Role žen a mužů v rodině



Podobné dokumenty
Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění

Občané o životní úrovni a sociálních podmínkách

Občané o životní úrovni a sociálních podmínkách

Spokojenost s životem červen 2015

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti duben 2014

Názor na zadlužení obyvatel a státu březen 2017

Svatby v české společnosti

Česká společnost a onemocnění AIDS červen 2016

Občané o stavu životního prostředí květen 2013

Názor na zadlužení obyvatel a státu leden 2018

Občané o životní úrovni

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu a o dění na Ukrajině leden 2016

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

Rozdělení rolí v rodině

Občané o stavu životního prostředí květen 2012

Zpracovala: Naděžda Čadová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.:

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav

bodů, což je rozdíl významně přesahující statistickou chybu měření (viz tabulka 1). Tabulka 1. Jak se vláda stará o sociální situaci rodin s (v ) 2/04

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014

Demokracie, lidská práva a korupce mezi politiky

Češi k prezidentským volbám v USA

TISKOVÁ ZPRÁVA 1/[9] Centrum pro výzkum veřejného mínění. CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Technické parametry Naše společnost, v12-11b

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. 5% 2% 25% 10% 58%

Vztah k životnímu prostředí a chování domácností květen 2014

Technické parametry výzkumu

Názory obyvatel na výdaje státu v různých oblastech sociální politiky

Postoje české veřejnosti k cizincům

Tisková zpráva. Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností květen /6

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015

Spokojenost se životem červen 2019

Srovnání postavení mužů a žen na trhu práce

Bezpečnostní rizika pro Českou republiku podle veřejnosti listopad 2013

Občané o ekonomické situaci svých domácností

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 2015

Hodnocení výdajů státu v jednotlivých oblastech sociální politiky

0% III/2002 IX/2005 II/2007 II/2008 II/2009 II/2010 II/2011 XI/2012 XI/2013

Úroveň vzdělávání v ČR

Zájem obyvatel ČR o práci v zahraničí

V/2003 II/2005 III/2008 III/2009 III/2010 III/2011 III/2012 III/2013 III/2014 X/2015

Zpracoval: Jan Červenka Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ;

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav

Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen 2013

er Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: milan.tucek@soc.cas.cz

Občané o vztazích ČR s některými zeměmi prosinec 2018

Politická kultura veřejně činných lidí duben 2018

or11013 První otázka z tematického bloku věnovaného vysokoškolskému vzdělávání se zaměřila na mínění českých občanů o tom, zda je v České republice ka

Názory lidí na opatření v rodinné politice

Hodnocení kvality různých typů škol září 2016

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

po /[5] Jilská 1, Praha 1 Tel./fax:

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2015

ps Kvóty: 1/[19] Jilská 1, Praha 1 Tel.:

Zpracoval: Matouš Pilnáček Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.:

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu listopad 2015


Zpracoval: Jan Červenka Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ;

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2014

eu100 špatnou a vyučenými bez maturity. Například mezi nezaměstnanými (, % dotázaných) hodnotilo 8 % z nich nezaměstnanost jako příliš vysokou, mezi O

Hodnocení výdajů státu ve vybraných oblastech sociální politiky

ps Kvóty: 1/[14] Jilská 1, Praha 1 Tel.:

Názory občanů na státní maturitu září 2012

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. III/2010. příliš mnoho, b) přiměřeně, c) příliš málo.

Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 2009

Postoje českých občanů k NATO a obraně ČR - leden 2015

Spokojenost se životem březen 2018

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav

Bulharsko Česká republika Maďarsko Německo Polsko Rakousko Rumunsko Rusko Slovensko Slovinsko

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav

Eu40409 TISKOVÁ ZPRÁVA. Občané a zaměstnání

Hodnocení stavu životního prostředí - květen 2016

Postoje českých občanů k manželství a rodině únor 2016

rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí neví

Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad 2013

Konzumace piva v České republice v roce 2007

Graf 1: Spokojenost se životem v místě svého bydliště (v %) 1 or % 1% % velmi spokojen spíše spokojen % ani spokojen, ani nespokojen spíše nesp

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění

Informovanost české veřejnosti o pivu a jeho hodnocení v roce 2013

Důvěra k některým institucím v naší společnosti a k lidem kolem nás

Graf 1. Důvěra v budoucnost evropského projektu rozhodně má spíše má spíše nemá rozhodně nemá neví Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, v

Občané o daních červen 2011

Fungování demokracie a lidská práva v ČR únor 2015

Jak jsou na tom Češi s tolerancí?

