Vyjádení. k žádosti o vydání integrovaného povolení Tšínské jatky, s.r.o. CENIA, eská informaní agentura životního prostedí

Vyjádení k žádosti o vydání integrovaného povolení Tšínské jatky, s.r.o. CENIA, eská informaní agentura životního prostedí Litevská 8/1174, 100 05 Praha 10 tel.: +420 267 225 232 fax: + 420 271 724 306 http://www.cenia.cz I: 45249130 DI: CZ 45249130 (není plátce DPH) Bankovní spojení: KB Praha 4. ú.: 44735041/0100 V Praze, 20.11.2007

Zadavatel: Krajský úad Moravskoslezského kraje Odbor životního prostedí a zemdlství 28.íjna 117, 702 18 Ostrava I: 70 89 06 92 Kontakt: posta@kr-moravskoslezsky.cz, 595622 222 Zpracovatel: CENIA, eská informaní agentura životního prostedí Úsek technické ochrany životního prostedí Litevská 8/1174, 100 05 Praha 10 I: 45249130 Kontakt: info@cenia.cz, 267 225 232.j.: 8513/CEN/07 Schválil: RNDr. Jan Prášek, editel úseku technické ochrany životního prostedí Kontroloval: Ing. Tetyana Kolesnykova, povená vedením oddlení IPPC a EIA Odborný garant: Ing. Jitka Zagorová Vypracovala: Ing. Jitka Zagorová Archivní výtisk. 3 CENIA, eská informaní agentura životního prostedí, 2007

Obsah 1. Identifikaní údaje provozovatele zaízení... 4 2. Údaje o zaízení... 4 2.1 Seznam prmyslových inností a popis zaízení dle pílohy. 1... 4 2.2 Seznam prmyslových inností a popis zaízení mimo rámec pílohy. 1... 5 2.3 Pímo spojené innosti... 5 3. Stanovisko k žádosti... 5 4. Návrh závazných podmínek provozu zaízení... 6 4.1 Ovzduší... 6 4.2 Voda... 9 4.3 Hluk, vibrace a neionizující záení... 11 4.4 Nakládání s odpady... 11 4.5 Opatení k vylouení rizik po ukonení innosti... 13 4.6 Ochrana zdraví lovka, zvíat a životního prostedí... 13 4.7 Hospodárné využití surovin a energie... 13 4.8 Opatení pro pedcházení haváriím... 13 4.9 Opatení týkající se situací odlišných od podmínek bžného provozu... 14 4.10 Dálkové pemisování zneištní a zajištní vysoké úrovn ochrany životního prostedí jako celku... 14 4.11 Další podmínky... 14 4.12 Kontrola a monitorování... 14 4.13 Postup vyhodnocování plnní podmínek integrovaného povolení... 14 5. Vypoádání se stanovisky a pipomínkami úastník ízení... 15 6. Stanovení BAT... 15 7. Souhrnné hodnocení BAT... 23 7.1 Použití nízkoodpadové technologie... 23 7.2 Použití látek mén nebezpených... 24 7.3 Podpora zhodnocování a recyklace látek... 24 7.4 Srovnatelné procesy... 24 7.5 Technický pokrok... 25 7.6 Charakter, úinky a množství emisí... 25 7.7 Datum uvedení zaízení do provozu... 27 7.8 Doba potebná k zavedení BAT... 27 7.9 Spoteba a druh surovin používaných v technologickém procesu a jejich energetická úinnost... 27 7.10 Požadavek prevence a omezení celkových dopad emisí... 28 7.11 Požadavek prevence a omezení celkových dopad emisí na životní prostedí a rizik s nimi spojenými na minimum... 29 8. Seznam použité literatury... 30 9. Seznam použitých zkratek... 31

1. Identifikaní údaje provozovatele zaízení Název zaízení: Tšínské jatky Provozovatel zaízení: Tšínské jatky, s.r.o. Adresa sídla: Na Olšinách 1, 737 01 eský Tšín I: 25822357 Prmyslové innosti dle pílohy. 1 zákona. 76/2002 Sb.: Druh žádosti: Umístní zaízení: 6.4. a) Žádost podle 42 zákona. 76/2002 Sb. Na Olšinách 1, eský Tšín 737 01, k. ú. 623164 eský Tšín, Parcelní ísla: viz píloha. 17 žádosti o vydání IP 2. Údaje o zaízení 2.1 Seznam prmyslových inností a popis zaízení dle pílohy. 1 Jatky, vepová a hovzí porážka o kapacit 119 t/den Hovzí porážka Svoz dobytka Stáje Omraovací past Napaování Stahování Kuchání pajšlování, porcování Vážení, chlazení Stevárna Porážka vepového dobytka Svoz dobytka Stáje Omraovna Paící vana Doišování Kuchání pajšlování, porcování Vážení, chlazení Stevárna Kožárna 4

2.2 Seznam prmyslových inností a popis zaízení mimo rámec pílohy. 1 Masná výroba o kapacit 14 t/den Škvaení sádla o kapacit 1 t/den Výroba energie Kogeneraní jednotka osazená motorem DORMAN 6 SETCWG MINNOX NYO, generátor STAMFORD HC1 434 elektrický výkon generátoru je 0,322 MW. Výroba teplé vody Kotelna jmenovitý tepelný výkon 0,24 MW Uzení výrobk Udírna kapacita vyšší než 1000 kg výrobk za den. Chlazení a výroba tlakového vzduchu (1600 kg pavku) Strojovna chlazení Kompresorová stanice Myka vozidel Myka aut rozvozu zboží Myka aut svozu dobytka Dílny údržby Ped (OV) Lapa tuk AS-FAKU-80 EO (vody z masné výroby) Flotaní stanice (vody z jatek a lapae tuk z masné výroby) Administrativní budova 2.3 Pímo spojené innosti Kontrola jakosti výrobk ištní technologického zaízení Nakládání s vodami Desinfekce zaízení a prostedí, personální hygieny, DDD Nakládání s odpady Chlazení výrobk Nakládání s nebezpenými chemickými látkami 3. Stanovisko k žádosti Na základ požadavku,. j. MSK 149920/2007, ze dne 2.10.2007, jsme posoudili žádost o vydání IP spolenosti Tšínské jatky, s.r.o. Doporuujeme vydat IP za níže navržených závazných podmínek provozu zaízení. 5

K žádosti nebylo doloženo: 1) Provozní ád SZZO (udírny, OV), 11 odst. 2 zákona. 86/2002 Sb. a 4 odst. 2 vyhlášky. 615/2006 Sb. 2) Rozhodnutí o udlení souhlasu k nakládání s nebezpenými odpady 3) Havarijní plán pro pípad úniku závadných látek ( 39 zákona. 254/2001 Sb.) 4) Specifické spoteby energie 4. Návrh závazných podmínek provozu zaízení Termín plnní podmínek IP je stanoven od nabytí právní moci IP, pokud není uvedeno v textu jinak. 4.1 Ovzduší a) Kogeneraní jednotka stední stacionární spalovací zdroj zneišování ovzduší Vzntový spalovací motor o jmenovitém tepelném výkonu 0,322 MW. Výrobce je PERKINS DORMAN, typ 6SETCWG 140, rok výroby 1958. Palivem je zemní plyn. 1) Dodržovat následující limity a podmínky: Tabulka 4.1.1 Návrh závazných emisních limit do 31.12.2007 Emisní zdroj Vzntový spalovací motor Zdroj 103 Látka nebo Emisní limit* Návrh závazného Jednotka ukazatel limitu** CO mg/m 3 650 100 NO x (jako NO 2 ) mg/m 3 4000 4000 OC mg/m 3 150 (hmotnostní tok >3 kg/h) 150 (hmotnostní tok >3 kg/h) SO 2 Celkový obsah síry v palivu nesmí být vtší než 2200 mg/m 3 v pepotu na obsah metanu** * dle naízení vlády. 352/2002 Sb., pro referenní obsah kyslíku 5 % ** zohlednno vyjádení KÚ MSK,.j. MSK 161624/2007, ze dne 22.10.2007 Tabulka 4.1.2 Návrh závazných emisních limit od 1.1.2008 Emisní zdroj Vzntový spalovací motor Zdroj 103 Látka nebo Emisní limit* Návrh závazného Jednotka ukazatel limitu ** CO mg/m 3 650 100 NO x (jako NO 2 ) mg/m 3 4000 4000 TZL mg/m 3 130 130 Obsah síry v palivu nesmí pekroit limitní hodnoty SO 2 vycházející z požadavk na kvalitu paliv z hlediska ochrany ovzduší. * dle naízení vlády. 146/2007 Sb., pro referenní obsah kyslíku 5 % ** zohlednno vyjádení KÚ MSK,.j. MSK 161624/2007, ze dne 22.10.2007 Místo pro mení emisí je umístno ped zaústním do komína na vodorovné ásti potrubí. 6

