Vývoj a dějiny I. Cíle: 1) Naukový: Žáci se seznámí s dějinami a vývojem liturgie ve Starém Zákoně a pochopí její význam a souvislost s liturgií, kterou prožíváme dnes. 2) Formační: Na základě vybraného biblického úryvku o Božím působení mezi lidmi se žáci zamýšlejí, jak obsah daného úryvku souvisí s jejich konkrétním životem jak ho prožívají? Pomůcky: 1) Příloha č. 1 Eucharistická modlitba; PW prezentace; Pracovní list, tužka pro každého, pastelky. Scénář: 1) Úvodní aktivita: IV. eucharistická modlitba a její poselství. 2) Liturgie ve Starém zákoně práce s PW prezentací. 3) Závěr osobní poselství. 1. Úvodní aktivita: IV. eucharistická modlitba a její poselství Katecheta buď v místnosti, nebo venku schová text IV. eucharistické modlitby viz Příloha č. 1. Žáci mají za úkol ji najít. Poté se text přete: Děkujeme ti, svatý Otče, a vyznáváme, že jsi veliký a žes všechna svá díla učinil v moudrosti a lásce. Člověka jsi stvořil k svému obrazu a svěřil jsi mu celý svět, aby vládl nade vším tvorstvem a sloužil jedině tobě, svému Stvořiteli. A když ti člověk odepřel poslušnost a ztratil tvé přátelství, tys ho nenechal napospas smrti. Slitovával ses nad lidmi a pomáhal jim, aby tě hledali a nacházeli. Častokrát jsi jim nabízel smlouvu a kázáním proroků je učil očekávat spásu. A tak jsi, Otče, miloval svět, žes k naší spáse poslal svého jediného Syna, když přišla plnost času. Mocí svatého Ducha se stal člověkem, narodil se z Panny Marie, žil náš život a podobal se nám ve všem, kromě hříchu. Chudým zvěstoval spásu, zajatým vykoupení, zarmouceným radost. A naplnil tvou vůli a byl poslušný až k smrti kříže; svou smrtí smrt přemohl a svým vzkříšením obnovil život. A abychom už nežili sami sobě, a žili pro něho, tvého Krista, pro nás ukřižovaného a vzkříšeného, poslal jako svůj první dar těm, kdo uvěřili, tvého svatého Ducha; a ten dále koná ve světě jeho dílo, všechno naplňuje a posvěcuje. 1
Katecheta se nejprve zeptá, zda už někdo tuto modlitbu slyšel, nebo kde si myslí, že by se s ní mohl setkat (jedná se o modlitbu, kterou mohou někdy slyšet při mši svaté). Žáci dostanou Pracovní list, kde tuto modlitbu mají napsanou. Jejich úkolem bude vysledovat, co text říká o Boží přítomnosti jakým způsobem se Bůh projevoval a projevuje uprostřed nás? (smlouva, kázání proroků, poslal svého Syna, poslal svého svatého Ducha). V Pracovním listě si žáci daná slova vyznačí v textu barevně. 2. Liturgie ve Starém Zákoně práce s PW prezentací Katecheta naváže: V textu můžeme vidět, že se zde propojují události Starého a Nového Zákona. Tento text nám ukazuje, že křesťanství je spojeno se židovstvím a má v něm svůj původ. Při slavení liturgie si připomínáme a znovuprožíváme slavení významných událostí. Jedná se o události, které se odehrávají mezi člověkem a Bohem, jedná se vždy o nějaký Boží zásah ve prospěch člověka. Proto můžeme o liturgii hovořit již ve Starém Zákoně, kdy vztah mezi Bohem a člověkem připomínala smlouva. Nyní se podíváme na dějiny liturgie, jak se vyvíjela, jakými proměnami procházela, jak byla vnímaná. V dnešní hodině se zaměříme právě na liturgii ve Starém Zákoně a připomeneme si některé její důležité okamžiky. V dějinách izraelského národa je popsáno, že Bůh s člověkem skrze vyvolené osoby uzavírá smlouvu. Tato smlouva spočívá v tom, že člověk uzná Hospodina za jediného Boha svého života a jemu bude důvěřovat, Bůh jej pak bude chránit a žehnat celému jeho životu, rodině i potomstvu. Následující práce probíhá formou PW prezentace: Podíváme se společně na několik důležitých okamžiků dějin Izraelského národa (Abrahám, Mojžíš, Chrám, proroci, babylonské zajetí). 1. Snímek Úvodní obrázky 2
ABRAHÁM 2-7. Snímek Abrahám Promítneme žákům dva citáty z Bible: Tu noc se mu ukázal Hospodin a pravil: Já jsem Bůh tvého otce Abrahama. Neboj se, jsem s tebou. Požehnám ti a rozmnožím tvé potomstvo kvůli Abrahamovi, svému služebníku. A pokračoval: Já jsem Bůh tvého otce, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův. Mojžíš si zakryl tvář, neboť se bál na Boha pohledět. Žáci zkusí charakterizovat, co všechno se můžeme z těchto vět dozvědět o Hospodinovi. Důležitá výpověď je, že živý Bůh, Hospodin, není vázaný na určité místo, ale vztahuje se k živým osobám praotců (dříve Izraelité vedli kočovný život, a proto museli plně důvěřovat Hospodinu, který s nimi putoval) Katecheta pak pokračuje: Náboženský život praotců tvořila smlouva (já ti budu sloužit, ty mě budeš chránit) a oběť oboustranná výměna dávám, abys dal. Nyní si přečteme biblický úryvek Gn 12, 2.7 smlouva s Abrahámem: Učiním tě velkým národem, požehnám tě, velké