Hodnocení vlády Andreje Babiše únor 2019

Spokojenost se životem březen 2019

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2014

Veřejné mínění o interrupci, eutanazii a trestu smrti červen 2016

Tisková zpráva. Veřejnost o jaderné energetice květen /5

Postoj občanů k plýtvání potravinami duben 2014

Důvody vstupu do politických stran

Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností listopad 2015

Důvěra některým institucím veřejného života v březnu 2015

Vzorce konzumace piva v České republice v roce 2010

Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti - září 2015

Zpracoval: Jan Červenka Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ;

er Jilská 1, Praha 1 Tel.: milan.tucek@soc.cas.cz

Názory občanů na vybraná opatření v rodinné politice listopad 2012

Transkript:

TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Role žen a mužů v rodině Technické parametry Výzkum: Naše společnost 2002 Otázky: OV.31, OV.32, OV.33, OV.34, OV.35 Termín terénního šetření: 7. - 14. 4. 2003 Počet respondentů: 1067 Reprezentativita: obyvatelstvo ČR ve věku od 15 let Výběr respondentů: kvótní výběr Zveřejněno dne: 21. května 2003 Kód tiskové informace: OV30521 Zpracoval: Jan Červenka Dubnový výzkum CVVM se kromě jiného věnoval problematice rodiny a zejména pak rolím mužů a žen, pokud jde o péči o děti a o rozhodování o důležitých věcech. Všem dotázaným jsme položili otázky, které se týkaly péče rodičů o děti jednak v rodině rodičů respondenta 1 a jednak rodině samotného respondenta, 2 pokud tento má vlastní děti. Tabulka 1: Péče o dítě rodiny respondentů majících nezaopatřené děti matka otec kdo z nich má čas oba společně někdo jiný nikdo hraní si 35 7 37 17 2 2 četba pohádek 56 6 19 9 1 9 povídání si 29 4 33 33 0 1 učení 48 8 21 10 2 11 čas na dítě 35 2 32 29 2 0 výlety, sport 10 15 13 56 2 4 kino, divadlo 23 5 15 29 6 22 zájmové kroužky 25 6 14 9 5 41 návštěvy lékaře 70 4 15 7 0 4 péče v nemoci 75 2 11 3 4 5 tresty 14 16 10 43 0 17 kupování dárků 19 2 8 70 0 1 rozhodování o studiu, 10 3 3 63 0 21 1 Otázka: Kdo si s Vámi, když jste byl malý, většinou hrál, četl vám pohádky, povídal si s Vámi, učil se s Vámi, měl na Vás čas, když jste potřeboval, bral Vás na výlety a sportoval s Vámi, chodil s Vámi do kina či do divadla, vodil Vás na zájmové kroužky, chodil s Vámi k lékaři, byl s Vámi doma během nemoci, trestal Vás, kupoval Vám dárky, rozhodoval o Vašem budoucím studiu, případně povolání? 2 Otázka: Kdo si ve Vaší vlastní rodině s dítětem či dětmi většinou hraje, čte pohádky, povídá si nimi, učí se s nimi, má na ně čas, když potřebují, bere je na výlety a sportuje s nimi, chodí s nimi do kina či do divadla, vodí je na zájmové kroužky, chodí s nimi k lékaři, je s nimi doma během nemoci, trestá je, kupuje jim dárky, rozhoduje o budoucím studiu, případně povolání? 1