Emisní limit CO, NO x je vztažen na normální stavové podmínky a suchý plyn Emisní limit OC (suma uhlíku), TZL je vztažen na normální stavové podmínky a vlhký plyn Provozovatel zajistí autorizované mení emisí u jednotlivých kotl jedenkrát za 5 let, ne díve než po uplynutí 30 msíc od data pedchozího mení. Podklad: Vyjádení KÚ MSK,.j. MSK 161624/2007, ze dne 22.10.2007. Poznámka: Návrh etnosti mení vychází z vyhlášky. 356/2002 Sb., kde je pro zdroje o výkonu menším než 1 MW, u kterých se dodržování emisních limit nedosahuje úpravou technologického zaízení výrobního procesu nebo použitím zaízení k ištní odpadního plynu, stanovena etnost mení 1 x za 5 let. KÚ MSK navrhuje etnost mení 1 x za 3 roky. Doporuujeme projednat na ústním jednání o žádosti. b) Stedotlaká plynová kotelna stední stacionární spalovací zdroj zneišování ovzduší Teplovodní kotel K 1 o jmenovitém tepelném výkonu 0,12 MW s plynovým atmosférickým hoákem. Výrobce je ŽDB, a.s. Bohumín, typ Viadrus G 100, rok výroby 1995. Palivem je zemní plyn. Teplovodní kotel K 2 o jmenovitém tepelném výkonu 0,12 MW s plynovým atmosférickým hoákem. Výrobce je ŽDB, a.s. Bohumín, typ Viadrus G 100, rok výroby 1995. Palivem je zemní plyn. 2) Dodržovat následující limity a podmínky: Tabulka 4.1.3 Návrh závazných emisních limit Emisní zdroj Látka nebo ukazatel Jednotka Návrh závazného limitu * CO mg/m 3 100 Kotle K1, K2 NO x Zdroj 101, 102 (jako NO 2 ) mg/m 3 200 SO 2 mg/m 3 35 * dle naízení vlády. 352/2002 Sb. (od 1.1.2008 dle naízení vlády. 146/2007 Sb.) pro referenní obsah kyslíku 3 % Místo pro mení emisí je umístna vždy na kouovodu za kotlem. Emisní limit SO 2 (do 31.12.2007) pro kotel K 1, K 2 je stanoven, protože nebylo doloženo, že dodavatel paliva zaruuje stálý obsah síry v palivu (podle 6 odst. 4 naízení vlády. 352/2002 Sb.). Provozovatel zajistí autorizované mení emisí u jednotlivých kotl jedenkrát za 5 let, ne díve než po uplynutí 30 msíc od data pedchozího mení. Podklad: Vyjádení KÚ MSK,.j. MSK 161624/2007, ze dne 22.10.2007. Poznámka: Návrh etnosti mení vychází z vyhlášky. 356/2002 Sb., kde je pro zdroje o výkonu menším než 1 MW, u kterých se dodržování emisních limit nedosahuje úpravou technologického zaízení výrobního procesu nebo použitím zaízení k ištní odpadního plynu, stanovena etnost mení 1 x za 5 let. KÚ MSK navrhuje etnost mení 1 x za 3 roky. Doporuujeme projednat na ústním jednání o žádosti. 7

c) Jatka stední stacionární zdroj zneišování ovzduší Poznámka: Provozovatel do vydání IP pedloží protokol o stanovení koncentrace pachových látek dle vyhlášky. 362/2006 Sb. Opalovae šttin prasat a prasnic. Poznámka: Provozovatel neuvedl výkon zdroje ani kategorizaci zdroje. Doporuujeme doplnit do vydání IP. d) Udírenské komory nevyjmenované stacionární zdroje zneišování ovzduší (procesní ohev) Pec.1 tíkomorová, tívozíková s výduchy (201, 202, 203) pro každou komoru. Pec. 2 dvoukomorová, dvouvozíková s jedním výduchem (301). Pec. 3 tíkomorová, tívozíková s jedním výduchem (401). Udírenské komory jsou opateny vyvíjei koue na spalování dubových štpk. Poznámka: Provozovatel v žádosti o IP nepedložil kategorizaci zdroj. Kategorizace musí být provedena na základ výkonu jednotlivých udíren v tunách za den. V žádosti o IP nebyl uveden výkon jednotlivých udíren, který je kritériem pro kategorizaci zdroje zneišování ovzduší dle naízení vlády. 615/2006 Sb. Doporuujeme projednat na ústním jednání o žádosti o vydání IP. 3) Provozovatel stanoví koncentraci pachových látek dle vyhlášky. 362/2006 Sb. Termín: pedloží provozovatel do vydání IP 4) Intenzivn zapáchající odpadní plyny musí být odvádny do zaízení k ištní odpadních plyn nebo musí být pijata rovnocená opatení. Termín: od 1.1.2010 Podklad: Vyjádení MÚ eský Tšín,.j. MUCT/40473/2007, ze dne 14.11.2007. 5) Dodržet následující emisní limity a podmínky pro udírny s projektovaným výkonem na zpracování více než 1000 kg výrobk denn. Tabulka 4.1.4 Emisní zdroj Udící komory (Výduchy 201, 202, 203, 301, 401) Návrh závazných emisních limit Látka nebo Emisní limit podle Jednotka ukazatel platné legislativy* CO mg.m -3 800 NO x mg.m -3 500 TZL mg.m -3 200 (hmotnostní tok < 2,5 kg/h) 150 (hmotnostní tok > 2,5 kg/h) OC** mg.m -3 50 8

* dle vyhlášky. 356/2002 Sb. ** vyjádené jako celkový organický uhlík (TOC) Mící místo pro mení emisí je umístno v míst odsávání zplodin ze zdroje ped vstupem do kouovodu. Mení bude provádno pi maximálním výkonu jednotlivých zaízení. Provozovatel zajistí jednorázové kontrolní mení jednotlivých udírenských komor na jednotlivých výduších, na základ pedložených výsledk budou stanoveny podmínky mení. e) Mechanické ped, lapa tuk, flotaní stanice (OV) ostatní stední stacionární zdroj zneišování ovzduší 6) Provozovatel stanoví koncentraci pachových látek dle vyhlášky. 362/2006 Sb. Termín: do 1.8. 2009 f) Masná výroba malý stacionární zdroj zneišování ovzduší Monitoring nestanoven 4.2 Voda Odpadní vody Podle 39 odst. 8, zákona. 274/2001 Sb. bude v rámci IP vydáno povolení k vypouštní odpadních vod z areálu spolenosti do kanalizace pro veejnou potebu. Dosud platné povolení k vypouštní odpadních vod,.j MUCT/39099/2006, ze dne 27.10.2006, bude nahrazeno IP. Poznámka: Prmyslové odpadní vody jsou tvoeny smsí splaškových vod a vod technologických. Technologická odpadní voda z masné výroby je pedištna lapaem tuk AS-FAKU-80 EO a pak je spojena s technologickou odpadní vodou z jatek a vedena k mechanickému pedištní na rotaním sítu typu ROSI 50 610 a následn ištna ve flotaní stanici. Splaškové vody jsou vypouštny pímo do mstské kanalizace. Veejná kanalizace je zakonena biologickou OV. 1) Vypouštt odpadní vodu ze zaízení v množství maximáln 170 m 3 /den, 62 050 m 3 /rok, maximáln 2 l/s. 2) Dodržovat emisní limity ve vypouštných odpadních vodách v souladu s platným Kanalizaním ádem stokové kanalizaní sít msta eský Tšín. 3) Dodržovat podmínky vypouštní odpadních vod v souladu s platným Kanalizaním ádem stokové kanalizaní sít msta eský Tšín. 4) Ukazatele BSK 5, CHSK Cr, NL, N celk., N-NH 4, EL, P sledovat s etností 12 x za rok a ukazatel AOX s etností 4 x za rok. Mení bude provádt akreditovaná laborato. 5) Odebírat dvouhodinové smsné vzorky získané sléváním 8 dílích vzork stejného objemu v intervalu 15 minut. 9

