OBČANSKÉ A OBCHODNÍ PRÁVO JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.cechak@mail.vsfs.cz
Panství nad věcí práva absolutní povinnost nerušit (nezasahovat do tohoto práva) předmětem práva je hmotná věc Dělení právo vlastnické či držba věci jinou osobou než vlastníkem věcná práva k věci cizí
Vlastnické právo ( 123 an. OZ) absolutní panství nad věcí zákaz zneužití vlastnictví (nepožívá právní ochrany) vlastnictví zavazuje Omezení ze zákona povinnost nerušit zákaz porušování lidského zdraví, přírody či ŽP zákaz imisí ( 127/1 OZ) zákonná věcná břemena ( 127/3 OZ) použití věci bez souhlasu vlastníka ( 128 OZ)
Omezení úředním výrokem zřízení věcného břemene vyvlastnění či omezení vlastnického práva ( 128/2 OZ) a) ve veřejném zájmu b) jen k účelu veřejně indikovanému c) nelze-li účelu dosáhnout jinak d) jen na základě zákona e) vždy za náhradu f) s právními účinky ex nunc Úkonem samotného vlastníka věci ze své vůle se vzdá (trvale či dočasně) určitého práva spojeného s vlastnictvím (např. nájemní sml. věc užívá jiná osoba)
Obsah vlastnického práva 1) věc držet 2) věc užívat 3) věc požívat a brát plody 4) nakládat s věcí 5) bránit se neoprávněnému zásahu
Držba věci 1) faktické ovládání věci 2) vůle nakládat s věcí jako s vlastní držba oprávněná a neoprávněná v pochybnostech presumpce, že držba oprávněná kritériem je dobrá víra (neměl či nemohl mít důvodné pochybnosti, že věc mu patří) ochrana oprávněného držitele ( 5 a 6 OZ) vlastník právo na vydání od kteréhokoli držitele (nedošlo-li mezitím k vydržení věci) držba práva jen taková práva, kde je možný opětovný výkon (typicky právo odpovídající věcnému břemeni např. čerpání vody) JUDr. Petr Čechák, Ph.D., Petr.cechak@mail.vsfs.cz ::
Detence faktické nakládání věcí je s ní nakládáno jako s věcí cizí i detence může být oprávněná či neoprávněná
Nabytí vlastnického práva 1) vlastníkem byl dosud jiný subjekt 2) vlastníkem dosud nebyl nikdo a zákon věc z vlastnictví nevylučoval (věci nově vzniklé) Platné právo nezná tzv. věci ničí (věci bez pána) I) Odvozené (derivativní) nabytí vlastnického práva nabytí smlouvou a) vlastnictví věci movité se nabývá převzetím (rozlišují se dvě fáze převodu právní důvod a způsob nabytí) b) vlastnictví věcí nemovitých se nabývá jejich zapsáním do katastru nemovitostí
II) Původní (originární) způsob nabytí vlastnického práva 1) věci nově vytvořené 2) nabytí vydržením 3) vytvoření (zhotovení věci) 4) zpracováním 5) přírůstkem 6) nabytí vlastnictví k věci ztracené či skryté 7) ze zákona 8) úředním rozhodnutím 9) nabytí od nevlastníka (od nepravého dědice)
Vydržení ( 134 OZ) oprávněný držitel měl věc v nepřetržité držbě po zákonem stanovenou dobu u věcí movitých - 3 roky u věcí nemovitých - 10 let započítává se i předchozí držba oprávněného držitele Vytvoření, zhotovení nové věci vytvoří-li věc ze svého materiálu, stane se vlastníkem
Zpracování 1) cizí věc nerozlučně spojí se svou 2) pro vyrobení své věci použije výlučně cizího materiálu a) zpracuje-li v dobré víře, že věc je jeho vlastníkem se stane ten, jehož podíl na věci je větší, vzniká však povinnost uhradit druhému cenu toho, oč se jeho majetek zmenšil b) zpracuje-li cizí věc, ač ví, že mu nepatří vlastnictví nevznikne (vlastník věci má právo žádat uvedení do původního stavu a nebo peněžní náhradu)
Přírůstek přírůstky věci (fructus naturales) plody půdy (úroda, ovoce na stromech), mláďata zvířat vlastnictví se nabývá oddělením přírůstky peněz, cenných papírů apod. (fructus civilis) úroky, dividendy Nabytí vlastnictví k věci ztracené (135 OZ) kdo věc ztratil zůstává vlastníkem (ztratil jen faktickou držbu) není-li vlastník znám odevzdá obci, kde se našla nepřihlásí-li vlastník do 6 měs., nabývá vlastnictví obec nálezce nárok na úhradu nutných nákladů a nálezné
Nabytí vlastnictví k věci opuštěné a skryté 1) opuštění věci (derelikce) jednostranně projevena vůle nebýt vlastníkem 2) věc skrytá - vlastník není znám a zjevná vůle věc ukrýt vlastnictví nabývá obec již okamžikem nálezu dnes není možné věc jednostranně okupovat (NOZ toto změní) 135 se uplatní přiměřeně i v těchto případech (práva nálezce zde neupravena otázka nálezného???)
