Klasifikace slunečních skvrn. 3. lekce Ondrej Kamenský a Bára Gregorová

Podobné dokumenty
SLUNCE. 5. lekce Bára Gregorová a Ondrej Kamenský

10. Sluneční skvrny. Michal Švanda. Astronomický ústav MFF UK Astronomický ústav AV ČR. Sluneční fyzika LS 2007/2008

Odhalená tajemství slunečních skvrn

VÝUKOVÁ AKTIVITA Výpočet sluneční aktivity. Wolfovo číslo.

Sluneční magnetismus. Michal Švanda Sluneční fyzika LS 2014/2015

Sluneční magnetismus. Michal Švanda. Astronomický ústav MFF UK Astronomický ústav AV ČR. Sluneční fyzika ZS 2011/2012

Sluneční skvrny od A do Z. Michal Sobotka Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov

SLUNCE A JEHO POZOROVÁNÍ III

PŘEDCHOZÍ :: DALŠÍ :: OBSAH HISTORIE POZOROVATELNÉ OBJEKTY PŘÍSTROJE METODY AKTIVITA VÝSLEDKY SLUNCE DALEKOHLEDEM PŘEDNÁŠÍ: MICHAL ŘEPÍK

Numerické simulace v astrofyzice

Spektroskopie Slunce. Michal Švanda. Astronomický ústav MFF UK Astronomický ústav AV ČR. Spektroskopie (nejen) ve sluneční fyzice LS 2011/2012

Planety a sluneční aktivita

STŘEDOŠKOLSKÁ ODBORNÁ ČINNOST

Geomagnetická aktivita je důsledkem sluneční činnosti. Pavel Hejda a Josef Bochníček

1 JEDNOFÁZOVÝ INDUKČNÍ MOTOR

NO Severní obloha podzimní souhvězdí

Žhavé i vychladlé novinky ze sluneční fyziky. Michal Švanda Astronomický ústav AV ČR Astronomický ústav UK

Studium časového vývoje erupcí v čarách vodíku a vápníku

MERKUR. 4. lekce Bára Gregorová a Ondrej Kamenský

PŘÍČINY ZMĚNY KLIMATU

Magnetické vlastnosti látek část 02

Orbit TM Tellerium Kat. číslo

Název: Studium magnetického pole

Jemná struktura slunečních skvrn. Michal Sobotka Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov

Kosmické počasí, předpovědi aktivity. Michal Švanda Sluneční fyzika LS 2014/2015

Sluneční stínohra. Michal Švanda. Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov Astronomický ústav UK, Praha

Kód vzdělávacího materiálu: Název vzdělávacího materiálu: Datum vytvoření: Jméno autora: Předmět: Ročník: 1 a 2

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

Co ovlivňuje průběh jedenáctiletého cyklu sluneční aktivity

1. Slunce jako hvězda

obytný soubor D.1.1 ARCH. STAVEBNÍ ČÁST DUR+DSP 06/2016 1/100 Langrova 814/15, Brno - Slatina

4EK311 Operační výzkum. 5. Teorie grafů

7. Světelné jevy a jejich využití

Topologie rychlostního pole v různých vývojových fázích aktivní oblasti

Magnetická indukce příklady k procvičení

VY_32_INOVACE_Z6 1. Téma: Polární kraje. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda. Vzdělávací obor: Zeměpis. Tematický okruh: Přírodní krajiny Země

Astronomie jednoduchými prostředky. Miroslav Jagelka

výhra chvilka výhra chvilka

Role magnetického pole při strukturování bílé koróny (interpretace pozorování zatmění z Angoly 2001)

Pojmy vnější a vnitřní planety

očekávaný výstup ročník 7. č. 11 název

Mgr. Ladislav Blahuta

Role magnetického pole při strukturování bílé koróny (interpretace pozorování zatmění z Angoly 2001)

Elektřina a magnetizmus magnetické pole

1. ELEKTROMAGNETICKÉ JEVY 1.1. MAGNETICKÉ POLE

Micromag - základní prvky a funkce

STAVBA ZEMĚ. Země se skládá z několika základních vrstev/částí. Mezi ně patří: 1. ZEMSKÁ KŮRA 2. ZEMSKÝ PLÁŠŤ 3. ZEMSKÉ JÁDRO. Průřez planetou Země:

Přírodopis 9. Naše Země ve vesmíru. Mgr. Jan Souček. 2. hodina

Změny klimatu za posledních 100 let

Příspěvek k numerické extrapolaci koronálních magnetických polí

ČAS. Anotace: Materiál je určen k výuce zeměpisu v 6. ročníku základní školy. Seznamuje žáky s pohyby Země, počítáním času a časovými pásmy.