6) Odbrná místa vzork odpadní vody budou stanovena v souladu s platným Kanalizaním ádem stokové kanalizaní sít msta eský Tšín. 7) Množství vypouštných odpadních vod mit na odtoku ze Stanice pedištní odpadních vod indukním prtokomrem FLOMAG ICM, typ CO1 + ED6, výrobní íslo 2005/3591. 8) Zaízení k ped provozovat dle platného provozního ádu. Poznámka: Návrh sledovaných ukazatel doporuujeme upesnit dle platného kanalizaního ádu. Provozovatel doplní prmrnou hodnotu odtoku odpadních vod (l/s). Provozovatel používá istící a desinfekní pípravky na bázi chloru. Navrhujeme pravidelné sledování AOX v odpadních vodách. Podklad: Vyjádení MÚ eský Tšín,.j. MUCT/40473/2007, ze dne 14.11.2007. Srážkové vody Dešové vody jsou svedeny ze stech a zpevnných ploch do mstské kanalizace. Podzemní vody Podle 8 odst. 1 písm. b) bodu 1 zákona. 254/2001 Sb., o vodách bude v rámci IP vydáno povolení pro spolenost Tšínské Jatky, s.r.o., na odbr podzemní vody z kopané studny umístné na pozemku p.. KN 711 v k.ú. eský Tšín, v hydrogeologickém rajónu. 153 Fluviální a glacigenní sedimenty v povodí Olše, hp 02-03-03. 1) Dodržovat množství odbru podzemní vody ze studny pro sociální a technologické úely. Tabulka 4.2.1 Množství odbru podzemní vody Zdroj odbru Odbr podzemní vody ze studny na pozemku p.. KN 117, k. ú. eský Tšín. Množství prmrn 0,11l/s maximáln 0,8 l/s denn - max. 8 m 3 msín max. 300 m 3 ron - max. 3 600 m 3 2) Mit odebrané množství a jakost podzemních vod v etnosti a rozsahu ukazatel dle vyhlášky. 20/2002 Sb. 3) Výsledky mení zaznamenávat a uchovávat pro úely evidence, vyhodnocení a kontroly. 4) Povolení se vydává do 31.10.2017 Poznámka: Doporuujeme doplnit návrh na povolení k nakládání s podzemními vodami dle požadavku KÚ v souladu s vyhláškou. 432/2001 Sb., ve znní vyhlášky. 195/2003 Sb. a vyhlášky. 620/2004 Sb. K vydání IP je teba doložit stanovisko Povodí Odry, s.p. Podmínky pro vydání povolení k nakládání s podzemními vodami, uvedené ve stanovisku Povodí Odry, s.p., je teba zohlednit v IP. Množství odbru povrchové vody v kalendáním roce nebude pesahovat hodnotu 6 000 m 3 nebo v kalendáním msíci hodnotu 500 m 3, proto studna nepodléhá zpoplatnní a povinnosti hlášení údaj o odbrech píslušnému správci povodí (Povodí Moravy, s.p.). 10

4.3 Hluk, vibrace a neionizující záení a) Hluk 1) Dodržovat nejvyšší pípustné hodnoty hluku stanovené v naízení. 148/2006 Sb. Denní doba 50 db (6,00 až 22,00) Pro noní dobu 40 db (22,00 až 6,00) 2) Zajistit vypracování hlukové studie, která identifikuje zdroje hluku, které by mohly ovlivnit prostedí mimo areál spolenosti. Prokázat výpotem nebo mením dodržení hygienických limit v chránném venkovním prostoru a výsledky pedložit KHS Moravskoslezského kraje. Termín: do 31.12.2007 3) Pro možnost ovení hlukové situace stanovit v chránném venkovním prostoru kontrolní body. Termín: do 31.12.2007 Poznámka: Mení hluku v chránném venkovním prostoru nebylo provedeno. Stížnosti obyvatel na hluk ze zaízení provozovatel v žádosti o vydání IP neuvádí. etnost pravidelného sledování hlukové situace stanoví KHS MSK na základ pedložených výsledk. Podklad: Vyjádení KHS MSK,.j. HOK/OV-9013/213.5/07/002, ze dne 17.6.2007. b) Vibrace Nejsou zjištny, stížnosti nebyly zaznamenány. c) Neionizující záení Není zjištno, stížnosti nebyly zaznamenány. 4.4 Nakládání s odpady V rámci ízení o IP bude vydán souhlas k nakládání s nebezpenými odpady. Pedmtem nakládání s nebezpenými odpady bude jejich tídní, shromažování a pedávání oprávnné osob k další úprav, využití nebo odstranní. 1) Nakládáno bude s následujícími odpady: 08 01 11* Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštdla nebo jiné nebezpené látky 13 02 07* Nechlorované minerální motorové, pevodové a mazací oleje 15 01 02* Plastové obaly obsahující zbytky nebezpených látek nebo obaly tmito látkami zneištné 15 01 04* Kovové obaly obsahující zbytky nebezpených látek nebo obaly tmito látkami zneištné 11

15 01 10* Obaly obsahující zbytky nebezpených látek nebo obaly tmito látkami zneištné 15 02 02* Absorpní inidla, filtraní materiály (vetn olejových filtr jinak blíže neurených), istící tkaniny a ochranné odvy zneištné nebezpenými látkami 16 02 11* Vyazená zaízení obsahující chlorofluorouhlovodíky, hydrochlorofluorouhlovodíky (HCFC) a hydrofluorouhlovodíky (HFC) (tj. nap. ledniky a mražáky) 16 02 13* Vyazená zaízení obsahující nebezpené složky neuvedená pod ísly 16 02 09 až 16 02 12 2) (tj. nap. záivky, obrazovky, akumulátory a baterie) 16 06 01* Olovné akumulátory 16 06 07* Olejové filtry 2) Shromažovat odpady v míst jejich vzniku utídné podle druh a kategorií. Místa shromažování budou oznaena názvem a kat.. shromažovaného odpadu. 3) Bude zavedeno dsledné tídní odpad (nap. obalových odpad, využitelných složek z odpadu podobného komunálnímu odpadu). 4) V pípad zaazení obalových odpad pod katalogové íslo 15 01 10 Obaly obsahující zbytky nebezpených látek nebo obaly tmito látkami zneištné bude v jednom shromažovacím prostedku umístn vždy pouze jeden druh obalového odpadu, a to vícevrstvý obal složený z více druh materiál nebo jednodruhové obaly papírové, plastové atd. 5) Obalové odpady z výroby, zneištné živoišnými produkty nebudou shromažovány a odstraovány spolen s odpadem kat.. 20 03 01 Smsný komunální odpad. Budou shromažovány a pedávány k odstranní samostatn. Poznámka: Do data ústního jednání bude krajskému úadu pedloženo pro obalové odpady zneištné živoišnými produkty hodnocení nebezpené vlastnosti H9 Infeknost, provedené osobou povenou k hodnocení této nebezpené vlastnosti Ministerstvem zdravotnictví. Pro vydání souhlasu k nakládání s nebezpenými odpady v rámci IP doporuujeme zaadit navržený odpad kat.. 20 01 21* pod katalogové íslo 16 02 13*. Odpady uvedené ve skupin 20 podle Katalogu odpad jsou urena pedevším pro evidenci odpad vznikajících v komunální sfée. Pro právnické osoby se doporuuje zaazovat uvedené odpady pod katalogová ísla ze skupiny 16. Dále doporuujeme rozšíit souhlas k nakládání s nebezpeným odpadem o odpad 16 02 13* a do povolení doplnit druhov rozlišené odpady kat. 15 01. Provozovatel v žádosti o vydání IP nepedložil Rozhodnutí o udlení souhlasu k nakládání s nebezpenými odpady. 6) Provozovatel je povinen nakládat s vedlejšími živoišnými produkty (VŽP) vznikajícími pi porážce hovzího a vepového dobytka dle naízení Evropského parlamentu a Rady (ES). 1774/2002, v platném znní. 7) Provozovatel bude nakládat s VŽP podle Provozního ádu, schváleného KVS Moravskoslezského kraje, kde bude vyjmenován materiál VŽP, který vzniká v zaízení a jeho zatídní do jednotlivých kategorií. Podklad: Vyjádení KÚ MSK,.j. MSK 161624/2007, ze dne 22.10.2007. 12