Podílové spoluvlastnictví ( 137 an. OZ) spoluvlastnictví ideální vztahuje se k podílu na věci jako celku I) Hospodaření se společnou věcí - preferuje se dohoda nedohodnou-li se spoluvlastníci princip majorizace podle velikosti podílů většinové rozhodnutí lze soudně zvrátit, ovšem pouze v případě důležité změny společné věci (např. při změně stavebního určení budovy apod.) užívá-li společník věc nad rozsah jeho podílu, vzniká mu bezdůvodné obohacení právo žádat kompenzaci
II) Právní úkony týkající se společné věci Při jednání navenek vznikají solidární závazky (zavázáni i oprávněni společně a nerozdílně) Předkupní právo ostatních spoluvlastníků; výjimkou jen situace, převodu na osobu blízkou (pokud by převedl na jiného bez toho, aby před tím nabídl koupi ostatním spoluvlastníkům, ti mají právo žádat na nabyvatele, aby jej převedl na ně za stejných podmínek, jako jej sám nabyl 603/3 0Z)
III) Zánik, zrušení, vypořádání možnost zániku dohodou nebo rozhodnutím soudu obsah dohody zákon nijak neomezuje) nedojde-li k dohodě (nutná je dohoda všech), může kterýkoli spoluvlastník podat návrh na rozdělení a vypořádání Postup soudu při zrušení spoluvlastnictví 1) soud primárně zkoumá, zda věc lze reálně rozdělit, 2) nelze-li věc reálně rozdělit, přikáže ji jednomu či více spoluvlastníkovi, který zaplatí ostatním náhradu 3) nemá-li nikdo o přikázání zájem (či nedokáže ostatní vyplatit ) věc se prodá a peníze rozdělí
Společné jmění manželů ( 143 an. OZ) vzniká ze zákona uzavřením manželství a s ním i zaniká SJM tvoří: 1) majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství 2) závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství některý majetek a závazky však jsou ze SJM vyňaty
Ze SJM vyloučený majetek (je výlučným majetkem každého z manželů) 1) nabyt před uzavřením manželství 2) majetek nabytý za trvání dědictví z důvodu dědictví nebo darování pouze jednomu z manželů 3) majetek vydaný v restituci jen jednomu z manželů 4) věci, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů 5) majetek nabytý jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela
Vyloučené závazky 1) závazky týkající se majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů 2) závazky, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého manžela
Společné jmění manželů a podnikání k použití majetku v SJM k podnikání je nutný obecný a předem daný souhlas druhého manžela ( 146 OZ) musí být dán před prvním úkonem, pro další úkony již souhlas není potřeba (souhlas musí být obecný nikoli pouze pro jednorázový obchod, ale pro možnost kdykoli v budoucnu používat majetek v SJM k podnikání) souhlas se zakládá do sbírky listin obchodního rejstříku
Modifikace společného jmění manželů lze zúžit až na věci tvořící obvyklé vybavení domácnosti 1) smlouvou ve formě notářského zápisu lze SJM rozšířit i zúžit - lze na současný i v budoucnu nabytý (možná je i předmanželská smlouva také formou notářského zápisu) lze vyhradit vznik SJM ke i dni zániku manželství 2) soud může na návrh některého z manželů SJM zúžit a) ze závažných důvodů (nehospodárné chování na úkor rodiny) b) získal-li jeden z manželů oprávnění k podnikatelské činnosti nebo se stal neomezeně ručícím společníkem obchodní společnosti
