žadatel: DIAMO, státní podnik, odštěpný závod GEAM, Dolní Rožínka, 592 51 ŽÁDOST Skládka Bukov O VYDÁNÍ INTEGROVANÉHO POVOLENÍ PRO ZAŘÍZENÍ Skládka TKO Bukov 1. a 2. etapa (stávající zařízení) a 3. etapa (nové zařízení) KAPITOLA č.6 C 248-05 prosinec 2005 Žádost zpracoval: INVESTprojekt NNC, s.r.o., Špitálka 16, 602 00 Brno tel: 543254285, 543254284,, fax: 543240676 e-mail: nnc@investprojekt.cz http://www.investprojekt.cz
6 Stručné netechnické shrnutí údajů uvedených v žádosti 6.1 Identifikace provozovatele zařízení Obchodní firma nebo název, anebo jméno a příjmení DIAMO, státní podnik odštěpný závod GEAM Právní forma Adresa sídla nebo místa podnikání Adresa pro doručování písemností (pokud se liší od výše uvedené) státní podnik 592 51 Dolní Rožínka 592 51 Dolní Rožínka IČ, bylo-li přiděleno 00 00 27 39 DIČ, bylo-li přiděleno CZ00002739 Počet zaměstnanců 3 (19.9.2005) Výpis z obchodního rejstříku nebo jiné evidence viz příloha č. I Kontaktní osoba zmocněná provozovatelem zařízení k jednání v rámci řízení o vydání integrovaného povolení: Jméno a příjmení Ing. Jiří Jež Adresa Dolní Rožínka, Branišov 8, PSČ 592 51 Funkce Vedoucí oddělení ekologie Telefon (Fax) 566 593 984 (566 593 792) E-mail jez.jiri@diamo.cz 6.2 Umístění Areál skládky TKO Bukov společnosti DIAMO, s.p. odštěpný závod GEAM se nachází v Kraji Vysočina, obec Bukov, katastrální území Bukov na Moravě. Skládka leží cca 300 m severně od obce Bukov na úbočí menšího vrchu v zářezu vytvořeného Bukovským potokem poblíž silnice II/385 směr Tišnov - Nové Město na Moravě. Skládka se nachází v areálu bývalého hlubinného dolu Bukov a využívá některá jeho bývalá zařízení. Z důlní činnosti v areálu zůstala v provozu dekontaminační stanice důlních vod. Ukládání odpadů se postupně vzdaluje od obce Bukov dále k severu. 6.3 Zařízení a jeho základní parametry Řízená skládka odpadů Bukov (S-OO3) je určena zejména pro ukládání směsného komunálního odpadu a odpady kategorie O. Celková plocha areálu 1 a 2. etapy činí 7,14 ha (z toho skládka 2,32 ha) a výhledově je uvažováno o 3. etapě výstavby - rozšíření skládky severním směrem. První etapa 135 000 m 3, druhá etapa 131 000 m 3, třetí etapa 503 000 m 3. Technické požadavky na skládku odpadů odpovídají příslušným ČSN a platné legislativě. Skládka je kromě vlastního těsněného tělesa skládky vybavena obslužným zařízením při vstupu do areálu (vrátnice, váha, kontrolní plocha, oklepový rošt, garáž kompaktoru), obslužnými komunikacemi, oplocením, osvětlením areálu ap. Při patě skládky je jímka průsakových vod a čerpací stanice. Skládka se provádí jako hutněná s překrytím vrstev zhutněných komunálních odpadů vrstvou krycího (technologického) materiálu. Dno a boky tělesa skládky jsou zajištěny HDPE fólií tloušťky 1,5 mm. Pod těsnící folií bylo u 1. etapy umístěno hutněné minerální těsnění 3x 20 cm, u 2 a 3. etapy jsou a budou umístěny desky z materiálu na bázi bentonitu, nahrazující přirozenou geologickou bariéru nepropustného podloží. Při výstavbě nové etapy bude těsnost položené fólie a dokonalost napojení Strana: 1 z 5
