ÚZEMNÍ STUDIE. Studie lokality Šibeničník v k.ú. Mikulov. Listopad 2010 Vypracoval:

ÚZEMNÍ STUDIE Studie lokality Šibeničník v k.ú. Mikulov Listopad 2010 Vypracoval:

ÚZEMNÍ STUDIE Studie lokality Šibeničník v k.ú. Mikulov Obsah: IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE...3 ÚVOD...4 POPIS ÚZEMÍ...5 ŠIRŠÍ VZTAHY...5 VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ...5 POPIS SOUČASNÉHO STAVU...6 ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU KRAJINY...7 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY...7 Obecná ochrana přírody...7 Speciální ochrana přírody...7 KRAJINNÝ PLÁN...8 ZEMĚDĚLSKÉ HOSPODAŘENÍ...9 NÁVRH VYUŽITÍ KRAJINNÉ ZÓNY SMÍŠENÉ S REKREAČNÍ FUNKCÍ V PŘÍRODĚ...11 SOUHRN PODMÍNEK A MOŽNOSTÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ...11 NÁVRH ŘEŠENÍ KRAJINNÉ ZÓNY...13 DOPRAVA...16 INŽENÝRSKÉ SÍTĚ...16 ZÁVĚR...17 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK...18 SEZNAM OBRÁZKŮ...18 POUŽITÉ PODKLADY A LITERATURA...18 2

Identifikační údaje Název díla: Studie lokality Šibeničník v k.ú. Mikulov Místo, k.ú.: Mikulov Obec s rozšířenou působ.: Mikulov Okres: Břeclav Kraj: Jihomoravský Obsah projektu: Územní studie Objednatel: Město Mikulov Náměstí 1, 692 01 Mikulov Zastoupený: Rostislav Koštial, starosta města Irena Prochásková, odborný zaměstnanec ÚÚP Zhotovitel: Agroprojekt PSO spol. s r.o. Slavíčkova 1b, 638 00 Brno Lesná vypracoval: Ing. Daniel Doubrava Ing. Jaroslav Martének Zhotovitel: CDC GOLF, spol. s r.o. Čs. Armády 1048, 684 01 Slavkov u Brna vypracoval: Ing. Arch. Dušan Jakoubek Ing. Michael Hlaváč Datum vypracování: listopad 2010 3