Zeměpisná olympiáda 2012

Magnetické vlastnosti látek (magnetik) jsou důsledkem orbitálního a rotačního pohybu elektronů. Obíhající elektrony představují elementární proudové

Astronomie Sluneční soustavy II. Slunce. Jan Ebr Olomouc,

Hvězdná aktivita. Michal Švanda. Hvězdná aktivita. Hlavní rysy sluneční aktivity

5. Pneumatické pohony

Slunce nejbližší hvězda

Úvod do fyziky plazmatu

Viktor KVĚTOŇ, Miroslav MARADA. Univerzita Karlova vpraze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje

Stacionární magnetické pole. Kolem trvalého magnetu existuje magnetické pole.

Opakování

1 ELEKTRICKÉ STROJE - ZÁKLADNÍ POJMY. 1.1 Vytvoření točivého magnetického pole

SILOVÉ PŮSOBENÍ MAGNETICKÉHO POLE

STAVBA ZEMĚ MECHANISMUS ENDOGENNÍCH POCHODŮ (převzato a upraveno dle skript pro PřFUK V. Kachlík Všeobecná geologie)

Astronomický klub Pelhřimov Pobočka Vysočina Česká astronomická společnost

Sluneční soustava OTEVŘÍT. Konec

Pohyb Slunce k těžišti sluneční soustavy a sluneční cykly. Jiří Čech

Zeměpis - 6. ročník (Standard)

KATAKLYZMICKÉ UDÁLOSTI. 10. lekce Bára Gregorová a Vašek Glos

Pozorování Slunce s vysokým rozlišením. Michal Sobotka Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov

Mgr. Jan Ptáčník. Astronomie. Fyzika - kvarta Gymnázium J. V. Jirsíka

VY_32_INOVACE_04_I./18._Magnetické pole Země

18. Stacionární magnetické pole

Slunce, erupce, ohřev sluneční koróny

Pracovní celky 3.2, 3.3 a 3.4 Sémantická harmonizace - Srovnání a přiřazení datových modelů

Odborná stáž ve Valašském Meziříčí

Astronomická hypotéza Sluneční aktivita

Elektrostatické pole. Vznik a zobrazení elektrostatického pole

Srovnání SRM s Flynnovým motorem

(2. Elektromagnetické jevy)

VZÁJEMNÉ SILOVÉ PŮSOBENÍ VODIČŮ S PROUDEM A MAGNETICKÉ POLE

Zeměpisná olympiáda 2012

Slunce zdroj energie pro Zemi

4.5.1 Magnety, magnetické pole

Datum, období vytvoření:

Kroužek pro přírodovědecké talenty I lekce 3 SLUNEČNÍ SOUSTAVA

Cyklický vývoj magnetické helicity

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496

7. Gravitační pole a pohyb těles v něm

ohledu velmi citlivé i na jakékoliv výkyvy na trhu práce a velmi p esně je kopíruje. 9,1 8,5 7,8 6,3

Magnetické pole Země

Spínaný reluktanční motor s magnety ve statoru

Metody predikace sucha a povodňových situací. Stanislava Kliegrová Oddělení meteorologie a klimatologie, Pobočka ČHMÚ Hradec Králové

B u l l e t i n. pro pozorování Slunce. za rok Vydává sluneční sekce ve spolupráci s hvězdárnou Františka Pešty v Sezimově Ústí.

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Zeměpis I. ročník PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY. Jméno a příjmení: Martin Kovařík. David Šubrt. Třída: 5.