na těsnění předchozích částí skládky ověřována. Bude pokračovat monitoring podzemních a povrchových vod, který probíhá kontinuálně již od vzniku skládky. Po zaplnění skládky v určité části a ukončení provozu bude v daném místě těleso skládky postupně rekultivováno. Skládka bude upravena do tvaru dle projektu, provedena podpovrchová odplyňovací drenáž, pokryto geotextilií a izolační fólií, drenáží, zeminou a ornicí. Povrch bude oset a částečně i osázen dřevinami. Odplyňovací systém bude napojen na výstupní koksokompostový filtr. 6.4 Zdůvodnění záměru Účelem zařízení je skládkování tuhého komunálního a průmyslového odpadu. Skládka slouží k ukládání odpadů ze svozových oblastí Tišnov, Nové Město na Moravě a Bystřice nad Pernštejnem. V současnosti se sládkuje na ploše připravené ke skládkování v rámci 1 a 2.etapy výstavby skládky. Je již zaplněno cca 80 % z této kapacity. Při očekávaném návozu až 20 000 t/rok by byla do roku 2007 skládka zcela zaplněna. Proto se připravuje 3.etapa výstavby, která zvýší kapacitu skládky o dalších cca 500 000 m 3, což představuje zvýšení životnosti o cca 25 let. 6.5 Vstupy do zařízení Vstupy do zařízení jsou nevyužitelné odpady kategorie ostatní do třídy vyluhovatelnosti III. a odpady kategorie O, které nelze na základě vyluhovatelnosti hodnotit (zejména směsné komunální odpady po vytřídění využitelných komodit). Odpady jsou získávány organizovaným sběrem zabezpečovaným specializovanými firmami z měst a obcí ve svozové oblasti. Další podíl ukládaných odpadů tvoří odpady produkované živnostmi a průmyslovými a jinými podnikatelskými subjekty regionu. Všechny dovezené odpady jsou podrobeny systému důkladného příjmu, na základě kterého je rozhodnuto o tom zda mohou být na skládce uloženy či nikoliv. Dalšími vstupy do zařízení jsou pohonné hmoty pro kompaktor a křovinořez pro údržbu areálu, elektrická energie pro osvětlení, čerpací stanici a vytápění a pitná voda pro sociální účely. 6.6 Zdroje znečišťování Existence ekonomicky dostupné zabezpečené skládky odpadů v principu snižuje možné plošné znečišťování území tím, že odpady jsou sváženy a zabezpečeně ukládány a nejsou likvidovány jiným méně vhodným způsobem. Skládka odpadů i sám proces skládkování je určitým zdrojem znečišťování složek životního prostředí. Díky dokonalému technickému a organizačnímu zabezpečení jsou tyto negativní vlivy minimalizovány. Emise do ovzduší: Emise do ovzduší jsou způsobeny jednak emisemi z provozu spalovacích motorů (dovoz odpadů nákladními automobily, kompaktor, údržba areálu) a pak vlastní skládkou (uniká skládkový plyn). Skládkový plyn je směs plynů (zejm. metan, oxid uhličitý, oxidy dusíku, dusík, kyslík, sirovodík) a vodní páry, která vzniká biologickým rozkladem organických látek ve skládce. Složení plynů se v průběhu času mění a je závislé na mnoha faktorech (složení odpadů - zejména množství biologicky rozložitelného odpadu, teplota, vlhkost, stáří uloženého odpadu, způsob péče o skládku atd.). Plyn (zejména metan) je při volném průchodu skládkou k povrchu v podpovrchové zóně díky vzdušnému kyslíku biologicky rozkládán na vodu a kysličník uhličitý. Složení plynu je proto při povrchu jiné, než ve vnitřním tělese skládky. K sledování stavu skládky uvnitř tělesa je prováděn pravidelný monitoring složení skládkových plynů, z kterého vyplývá, že skládka Bukov je relativně málo plynující. Obsah metanu dosahuje v 60 cm pod povrchem řádově jednotky %. Je zřejmé, že produkce plynů je nižší díky relativně nižšímu obsahu biologicky rozložitelné složky ukládaného odpadu. To je způsobeno tím, že ve svozové oblasti je velké procento obcí, u kterých je produkce těchto odpadů v porovnání s městskými oblastmi nižší. Dále se zřejmě projevuje řádná péče o skládku (hutnění, vrstvení, zvlažování) a klimaticky chladnější oblast. Strana: 2 z 5
