Jak vyu ívat obnovitelné zdroje energie Praktický rádce pro domácnosti a obce

Jak využívat obnovitelné zdroje energie Praktický rádce pro domácnosti a obce

2 3 Podìkování Rádi bychom podìkovali za cenné rady Edvardu Sequensovi, Yvonnì Gailly, Alenì Jiroušové, Vasilu Hutníkovi, Janu Beránkovi a Jiøímu Zemanovi. Za pomoc pøi tvorbì brožury patøí podìkování také Blance Holubáøové a Simonu Majerovi. Vychází díky laskavé podpoøe Nadace Partnerství Nadace Sluníèko Pøedmluva Moderní obnovitelné zdroje energie patøí mezi technologie budoucnosti. Nepøispívají k vážnému problému globálních zmìn klimatu. Nevyžadují tìžbu nerostných surovin, která za sebou èasto zanechává významné ekologické škody. Snižují naši závislost na velkých centralizovaných zdrojích. Mohou se pochlubit stále vìtší konkurenceschopností na trhu. Podporují vznik nových pracovních míst a ekonomický rozvoj obcí. Pøedstavují dobrou podnikatelskou pøíležitost pro zemìdìlce i venkovské regiony. Nahrazují dovážené energetické zdroje, jako je ropa a zemní plyn, a tedy vylepšují obchodní bilanci zemì. Nezajímají pøitom pouze podnikatele, kteøí hodlají podnikat na trhu s elektøinou z vìtrných elektráren nebo vyrábìt kotle na biomasu. Výhodou obnovitelných zdrojù je rovnìž, že jich mùže využívat bezmála každá domácnost. Síla tìchto technologií spoèívá v možnosti jejich využití v malém mìøítku. Slunce èi vítr mohou šetøit spotøebu energie ve velkém poètu budov, z nichž každá má své vlastní zaøízení. Uživatelem obnovitelných zdrojù se mùže stát témìø každý. Ostatnì staèí se pouze podívat, jaký úspìch zaznamenávají v sousedním Nìmecku èi Rakousku. Resort životního prostøedí podporuje rozvoj obnovitelných zdrojù nejen slovy a legislativou, ale pøedevším penìzi. Státní fond životního prostøedí každoroènì rozdìluje nìkolik set milionù korun na projekty firem, obcí i jednotlivcù: od stavby vìtrné elektrárny pøes obecní èi školní výtopnu na biomasu až po solární kolektor na støeše rodinného domku. Praktické rady, jak o nì žádat, nalezne také ètenáø této pøíruèky. Naše ministerstvo dlouhodobì spolupracuje s ekologickými organizacemi a má velmi dobré zkušenosti s odbornou kvalitou a seriózností jejich práce. Vítám proto tohoto užiteèného prùvodce, kterého pøipravilo Hnutí DUHA, a vìøím, že bude ètenáøùm prospìšný inspirací i radou. Praktická pøíruèka zájemcùm pøináší návod, jak si opatøit a provozovat sluneèní kolektory k ohøevu vody, malou vìtrnou elektrárnu èi kotel na biomasu. Spoleènì s publikacemi, které popisují význam a funkci obnovitelných zdrojù, jistì napomùže dostat èistou energii do všedního života. ISBN 80-902823-6-9 Libor Ambrozek ministr životního prostøedí

4 5 Co najdete v této pøíruèce Pøíruèka, kterou jste právì otevøeli, je urèena každému, kdo uvažuje o možnosti využívat pro své potøeby energii Slunce, vìtru èi biomasy. Pøibližuje ètenáøùm zkušenosti s poøizováním a provozem konkrétních zaøízení. V úvodu najdete souhrn dùvodù, proè je dùležité vìnovat obnovitelným zdrojùm pozornost a proè v blízké budoucnosti poroste jejich význam. První èást manuálu je urèena majitelùm rodinných domù a drobným podnikatelùm. Popisuje funkci a zkušenosti s provozem solárních systémù na ohøev vody, malých vìtrných elektráren a kotlù na spalování døeva. Doètete se, co je tøeba udìlat pro instalaci zmínìných zaøízení a také o možnostech získání státní dotace. Druhá èást se zabývá možnostmi využívání obnovitelných zdrojù v obcích. Hlavní pozornost je vìnována obecním výtopnám na biomasu. Zástupci obcí zde získají informace o financování, výstavbì a zkušenostech s provozováním tìchto zaøízení. K jednotlivým kapitolám jsou pøipojeny pøehledy dodavatelù pøíslušných výrobkù a institucí, které mohou být pro ètenáøe užiteèné. Obsah Úvod: Perspektivy rozvoje obnovitelných zdrojù energie... 9 I. èást: Co mùžete mít doma... 14 Systémy se sluneèními kolektory na ohøev vody... 17 Malé vìtrné elektrárny... 35 Vytápìní døevem... 47 II. èást: Jak mohou obnovitelné zdroje využívat obce... 58 Jak mohou obnovitelné zdroje využívat obce... 61 Obecní výtopna na biomasu... 55 Možnosti využití dalších obnovitelných zdrojù... 75 Závìr... 77 Pøílohy... 79 Hnutí DUHA, Nadace Sluníèko, Nadace Partnerství... 87

Úvod 7 Perspektivy rozvoje obnovitelných zdrojù energie Obnovitelné zdroje energie málo využívaná pøíležitost Energie vody, vìtru a sluneèního záøení bude k dispozici, dokud se Zemì nepøestane otáèet a Slunce svítit. Rovnìž døevo a další biomasa, ze které je možno energii vyrábìt, se obnovuje a bude možno ji v rozumných mezích využívat. Naopak zásoby uhlí, uranu, ropy a zemního plynu vystaèí pøi souèasném tempu spotøeby a zpùsobu využívání jen pro nìkolik pøíštích generací. Obnovitelné zdroje mají také øadu dalších výhod jsou šetrnìjší k životnímu prostøedí a mají pozitivní dopady na zamìstnanost a rozvoj venkovských regionù. Je pravda, že získávání energie z obnovitelných zdrojù je možné pouze s pomocí technických zaøízení (kolektory pro sluneèní ohøev vody, fotovoltaické èlánky, vìtrné elektrárny atd.), jejichž cena je relativnì vysoká. Kvùli této skuteènosti dosud nemùže èistá energie cenovì konkurovat produkci fosilních a jaderných zdrojù. Prospìšnost rozvoje obnovitelných zdrojù je ovšem natolik zøejmá, že se vyplatí hledat cesty k pøekonání tohoto handicapu. Úvod Perspektivy rozvoje obnovitelných zdrojù energie Legislativa a vyhlídky obnovitelných zdrojù situace v Evropì a Èeské republice Situace v Evropì Úsilí o vyšší využívání obnovitelných zdrojù energie se v posledních letech stalo nepostradatelnou souèástí energetické politiky vyspìlých zemí. Hlavní roli hrají èlenské státy Evropské unie. Evropská komise, tj. orgán, který lze pøirovnat k vládì EU, chápe obnovitelné zdroje jako zásadní nástroj ke snižování emisí skleníkových plynù. Strategické materiály Evropské komise pøisuzují obnovitelné energii významnou úlohu také pøi snaze o zastavení rùstu závislosti na dovozech energetických zdrojù a oznaèují její rozvoj za politickou prioritu EU. 1 Z tìchto dùvodù pøijala Komise závazek zvýšení podílu obnovitelných zdrojù na pokrytí evropské energetické spotøeby. Konkrétnì do roku 2010 by mìlo 12 % veškeré energie využívané v prùmyslu, dopravì, domácnostech atd. pocházet z obnovitelných zdrojù. 2 V pøípadì pokrývání dodávek elektøiny je závazek podílu obnovitelných zdrojù ještì vyšší 22 %. 2 Protože výroba energie z obnovitelných zdrojù dosud není plnì konkurenceschopná a zároveò panuje shoda na nutnosti jejich vyššího využití, pøistupují evropské zemì k rùzným formám zvýhodòování èisté energie. Používané prostøedky jsou nejèastìji legislativní, dále se jedná o rùzné formy dotaèních programù a nelze zapomenout ani na rozmanité propagaèní aktivity. Soubìžné použití tìchto prostøedkù již pøináší viditelné výsledky (výrazný nárùst výroby energie z obnovitelných zdrojù v Nìmecku, Dánsku a dalších zemích). 1 Green Paper: Towards a European strategy for the security of energy supply, Brusel, listopad 2000. 2 White Paper for a Community Strategy and Action Plan: Energy for the future Renewable sources of energy, Brusel, listopad 1997.

8 Úvod Úvod 9 Zákony na podporu obnovitelných zdrojù Na úrovni EU podporuje vyšší využívání obnovitelných zdrojù samostatná direktiva (Smìrnice o podpoøe elektøiny vyrobené z obnovitelných zdrojù na vnitøním trhu s elektøinou è. 2001/77), která byla schválena v roce 2001. Jedná se o pøedpis, který èlenským státùm ukládá, aby do øíjna 2002 pøedložily Evropské komisi vlastní závazky na zvýšení využití obnovitelných zdrojù v pøíštích deseti letech. Tyto závazky musí být v souladu s cílem EU pokrývat touto cestou 12 % celkové spotøeby energie a 22 % elektøiny do roku 2010. Zpùsob podpory obnovitelných zdrojù si mohou èlenské státy zvolit samostatnì. Evropská komise hodlá do roku 2005 vyhodnotit úspìšnost jednotlivých pøístupù a v pøípadì potøeby navrhne jednotný rámec. Dosud nejèastìjší pojetí zákonù k podpoøe obnovitelných zdrojù spoèívá u elektrické energie v zavádìní minimálních cen, za které jsou provozovatelé sítí povinni obnovitelnou elektøinu vykupovat (tento princip úspìšnì využívá Nìmecko a pøistupuje k nìmu i Èeská republika). Další možností je pøedepsat distribuèním spoleènostem, aby zajistily dodávku urèitého množství energie z obnovitelných zdrojù. Ztrátu, která jim kvùli této povinnosti vznikne, pak vyrovná státní dotace (tento princip využívá Velká Británie). Podpora èisté energie není v rozporu ani s další evropskou prioritou liberalizací energetického trhu. Obnovitelné zdroje mají z hlediska liberalizace ponìkud výluèné postavení. V liberalizaèní smìrnici je uvedena výjimka, která umožòuje èlenským státùm, aby dávaly obnovitelným zdrojùm pøednost. Podpùrné programy (dotaèní a propagaèní) Evropská unie podporuje konkrétní projekty využívání obnovitelných zdrojù pomocí programu ALTENER, na jehož úèely bylo v letech 1998 až 2002 uvolnìno 74 milionù eur. Hlavní propagaèní aktivitou je v souèasné dobì tzv. Take off Campaign (Startovací kampaò), která informuje o úspìšných projektech a iniciuje jejich opakování. Souèástí této kampanì je rovnìž propagaèní akce 100 lokalit 100% zásobovaných obnovitelnou energií. Vlastní dotaèní a propagaèní programy mají i jednotlivé státy. Napøíklad nìmecká vláda uvolnila na podporu investic do zaøízení pro využití obnovitelných zdrojù 200 milionù marek na období 2000 až 2003. Pøíklad úspìšné vnitrostátní propagaèní akce mùžeme vidìt rovnìž v Nìmecku. Kampaò s názvem Solar na klar (Solární energie no jasnì) pøipravily firmy podnikající v oblasti využívání sluneèní energie spoleènì s neziskovými ekologickými organizacemi a probíhá pod záštitou vlády. Díky ní výraznì stoupla popularita solárních systémù podle provedených prùzkumù poèítá 94 % lidí, kteøí se chystají stavìt dùm, s využitím sluneèních kolektorù k ohøevu vody. Daòové nástroje Cenové znevýhodnìní obnovitelných zdrojù energie by mohla napravit pøipravovaná ekologická daòová reforma. Uvalení danì na paliva a energie podle závažnosti jejich dopadù na životní prostøedí bude jedním z hlavních dùsledkù této reformy. (Myšlenka reformy spoèívá ve vyšším zdanìní pøírodních zdrojù a nižším zdanìní práce, celkové daòové zatížení se v jejím dùsledku nezmìní.) Zvýšení cen energie z neobnovitelných zdrojù mùže být natolik výrazné, že podstatnì pøispìje ke konkurenceschopnosti energie obnovitelné. Dosud se však na jednotných pravidlech ekologické daòové reformy èlenské státy EU nedokázaly shodnout. V dùsledku dosavadního neúspìchu jednání o spoleèném postupu EU pøistoupily progresivní státy (Velká Británie, Nìmecko, skandinávské státy) k rùzným formám zdanìní paliv a energií samostatnì. Smysluplnost provedených daòových úprav dokládá fakt, že právì v tìchto zemích se obnovitelné zdroje prosazují nejvýraznìji. Pøístup Èeské republiky V Èeské republice jsou dosud obnovitelné zdroje energie využívány málo. Údaje rùzných statistik se liší, ale na jejich základì lze øíci, že ÈR pokrývá obnovitelnou energií 1 až 2 % své spotøeby. I u nás si øada lidí uvìdomuje potøebu rozvoje obnovitelných zdrojù, existuje vládní program na jejich podporu, byly podniknuty první vstøícné legislativní kroky. Zatím ovšem nemá rozvoj obnovitelné energie potøebnou prioritu. Po oèekávaném vstupu do EU se vzhledem k požadavkùm evropských direktiv podmínky pro obnovitelné zdroje výraznì zlepší. Blízká budoucnost pro èistou energii se proto jeví optimisticky. Èeská legislativa a obnovitelné zdroje Zvláštní zákon o obnovitelných zdrojích Èeská republika nemá, jeho pøípravu ovšem pøislíbila souèasná vláda (po volbách v èervnu 2002). Podporu obnovitelné energie zatím upravují obecnìjší právní normy. V energetickém zákonì (458/2000, 31) je ustanoveno, že provozovatelé zaøízení vyrábìjících elektøinu z obnovitelných zdrojù mají (za pøedpokladu splnìní technických podmínek) právo pøednostního pøipojení k síti. Zároveò jim pøipojení nemùže být odepøeno z dùvodu nestálého výkonu zdroje zpùsobeného pøírodními podmínkami (týká se zejména malých vodních a vìtrných elektráren). Výkupní cena elektøiny z jednotlivých obnovitelných zdrojù je od zaèátku roku 2002 urèena cenovým rozhodnutím Energetického regulaèního úøadu následovnì: Tabulka: Minimální výkupní ceny elektrické energie z obnovitelných zdrojù Druh obnovitelného zdroje Minimální výkupní cena za 1 kwh elektøiny dodané do sítì v Kè Malé vodní elektrárny 1,50 Vìtrné elektrárny 3,00 Výroba el. energie spalováním biomasy 2,50 Výroba el. energie spalováním bioplynu 2,50 Výroba el. energie využitím geotermální energie 3,00 Výroba el. energie využitím sluneèního záøení 6,00