9. MĚŘENÍ SÍLY TENZOMETRICKÝM MŮSTKEM

Slunce a jeho vliv na Zemi

1. ÚVOD 2. PRAVIDELNOSTI V CHODU DENNÍCH HODNOT PLOCHY SKVRN.

Ročník 014 Číslo 1/2006

Transkript:

Klasifikace slunečních skvrn 3. lekce Ondrej Kamenský a Bára Gregorová

Polarita skvrn Unipolární samostatná jednoduchá skvrna, může být bez penumbry, ale i s penumbou Bipolární obvykle dvojice výraznějších slunečních skvrn, často doprovázená menšími skvrnami, snadno rozlišíme magnetickou polaritu skvrn (severní a jižní) Komplexní skupina slunečních skvrn s komplikovaným tvarem a rozložením, nelze jednoduše rozlišit polaritu skvrn (viz magnetogram z minulého měsíce dále)

Kdo vede? Vedoucí skrvna vzniká první a zaniká poslední Chvostová skvrna vznikne později než vedoucí skrvna, většinou je menší, případně rozdrobenější a zaniká první Vedoucí a chvostová skvrna mají opačné polarity Jedenáctiletý cyklus č. 1 č. 2 Skvrna Vedoucí Chvostová Vedoucí Chvostová Severní polokoule - + + - Jižní polokoule + - - +

Magnetogram z dneška zobrazuje směr magnetického pole u povrchu Slunce Bílé oblasti severní magnetická polarita (siločáry vystupují z povrchu) Černé oblasti jižní magnetická polarita (siločáry vstupují pod povrch)

Magnetogram - minulý měsíc zobrazuje směr magnetického pole u povrchu Slunce Bílé oblasti severní magnetická polarita (siločáry vystupují z povrchu) Černé oblasti jižní magnetická polarita (siločáry vstupují pod povrch)

Magnetogram - minulý rok zobrazuje směr magnetického pole u povrchu Slunce Bílé oblasti severní magnetická polarita (siločáry vystupují z povrchu) Černé oblasti jižní magnetická polarita (siločáry vstupují pod povrch)

Magnetogramy - srovnání zobrazuje směr magnetického pole u povrchu Slunce Bílé oblasti severní magnetická polarita (siločáry vystupují z povrchu) Černé oblasti jižní magnetická polarita (siločáry vstupují pod povrch)

Vývoj aktivní oblasti Aktivní oblast místo se silnějším koncentrovanějším magnetickým polem, projevuje se vznikem slunečních skvrn Klasifikace slunečních skvrn charakterizují vývoj skupiny slunečních skvrn způsobený změnami magnetického pole Curyšská klasifikace starší klasifikace vytvořená za účelem předpovídání slunečních erupcí McIntoshova klasifikace rozšířená curyšská klasifikace umožňující zpřesnit předpovědi erupcí

Poznávačka

Třída D - penumbra se nachází kolem obou skvrn, rozeznatelná vedoucí a chvostová skvrna s jednoduchou strukturou.

Třída C skupina obsahuje více skvrn, odlišíme vedoucí a chvostovou část, penumbra se nachází jen kolem vedoucí skvrny, chvostové skvrnky nemají rozvinutou penumbru.

Třída E - penumbra se nachází i kolem menších skvrn, které se nachází v okolí skupiny, ve vedoucí skvrně je společná penumbra pro více umber. Třída D jasně bipolární struktura, penumbra se nachází kolem obou skvrn a je snadno rozlišitelná vedoucí a chvostová (resp. nesplývají spolu a odlišíme dvě skvrny).

Třída F mohutné penumbry kolem všech skvrn, srovnatelně velké u vedoucí a chvostové skvrny, komplikovaná struktura skupiny skvrn.

Třída E - penumbra se nachází kolem obou skvrn, ale nestejně velká, větší počet skvrn mezi nimi, mnohé s penumbrami.

Třída F obě hlavní skvrny mají obří penumbry, srovnatelně velké, penumbra je společná i pro více umber. Ve skupině se nachází množství menších skvrn s penumbrami o bez nich.