DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství

Transkript

1 DOPADOVÁ STUDIE.18

2 Studie. 18 Zpracoval: Institut vzdlávání v zemdlství o.p.s. SI, BOZP Ing. Hotový Jaroslav 1

3 Studie Úvod do problematiky BOZP, 2. souasný stav a specifika odvtví zemdlství v návaznosti na pracovní úrazovost a její problematika, 3. celkový stav BOZP a pedevším riziko práce v zemdlských firmách v souasné dob, 4. provádní povinných školení zamstnanc v oblasti BOZP a jejich kontrola, 5. návrhy alternativních ešení problém 2

4 Úvod do problematiky BOZP v zemdlství V úvodu je teba íci a také zdraznit z jakých právních norem se erpají podklady pro souasnou problematiku bezpenosti práce a také systém opatení kterými je ovlivováno chování právnických i fyzických osob v oblasti bozi zemdlské prvovýrob. Pro další návaznost na problematiku bezpenosti a hygieny práce v eské legislativ hrála velkou roli po roce 1989 pijatá rámcová Smrnice. 89/391/EHS. Tvoila totiž s dílími smrnicemi základ pohledu na charakter pracoviš a pracovního prostedí. Mimo jiné specifikovala požadavky na zamstnance / ženy mladistvé / v oblasti bezpenosti a ochrany zdraví zamstnanc pi práci. Pro smluvní strany tato smrnice znamenalo povinné pevzetí do národních legislativ alespo minimální požadavky obsažené ve smrnicích. Mimo jiné šlo o chápání bezpenosti pi práci jako prevence možných rizik vyplývajících z pracovních inností a nebo majetek uvnit i vn pracovního systému. Cílem bylo vytvoit a rozvíjet úinný systém ízení bezpenosti práce, to je prevenci rizik. Dále posílit spolupráci mezi zamstnavatelem a zamstnancem pi prevenci rizik a stanovit zákonná zmocnní k ukládání nezbytných opatení k zajištní prevence rizik. Avšak urité podcenní významu zajišování BOZP v naších právních normách vedlo k tomu, že právní úprava BOZP nebyla chápána jako nedílná souást sociální politiky, ani jako vazba na politiku životního prostedí. Nejvtší pekážkou pak bylo malé právní vdomí a nedocenní hodnoty lidského zdraví a to jak u zamstnavatel, tak i u zamstnanc. Postupn se však prokázalo, že oblast BOZP musí projít výraznými zmnami. Tento nedostatek se neprojevil jenom u nás, ale i v jiných zemích ES. Proto bylo pistoupeno k zaazení nového lánku a to 118a, který rozšiuje pravomoci spolenosti v oblasti pracovního prostedí a bezpenosti pracujících a stanoví nov v bod 1, - lenské státy vnují zvláštní pozornost podpoe zlepšování pracovního prostedí, zejména pokud jde o zdraví a bezpenost pracovník. Pozdji Rada ES po jednotlivých konsultacích s hospodáským a sociálním výborem vydává další smrnice urující minimální požadavky v oblasti BOZP. Je zde však eeno, že se musí pihlížet pi jejich dodržování k podmínkám technických norem platných v jednotlivých lenských státech. Je zde stanoven i cíl a to harmonizace všech podmínek v oblasti BOZP ve všech lenských státech. Když pohlédnu do souasnosti, tak jsou i dnes stále více diskutovány nkteré sporné body, dá se íci výklad slov jako je pracovní prostedí, širší pojem pracovní tempo, pracovní doba a samozejm i pracovní podmínky. V nkterých lenských zemích jdou ješt dál a zaíná se hovoit o zpsobu výkonu práce, výcviku u mladistvých v oblasti hygieny a bezpenosti pi práci. Stále astji se také hovoí o noní práci a práci pesas. Tyto pohledy zasáhly i eskou legislativu v oblasti BOZP. Pedevším 3

5 to byla novela zákoník práce 155/2000 Sb. Z pohledu BOZP to byla zmna Hlavy V. což je oblast BOZP a další. Tato novela byla dsledkem zmínné harmonizace pracovního práva s právem zemí ES. Zde znovu však pipomenu, že po roce 2000 v souvislosti s postupným pechodem na Evropskou legislativu, se kvalitní a jednoduchá resortní legislativa musela zrušit, jednotlivá ministerstva se od odpovdnosti za péi o BOZP distancovala. Ve Vstníku Ministerstva zemdlství a výživy ze dne v ástce 40, byla vydaná Pravidla o bezpenosti a ochran zdraví pi práci se stroji a zaízeními používanými v zemdlství a lesním hospodáství. Pravidla spolen s vyhláškou. 48/1982 Sb. eského úadu bezpenosti práce, kterou se stanoví základní požadavky k zajištní bezpenosti práce a technických zaízení, byly základem pro školení bezpenosti práce u stroj a zaízení v zemdlství. Samozejm platily i další pedpisy, které byly uvádny v osnovách školení. Pravidla byla souástí našeho právního ádu, ale s ohledem na ústavní poádek R, zejména l. 4 Listiny základních práv a svobod, vyhlášené pod.. 2/1993 Sb., by nedodržení tchto pravidel nebylo vynutitelné soudem. Z vyhlášky. 48/1982 Sb. zstalo torzo, zrušené ásti byly nahrazeny jinými pedpisy. Zstaly nap. ásti: Úprava a zpracování materiál, Tlaková, Plynová a Elektrická zaízení i Nebezpené látky a záení. Z Pravidel se nkteré stroje v praxi již tém nepoužívají nap. stabilní spalovací motory, lokomobily, potahové vozy, stohovací elevátory, mlátiky a z elektrických stroj a zaízení nap. výmlatová stediska. Jinak jsou Pravidla s požadavky použitelná s úpravami i v souasné dob. Vtšina z problematiky bezpenosti pi práci jsou nyní ošetena v jiných pedpisech. Pro chov zvíat byla zpracovaná Pravidla o bezpenosti práce pi chovu zvíat publikovaná ve Vstníku MZVž ástka 11 ze dne O tchto Pravidlech platí stejný právní výklad jak je již výše uvedeno. pedpisy. Zstaly nap. ásti: Úprava a zpracování materiál, Tlaková, Plynová a Elektrická zaízení i Nebezpené látky a záení. Jinak jsou Pravidla s požadavky použitelná s úpravami i v souasné dob. Vtšina z problematiky bezpenosti pi práci jsou nyní ošetena v jiných pedpisech. V souasné dob platí naízení vlády. 27/2002 Sb., kterým se stanoví zpsob organizace práce a pracovních postup, které je zamstnavatel povinen zajistit pi práci související s chovem zvíat. Naízení vlády má osm píloh - Dalších požadavk na organizaci práce a pracovní postupy pi chovu koní, chovu skotu, chovu prasat, ovcí a koz, drbeže, ryb, ps, chovu kožešinových zvíat a chovu vel. 4