Úvod Zadání a vypracování předložené studie je součástí aktivit podporujících koordinovaný rozvoj území města Mikulov. Přírodní a historické danosti města Mikulova v kontextu se současností utvářejí jeho hodnotný rozvojový potenciál. Tento nepochybný fakt obsahuje některá ohrožení trvalé udržitelnosti rozvoje města. Komplex vzájemně se podporujících, ale také protichůdných funkcí vyžaduje nástroje kvalifikovaného a informovaného rozhodování. Rozhodování o záměrech, které hledají svoje uplatnění v území města. Velmi důležitým nástrojem v tomto směru je územní plán. Struktura funkcí, které nacházejí svůj obraz v územním plánu je zejména v posledních letech značně proměnlivá. Samospráva města v této situaci plně využívá územního plánu města jako prostředku koordinace udržitelného rozvoje. Dynamika rozvojových impulsů přináší městu podněty, které je nutno hodnotit z pohledu jejich shody či neshody s dlouhodobými záměry územního plánu města. Prostředkem tohoto zvažování jsou dílčí změny územního plánu. Samospráva města Mikulov dospěla v roce 2010 k rozhodnutí prověřit několik podnětů v jejich možných dopadech na rozvoj města cestou zadání dílčích změn územního plánu. Z nich změna číslo 8.04 se zabývá lokalitou Šibeničník. Uspořádání této lokality v současné době kombinuje funkce zemědělské (rostlinné) výroby s funkcí ochrany přírody a krajiny. Tato kombinace funkcí znamená jisté nepříznivé faktory pro rozvoj města. Proto je zvažována výhodnější kombinace funkcí v této lokalitě. Lokalita Šibeničník má být ve změně územního plánu rozpracována jako plochy smíšené s rekreační funkcí v přírodě. Rekreační funkce má být rozvíjena vytvořením golfového hřiště. Zájmem města je nalézt výhodnější kombinaci funkcí, než jaká v současné době v řešené lokalitě je. To znamená minimalizovat, ne - li odstranit, střety zájmů rekreace se zájmy ochrany přírody a krajiny. Záměr města nalézt optimální kombinaci funkcí v lokalitě Šibeničník si proto vyžádal zpracování předložené územní studie. Zadáním studie bylo zhotoviteli uloženo navrhnout rozmístění ploch s preferencí funkcí ochrany přírody a funkcí umožňující sportovně rekreační aktivity. Ty byly specifikovány jako zřízení a provoz golfového hřiště. Zhotoviteli bylo uloženo prověřit možnost smysluplné existence golfu v řešeném území a plně podřídit výsledky studie principu hledání přijatelného kompromisu ve vztahu k přírodním a kulturním hodnotám území. Správě CHKO Pálavy, zaujetí informovaného, kvalifikovaného stanoviska. Toto zadání studie respektovalo pozici Správy CHKO. Ta pokládá za nezbytné posouzení vlivů zpracovávané koncepce (změny územního plánu) v lokalitě Šibeničník na ptačí oblast ve smyslu zákona č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny dle 45i. Předložená studie, v souladu se zadáním, proto v prvním kroku podrobně analyzovala dostupné informace o funkcích, jež jsou dosud v řešeném území uskutečňovány. Jako podklad pro zvažování funkce zemědělské výroby, byl plně využit materiál - Komplexní pozemková úprava k.ú. Mikulov. Souběžně byly studovány informace vztahující se k ochraně přírody a krajiny. Jejich podstatným zdrojem byla Správa CHKO Pálava. Zvažována byla také interpretace Krajinného plánu Mikulova a z něj plynoucí limity a doporučení pro koordinaci ochrany přírody a krajiny s umístěním golfového hřiště. Motivací studie v tomto směru bylo vyloučení negativních zásahů do hlavních pohledových os a respekt k hlavním kompozičním prvkům krajiny Mikulovska-Falkensteinska. Na základě analytických informací, konzultovaných na vstupním jednání zhotovitele se zadavatelem a se Správou CHKO, byly ohraničeny části území, ve kterých nelze připustit negativní vlivy na zájmy ochrany přírody - zóny s nejvyšší preferencí zájmů ochrany přírody. V takto rozděleném území bylo dále zvažováno umístění a různá řešení golfového hřiště. Alternativní koncepce organizace prvků golfového hřiště, při respektu k zájmům ochrany přírody, vyústily ve vymezení částí území s preferencí funkcí nutných pro hru golfu zóny s preferencí sportovně rekreačních aktivit. Důsledkem tohoto přístupu ke koordinaci funkcí bylo také vymezení zón přechodných, které poskytují možnost vzájemné podpory zájmů ochrany přírody s funkcemi sportovně rekreačními. Koncept studie vypracovaný do podrobností dovolujících zaujetí informovaných stanovisek partnerů byl projednán na závěrečném jednání. Na tomto jednání byly specifikovány některé doplňující požadavky orgánu ochrany přírody a krajiny. Bylo konstatováno, že kompromis zájmů ochrany přírody se sportovně rekreačními zájmy je možný. Následně byl vypracován a odevzdán čistopis předložené studie. Záměr vytvořit a provozovat v lokalitě Šibeničník golfové hřiště bylo nutno konkretizovat do té míry, aby umožňoval kompetentním orgánům ochrany přírody a krajiny, v daném případě především 4

Studie lokality Šibeničník v k.ú. Mikulov Popis území vedena podél uvažovaného obchvatu (R 52) až do prostoru bývalé celnice a z východní strany pomyslnou spojnicí ze severu na jih od celnice k Včelínku, kde opět navazuje na česko rakouskou státní hranicí. Takto vymezené řešené území má výměru zhruba 340 ha. Širší vztahy Katastrální území Mikulova leží v jižní části okresu Břeclav mezi Dolními Dunajovicemi a Valticemi na hranicích s Rakouskem. Katastrální území Mikulova má výměru 4 533 ha, z toho: zemědělské půdy 2 516 ha, lesní půdy 1 309 ha, rybníky 75 ha, ostatní vodní plochy 128 ha, ostatní plochy 480 ha a zastavěné území 100 ha. V dosavadní struktuře osídlení byl Mikulov střediskovou obcí trvalého významu spadající pod okresní město Břeclav vzdálené cca 35 km na východ. Město má užší vztahy také k Valticím. Řešené území se nachází v klíčovém prostoru pradávné, středoevropsky významné křižovatky na tzv. severojižní trase, která spojovala Moravské úvaly na severu se Slezskou pánví a na jihu s Vídeňskou pánví s trasou souběžnou s tokem Dyje. Severojižní trasa se v průběhu časů různě měnila podle vývoje uspořádání a hranic státních útvarů v tomto prostoru. S přesunem mocenského centra z Moravy do Čech se zvýraznila komunikační osa na severozápad do Českomoravské vysočiny, po zahrnutí území do Habsburského soustátí se trasa vrátila do původní polohy. Řešené území má a bude mít význam jako alternativní severojižní spojení Vídeňské pánve a Panonie se Slezskem a Pobaltím souběžně s hlavní urbanistickou osou Vídeň - Břeclav - Brno. Přes Břeclav navazuje také na pomoravský urbanizační koridor. Nevýhodou pro rozvoj Mikulova je poloha mimo aglomerační zájmy jak metropole Vídně, tak i sídelní regionální aglomerace Brna. Toto území je mimořádně významné pro rekreaci a turistiku. Mikulov se souborem měšťanských domů, zámkem, památkami v židovské části města, s krásným okolím s přírodními památkami a kultivovanou krajinou s vinicemi a stopami barokně modelované krajiny s významnými sakrálními stavbami je významnou kulturní památkou, střediskem cestovního ruchu jako celek. Pro svou krásu a Kartogram č. 1 Hranice řešeného území zachovalost přírodních a krajinných hodnot byla velká část k.ú. Mikulov začleněna do Chráněné krajinné oblasti Pálava. Vymezení řešeného území Řešené území je v zadání změny územního plánu popsáno jako změna číslo 8.04 v lokalitě Šibeničník. Jedná se o území, které je z jižní strany vymezeno česko rakouskou státní hranicí, ze západní strany hranici tvoří asfaltová polní cesta Mikulov Ottenthal (cyklostezka), ze severu je hranice zhruba 5

