1 Zelený čtvrtek 2009 Slovo boží Slovo Boží, které jsme právě dočetli, má zapálit naše srdce, jako učedníkům jdoucím do Emauz, jak o tom za krátko uslyšíme, tak naše srdce mají po přečtení Božího slova hořet. Stejně jako máme zakrátko přijmout Ježíše Krista v Eucharistii, tak ho nyní přijímáme ve slově. Slovo z nás dělá posluchače a jako jsme sjednoceni při přijetí Eucharistie, tak jsme sjednoceni při naslouchání Božímu slovu. Boží slovo je přípravou na spojení s Ježíšem Kristem ve chlebě a víně. Slovo, a to slovo Písma se přečtením stává přítomné. To, co se čte, zakouším teď a tady. Nastává chvíle té které události a my při tom můžeme spoluzažít, co se dělo. Stejně jako budeme za pár hodin slavit Hospodinovu paschu, vyjití Izraele z Egypta, stejně tak jsme teď tím lidem, který slaví hod Beránka. A stejně jako veřeje Izraele byly potřeny krví velikonočního beránka tak i veřeje naších srdcí budou potřeny krví Krista našeho pravého velikonočního Beránka. Každý z nás znovu prožívá svůj osobní Egypt, svůj dům otroctví, znovu je nám dána možnost vyjít z hříchu směrem ke svobodě. Znovu se nacházíme v čase hodu Beránka, znovu se dostáváme do hodiny, kdy Ježíš předjímá svou smrt na kříži, kdy se svými učedníky slaví velikonoční večeři a sám se stává tím pravým velikonočním beránkem, který vyvádí Izrael a tedy i nás z domu otroctví, hříchu a smrti.
2 Proměňování Slova apoštola Pavla jsou pak nejstarší zprávou o ustanovení večeře Páně, Eucharistie, Mše svaté. Pavel jasně popisuje kdy se to stalo: v noci, kdy byl Ježíš zrazen, v noci před jeho bolestným utrpením a smrtí na kříži co se stalo: vzal chléb lámal, vzal kalich, vzdal díky důsledky: kdykoli jíte tento chléb, zvěstujete smrt Páně zvěstovat smrt Páně znamená hlásat, vyznávat Ježíšovo vysvobození z pout hříchu a smrti; tedy opět obětování pravého velikonočního beránka a polití veřejí jeho krví. Popisuje se zde proměňování, slyšíme tedy slova: Toto je moje tělo, které se za vás vydává. Toto je kalich mé krve. Tělo v hebrejském pojetí znamená celého člověka. Když Ježíš říká: Toto je moje tělo. = toto jsem celý já, toto je celý můj život od narození po zmrtvýchvstání, toto je celé mé vykupitelské dílo. V chlebu nám dává celý svůj život. Krev je v hebrejském pojetí sídlo života. Když Ježíš říká: Toto je kalich mé krve = jsme obdarováni jeho smrtí. Ježíš nám dává svou smrt tedy dává nám vysvobození z hříchu a smrti.
3 Účast na proměňování To je mé tělo, to je kalich mé krve. Já jsem dal tělo a krev za vás, vy dávejte své tělo za ostatní. To je ono umývání nohou učedníků, to je Eucharistie, to je dávání svého života za své přátele. To je oběť. Vzkříšený Kristus je hlava i tělo, a Kristovým tajemným tělem je církev, tedy každý z nás jednotlivě, jak zde jsme proto můžeme spolu s Ježíšem Kristem volat: Toto je moje tělo, toto je kalich mé krve. Přátelé Boží, rodiče, naučte své děti a zvláště vy mladí naučte se při mši svaté volat Toto je moje tělo. Naučte se spojovat své tělo, svůj život s životem Kristovým. Stejně jako se Kristus stal poživatelný pro nás všechny, naučte se i vy být poživatelní jeden pro druhého. To je oběť. Jsme povoláni k tomu stát se Eucharistií. Jedině v díle Ducha svatého mělo Ježíšovo lidství sílu dát se za nás v oběť. Jedině v síle Ducha svatého jsme schopni říkat Toto je moje tělo a přinášet sami sebe v oběť. Ve Mši sv. je dvojí Epikleze tedy dvojí vzývání Ducha svatého 1. aby se v síle DS stal chléb a víno tělem a krví Ježíše Krista 2. abychom v síle DS měli sílu stát se obětí úplnou a ustavičnou. Pokud se naučím sjednocovat svoje tělo, svůj život s tělem Ježíše Krista, objevím hodnotu lidského těla. Vždyť je chrámem Ducha svatého. Pak je každé tělo krásné a i kdyby celý svět dával najevo, že ideál krásy je někde jinde nebo v někom jiném, každé tělo je pak krásné a dokonalé, protože je spojeno s Kristem a jím prozářeno. Tělo pak pro mě nebude předmět, který si chci vyzkoušet, jestli mi vyhovuje, nebude číslem pokoje a postele v nemocnici, nebude jen biologickým odpadem, který po usmrcení už nepotřebuji.
4 Přijímání Šéf jedné firmy měl slavit narozeniny, Nebyl zlý ani nepříjemný a přes to se ho zaměstnanci báli nebo před ním měli minimálně ostych. Jeden z nich, ale koupil dárek a napsal přání a nabídl ostatním, že se pod něj mohou podepsat. Ostatní sebrali odvahu, dárek přijali za vlastní, takže se stal společným darem a svým podpisem to ztvrdili. Šéfovi to udělalo velikou radost a druhý den dal všem zaměstnancům placené volno. Ježíš je ten nejskvělejší dárce a dar zároveň a každý den se chce dávat jako dar Otci a každého z nás zve, aby se pod tento dárek podepsal, abychom se stali spoludárci. Ve Mši sv. dáváme pod společný dar tři podpisy: 1. Podpis - když kněz nebo jáhen lije vodu do vína a říká při tom tato slova: Skrze tajemství vody a vína ať se účastníme božství toho, který se stal účastným našeho lidství. 2. Podpis - Je to naše společné Amen, když kněz drží pozdvižené dary a říká: Skrze něho a sním a vněm je tvoje všechna čest a sláva, Bože Otče všemohoucí, v jednotě Ducha svatého po všechny věky věků. 3. Podpis - To je naše přijímání, kdy přijímáme dar a sami se stáváme darem. Přijímání je pak communio společenství s Kristem, s bratřími a sestrami, s celou církví. Při přijímání vstupujeme do celého života Ježíše Krista. Naše tělo patří Ježíši Kristu a on přijímá nás víc, než my přijímáme jeho. Tělo Kristovo se stává mým tělem. Jeho svatost se stává mojí svatostí. Stejně jako my v tu chvíli patříme Kristu víc než sami sobě, tak to, co je Kristovo patří nám více než to, co je naše.
Závěr Řekněme dnes při proměňování každý sám u sebe v duchu spolu s knězem: Vezměte a jezte z toho všichni: toto je moje tělo, které se za vás vydává. Vezměte a pijte z něho všichni: toto je kalich mé krve, která se prolévá za vás a za všechny na odpuštění hříchů. Toto je smlouva nová a věčná, to konejte na mou památku. A staňme se Eucharistií. 5