4.5 Opatení k vylouení rizik po ukonení innosti Ti msíce ped ukonením provozu bude pedložen povolovacímu orgánu plán postupu ukonení provozu podléhající schválení všemi dotenými orgány. 4.6 Ochrana zdraví lovka, zvíat a životního prostedí Integrovaným povolením bude schválen Provozní ád stedního zdroje zneišování ovzduší (udírny, OV), 11 odst. 2 zákona. 86/2002 Sb. a 4 odst. 2 vyhlášky. 615/2006 Sb. Provozní ád bude zpracován ve smyslu pílohy. 10 k vyhlášce. 356/2002 Sb. Podklad: Vyjádení KÚ MSK,.j. MSK 161624/2007, ze dne 22.10.2007. 1) Provozovatel prokazateln zajistí pravidelné školení svých zamstnanc v oblasti životního prostedí jedenkrát za rok. 4.7 Hospodárné využití surovin a energie 1) Sledovat 1 x msín specifické spoteby energie a vody v jednotlivých provozech výroby (vztaženo na t produkce). O výsledcích vést dokumentaci a jedenkrát ron provést vyhodnocení. V pípad zvyšování mrných spoteb energie a vody navrhnout a realizovat po dohod s KÚ Moravskoslezského kraje, OŽPZ, opatení. 2) Provozovatel bude plnit dle prbžn opatení, která vyplývají ze závr energetického auditu, a další která vedou k úsporám energie a vody. Vyhodnocení bude pedkládat v roní závrené zpráv o plnní podmínek Moravskoslezského kraje, OŽPZ. 4.8 Opatení pro pedcházení haváriím Provozovatel nepedložil Havarijní plán pro pípad úniku závadných látek, který musí být zpracován podle vyhlášky. 450/2005 Sb. a po pedložení bude vydán v rámci ízení o vydání IP. Podklad: Vyjádení KÚ MSK,.j. MSK 161624/2007, ze dne 22.10.2007. Provozovatel pedložil protokolární záznam o plnní povinností vyplývajících z 3 odst. 8 zákona. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií v platném znní. Provozovatel nemá zaveden systém EMS (EN ISO 14 001). 1) Chemické látky a pípravky, které mají nebezpenou vlastnost žíravost nebo jsou toxické budou skladovány tak, aby bylo zabránno jejich úniku (sklady tchto látek budou uzaveny a vybaveny záchytnými jímkami nebo dvouplášovými nádržemi). Pípravky na bázi kyselin a zásad nesmí být skladovány spolen. 2) Vybavit centrální chladící zaízení akustickou signalizací k detekci úniku pavku a bezodtokou jímkou. Termín: stanoví provozovatel do vydání IP. 13

Poznámka: V centrálním chladícím zaízení je používán jako chladící médium pavek (1600 kg). Zda je zaízení je vybaveno systémem s akustickou signalizací úniku pavku a bezodtokou jímkou, nebylo v žádosti uvedeno. Pokud provozovatel používá chladiva poškozující ozónovou vrstvu (R 22) je povinen dodržet 29 odst. 6 zákona. 86/2002 Sb. Doporuujeme doplnit na ústním jednání o žádosti. 4.9 Opatení týkající se situací odlišných od podmínek bžného provozu Nejsou stanoveny. 4.10 Dálkové pemisování zneištní a zajištní vysoké úrovn ochrany životního prostedí jako celku Nejsou stanoveny 4.11 Další podmínky Nejsou stanoveny 4.12 Kontrola a monitorování Kontrola dodržování emisních limit: CO, NO x, SO 2, TZL, OC u kogeneraní jednotky (tab. 4.1.1 a 4.1.2 vyjádení). CO, NO x, SO 2 u zdroj spalování zemního plynu (tab. 4.1.3 vyjádení). CO, NO x, TZL, VOC, u udíren (tab. 4.1.4) BSK 5, CHSK Cr, NL, N celk., N-NH 4, EL, P ve vypouštných odpadních vodách (kap. 4.2 vyjádení) Další kontroly a monitoring: spoteb energie a vody (kap. 4.7 vyjádení) stanovit koncentraci pachových látek (udírny, jatka, OV) 4.13 Postup vyhodnocování plnní podmínek integrovaného povolení Provozovatel zaízení je povinen podle píslušných právních pedpis: - pedložit dílí roní zprávu plnní podmínek IP KÚ Moravskoslezského kraje, OŽPZ, k 31. 3. bžného roku, - ohlásit KÚ Moravskoslezského kraje, OŽPZ, plánovanou zmnu zaízení, - neprodlen hlásit doteným orgánm všechny mimoádné situace, havárie zaízení a havarijní úniky zneišujících látek ze zaízení do životního prostedí. 14

5. Vypoádání se stanovisky a pipomínkami úastník ízení KÚ Moravskoslezského kraje byla doruena vyjádení k žádosti o vydání integrovaného povolení od: Krajské veterinární správy pro Moravskoslezský kraj,.j. KVST/9171/2007, ze dne 5.11.2007 bez pipomínek KHS Moravskoslezského kraje,.j. HOK/OV-9013/213.5/07/002, ze dne 17.6.2007 Krajského úadu Moravskoslezského kraje,.j. MSK 161624/2007, ze dne 22.10.2007 Mstského úadu eského Tšína,.j. MUCT/40473/2007, ze dne 14.11.2007 Msta eského Tšína,.j. MUCT/40473/2007, ze dne 14.11.2007 Vypoádání s pipomínkami KHS MSK, ze dne 17.6.2007 S vydání IP souhlasí s podmínkami: 1. Spolenost Tšínské jatky, s.r.o zajistit vypracování hlukové studie, ve které identifikuje zdroje hluku, které mohou ovlivovat prostedí mimo areál spolenosti a prokáže výpotem nebo mením dodržení hygienických limit v chránném venkovním prostoru a výsledek pedloží KHS Moravskoslezského kraje do 31.12.2007. 2. Pro možnost ovení hlukové situace stanovit v chránném venkovním prostoru kontrolní body, o etnosti pravidelného sledování hlukové situace ve venkovním chránném prostoru, rozhodne KHS MSK dle pedložených výsledk. Zohlednno podmínkami kapitoly 4.3. vyjádení. Vypoádání s pipomínkami Krajského úadu Moravskoslezského kraje, ze dne 22.10.2007 Z hlediska ochrany vod Pedložená žádost o vydání IP byla posouzena z hlediska zákona. 254/2001 Sb., o vodách a o zmn nkterých zákon (dále jen vodní zákon), ve znní pozdjších pedpis. Postupem v ízení o vydání integrovaného povolení (dále IP ) bude nahrazeno rozhodnutí vydané podle dívjších platných pedpis ve vodním hospodáství, tj. povolení k vypouštní odpadních vod do kanalizace podle 18 odst. 3 zákona. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veejnou potebu a o zmnn nkterých zákon (zákon o vodovodech a kanalizacích), vydané Mstským úadem eský Tšín, odborem výstavby a životního prostedí, pod.j. MUCT/39099/2006 dne 27.10.2006, a rozhodnutí o schválení havarijního plánu vydaného týmž úadem pod,.j. MUCT/34972/2006, dne 31.8.2006, v rámci IP bude rovnž vydáno povolení k odbru podzemních vod. Krajský úad požaduje pedložit schválený havarijní plán Zohlednno v kapitole 4.2 vyjádení a 4.8 vyjádení. Z hlediska nakládaní s odpady - Postupem v ízení ve vci vydání integrovaného povolení bude nahrazen souhlas k nakládání s nebezpenými odpady podle 16 odst. 3 zákona o odpadech. - K ústnímu jednání provozovatel zaízení pedloží seznam nebezpených odpad, u kterých bude integrovaným povolením nahrazen souhlas k nakládání s nebezpenými odpady vetn identifikaních list tchto nebezpených odpad. 15