Popis současného stavu Určující kompoziční dominanty Mikulova jsou mimo tuto část krajiny. V tomto území jsou dominantami vrcholy pahorků Šibeniční vrch, Kóta (pahorek se skalními výchozy v jižní části území) se skalními výchozy v jižní části území a rybník. Kartogram č. 2 Aktuální stav území Jde o členité území s výraznými vrcholy s mělkou, kamenitou půdou a skalními výstupy nebo skalkami, s rybníkem v nivě a s významným podílem lesních porostů. Významnou součástí řešeného území je rybník Šibeník s plochou 288126 m 2. Převažuje využití ploch pro rostlinnou výrobu a rybnikářství. Malé lesní plochy a ostatní dřevinné porosty slouží jiným funkcím než produkci dřeva. Určujícími biotickými krajinotvornými prvky jsou porosty lesního charakteru na vrcholu Šibeničníku, doprovodné porosty u toků, břehové porosty a rákosiny kolem rybníka, louky a skalky na vrcholu vyvýšeniny nad rybníkem a pole ve velkých produkčních blocích (honech). Určujícími urbánními krajinotvornými prvky jsou silnice s celnicí (hraniční přechod) a polní cesty, železniční trať, odvodňovací a závlahové kanály a hráz rybníka. 6

Analýza současného stavu krajiny Ochrana přírody a krajiny Speciální ochrana přírody Do řešeného území zasahuje CHKO Pálava. Území zahrnuté do CHKO je na seznamu biosférických rezervací UNESCO. V evropském systému ochrany přírody Natura 2000 je toto území chráněno podle směrnic o ochraně ptáků a ochraně stanovišť jako Ptačí oblast Pálava. Uvnitř jsou dále vymezena (navržena) jednotlivá ZCHÚ k zajištění ochrany konkretních biotopů. Pro CHKO jsou stanoveny čtyři zóny ochrany a je zpracován plán péče. V tomto plánu jsou jednoznačně stanoveny podmínky využívání území a důvody ochrany přírody a krajiny a určen cílový stav území v jednotlivých zónách. Má být stanoven předmět a rozsah a časový plán péče v jednotlivých obdobích jako podklad pro věcné zajištění péče a pro zajištění prostředků ze zdrojů státu a dotčených institucí samosprávy a z rozpočtů organizací zabývajících se ochranou přírody a krajiny v ČR i EU. Má být podkladem pro zajištění péče o určené věci a jevy v rozsahu dohodnutém s dotčenými vlastníky. Systematické sledování stavu přírody a krajiny (biomonitoring) je věcí Správy CHKO. Cílový stav I. zóny: o vyvážený poměr mezi skalními, stepními, lesostepními plochami o uvolněné svažité plochy s bohatým zastoupením stepních rostlin, bez invazních rostlin o vodní režim, využívání ploch (kosení, pastva) vhodné pro slanomilné rostliny a živočichy o extenzivní rybniční hospodaření, nižší stupeň troficity vod v rybnících Kartogram č. 3 Zájmy ochrany přírody a krajiny o postupné odbahnění rybníka a redukce rákosinových porostů podle schváleného plánu péče Obecná ochrana přírody Rozsah a předmět ochrany je dán zák. č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Dle tohoto zákona jsou v řešeném území chráněny lesní pásy (větrolam), všechny toky (Včelínek) a jejich nivy, plochy mokřadů, vodní nádrže (rybník Šibeník) s břehovými a doprovodnými porosty. V území byl zaznamenán výskyt zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Na několika místech v lokalitě II. zóny CHKO byl zaznamenán výskyt zvláště chráněných druhů několik druhů obojživelníků, hlaváček jarní (Adonis vernalis), ostřice žitné (Carex secalina). Cílový stav II. zóny: o na lesní půdě různověký porost s dřevinnou skladbou odpovídající stanovištním podmínkám o mimo les funkční ÚSES a systém krajinné zeleně odpovídající krajinnému rázu o extenzivní hospodaření na ZPF, zvýšení podílu trvalých travních porostů o obnovení starých ovocných sadů jako genofondu pro výsadby v CHKO o biologicky vyvážené hospodaření v rybnících (Šibeník, Horní a Dolní Mušlovský) 7