10 Úvod Úvod 11 Další právní normou, která se obnovitelných zdrojù týká, je Zákon o hospodaøení s energií (406/2000). V paragrafu èíslo 4 je uvedeno, že krajské územní energetické koncepce musí obsahovat hodnocení využitelnosti obnovitelných zdrojù pro dané území. Dùsledky a možnostmi, které z tohoto zákona plynou pro obce, se budeme podrobnìji zabývat v kapitole Pøíležitosti pro obnovitelné zdroje v obcích. Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojù Èeská vláda má vlastní program podpory obnovitelných zdrojù a energeticky efektivních technologií podobný tìm, které probíhají v èlenských státech Evropské unie. Koncepce programu byla schválena v roce 1998 a obsahovala návrh pomìrnì rozsáhlé finanèní podpory investic do konkrétních projektù, slibovala zásadní zmìnu legislativního rámce i znaèné rozšíøení informaèních a osvìtových aktivit. Pøipravený plán bohužel narazil na nedostatek finanèních prostøedkù. Program nebyl zaøazen mezi priority státního rozpoètu a peníze, se kterými poèítala koncepce, mu nikdy nebyly pøidìleny. Z tohoto dùvodu bylo podpoøeno daleko ménì projektù, a výsledky tak zùstávají daleko za oèekáváním. Pøesto je program jednou z mála možností na získání výhodné pùjèky èi doplòkové dotace jak pro jednotlivce, tak i pro obce (o tom, jak je možno dotaze získat, se doètete i v této pøíruèce). Vzhledem k tomu, že program bude v pøíštích letech dùležitým nástrojem ke splnìní evropských požadavkù, lze oèekávat jeho rozvoj. Daòové nástroje Urèitému daòovému zvýhodnìní se èistá energie tìší již dnes: zisk, který plyne z provozování zaøízení vyrábìjícího energii z obnovitelných zdrojù, nepodléhá dani z pøíjmu. Samostatné kroky smìrem k vyššímu zdanìní neobnovitelných paliv a energií však dosud Èeská republika nepodnikla. Zmìnu lze oèekávat až po schválení jednotného pøístupu k ekologické daòové reformì v Evropské unii. Obnovitelné zdroje energie pøíležitost pro obce i jednotlivce Získávání energie z obnovitelných zdrojù je ve srovnání s fosilními palivy na první pohled obtížnìjší. Velkou devízou je však jejich územní rozptýlenost. Na rozdíl od fosilních paliv, jejichž zásoby jsou soustøedìny v nìkolika málo regionech a nejvýhodnìji se zpracovávají ve velkokapacitních zaøízeních, je potenciál obnovitelných zdrojù celkem rovnomìrnì rozložen, a proto lze obnovitelnou energii s minimálními nároky na dopravu využívat i v nejodlehlejších oblastech. Tøebaže podmínky pro využití sluneèního záøení jsou nepochybnì pøíznivìjší v severní Africe než ve Skandinávii a vítr fouká silnìji na moøském pobøeží než v èeské kotlinì, lze uvedené zdroje i na tìchto ménì výhodných místech efektivnì využívat. Podmínky pro rozvoj obnovitelných zdrojù jsou ve venkovských regionech dokonce pøíznivìjší než ve mìstech. Velké množství venkovských obcí a majitelù rodinných domkù mùže používat k vytápìní biomasu, k ohøevu vody sluneèní kolektory èi provozovat vlastní vìtrnou elektrárnu. Rozhodnutí investovat do tìchto zaøízení pak znamená podstatné snížení závislosti na dodávkách energetických spoleèností (uhelných skladù, plynárenských a elektroenergetických závodù atd.). Aktivní pøístup k obnovitelným zdrojùm pøináší také obcím výrazná pozitiva. Nejlépe je mùžeme ukázat na pøíkladu obecní kotelny na spalování biomasy. Kotelna jako lokální energetický zdroj pomáhá udržet peníze v obcích, nebo odbìratelé platí za energii místnímu provozovateli (samotná obec, pøípadnì místní podnikatel). Zároveò obec získá kontrolu nad tvorbou ceny tepla. V pøípadì, že výtopna na biomasu nahradí kotle na tuhá paliva, dojde k významnému omezení lokálního zneèištìní ovzduší. Výstavba i provoz zaøízení vytvoøí v obci pracovní pøíležitosti. Další pozitivní dopad na zamìstnanost má pøípadné cílené pìstování paliva pøedevším rychle rostoucích døevin, které rovnìž napomáhá øešit problém nevyužívané zemìdìlské pùdy. Solární kolektory na ohøev teplé užitkové vody najdou uplatnìní hlavnì na støechách rodinných domù, lze je ovšem využívat i v objektech provozovaných obcí (školy, školní jídelny). Vedle podstatné úspory energie potøebné k ohøevu vody (pøedevším, ale nejenom, v letních mìsících) pøináší také montáž a údržba solárních systémù nové pracovní pøíležitosti. Rovnìž energii vìtru mohou díky malým vìtrným elektrárnám využívat jednotlivci na velkém množství lokalit, výhodné jsou zejména pro podnikatele, kteøí spotøebovávají vìtší množství energie pro svoji výrobu. Pøestože vzhledem k pøipojení na sí nespotøebovává majitel elektrárny pøímo svoji elektøinu, pøínos vìtrné elektrárny pocítí pøi nižších platbách rozvodné spoleènosti. Vždy s rozmyslem Rozhodnì není tøeba se obávat, že by instalace zaøízení k výrobì energie z obnovitelných zdrojù byla experimentem s nejistými výsledky. Základní technologie jsou již v souèasnosti plnì zvládnuty a opakovanì provìøeny. Pøi dodržení vyzkoušených postupù je riziko špatného fungování zaøízení minimální. Øadì zbyteèných zádrhelù se mùžeme vyhnout, když pøebereme zkušenosti lidí, kteøí stejné zaøízení již nìjakou dobu provozují, nebo si necháme poradit od odborníka. Vedle praktických poznatkù o provozu a údržbì mùžeme získat i reference o jednotlivých dodavatelích nebo montérech. Poradenství o problematice obnovitelných zdrojù je v Èeské republice dobøe rozvinuto. Sí bezplatných poradenských center Èeské energetické agentury (Energetická konzultaèní a informaèní støediska, tzv. EKISy) pokrývá všechny regiony. Jejich seznam vèetnì adres a kontaktù najdete v pøíloze na stranì 81. Je také dobré poradit se nejen o technice a montáži zaøízení využívajícího obnovitelný zdroj energie, ale také o efektivním využívání takto získané energie. Vyrábìt energii z obnovitelných zdrojù a poté s ní plýtvat je stejnì hloupé jako rozemílat drahokamy na štìrk. Proto je zejména v pøípadì využívání obnovitelných zdrojù k vytápìní objektù vždy na místì dopøedu zvážit možnosti úsporných opatøení. Ideálním krokem je v tomto pøípadì provedení energetického auditu objektu. Vèasná konzultace s odborníky zde mùže pøinést podstatné finanèní i energetické úspory.

12 I. èást CO MÙŽETE MÍT DOMA Následující kapitoly jsou urèeny pøedevším majitelùm rodinných domkù, kteøí o využití obnovitelných zdrojù energie uvažují. Najdou zde pøehled krokù, které by zájemce mìl podniknout, aby se stal vlastníkem zaøízení fungujícího k jeho plné spokojenosti. Pozornost budeme vìnovat pøedevším tìm zaøízením k využití obnovitelných zdrojù, která se již v praxi osvìdèila, ale zatím nejsou široce rozšíøena. Jedná se o solární systémy pro ohøev vody a malé vìtrné elektrárny. Struènì shrneme rovnìž stávající možnosti vytápìní døevem (a jinou biomasou). 1. kapitola Systémy se sluneèními kolektory na ohøev vody

Systémy se sluneèními kolektory na ohøev vody 15 Systémy se sluneèními kolektory na ohøev vody Protože je Slunce jednoznaènì nejvýkonnìjším tepelným zdrojem široko daleko, je zcela pochopitelná snaha využít aspoò èást jeho energie pro sebe. Díky systémùm se sluneèními kolektory nám Slunce obstarává teplou vodu na mytí a praní, pøípadnì pomáhá s vytápìním. Pokud si uživatel nechá odbornì nainstalovat kvalitní systém, stane se Slunce jeho dobrým sluhou. Kutilové mohou po proškolení pøistoupit ke svépomocné instalaci solárního systému. Pøi dodržení všech zásad dosáhnou dobrých výsledkù. Jak solární systém funguje Sluneèní systémy lze k ohøevu vody úspìšnì využívat ve všech regionech Èeské republiky. Rozdíl mezi pøínosem stejného systému provozovaného v severních Èechách a na jižní Moravì není nijak velký. Vždy je nezbytné umístit kolektory na dobøe oslunìné místo a orientovat je na jih. Základní princip Princip systémù, které využívají sluneèní záøení k ohøevu vody, není nijak složitý. Nejnápadnìjší èástí systému jsou sluneèní kolektory, které mùžeme vidìt na støechách domù. Jejich úkolem je pohltit co nejvìtší množství sluneèní energie pro další využití v domì. V kolektorech se ohøívá pracovní kapalina (nejèastìji nemrznoucí smìs). Ta je odvádìna potrubím a získané teplo pøedává prostøednictvím tepelného výmìníku vodì, kterou chceme ohøát. Její množství záleží na celkové ploše kolektorù, to znamená na jejich poètu. Další klíèovou souèástí systému je zásobník vody. Nejèastìji se jedná o tlakovou nádobu (bojler), v níž se voda ohøátá od pracovní kapaliny skladuje do doby použití (praní, koupání, mytí nádobí). Objem zásobníku se odvozuje od denní spotøeby teplé vody. Z dùvodu pøedzásobení pro nesluneèné období je velikost zásobníku navrhována na jeden a pùl až dvojnásobek této spotøeby. Dále k systému patøí ve vìtšinì pøípadù malé èerpadlo zajiš ující obìh pracovní kapaliny mezi kolektory a tepelným výmìníkem a nìkolik hydraulických prvkù (ventily, expanzní nádoba), které jsou nezbytné pro bezporuchový provoz. Aby systém fungoval optimálnì a bez obsluhy, bývá standardnì vybaven jednoduchou automatickou regulací. Regulace musí pøedevším zajistit, aby pracovní kapalina necirkulovala ve chvíli, kdy je chladnìjší než voda v zásobníku (napøíklad v noci), a zbyteènì tak ohøátou vodu neochlazovala. Nevýhodou sluneèního ohøevu vody je skuteènost, že systém není schopen dodávat požadované množství teplé vody v prùbìhu celého roku. Z tohoto dùvodu je nezbytné doplòovat systémy s celoroèním provozem o pøídavný zdroj tepla, jehož výkon nezávisí na sluneèním svitu a který pomáhá ohøívat vodu, když energie Slunce nestaèí. Èasto je využíváno elektrické dohøívání vody v zásobníku, rozšíøené jsou rovnìž systémy, které k dohøevu využívají teplo z kotle ústøedního topení.

16 Systémy se sluneèními kolektory na ohøev vody Systémy se sluneèními kolektory na ohøev vody 17 Rùzné zpùsoby zapojení systému 2. Zapojení solárního systému pro pøípravu teplé vody a ohøev bazénu Systém pro pøípravu teplé vody V pøípadì, že systém hodláme využívat pouze k pøípravì teplé vody, mùžeme podle zpùsobu zapojení zvolit solární systém buï jako samostatný s dohøíváním vody v zásobníku, nebo jako pøedehøívací. Druhá varianta je vhodná tehdy, pokud máme fungující klasický (elektrický, plynový) ohøev vody, který ještì není na hranici životnosti. Díky pøedehøátí vody v solárním systému pak spotøebujeme menší množství elektøiny èi plynu na její ohøev. Systém pro pøitápìní Solární systém mùžeme vedle pøípravy teplé vody pro pøímou spotøebu využít také k ohøevu vody pro ústøední vytápìní a k vyhøívání bazénu. Kapalina ohøátá v kolektorech pak mùže pøedat teplo do rùzných podsystémù (vytápìní, ohøev vody, bazén) a uživatel si mùže zvolit, ke kterému úèelu bude získaná energie využívána prioritnì. U systémù pro pøitápìní je vždy tøeba vyøešit, jak ze systému odvádìt teplo bìhem horkých dní, kdy topit pochopitelnì nechceme. Nejèastìji je k tomuto úèelu využíván právì bazén, pøípadnì jiná akumulaèní nádrž. Schémata zapojení (pøevzato z internetové stránky firmy Solar top: www.solartop.cz) 1. Zapojení solárního systému pro pøípravu teplé vody 3. Zapojení solárního systému pro pøípravu teplé vody a pøitápìní

