Vývoj krvetvorby Dr. Kissová Jarmila Oddělen lení klinické hematologie FN Brno
Krvetvorba představuje p proces tvorby krvinek v krvetvorných orgánech. Krvetvorba je nesmírn rně komplikovaný, komplexně řízený a dodnes ne zcela dobře e prozkoumaný proces (Ketley( a Newland,, 1997)
Krvetvorba člověka Prenatáln lní (předporodn edporodní) - zárodečná embryonáln lní (jsou položeny základy tkání a orgánů) - fetáln lní- plodová (pokračuje vývoj orgánů až do porodu) Postnatáln lní (poporodní) (liší se odlišnou krvetvorbou a místy m tvorby krvinek)
Prenatáln lní krvetvorba Krvetvorba začíná již v raném m období těhotenství. Dělí se na 3 období: mezoblastové- tvorba krevních elementů ve žloutkovém m vaku hepatolienáln lní medulárn rní (dřeňov ové)
Mezoblastové období krvetvorby začátek mezi 14.-19. 19. dnem nitrodělo ložního života v krevních ostrůvc vcích ch žloutkového vaku síť primitivních buněk k lemovaných endoteliáln lními buňkami první krevní buňky (area vasculosa) cévní systém m i v embryu ve 4. týdnu se oba cévnc vní systémy propojují
Hemopoeza ve žloutkovém vaku je prakticky jen erytroidní povahy pluripotentní kmenové buňky první - mateřsk ské buňky červených krvinek (primitivní velké erytroblasty) - po vytvořen ení primitivního cévnc vního systému v embryu přestupují do krevního oběhu - buněč ěčné jádro zůstz stává v těchto t buňkách aža do jejich zániku primitivní normoblasty větší,, podobné megaloblastům, m, obs. Hb Gower I, Gower II a Portland I vedle HbF a HbA
Mezoblastové období krvetvorby trvá od 3. do 10. týdne nitrodělo ložního života v 6. týdnu se tvoří základ brzlíku (thymu( thymu), který se rovněž osidluje kmenovými buňkami krvetvorby...mateřsk ské buňky lymfocytů
Hepatolienáln lní (jaterní) ) období po 6. týdnu se začínaj nají tvořit krvetvorné buňky v mezenchymu mezi jaterními buňkami (mezenchym= pojivová tkáň) kromě normoblastů, které již vyzrávaj vají v erytrocyty, se tvoří i mateřsk ské buňky bílých krvinek a krevních destiček ek od 12. týdne- základy sleziny krvetvorná tkáň může e představovat p aža 50% jaterního či i slezinného parenchymu
Hepatolienáln lní období krvetvorby játra jsou hlavním m místem m krvetvorby aža do poloviny zárodez rodečného života trvá až do porodu
Medulárn rní (dřeňov ové) ) období krvetvorby od 20. týdne nitrodělo ložního období všechny druhy krvinek včetnv etně granulocytů erytropoéza za-charakter normoblastů,, erytrocytyaž 90% HbF lymfocyty- již v 11. týdnu v kostní dřeni- odtud mateřsk ské buňky lymfocytů do lymfatických uzlin, jater, sleziny, lymfatických tkání trávic vicího ústrojí, mandlí aj. megakaryocyty jsou přítomny p všude v tam, kde se nachází krvetvorná tkáň
Medulárn rní období krvetvorby se vzestupem dřeňovd ové krvetvorby postupně zaniká mimodřenov enová (extramedulární ) krvetvorba extramedulárn rní krvetvorba se přestane p projevovat ve 2.-3. týdnu po narození
Postnatáln lní krvetvorba za norm.. okolností probíhá jen v kostní dřeni kostní dřeň je zdrojem všech v druhů krvinek v cirkulující krvi část lymfocytů se tvoří i po narození nadále v lymfatické tkáni, monocyty a makrofágy i v jiných tkáních organismu
Tvorba buněk k a hemoglobinu v různých r obdobích vývoje krvetvorby
Místa krvetvorby Fetus- 0-2. měsíc-m žloutkový vak 2.-10. měsíc m játra, slezina 5.- 9. měsíc m kostní dřeň Dítě kostní dřeň (prakticky všechny v kosti) Dospělý obratle, žebra, hrudní kost, kost křižová,, pánev, p konce kosti stehenní
Místa tvorby krevních buněk k v dospělosti Lymfocyty- lymfatické uzliny - jiné orgány s lymfatickou tkání (slezina, brzlík) - kostní dřeň Monocyty - kostní dřeň - lymfoidní tkáň Trombocyty - kostní dřeň - plíce (malá část) Granulocyty kostní dřeň