Cílový stav III. a IV. zóny: o na lesní půdě různověký porost s dřevinnou skladbou odpovídající stanovištním podmínkám o mimo les funkční ÚSES a systém krajinné zeleně odpovídající krajinnému rázu o trvale udržitelné intenzivní využívání ZPF, zvýšení podílu ploch s biologickou ochranou Maloplošná zvláště chráněná území v řešeném území: Jsou vymezena k zajištění ochrany konkrétních biotopů na úrovni přírodních rezervací (PR) a přírodních památek (PP). o PR Šibeničník Výměra: 3,71 ha Předmět ochrany: významné stepní druhy rostlin a živočichů Krajinný plán byl vypracován jako podklad pro ochranu a obnovu komponované krajiny souběžně s pracemi na návrzích společných zařízení KPÚ. Stanoví podmínky zachování kulturních hodnot krajiny, možnosti, potřeby a limity změn využití území na úrovni územně technických podkladů. Z tohoto dokumentu byly přebrány následující informace. Komponovaná krajina Mikulovska-Falkensteinska se projevuje hmotnými stopami (krajinnými prvky), vyjádřené krajinnou, jednak strukturou harmonické kulturní krajiny, jednak zachovalými kompozičními prvky. Toto historické dědictví je předmětem obdivu, inspirace a zájmu světové kulturní veřejnosti a pro město Mikulov představuje nejen značný duchovní, ale i ekonomický potenciál. Je třeba zvážit, zda některé rozvojové záměry nebo urbanistické koncepty nemohou vyvolat nevratné změny, které navždy rozloží hmotné stopy historie. Ty jsou cenným dokladem hodnotné, kulturní, umělecké i duchovní orientace tvůrců a investorů komponované krajiny; jsou velmi přitažlivým cílem moderního cestovního ruchu. Územní systém ekologické stability (ÚSES) Do řešeného území zasahuje několik prvků územního systému ekologické stability, který byl v rámci KPÚ v k.ú. Mikulov zpřesněn a pro jednotlivé prvky byly vymezeny potřebné pozemky plánem společných zařízení. Do řešeného území zasahují tyto prvky nebo jejich části: ÚSES BK 14-15a BC 14 Šibeničník Jedna větev ÚSES, která řešeným územím prochází je vedena nivou Včelínku. Jedná se o několik částí biocentra BC 14 Šibeničník, které je tvořeno dvěma plochami břehových a litorálních porostů u rybníka Šibeník a vrchem Šibeničník (zahrnuje celou PP Šibeničník) Krajinný plán Město Mikulov hledá příležitosti k obnově a rozvoji hodnot území prostřednictvím například uskutečněného projektu Interreg IIIA Krajina našich předků (Komponovaná krajina). Na tomto projektu spolupracovali Biosférická rezervace Dolní Morava, správa CHKO Pálava, Národní památkový ústav v Brně a Regionální muzeum v Mikulově spolu s Městem Mikulov, Pozemkový úřad ZA MZe Břeclav, Zahradnická fakulta MZLU v Lednici na Moravě a Gemeindeamt Drassenhofen. Součástí projektu byl krajinný plán, film, kniha a odborná mezinárodní konference. Kartogram č. 4 Schema kompozičních vztahů Komponované krajiny Mikulovska-Falkensteinska Podle krajinného plánu řešené území tvoří dva krajinné typy: Niva Včelínku Segment katastru v nejnižší výškové hladině, mírně konkávní, na fluviálních a deluviofluviálních sedimentech. Dnes převažují rákosiny a doprovodné porosty vodotečí a rybníků. Dříve však pravděpodobně louky a pastviny (viz. podobná niva Mühlbachu). 8