18 Systémy se sluneèními kolektory na ohøev vody Systémy se sluneèními kolektory na ohøev vody 19 Co systém zvládne Množství vody, které solární systém dokáže ohøát na požadovanou teplotu, závisí na celkové ploše kolektorù a jejich typu. Jeden plochý kolektor o ploše 1,8 m 2 ohøeje bìhem sluneèného dne v období kvìten až záøí pøibližnì 100 litrù vody na teplotu 55 C, která je pro bìžné použití považována za optimální. V zimním období, bìhem jasných, ale mrazivých dní, dokáže stejný kolektor pøedehøát vodu na 30 C. Speciální (tzv. koncentraèní) kolektory dokáží vodu ohøát na vyšší teplotu. Solární systém ušitý na míru pro konkrétní domácnost dokáže pokrýt její celoroèní spotøebu energie k ohøevu vody zhruba ze 70 % (podle mìøení provádìných na dlouhodobì provozovaných systémech). Bìhem letních mìsícù (za normálních podmínek) pokrývá systém spotøebu této energie kompletnì. Spotøebu energie k vytápìní lze díky využití solárního systému snížit až o 40 %. Podmínkou pro dosažení maximálního efektu je napojení solárního pøitápìní na nízkoteplotní vytápìcí systém (napø. podlahové vytápìní). Významným pøínosem solárního pøitápìní bývá zkrácení topné sezóny v objektech. Další výhodou je zajištìní tepelné pohody pøi náhlých letních ochlazeních. Naopak nevýhodou solárního pøitápìní je nutnost odvádìní tepla ze systému bìhem horkých letních dnù, kdy pro nìj nemáme žádné využití. Tato situace se nejèastìji øeší ohøevem vody v bazénu. Jak postupovat Pro vìtšinu ètenáøù, kteøí mají vlastní zkušenosti se stavbou èi rekonstrukcí rodinného domku, budou nìkteré informace v následujícím odstavci naprostou samozøejmostí. Jejich uvedení však pomùže pøedejít nepøíjemnostem ménì zkušeným zájemcùm. Formální kroky Instalace solárního systému se neobejde bez drobných stavebních úprav. Proto zájemce musí svùj zámìr ohlásit stavebnímu úøadu. Ve vìtšinì pøípadù není tøeba vyøizovat stavební povolení, úøad to ovšem mùže naøídit. Výbìr dodavatele Firem, které se zabývají instalací solárních systémù, pùsobí v Èeské republice celá øada, jejich seznam (neúplný, aktuální v roce 2002) najdete v pøíloze na konci této kapitoly. Je pochopitelnì vhodné porovnat nabídky nìkolika místnì dostupných firem. Vedle cenové nabídky posuzujeme rovnìž nabízené záruky a servisní podmínky. Dále je vhodné ovìøit, zda firma montuje systém z kvalitních a provìøených výrobkù. Zejména v pøípadì kolektorù by zákazník mìl požadovat certifikát státní zkušebny èi jiné oprávnìné instituce (výzkumný ústav apod.). Velmi užiteèné informace pak mohou podat uživatelé, kterým systém firma instalovala v minulých letech. V øadì pøípadù mùže informaci o montážní firmì poskytnout výrobce kolektorù, které firma nabízí k instalaci. Zadání Dùležitým krokem, kterým uživatel mùže významnì pøispìt k vlastní spokojenosti s výsledkem instalace, je pøesné zadání, podle kterého montážní firma navrhne pøíslušný systém. V pøípadì, kdy má systém sloužit k pøípravì teplé užitkové vody, je základním údajem její denní spotøeba. Ta se mùže i v domech se stejným poètem obyvatel lišit až dvojnásobnì. Podle nárokù na spotøebu se urèuje velikost objemu zásobníku a poèet kolektorù, na kterých závisí výkon i cena systému. Také u systémù využívaných pro pøitápìní je nezbytné, aby uživatel pøesnì definoval svùj požadavek. V tìchto pøípadech je vhodné pøedem se poradit s odborníkem a získat pøedstavu, co mùžeme v našem konkrétním domì od sluneèního pøitápìní oèekávat. Instalace, obsluha a provoz Samotnou instalaci provede montážní firma. Instalace nezasáhne významnì do chodu domácnosti, u systému pro ohøev užitkové vody zabere dva až tøi dny, u systému s pøitápìním záleží na poètu kolektorù. Systém pracuje automaticky, obsluha ze strany uživatele je omezena na nastavování regulace. Tento jednoduchý úkon vysvìtlí uživateli pracovník montážní firmy pøi pøedávání systému. Jediným provozním nákladem je platba za elektøinu spotøebovanou obìhovým èerpadlem. Elektrický pøíkon èerpadla èiní zhruba 60 W, za 10 hodin jeho provozu tedy zaplatíme cca 2,10 Kè v bìžné sazbì. Èerpadlo bìží pouze tehdy, když svítí slunce. Záruky a životnost Montážní firma samozøejmì nemùže ruèit za to, kolik bude bìhem roku sluneèných dní, tedy ani za množství teplé vody, které systém za pøesný èasový úsek dodá. Naopak musí ruèit za správné fungování systému. Ve smlouvì o pøedání systému by se dodavatel mìl zavázat k poskytnutí bezplatného servisu po dobu dostateènì dlouhou k tomu, aby si zákazník jeho fungování prakticky ovìøil. Záruèní doba, po kterou je možno reklamovat poruchu systému, by nemìla být kratší než jeden rok. Záruèní doba jednotlivých souèástí systému je delší napøíklad pro kolektory se pohybuje od dvou do pìti let (podle výrobce). Životnost systému je urèena dobou, po kterou dokáží trubky a ostatní kovové díly odolávat korozi. Doba životnosti systému je odhadována na 30 let. Po jejím uplynutí je tøeba poèítat s výmìnou nìkterých èástí. Kolik vás to bude stát Cena solárního systému závisí v první øadì na jeho velikosti, dále pak na typu použitých souèástí. Záleží také na objektu, na který je zaøízení montováno (nároènost montáže). Pro pøípravu teplé užitkové vody v rodinných domech èasto využívané systémy se tøemi kolektory a zásobníkem na 300 litrù vody lze poøídit za 100 000 až

20 Systémy se sluneèními kolektory na ohøev vody Systémy se sluneèními kolektory na ohøev vody 21 110 000 Kè. Celková cena menšího systému se dvìma kolektory a zásobníkem na 200 litrù se pohybuje do 90 000 Kè. Cena velkého systému využívaného i pro vytápìní se odhaduje obtížnìji. Pro orientaci lze uvést, že za systém s 12 kolektory zaplatíme kolem 350 tisíc korun. Pøesnìjší cenový odhad získáme po prohlédnutí nabídkových listù jednotlivých firem. Na otázku: Za jakou dobu se solární systém zaplatí? nelze dát jednoduchou univerzální odpovìï. Podstatnì záleží na tom, jakým zpùsobem jsme ohøívali vodu, pøípadnì vytápìli dùm pøed instalací solárního systému, tedy jestli systém šetøí peníze utrácené za uhlí, plyn èi elektøinu atd. Navíc si musíme uvìdomit, že ceny energií se èasto i neoèekávanì mìní. Odhadnout, kolik bude stát plyn za deset let poté, co nahradíme plynový ohøev vody sluneèním, je prakticky nemožné. Pro hrubý odhad lze uvést, že pøi dnešních cenách se investice do solárního systému vrátí pøibližnì po 15 letech. Jak získat finanèní podporu Dotace Státní Na instalaci solárního systému mùže zákazník získat nevratný pøíspìvek od státu. Dotace na využívání obnovitelných zdrojù poskytuje fyzickým osobám (tj. i všem vlastníkùm rodinných domù) v Èeské republice Státní fond životního prostøedí (SFŽP). Podmínky pro pøidìlení dotace se èasto mìní, jejich úprava probíhá i v souèasné dobì. Na následujících øádcích uvedeme pøedpoklad pracovníkù fondu, jak budou dotace na solární systémy poskytovány od roku 2003. V pøípadì systémù sloužících k pøípravì teplé užitkové vody lze žádat o dotaci ve výši 30 % celkových investièních nákladù, maximálnì však 50 000 Kè. K žádosti není tøeba pøikládat energetický audit domu, staèí zjednodušený posudek (zpracovaný buï energetickým auditorem, poradenským støediskem EKIS, nebo odborníkem v oblasti vytápìní). U systémù využívaných rovnìž pro pøitápìní lze žádat o dotaci ve výši 50 % celkových investièních nákladù, žádost se musí dokládat energetickým auditem budovy. V obou pøípadech je dotace poskytována až po instalaci systému, žádost lze podat do devíti mìsícù po jeho dokonèení. Dotace není nároková, nelze zaruèit, že žádost bude uspokojena. Nicménì snahou SFŽP je podpoøit maximální poèet fungujících instalací. Žádosti se podávají prostøednictvím regionálních pracoviš SFŽP, kde žadatel dostane rovnìž všechny informace a náležitosti potøebné ke zpracování žádosti. Seznam regionálních pracoviš SFŽP je uveden v pøíloze na stranì 79. Pùjèky Speciální program na podporu využívání obnovitelných zdrojù energie v rodinných domech má Všeobecná stavební spoøitelna Komerèní banky (Modrá pyramida). Její Ekoprogram spolupracuje se Státním fondem životního prostøedí a jeho prostøednictvím lze získat pùjèku s úrokem 6,9 %. Podrobné informace poskytnou pracovníci poboèek této spoøitelny. Úvìr na instalaci solárních systémù lze získat i v dalších bankách, které poskytují pùjèky na stavby. Daòové úlevy Instalace kolektorù vám mùže pøinést také daòové úlevy novela zákona o daních è. 315/93 Sb. osvobozuje provozovatele solárního systému na dobu pìti let od uvedení do provozu od danì z nemovitosti v pøípadì, že díky instalaci došlo k náhradì spalování fosilních paliv. O náklady na stavební úpravy vynucené instalací solárního systému lze snížit základ domovní danì (naøízení vlády è.579/1990 Sb.). Snížení povoluje obec, která spravuje domovní daò. Svépomocná instalace solárních systémù Øadu domácích kutilù jistì napadlo, že by si solární systém na ohøev vody dokázali postavit sami. Kvalitní solární systém si skuteènì mùžete poøídit i svépomocí. Zájemcùm je ovšem tøeba doporuèit, aby využili zkušeností, které získali jejich pøedchùdci (napøíklad v Rakousku mají svépomocné instalace bohatou tradici). I v Èeské republice je možné úèastnit se školení, kde lze potøebné znalosti a dovednosti získat. Kontakty na poøadatele tìchto školení najdete v pøíloze k této kapitole. Hlavní výhodou svépomocných systémù jsou nižší poøizovací náklady podle zkušenosti Ekologického institutu Veronica lze postavit pomìrnì velký systém (plocha kolektorù 6 m 2, objem zásobníku 700 l) za cca 40 000 Kè. Na druhé stranì je tøeba vìnovat zhruba pìt dní práce samotné instalaci a další èas studiu a pøípravì. Ukázka rodinného domu s namontovanými solárními kolektory. Místní a regionální Vlastní dotaèní programy na podporu solárních systémù mohou vypsat i mìsta a kraje. Pøíkladem mùže být mìsto Litomìøice, kde takový program funguje od roku 2000. Mìsto zde, za úèelem snížení objemu škodlivin uvolòovaných do ovzduší pøi spalování fosilních paliv, podporuje instalaci solárního systému èástkou 20 000 Kè.

22 Systémy se sluneèními kolektory na ohøev vody Systémy se sluneèními kolektory na ohøev vody 23 pøíloha 1 Pøehled firem, které instalují solární systémy Praha Ace Solar Adresa: Na Krèské stráni 678/13, 140 00 Praha 4 Kontaktní osoba: p. Soukup, p. Novák Telefon: 26 12 61 013, 602 311 556 E-mail: acesolar@znet.cz Alterm spol. s r.o.s Adresa: U trati 40a, 100 00 Praha 10 Telefon: 274 783 211, 603 418 572 E-mail: alterm@alterm.cz ASPEKT s.r.o. Adresa: U dejvického rybníèku 6, 160 00 Praha 6 Kontaktní osoba: ing. Jiøí Brda Telefon: 224 319 569, 605 919 923 E-mail: aspekt@tiscali.cz Buderus tepelná technika Praha s.r.o. Adresa: Prùmyslová 372/1, 108 00 Praha 10 Štìrboholy Telefon: 272 191 111 E-mail: info@buderus.cz DEWE tepelná technika s.r.o. Adresa: K cihelnì 425, 190 15 Praha 9 Satalice Telefon: 286 853 990 E-mail: dewe@dewe.cz EKO/TEP Adresa: Vikova 7/1146, 140 00 Praha 4 Telefon: 312 583 701, 602 238 003 E-mail: eko-tep@mbox.vol.cz JOBI s.r.o. Adresa: Modøanská 100, 147 00 Praha 4 Telefon: 244 468 155 E-mail: jobi@iol.cz Komextherm Praha s. r. o. Adresa: Augustova 236/1, 160 00 Praha 6 Telefon: 235 313 284 H a I Trading Company s.r.o. Adresa: Karlická 9/37, 153 00 Praha 5 Radotín Kontaktní osoba: Ing. Václav Prokop Telefon: 257 912 060 E-mail: hi_nefit@comp.cz SAUTER AUTOMATION s.r.o. Adresa: Pod èimickým hájem 13 a 15, 180 00 Praha 8 Telefon: 266 012 111 E-mail: sauter@sauter.cz Siemens Buildings Technologies s.r.o. Adresa: Novodvorská 1010/14, 142 01 Praha 4 Kontaktní osoba: Ing. Jan Plašil Telefon: 261 342 338, 602 230 687 E-mail: plasilj@cz.sibt.com Stehlík solární systémy Adresa: Nekvasilova 11,186 00 Praha 8 Kontaktní osoba: Ing. Milan Stehlík Telefon: 284 814 087, 602 368 731 E-mail: info@solarnisystemy.cz STG s.r.o. Adresa: Beranových 65, 199 02 Praha 9 Letòany Telefon: 266 113 411 E-mail: stg@stg.cz Stiebel Eltron s.r.o. Readymix Bohemia Adresa: K Hájùm 946, 155 00 Praha 5 Telefon: 251 161 11 E-mail: info@stiebel-eltron.cz Židlický Jiøí montáž solárních zaøízení Adresa: Kounická 50, 100 00 Praha 10 Kontaktní osoba: Jiøí Židlický Telefon: 281 924 682, 602 316 479 E-mail: zidlicky@cbox.cz EKOSTYL s.r.o. Ing. Antonín Kutil Adresa: Bìlohorská 198/659, 169 00 Praha 6 Kontaktní osoba: Ing. Antonín Kutil Telefon: 235 300 384 VÚPS-výzkumný ústav pozemních staveb Adresa: Pražská 810/16, 102 21 Praha 10 Telefon: 271 751 148 E-mail: info@vups.cz TAZUS - Tech. a zkušební ústav stavební Praha, s.p. Adresa: Prosecká 811/76a, 190 00 Praha 9 Prosek Kontaktní osoba: Ing. Jiøí Studnièka Telefon: 286 881 995 E-mail: jstudnic@tzus.cz Støedoèeský kraj Družstevní závody Dražice-strojírna s.r.o. Adresa: Dražice 69, 294 71 Benátky nad Jizerou Kontaktní osoba: František Vojtìch Telefon: 326 370 962 E-mail: frantisek.vojtech@dzd.cz