Skládka je ve smyslu zákona č. 86/02 Sb. zvláště velkým zdrojem znečištění a provozovatel musí dodržovat veškerá ustanovení tohoto zákona a jeho prováděcích vyhlášek. Emise do vod: Vyloučení kontaminace podzemních a povrchových vod zabraňuje technické řešení (minerální těsnění, fólie 1,5 mm). Funkčnost těsnění je kontrolována pravidelným monitoringem. Vznikající průsakové vody ze skládky jsou jímány drenážním systémem a sváděny do nepropustné jímky. Zachycená voda je pak přečerpávána a rozlévána na tělese skládky. Zde dochází k jejímu zasáknutí a zvlhčení tělesa skládky. Značná část vody se postupně odpaří. 6.7 Stav území, kde je nebo má být zařízení umístěno Biota Hodnocené území není součástí žádného národního parku a neleží ani v chráněné oblasti. V dosahu zájmového území nejsou vyhlášeny také žádné národní přírodní rezervace a přírodní rezervace ani přírodní památky. Pozemky nejsou součástí územního systému ekologické stability, a to jak na úrovni místní tak regionální. Významné krajinné prvky nebudou záměrem dotčeny, nevyskytují se zde žádné přírodní formace s možností výskytu chráněných druhů. Půda V současné době je plocha určená k rozšíření skládky z převážné části pokryta zemědělskou půdou nižší kvality. Stávající 1. a 2. etapa byly budovány na antropogenně pozměněných pozemcích (odval a zařízení dolu Bukov). Ovzduší Území obce Bukov nepatří (dle Nařízení vlády č 60/2004 a dle sdělení č. 6 MŽP ČR uveřejněném ve věstníku částka 4 z dubna 2004) mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Voda Zájmové území přísluší z hlediska vodopisného členění do hlavního povodí řeky Dunaje (4-00-00) a jeho dílčího povodí 4-15-01 Svratka po Svitavu. Při detailnějším členění je, podle základní vodohospodářské mapy 1:50 000 list 24-13 Bystřice nad Pernštejnem, posuzovaná lokalita umístěna v drobném povodí 4-15-093 Bukovský potok s plochou 7,072 km 2 a lesnatostí 30%. Obcí protéká málo vodnatý Bukovský potok, který je recipientem srážkových vod z areálu skládky a je stále dotován dekontaminovanou důlní vodou. Dle údajů ČHMÚ z roku 1997měl potok následující průtoky: Q 355 = 0,3 l.s -1 Q a (roční) = 4,5 l.s -1 Q 100 = 5,5 l.s -1 Bukovský potok není ve smyslu vyhlášky ministerstva zemědělství č.333/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, významným vodním tokem. V k.ú. Bukov bylo vyhlášeno ochranná pásmo 3. stupně vodního zdroje Vodní nádrž Pisárky. Areál neleží ve vyhlášeném záplavovém území nebo v území určeném k rozlivu povodní. Podzemní voda je v oblasti vázána na kvartérní pokryv, zónu zvětrávání a zónu podpovrchového rozpojení puklin. Hloubka oběhu je dána místní erozivní bází. Hladina podzemní vody je převážně volná a sleduje konformně terén. Hladina podzemní vody pohybuje cca 3 až 5 m pod terénem, v údolních depresích může ojediněle dosahovat těsně k povrchu. Hydrochemicky náleží podzemní voda typu Ca - HSO 4 -. Kvalita podzemní vody v bezprostředním okolí skládky je pravidelně monitorována (2x ročně). Jsou sledovány 4 vrty mělké podzemní vody: vrt PV-2 nad areálem skládky, monitoruje podzemní vodu přicházející ke skládce vrty PV-4, PV-5, PV-6 pod areálem skládky, monitoruje podzemní vodu odtékající z podloží skládkového tělesa jižně pod areálem skládky. Strana: 3 z 5
