Astronomie Sluneční soustavy II. Slunce. Jan Ebr Olomouc,
|
|
- Aneta Květoslava Nováková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Astronomie Sluneční soustavy II. Slunce Jan Ebr Olomouc,
2 Literatura - Slunce je hvězda stelární astrofyzika! - (Vanýsek, V.: Základy astronomie a astrofyziky) - Z. Mikulášek, J. Krtička: Základy fyziky hvězd (dumbell.physics.muni. cz/skripta/zaklady_fyziky_hvezd.pdf) - Michal Švanda: Slunce (2011) - Rudolf Kippenhahn: Odhalená tajemství Slunce (1999) Aktuální zdroje na internetu - portál sluneční aktivity/vlivu na Zemi: - SOHO realtime: sohowww.nascom.nasa.gov/data/realtime-images.html
3 Slunce je hvězda Spektrální třida G2 - povrchová teplota 5780 K - maximum vyzařování 502 nm - (srov. žárovka K ~ nm) Absolutní jasnot 4,8 mag - zdánlivá jasnost 26,7 (25 mag ~ větší zářivý tok než Sírius) - nb: absolutní = jasnost ve vzdálenosti 10 pc (32,6 sv. let) - jasnější než 85 % hvězd v galaxii, přesto relativně slabá - srov.: α Cen 4,38 (1,5 sv. let); Sírius 1,4; Polárka 3,6; Antares 7,3; η Car 12,0 (5 milionkrát větší zářivý výkon)
4
5 Proč Slunce svítí? Slunce svítí, protože v jeho nitru probíhají termojaderné reakce Slunce svítí, protože jeho povrch má větší teplotu než jeho okolí! - primární ohřátí Slunce: kolaps přeměna potenciální energie Hydrostatická rovnováha: - srov: ideální plyn - zdroj tepla v centru pomáhá bojovat s gravitací (prvotní teplo se vyzáří) Rovnováha možná i bez zdroje tepla - plynná planeta, hnědý trpaslík: nízká hmotnost (nízká teplota) - bílý trpaslík: degenerovaný elektronový plyn (malý objem)
6 Termojaderná reakce Zdroj energie dlouhodobě stabilní - zvýšení teploty zvýšení výkonu zvýšení produkce energie zvýšení tlaku expanze povrchu Slunce větší ztráty snížení teploty snížení výkonu
7
8 Termojaderná reakce - probíhají v jádře: oblast do 0,2 0,25 průmeru Slunce (teplota až15,7 mil K) - jen 0,8 % na CNO cyklus, zbytek p-p řetězec - vedlejší kanály p-p klíčové pro pozorování slunečních neutrin - 4p He uvolní 0,7 % klidové energie (srov. spalování ropy %) - 276,5 W/m 3 ~ hromada kompostu (en.wikipedia.org/wiki/sun) - p-p řetězec limitován prvním stupněm - jediný závisí na slabé interakci (proton na neutron) - nutnost překonání elektrického odpuzování nábojů (práh cca 10 mil K) - střední doby reakce pro p+p d let d+p 3 He 4 vteřiny 3 He+ 3 He 4 He+2p let - vysvětuje minimální přítomnost deuteria a helia-3 ve vesmíru - pomalosti reakce vděčíme za dlouhodobou existenci Slunce!