Extramedulárn rní krvetvorba krvetvorba v jiných orgánech než v kostní dřeni (slezina, játra) j při i zvýšených nárocn rocích ch na kostní dřeň (krvácen cení, nadměrný rozpad krvinek a nemoci krvetvorby)
Kostní dřeň jeden z největší ších orgánů v lidském m tělet tvoří 3,4-5,6% tělesnt lesné hmotnosti člověka (u dospělého jedince se jedná o 1600-3700 g) po narození- aktivní červená kostní dřeň ve všech kostech po 4. roce se část krvetvorné tkáně nahrazuje tukovou tkání- inaktivní tuková kostní dřeň
Kostní dřeň u dospělého zdravého člověka je krvetvorná tkáň rozložena v kostech osového skeletu: v tělech obratlů,, pánvi, p lebce, žebrech, sternu, klíčcích, ch, lopatkách, proximáln lní 1/4-1/3 1/3 humerů a femurů množstv ství aktivní (červené)) KD v dlouhých kostech ubývá s pokračuj ujícím m věkem v a je nahrazeno tkání tukovou inaktivní (tuková dřeň) ) při p i zvýšených nárocn rocích ch se může částečně aktivovat
Metody používan vané k vyšet etření funkčnosti nosti a stavu kostní dřeně Vyšet etření periferního krevního obrazu Cytologické vyšet etření punktátu tu KD Histologické vyšet etření KD získanz skané trepanobiopsií
Krvetvorná tkáň Kostní dřeň Podpůrn rná tkáň: : vazivové buňky (fibroblasty( fibroblasty) ) a vlákna tvořen ená fibroblasty Cévy Nervová vlákna Lymfatická a tuková tkáň
Krvetvorná tkáň kmenové buňky - schopnost sebeobnovy - schopnost diferencovat (společná kmenová buňka= ka=pluripotentní kmenová buňka) lat. plus-více, potens- schopný mateřsk ské (progenitorové)) buňky jednotlivých řad (červených, bílých b krvinek a krevních destiček) ek) - nemá schopnost sebeobnovy - citlivá na růstovr stové faktory prekurzory jednotlivých řad (červené,, bílé, b, destičkov kové řady) zralé krvinky (plynule přechp echází do obvodové krve)
Vývoj krevních buněk probíhá v kostní dřeni od kmenových buněk k přes p buňky progenitorové,, aža po velmi diferencované buňky, které se účastní: - transportu kyslíku ku (erytrocyty) - procesu srážen ení krve (trombocyty) - obranyschopnosti organizmu (lymfocyty, monocyty, granulocyty)
Hemopoeza = produkce krevních buněk proliferace buněk k v hemopoetických orgánech dodávání zralých buněk k do periferie z mateřských buněk k vznikají dělením (proliferací) ) a zráním m (maturací) ) nové krvetvorné buňky odlišné od mateřských krvinky vznikají z kmenových a mateřských buněk k dělend lením- mitózou
Hemopoeza myelopoeza (granulomonocytovou, červenou a megakaryocytovou řadu) lymfopoeza
Myelopoéza Krevní elementy (erytrocyty, granulocyty a trombocyty) mají svůj j původ p v pluripotentní kmenové buňce a ve vlastní mateřsk ské buňce Zrání (diferenciace) buněk myelopoezy: změny v plazmě - ztráta ta bazofilie cytoplazmy - v plazmě myeloidních buněk specifická granula(neutrofilní, eozinofilní,, bazofilní) změny v jádřej -červené složky je jádro j vypuzeno - u složky myeloidní se jádro j zahušťuje, uje, chromatin ztrácí jemné uspořádání - původní kulatý nebo oválný tvar se měním postupně na členěnýný
Exprese antigenů v různých stádiích normální myeloidní diferenciace HSC- hemopoetic stem cells CMP- common myeloid progenitor cells GMP- granuloocytemacrophage progenitor cells
Reprezentace granulopoezy a erytropoezy (Bain, B. et al. Bone Marrow Pathology. 2010)
Systémy řízení krvetvorby povaha a metabolický stav buňky (specifické receptory, fáze f buněč ěčného cyklu) vlivy prostřed edí mikroprostřed edí kostní dřeně ( makrofágy gy, fibroblasty,, retikulum, tukové buňky a endotel)
Řízení krvetvorby Hemopoetické růstové faktory (cytokiny( cytokiny) CSF- Colony Stimulating Factor SCF- růst f. pluripotentních bb. EPO GM-CSF G-CSF M-CSF TPO Nervové a humoráln lní vlivy Přívod látek l nezbytných pro hemopoézu
Děkuji za pozornost