- Bude zavedeno dsledné tídní odpad (nap. obalových odpad, využitelných složek z odpadu podobného komunálnímu odpadu), - V pípad zaazení obalových odpad pod katalogové íslo 15 01 10 Obaly obsahující zbytky nebezpených látek nebo obaly tmito látkami zneištné bude v jednom shromažovacím prostedku umístn vždy pouze jeden druh obalového odpadu, a to vícevrstvý obal složený z více druh materiál nebo jednodruhové obaly papírové, plastové atd. - Obalové odpady z výroby, zneištné živoišnými produkty nebudou shromažovány a odstraovány spolen s odpadem kat.. 20 03 01 Smsný komunální odpad. Budou shromažovány a pedávány k odstranní samostatn. Do data ústního jednání bude krajskému úadu pedloženo pro obalové odpady zneištné živoišnými produkty hodnocení nebezpené vlastnosti H9 Infeknost, provedené osobou povenou k hodnocení této nebezpené vlastnosti Ministerstvem zdravotnictví. - V rámci provozu zaízení dsledn rozlišovat, kdy je nakládáno s konfiskáty živoišného pvodu, odpadními vodami a odpady. Zákon o odpadech se na nakládání s konfiskáty živoišného pvodu a odpadními vodami nevztahuje a tmto produktm se nepiazuje katalogové íslo dle vyhlášky. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpad, Seznam nebezpených odpad a seznamy odpad a stát pro úely vývozu, dovozu a tranzitu odpad a postup pi udlování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpad (Katalog odpad), ve znní pozdjších pedpis. Odpady je nutno pedávat pouze osobám oprávnným k nakládání s odpady dle zákona o odpadech, odpadní vody je nutno pedávat (vypouštt) do vodohospodáského zaízení (resp. pedávat osobám oprávnným k nakládání s odpadními vodami), konfiskáty živoišného pvodu je nutno pedávat veterinárn asananímu podniku (resp. pedávat osobám oprávnným k pevzetí konfiskát živoišného pvodu). Zohlednno v kapitole 4.4. vyjádení. Z hlediska ochrany ovzduší Zdroj Emitovaná látka Emisní limit (mg/m 3 ) Vztažné podmínky Monitoring Viadrus G 100 SO 2 35 3% O 2 A 1x 3 roky * evidenní íslo NO x 200 3% O 2 A 1x 3 roky zdroje 101 CO 100 3% O 2 A 1x 3 roky Viadrus G 100 SO 2 35 3% O 2 A 1x 3 roky * evidenní íslo NO x 200 3% O 2 A 1x 3 roky zdroje 102 CO 100 3% O 2 A 1x 3 roky vzntový motor typ 6 SETCWG- SO 2 celkový obsah síry v palivu nesmí být vtší než 2200 mg/m 3 v pepotu na obsah methanu 140 NO 2 4 000 3% O 2 A 1x 3 roky evidenní íslo zdroje 103 CO 100 3% O 2 A 1x 3 roky A koncentrace píslušné látky pi tlaku 101,325 kpa a teplot 273,15 K (normální podmínky) v suchém plynu * vykazováno garancí o obsahu síry v palivu (dodavatel v distribuní síti) Zohlednno v kapitole 4.1 vyjádení. 16

Pro provoz istírny odpadních vod požadujeme z hlediska zájm ochrany ovzduší zpracování provozního ádu se zapracováním technicko-organizaních opatení k zamezení vzniku a úniku emisí pachových látek. Zohlednno v kapitole 4.6 vyjádení. Vypoádání s pipomínkami Msta eský Tšín, ze dne 14.11.2007 Provádt pravidelné mení pach a dodržovat limity pach z provozu zaízení Tšínských jatek, aby nedocházelo k obtžování zápachem z pedmtného zaízení obyvatel msta eského Tšína. Zohlednno v kapitole 4.3 vyjádení. Zaízení musí být provozováno v souladu s vyhláškou. 362/2006 Sb. Vypoádání s pipomínkami Mstského úadu eský Tšín, ze dne 14.11.2007 Voda ve vztahu k zákonu. 254/2001 Sb. a zákonu. 274/2001 Sb. se upozoruje, že v žádosti o vydání IP je uvedeno, že v msíci ervenci letošního roku byl požádán Mstský úad v eském Tšín oddlení životního prostedí o vydání povolení k odbru podzemní vody. Žádost o povolení k nakládání s podzemními vodami nebyla na MÚ eský Tšín oddlení životního prostedí podána. Dále se upozoruje, že limity ukazatel zneištní pro odpadní vody vypouštné do kanalizace ukonené mstskou OV nejsou v souladu s kanalizaním ádem stokové sít msta eský Tšín, jenž byl schválen rozhodnutím,. sp. SPIS/10891/2006/ŽP/Cich,.j. MUCT/33623/2006, ze dne 25.8.2006. Zohlednno v kapitole 4.2 vyjádení. Ochrana pírody bez pipomínek Odpady bez pipomínek Ochrana ZPF bez pipomínek Ochrana ovzduší potvrzujeme popsaná spalovací zaízení, informace o nich uvedené v pedložené dokumentaci odpovídají evidenci, kterou zdejší odbor vede pro stední zdroje. Upozorujeme na ustanovení naízení vlády. 615/2006 Sb., na základ nhož bude provoz udírny po 1.1.2010 technicky podmínn (viz píloha. 1, bod 6.10. Udírny v ásti II. i III.) Zohlednno v kapitole 4.1 vyjádení. 17

6. Stanovení BAT Porovnání bylo provedeno s Final Draft BREF O nejlepších dostupných technologiích v prmyslu potravin, nápoj a mléka z ervna 2005 (BREF I) a dále materiálem BREF O nejlepších dostupných postupech na jatkách a v prmyslu zpracovávajícím jejich vedlejší produkty z kvtna 2005 (BREF II). Tabulka 6. 1. Plnní jednotlivých ukazatel BAT Pedmt porovnání Technologické nebo technické ešení v zaízení Nejlepší dostupná technika Porovnání a zdvodnní rozdíl Ekologické hospodaení Probíhá školení v oblasti bezpenosti a hygieny práce, bezpenosti potravin, technologické kázn. Školení zamstnanc v oblasti ŽP (vdomí ekologických aspekt operací spolenosti a osobní zodpovdnost) BREF I kap. 5.1 V souladu s BAT ásten. Školení bude doplnno o školení v oblasti ŽP. Ekologické hospodaení Ekologické hospodaení Je zpracován plán údržby. Kanalizace je oddílná, odpadní vody jsou vypouštny do kanalizace segregovan. Pro obaly je využíván systém EKOKOM. Odpady jsou tídny. Programy pravidelné údržby BREF I kap. 5.1 Segregovat výstupy za úelem optimalizace, opakované použití, regeneraci, recyklaci a likvidaci BREF I kap. 5.1 Ekologické hospodaení Chladící zaízení je vybaveno akustickou signalizací úniku pavku a bezodtokovou jímkou. Používání sníma hladiny, hladinomr tam, kde se skladují, nebo reagují kapaliny v nádržích nebo nádobách (ve výrob nebo pi ištní) BREF I kap. 5.1 Ekologické hospodaení Není zaveden. Zavedený systém EMS BREF I kap. 5.1.1 Není v souladu s BAT. Ekologické hospodaení Mení hluku nebylo provedeno. Namontovat tlumie hluku na stešní odsávací ventilátory BREF II kap. 5.1.1 Nelze zhodnotit, zda bude teba realizovat protihluková opatení. Snížení atmosférických emisí Budou meny. Mení hlavních emisí BREF I kap. 5.1.5 18

