Evoluce fenotypu VIII. http://www.mheresearchfoundation.org



Podobné dokumenty
Prostředí je vždy důležité při formování fenotypu

Existence trade-offs záleží na proximátních mechanismech ovlivňujících znaky

Vztah genotyp fenotyp

Evoluce fenotypu I. web.natur.cuni.cz/~kratoch1/

Roman Hájek. Zbytkové nádorové onemocnění. Mikulov 5.září, 2015

Obecná biologie a genetika B53 volitelný předmět pro 4. ročník

7. Regulace genové exprese, diferenciace buněk a epigenetika

Teorie neutrální evoluce a molekulární hodiny

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy

CZ.1.07/1.5.00/

Modelov an ı biologick ych syst em u Radek Pel anek

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

9. Evo-devo. Thomas Huxley ( )

Geneticky modifikované zvířecí. modely pro charakterizaci. funkce genů

Základní pojmy I. EVOLUCE

Co je populační biologie. Specifika populační biologie. rostlin

Využití průtokové cytometrie v analýze savčích chromozomů

Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk. Aleš Hampl

Uspořádání genomu v jádře buňky a jeho možná funkce. Stanislav Kozubek Biofyzikální ústav AV ČR, v.v.i.

Komplexní systémy: úvod

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Centrum aplikované genomiky, Ústav dědičných metabolických poruch, 1.LFUK

Fotosyntéza. Ondřej Prášil

Okruhy otázek ke zkoušce

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku)

NUKLEOVÉ KYSELINY. Základ života

Dědičnost pohlaví Genetické principy základních způsobů rozmnožování

Air Quality Improvement Plans 2019 update Analytical part. Ondřej Vlček, Jana Ďoubalová, Zdeňka Chromcová, Hana Škáchová

Typy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA).

Buněčný cyklus. Replikace DNA a dělení buňky

Daniel Pitín Sun in the loft Vienna 4

Transportation Problem

Teorie neutrální evoluce a molekulární hodiny

Laboratoř na čipu. Lab-on-a-chip. Pavel Matějka

Struktura a funkce biomakromolekul

Dědičnost a pohlaví. KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

P1 AA BB CC DD ee ff gg hh x P2 aa bb cc dd EE FF GG HH Aa Bb Cc Dd Ee Ff Gg Hh

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace

Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A

VYUŽITÍ CYTOLOGICKÝCH A MOLEKULÁRNĚ BIOLOGICKÝCH METOD PŘI DETEKCI NÁDORŮ Definice problematiky Profil přístupů Nádorová heterogenita

Czech Republic. EDUCAnet. Střední odborná škola Pardubice, s.r.o.

Struktura a analýza rostlinných genomů Jan Šafář

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie

Biologie - Kvinta, 1. ročník

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace

EM, aneb TEM nebo SEM?

Epigenetická paměť v ekologii a evoluci rostlin. Vítek Latzel

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace

Základní škola a Mateřská škola G.A.Lindnera Rožďalovice. Za vše mohou geny

Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd

EFFECT OF CADMIUM ON TOBACCO CELL SUSPENSION BY-2

Comparation of mobile

Metody používané v MB. analýza proteinů, nukleových kyselin

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

růstu a buněčného dělění


Elektrostatické zvlákňování orientace vláken, výroba nití a bikomponentní vlákna. Eva Košťáková KNT, FT, TUL

TKGA3. Pera a klíny. Projekt "Podpora výuky v cizích jazycích na SPŠT"

Biologie - Oktáva, 4. ročník (humanitní větev)

DNA microarrays Josef Srovnal, Michaela Špenerová, Lenka Radová, Marián Hajdúch, Vladimír Mihál

STUDIUM PORUŠENÍ SYSTÉMŮ S TENKÝMI VRSTVAMI ZE STATICKÉ A VRYPOVÉ INDENTACE DO HLOUBKY SYSTÉMU

- úvod, význam, aplikace

CZ.1.07/1.5.00/

Využití hybridní metody vícekriteriálního rozhodování za nejistoty. Michal Koláček, Markéta Matulová

Dynamic Development of Vocabulary Richness of Text. Miroslav Kubát & Radek Čech University of Ostrava Czech Republic

DŮSLEDKY ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ Z DOPRAVY NA ZDRAVOTNÍ STAV POPULACE

Metody studia historie populací. Metody studia historie populací


Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky.

Cytotypová variabilita, kryptická diverzita a hybridizace u lakušníků (Ranunculus sect. Batrachium)

EVOLUČNÍ PSYCHOLOGIE

VY_32_INOVACE_003. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

DŮM 2050 REALIZACE 35 NOVÉ MĚSTO NAD METUJÍ ALEXANDR SKALICKÝ / AS2000

Centrální dogma molekulární biologie

Ceník izolačních kitů STRATEC v mikrodestičkách

Doprovodný materiál k práci s přípravným textem Biologické olympiády 2014/2015 pro soutěžící a organizátory kategorie B

Vznik rozmanitosti životních strategií: Evoluce life-histories

Samas Česká republika spol. s r. o Krouna 322 T F

Využití molekulárních markerů v systematice a populační biologii rostlin. 10. Další metody

Obecná a srovnávací odontologie. Vývojové souvislosti 4 zubní epitel vs. mesenchym v zubním vývoje i evoluci

Dynamic programming. Optimal binary search tree

v oboru KLINICKÁ GENETIKA PRO ODBORNÉ PRACOVNÍKY V LABORATORNÍCH METODÁCH

Využití DNA markerů ve studiu fylogeneze rostlin

Molekulární procesy po fertilizacinormální či abnormální po ART?