Tabulka 2: Péče o dítě - rodiny respondentů majících děti matka otec kdo z nich má čas oba společně někdo jiný nikdo hraní si 36 6 34 17 1 6 četba pohádek 56 6 18 9 1 10 povídání si 31 4 32 29 0 4 učení 46 11 19 11 2 11 čas na dítě 34 3 30 28 1 4 výlety, sport 10 16 13 50 3 8 kino, divadlo 21 5 15 30 5 24 zájmové kroužky 25 7 14 8 5 41 návštěvy lékaře 74 3 12 4 0 7 péče v nemoci 77 2 9 2 3 7 tresty 16 17 8 41 0 18 kupování dárků 20 2 9 66 0 3 rozhodování o studiu, 10 4 3 65 0 18 Tabulka 3: Péče o dítě rodiny rodičů respondenta matka otec kdo z nich měl čas oba společně někdo jiný nikdo hraní si 36 6 30 13 10 5 četba pohádek 54 7 16 8 10 5 povídání si 36 6 29 23 5 1 učení 39 16 17 8 4 16 čas na dítě 35 5 26 22 8 4 výlety, sport 7 20 11 39 7 16 kino, divadlo 16 6 14 25 11 28 zájmové kroužky 20 5 12 6 7 50 návštěvy lékaře 82 3 8 4 2 1 péče v nemoci 81 1 6 3 7 2 tresty 22 30 6 32 1 9 kupování dárků 21 3 7 65 2 2 rozhodování o studiu, 12 14 2 53 2 17 Tabulka 4: Péče o děti v současných rodinách a v rodinách předchozí generace rodiny populace s nezaopatřenými dětmi rodiny současné populace rodiny rodičů současné populace matka otec oba matka otec oba matka otec oba hraní si 35 7 54 36 6 51 36 6 43 četba pohádek 56 6 28 56 6 27 54 7 24 povídání si 29 4 66 31 4 61 36 6 52 učení 48 8 31 46 11 30 39 16 25 čas na dítě 35 2 61 34 3 58 35 5 48 výlety, sport 10 15 69 10 16 63 7 20 50 kino, divadlo 23 5 44 21 5 45 16 6 39 zájmové kroužky 25 6 23 25 7 22 20 5 18 návštěvy lékaře 70 4 22 74 3 16 82 3 12 péče v nemoci 75 2 14 77 2 11 81 1 9 tresty 14 16 53 16 17 49 22 30 38 kupování dárků 19 2 78 20 2 75 21 3 72 rozhodování o studiu, 10 3 66 10 4 68 12 14 55 Pozn.: Procenta v řádku; dopočet do 100 % tvoří odpovědi někdo jiný a nikdo, údaj oba zahrnuje jak společnou činnost, tak i střídání v závislosti na čase. 2