učiním tvé jméno. Staň se požehnáním! I ukázal se Abramovi Hospodin a řekl: Tuto zemi dám tvému potomstvu. Proto tam Abram vybudoval oltář Hospodinu, který se mu ukázal. Otázka: Liší se nějak tato smlouva od smlouvy, která znamenala něco za něco? Necháme žáky, aby sami zkusili definovat rozdíl, poté doplníme: Ve smlouvě s Abrahámem Hospodin dává zaslíbení země a potomstva jako dar a vždy mu bude žehnat. Vyžaduje však od Abraháma naprostou důvěru v jeho vedení (ne aby mu sloužil). Abrahám důvěřuje Hospodinu a to se projeví i ve chvíli, kdy má obětovat svého syna Izáka. Do Pracovního listu si žáci napíší jednu z následujících myšlenek: Hospodin není vázaný na určité místo, ale vztahuje se k osobě. Uzavírá smlouvu s Abrahamem, obsahem smlouvy je zaslíbená země a zaslíbení potomstva jako dar. Abrahám důvěřuje Hospodinu. 3
MOJŽÍŠ 8. Snímek Mojžíš Katecheta podá žákům informace: Hlavní událostí v dějinách židovského národa je osvobození a smlouva. Prostřednictvím Mojžíše vysvobozuje Bůh Izraelský národ. Izrael je vysvobozen z Egypta ne proto, aby se stal národem jako ostatní, ale aby sloužil Hospodinu. Bůh uzavírá s Mojžíšem smlouvu. Lid má žít podle Boží vůle. Vysvobození je povolání k novému životu, které je oslavováno prostřednictvím židovské paschy. Tento svátek zpřítomňuje Boží čin záchrany z Egypta krví beránka, jehož krví si Izraelité potřeli dveře, aby tak byli uchráněni od smrti a podivuhodný přechod přes Rudé moře. S beránkem se setkáváme také v Novém zákoně, a tímto beránkem je sám Ježíš, který za nás zemřel a vstal z mrtvých vysvobodil nás ze smrti a dal nám nový život. Žáci na základě výkladu doplní do Pracovního listu odpovědi na otázky, nebo doplní věty: Co je hlavní událostí židovského národa? (osvobození a smlouva) Izrael je vysvobozen z Egypta, aby (sloužil Hospodinu) Jak má lid žít? (podle Boží vůle) Vysvobození je (povolání k novému životu) CHRÁM 9. Snímek Chrám Otázka: Na obrázku je král Šalomoun. Co drží ve své pravé ruce? Proč je takto vyobrazen? Král Šalomoun nechal v Jeruzalémě vystavět Hospodinu chrám. Chrám je místo Boží přítomnosti. I když Boha nelze spoutat do stěn, a omezit ho jen na určité místo, přesto dovoluje člověku, aby mu vystavěl chrám, který bude Jeho příbytkem, aby tak měl lid možnost se s ním setkat. V chrámu probíhají ranní a večerní oběti, které vykonávají kněží za celý národ podle předpisů daných Hospodinem. (Chrám, stejně jako dnes kostel, je zvláštní prostor určený pro zvláštní účely.) Otázky k diskuzi viz Pracovní list: Lze Boha omezit v prostoru? Proč si Bůh nechává postavit chrám? Co se v tomto chrámu děje? 4
PROROCI 10. Snímek proroci Hospodin se projevuje také skrze proroky. Na snímku jsou vybrané výroky proroků. Žáci hledají, co proroci vytýkají lidu (odtržení života od Boha). Zapíší si do Pracovního listu. Tu řekl Samuel: Líbí se Hospodinu zápalné oběti a obětní hody víc než poslouchat Hospodina? Hle, poslouchat je lepší než obětní hod, pozorně rozvažovat je víc než tuk beranů. (1 Sam 15,22) Chci milosrdenství, ne oběť, poznání Boha je nad zápaly. (Oz 6,6) Když mi přinášíte zápalné oběti a své oběti přídavné, nemám v nich zalíbení, na pokojnou oběť z vašeho vykrmeného dobytka ani nepohlédnu. (Am 5,22) Panovník praví: Protože se tento lid přibližuje ke mně ústy a ctí mě svými rty, ale svým srdcem se ode mne vzdaluje a jejich bázeň přede mnou se stala jen naučeným lidským příkazem, (Iz 29,13) BABYLONSKÉ ZAJETÍ 11. Snímek babylonské zajetí Když byli Izraelité v Babylonském zajetí, nemohli putovat do Jeruzalémského chrámu. Vzniká proto místo, kde se klanějí Hospodinu a to místo se nazývá synagoga. Izrael poznává, že Hospodin je Pánem i na území cizích bohů a dochází poznání, že i bez chrámu je možné sloužit Hospodinu. Každý muž v Izraeli chápe, že i konkrétně s ním je uzavřena smlouva. V Pracovním listě napíší žáci odpověď na otázku: Jaké poznání přineslo babylonské zajetí Izraelitům o uctívání Boha? Závěr: Židé si ve svých slavnostech, ve své liturgii vždy připomínali tyto mocné Hospodinovy činy, především Velkou noc, kdy je Hospodin vyvedl z egyptského otroctví. V těchto svátcích a oslavách se Hospodin a jeho dílo zpřítomňuje konkrétnímu člověku na konkrétním místě. A člověk si díky liturgii potvrzuje pravdivost a aktuálnost těchto událostí také pro jeho osobní život. 3. Závěr osobní poselství Žáci si mohou vybrat jeden z biblických úryvků, které zazněly v PW prezentaci. Zkusí se vžít do dané osoby či osob, ke kterým Bůh hovořil, a zamýšlejí se nad obsahem vzhledem ke svému životu: Co říká daný úryvek konkrétně mě? Úryvek si napíší do Pracovního listu. 5