9 Vnitřní stavba Slunce přenos energie - Ideální plyn: - vzestup části plynu snížení tlaku pokles teploty. Pokud < zdejší T, klesne zpět ( vrstva v zářivé rovnováze ), pokud > pokračuje (konvektivní vrstva). - zářivá rovnováha: přenos tepla záření stačí na potlačení gradientu teploty pod mez konvekce. - rozhraní: 2 mil K rekombinace těžkých iontů pokles průhlednosti
10 Vnitřní stavba Slunce přenos energie - přenos energie zářením velmi pomalý: - individuální kvantum : deseti- až statisíce let - změna teploty v jádře by se na povrchu projevila za milionů let - konvektivní vrstva: granule (~1000 km, ~10 minut) a supergranule (~ km, ~24 hodin) - pohyby plazmatu, obzvláště na dně konvektivní vrstvy klíčové pro vznik magnetického pole sluneční aktivita
11 Povrch a atmosféra Slunce Fotosféra: velmi tenká (jen 300 km), řídká (10 23 částic na m 3 ~ 0,37 % vzduchu na povrchu) - zdroj většiny záření, první průhledná oblast (úbytek H ) - poslední vrstva v termodyamické rovnováze (záření černého tělesa) - vše, co vidíme obyčejným dalekohledem - granulace, skvrny, fakulová pole Chromosféra: nad fotosférou teplota stoupá, ale oblast není v termodynamické rovnováze - víceméně průhledná - nezáří jako černé těleso, ale ve vybraných čarách (Balmerova série) - oblast silně ovlivněná magnetickým polem - spikule, filamenty, erupce Koróna: řídká vnější atmosféra, teploty až miliony K. - koronální smyčky, výtrysky, díry - září především v UV a rentgenovém záření - viditelná při zatmění Slunce: rozptýlené světlo z fotosféry
12 Pozorování Slunce Ze Země: - omezené vlnové délky (fotosféra/chromosféra, jen některé čáry nejvýznamější H α ano) - vyšší vliv seeingu (chvění vzduchu) než v noci - vakuuový nebo naopak otevřený design, adaptivní optika - rádiová pozorování v širokém spektru (i jevy daleko od povrchu Slunce) - detekce slunečních neutrin Z vesmíru: - nepřetržité sledování v různých oborech (i extrémní UV a rentgenové), všechny části Slunce (SOHO od roku 1995, Ulysses ( ), TRACE, Yohkoh, nyní SDO, STEREO, HINODE)
13 Nástroje pro studium Slunce Dopplergramy (viz výše) přesné informace i o velmi malých pohybech Magnetogramy - rozštěpení vybraných spektrálních čar v magnetickém poli (Zeemanův jev) - polarizace směr vektoru B Heliosesmologie - pozorování oscilací celého Slunce, nebo jeho částí, šíření vln. Jediná metoda (kromě neutrin) umožňující nahlédnout pod povrch. - upřesňuje modely nitra, určuje polohy vrstev, proudění pod povrchem... - infromace o rotaci různých vrstev (diferenciální nejen různých částí povrchu, ale i různých hloubek) - potvrdila, že problém slunečních neutrin je problémem neutrin a ne Slunce
14 Problém slunečních neutrin Neutrina: velmi slabě interagují, téměř nehmotné. - zachování leptonového čísla (zanikne elektron musí vzniknout elektronové neutrino) - tři druhy (elektronové, mionové, tauonové) - produkce elektronových ve slabých interakcích - obrovský tok: 6, /cm 2 /s! Detekce neutrin: extrémně obtížná, - experiment Homestake : záchyt neutrina v Cl Ar (400 tisíc litrů C 2 Cl 4 ) - v průměru 1 neutrino denně (jehla v kupce sena!) - 1/3 předpovězeného toku - citlivý pouze na elektornové neutrino Moderní detektory: nádrž s vodou (/těžkou) obklopená fotonásobiči - ciltivé na všechny druhy neutrin - problém vyřešen uvážením oscilací neutrin - nakonec v souhlasu s modely Slunce
15 Magnetické pole Elektrický proud vytváří magnetické pole kolmé na směr proudu - plazma: ionizované, rozdělené na elektricky nabité částice - ale přitom globálně neutrální? - protony a elektrony výrazně jinak hmotné možnost separace pohybem Lorentzova síla: působí kolmo na rychlost i magnetické pole - vede ke šroubovicovému pohybu - magnetohydrodynamika: působení plazmatu a pole je vzájemné - v závilosti na podmínkách může jedno nebo druhé dominovat (plazma pohybující se podle siločar, pole zamrzlé v plazmatu)
16 Sluneční dynamo zdroj magnetického pole = vzájemné pohyby na dně konvektivní vrstvy poklidné magnetické pole od pólu k pólu (poloidální) + diferenciální rotace = namotávání siločar (omega efekt) torodiální pole alfa efekt: z poloidálních složek magnetických smyček vzniká nové poloidální pole opačné polarity v 11letém cyklu meridionální proud: unáší magnetické pole k pólům, skutečný cyklus 22 let (opačná polarita 11letých cyklů)
17
18 Sluneční skvrny - nejvýraznější projev 11letého cyklu, snadno pozorovatelné - známé od starověku, často považovány za přechody planet - magnetická trubice vyhřezne na povrch lokálně zastaví konvekci - dvojice s popačnou polaritou (i složitější skupiny) - teploty K, díry ve fotosféře Wilsonův efekt - šířka se mění během cyklu motýlkový diagram - přirozeně nestabilní (magnetický tlak) - stabilizovány vírovou strukturou pod povrchem
19
20 Aktivita ve sluneční atmosféře - spikule: 300 tisíc na celém Slunci, 15 minut, průměr 500 km, výška až 10 tisíc km, rychlost 20 km/s - protuberance/filamenty: plyn zachycený ve smyčce magnetického pole, chladnější než okolní chromosféra viditelné světlo (H α dalekohledy) - erupce: rekonexí magnetického pole uvolněná energie urychluje částice interagují s plazmou v chromosféře prudké zvýšení teploty a jasu vyvržení materiálu - koronální výron hmoty (CME): vrchní část smyčky samostatným objektem může opustit Slunce (zasáhnout Zemi). Může nastat i bez pozorované erupce.