Výsledky šetření ukazují, že pokud v rodině ve vztahu k dítěti převažuje v některé ze zkoumaných činností role jednoho z rodičů, bývá to většinou matka, kdo se v daném ohledu více věnuje dítěti či dětem. Platí to pro současné rodiny s nezaopatřenými dětmi (viz tabulka 1) nebo dětmi vůbec (viz tabulka 2) a platilo to i v rodinách, ve kterých současná dospělá populace vyrůstala (viz tabulka 3). Existují ovšem i výjimky. Jednu tvoří poněkud specifická oblast sportování a výletů, kde je dominantní role otců poněkud častější než dominantní role matek, což platí pro vlastní rodiny respondentů a ještě více to platilo v rodinách jejich rodičů. Další výjimku pak tvoří trestání dětí s tím, že i zde je exekutorem spíše otec než matka, i když rozdíl mezi nimi se v rodinách samotných respondentů prakticky setřel, ačkoli o generaci dříve byl dosti zřetelný. V rodinách rodičů současných respondentů měli otcové oproti matkám nepatrně silnější vliv i na rozhodování o studiu a případně výběru povolání dětí, zatímco ve vlastních rodinách respondentů, pokud má někdo hlavní slovo, je to i v tomto směru spíše matka. V řadě činností v rámci péče o děti je ovšem nejčastější to, že se oba rodiče na nich podílejí společně nebo že se střídají v závislosti na tom, kdo má momentálně čas, přičemž obecně ve větší či menší míře platí, že spolupodílení se obou rodičů na jednotlivých činnostech v rámci péče o děti je ve vlastních rodinách respondentů vyšší, než bylo v rodinách jejich rodičů, což je nejpřehledněji patrné z tabulky 4. Samotné matky jednoznačně dominují jako hlavní aktér péče o děti v rámci rodiny, pokud jde o péči o nemocné děti a o návštěvy u lékaře, ale např. i při čtení pohádek a také při učení. Za pozornost v případě učení se s dětmi stojí skutečnost, že úloha matek v rodinách respondentů je výrazně vyšší než byla v rodinách jejich rodičů, což pravděpodobně nepřímo odráží vzdělanostní expanzi žen v průběhu minulých desetiletí. Vcelku zajímavou je i skutečnost, že se výsledky v případě rodiny rodičů ukazují prakticky u všech činností vyšší podíl odpovědí někdo jiný. To nemusí ani tak nesouviset s nějakými výraznými proměnami v čase z hlediska péče o děti v rámci rodiny, jako spíše s tím, že se vzájemně poněkud liší perspektiva dětí od perspektivy rodičů, a to i ve vzpomínkách v dospělém věku. Z pohledu dětí často mohou hrát mnohem výraznější roli třeba prarodiče nebo jiní příbuzní, popřípadě i sousedé apod. Podrobnější analýza ukázala, že se v některých činnostech statisticky významně liší pohled dotázaných mužů od dotázaných žen. Ženy, pokud jde o jejich vlastní rodiny, přitom obvykle častěji zdůrazňují vlastní roli, zatímco muži kromě toho obvykle častěji uvádějí vzájemné spolupodílení se obou partnerů. Dále jsme se všech dotázaných zeptali, kdo v rodině jejich rodičů a kdo v jejich vlastní rodině činí důležitá rozhodnutí. 3 Tabulka 5: Důležitá rozhodnutí v rodině v rodině rodičů v rodině respondenta 4 otec/muž 32 12 matka/žena 18 12 oba společně 50 76 3 Otázka: Kdo většinou dělal důležitá rozhodnutí (ohledně peněz, velkých výdajů, způsobů trávení dovolené apod.) v rodině Vašich rodičů? A kdo je dělá ve Vaší rodině? 4 Odpovědi respondentů, kteří žijí se stálým partnerem v sezdaném či nesezdaném svazku. 3

Výsledky v tabulce 5 ukazují, že jak v rodinách respondentů, tak v rodinách jejich rodičů důležitá rozhodnutí činí oba partneři společně. Podíl společného rozhodování se přitom v porovnání s předchozí generací velmi výrazně zvýšil, a to na úkor individuálního rozhodování mužů i žen. V rodinách rodičů měli zřetelně častěji hlavní slovo muži, zatímco v rodinách samotných respondentů je vliv obou pohlaví zcela vyrovnaný. V odpovědích jsme přitom nezaznamenali z hlediska pohlaví žádný signifikantní rozdíl. Podrobnější analýza ovšem ukázala existenci rozdílů z hlediska věku, když ve skupině respondentů od 45 do 59 let jsme zaregistrovali výrazně zvýšený podíl individuálního vlivu žen (21 % oproti 8 % mužů), zatímco v nejstarší části populace (nad 60 let) to jsou spíše muži (18 %) než ženy (5 %), kdo činí zásadní rozhodnutí, pokud je partneři nedělají společně. Další otázky se týkaly toho, kdo v rodině rodičů respondenta 5 a kdo jeho vlastní rodině 6 obstarával či obstarává běžný provoz domácnosti. Odpovědi dotázaných zachycuje tabulka 6. Tabulka 6: Starost o běžný provoz domácnosti v rodině rodičů v rodině respondenta 7 pouze matka/žena 32 15 převážně matka/žena 52 43 rozdělení činností mezi partnery 8 25 nutnou práci dělá ten z partnerů, který má čas 7 15 převážně otec/muž 1 1 pouze otec/muž 0 1 Výsledky šetření ukazují, že i když i v současných rodinách je starost o běžný provoz domácnosti spíše na ženách, v porovnání se situací v rodinách rodičů reprezentativního vzorku naší populace, kde prakticky třetinu tvořily domácnosti, v nichž běžný chod byl pouze starostí žen, a v další polovině pak ženy měly na starosti převážnou část činností spojených s provozem domácnosti, se situace výrazně posunula směrem k většímu zapojení mužů v rámci dohodnuté dělby činností nebo formou zastupování partnerky v případě, kdy to vyžadují okolnosti. Podrobnější analýza ukázala, že se v tomto směru opět poněkud liší odpovědi žen od odpovědí mužů s tím, že ženy výrazně častěji tvrdily, že starost o jejich vlastní domácnost je pouze na nich samotných (21 %, zatímco jen 8 % mužů uvedlo, že starost o běžný chod domácnosti je starostí pouze jejich partnerek). Z výsledků šetření rovněž vyplynulo, že existuje poměrně výrazný rozdíl mezi domácnostmi manželských párů a mezi domácnostmi nesezdaných párů, jak ukazuje tabulka 7. V domácnostech rozvedených nebo ovdovělých lidí, kteří v současnosti žijí se stálým partnerem, je starost o běžný provoz domácnosti mnohem častěji výlučnou starostí partnerky, zatímco jednoznačně 5 Otázka: Kdo měl na starosti zajišťování běžného provozu domácnosti (denní nákupy, každodenní úklid, vaření, denní péče o děti apod.) v rodině Vašich rodičů? Pouze matka, převážně matka, rodiče měli rozdělené, co kdo z nich měl udělat, nutnou práci v rodině vykonal rodič, který měl čas, převážně otec, pouze otec? 6 Otázka: A kdo to má na starosti ve Vaší rodině? Pouze žena, převážně žena, máte rozdělené, co kdo má denně udělat, práci dělá ten, kdo má čas, převážně muž, pouze muž? 7 Odpovědi respondentů, kteří žijí se stálým partnerem v sezdaném či nesezdaném svazku. 4