Převážně zorněné plošiny až ploché pahorkatiny Segment krajiny zaujímající jižní až jihozápadní část katastru. Je charakterizován plochým až mírně konvexním reliéfem s černozemními půdami na spraších a deluviálních sedimentech. Dnes i v minulosti zorněné a též zóna exploatace Mikulova. Pohledové horizonty jsou tvořeny vegetací! Hlavní prvky krajinné kompozice a jejich dopady na řešené území: o Sakrální krajinářská kompozice konzervace stávající struktury (Šibeniční vrch) o Ostatní historické prostory zásah do území vyžaduje studii (Šibeník a niva Včelínku) o Aleje (hlavní kompoziční osy) rekonstrukce, zásah do území vyžaduje studii o Omezení zásahů v pohledově exponovaných lokalitách (Šibeniční vrch) o Výšková omezení v hlavních pohledových osách Kartogram č. 6 Území s vyznačením výškových omezení v hlavních pohledových osách Zemědělské hospodaření V řešeném území proběhla komplexní pozemková úprava, která v plánu společných zařízení navrhla soustavu opatření pro zlepšení stavu přírody a krajiny a pro zlepšení a racionalizaci zemědělského hospodaření. V řešeném území byly navrženy následující opatření v rámci Plánu společných zařízení KPÚ v k.ú. Mikulov: Protierozní opatření o Větrolamy o Zatravnění Kartogram č. 5 Území s vyznačením nejvýznamějších pohledových os Zpřístupnění zemědělských pozemků o Polní cesty 9

Územní systém ekologické stability (ÚSES) o BK 14-15a o BC 14 Šibeničník Vzhledem k záměru zadané změny územního plánu nejsou opatření směřovaná primárně pro potřeby zemědělského hospodaření v daném území potřebná. V případě realizace zmíněného záměru v řeseném území nebude nutné řešit protierozní opatření ani zpřístupnění zemědělských pozemků navrhované Plánem společných zařízení. Pouze řešení ÚSES zůstane zachováno v souladu s Plánem společných zařízení na pozemcích k tomu určených pozemkovou úpravou. Kartogram č. 7 Strukturu vlastnictví v řešené lokalitě (žlutá Město Mikulov, zelená AOPK) 10

Návrh využití krajinné zóny smíšené s rekreační funkcí v přírodě o vyžadující citlivé řešení ve vztahu k přírodě a krajině (prioritní zájmy ochrany přírody), tato zóna zahrnuje následující lokality: Souhrn podmínek a možností v řešeném území ochranné pásmo Přírodní rezervace Šibeničník, rákosina severozápadně od rybníka Šibeník, Z výše uvedených informací vznikl podklad (následující kartogram) pro další práci v řešeném území. Zkreslením hodnot a vazeb v krajině se vztahem k řešenému území bylo možné získat přehled o možnostech lokality a omezeních z toho plynoucích. Řešeným územím procházejí dvě kompoziční osy. Jsou tvořeny polními cestami s alejemi. Tyto prvky by měly být respektovány a rekonstruovány. V řešeném území jsou vyznačeny plochy s rizikem zásahu do pohledových vazeb v krajině. V těchto plochách je omezení pro realizaci prvků (stavebních, vegetačních), které mohou působit jako bariéry ve významných pohledových osách. V řešeném území jsou tyto plochy rozděleny do dvou kategorií. Plochy s maximální možnou výškou prvků (pohledových bariér) do 2 m a plochy s maximální možnou výškou prvků (pohledových bariér) do 15 m Na několika místech v lokalitě II. zóny CHKO byl zaznamenán výskyt obojživelníků, hlaváčku jarního (Adonis vernalis), ostřice žitné (Carex secalina). V navazujících stupních dokumentací musí být tato skutečnost respektována a aktuální výskyt těchto druhů před realizací vlastního záměru je nutno konzultovat se Správou CHKO Pálava. Řešené území je rozděleno do čtyř zón, v nichž jsou další omezení pro možné aktivity v těchto plochách. Tato zonace byla provedena na základě vícekriteriálního hodnocení, kdy byly zohledněna omezení ve vztahu především k: bezejmenná vyvýšenina (Kóta) jihozápadně od rybníka Šibeník, rákosina východně od rybníka Šibeník. o vyžadující citlivé řešení ve vztahu k ekologickým hodnotám, tato zóna zahrnuje následující lokality: podmáčené plochy severozápadně od rybníka Šibeník o území vylučující jakýkoliv zásah, tato zóna zahrnuje následující lokality: Přírodní rezervace Šibeničník Využití poloostrova v rybníku Šibeník kde lze předpokládat zvýšený pohyb osob, je možné v případě ponechání přírodního lemu vodní hladiny o šířce cca 15-20 m, který vytvoří přirozenou bariéru proti vstupu návštěvníků k vodní ploše a zajistí tak klid pro vodní ptáky. Obdobné lemy je nutné ponechat, případně vytvořit po celém obvodu rybníka. Tyto lemy nemusí být souvislé, na základně dohody se Správou CHKO Pálava (jedná se o II. zónu CHKO) lze na dohodnutých místech vytvořit průhledy, případně vyhlídková místa. o ekologickým podmínkám o ochraně přírody o ochraně krajiny o ochraně kulturních hodnot Na základě průniku těchto a dalších kritérií bylo rozděleno řešené území do následujících zón: o bez omezení 11

