Úvod do studia biologie kmenových buněk. Jiří Pacherník tel:

Podobné dokumenty
Kmenové buňky, jejich vlastnosti a základní členění

INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II

Terapeutické klonování, náhrada tkání a orgánů

Indukovaná pluripotence. Petr Vodička Liběchov 16/11/2016

EMBRYONÁLNÍ KMENOVÉ BUŇKY

RECEPTORY CYTOKINŮ A PŘENOS SIGNÁLU. Jana Novotná

Specifická imunitní odpověd. Veřejné zdravotnictví

Neurální kmenové buňky NSCs (Neural stem cells)

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno

RNDr. Jakub Neradil, Ph.D. Ústav experimentální biologie PřF MU

Přednáška v rámci cyklu přednášek pro střední školy

VÝVOJOVÁ BIOLOGIE. I. Úvod do vývojové biologie. II. Základní principy a mechanismy vývojové biologie. III. Kmenové buňky

VZTAH DÁRCE A PŘÍJEMCE

(Vývojová biologie) Embryologie. Jiří Pacherník

Biologie cytokinů rodiny gp130/il-6. Tel: / 116

Výzkumný ústav veterinárního lékařství v Brně

Pluripotentní, odvozené kmenové buňky. EpiSC

Senescence v rozvoji a léčbě nádorů. Řezáčová Martina

Apoptóza Onkogeny. Srbová Martina

Příprava vektoru IZOLACE PLASMIDU ALKALICKÁ LYZE, KOLONKOVÁ IZOLACE DNA GELOVÁ ELEKTROFORÉZA RESTRIKČNÍ ŠTĚPENÍ. E. coli. lyze buňky.

VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ

VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ

Bi8120 Aplikovaná buněčná biologie DIFERENCIACE BUNĚK. RNDr. Jakub Neradil, Ph.D. Ústav experimentální biologie PřF MU

Histogeneze příklady. 151 Kurs 5: Vývoj buněk a tkání

Struktura a funkce biomakromolekul

Intracelulární detekce Foxp3

7. Regulace genové exprese, diferenciace buněk a epigenetika

Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně

Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk. Aleš Hampl

Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození

Nádorové kmenové buňky - CSCs (Cancer stem cells)

Rekombinantní protilátky, bakteriofágy, aptamery a peptidové scaffoldy pro analytické a terapeutické účely Luděk Eyer

Beličková 1, J Veselá 1, E Stará 1, Z Zemanová 2, A Jonášová 2, J Čermák 1

Transgeneze u ptáků: očekávání vs. realita

VÝZNAM FYZIOLOGICKÉ OBNOVY BUNĚK V MEDICÍNĚ

Imunitní systém jako informační soustava. Cytokiny M.Průcha

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU

BUNĚČNÝ CYKLUS. OMNIS CELLULA ET CELLULA - buňka vzniká jen z buňky. Sled akcí, ve kterých buňka zdvojí svůj obsah a pak se rozdělí

IMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány

Základní morfogenetické procesy

Genetická kontrola prenatáln. lního vývoje

ONKOGENETIKA. Spojuje: - lékařskou genetiku. - buněčnou biologii. - molekulární biologii. - cytogenetiku. - virologii

Cytometrická detekce intracelulárních signalizačních proteinů

Endocytóza o regulovaný transport látek v buňce

STRUKTURNÍ SKUPINY ADHEZIVNÍCH MOLEKUL

Výzkum kmenových buněk ve světle Úmluvy Martin Šolc 1/24

Sekvenování genomu a bioinformatika Kmenové buňky vytvořené genetickou manipulací Materiálové a tkáňové inženýrství Editace genomu

BUNĚČNÁ TRANSFORMACE A NÁDOROVÉ BUŇKY

Klonování DNA a fyzikální mapování genomu

OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM

Takahashi K & Yamanaka S. Cell 126, 2006,

NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly

Kmenové buòky a vznik nádorového onemocnìní Tumorigeneze jako onemocnìní kmenových bunìk (3. èást)

Mutace s dobrou prognózou, mutace se špatnou prognózou omezené možnosti biologické léčby pro onkologické pacienty

Regulace metabolických drah na úrovni buňky

Změny v parametrech imunity v průběhu specifické alergenové imunoterapie. Vlas T., Vachová M., Panzner P.,

MUDr. Iva Slaninová, Ph.D. Biologický ústav LF

8 cyklinů (A, B, C, D, E, F, G a H) - v jednotlivých fázích buněčného cyklu jsou přítomny určité typy cyklinů

Bílkoviny a rostlinná buňka

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc

Buněčná komunikace 1.Buněčná komunikace 2.Selektivní mezibuněčná adheze 3.Buněčná paměť

Mezonefros. Neokortex s glomeruly. Metanefrogenní blastém. dřeň s kanálky. Magn. x10. Henleovy kličky (nižší buňky) Sběrací kanálek (vyšší buňky)

PROLIFERACE VIABILITA DIFERENCIACE (APOPTÓZA) Změna cytokinetických parametrů odráží efekt použitých modulátorů signálních drah