nižší je podíl domácností, kde mají oba partneři rozdělené úkoly nebo kde se o jednotlivé činnosti starají podle toho, kdo má momentálně čas. V případě svobodných párů je podíl domácností, kde je chod domácnosti výlučnou nebo převážnou starostí partnerky relativně nižší, přičemž mnohem častěji než u jiných zde chod domácnosti ad hoc obstarává ten, kdo má čas. Tabulka 7: Starost o běžný chod domácnosti podle stavu respondenta sezdaní svobodní rozvedení ovdovělí pouze žena 10 12 44 34 převážně žena 45 30 39 48 rozdělení činností mezi partnery 29 19 10 5 nutnou práci dělá ten z partnerů, který má čas 15 34 3 10 převážně či pouze muž 1 5 4 3 Kromě samotných rolí mužů a žen v rodině, ať už se jednalo o vlastní rodinu nebo o rodinu rodičů, šetření zkoumalo i to, jakým způsobem současná populace vnímá své mužské rodiče. 8 Tabulka 8: Vlastnosti otců I. PÓL 1 2 2 3 5 II. PÓL mírný 13 20 28 26 13 přísný vřelý 11 29 40 16 4 chladný kamarádský 22 33 31 11 3 nekamarádský klidný 19 34 30 13 4 agresivní měl pochopení 20 35 29 13 3 neměl pochopení komunikativní 20 35 28 13 4 nekomunikativní projevoval zájem 27 35 27 7 4 byl lhostejný Pozn.: Procenta v řádku. Z výsledků šetření lze soudit, že z pohledu současné populace ve vztahu k otcům převládají pozitivní pocity. Většina dotázaných se přiklonila k tomu, že jejich otec o ně projevoval zájem, že byl komunikativní, kamarádský, chápající, klidný a vřelý, i když dvě pětiny respondentů se zároveň s tím přiklonily k tomu, že jejich otec byl ve vztahu k nim přísný. Podrobnější zkoumání výsledků ukázalo, že mírně vřelejší vztah ke svým otcům mají ženy, které je v porovnání s muži hodnotily nejen jako méně přísné, ale i jako vřelejší, kamarádštější a komunikativnější. Jako kamarádštější hodnotí své otce poněkud častěji lidé do věku 30 let, jako přísnější je naopak vnímají lidé starší 60 let. 8 Otázka: Ke kterému z pólů následujících stupnic byste se přiklonil, kdybyste měl posoudit vlastnosti Vašeho otce? Byl spíše? (Dále viz tabulka 8) 5