24 Systémy se sluneèními kolektory na ohøev vody Systémy se sluneèními kolektory na ohøev vody 25 Ites s.r.o. Adresa: Petra Bezruèe 1556, Kladno Stochov Kontaktní osoba: Zdenìk Zítek Telefon: 312 248 787 E-mail: mail@ites-kladno.cz INET s.r.o. Adresa: Bosynì 11, 277 24 Vysoká Kontaktní osoba: Ing. Josef Beèka Telefon: 315 697 395 E-mail: inet@cmail.cz MTD Bohumír Švec Adresa: Akátová 327, 273 61, Velká Dobrá Kladno Kontaktní osoba: Bohumír Švec Telefon: 312 692 222, 603 470 437 SANY s.r.o. Adresa: Rožmitálská 163, 261 01 Pøíbram VI Kontaktní osoba: Pavel Hromádka Telefon: 318 637 480, 603 233642 E-mail: info@sany.cz Sluneèní kolektory SERVANTES Adresa: Bìleè 33, 273 63 Bìleè Kontaktní osoba: Luboš Patera Telefon: 312 659 157, 603 729 961 E-mail: srvts@volny.cz Velvana a. s. Adresa: 273 24, Velvary Telefon: 315 732 263 Viessmann spol. s.r.o. Adresa: Chráš any 189, 252 19 Rudná u Prahy Telefon: 257 950 418 E-mail: viessmann@viessmann-vn.cz Vilímek Jiøí Adresa: Chráš any 46, 256 01, Benešov Telefon: 317 726 741, 606 610 376 Topenáøství Josef Faigl Adresa: Prokopská 132, 273 06 Libušín Telefon: 312 672 026, 603 436 640 Michal Moudrý HPS Adresa: Praskolesy 5, 267 54, Praskolesy Kontaktní osoba: M. Moudrý, K. Sklenáøová Telefon: 311 516 732 E-mail: HPS@mybox.cz Karlovarský kraj Jiøí Köteleš POHODA Adresa: Obec Hora 4, 362 11 Jenišov u K. Varù Kontaktní osoba: Jiøí Köteleš, Ing. M. Kleteèková Telefon: 353 223 035, 602 415 368 E-mail: pohodajk@telecom.cz JŠ Solar Adresa: Plzeòská 35, 360 01 Karlovy Vary Kontaktní osoba: Jaroslav Šutorik Telefon: 353 233 688, 602 428 450 E-mail: sutas@volny.cz Hubert Èepelák Rekonstrukce otopných systémù Adresa: Sportovní 573/17, 360 09 Karlovy Vary Kontaktní osoba: Hubert Èepelák Telefon: 353 560 376, 602 281 095 E-mail: cepelak@iol.cz Spring Pool v.o.s. Adresa: Moskevská 62, 360 01 Karlovy Vary Kontaktní osoba: Tomáš Frèek Telefon: 353 230 513 E-mail: frceksolar@volny.cz Ústecký kraj EKOMONT Dc s.r.o. Adresa: Vítìzství 95, 407 22 Dìèín 33 Kontaktní osoba: Evžen Khol Telefon: 412 547 650 E-mail: ekomontdc@volny.cz MARTIA a.s. Adresa: Mezní 4, 400 11 Ústí nad Labem Kontaktní osoba:ing. Vít Klein Telefon: 475 650 111 E-mail: klein@martia.cz Liberecký kraj ELITRONIC s.r.o. Adresa: U Šamotky 736, 460 30 Liberec 30 Telefon: 483 313 032 E-mail: elitronic@telecom.cz Inženýrská kanceláø Ing. Paøízek Adresa: Gorkého 28, 460 01 Liberec Kontaktní osoba: Ing. Paøízek Telefon: 482 710 721, 603 476 738 E-mail: parizek.jan@volny.cz Ing. Jaroslav Peterka SOLAR DYNAMICS Adresa: Polní 367, 460 01 Liberec 12 Kontaktní osoba: Ing. Jaroslav Peterka Telefon: 485 121 480 E-mail: jaroslav.peterka@vslib.cz TOP-SERVIS plus.s.r.o. Adresa: Pražská 124, 466 01 Jablonec nad Nisou Telefon: 483 711 241 E-mail: top.servis@telecom.cz I.P.O.M. Adresa: Podmìstí 652, 512 51 Lomnice nad Popelkou Kontaktní osoba: Ing. Neumann Telefon: 481 671 810, 601 243 971 Plzeòský kraj GREEN Therm s.r.o. Adresa: Úslavská 33, 301 44 Plzeò Telefon: 377 240 950 E-mail: radka.frankova@greentherm.cz INTERSEKCE s.r.o. Adresa: Harantova 17, 301 32 Plzeò Kontaktní osoba: Ing. Josef Ledvina Telefon: 377 235 235 E-mail: energo@intersekce.cz PROTEKO Adresa: Kollárova 271, 335 01 Klatovy 3 Telefon: 376 311 317 Jihoèeský kraj ENERGY AGENCY Pavel Vylíèil Adresa: Norberta Frýda 5, 370 05 È. Budìjovice Telefon: 602 403 267 ELMARO s.r.o. Adresa: Krajíøova 119, 380 01 Daèice Telefon: 384 422 060 E-mail: elmaro@iol.cz ENVI s.r.o. Adresa: Dukelská 145, 379 82 Tøeboò Kontaktní osoba: Ing. Vladimír Kuèeravý Telefon: 384 724 346, 602 383 983 E-mail: solarglas@envi.cz HURT výroba ohøívaèù vody Adresa: 384 01 Nebahovy Kontaktní osoba: p. Hurt, p. Dobiáš Telefon: 388 311 920 E-mail: hurt@hurt-cz.cz Jaroslav Budíèek zámeènictví Adresa: Na sadech 484, 378 56 Studená Telefon: 384 490 363 E-mail: budicek@dacice.cz Jihoterm 1 s.r.o. Adresa: sídl. U nádraží 795/II, 377 01 J. Hradec Telefon: 384 321 644 E-mail: jihoterm1@telecom.cz Jiøí Hrádek JH SOLAR Adresa: Plavsko 88, 378 02 Stráž nad Nežárkou Telefon: 384 390 967, 603 492 038 E-mail: jhsolar@iol.cz KLIMAINTOP s.r.o. Adresa: Stínadla 368, 397 01 Písek Telefon: 382 272 230 Pavel Stolina, Ing. Technika prostøedí Adresa: Chýnovská 533, 390 02 Tábor Kontaktní osoba: Ing. Pavel Stolina Telefon: 381 253 082, 603 253 082 PRESTO o.s. obchodní služby Kontaktní osoba: František Švamberg Adresa: Nová 45, 370 01 Èeské Budìjovice Telefon: 387 319 037, 728 015 894 Salva Jiøí Adresa: J. Štursy 40, 370 10 Èeské Budìjovice Telefon: 38 72 20 931, 602 451 745 E-mail: j.salva@volny.cz SOLAR Ekologie Technik Kontaktní osoba: Ing. Milan Rychtaøík Adresa: Sládkùv kopec 915/II, 377 01 J. Hradec Telefon: 606 273 989 Š astný ET Adresa: Okružní 305, 373 61 Hrdìjovice Telefon: 387 221 058 Zámeènictví Vlastimil Kurš Adresa: Tyršova 264, 378 16 Lomnice nad Lužnicí Telefon: 384 792 537, 0602 106 432

26 Systémy se sluneèními kolektory na ohøev vody Systémy se sluneèními kolektory na ohøev vody 27 Pavel Pešout Adresa: Èechova 544/15, 373 72 Lišov ELES Elektøina ze Slunce, ohøev TUV a bazénù Adresa: Èeskobudìjovická 371, 382 41 Kaplice Telefon: 380 313 256, 380 314 847 E-mail: eles@mujbox.cz Královéhradecký kraj Agentura IRIS Adresa: Bieblova 296, 500 01 Hradec Králové Telefon: 495 406 790 Bohemia Solar Josef Matyáš Adresa: Komenského 512, 547 01 Náchod Telefon: 491 420 828, 602 473 212 E-mail: bohemia@bohemia-solar.cz ECOREAL CZ s.r.o. Kontaktní osoba: Ing. arch. Èížek Jan Adresa: Støelecká 437, 500 02 Hradec Králové Telefon: 495 533 203, 603 853 731 E-mail: cizek@atelier-adip.cz Zdenìk Láf Adresa: Kotíkova 193, 509 01 Nová Paka Telefon: 493 721 121, 602 426 838 E-mail: laf@laf.cz METALCLIMA s.r.o. Adresa: Stìžery 25, 503 21 Stìžery Kontaktní osoba: p. Herbrych Telefon: 495 453 198 E-mail: metalclima@metalclima.com AUTOVIZ Milan Pokorný Adresa: Kuklenská 986, 500 02 Hradec Králové Telefon: 495 532 612, 603 242 391 E-mail: autoviz@ekosolaris.cz MODELA Trutnov s.r.o. Adresa: Pražská 391, 541 01 Trutnov Telefon: 499 812 459 SOLAR Šrámek s.r.o. Adresa: Školní 1391, 543 01 Vrchlabí Telefon: 499 421 531, 603 147 207 Svoboda a spol. v.o.s. Adresa: Chaloupky 204, 503 11 Hradec Králové 2 Kontaktní osoba: Karel Svoboda Telefon: 495 536 837, 601 249 215 THERMEKO spol. s r.o. Adresa: 17. listopadu 362, 506 01 Jièín Telefon: 493 524 945 E-mail: thermeko@postajicin.cz Pardubický kraj JUMING s.r.o. Adresa: Barákova 426, 538 03 Heømanùv Mìstec Kontaktní osoba: Jiøí Novotný, Libor Louda Telefon: 469 696 085 E-mail: juming@cr.czcom.cz Josef Boštík strojírna Adresa: 569 67 Osík u Litomyšle 221 Telefon: 461 613 590 Oldøich Šlor ROKOV Adresa: Nám. 9. kvìtna 199, 533 51 Rosice nad Labem Telefon: 466 413 322, 602 483 129 E-mail: rokov@slunecnikolektory.cz VA TOP Adresa: Pod homolí 1615, 565 01 Choceò Kontaktní osoba: Ing. Jan Vašata Telefon: 465 471 953 Kraj Vysoèina SOLAR TOP Adresa: Soškova 1344, 592 31 Nové Mìsto na Moravì Kontaktní osoba: RNDr. Ladislav Švestka Telefon: 566 616 659 E-mail: solar@solartop.cz VK TECHNIK v.o.s. Kontaktní osoba: Vladislav Korecký Adresa: Na Pìšince 436, 588 13 Polná Telefon: 567 212 317, 606 936 837 E-mail: vktechnik@vktechnik.cz EFI SYSTEMS s.r.o. Adresa: Manželù Curierových 657, 674 01 Tøebíè Telefon: 568 822 910 E-mail: info@efisyst.com Elektro Bena Lubomír Adresa: Pohledec 121 592 31 Nové Mìsto na Moravì Telefon: 566 615 298 ENECOS, s.r.o. Adresa: Dukovany 227, 675 56 Dukovany Telefon: 568 865 040, 602 754 561 E-mail: enecos@iol.cz ENVIGEST Adresa: Masarykova 305 592 31 Nové Mìsto na Moravì Telefon: 566 618 949 E-mail: solar@envigest.com VacuSol s.r.o. Adresa: Bukov 7, 592 51 Dolní Rožínka 74 Telefon: 566 567 531, 602 551 902 E-mail: vacusol@iol.cz Jihomoravský kraj DRAK SERVIS s.r.o. Adresa: Brnìnská 1027, 665 01 Rosice u Brna Kontaktní osoba: p. Merta Telefon: 546 412 255, 608 742 427 E-mail: drakservis@seznam.cz ENBRA Holding, spol. s r.o. Adresa: Durïákova 5, 613 00 Brno Telefon: 545 321 203, 608 125 187 E-mail: brno@enbra.cz Milan Zatloukal EZP Adresa: Pavlov 129, 692 01 Pavlov Telefon: 519 511 713 E-mail: ezpmyl@seznam.cz Jarùšek Antonín, Ing. Adresa: Tyršova 31, 664 34 Kuøim u Brna Telefon: 541 231 150 E-mail: jarink@bazeny-sauny.cz Kopøiva Karel Adresa: Horní Bojanovice 75, 693 01 Horní Bojanovice Telefon: 519 414 278 Libor Oulehla Adresa: Nové Bránice 157, 664 64 Dolní Kounice Telefon: 546 421 031 SOLAR THERM Adresa: Masarykova 68, 691 46 Bøeclav Ladná Kontaktní osoba: Antonín Struhár Telefon: 608 772 776 E-mail: kovis@bv.anet.cz Solar Power, s.r.o. Adresa: Brnìnská 5, 695 01 Hodonín Telefon: 518 321 158, 601 505 817 E-mail: solar@hod.czn.cz SOLAREX Milan Slanina Adresa: Smetanova 28, 669 02 Znojmo Telefon: 515 224 619, 515 244 309 E-mail: solartis@volny.cz Solární systémy s.r.o. Kontaktní osoba: Ing. Zdenìk Tauš Adresa: Nábøežní 475, 664 71 Veverská Bítýška Telefon: 549 420 508, 605 769 836 E-mail: solarnisystemy@email.cz Solární vakuové kolektory Brno s.r.o. Adresa: Jílkova 203, 615 00 Brno Telefon: 545 213 196 E-mail: vacusolar@vacusolar.cz Svoboda Jiøí, RNDr. Adresa: Øadová 5, 623 00 Brno Telefon: 547 382 700 VARMEXIN Ing. Antonín Hrabec Adresa: Na baøinì 238, 691 75 Borkovany Telefon: 519 419 384 E-mail: varmexin@iol.cz Olomoucký kraj ELZACO spol. s r.o. Adresa: Boženy Nìmcové 10, 787 01 Šumperk Telefon: 583 213 394, 602 576 919 E-mail: elzaco@elzaco.cz Metra Blansko, Zweigstelle Šumperk Adresa: Havlíèkova 24, 787 01 Šumperk Kontaktní osoba: p. Sedláèek Telefon: 583 215 231 E-mail: sedlacek@metra-su.cu SOLAR PLUS Ing. Otakar Kocourek Adresa: Prostìjovièky 99, 798 03 Plumlov Telefon: 582 393 299 E-mail: solarplus@mbox.vol.cz Hlavaèka a Èech s.r.o. Adresa: Lobodice 34, 757 01 Tovaèov Telefon: 581 731 368