21 Sluneční vítr - koróna: miliony K rychlost dostatečná k úniku neustálý proud částic (+ magnetická pole) - přesný mechanismus ohřívání koróny neznámý - magnetické rekonexe (minierupce) - magneto-akustické vlny - spikule typu II (rychlosti ~100 km/s) - pomalý vítr: km/s, rychlý (z koronálních děr, kde je otevřené mag. pole): až 700 km/s + oblaka z CME - u Země jen několik částic cm 3 - viditelný na ohonech komet (míří od Sunce) - heliosféra: oblast kde vane sluneční vítr (než se zastaví o mezihvězdou hmotu) do vzdálenosti cca 200 AU - už AU od Slunce: terminační vlna vítr podzvukový, zahuštění prostoru, bubliny ~1 AU, na místě zkoumají Voyager 1 a 2
22 Sluneční vítr a Země - magnetické pole Země tvarováno slunečním větrem - odklání nabité částice podél siločar, nejprostupnější je u pólů polární záře (aurorální ovál) - oblaka plazmatu ve slunečním větru mohou nést vlastní magnetické pole komplikované interakce, rekonexe - magnetosféra reaguje na změny tlaku slunečního větru změny magnetického pole elektomagnetická indukce možné poškození rozvodné sítě (Kanada 1989), vliv na družice, lety v polárních oblastech...
Koróna, sluneční vítr. Michal Švanda Sluneční fyzika LS 2014/2015
Koróna, sluneční vítr Michal Švanda Sluneční fyzika LS 2014/2015 Přechodová oblast Změna teplotní režimu mezi chromosférou (10 4 K) a korónou (10 6 K) Nehomogenní, pohyby (doppler-shift), vývoj S výškou
VíceSluneční dynamika. Michal Švanda Astronomický ústav AV ČR Astronomický ústav UK
Sluneční dynamika Michal Švanda Astronomický ústav AV ČR Astronomický ústav UK Slunce: dynamický systém Neměnnost Slunce Iluze Slunce je proměnná hvězda Sluneční proměny Díky vývoji Dynamika hmoty Magnetická
VíceSlunce nejbližší hvězda
Vzdělávací soustředění studentů projekt KOSOAP Slunce, projevy sluneční aktivity a využití spektroskopie v astrofyzikálním výzkumu Slunce nejbližší hvězda RNDr. Eva Marková, CSc., Hvězdárna v Úpici Slunce
VíceÚvod do fyziky plazmatu
Úvod do fyziky plazmatu Lenka Zajíčková, Ústav fyz. elektroniky Doporučená literatura: J. A. Bittencourt, Fundamentals of Plasma Physics, 2003 (3. vydání) ISBN 85-900100-3-1 Navazující a související přednášky:
VíceVY_32_INOVACE_08.Fy.9. Slunce
VY_32_INOVACE_08.Fy.9. Slunce SLUNCE Slunce je sice obyčejná hvězda, podobná těm, které vidíme na noční obloze, ale pro nás je velmi důležitá. Bez ní by naše Země byla tmavá a studená a žádný život by
VíceSlunce zdroj energie pro Zemi
Slunce zdroj energie pro Zemi Josef Trna, Vladimír Štefl Zavřete oči a otočte tvář ke Slunci. Co na tváři cítíte? Cítíme zvýšení teploty pokožky. Dochází totiž k přenosu tepla tepelným zářením ze Slunce
VíceOdhalená tajemství slunečních skvrn
Odhalená tajemství slunečních skvrn Michal Řepík info@michalrepik.cz www.michalrepik.cz Hvězdárna a planetárium hlavního města Prahy 23. 11. 2015 Obsah Slunce jako hvězda Struktura slunečního nitra a atmosféry
VíceŽelezné lijáky, ohnivé smrště. Zdeněk Mikulášek
Železné lijáky, ohnivé smrště Zdeněk Mikulášek Hnědí trpaslíci - nejdivočejší hvězdy ve vesmíru Zdeněk Mikulášek Historie 1963 Shiv Kumar: jak by asi vypadala tělesa s hmotnostmi mezi hvězdami a planetami