Hematologie. Nauka o krvi Klinická hematologie Laboratorní hematologie. -Transfuzní lékařství - imunohematologie. Vladimír Divoký

SKANÁ imunita. VROZENÁ imunita. kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve. Prezentace navazuje na základnz

IV117: Úvod do systémové biologie

Mgr. Veronika Peňásová Laboratoř molekulární diagnostiky, OLG FN Brno Klinika dětské onkologie, FN Brno

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

LYMFOCYTY A SPECIFICKÁ IMUNITA

Sandwichová metoda. x druhů mikrokuliček rozlišených různou kombinací barev (spektrální kód)

Výskyt MHC molekul. RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. ajor istocompatibility omplex. Funkce MHC glykoproteinů

Genová etiologie nemocí

rní tekutinu (ECF), tj. cca 1/3 celkového množstv

Molekulární biotechnologie č.8. Produkce heterologního proteinu v eukaryontních buňkách

Laboratoř růstových regulátorů Miroslav Strnad. ové kultury. Olomouc. Univerzita Palackého & Ústav experimentální botaniky AV CR

Mnohobuněčné kvasinky

Některé významné aspekty vývojové biologie v medicíně

BIOLOGICKÉ A MOLEKULÁRNÍ EFEKTY INHIBICE AKTIVITY CYKLIN DEPENDENTNÍCH KINÁZ U LIDSKÝCH EMBRYONÁLNÍCH KMENOVÝCH BUNĚK

Buněčné dělení ŘÍZENÍ BUNĚČNÉHO CYKLU

Rich Jorgensen a kolegové vložili gen produkující pigment do petunií (použili silný promotor)

Humorální imunita. Nespecifické složky M. Průcha

Toxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikodynamika I.

EXTRACELULÁRNÍ SIGNÁLNÍ MOLEKULY

BUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE LÉKAŘSKÁ FAKULTA V PLZNI Ústav patologické fyziologie

RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA

Obsah. Seznam zkratek Předmluva k 6. vydání... 23

Specifická izolace microrna pomocí magnetizovatelných mikročástic

IV117: Úvod do systémové biologie

Kmenové buňky a tkáňové náhrady naděje moderní medicíny.

Zdrojem je mrna. mrna. zpětná transkriptáza. jednořetězcová DNA. DNA polymeráza. cdna

ÚSTAV EXPERIMENTÁLNÍ BIOLOGIE

Od fyziologie k medicíně

MASARYKOVA UNIVERZITA

Interpretace sérologických nálezů v diagnostice herpetických virů. K.Roubalová

nejsou vytvářeny podle genetické přeskupováním genových segmentů Variabilita takto vytvořených což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě

Buněčný cyklus. Replikace DNA a dělení buňky

Gibbsovo samplování a jeho využití

Výzkumné centrum genomiky a proteomiky. Ústav experimentální medicíny AV ČR, v.v.i.

Transkript:

Úvod do studia biologie kmenových buněk Jiří Pacherník e-mail: jipa@sci.muni.cz tel: 532 146 223

Co jsou kmenové buňky? - buňky schopné vlastní obnovy (sebeobnova) - buňky schopné dávat vznik jiným typům buněk (schopnost diferenciace / rozrůzňování)

Kmenové buňky v dospělém organismu

Původ kmenových buněk

SC auto- a parakrinně působící faktory niche diferenciace & proliferace Vnější faktory zodpovědné za zachování kmenových buněk diferenciace & proliferace

Niche (Naveiras, 2006)

Pluripotentní embryonální kmenové buňky ES EG EC Donovan 2001 Embryonální kmenové buňky (Embryonic stem cells ES) Embryonální zárodečné buňky (Embryonic germ cells EG) Embryonální nádorové buňky (Embryonal carcinoma cells EC)

Diferenciační potenciál ES buněk odvozených z vnitřní buněčné masy Gilbert 1997 / Bílek 2004

Verifikace kmenových buněk sebeobnova x schopnost diferenciace Embryonální kmenové buňky - specifické znaky/markery a vlastnosti - diferenciace in vitro - diferenciace in vivo - chiméry - teratomy Somatické kmenové buňky - specifické znaky/markery a vlastnosti - sebeobnova opakované transplantace - diferenciace in vitro - diferenciace in vivo

Diferenciace ES / EC buněk in vitro kultivace indukce selekce a) Embryoidní tělíska (Embryoid bodies - EB) +jednoduché, více buněčných typů + tolerující genotyp - špatně definované podmínky Rathjen 1998 / Bílek 2004 b) V monovrstvě + lépe definovné podmínky - malá výtěžnost - silně závislé na genotypu (myš)

izolace Model pro studium vzniku a zachování somatických kmenových buněk kultivace indukce progenitory selekce diferencované buňky ES buňky somatické kmenové buňky

izolace Model pro studium vzniku a zachování somatických kmenových buněk v našich experimentech kultivace indukce progenitory selekce diferencované buňky ES buňky s geneticky modifikovanými faktory podezřelýmy z regulace fenotypu somatických kmenových buněk specifické inhibitory somatické kmenové buňky - četnost vzniklých somatických kmenových buněk - jejich vlastnosti (fenotyp a potenciál pro další diferenciaci)