28 Systémy se sluneèními kolektory na ohøev vody Systémy se sluneèními kolektory na ohøev vody 29 UNEGO užití netradièní energie Adresa: Na nivách 16, 783 51 Samotíšky Telefon: 585 383 301 E-mail: unego@unego.cz Zlínský kraj EKOSOLARIS, a.s. Kontaktní osoba: Ing. Radek Zahradníèek Adresa: Kotojedská 2381, 767 01 Kromìøíž Telefon: 573 330 344, 608 654 445 E-mail: info@ekosolaris.cz NIVEKO s.r.o. Adresa: Brodská 722, 687 51 Nivnice Telefon: 572 693 246 Jurajda Rudolf Rolf Adresa: Bacov 396, 756 56 Prostøední Beèva Telefon: 571 643 323, 602 738 219 E-mail: rolf@rolf.cz Moravskoslezský kraj ALVIT STIHL s.r.o. Adresa: Pøíborská 2137, 738 02 Frýdek Místek Kontaktní osoba: Dr. Horáèek Telefon: 558 646 495 E-mail: alvit@email.cz EKOTOP V-L-K s.r.o. Adresa: Na spojce 6, 747 70 Opava 9 Telefon: 553 626 712, 608 887 589 E-mail: stesek@volny.cz IOANNA Kontaktní osoba: Orestes Tzimas Adresa: Provozní 1, 722 00 Ostrava 4 Telefon: 596 964 668 E-mail: tzimas@seznam.cz Kramoliš Adresa: Slavíkova 6143, 708 00 Ostrava-Poruba Telefon: 596 927 121, 603 704 483 E-mail: kramolis@mybox.cz MMM SOLAR PLUS Adresa: Na Milíøích 84, 725 27 Ostrava Plesná Kontaktní osoba: Ing. H. Mužíková, Ing. M. Mužík Telefon: 596 935 070, 603 329 723 E-mail: mmmsolar@telecom.cz TIZ v.o.s. Adresa: Za lesem 12, 735 33 Doubrava u Karviné Kontaktní osoba: Jan Holý Telefon: 596 512 871 E-mail: TIZ@TIZ.cz Ján Struška Adresa: Podroužkova 1661, 708 00 Ostrava-Poruba Telefon: 596 951 148, 608 881 365 pøíloha 2 Organizace poskytující proškolení ke svépomocné montáži systémù Sdružení Calla Adresa: Poštovní schránka 223, 370 04 Èeské Budìjovice Kontaktní osoba: Edvard Sequens Telefon: 387 310 166 E-mail: calla@ecn.cz Ekologický Institut Veronica Adresa: Panská 9, 602 00 Brno Kontaktní osoba: Yvonna Gaillyová Telefon: 542 218 353 E-mail: veronica@ecn.cz Sdružení Harmonie Adresa: Žižkova 5, 370 01 Èeské Budìjovice Kontaktní osoba: Lubomír Klobušník Telefon: 386 355 138 E-mail: lubosk@mybox.cz

2. kapitola Malé vìtrné elektrárny

Malé vìtrné elektrárny 33 Malé vìtrné elektrárny Další pøírodní silou, kterou se èlovìk dlouhodobì snaží využít ke svému prospìchu, je energie vìtru. Z historických pramenù i díky dochovaným stavbám víme o znaèném rozšíøení vìtrných mlýnù na území dnešní Èeské republiky. Poté, co tato zaøízení byla pøi mletí obilí nahrazena parními a elektrickými stroji, došlo k doèasnému útlumu využívání energie vìtru. Teprve koncem dvacátého století se díky technickému zdokonalení a znaènému rozmachu v evropských státech zaèaly i u nás stavìt vìtrné elektrárny. Vedle velkých zaøízení s vysokým výkonem vyvinuli technici také malé vìtrné elektrárny, které mohou provozovat i majitelé rodinných domkù èi drobní podnikatelé. Hlavní výhodou malých vìtrných elektráren ve srovnání s velkými je vìtší poèet lokalit, kde mohou být provozovány. Umístìní malé vìtrné elektrárny Mezi malé vìtrné elektrárny se obvykle øadí zaøízení, jejichž maximální elektrický výkon nepøesahuje 15 kw. Pro lepší pøiblížení fyzické velikosti elektrárny lze uvést, že výška stožáru nepøevyšuje 20 metrù. Oznaèení malé se používá pro velmi rozdílné typy elektráren: od zaøízení s výkonem menším než jeden kilowatt, která slouží výhradnì k dobíjení akumulátorù, až po stroje vìtší, které mohou zásobovat elektrické spotøebièe nebo dodávat elektøinu do sítì. Úspìšnost, s jakou bude malá vìtrná elektrárna provozována, výraznì závisí na jejím umístìní. Prostým úsudkem sice dojdeme k závìru, že vìtrná elektrárna by mìla stát v otevøené krajinì a nejlépe na vyvýšeném místì, ke správnému urèení místa stavby ovšem tato úvaha nepostaèuje. V pøípadì malých vìtrných elektráren neplatí tvrzení, že se jejich stavba vyplatí pouze ve vyšších nadmoøských výškách (pro velké vìtrné farmy je èasto uvádìna hranice vhodnosti 600 metrù nad moøem). Tøebaže i malá vìtrná elektrárna dodá na horském høebenu vìtší množství energie, její provoz se mùže vyplatit i v nižších polohách. Podmínkou je vždy peèlivé vyhodnocení vhodnosti lokalit. Výjimku tvoøí pouze nejmenší zaøízení pro dobíjení akumulátorù, kde volba umístìní od oka nemùže ovlivnit fungování zaøízení. Je-li vámi vybrané území vhodné pro výstavbu malé vìtrné elektrárny, zjistíte promìøením rychlosti vìtru v dostateènì dlouhém èasovém období (vzhledem k rozdílnému charakteru poèasí v jednotlivých roèních dobách nejlépe celý rok). Kontakty na firmy, které provádìjí mìøení vìtru, jsou uvedeny v pøíloze k této kapitole. Jednodušší, rychlejší, levnìjší a dostateènì spolehlivou variantou je vyhledání souøadnic lokality ve vìtrné mapì zpracované Ústavem fyziky atmosféry Akademie vìd ÈR, ze které lze vyèíst dlouhodobé vìtrné podmínky na dané lokalitì. Dále by mìl místo posoudit zkušený odborník.

34 Malé vìtrné elektrárny Malé vìtrné elektrárny 35 Jak malá vìtrná elektrárna funguje Základní princip Vìtrné elektrárny vyrábìjí elektrickou energii klasickým zpùsobem, pouze místo vodní nebo parní turbíny otáèí høídelí generátoru turbína vìtrná. Hlavní èásti zaøízení tvoøí vedle obìžného kola turbíny v zemi zakotvený stojan, pøevodové soustrojí, generátor a elektrická regulace. Je zøejmé, že vìtrná elektrárna nemùže prùbìžnì dodávat množství elektøiny podle potøeby majitele. Proto se volí taková zapojení, která umožòují maximální a èasovì nepodmínìné využití energie vyrobené ve vìtrné elektrárnì. Zpùsoby zapojení elektrárny a využití získané energie Bez pøipojení k rozvodné síti Vìtrná elektrárna jako zdroj pro nabíjení akumulátorù Tento zpùsob zapojení se využívá zejména pro vìtrné elektrárny s nejmenším výkonem (cca od 300 W do 5 kw). Lze ho použít na místech, kde není možné se pøipojit k elektrické síti. Vyrobená elektrická energie se ukládá v akumulátoru a kdykoli pozdìji mùže být využita v nízkonapì ových spotøebièích (osvìtlení, rozhlasový pøijímaè). Energii z elektrárny lze používat i k napájení spotøebièù s napìtím 220 V (poèítaè, televize, lednièka), je ovšem nutné zapojit mìniè napìtí. vyrobenou elektøinu prodává do sítì a sám ji nespotøebovává. Svoji spotøebu pokrývá odbìrem ze sítì a platí za ni stejnì jako ostatní. Zároveò však dostává zaplaceno za elektøinu, kterou díky vìtrné elektrárnì do sítì dodal. Poznámka: Podle platné legislativy je provozovatel elektrické sítì povinen elektøinu z vìtrných elektráren odkoupit a zaplatit za ni minimálnì 3 Kè za kilowatthodinu. Schémata zapojení (pøevzato z internetové stránky firmy Windtower www.windtower.cz) Využití vìtrné elektrárny pro vlastní spotøebu a dodávky do sítì Využití vìtrné elektrárny pouze pro dodávky do sítì Vìtrná elektrárna jako zdroj pro akumulaèní kamna a ohøev vody Tento zpùsob zapojení se vìtšinou využívá pro vìtrné elektrárny s výkonem vyšším než 3 kw. Zapojení je ve srovnání s ostatními pøípady jednodušší, ale nelze je použít k napájení bìžných elektrospotøebièù (kvùli nestálosti vìtru). Energie vyrobená vìtrnou elektrárnou se ukládá ve formì tepla ohøíváním vložek akumulaèních kamen nebo vody v bojleru. S pøipojením k síti Vìtrná elektrárna pøipojená k síti a využívaná jako doplòkový zdroj Tento zpùsob zapojení se vìtšinou využívá pro vìtrné elektrárny s výkonem vyšším než 5 kw. Elektøina vyrobená ve vìtrné elektrárnì je pomocí regulaèního zaøízení pøizpùsobena požadavkùm spotøebièù a využívána v domácnosti nebo v dílnì. V dobì, kdy nefouká vítr, odebírá uživatel energii ze sítì. Naopak, když elektrárna vyrábí vìtší množství elektøiny, než mùže její majitel spotøebovat (napø. za vìtrné noci), tak do sítì naopak dodává. Provozovatel pak vedle standardního elektromìru, který mìøí jeho odbìr ze sítì, používá ještì elektromìr druhý, který mìøí jeho dodávku. Rozvodným závodùm pak zaplatí za množství energie urèené jako odbìr pro vlastní spotøebu minus dodávka z vìtrné elektrárny. Vìtrná elektrárna pro odprodej elektøiny do sítì Tento zpùsob zapojení se od pøedchozího liší tím, že majitel vìtrné elektrárny všechnu Vysvìtlivky k obrázkùm: 1. Øídící a ochranná jednotka elektrárny 2. Elektromìr pro dodávky do rozvodné sítì 3. Elektromìr pro odbìr z rozvodné sítì Co elektrárna zvládne Množství vyrobené elektøiny je pochopitelnì plnì závislé na poètu vìtrných dní a rychlosti vìtru v jejich prùbìhu. Velmi tedy záleží na vìtrných podmínkách v lokalitì, kde je elektrárna instalována.výsledky se mohou znaènì lišit i v jednotlivých letech. Zjednodušené výpoèty produkce vìtrných elektráren nedávají spolehlivé výsledky, pøesnìjší je vycházet ze zkušeností s provozem strojù instalovaných v minulosti.

36 Malé vìtrné elektrárny Malé vìtrné elektrárny 37 Pro pøedstavu o možnostech malých vìtrných elektráren uvádíme orientaèní údaje o roèní produkci jednotlivých typù: Výkon elektrárny Roèní produkce 0,75 kw 1 000 až 2 500 kwh 5 kw 14.000 až 22 000 kwh 7 kw 17 000 až 28 000 kwh Poznámka: vyšší hodnoty odpovídají velmi pøíznivým vìtrným podmínkám (prùmìrné roèní rychlosti vìtru cca 7m/s) Pro srovnání: roèní spotøeba elektøiny v bìžné domácnosti se pohybuje kolem 6 000 kwh, v pøípadì, že elektøinu používáme i k vytápìní a ohøevu vody, kolem 30 000 kwh. Jak postupovat Pøípravné kroky Zámìr stavby je vhodné pøedbìžnì konzultovat se stavebním úøadem. Pokud stavební úøad zájemci nesdìlí, že existují skuteènosti, které by výstavbì bránily, mùže pøistoupit k hodnocení lokality z hlediska vìtrných podmínek. Mìøení vìtru, pøípadnì jiný zpùsob posouzení lokality, zajistí specialisté (viz pøílohu k této kapitole). Pokud odborníci lokalitu pro výstavbu elektrárny doporuèí, lze pøistoupit k dalším krokùm. Formální kroky Pro stavbu malé vìtrné elektrárny je nutné stavební povolení. Stavebnímu úøadu je tøeba pøedložit projektovou dokumentaci (zpracování nabízí vìtšina dodavatelù jako souèást dodávky). K získání stavebního povolení je nezbytný i souhlas orgánu ochrany pøírody a krajiny. Na území chránìné krajinné oblasti je tímto orgánem její správa, na ostatním území pøíslušný referát životního prostøedí. (Poznámka: Vìtrné elektrárny nelze stavìt v prvních zónách národních parkù a chránìných krajinných oblastí ani na území státních pøírodních rezervací.) Pokud bude vìtrná elektrárna pøipojena k síti, je tøeba podat žádost o udìlení státní autorizace pro podnikání v energetických odvìtvích. Žádost se podává na Energetický regulaèní úøad (adresa: ERÚ, Masarykovo nám. 5, 586 01 Jihlava, tel. 567 580 111). Osoby s technickým vzdìláním získávají autorizaci pøímo, ostatní musí absolvovat jednoduchý kurz. Dále je tøeba od pøíslušných regionálních rozvodných závodù (energetik) získat povolení k pøipojení k síti a uzavøít s nimi smlouvu o odkoupení elektøiny. Za pøedpokladu, že elektrárna splòuje požadované technické parametry (elektrárny nabízené firmami uvedenými v pøíloze), probíhají jednání s rozvodnými závody bez problémù. Výbìr dodavatele Firem, které nabízejí dodávku malé vìtrné elektrárny, pùsobí v Èeské republice zatím pouze nìkolik, jejich seznam najdete v pøíloze na konci této kapitoly. Protože žádná z firem nenabízí elektrárny všech typù, je nezbytné v první øadì zjistit, která firma dodává zaøízení odpovídající právì našemu zámìru. V pøípadì, že takových dodavatelù najdeme nìkolik, porovnáme jejich cenové nabídky, systém záruk a servisní podmínky. Pøi porovnávání cen je tøeba provìøit, zda firma do dohodnuté èástky zahrnuje kromì samotné vìtrné elektrárny i další zaøízení nezbytná pro fungování systému a další náklady (stavební práce, pøipojení k síti, atd.). Rovnìž v pøípadì vìtrných elektráren mohou zájemcùm o instalaci poskytnout cenné informace uživatelé, kteøí stejné zaøízení již nìkolik let provozují. Kontakty na tyto uživatele si zájemce mùže vyžádat pøímo u firmy. Zadání Jak vyplývá již z pøedchozího textu, zájemce o vìtrnou elektrárnu musí mít jasnou pøedstavu o tom, k jakému úèelu ji hodlá využívat (dobíjení akumulátoru, napájení spotøebièe èi prodej elektøiny do sítì). Instalace, obsluha a provoz U vìtrných elektráren s výkonem vyšším než 1 kw je pøed samotnou instalací nutné vybetonovat základ, do kterého bude elektrárna usazena. Tuto stavební èást vìtšinou dodavatelské firmy nezajiš ují, uživatel ji mùže provést sám (podle projektu), pøípadnì objednat u stavební firmy. Vlastní instalaci, která trvá jeden den, provede dodavatel vìtrné elektrárny zhruba tøi týdny po vybetonování základu. Dodavatel rovnìž pøi první pøíležitosti (za pøíznivých vìtrných podmínek) provede zkoušku celého zaøízení. Provoz vìtrné elektrárny je bezobslužný, údržbu, která spoèívá ve výmìnì oleje v pøevodovce èi promazání ložisek, provede uživatel podle pokynù dodavatele. Údržba se provádí v intervalu nìkolika let. Záruky a životnost Záruèní doba, bìhem které se dodavatelská firma zavazuje k bezplatné opravì pøípadných závad, musí být stanovena ve smlouvì mezi firmou a zákazníkem. Záruèní doba v délce dvou let, kterou dodavatelské firmy vesmìs nabízejí, je z hlediska zákazníka dostaèující. Životnost malé vìtrné elektrárny je urèena obdobím, za které dojde Ukázka instalace malé vìtrné elektrárny. Foto: archiv firmy Windtower.