Kartogram č. 8 Podklad shrnující omezení a možnosti pro podrobný návrh konkrétních aktivit v řešeném území 12

Návrh řešení krajinné zóny Na základě posouzení vstupních podmínek pro řešení využití území, je předloženou studií navržen postup jak splnit záměr zadavatele a to umístění golfových aktivit v dané zóně. Řešené území bylo rozděleno do dvou časových etap realizace. V obou etapách je možné řešit samostatné osmnáctijamkové hřiště, avšak každé s jinou charakteristikou. nelze navrhovat a provádět terénní úpravy, které by výrazně měnily krajinu. Pískové překážky je nutno volit tak, aby se negativně neuplatňovaly v dálkových pohledech. Zbývající části území jsou nebo budou vodními plochami (viz kartogram 10). V I. etapě budou dominantní chráněné části krajiny a této její charakteristice bude plně podřízen design navrženého hřiště. Ve všech doprovodných plochách zeleně v okolí hřiště (plochy přírodní a přírodě blízké), budou použity geograficky původní dřeviny vhodného genofondu a mimo jednotlivé dráhy budou vyseta druhově pestrá společenstva regionální travní směsi. Hřiště bude navrženo jako rekreační, s významným treningovým zázemím a s nezbytnými službami. V areálu je možno vybudovat pouze nezbytně nutné zařízení pro zajištění provozu golfového hřiště a pro potřeby hráčů. Jako nepřípustné využití se označuje zejména bydlení (s výjimkou správce areálu) a ubytování. Přestože má tato I. etapa charakteristiku respektující dominanci zájmů ochrany přírody a krajiny, bude plně splňovat sportovní normu golfového hřiště s parem 72. Toto řešení je umožněno rozdělením území vymezeného pro uskutečnění I. etapy do dvou základních typů zón (viz kartogram 10). Prvním typem zón jsou části území s jednoznačnou dominancí zájmů ochrany přírody a krajiny - plochy přírodní nebo přírodě blízké. V těchto částech území musí být garantováno všemi následujícími přípravnými kroky k realizaci záměru, že činnosti spojené s výstavbou a provozem golfového hřiště se negativně nedotknou stability ekosystémů. Nepřípustné jsou jakékoliv změny, které by mohly způsobit změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů. Připouští se pouze pěší přesun uživatelů golfového hřiště. Přitom místa pro pěší přesuny musí být detailně navržena v dohodě se Správou CHKO Pálava. Dále nesmí v těchto částech území dojít vlivem výstavby nebo provozu golfového hřiště k negativnímu dotčení míst s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Aktuální výskyt těchto živočichů je nutno vždy aktuálně konzultovat se Správou CHKO. Druhým typem zón vydělených v území jsou plochy, ve kterých je možno plně, avšak s ohledem na zájmy ochrany přírody rozvinout sportovně rekreační záměr (viz kartogram 10). Sportovně rekreační záměr bude realizován při omezení nutných doprovodných zařízení pouze v omezené míře. Regulativy pro umístění objektů bude nutno v navazujících stupních projektové a organizační přípravy vždy konzultovat se Správou CHKO. V pohledově exponovaných místech vymezených pro golfové hřiště Kartogram č. 9 Jeden z možných způsobů rozmístění golfu v I. Etapě řešeného území V II. etapě realizace je možné plnohodnotně rozvinout náročnější design s důrazem na sportovnější charakteristiku hřiště. Tato druhá část golfového hřiště (18 jamek) již nebude muset respektovat vysokou prioritu zájmů ochrany přírody a krajiny. Bude však dále řešena a projektována na základě již prověřeného golfového prostředí v I. Etapě, v těsném sousedství. I. realizovaná etapa umožní přesněji určit zadání pro projekt. Stanovení podrobných regulativů, které budou garantovat, že nevzniknou objemově a tvarově nevhodné objekty, které by vedly k porušení harmonických vztahů a měřítek v krajině, budou úkolem navazujících stupňů dokumentace připravující realizaci záměru. 13