Neurogeneze

Hematopoéza

Laboratoř

Příklad signální kaskády cytokinů na dráze transdukce signálu interleukinu-6 (IL-6) JAK Janusova kináza (tyrosin kináza) STAT transduktor signálu a aktivátor transkripce (signal transducer and activator of transcription) Heinrich 2003

Výběr nejvýznamějších oblastí vyžadujících metabolizmus retinolu/vit.a A) fotorecepce B) růst a vývoj organismu Ross, 2000

Kyselina retinová - RA velmi silný induktor pleiotropní působení McCaffery a Dräger, 2000 ES / EC + EB + RA buňky neurální buňky kosterní svaloviny a adipocyty buňky srdeční a hladké svaloviny nm RA ES / EC + monovrstva + RA buňky primitivního entodermu neurální buňky (motoneurony?)

Serinové a threoninové zbytky fosforylované ( ) u RAR/RXR receptorů, ukázány jsou i potencionálně fosforylovatelné (čísla) AF-1 DBD LBD/AF-2 N- A/B C D E F -C RARa1 EEIVPS 74 PPS 77 PPPLPR RKRRPS 369 RP RARb2 RARg2 EELVPS 67 PPS 70 PLPPPR EEMVPSS 66 PS 68 PPPPPR MAPKs + cdk7 RKRRPS 362 KP RRRRPS 360 QP PKA RARg1 EEMVPSS 77 PS 79 PPPPPR RRRRPS 371 QP AF-1 DBD LBD/AF-2 RXRa A/B C N- -C D E SSSLNS 22 PTGR.S 44 P.. S 48 P.. S 54 P SS 61 P.. SS 75 P..PTT 87 P S 96 P..S 101 P LNPSS 265 PNDP AF-1 (A/B doména) oblast regulující aktivaci transcripce, nezávisle na ligandu DBD (C doména) DNA vázající doména (DNA-binding domain) LBD/AF-2 (D/E doména) oblast regulující aktivaci transkripce, závislé na ligandu JNK1 + JNK2

Systém pro detekci RA v buňkách/tkáních (RARE-LacZ reportér) X-Gal RA b-galaktozidáza X-Gal X-Gal X-Gal X-Gal RA RA RA RAR RXR Xn* RARE * LacZ *další faktory/sekvence nezbytné pro funkci promotoru

Exprese a aktivita RALDH-2 v mozku myšího embrya (16 dpc) A) In situ hybridizace mrna RALDH-2 B + C) RARE aktivita (RARE-LacZ reporter) Detekce buněk exprimujících indukovanou b-galaktosidázu McCaffery, 2000

Relative luciferase activity Relative luciferase activity 1600 1200 800 400 0 AG490 (mm) - 2.5 22.5-2.5 7.5 22.5 - - 2.5 7.5 22.5 LIF - - - + + + + - + + + + RA - - - - - - - + + + + + c a5 a40 L La5 La15 La40 R LR LRa5 LRa15 LRa40 1000 100 10 1 RA i il ir ilr i-uo il-uo ir-uo ilr-uo i-ag il-ag ir-ag ilr-ag - - + + - - + + - - + + LIF - + - + - + - + - + - + AG490 (5 mm) - - - - + + + + - - - - UO126 (5 mm) - - - - - - - - + + + +

Protilátky Ab = antibody - produkt B-lymfocytů/plasmatických buněk - rozpoznání cizorodého materiál antigenu => regulace imunitních/obranných reakcí - detekce antigenů ve výzkumu - monoklonální x polyklonální (jeden nebo více klonů produkujících buněk) - primární x sekundární x terciální...

Schematický princip imunodetekce Enz Enz

Účinek séra na RA indukovanou neurální diferenciaci 6 days neuroektoderm entoderm RT-PCR analýza exprese liniově specifických genů

Nediferencované buňky EC P19 buněčná jádra cytokeratin EndoA pozitivní buňky entoderm N-CAM pozitivní buňky - neurony Diferencované buňky EC P19 monovrstva + RA - sérum Diferencovane buňky EC P19 monovrstva + RA + sérum

Leukemie inhibujicí faktor (LIF) posiluje RA indukovanou neurální diferenciaci EC buněk linie P19 Diferenciace Proliferace Apoptóza neuroektoderm entoderm

AG490? SB-202190 UO 126 exprese a postranslační modifikace regulačních proteinů Bowman 2000 transkripční aktivita Stat-3 (reporter papre-luc) transkripční aktivita AP-1 (reporter p3tp-lux) transkripční aktivita RAR/RXR (reporter prareb2-luc)

Detekce stupně diferenciace EC buněk indukovaných neurálním směrem (specifické protilátky) 4 ds RA RA+LIF 6 ds RA RA+LIF N-CAM Neuron-specific III b-tubulin AG 490 - + - - + - UO 126 - - + - - + - + - - + - - - + - - + Total protein Detekce fosforylace (posttranslační modifikace) Erk kinázy (specifické protilátky) P-Erk Erk UO126 - + - + - + - + LIF - - + + - - + + RA - - - - + + + +