Hodnoty sledovaných ukazatelů se pohybují v pásmu limitních hodnot kritéria "A" Metodického pokynu MŽP z 15.9.1996, kterým jsou stanovena kritéria pro limitní koncentrace vybraných chemických látek přítomných v podzemních vodách. Kritérium "A" v tomto MP odpovídá přibližně přirozeným obsahům sledovaných látek v přírodě. V území, ani v jeho bezprostřední blízkosti, se nenachází žádné zdroje povrchové či podzemní vody k hromadnému zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Nejsou zde evidována ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů a přírodních minerálních vod. Horninové prostředí a přírodní zdroje Z regionálně geologického hlediska se území nachází v blízkosti styku strážeckého moldanubika a svrateckého krystalinika. Obě jednotky jsou budovány metamorfovanými, místy silně migmatitizovanými, horninami, jejichž stáří odpovídá střednímu proterozoiku. Oblast se nachází v pestré skupině moldanubika, z petrologického hlediska se jedná o střídání plagioklas-biotitických rul s polohami amfibolitů. Střídající se horninové pruhy mají generelně SJ směr. Původní kvartérní pokryv je zachován pouze na části území (plocha 3.etapy). Ostatní plochy jsou druhotně ovlivněny stávající činností na pozemku (bývalý odval z jámy Bukov, akumulační nádrž a další doprovodná zařízení). Proti původní úrovni terénu se rostlé horniny nachází v hloubce 5 až 7 m v údolí, na svazích v hloubce 3,5 až 5,5 m. Profil je tvořen náplavovými a svahovými hlínami, níže je vyvinuto eluvium (písčitojílovitá hlína s úlomky navětralých hornin). V zájmovém území je dle informací ČGS - Geofond registrováno výhradní ložisko nerostných surovin Rožná, číslo ložiska 3240400, pro radioaktivní suroviny. Území s předpokládanými výskyty jiných ložisek, tj. schválené prognózy se v místě záměru, ani jeho bezprostředním okolí nevyskytují. 6.8 Opatření v oblasti emisí a odpadů Opatření v oblasti snížení emisí a odpadů vychází z plnění zásad provozního řádu a správných technologických postupů skládkování. Jsou používány prostředky na maximální omezení produkce emisí do ovzduší a podzemních vod. Jsou instalována nejlepší dostupná výrobní zařízení, je prováděna optimalizace pracovních podmínek a výrobních procesů. Stručně je lze shrnout do těchto následujících bodů. Opatření v oblasti emisí a znečištění realizovaná 1. K zabráněním únikům emisí se skládka provádí jako hutněná s překrytím vrstev zhutněných komunálních odpadů vrstvou krycího (technologického) materiálu. 2. Dno a boky tělesa skládky jsou zajištěny HDPE fólií tloušťky 1,5 mm, která odolává korozívním účinkům průsakových vod. Pod těsnící folií jsou umístěny rohože z materiálu BENTOFIX, doplňující přirozenou geologickou bariéru nepropustného podloží. 3. Těsnost položené fólie a dokonalost napojení na těsnění předchozích částí skládky bude u nové etapy ověřována tlakovými zkouškami. 4. Skládka má vlastní monitorovací systém. Kontrola těsnosti skládkového prostoru a odběry podzemních vod se provádí 2 x ročně z monitorovacích vrtů. Odběr povrchových a průsakových vod se provádí rovněž 2 x ročně. 5. Monitoring ovzduší prašný spad jednou za dva měsíce. 6. Monitoring složení skládkového plynu se provádí dvakrát ročně. Nové etapy skládky budou provozovány stejným způsobem a včetně kontrolních a monitorovacích systémů. 7. Produkované průsakové vody ze skládky jsou jímány drenážním systémem a akumulovány v jímce a následně využity ke kropení. Průsaková voda je celkově znovu využita rozlivem na tělese skládky, kde v případě přísušků slouží jako opatření k omezení prašnosti. 8. Pro zabránění úletu lehkých odpadů při jejich vykládání a zapracování do tělesa skládky se bude používat v ukládacím prostoru přenosné pletivo, které bude roztaženo kolem prostoru denní skládky Strana: 4 z 5