Zánik společného jmění manželů 1) SJM zaniká zánikem manželství (rozvod, smrt, prohlášení za mrtvého) 2) SJM může zaniknout, aniž by zaniklo manželství - prohlášením konkursu na majetek jednoho z manželů ( 268 insolvenčního zákona) - soudním výrokem o propadnutí majetku některého z manželů ( 66 odst. 4 trestního zákoníku) Zaniklo-li SJM za trvání manželství, může jej soud svým rozhodnutím obnovit na návrh jednoho z manželů V jiných situacích SJM nezaniká; nelze jej soudně zrušit (je možné jej pouze jeho zúžit - nikoli zrušit)
Vypořádání společného jmění manželů Při zániku SJM je nutno rozdělit majetek i závazky podle stavu, který existoval ke dni, k němuž SJM zaniklo Zásada vypořádání SJM (užijí se přiměřeně i pro zúžení) 1) podíly obou manželů na SJM jsou rovné 2) právo požadovat úhradu toho, co vynaložil na společný majetek (např. oprava či úprava věci) a povinnost nahradit, co ze SJM bylo užito na jeho výlučný majetek (např. nákup věcí osobní potřeby z majetku v SJM - ošacení apod.) 3) přihlíží se k potřebám nezletilých dětí (které věci slouží dětem) 4) hledisko péče o rodinu a zásluhy o nabytí a udržení společného jmění (např. alkoholismus, nehospodárnost, aj.) JUDr. Petr Čechák, Ph.D., Petr.cechak@mail.vsfs.cz ::
Způsoby vypořádání I) dohodou povinně písemná forma obsah dohody nesmí ohrozit práva věřitelů ( 150/2 OZ) dohoda musí být dostatečně určitá co do obsahu jinak zákon manžele neomezuje II) soudním rozhodnutím a) po rozvodu soud rozhodne na návrh jednoho z manželů (lze podat ve lhůtě 3 roky) b) při zániku manželství smrtí soud zahájí řízení o vypořádání SJM automaticky
III) uplatněním zákonné nevyvratitelné domněnky ( 150/4 OZ) podmínkou je, že nedošlo do tří let k dohodě ani nebyl dán návrh na soudní rozhodnutí 1) v případě věcí movitých se má za to, že se manželé vypořádali v poměru, v jakém každý z nich věci ze společného jmění manželů pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti užívá výlučně jako vlastník (musí jít o trvalé užívání, které není proti vůli druhého manžela) 2) o ostatních věcí movitých a nemovitých platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví; podíly jsou přitom shodné
Vypořádání SJM při konkurzu a vyrovnání prohlášením konkursu SJM zaniká
Vlastnictví bytů a nebytových prostor zákon č. 72/1994 Sb. (zákon o vlastnictví bytů) zákon upravuje spoluvlastnictví domu majiteli jednotek jednotkou se rozumí byty či samostatné nebytové prostory zákon se vztahuje na budovy alespoň dvěma jednotkami předmětem spoluvlastnictví jsou společné části domu (tj. části určené ke společnému užívání základy, chodby, obvodové zdi aj.) velikost spoluvlastnického podílu je dána vzájemnými poměry podlahové plochy jednotek (význam pro hlasování)
Společenství vlastníků jednotek v domě alespoň pět jednotek alespoň tří různých vlastníků je právnickou osobou zapisované do registru Má oprávnění: - vykonávat práva spojená se správou, provozem a opravami spol. částí domu - provozem technických zařízení v domě (kotelna, výtah apod.) - činit právní úkony (zajištění dodávek služeb, pojištění domu, nájem společných částí domu a jednotek, které jsou ve spoluvlastnictví všech aj.) Orgány společenství shromáždění vlastníků jednotek - nejvyšší orgán, přijímá stanovy výbor společenství další orgány
