym. 16

2025 © DocPlayer.cz Ochrana osobních údajů | Podmínky obsluhování | Kontaktní formulář