Snížení atmosférických emisí Biologické filtry nejsou používány, dospalování odpadního vzduchu není realizováno, udící komory jsou bez katalyzátor. Zachycování odpadních plyn, pach u zdroje a jejich vyvedení do zaízení pro jejich vyištní nebo potlaení BREF I kap. 5.1.5 Není v souladu s BAT Bude provedeno stanovení koncentrace pachových látek. Technologie Technologie (uzení) Je využíváno odpadní teplo ze spalovacího motoru (teplo z okruhu chladící vody, z chlazení oleje, teplo spalin). Nebylo meno. Opakované využití tepla nebo elektiny BREF II kap. 5.1.2 Pi uzení dosahovat úrovn emisí VOC do ovzduší pod 50 mg/m 3 BREF I kap. 5.1.4.3 Nelze zhodnotit. Technologie Technologie Maso je rozmrazováno vzduchem. Vlokový led je v technologii výroby uzenin používán pro chlazení poloproduktu. Poloprodukt nelze chladit vodou, nebo by došlo ke snížení jakosti výrobku, nepímé chlazení je na používaných strojích technicky neproveditelné. Rozmrazovat maso vzduchem BREF I kap. 5.2.1 Vyhýbat se používání vlokového ledu BREF I kap. 5.2.1 Používání vlokového ledu pi míchání surovin je v R technikou bžn využívanou. Technologie Dávkování koení je pímo z dodavatelských obal. Dávkovat koení a ostatní pevné písady z hromadného zásobníku, nikoli z plastových pytl BREF I kap. 5.2.1 Technologie Pívod vody je automaticky zastavován pi pestávkách a zastavení výroby. Využívají se asové spínae nebo bezdotykové ventily. Zastavit automaticky pívod vody v zaízeních pi pestávkách a zastavení výroby BREF I kap. 5.1.2 19

Technologie (zmrazování, chlazení) Technologie Jatka Technologie Jatka Technologie Jatka Technologie Jatka (pachy) Jsou vyžívána chladiva nepoškozující ozonovou vrstvu (pavek). Prasata jsou sprchována technologickou užitkovou vodou s asovým spínaem s úspornými tryskami. Používá se suchý úklid všech provoz zaízení s následným mokrým ištním. V paící van horkou vodou. VŽP je skladováno maximáln 24 hodin. Zabránit emisím látek, které poškozují ozonovou vrstvu, nepoužívat halogenované sloueniny jako chladivo BREF I kap. 5.1.4.7 Sprchování prasat úspornými tryskami s asovým zaízením BREF II kap. 5.2.1 Suchý úklid podlah ustájení a jejich periodické ištní vodou BREF II kap. 5.2.1 Paení prasat parou BREF II kap. 5.2.1 Skladování VŽP krátkou dobu BREF II kap.5.1.1 Není v souladu s BAT Technologie v R bžn používaná. Technologie Jatka (pachy) VŽP je skladováno a pepravováno v uzavených kontejnerech. Uzavení VŽP bhem dopravy, nakládky a vykládky BREF II kap.5.1.1 Technologie Jatka Technologie (nakládání s krví) Technologie (nakládání s krví) Technologie (nakládání s krví) Krmení je zastaveno 24 hodin ped porážkou. Pro první ištní žlabu od krve se používá strky. Hovzí porážka je vybavena dvojitým vypouštcím kanálkem. Krev není chlazena a je odvážena 3 x v týdnu. Zastavení krmení zvíat 12 hodin ped porážkou BREF II kap. 5.2.1 Používání strky pro první ištní žlabu pro sbr krve. BREF II kap. 5.1.2 Používání dvojích vypouštcích kanálk z vykrvovací haly BREF II kap. 5.1.5 Skladování krve krátkou dobu a její možné chlazení BREF II kap. 5.1.1 Není v souladu s BAT. Doporuujeme vyvážet 1 x denn, jako prevenci proti možnému zápachu. 20

Technologie (nakládání s krví) Krev není chlazena, stížnosti na zápach nebyly uplatnny. Kde není možné zpracovat krev díve, než zane její rozklad a psobí problémy se zápachem a nebo jakostí, její co nejrychlejší zchlazení BREF II kap. 5.1.1 Není v souladu s BAT. Doporuujeme vyvážet 1 x denn, jako prevenci proti možnému zápachu. ištní provozu Pípravky na bázi aktivního chloru jsou používány. Vyhýbání se, kde je to možné, používání istících a desinfekních prostedk s obsahem chlóru BREF II kap. 5.1.4 Není v souladu s BAT Doporuujeme monitoring AOX v odpadních vodách. ištní provozu Je sledována spoteba detergent, jsou používány satelitní pnovací stanice, systém stedotlakého mytí Merak. ízení a snížení na minimum spotebovaných množství vody a detergent BREF II kap. 5.1.4 ištní provozu Stacionární centrální jednotka pro mytí podlah. Provozovat systém ištní bez demontáže BREF II kap. 5.1.4 ištní provozu Hadice jsou opateny manuálními spouštmi. Opatit hadice manuáln obsluhovanými spouštmi BREF I kap. 5.1.3 Je provádna v rámci flotace automatickou úpravou ph dávkováním NaOH. Používání neutralizace odpadní vody BREF I kap.5.1.4.11 Mechanické ištní odpadní vody na sítech. Provádní poáteního oddlování pevných podíl na sítu BREF II kap. 5.1.5 Je instalován lapa tuk pro ištné odpadní vody z masné výroby. Odstraování tuku pomocí lapae tuku BREF II kap. 5.1.5 Je využívána flotace. Využívání flotaního zaízení BREF II kap. 5.1.5 21

Je používána. Používání vyrovnávací nádrže na vodu BREF II kap. 5.1.5 Je realizováno. Suché ištní dodavatelských vozidel BREF II kap. 5.1.5 Suchý sbr VŽP je provádn po celé lince. Nepetržitý suchý a segregovaný sbr VŽP po celé délce linky BREF II kap. 5.1.5 V souladu s BAT Suchý sbr je provádn. Suchý sbr odpadu z podlah BREF II kap. 5.1.5 Box pro mytí rukou a zástr s automatickým zavíráním vody. Provoz boxu na mytí rukou a zástr s automatickým zavíráním vody BREF II kap. 5.1.5 Kanalizace je vyprojektována tak, aby bylo zabránno stání vody v kanalizaci. Zabránní, aby odpadní voda stála bez pohybu. BREF II, kap. 5.1.5 Je realizováno pedištní odpadní vody. Podílet se na technologiích ištní BREF II kap. 5.1.2 Odpadní voda je vypouštna do veejné kanalizace zakonené biologickou OV. Používat biologické BREF I kap. 5.1.6. Pi vypouštní odpadní vody ze závodu je voda vypouštna rovnomrn jak v množství, tak v zneištní. V plánu je instalace záchytné nádrže o objemu 60 m 3. Základní podmínkou pro ištní odpadních vod jsou nepropustné nádrže, které se Používat vyrovnávání prtok a zatížení BREF I kap.5.1.6 Zajištní vtší zádržné kapacity pro odpadní vodu, pesahující bžné požadavky. BREF II, kap. 5.1.5 Zabránní prsaku kapalin a emisím zápachu z nádrží na ištní odpadní Bude v souladu s BAT. 22