38 Malé vìtrné elektrárny Malé vìtrné elektrárny 39 k opotøebování pohyblivých èástí (pøevodovka, ložiska). Doba životnosti je odhadována na 20 let. Po jejím uplynutí je tøeba opotøebované díly vymìnit. Kolik vás to bude stát Cena malé vìtrné elektrárny a dalšího vybavení nutného pro její provoz záleží hlavnì na výkonu elektrárny a zpùsobu jejího zapojení. Konkrétní cenové nabídky na požádání pøedloží jednotlivé dodavatelské firmy, níže uvedené ceny jsou èistì orientaèní. Systém s malou vìtrnou elektrárnou o výkonu 1 kw (vèetnì akumulátoru a mìnièe) lze poøídit zhruba za 100 000 Kè. Elektrárna o výkonu 5 kw pøijde zhruba na 300 000 Kè (vèetnì pøípojky), zaøízení s výkonem 15 kw stojí cca 500 000 Kè. Pøesnìjší cenový odhad získáme po konzultaci s dodavatelskými firmami. Návratnost investice se nejsnáze urèí v tom pøípadì, když je veškerá elektøina vyrobená elektrárnou prodávána do sítì. Provozovatel vìtrné elektrárny utrží za každou dodanou kilowatthodinu 3 Kè. Pokud tedy napøíklad elektrárna o výkonu 5 kw s poøizovací cenou 300 000 Kè bude vyrábìt v prùmìru 20 000 kwh roènì, vydìlá investované prostøedky za 5 let (pøi zanedbání inflace). Pøi lepších vìtrných podmínkách bude doba návratnosti kratší a naopak. Jak získat finanèní podporu Dotace Výstavba malých vìtrných elektráren je podporována Státním fondem životního prostøedí (SFŽP). Podle podmínek navržených pro rok 2003 lze u SFŽP žádat o dotaci ve výši 40 % celkových investièních nákladù. Souèástí žádosti musí být energetický audit. Dotace není nároková, nelze tedy zaruèit, že žádost bude uspokojena. Limitujícím faktorem je poèet žádostí a objem prostøedkù, které SFŽP na podporu obnovitelných zdrojù v pøíslušném roce uvolní. Žádosti se podávají prostøednictvím regionálních pracoviš SFŽP, kde žadatel dostane rovnìž všechny informace a náležitosti potøebné ke zpracování žádosti. Seznam regionálních pracoviš SFŽP je uveden v pøíloze na stranì 79. díky stavbì vìtrné elektrárny došlo k náhradì spalování fosilních paliv, je provozovatel po dobu pìti let od uvedení do provozu osvobozen od danì z nemovitosti (novela zákona o daních è. 315/93 Sb.). Malá vìtrná elektrárna na brnìnském výstavišti. Foto: archiv firmy Windtower. Pùjèky Speciální program na podporu využívání obnovitelných zdrojù energie v rodinných domech má Všeobecná stavební spoøitelna Komerèní banky (Modrá pyramida). Její Ekoprogram spolupracuje se Státním fondem životního prostøedí a jeho prostøednictvím lze získat pùjèku s úrokem 6,9 %. Podrobné informace poskytnou pracovníci poboèek této spoøitelny. Úvìr na stavbu vìtrné elektrárny lze získat i v dalších bankách, které poskytují stavební a podnikatelské úvìry. Daòové úlevy Také provozovatelé vìtrných elektráren mohou získat daòové úlevy. V pøípadì, že

40 Malé vìtrné elektrárny Malé vìtrné elektrárny 41 pøíloha 1 Pøehled firem, které dodávají malé vìtrné elektrárny Windtower s.r.o. Adresa: M. Malinovského 884, 686 01 Uh. Hradištì Telefon: 572 557 763 E-mail: windtower@mybox.cz TAAWIN, s.r.o. Brno Adresa: Døevaøská 12, 602 00 Brno Telefon: 545 229 948 E-mail: taawin@seznam.cz Moravia Wind System, a.s. Adresa: P.O. BOX 11, 679 61 Letovice Telefon: 516 474 276 E-mail: moraviawind@venturegroup.cz MG Plast (elektrárny do výkonu 1 kw) Adresa: Kladoruby 48, 679 61 Letovice Telefon: 516 474 686 E-mail: m.gezo@worldonline.cz Agroplast a.s. (elektrárny do výkonu 1 kw) Adresa: Køtìnovská 59, 679 74 Olešnice na Moravì Telefon: 516 463 230 E-mail: olesnice@agroplast.cz Strojírny Bohdalice a.s. Adresa: 683 41 Bohdalice Telefon: 517 326 611 E-mail: sales@bohdalice.cz pøíloha 2 Pøehled firem, které se zabývají mìøením vìtru SAPO Adresa: Nová Ves 16, 588 51 Batelov Kontaktní osoba: Petr Kuøina Telefon: 567 314 384 Kromì mìøení poskytuje i pronájem anemometrù. Èeský hydrometeorologický ústav poboèka Plzeò Adresa: Malostranská 1, 301 50 Plzeò Telefon: 377 455 521 E-mail: hostynek@chmi.cz

3. kapitola Vytápìní døevem

Vytápìní døevem 45 Vytápìní døevem Tak tradièní zpùsob získávání energie, jako je spalování døeva, je na první pohled všeobecnì známý. Ovšem i v tomto odvìtví se objevila øada technických novinek, které pøinášejí nové možnosti. Také díky nim se vytápìní rodinných domù døevem stále úspìšnì prosazuje. Døevem se topí jak v tradièních kamnech, tak i v moderních kotlích urèených pro ústøední vytápìní. Kdo mùže zaèít topit døevem Pokud uvažujeme o možnosti zaèít využívat k vytápìní døevo, musíme mít pochopitelnì zajištìn pøísun dostateèného množství tohoto paliva. Kvùli snížení nákladù na dopravu se vyplatí mít dodavatele co nejblíže. Proto je vhodné dopøedu prozkoumat ve svém okolí možnosti nákupu døeva (zeptat se na pile èi v jiném døevozpracujícím podniku, domluvit se s hajným). Další podmínkou je zajištìní dostateèného skladovacího prostoru pro døevo. Protože pøed spálením je tøeba døevo alespoò rok sušit, musíme mít neustále uskladnìnou minimálnì roèní zásobu døeva. Pro vytápìní rodinného domku s ústøedním topením to znamená mít k dispozici skladovací prostor o velikosti cca 40 m 3. V èem topit? V souèasné dobì je na trhu znaèné množství zaøízení urèených pro spalování døeva. Podle svých požadavkù mùže uživatel volit mezi rùznými druhy kamen a kotlù. Kamna jsou vhodná, pokud hodláme vytápìt menší poèet místností a zároveò je využívat k vaøení. Pro celoroèní vytápìní vìtšího poètu místností je lepší využít kotel na døevo jako zdroj pro soustavu ústøedního topení. Také mezi kotli mùžeme najít širokou nabídku výrobkù od klasických kotlù s ruèním ovládáním a pøímým spalováním døeva po moderní zplyòovací kotle s poloautomatickým øízením a vytápìním podle zvoleného programu. V dalším textu se budeme vìnovat pøedevším kotlùm na døevo. Užiteèné kroky pøed koupí kotle A už hodláme kotel na døevo využít pro vytápìní nového domu nebo s jeho pomocí rekonstruovat dosluhující vytápìcí systém, je podstatné správnì urèit potøebný výkon (velikost) kotle. Ten je dobré konzultovat s odborníkem na vytápìní. Chybu udìláme, když koupíme kotel s vyšším výkonem než odpovídá reálným potøebám domu. Kotel je potom zbyteènì drahý a navíc pøi provozu na nízký výkon spaluje døevo s horší úèinností. Odborník mùže také doporuèit, jaká opatøení ke snížení spotøeby energie (zateplení domu) je vhodné provést zároveò s rekonstrukcí vytápìcího systému.

46 Vytápìní døevem Vytápìní døevem 47 Spotøeba paliva Døevo Roèní spotøeba døeva závisí samozøejmì na velikosti domu, typu stavby a režimu, v jakém jsou vytápìny jednotlivé místnosti. Dalším urèujícím faktorem je stupeò vysušení døeva. Vlhké døevo má menší výhøevnost, proto je jeho spotøeba vyšší. Protože je vlhké døevo ke spalování nevhodné i z dalších dùvodù (jeho spalování podstatnì zkracuje životnost kotle), musíme se jeho spalování vyhnout. Následující údaje o spotøebì vycházejí ze zkušeností se spalováním døeva, které po rozštípání vysychalo aspoò jeden rok (celá polena vysychají déle). Údaje o spotøebì døeva jsou uvádìny v kubických metrech, stejnì jako tomu bývá pøi jeho nákupu. Musíme ještì pøipomenout, že tvrdého døeva (buk, dub) spotøebujeme menší množství než døeva mìkkého (smrk, borovice, topol). Uvádìná spotøeba pøedpokládá spalování tvrdého i mìkkého døeva, zhruba pùl na pùl. Na ústøední vytápìní jednopatrového rodinného domku s pìti místnostmi pomocí zplyòovacího kotle na døevo spotøebujeme v prùmìru 18 m 3 døeva roènì, což odpovídá zhruba 30 m 3 skládaných polen. Pøízemní domek se dvìma místnostmi a kuchyní, který je vytápìn kachlovými kamny, spotøebuje 12 m 3 døeva (20 m 3 skládaných polen) roènì. Døevìné brikety Jako alternativa k vytápìní døevem se stále èastìji používají døevìné brikety (30 cm dlouhé válce o prùmìru 10 cm, vyrábìné lisováním pilin). Brikety lze spalovat v kamnech i v kotlích. Vytápìní briketami je dražší než døevem, ale není tak pracné. Brikety nemusí vysychat (dodávají se suché), proto nevyžadují tak velký úložný prostor. Na ústøední vytápìní jednopatrového rodinného domku s pìti místnostmi pomocí zplyòovacího kotle na døevo spotøebujeme v prùmìru 6,5 tuny briket roènì. Pøízemní domek se dvìma místnostmi a kuchyní, který je vytápìn kachlovými kamny, spotøebuje zhruba 4 tuny briket roènì. Pelety Pelety jsou pomìrnì novým palivem. Jedná se o válcové granule o prùmìru menším než 2 cm vyrobené rovnìž lisováním pilin. K jejich spalování je tøeba použít speciální hoøák. Hlavní výhodou pelet je vysoký stupeò automatizace vytápìní. Roèní spotøeba pelet je srovnatelná s døevìnými briketami. plném provozu pøikládá pouze dvakrát až tøikrát dennì, pøi použití pelet dokonce jen jednou za dva dny. Popel je tøeba vybírat zhruba po ètyøech dnech. Pokud kotel používáme jako zdroj pro ústøední topení s nuceným obìhem topné vody, je nezbytné poèítat s pøípadným výpadkem elektrické energie, v jehož dùsledku pøestane fungovat èerpadlo. Pro tento pøípad je nutné mít k dispozici záložní zdroj (baterii). Kolik vás to bude stát Náklady na palivo (za pøedpokladu, že celou spotøebu paliva kupujeme) Døevo Ceny døeva se v jednotlivých oblastech znaènì liší. Pro orientaci lze uvést, že kubický metr skládaných polen mùžeme po domluvì s hajným koupit zhruba za 300 Kè, pokud jde o tvrdé døevo, pøípadnì za 250 Kè, pokud jde o døevo mìkké. Odpad z pily bývá levnìjší, ale i zde záleží na konkrétním dodavateli. Za døevo k roènímu vytápìní patrového rodinného domku utratíme cca 9 000 Kè. Dále je nutno poèítat s náklady na dopravu. Ty se samozøejmì liší podle vzdálenosti, na kterou je potøeba døevo pøevážet. Døevìné brikety Pøesnou cenu briket musíme zjistit u jednotlivých dodavatelù (viz pøílohu k této kapitole). Orientaènì je tøeba poèítat s èástkou 3 000 Kè za tunu. Pøi použití døevìných briket tedy v patrovém rodinném domku protopíme zhruba 20 000 Kè za rok. Opìt neuvažujeme náklady na dopravu. Pelety Rovnìž v pøípadì pelet se ceny jednotlivých dodavatelù (viz pøílohu k této kapitole) liší. Dále cena do znaèné míry závisí na velikosti balíkù, ve kterých zákazník pelety odebere. Pro orientaci uvedeme èástku 3 500 Kè za tunu. Pro stejný domek jako v pøedchozích pøípadech to znamená cca 23 000 Kè za rok bez nákladù na dopravu. Ukázka velikosti pelet. Foto: pøevzato z publikace ing. Roman Šubrt: Alternativní zdroje energie, vydané sdružením Energy centre s podporou SFŽP. Instalace, provoz a obsluha Nároky na instalaci kotle je vhodné konzultovat s výrobcem, který zákazníkovi pøípadnì doporuèí montážní firmu. Instalaci kotle a zaškolení uživatele by mìl provést zkušený odborník. Nároènost obsluhy se u jednotlivých zaøízení liší. Do moderních kotlù se i pøi