9. V rámci rekultivace zaplněných částí skládky bude realizována kombinovaná horizontálněvertikální sběrná síť skládkového plynu. Konstrukce zahrnuje tyto vertikální odplyňovací studny, podpovrchová drenáž propojující jednotlivé studny a plošnou drenážní vrstvu pod horním těsněním. Zachycený skládkový plyn bude čištěn přes koksokompostový biologický filtr. 6.9 Porovnání s nejlepšími dostupnými technikami V současnosti česká legislativa nutí provozovatele skládek řešit jejich projekty, výstavbu, provoz a ukončení činnosti na úrovni srovnatelné se světovou špičkou. Odpadové hospodářství řídí zákonem č. 185/2001 ze dne 15. května 2001 O odpadech a o změně některých dalších zákonů (ve znění zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 275/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 188/2004 Sb., zákona č. 317/2004 Sb. a zákona č. 7/2005 Sb.), respektive zákonem č.106/2005 Sb., který je úplným zněním zákona č. 185/2001 Sb. Kromě zákona o odpadech musí vyhovovat i zákonům složkovým (voda, ovzduší, půda, ochrana přírody, veřejné zdraví atd.) S zákonem o odpadech úzce souvisí prováděcí vyhlášky, z hlediska skládkování je významná zejména č. 381/2001 Sb. (ze dne 17. října 2001), kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů), ve znění vyhlášky č. 503/2004 Sb. a dále vyhláška č. 383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění vyhlášky č. 41/2005 Sb., vyhlášky č. 294/2005 Sb. a vyhlášky č. 353/2005 Sb., která upravuje mj. podmínky ukládání odpadů na skládky. K této vyhlášce se váže požadavek na plnění níže uvedených norem. ČSN 83 8030 - Skládkování odpadů Základní podmínky pro navrhování a výstavbu skládek ČSN 83 8032 - Skládkování odpadů Těsnění skládek ČSN 83 8033 - Skládkování odpadů Nakládání s průsakovými vodami ze skládek ČSN 83 8034 - Skládkování odpadů Odplynění skládek ČSN 83 8035 - Skládkování odpadů Uzavírání a rekultivace skládek ČSN 83 8036 - Skládkování odpadů Monitorování skládek TNO 83 8039 - Skládkování odpadů Provozní řád skládek Tyto normy v plné míře splňují kriteria daná legislativou Evropské unie v této oblasti a lze je považovat za nejlepší dostupnou technikou v oboru skládkování odpadů. Zařízení, které je a bylo budováno, provozováno a provozování ukončeno v souladu s těmito normami lze považovat jako zařízení které je v souladu s nejlepší dostupnou technikou (BAT). Projekt výstavby 1. a 2. etapy skládky byl v souladu s tehdy platným nařízením vlády ČR 513/92 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady a vycházel z tehdejšího návrhu ČSN 838030 - Skládkování odpadů - Základní podmínky pro navrhování a výstavbu skládek. Projekt 3. etapy včetně rekultivace již vychází ze současné legislativy (viz výše). Skládka odpadů skupiny S-OO3 TKO Bukov v kriteriích nejlepších dostupných technik splňuje v převážné míře požadavky BAT pro skládkování odpadů (podrobněji viz kapitola 5.4). 6.10 Opatření preventivního charakteru Důsledné dodržování legislativních požadavků a podzákonných požadavků konkretizovaných zejména v provozním řádu skládky je zásadním opatřením preventivního charakteru. Vzhledem k výše uvedeným přísným požadavkům na výstavbu a provoz skládky se mohou jen výjimečně objevit provozní potíže, které jsou v rámci provozního řádu považovány za havarijní stav. Provozní řád řeší způsoby likvidace i těchto havarijních stavů, tedy i v takových případech je obsluha skládky detailně a jednoznačně připraveny problematiku řešit, což je také významným preventivním opatřením. Strana: 5 z 5