nacházejí v zaízení. Rovnž se používá provzdušování odpadní vody a skladování kalu je v uzavených kontejnerech. Není provádno. vody utsnním bok a dna, dále zakrytím nebo provzdušováním nádrží BREF II, kap. 5.1.5 Odstranní dusíku a fosforu. BREF II, kap. 5.1.5 Odpadní voda je po pedištní doištna na OV msta eský Tšín. Nelze zhodnotit. ást produkovaných kal je odvážena jako VŽP a ást, kterou nelze využít jako VŽP je odvážena na OV. Odstranní produkovaných kal a jejich další využití jako VŽP. BREF II, kap. 5.1.5 Používání vody Energie Parní systémy Anaerobní ištní není používáno. Vzhledem k ekonomizaci výroby spoteba vody je sledována a jsou vyvozovány okamžit nápravná opatení v pípad poteby. Izolace je provedena. Pára se používá pouze v udírnách a je kontrolována nepetržit programem i obsluhujícím personálem. Využívat plynný methan, vznikající pi anaerobním ištní odpadních vod. BREF II, kap. 5.1.5 erpat jen taková množství vody, která jsou skuten potebná BREF I kap.5.1.4.11 Izolace rozvod páry a vody BREF II kap.5.1.1 Opravovat netsnosti parního systému BREF I kap.5.1.4.13 V souladu s BAT je používaná jiná technologie ištní odpadní vody. 7. Souhrnné hodnocení BAT 7.1 Použití nízkoodpadové technologie Zaízení produkuje odpady, které souvisejí s jeho výrobním zamením. Z jatení výroby vzniká velké množství vedlejších živoišných produkt (materiál II. a III. kategorie), které jsou pod pravomocí veterinárních pedpis. Hledisko je plnno. 23

7.2 Použití látek mén nebezpených Ve výrob jsou používány chemické látky a pípravky v množství nezbytn nutném. Pro mytí a sanitaci zaízení je pevážn využívána tlaková voda. Doporuuje se postupn nahradit desinfekní prostedky na bázi aktivního chlóru, z dvod zvyšování hodnoty AOX v odpadních vodách, šetrnjšími prostedky. Chladícím médiem v centrálním chladícím systému je pavek. Pi manipulaci s nebezpenými látkami a pípravky budou dodržovány zásady pro bezpené nakládání a jednotlivé innosti v rámci nakládání s nebezpenými látkami nebo pípravky budou provádny dle zákona. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických pípravcích a o zmn nkterých zákon. Užívání chladiva R 22 v klimatizaních jednotkách provozovatel v žádosti o vydání IP neuvádí. Hledisko je plnno. 7.3 Podpora zhodnocování a recyklace látek Odpad je tídn a následn pedáván k odstraování. Pro splnní kritérií BAT je teba, aby provozovatel prbžn hodnotil možnosti regenerace a recyklace surovin, meziprodukt a odpad a podle výsledk tyto možnosti využíval. Provozovatel bude dodržovat Provozní ád, schválený KVS Moravskoslezského kraje ve kterém bude popsáno nakládání s vedlejšími živoišnými produkty. Hledisko bude plnno. 7.4 Srovnatelné procesy Z hlediska porovnání srovnatelných proces je zaízení Jatka pro porážku vepových hovzích jateních zvíat vybaveno standardní technikou zaízení: JATKA Píjem zvíat a pedporážkové ustájení zvíata jsou ped porážkou ustájena v samostatných stájích. Doba ukonení krmení zvíat maximáln 12 hodin ped porážkou vede ke snížení nestráveného obsahu jejich žaludk, snížení množství hnoje (BREF Jatka, kap. 4.2.2.1). Doba ukonení krmení je 24 hodin. Zvíata jsou napájena automatickými napájekami. Prasata jsou sprchována mlžením z vodních sprch. Ke sprchování je používána užitková voda z místní studny. Porážka Vepová i hovzí porážka byla uvedena do provozu v roce 1955. Prasata jsou omraována elektrickými kleštmi. Omraovací zaízení u hovzího dobytka je používáno v omraovací pasti pomocí pneumatické omraovací pistole, což je standardní technika. Prasata jsou vykrvována ve visu nad vykrvovacím žlabem vybaveným dvma kanálky. Potravináská krev se netží. U vepové porážky následuje paení v automatické paící van (BREF Jatka, kap. 4.2.2.3). Dále následuje odšttinova s plynovým opalováním. Hovzí kže je stahována mechanicky pomocí etz. Stahování pneumatickým stahovaem je BAT. Bourárnadlení masa na bourárenském páse v nerezovém provedení za použití runího a strojního náadí v klimatizovaných prostorách. Odpovídá BAT. Chlazení Chladící prostory jsou rozdleny na rychloschlazovny, chladírny a mrazírny. Je používáno ekologicky šetrné chladivo (pavek). 24

Zpracování krve. Technická krev je jímána do vykrvovacího žlabu a následn do jímky na krev. U hovzí porážky probíhá vykrvení a opracování ve visu. Krev je jímána do otevených sbrných nádrží a odvážena k asanaci v kafilérii. Krev urená k asanaci není chlazena. Hovzí krev je odvážena 3 x týdn do kafilérie. Pachový filtr na nádržích s krví není používán. MASNÁ VÝROBA Pi výrob masných výrobk používá provozovatel standardní jednotkové operace, které odpovídají BREF kap. 2.2.1. Pi uzení je teba dosahovat úrovn emisí VOC do ovzduší pod 50 mg/m 3 (BREF kap. 5.1.4.3). Hledisko je plnno ásten. V pípad nakládání s krví doporuujeme její denní odvoz, nebo chlazení. Chlazení Je používáno kompresorové jednostupové pavkové, což je v potravináství technika bžná. Používány jsou ti pístové kompresory výrobce KD Choce, jeden typu UL811/960 a dva typu NF611/960 z roku 1975. Motory kompresor (NF611/960) typu SZÚern 96 o píkonu 75 kw jsou nejvtšími spotebii energie v zaízení Tšínské jatky. Regulace výkonu se provádí omezováním výkonu podle potu provozovaných válc. Tato regulace je neekonomická. Pístové kompresory jsou energeticky náronjší než šroubové. Dalším vybavením je kondenzátor EVAPCO typ LSCA240 s vlastním erpadlem a vyhívanou vanou, sbra kapaliny (3000 l), expanzní nádoba (3000 l), 2 ks pavkových erpadel CH40, odluova a sbra oleje, výparníky. Pvodní chladící zaízení je 20 let staré. V roce 2004 byla provedena modernizace a rozšíení chladícího zaízení. Systém chlazení by ml být vybaven bezodtokou jímkou a akustickou signalizací pro únik pavku. V souasné dob je pro nkterá potravináská zaízení upednostováno chlazení absorpní. Hledisko je plnno. 7.5 Technický pokrok Z údaj v žádosti vyplývá, že je technický pokrok respektován. Zaízení je vybaveno technologickými celky odpovídajícími standardu v R s ohledem na písné hygienické a veterinární podmínky provozu, vyvolané novými legislativními požadavky. Prostory jsou vybaveny klimatizací prostor. Je používáno centrální ištní podlah, satelitní pnovací zaízení pro mytí stroj. K sanitaci je používaná tlaková voda. Hledisko je plnno 7.6 Charakter, úinky a množství emisí Zdrojem emisí do ovzduší jsou jatka, kogeneraní jednotka, plynová kotelna, udírenské komory, ped (OV) stední zdroj zneišování ovzduší. Malými zdroji jsou opalovae šttin. Pachové látky pi dodržování stanovených technologických postup by emise pachových látek nemly pekroit pípustnou míru obtžování zápachem. Celkové uzavení prostoru píjmu zvíat a udržování mírného podtlaku ve výrobních prostorách lze doporuit jako prevenci zápachu. Hledisko je plnno. 25

