HEMOPOESA II KARDIOVASKULÁRNÍ SYSTÉM I

Transkript

1 HEMOPOESA II KARDIOVASKULÁRNÍ SYSTÉM I Hemopoesa II Morfologie vývojových řad krevních elementů. Kardiovaskulární systém I Srdce endokard, myokard, epikard. Histologická stavba převodního systému. Ústav histologie a embryologie Autor: Prof. MUDr. Jindřich Martínek, DrSc. Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie Kód: B Datum: 25. a

2 PERIODY HEMOPOESY

3 HEMOPOESA PERIODY: MESOBLASTOVÁ od 1. do 3. měsíce gravidity začíná ve stěně žloutkového váčku jako krevní ostrůvky v extraembryonálním mesodermu žkoutkového váčku a pokračuje v mesenchymu embrya HEPATOLIENÁLNÍ od 2. do 8. měsíce nitroděložního vývoje v diferencujícím se retikulárním vazivu jater a sleziny DŘEŇOVÁ od 4. měsíce intrauterinního vývoje plodu a pokračuje v kostní dřeni a ve spongiosních kostech probíhá až do konce života jedince

4 VÝVOJ KARDIOVASKULÁRNÍHO SYSTÉMU začíná jako tvorba mnohočetných krevních ostrůvků, nejprve v extraembryonální splanchnopleuře žloutkového váčku, pak v extraembryonální somatopleuře choria a posléze i vmesenchymu embrya. Jsou to blastémová seskupení buněk, v nichž vznikají dehiscencí postupně splývající základy lumina, ohraničeného primitivními endotelovými buňkami angioblasty. Od nich se odvozují primitivní volné krvinky hematogonie. Splýváním rozrůstajících se krevních ostrůvků vznikají primitivní cévy jako výraz vaskulogenese aangiogenese. Tak se zakládá a formuje primitivní oběh krevní.

5 KOSTNÍ DŘEŇ STAVBA: 3D STROMA TVOŘÍ RETIKULÁRNÍ VAZIVO OBSAHUJE: FENESTROVANÉ (SINUSOIDNÍ) KAPILÁRY HEMOPOETICKÉ KMENOVÉ BUŇKY (HEMOCYTOBLASTY) - (PLURIPOTENTNÍ BUŇKY) VÝVOJOVÁ STADIA (KREVNÍCH BUNĚK A TROMBOCYTŮ) ADIPOCYTY (RŮZNÝ POČET PŘEVÁŽNĚ UNILOKULÁRNÍ) STUDIJNÍ OBJEKT::: NÁTĚR KOSTNÍ DŘENĚ sternum, ala ossis ilium, calcaneus u dětí PAPPENHEIMOVO BARVENÍ ŘEZY především ultratenké na diamantových nožích z nativní kostní dřeně pro EM

6 Hemopoesa vychází z pluripotentní kmenové buňky kostní dřeně ta se vlivem diferenciačních faktorů CSF (colony stimulating factors) -diferencuje v multipotentní myeloidní nebo lymfoidní kmenovou buňku Myelodni buňka se diferencuje v progenitorovou buňku erytropoesy (CSF, erytropoetin) Proerytroblast unipotentní buňka nebo v progenitorovou buňku trombopoesy (CSF, trombopoetin) - Megakaryoblast unipotentní buňka nebo v progenitorovou buňku granulopoesy a monopoesy (CSF, interleukiny, cytokiny) Myeloblast unipotentní buňka Monoblast unipotentní buňka Lymfoidní buňka dává vznik (lymfokiny, cytokiny) oběma populacím lyfocytů T-lymfoblast T- lymfocyty imunokompetence také v thymu (schopnost identifikovat specifický antigen) B-lymfoblast osídlují periferní lymfatické orgány a zde se mohou dále množit

7 PŘEHLEDNÝ OBRAZ NÁTĚRU KOSTNÍ DŘENĚ Promyelocyt Myeloblast Neutrofilní segment Plasmocyt

8 RETIKULÁRNÍ FIBROBLAST: jemně granulární chromatinová struktura jádra několik nukleolů několik cytoplazmatických výběžků basofilní cytoplazma s azurofilními granuly

9 ERYTROPOESA A GRANULOPOESA ERYTROIDNÍŘADA Basofilní erytroblast Proerytroblasty Polychromatofilní erytroblasty Ortochromatofilní erytroblast