48 Vytápìní døevem Vytápìní døevem 49 Nákup kotle Nabídka kotlù je velice široká, èemuž odpovídá i velké rozpìtí cen. Cena kotle pro vytápìní rodinného domku se pohybuje od 16 000 do 60 000 korun. Výše ceny závisí hlavnì na výkonu kotle a stupni automatizace (pohodlnosti obsluhy). Podrobné cenové nabídky obdržíte od jednotlivých dodavatelù, jejichž seznam je uveden v pøíloze k této kapitole. Vìtšina dodavatelù poskytuje na kotel minimální záruèní dobu v délce dvou let. Na nìkteré kotle je poskytována záruka podstatnì delší, což mùže být jedním z kritérií pøi výbìru. Udávaná minimální životnost kotlù je vìtšinou 15 let. Jak získat finanèní podporu Dotace Na vytápìní døevem mùže uživatel získat nevratný pøíspìvek od státu. Dotace na využívání obnovitelných zdrojù poskytuje fyzickým osobám (tj. i všem vlastníkùm rodinných domù) v Èeské republice Státní fond životního prostøedí (SFŽP). Podmínky pro pøidìlení dotace se èasto mìní, jejich úprava probíhá i v souèasné dobì. Na následujících øádcích uvedeme pøedpoklad pracovníkù fondu, jak budou dotace poskytovány od roku 2003. V pøípadì zaøízení na spalování biomasy lze žádat o dotaci ve výši 30 % celkových investièních nákladù, maximálnì však 50 000 Kè. K žádosti není tøeba pøikládat energetický audit domu, staèí zjednodušený posudek (zpracovaný buï energetickým auditorem, poradenským støediskem EKIS nebo odborníkem v oblasti vytápìní). Dotace je poskytována až po instalaci zaøízení, žádost lze podat do devíti mìsícù po jeho uvedení do provozu. Dotace není nároková, nelze zaruèit, že žádost bude uspokojena. Nicménì snahou SFŽP je podpoøit maximální poèet fungujících instalací. Žádosti se podávají prostøednictvím regionálních pracoviš SFŽP, kde žadatel dostane rovnìž všechny informace a náležitosti potøebné ke zpracování žádosti. Seznam regionálních pracoviš SFŽP je uveden v pøíloze na stranì 79. Pùjèky Speciální program na podporu využívání obnovitelných zdrojù energie v rodinných domech má Všeobecná stavební spoøitelna Komerèní banky (Modrá pyramida). Její Ekoprogram spolupracuje se Státním fondem životního prostøedí a jeho prostøednictvím lze získat pùjèku s úrokem 6,9 %. Podrobné informace poskytnou pracovníci poboèek této spoøitelny. Úvìr lze získat i v dalších bankách, které poskytují pùjèky na stavby. Daòové úlevy V pøípadì, že díky pøechodu na vytápìní døevem došlo k náhradì spalování fosilních paliv, je provozovatel po dobu pìti let od uvedení do provozu osvobozen od danì z nemovitosti (novela zákona o daních è. 315/93 Sb.). Interiér kotelny v Jinaèovicích pod Smrkem.

50 Vytápìní døevem Vytápìní døevem 51 pøíloha 1 Dodavatelé kotlù na døevo pro rodinné domy Èechy VERNER a. s. Adresa: Sokolská 321, 549 41 Èervený Kostelec Telefon: 491 465 024, 491 462 135 E-mail: verner@verner.cz ATMOS Adresa: Velenského 487, 294 21 Bìlá p. Bezdìzem Telefon: 326 701 404 E-mail: atmos@atmos.cz TRACTANT FABRI, Josef Novák Adresa: Královská cesta 292, 280 00 Kolín Telefon: 321 720 538 E-mail: tactant@kolin.cz Agromechanika, v.o.s. Adresa: Netolická ul., 384 02 Lhenice Telefon: 388 321 280 E-mail: petr.leber@cmail.cz CIMPL, mìøení a regulace Adresa: Bolešiny 27, 339 01 Klatovy Telefon: 376 310 409, 376 310 412 E-mail: p.cimpl@worldonline.cz Pavel Hostomský Adresa: Zápská 300, 250 01 Brandýs nad Labem Stará Boleslav 1 Telefon: 326 906 959, 602 418 541 E-mail: hostomsky_p@hostomsky.cz PILA EKOPAL s. r. o. Adresa: Chotìvice 350, 543 76 Chotìvice Telefon: 499 447 347 E-mail: pila.ekopal@tiscali.cz Jan Šamata Adresa: Vítìjovice 87, 384 27 Prachatice Telefon: 388 328 710 Morava ŽDB a. s., Závod topenáøské techniky VIADRUS Adresa: Bezruèova 300, 735 93 Bohumín Telefon: 800 133 133, 596 083 050 E-mail: info@viadrus.cz PONAST, s. r. o. Adresa: Na Potùèkách 163, 757 01 Val. Meziøíèí Telefon: 571 688 111 E-mail: ponast@ponast.cz OPOP, s. r. o. Adresa: Zašovská 750, 757 01 Valašské Meziøíèí Telefon: 571 675 589 E-mail: sales@opop.cz DAKON, s. r. o. Adresa: Ve Vrbinì 588/3, 794 01 Krnov Pod Cvilínem Telefon: 554 694 111 E-mail: dakon@dakon.cz BIOPAL Technologie, spol. s r. o. Adresa: Zátiší 3249, 738 01 Frýdek Místek Telefon: 558 437 353 E-mail: biopal@biopal.cz HAMONT Contracting and Trading, spol. s r. o. Adresa: Sedlištì 227, 739 36 Sedlištì Telefon: 558 658 119 BENEKOVterm s. r. o. Adresa: Masarykova 402, 793 12 Horní Benešov Telefon: 554 748 008 E-mail: info@benekov.cz

52 Vytápìní døevem Vytápìní døevem 53 pøíloha 2 Dodavatelé kamen na spalování døeva Èechy EISENHAMMER & SYNOVÉ Adresa: Touchovice 55, Opoèno u Loun, 439 64 Telefon: 415 696 135 E-mail: hamrkrb@mybox.cz Kovodružstvo Plzeò Adresa: Rokycanská 58, 312 60 Plzeò Telefon: 377 260 034 E-mail: sestakova.kovo@mybox.cz PRAGONOR s.r.o. Adresa: nám. Na Lužinách 157, 155 00 Praha 5 Telefon: 235 516 277 E-mail: jotul@jotul.cz RETAP Adresa: Hajništì, 463 65 N. Mìsto pod Smrkem Telefon: 482 325 537 E-mail: retap@retap.cz FERKA Adresa: Lipová 650, 407 21 Èeská Kamenice MK Profi, s.r.o. Adresa: Plešivec 255, 381 01 Èeský Krumlov Telefon: 380 728 751 E-mail: mkprofi@mkprofi.com OPOP, s. r. o. Adresa: Zašovská 750, 757 01 Valašské Meziøíèí Telefon: 571 675 589 E-mail: sales@opop.cz Pavel Hostomský Adresa: Zápská 300, 250 01 Brandýs nad Labem Stará Boleslav 1 Telefon: 326 906 959, 602 418 541 E-mail: hostomsky_p@hostomsky.cz Morava Romotop Adresa: 742 01 Suchdol nad Odrou Telefon: 556 770 999 E-mail: romotop@romotop.cz JIØÍ CHYTIL Adresa: Cakov 29, 783 22 Cakov Telefon: 585 349 266, 777 174 545 E-mail: chytil@ludeknavratil.cz

54 Vytápìní døevem Vytápìní døevem 55 pøíloha 3 Dodavatelé døevìných briket Èechy Iromez, s.r.o. Adresa: Pod náspem 2005, 393 01 Pelhøimov Kontaktní osoba: Ing. Ladislav Langr Telefon: 565 327 057 E-mail: langr@iromez.cz Pavel HOSTOMSKÝ Adresa: Zápská 300, 250 01 Brandýs nad Labem Telefon: 326 906 959, 602 418 541 E-mail: hostomsky_p@hostomsky.cz Morava EKOBRIKETY, s. r. o. Adresa: Žižkova 635, 679 01 Kyjov Telefon: 518 625 054 E-mail: info@ekobrikety.cz Biomac Trade, s. r. o. Adresa: Šumperská 941, 783 91 Unièov Telefon: 585 053 534 E-mail: info@biomac-unicov.cz pøíloha 4 Dodavatelé pelet Èechy Pelletia, s.r.o. Adresa: Srdínkova 338, Hradec Králové Telefon: 495 216 073 E-mail: pelletia@pelletia.cz Pila EKOPAL, s.r.o. Adresa: Chotìvice 350, 543 76 Chotìvice Telefon: 499 447 347 E-mail: pila.ekopal@tiscali.cz BIOTHERM, s.r.o. Adresa: Nádražní 70, 370 04 Èeské Budìjovice E-mail: amr.cb@volny.cz Verner Ecostar, s.r.o. Adresa: Zbytiny 3, 384 41 Zbytiny Telefon: 608 819 235 E-mail: verner.ecostar@worldonline.cz Morava EKOBRIKETY, s. r. o. Adresa: Žižkova 635, 679 01 Kyjov Telefon: 518 625 054 E-mail: info@ekobrikety.cz Jánošík Jiøí, s.r.o. Adresa: Valašské Pøíkazy 26, 756 12 Horní Lideè Telefon: 657 423 080 E-mail: janosik@janosik.cz

56 II. èást JAK MOHOU OBNOVITELNÉ ZDROJE VYUŽÍVAT OBCE Následující text je urèen pøedevším pøedstavitelùm obcí, kteøí zvažují využití obnovitelných zdrojù pøi pokrývání energetických potøeb budov a jiných zaøízení spadajících pod správu obce. Obnovitelným zdrojem nejèastìji využívaným v èeských obcích je bezesporu biomasa. V textu jsou shrnuty zkušenosti s projekty obecních výtopen na spalování biomasy, ke kterým v posledních letech pøistoupilo nìkolik obcí v Èeské republice. Obecních výtopen stále pøibývá a jsou úspìšnì provozovány, možnosti vytápìní biomasou ovšem zdaleka nejsou vyèerpány. Noví zájemci najdou v textu øadu užiteèných informací. Také struènì shrneme další možnosti využívání obnovitelných zdrojù v obcích a uvedeme pøíklady úspìšných projektù ze zahranièí. 1. kapitola Kde se objevují pøíležitosti pro obnovitelné zdroje v obcích

Kde se objevují pøíležitosti pro obnovitelné zdroje v obcích 59 Kde se objevují pøíležitosti pro obnovitelné zdroje v obcích V rámci rozvojových plánù Problematika zabezpeèení energetických potøeb by mìla být souèástí všech rozvojových plánù obcí a mikroregionù. Jako nejlepší první krok pro øešení této problematiky se jeví zpracování odborného posudku. Tento posudek, který je oznaèován jako energetický generel, územní energetický koncept èi studie energetické sobìstaènosti, zpracovávají specializované firmy (viz pøílohu k této kapitole). Souèástí posudku je vedle odhadu množství energie, kterou bude nutno pro region v pøíštích letech zajistit, i návrh variant zabezpeèení zdrojù. Dále v posudku naleznete hodnocení možností využití obnovitelných zdrojù a potenciálu úspor energie. Zpracování odborného posudku je finanènì nároèné, je tøeba poèítat s cenou kolem pùl milionu korun pro okresní mìsto èi mikroregion. Dotaci k pokrytí èásti nákladù (do 50 %) na jeho vypracování lze získat prostøednictvím Èeské energetické agentury (podrobnosti na www.ceacr.cz). Pro øadu obcí je zpracování tohoto dokumentu finanènì nedostupné. V tìchto pøípadech je tøeba pøi plánování energetických projektù vycházet ze zkušeností s poptávkou. Dále je užiteèné jako podklad využít krajskou energetickou koncepci, která je v souèasné dobì ve všech krajích zpracovávána. Zámìry pøípadných projektù je vhodné konzultovat s odborníkem nezávislým na dodavatelských firmách. Pøi nutné výmìnì systémù vytápìní Ve chvíli, kdy se v obci objeví nutnost zmìny systému vytápìní (náhrady dožívajícího zaøízení, napø. kotelny na uhlí, snaha o snížení zneèištìní ovzduší z domovních kotlù na tuhá paliva), je pøechod k centrálním dodávkám tepla z výtopny na biomasu patrnì nejúèinnìjším øešením. V rámci plnìní zákonných požadavkù Obce, které ve svých zaøízeních spotøebují více energie než 1500 GJ roènì, jsou podle zákona o hospodaøení s energií (406/2000) povinny nechat si zpracovat energetický audit. V zadání si obce mohou vyžádat hodnocení možností využití obnovitelných zdrojù ve svých budovách.

60 Kde se objevují pøíležitosti pro obnovitelné zdroje v obcích pøíloha Zpracovatelé energetických generelù SEVEn, o.p.s. Adresa: Slezská 7, 120 56 Praha 2 Kontaktní osoba: Ing. Ladislav Tintìra Telefon: 224 247 552 E-mail: seven@svn.cz, ekis@svn.cz EkoWATT Adresa: Bubenská 6, 170 00 Praha 7 Kontaktní osoba: Ing. Jiøí Beranovský Telefon: 266 710 247 E-mail: ekowatt@ekowatt.cz DEA Energetická agentura, s.r.o. Adresa: Lozíbky 17, 614 00 Brno Kontaktní osoba: Ing. Hana Kuklínková Telefon: 545 222 602 E-mail: deabox@sky.cz City Plan s.r.o. Adresa: Spálená 5, 110 00 Praha 1 Telefon: 224 913 059 E-mail: ivan.benes@cityplan.cz March Consulting Adresa: Na Rovnosti 1, 130 00 Praha 3 Telefon: 284 003 128 E-mail: march@enviros.cz 2. kapitola Obecní výtopna na biomasu Výtopna ve Starém Mìstì pod Landštejnem.

Obecní výtopna na biomasu 63 Obecní výtopna na biomasu Kde lze o výtopnì uvažovat Výtopna na biomasu se uplatní všude tam, kde je dlouhodobì k dispozici dostateèný pøísun paliva. V úvahu tedy pøipadají pøedevším oblasti, kde vzniká vìtší množství odpadu z lesního hospodaøení, zemìdìlské èinnosti nebo døevozpracujícího prùmyslu. O využití biomasy by mìly uvažovat obce, které nejsou plynofikovány. Typy zaøízení V kotlích o vyšších výkonech, které jsou v obecních výtopnách používány, lze spalovat døevní štìpku a piliny, po technologické úpravì, kterou výrobce na požádání provede, rovnìž slámu a zemìdìlský odpad. Bìžnì jsou používány kotle o výkonu od 100 kw až do 5 MW. Z dùvodu snadnìjší regulace bývají v jedné výtopnì aspoò dva kotle. Výtopny jsou plnì automatizovány. Zdroje paliva Èastým zdrojem paliva je blízký døevozpracující závod. Výhodou je v tomto pøípadì stálý pøísun hotového paliva. Naopak nevýhodou je obtížnì odhadnutelná cena štìpky, která podle jednotlivých oblastí znaènì kolísá jedna tuna mùže stát 600 Kè ale i 1 200 Kè. Další možností je zásobování výtopny døevem získaným z obecního lesa a kolem silnic. V tomto pøípadì je nutné investovat do vlastního štìpkovaèe. Pokud ve výtopnì hodláme spalovat slámu nebo jiný zemìdìlský odpad, oslovíme zemìdìlské podniky v blízkém okolí. Pro nìkteré zemìdìlce se mùže pìstování energetické biomasy stát náhradním programem po omezení potravináøské produkce. Palivo je totiž možno cílenì pìstovat. V úvahu pøipadají zejména rychlerostoucí døeviny, kterými lze osazovat nevyužívanou zemìdìlskou pùdu (topol, vrba). Založení plantáže je nutné dopøedu konzultovat s orgánem ochrany pøírody a krajiny (správa chránìné krajinné oblasti, referát životního prostøedí) z dùvodu možných dopadù na místní ekosystém. Investice do nákupu vhodných sazenic je asi 50 000 Kè, s první sklizní mùžeme poèítat 5 let po výsadbì. Pokud bychom chtìli zásobovat výtopnu o výkonu 3 MW výhradnì døevem, které sami vypìstujeme, musíme mít k dispozici zhruba 1 000 hektarù, aby døeviny staèily prùbìžnì dorùstat. Další možností pìstování paliva je osazování jinak obtížnì využitelných mokøadù vhodnými døevinami (vrba, olše). Také zde je nutný souhlas orgánu ochrany pøírody a krajiny. Zmínìné zpùsoby získávání paliva lze podle potøeby kombinovat.