k věci cizí 1) zástavní právo (bude probráno později společně s ostatními způsoby zajištění závazků) 2) zadržovací právo (bude probráno později společně s ostatními způsoby zajištění závazků) 3) věcná břemena
Věcná břemena ( 151n 151p OZ) omezení vlastníka nemovitosti zakládající povinnost něco trpět, něčeho se zdržet či něco konat 1) omezení ve prospěch konkrétní osoby (práva ryze osobní povahy v minulosti např. výminek) 2) omezení ve prospěch jiné nemovitosti (jejího vlastníka) (nezáleží na osobě vlastníka; podstatné jen, že vlastní určitou nemovitost) váží se k nemovitosti při změně vlastníka se omezení vyplývající z věcného břemene převádí na nového vlastníka zatížené nemovitosti zapisují se do katastru nemovitostí
Obsah věcných břemen katalog oprávnění z věcných břemen je v zákoně taxativní 1) něco trpět právo cesty či právo průjezdu, právo brát vodu ze studny, právo přisvojovat si plody cizího pozemku, právo opřít svoji stavbu o cizí stavbu, právo vyvádět kouř z topenišť do cizího komína 2) něčeho se zdržet (NOZ označuje jako služebnosti) zdržet se výsadby vysokokmenů, aby nebylo odnímáno světlo, nezastavět sousedovi vyhlídku apod. 3) něco konat (NOZ rozlišuje tzv. služebnosti, představující povinnost něco trpět či se zdržet, a tzv. reálná břemena, představující povinnost něco konat nebo něco dát, tj povinnost poskytnout službu, peněžní rentu ze zatíženého pozemku apod.)
Vznik věcného břemene 1) smlouvou povinně písemná forma nutný vklad do katastru účinky ke dni návrhu 2) dědění založeno závětí nebo dohodou dědiců o vypořádání (může jít o dědění ze zákona i ze závěti) 3) rozhodnutí státního orgánu (správního orgánu či soudu) jen zákonem dovolený obsah ( 135c/3, 142/3, 151o/3 OZ) strpět stavbu, která vznikla neoprávněně na svém pozemku, možnost přístupu k nemovitosti, reálné rozdělení podílového spoluvlastnictví 4) zákon jde vlastně o veřejnoprávní omezení vlastníka povinnost oklesťovat stromoví, sekat trávník, ochranná pásma apod. 5) vydržení - nelze u nemovitostí, které mohou být jen ve vlastnictví státu či zákonem určených právnických osob
Zánik věcného břemene 1) obecné způsoby zániku práv smrt fyzické či zánik právnické osoby zánik nemovitosti, jíž má věcné břemeno sloužit promlčení není-li po 10 let využíváno ( 109 OZ) zánik schopnosti poskytovat prospěch (např. pramen trvale vyschl) obě nemovitosti panující i služebná - získá do vlastnictví táž osoba 2) zvláštní způsoby smlouva rozhodnutí orgánu zákon
Katastr nemovitostí Předmětem evidence jsou: 1) pozemky v podobě parcel 2) budovy spojené se zemí pevným základem 3) byty a nebytové prostory (jednotky podle ZOVB) 4) rozestavěné budovy, byty či nebytové prostory
Druhy zápisu 1) Vklad vlastnické právo se převádí na jiného nebo se v jeho prospěch omezuje smlouvou (omezení může mít povahu zástavního práva či věcného břemene) 2) Záznam změny, k nimž došlo jinak než na základě smlouvy (zhotovení stavby, vydržení, dědění, rozhodnutí soudu o vypořádání spoluvlastnictví či o zřízení věcného břemene aj.) 3) Poznámka a) informace o zpochybnění vlastnictví (např. soudní spor) b) informace o zákazu nakládat s danou nemovitostí 4) Výmaz výše uvedených