10 PROERYTROBLAST MYELOBLAST

11 POLYCHROMATOFILNÍ ERYTROBLASTY

12 POLYCHROMATOFILNÍ ERYTROBLASTY, PROMYELOCYT, RETIKULÁRNÍ FIBROBLAST

13 ZÍSKÁVÁNÍ PROSTETISKÉ SKUPINY HEMOGLOBINU (FERITINU) V ERYTROBLASTECH PINOCYTOSA FERRITINU RETIKULOCYT

14 GRANULOPOESA PROMYELOCYT PROMYELOCYT Cytocentrum

15 CYTOCENTRUM CYTOCENTRUM

16 NEUTROFILNÍ MYELOCYT

17 EOSINOFILNÍ MYELOCYT NAHÉ JÁDRO

18 NEUTROFILNÍ METAMYELOCYT

19 EOSINOFILNÍ METAMYELOCYT

20 MITOSA EOSINOFILNÍHO MYELOCYTU

21 TROMBOPOESA MEGAKARYOBLAST

22 PROMEGAKARYOCYT MEGAKARYOCYT PROMEGAKARYOCYT

23 MEGAKARYOCYT tvorba krevních destiček políčkování cytoplazmy a demarkační linie Ross, Pawlina: Histology, 2006

24 VZTAHY SINUSOIDNÍ KAPILÁRY A HEMOPOETICKÉ KOSTNÍ DŘENĚ diapedesa diferencovaných krevních buněk a penetrace výběžků megakaryocytu skrze fenestrace Ross, Pawlina: Histology, 2006

25 SRDEČNÍ STĚNA ENDOKARD endotel a řídké kolagebbí vazivo MYOKARD pracovní a převodního systému EPIKARD řídké kolagenní vazivo, kryté mezotelem (adipocyty a větší cévy) PERIKARDOVÁ DUTINA PERIKARD mezotel a řídké kolagenní vazivo

26 PRAVÁ STRANA LEVÁ STRANA

27 EPIKARD mezotel adipocyty

28 SCHEMA SRDEČNÍHO SVALU A INTERKALÁRNÍHO DISKU 3-D síť trámců kardiomyocytů prostoupená řídkým kolagenním vazivem s bohatým cévním zásobením 1 buněčná membrána 2 mitochondrie 3 lamina externa 4 intekalarní disk 5 příčně pruhované myofibrily 6 myosinová myofilamenta 7 aktinová myofilamenta

29 Interkalární disk spojení sousedních kardiomyocytů probíhají schodovitě na styčných plochách kuželovité (prstovité), do sebe zapadající výběžky - interdigitace intercelulární spoje fascia occludens opakované ZO po okrajích disku uzávěr intercelulární štěrbiny pro udržení hladiny Ca 2+ pro D-kadherin a pro přenos akčního elektrického potenciálu fasciae adherentes - na vrcholech kuželů interdigitací, kotví se tu aktinová filamenta myofibril přes α- aktinin interfibrilární desmosomy gap junctions (nexy) podélné úseky paralelně probíhajících membrán komunikační spojení i přenos elektrického potenciálu desmosomy vimentin a desmin (cytokeratinu je tu velmi málo)

30

31

32 MYOKARD INTERKALÁRNÍ DISKY

33 Cevní zásobení probíhá v endomysiu intersticiálním vazivu mezi trámci kardiomyocytů

34 Detail sousedících kardiomyocytů, v endomysiu kapilára s erytrocyty

35 interkalární disk lipofuscin interkalární disk

36 LUMEN KOMORY MYOKARD ENDOKARD MYOKARD

37 Kardiomyocyt buňka s centrálně uloženým, oválným jádrem, má jemně granulární chromatin, síťovitý typ nukleolu množství mitochondrií GER, GK, glykogen, lipidové a lipofuscinové inkluze kontraktilní aparát - jako v kosterním svalu myofibrily SR terminální cisterny na úrovni Z-linií u T-tubulů jen jednostranně jsou tu proto jen diády couplings (T-tubuly a váčky SR) v kardiomyocytech síní granula s ANF (Anti-Natriuretický-Faktor, kardiodilatin) zde je bohatší GER endokrinní sekrece specializované kardiomyocyty excitomotorického aparátu převodní systém srdeční sinuatriální a síňokomorový uzlík (pacemakery 70 impulzů/min a 40 impulzů/min) kardiomyocyty menší než u pracovního myokardu Hissův svazek (fasciculus atrioventricularis) Purkyňova vlákna (kardiomyocyty až 3 x větší s menším rozvojem myofibril a bohatším vyskytem glykogenových granul ve volné sarkoplazmě)

38 PŘEVODNÍ SYSTÉM SRDEČNÍ Purkyňova vlákna představují součást excitomotorického aparátu v komorovém úseku, kde navazují na uzlík siňokomorový a jako Hissův svazek běží v srdečním septu, aby se rozvětvil v raménko pro pravou a levou komoru. Buňky Purkyňových vláken jsou až 3 x větší než pracovní kardiomyocyty, mají excentricky uložené jádro a méně myofibril. Ve volné sarkoplazmě je mnoho glykogenových granul.