Řešení využití území ve dvou etapách má také velmi významný efekt ekonomický, a to ve dvou aspektech. Realizace I.etapy umožňuje plánování investice v nižších finančních objemech vzhledem k cílům využití. Po vstupu prvotního investora a prověření reálnosti záměru se otvírá prostor pro vstup dalších významných investic do dané lokality. Druhý aspekt je provozně ekonomický. Provozování dvou osmnáctijamkových hřišť vytváří stabilnější prostředí pro udržitelnost tohoto záměru. Klubové prostředí v rámci I.etapy nebude ničím omezeno při realizaci komerčně orientované II.etapy. Plochy v návrhu (viz kartogram č. 10) označené oranžovou barvou (přírodní a přírodě blízké) nebudou dotčeny činnostmi, které vyžadují hospodaření intenzivními technologiemi, a které mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů. Jedinou přípustnou činností související s provozem golfového hřiště je v těchto zónách pěší přesun uživatelů golfového hřiště mezi jednotlivými dráhami. Jedná se o: Přírodní rezervaci Šibeničník, včetně jejího ochranného pásma, rákosinu severozápadně od rybníka Šibeník, bezejmennou vyvýšenina (Kótu) jihozápadně od rybníka Šibeničník a rákosinu východně od rybníka Šibeník. Takto navržené využití území vytváří předpoklad pro rozvoj příměstské jednodenní rekreace s poznáním přírodních zajímavostí, aktivním pobytem v otevřené krajině až po realizaci organizované sportovní činnosti. Podrobnosti technického řešení a provozního uspořádání garantující soulad zájmů ochrany přírody se zájmy provozu golfového hřiště musí být zodpovědně sledovány ve všech následujících krocích směřujících k uskutečnění záměru sportovně rekreačního využití řešeného území. 14

Kartogram č. 10 Návrh řešení krajinné zóny 15

Doprava Hlavní příjezdová komunikace do řešeného území bude napojena na stávající komunikaci Mikulov-Ottenthal. Bude kopírovat severní hranici řešeného území. Komunikaci je nutno dále navrhovat s doprovodem oboustranného stromořadí. U této části komunikace předložená studie doporučuje vytvořit územní rezervu pro dopravu v klidu, jako záchytnou zónu pro řešenou lokalitu. V ose sever jih bude komunikace pokračovat do středu řešeného území ve stávající stopě polní komunikace, jako dopravně zásobovací komunikace. Komunikace bude umožňovat pěší provoz. V ploše uvažované touto studií jako I. etapa je možno umístit parkoviště pro 300 osobních aut a zásobovací smyčku. Parkování je možno v dalších krocích přípravy záměru řešit takovým způsobem, aby pro kapacitu běžného provozu (50 parkovacích míst) bylo parkování řešeno zpevněnou plochou. Tato plocha musí být v pohledu odcloněna zelení. Pro zbývajících 250 parkovacích míst se kterými se počítá jen v případě krátkodobých a jednorázových akcí jako turnaj apod., je nutno zabezpečit parkování odpovídajícím způsobem na plochách s travnatým povrchem. Inženýrské sítě Pro navrhovaný záměr bude nezbytné zabezpečit všechny důležité formy inženýrských sítí. Bude zapotřebí vybudovat přivaděč elektrické energie a pitné vody. Dále bude nutné vyřešit likvidaci odpadních vod a následně i odvedení dešťových vod. Velmi podstatné pro realizaci záměru bude i projekt zásobování závlahovou vodou, který zabezpečí zdroje minimálně o kapacitě 20 litrů/sec. Kapacitu a trasování těchto inženýrských sítí bude řešit následná projektová dokumentace. Záměr je totiž situován do oblasti s nepříznivou hydrologickou bilancí a jakýkoliv zásah do této bilance se může negativně projevit nejen v zájmovém území, ale v celém povodí vodního toku Včelínek, včetně evropsky významných lokalit soustavy Natura 2000 a národních přírodních rezervací Slanisko u Nesytu a Lednické rybníky. Pro předměty ochrany těchto lokalit je zachování stávající hydrologické bilance klíčové, a proto je potřeba této problematice věnovat zvláštní pozornost. Následné fáze projektové a organizační přípravy realizace záměru - vytvoření golfového hřiště se musí způsobem bezpečným pro ochranu životního prostředí zabývat i vyřešením odpadového hospodářství, zejména nakládáním s biologickým odpadem získaným při provozu hřiště. 16