Voda V odpadních vodách jateckého a masného prmyslu je nutné eliminovat pedevším tuky, exkrementy, krev a obsah istících a desinfekních prostedk. Zdrojem emisí do vody je vykládka zvíat, ustájení, vykrvení, paení a ožehování prasat, vyjímání a zpracování vnitností, ištní nástroj, výrobních prostor, stájí, vozidel, nádob a kontejner. Odpadní vody neobsahují zvláš nebezpené závadné látky ve smyslu pílohy. 1 zákona. 254/2001 Sb. Odpadní vody technologické jsou po mechanickém pedištní odvádny veejnou kanalizací na OV msta eský Tšín. Rozbory odpadních vod zajišuje akreditovaná laborato. Ze všech tekutých odpad pocházejících z provozu jatek má krev nejvtší dopad na hodnoty CHSK Cr. Kapalná krev má CHSK Cr kolem 400 g/l a BSK kolem 200 g/l. Sražená krev má hodnotu kolem 900 g/l. Zachycování krve je nejúspšnjší zpsob snižování kontaminace odpadní vody na jatkách. (BREF II, kapitola 3.1.2.2). V BREFu Jatka, kap. 4.1.42.3 je BAT nepoužívání nebo snížení používání istících a dezinfekních prostedk obsahujících aktivní chlor. Pípravky obsahující chlor mohou produkovat nebezpené halogenované organické látky a chlorované uhlovodíky, které mohou oslabit nebo narušit anaerobní zpracování materiál v odpadní vod. Vzhledem k tomu, že provozovatel používá istící a desinfekní prostedky na bázi aktivního chlóru v hojné míe, doporuujeme sledovat obsah AOX ve vypouštných odpadních vodách a omezit používání pípravk na bázi aktivního chlóru. Jímání technologických odpadních vod pímo u zdroje a rozdlené dle stupn zneištní je BAT. Odpadní vody jsou v zaízení Tšínské jatky tvoeny smsí splaškových vod a vod technologických. Technologická odpadní voda z jatek je odvádna kanalizací k mechanickému pedištní na rotaních sítech a na flotaní jednotku. Odpadní voda z masné výroby je odvádna k pedištní, které tvoí lapa tuk, rotaní síta a flotaní jednotka. BAT je ped pomocí flotace. Splaškové odpadní vody jsou smíchány ped vypuštním do veejné kanalizace s pedištnou technologickou vodou a spolen vedeny do veejné kanalizace. Veejná kanalizace je zakonena biologickou OV. Srážkové vody jsou vypouštny do veejné kanalizace samostatn bez pedištní. Tabulka 7.6. 1. Porovnání kvality vypouštných odpadních vod ze zaízení jatek s výrobou masných výrok v zaízeních R Ukazatel BSK 5 CHSK Cr P celk. NL NH 4 -N Zaízení 1 7* 350-1455 697-2211 5,8-27,64 134-19 45,8-125 Prmr zaízení 1 7* 980 1546 16,9 507 63,9 Tšínské Jatky (2004 2006) 507-1692 837-3490 2,56-27,38 124-966 40-88 Prmr Tšínské Jatky (2004 2006) 938 1798 11,32 482 62 Tšínské Jatky 2006 614 837 11,32 124 59 * zaízení (R) stejného výrobního zamení s vypouštním OV do veejné kanalizace V tabulce je uvedeno porovnání kvality vypouštných odpadních vod zaízení jatek s následnou masnou výrobou (R). V porovnání se zaízeními stejného výrobního zamení je nejvyšší pípustné zneištní odpadních vod vypouštných provozovatelem do veejné kanalizace na dobré úrovni. Z údaj poskytnutých v žádosti o IP je patrné, že zneištní vypouštných odpadních vod v letech 2004 2006 má klesající tendenci. 26

Provozovatel má zámr zrealizovat intensifikaci OV a opravu kanalizace (snížení hladiny ve vyrovnávací nádrži, pespádování pepadového potrubí, vybudování akumulaní nádrže o objemu 60 m 3, zvýšení úinnosti flotace, výstavba zemní jímky o objemu 3 m 3, lapa tuk na kanalizaci z výroby tepeln opracovaných výrobk, technická šachta na odtoku z OV). Hledisko je plnno. Doporuujeme sledování AOX v odpadních vodách. Hluk Provozní zaízení vnitní i venkovní je zdrojem hluku. Hluk emitují zejména doprava, vzduchotechnika pro odvtrávání jednotlivých objekt, strojovna chlazení. Provozovatel bude dodržovat emisní limity dané platnou legislativou. V žádosti nebyla doložena hluková studie ani mení hluku vzhledem k chránnému venkovnímu prostoru. Hledisko nelze zhodnotit. 7.7 Datum uvedení zaízení do provozu Jatka i masná výroba byly uvedeny do provozu v roce 1955. Pvodní stavba byla nkolikrát pestavovaná. Zaízení je prbžn modernizováno. 7.8 Doba potebná k zavedení BAT Zaízení je provozováno v souladu s právními pedpisy R. Zaízení je prbžn modernizováno. Používaná technologie porážky a výroby masných výrobk odpovídá BAT. 7.9 Spoteba a druh surovin používaných v technologickém procesu a jejich energetická úinnost Spoteba vody Prmrná spoteba vody v litrech na tunu produkce jatek je 5 150, BREF II (Tab. 3.1 a 3.) uvádí spoteby vody v rozmezí 5 070 16 290 l/t. Provozovatel uvádí mrné spoteby v litrech na tunu produkce vztažené k porážce a zpracování masa v rozmezí 3 720 2 970. Hledisko je plnno. Spoteba energie Provozovatel má vypracovaný Energetický audit, který je souástí žádosti o IP. Provozovatel prbžn zrealizuje opatení, která povedou k úsporám energie. Tabulka 7.9. 1. Mrná spoteba energie Elektina + teplo GJ/t poražených zvíat Tšínské jatky Zaízení stejného výrobního zamení BREF II Kap. 3 2004 0,470 4,90 0,324 3,94 2005 0,579 5,46 2006 0,447 5,08 27

Dosahované mrné spoteby energií jsou srovnatelné s rozsahem parametr uvádných v referenním dokumentu. V porovnání se zaízením (R) se stejným výrobním zamením dosahuje provozovatel lepších výsledk. Hledisko je plnno. Spoteba surovin Primární surovinou pro zaízení jsou jatení prasata a skot. Jatení zvíata podléhají písné veterinární kontrole. Sekundárními vstupy se rozumí aditiva pro masnou výrobu, koení, sója, vepová pírodní stívka, procesní voda, istící a desinfekní prostedky, zemní plyn a elektrická energie, chladivo pavek, dubové štpky a obalové materiály. Vstupy pro masnou výrobu musí být pesn dávkovány, jinak by došlo k znehodnocení finálního výrobku. Hledisko je plnno. 7.10 Požadavek prevence a omezení celkových dopad emisí Opatení k omezení celkových dopad emisí na ŽP: Opatení zavedená k omezení celkových dopad do životního prostedí a omezení rizik s nimi spojených: tlakové ištní provozu optimalizace dávkování istících prostedk pi satelitním ištní využití odpadního tepla kogenerace Doporuené BAT, které lze využít k omezení celkových dopad do životního prostedí a omezení rizik s ním spojených: rekonstrukce teplené izolace potrubních rozvod automatické ízení teplot v chlazených prostorách instalace detekního zaízení a svtelné signalizace pro pípad úniku pavku využití ekologických šetrných prostedk k sanitaci zaízení zavedení energetického managementu zavedení hlídání ¼ hodinového maxima el. energie výmna elektrospotebi certifikace EN ISO 14 001 (EMS) intenzifikace OV výmna pístových kompresor za šroubové instalace plynového vyvíjee páry pro paící vanu Všechna tato opatení vedou k omezení celkových dopad emisí a rizik na ŽP. Je teba zvážit i jejich dostupnost nejen z hlediska ekonomické náronosti a hledat alternativu. Provozovatel spluje emisní limity do ovzduší dané legislativou. Hledisko je plnno. 28