64 Obecní výtopna na biomasu Obecní výtopna na biomasu 65 Jak postupovat O výstavbì výtopny rozhoduje obecní zastupitelstvo (na návrh svého èlena èi jiného obyvatele obce). V pøípadì, že výtopna má sloužit kromì vytápìní obecních budov (škola, mateøská školka, domov dùchodcù atd.) také k dodávkám tepla domácnostem, tj. individuálním vlastníkùm, je nutné pøedem zjistit, kolik obyvatel se bude chtít pøipojit. Velmi vhodné je rovnìž vysvìtlit obèanùm (na speciálním setkání, pøípadnì distribucí jednoduchého letáku) výhody tohoto zpùsobu vytápìní, a tím získat vìtší poèet zájemcù. Formální kroky Prvním praktickým krokem je vypsání výbìrového øízení na zpracování projektu. Pøedložené nabídky zastupitelstvo vyhodnotí a vybere projektanta. V prùbìhu zpracování projektu jsou nutné konzultace pøesných požadavkù obce s projektantem. V návaznosti na technické øešení je nezbytné pøipravit návrh zajištìní financování celé investice. Obec mùže podat žádost o dotaci (viz dále). Také mùže požádat o úvìr u banky. Všechny kroky spojené s financováním projektu podléhají schválení zastupitelstva. V pøípadì, že se prostøedky podaøí zajistit, vypíše obec výbìrové øízení na dodavatele technologie. Pøi výbìru dodavatele je vhodné vedle ceny zvažovat rovnìž nabízené záruèní podmínky. Instalace, provoz a obsluha Instalace kotelny trvá 3 až 4 mìsíce, lze ji tedy provést mezi dvìma topnými sezónami. Soubìžnì èasto probíhá rekonstrukce rozvodù (pokud kotelna na biomasu nahrazuje jiný zdroj centrálního vytápìní), pøípadnì pøipojování nových odbìrných míst. Provoz kotelen je pøi využití souèasných technologií plnì automatizován, na samotnou obsluhu staèí jeden až dva proškolení pracovníci (nepoèítáme pracovní síly nutné k obstarávání paliva). Pokud kotelna vlastnìná obcí prodává teplo soukromým osobám, musí si obec zažádat o licenci na výrobu a rozvod tepla. Žádost se podává u Energetického regulaèního úøadu (adresa: ERÚ, Masarykovo nám. 5, 586 01 Jihlava, tel. 567 580 111). Žádost musí splòovat náležitosti dané energetickým zákonem (458/2000). Cena døevní štìpky se znaènì liší jak podle kvality, tak podle dodavatele a nákladù na dopravu. Pro hrubou orientaci lze uvést èástku 1 000 Kè za tunu. Ani u slámy nelze uvést pøesnou cenu, orientaènì 600 Kè za tunu. V pøípadì zachování souèasného trendu rostoucí poptávky po døevní hmotì i rùzných druzích slámy mùžeme oèekávat bìhem nìkolika let vznik trhu s biomasou. Ten povede ke sjednocení cen, nelze však dopøedu øíci na jaké úrovni. Finanèní stránka Náklady na výstavbu závisí zejména na výkonu kotlù. Investice do výtopny s celkovým výkonem kotlù 400 kw, která slouží pouze k vytápìní obecních budov, se pohybují kolem dvou milionù korun. Cena výtopny o celkovém výkonu 3 MW, která dodává teplo také pro domácnosti, se pohybuje kolem dvaceti milionù korun. Cena rozvodù se pohybuje kolem 3 000 Kè za metr. Celkovou cenu systému ovlivní rovnìž poèet pøedávacích stanic cena pøedávací stanice závisí na její velikosti a použitém typu, pohybuje se od 60 000 Kè do 200 000 Kè. Záruky a životnost Záruèní doba na kotelnu je minimálnì dva roky. Celková životnost zaøízení je dána životností kotlù. Ta by mìla být delší než 15 let. Po uplynutí této doby je tøeba poèítat s výmìnou kotle, pøípadnì jeho èásti. Kotelna na spalování døevních odpadù v Netvoøicích. Spotøeba paliva Pokud spalujeme døevní štìpku nebo slámu, tak množství spotøebovaného paliva výraznì závisí na jeho vlhkosti. Uvedené hodnoty jsou proto pouze orientaèní. Pøi roèní produkci kolem 10 000 GJ se ve výtopnì s kotli o celkovém tepelném výkonu 3 MW spálí zhruba 1 500 tun štìpky. Množství slámy je pøibližnì srovnatelné.

66 Obecní výtopna na biomasu Obecní výtopna na biomasu 67 Financování Investici vìtšinou nelze pokrýt z rozpoètu obce. Obec tedy musí pøedem provìøit možnosti získání úvìru. Finanèní nároènost projektu je možno snížit v pøípadì získání dotace. Možnosti získání dotace jsou uvedeny v dalším textu. Státní fond životního prostøedí SFŽP O dotaci na výstavbu výtopny lze žádat u Státního fondu životního prostøedí. Dotace mùže èinit maximálnì 50 % investièních nákladù. Podmínkou je pøedložení energetického auditu, v pøípadì podpoøení žádosti uhradí SFŽP 50 % nákladù na jeho zpracování. Podrobnosti o pøedkládání žádostí lze zjistit na internetové adrese www.sfzp.cz, pøípadnì na regionálních pracovištích fondu (pøíloha na stranì 79). Možné problémy Èastým problémem je obtížné získávání dostateèného poètu obèanù pro pøipojení k centrálnímu vytápìní. Pøes znaèné pøínosy (komfort, èistota ovzduší), upøednostòují mnozí obèané vytápìní levným uhlím. Tomuto problému mùžeme èelit zejména osvìtou. Dalším možným, by nepopulárním krokem je schválení vyhlášky, která zavede obecní poplatek za zneèiš ování ovzduší spalováním uhlí. Èeská energetická agentura ÈEA Prostøednictvím Èeské energetické agentury lze žádat o podporu investice na výstavbu výtopny ve výši 15 % celkových nákladù, maximálnì 3 miliony korun. ÈEA podporuje rovnìž zpracování energetických auditù (30 % nákladù, maximálnì 500 tisíc Kè) a územních energetických koncepcí (50 % nákladù, maximálnì 500 tisíc Kè). Bližší informace lze získat na internetové stránce www.ceacr.cz, pøípadnì v kanceláøi ÈEA (Èeská energetická agentura, U Sovových mlýnù 9, 118 00 Praha 1, tel.: 257 099 011). Program obnovy venkova Náklady na zpracování projektu výtopny lze hradit z dotaèního titulu Integrované projekty venkovských mikroregionù v rámci Programu obnovy venkova. Dotace mùže pokrýt až 70 % rozpoètových nákladù. Bližší informace podá odbor realizace rozvojových programù na Ministerstvu pro místní rozvoj (MMR, Staromìstské námìstí 6, 110 00 Praha 1, tel. 224 861 294). Fondy Evropské unie O podporu výstavby je možno požádat v rámci programu SAPARD. Zde lze v pøípadì neziskových projektù získat až 75 % nákladù. Žádosti se podávají prostøednictvím regionálních pracoviš agentury SAPARD, kde lze získat i potøebné informace. Pøehled regionálních pracoviš je uveden v pøíloze. Další pøínosy Významným pozitivem provozování obecní výtopny na biomasu je posílení ekonomiky obce. Na rozdíl od plynu, uhlí nebo elektøiny neplatí zákazník vzdálené energetické spoleènosti èi uhelným skladùm, ale vlastní obci. Peníze tedy zùstanou v regionu. V pøípadì samostatného zajiš ování paliva pøispìje výtopna i ke zvyšování zamìstnanosti v regionu. Obstarání paliva pro výtopnu o výkonu 1MW zamìstná 10 nekvalifikovaných pracovníkù (možnost využít veøejnì prospìšnou práci èi civilní službu).

68 Obecní výtopna na biomasu Obecní výtopna na biomasu 69 pøíloha 1 Dodavatelé kotlù a dalšího vybavení pro obecní výtopny Èechy Fiedler Prachatice Adresa: Nerudova 472, 384 22 Vlachovo Bøezí Telefon: 388 320 006 E-mail: szdo@kotle-fiedler.cz Jan Šamata Adresa: Vítìjovice 87, 384 27 Prachatice Telefon: 388 328 710 TRACTANT FABRI, Josef Novák Adresa: Královská cesta 292, 280 00 Kolín Telefon: 321 720 538 E-mail: tactant@kolin.cz ELBH, spol. s r. o. Adresa: Havlíèkova 35, 375 01 Týn nad Vltavou Telefon: 385 721 245 E-mail: elbh@iol.cz PKD, s.r.o. Adresa: Dìlnická 413/V, 380 01 Daèice Telefon: 384 401 311 E-mail: pkd@pkd.cz Strojírna Sedlice, a.s. Adresa: Kostelní 401, 387 32 Sedlice u Blatné Telefon: 383 493 437 E-mail: strojs@strojs.cz POLYCOMP, a. s. Adresa: Kluk è. 22, 290 01 Podìbrady Telefon: 325 604 111 E-mail: polycomp@polycomp.cz Step TRUTNOV a. s. Adresa: Horská 289, 541 02 Trutnov Telefon: 499 811 892, 499 733 018 E-mail: steptrutnov@steptrutnov.cz VERNER a. s. Adresa: Sokolská 321, 549 41 Èervený Kostelec Telefon: 491 465 024, 491 462 135 E-mail: verner@verner.cz Morava ŽDB a. s., Závod topenáøské techniky VIADRUS Adresa: Bezruèova 300, 735 93 Bohumín Telefon: 800 133 133, 596 083 050 E-mail: info@viadrus.cz BIOPAL Technologie, spol. s r. o. Adresa: Zátiší 3249, 738 01 Frýdek Místek Telefon: 558 437 353 E-mail: biopal@biopal.cz VYNCKE, s. r. o. Adresa: Míru 3267, 783 01 Frýdek Místek Telefon: 558 423 066 HAMONT Contracting and Trading, spol. s r. o. Adresa: Sedlištì 227, 739 36 Sedlištì Telefon: 558 658 119 Clauhan, s.r.o. Adresa: Štefánikova 5, 602 00 Brno Telefon: 541 214 092 pøíloha 2 Pøehled regionálních pracoviš agentury SAPARD Støední Èechy a Praha Kontaktní osoba: Ing. Dagmar Vyklická Telefon: 227 010 319 E-mail: vyklicka@mze.cz Jihovýchod (Brno) Kontaktní osoba: Ing. Dagmar Flášarová Telefon: 541 242 518 E-mail: flasarova@mze.cz Jihozápad (Èeské Budìjovice) Kontaktní osoba: Ing. Iva Klementová Telefon: 387 693 204 E-mail: klementova@mze.cz Severovýchod (Ústí nad Labem) Kontaktní osoba: Ing. Miroslav Láska Telefon: 475 651 141 E-mail: laska@mze.cz Severozápad (Hradec Králové) Kontaktní osoba: Ing. Anna Stránská Telefon: 495 868 801 E-mail: stranska2@mze.cz Støední Morava (Olomouc) Kontaktní osoba: Ing. Zdenìk Betlach Telefon: 585 244 511 E-mail: betlach@mze.cz Ostravsko (Opava) Kontaktní osoba: Ing. Jaromír Hudeèek Telefon: 553 696 333 E-mail: hudecek2@mze.cz

3. kapitola Možnosti využití dalších obnovitelných zdrojù

Možnosti využití dalších obnovitelných zdrojù 73 Možnosti využití dalších obnovitelných zdrojù Kromì vytápìní biomasou se pro obce nabízejí i další možnosti využívání obnovitelných zdrojù. Na obecních budovách lze využívat sluneèní kolektory stejnì jako na rodinných domech. V pøíznivých lokalitách mùže obec uvažovat o výstavbì a provozování velké vìtrné elektrárny (v Èeské republice provozuje vìtrnou elektrárnu obec Velká Kraš, další projekty se pøipravují). Podobnì mùže obec na vhodných místech investovat do výstavby malé vodní elektrárny. V návaznosti na provoz èistièky odpadních vod nebo zemìdìlského podniku se zamìøením na chov hospodáøských zvíøat se nabízí využití bioplynu pro plynové kotle a kogeneraèní jednotky. Inspirace ze zahranièí Evropská komise pøišla v rámci programu ALTENER s návrhem projektu, v jehož dùsledku získá stovka lokalit nezávislost na neobnovitelných zdrojích energie. Projekt se zamìøuje na zemìdìlské oblasti, mìsta a izolovaná místa (ostrovy). Na vybraných lokalitách jsou podnikány rozsáhlé aktivity soustøedìné na co nejefektivnìjší využití energie a maximální využití obnovitelných zdrojù. Jednou ze zemìdìlských oblastí, kde je projekt naplòován, se stal okres Luchow Danneberg v Dolním Sasku (sever Nìmecka). Na území okresu budou postaveny vìtrné elektrárny o celkovém výkonu 60 MW a hustá sí zaøízení na spalování bioplynu i tuhé biomasy. Dosažení energetické sobìstaènosti je plánováno na rok 2015. Aktivity jsou vedle programu ALTENER finanènì podporovány spolkovou i zemskou vládou, pøevážnou èást prostøedkù ovšem pøedstavují investice ze soukromého sektoru.