Závěr Předložená studie byla zadána jako součást prací na změnách územního plánu města Mikulov. Lokalita Šibeničník má být ve změně územního plánu rozpracována jako plochy smíšené s rekreační funkcí v přírodě. Tato funkce se má realizovat vytvořením golfového hřiště. V ploše lokality jsou ve výchozí situaci významné zájmy ochrany přírody a krajiny. Město respektovalo nutnost hledat realizovatelnou a udržitelnou kombinaci hlavních funkcí v lokalitě Šibeničník. Nástrojem tohoto hledání se stala předložená studie. Zhotoviteli studie bylo zadáním uloženo najít a navrhnout rozmístění ploch s preferencí funkcí ochrany přírody a funkcí umožňující sportovně rekreační aktivity. Součástí zadání studie bylo navrhnout a porovnat možnosti uspořádán území, s cílem v minimalizaci střetů obou funkcí. Zhotoviteli bylo uloženo prověřit možnost smysluplné existence golfu v řešeném území a plně podřídit výsledky studie principu hledání přijatelného kompromisu. Výsledek obsažený ve studii umožňuje pokračovat v procesu pořizování změny územního plánu s perspektivou kladného výsledku. Zásadní význam pro následující pozitivní postup k realizaci záměru vytvořit v lokalitě Šibeničník golfové hřiště bude mít vzájemný respekt k zájmům obou klíčových partnerů Města Mikulov a Správy CHKO Pálava. V Brně 30. listopadu 2010 Ing. Daniel Doubrava Zadání si tak vyžádalo, v úvodu prací na studii, koncentrovat všechny dostupné, aktuální informace z oboru ochrany přírody a krajiny. Tyto informace byly shromážděny s aktivní podporou Správy CHKO Pálava. Efektivně byl v této části práce využit Krajinný plán Mikulova. Cenné informace poskytla dokumentace komplexní pozemkové úpravy k. ú. Mikulov. Na podkladě takto získaných informací a po konzultaci se Správou CHKO Pálava byly vymezeny části území v lokalitě Šibeničník s prioritní funkcí ochrany přírody a krajiny. Následně, v takto rozděleném území, zhotovitel studie vypracoval koncepci organizace prvků golfového hřiště. Všechny tyto návrhy musely respektovat ohleduplný přístup k zájmům ochrany přírody. Tímto způsobem byly vymezeny částí území s preferencí funkcí nutných pro hru golfu části území s preferencí sportovně rekreačních aktivit. Podmínky lokality, zejména rozsah řešeného území, umožnily návrh dělící realizaci golfového hřiště do dvou etap. Přitom první z těchto etap je uvažována v sousedství ploch s dominancí zájmů ochrany přírody. Druhá etapa je v omezeném kontaktu se zájmy ochrany přírody. Výsledné rozdělení území lokality Šibeničník na zóny prioritního zájmu prokázalo realizovatelnost záměru vytvořit golfové hřiště, při respektu k zájmům ochrany přírody a krajiny. Toto zjištění je cenné zejména pro první etapu záměru. Koncept studie byl projednán s partnery na společném jednání. Správa CHKO Pálava i zadavatel studie město Mikulov, s uspokojením konstatovali shodu a koordinovatelnost svých zájmů. Tím byly splněny předpoklady zadání a mohl být odevzdán čistopis předložené studie. 17

Seznam použitých zkratek Použité podklady a literatura AOPK BC BK CHKO k.ú. KPÚ PP PR TTP ÚSES ZCHU ZPF agentura ochrany přírody a krajiny biocentrum biokoridor chráněná krajinná oblast katastrální území komplexní pozemková úprava přírodní památka přírodní rezervace trvalý travní porost územní systém ekologické stability zvláště chráněné území zemědělský půdní fond KPÚ v k.ú. Mikulov, Hodnocení současného stavu, Agroprojekt PSO s.r.o., Brno 2005 KPÚ v k.ú. Mikulov, Plán společných zařízení, Agroprojekt PSO s.r.o., Brno 2005 Krajinný plán Mikulova, Kučera a kol., ZF MZLU, Lednice 2006-2007 Plán péče o CHKO Pálava, Správa CHKO Pálava, Mikulov 2006 Studie R 52, HBH Projekt spol. s r.o., Brno 2001 Územní plán města Mikulov, Urbanistické středisko, Brno 2004-2006 Seznam obrázků 18