II/2 Inovace a zkvalitnění výuky cizích jazyků na středních školách

Database systems. Normal forms

CZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Element design_boris Klimek 2013

Metody používané v MB. analýza proteinů, nukleových kyselin

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost

Jaro 2010 Kateřina Slavíčková

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

44 somatických chromozomů pohlavní hormony (X,Y) 46 chromozomů

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Transkript:

Evoluce fenotypu VIII http://www.mheresearchfoundation.org

Vztah ontogenetické, statické a evoluční alometrie

Statická alometrie může vzniknout složením norem reakce pro jednotlivé znaky

Složitější alometrie a jejich interpretace

Interpretace mění pohled na proximátní mechanismus fenotypové variability

Proximátní mechanismy změny ve velikosti změna v množství mezibuněčné hmoty

Proximátní mechanismy změny ve velikosti změna v množství mezibuněčné hmoty změna v počtu buněk (hyperplázie/hypoplázie) změna ve velikosti buněk (hypertrofie/hypotrofie)

Proximátní mechanismy změny ve velikosti změna v množství mezibuněčné hmoty změna v počtu buněk (hyperplázie/hypoplázie) změna ve velikosti buněk (hypertrofie/hypotrofie)

Proximátní mechanismy změny ve velikosti

Average parenchymal cell size Korelují spolu velikosti buněk v různých tkáních? C. corone C. frugilegus 100,0 90,0 C. monedula 80,0 70,0 T. philomelos 60,0 50,0 40,0 30,0 E. rubecula R.regulus 40,0 50,0 60,0 70,0 erythrocyte cross area Nitecki, unpubl.

Vztah velikosti buněk a intenzity metabolismu The intraspecific scaling exponents varied from 0 67 to 1 0. Moreover, in the species where metabolic rate scaled as mass 1 0, cell size did not contribute significantly to models of body size variation, only cell number was significant. Where the scaling exponent was < 1 0, cell size played an increasingly important role in accounting for size variation. Log Metabolic Rate b=1 2/3<b<1 b=2/3 Log Body Mass Kozłowski, Konarzewski, Gawełczyk, PNAS 2003

Vztah velikosti buněk a komplexity Loricifera Minelli 2003 Roth, G., K.C. Nishikawa & D.B. Wake, 1997. Genome size, secondary simplification, and the evolution of the brain in salamanders. Brain Behav. Evol. 50: 50 59.

Velikost genomu a její fenotypové koreláty C-value paradox

Cameba= 200 x CDarwin << C-value=3.5 pg C-value=700 pg Konarzewski

Gregory

Velikost genomu určuje především nekódující DNA

Barbara McClintock

Velikost genomu a její fenotypové koreláty - velikost jádra - velikost buněk - rychlost buněčného dělení - rychlost vývoje a jeho komplexita - minimální generační doba u rostlin - velikost těla - rychlost metabolismu - komplexita těla (mločíci)

The extraordinary variation in red blood cell sizes among vertebrates. In both images, the large elliptical cells in the centre are those of the aquatic salamander Amphiuma means (2C = 165pg) and the small discs surrounding them are those of humans (2C = 7.0pg). Note that mature mammalian red blood cells can achieve a particularly tiny size despite a relatively large genome because they do not contain nuclei. (A) taken using light microscopy by Wintrobe (1933); (B) taken using scanning electron microscopy by Lewis (1996). As reprinted in Gregory (2005a).

Velikost genomu a její fenotypové koreláty optimal DNA theories? Genome Size Variation Cell Size Variation

Velikost genomu a její fenotypové koreláty optimal DNA theories Kritika: - velká variabilita kolem vztahu (kondenzace chromatinu) - plasticita ve velikosti buněk - geny ovlivňující velikost buněk - velikost buněk u polyploidů

Velikost genomu a její fenotypové koreláty mutation-selection balance Lynch 2004 - původně Ohno (1972)

Může mutation-selection balance vysvětlit korelaci mezi velikostí buněk a genomu?

Selekčním tlakem na zmenšování velikosti genomu může být kompetice mezi DNA a RNA o zdroj fosforu 2009

Za rozdíly ve velikosti genomu a její variabilitě může být zodpovědná dynamika genomu

Míra transkripce může ovlivňovat integritu genomu methyl methanesulfonate (MMS)

Shrnutí změny ve velikosti těla se dějí změnou v množství mezibuněčné hmoty, změnou v počtu buněk (hyperplázie/hypoplázie) nebo změnou ve velikosti buněk (hypertrofie/hypotrofie) jednotlivý mechanismus má různé důsledky pro fenotyp (rychlost metalismu, komplexita těla) velikost genomu koreluje s nejrůznějšími fenotypovými projevy, většinou ale není jasná kauzalita dynamika genomu je odlišná mezi taxonomickými skupinami a patrně odráží jejich strategie ontogenetického vývinu