VíceNumerické simulace v astrofyzice
Numerické simulace v astrofyzice Petr Jelínek Jihočeská univerzita, Přírodovědecká fakulta, České Budějovice, Česká republika Astronomický ústav, Akademie věd České republiky v.v.i., Ondřejov, Česká republika
VíceŽhavé i vychladlé novinky ze sluneční fyziky. Michal Švanda Astronomický ústav AV ČR Astronomický ústav UK
Žhavé i vychladlé novinky ze sluneční fyziky Michal Švanda Astronomický ústav AV ČR Astronomický ústav UK Měnící se sluneční fyzika Studium Slunce: již staří Číňané Kniha změn, vznik až 2000 pnl Kolem
VíceKoróna, sluneční vítr
Koróna, sluneční vítr Sluneční fyzika ZS 2011/2012 Michal Švanda Astronomický ústav MFF UK Astronomický ústav AV ČR Přechodová oblast Změna teplotní režimu mezi chromosférou (104 K) a korónou (106 K) Nehomogenní,
VíceZÁŘENÍ V ASTROFYZICE
ZÁŘENÍ V ASTROFYZICE Plazmový vesmír Uvádí se, že 99 % veškeré hmoty ve vesmíru je v plazmovém skupenství (hvězdy, mlhoviny, ) I na Zemi se vyskytuje plazma, např. v podobě blesků, polárních září Ve sluneční
VíceSluneční skvrny od A do Z. Michal Sobotka Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov
Sluneční skvrny od A do Z Michal Sobotka Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov Sluneční skvrny historie Příležitostná pozorování velkých skvrn pouhým okem První pozorování dalekohledem: 1610 Thomas Harriot
VíceAstrofyzika. 1. Sluneční soustava. Slunce. Sluneční atmosféra. Slunce 17.6.2013. Slunce planety planetky komety, meteoroidy prach, plyny
1. Sluneční soustava Astrofyzika aneb fyzika hvězd a vesmíru planety planetky komety, meteoroidy prach, plyny je dominantním tělesem ve Sluneční soustavě koule o poloměru 1392000 km, s průměrnou hustotou
VíceProč studovat hvězdy? 9. 1 Úvod 11 1.1 Energetické úvahy 11 1.2 Zjednodušení použitá při konstrukci sférických modelů... 13 1.3 Model našeho Slunce 15
Proč studovat hvězdy? 9 1 Úvod 11 1.1 Energetické úvahy 11 1.2 Zjednodušení použitá při konstrukci sférických modelů.... 13 1.3 Model našeho Slunce 15 2 Záření a spektrum 21 2.1 Elektromagnetické záření
VíceKroužek pro přírodovědecké talenty I lekce 3 SLUNEČNÍ SOUSTAVA
Kroužek pro přírodovědecké talenty - 2018 I lekce 3 SLUNEČNÍ SOUSTAVA Sluneční soustava - Proč Sluneční soustava? - Co to je - obecně? - Z čeho se skládá? Sluneční soustava inventura: 1. Slunce jediná
VíceSpektroskopie Slunce. Michal Švanda. Astronomický ústav MFF UK Astronomický ústav AV ČR. Spektroskopie (nejen) ve sluneční fyzice LS 2011/2012
Spektroskopie Slunce Spektroskopie (nejen) ve sluneční fyzice LS 2011/2012 Michal Švanda Astronomický ústav MFF UK Astronomický ústav AV ČR Slunce jako hvězda Spektrální třída G2, hlavní posloupnost 4,5
VíceSLUNCE. 5. lekce Bára Gregorová a Ondrej Kamenský
SLUNCE 5. lekce Bára Gregorová a Ondrej Kamenský Slunce zblízka Vřící povrch probublávajícího plazmatu granulace to plazma čtvrté skupenství hmoty, směska elektricky nabitých částic Pozorujeme různé jevy
VíceCesta do nitra Slunce
Cesta do nitra Slunce Jeden den s fyzikou MFF UK, 7. 2. 2013 Michal Švanda Astronomický ústav MFF UK Chytří lidé řekli Už na první pohled se zdá, že vnitřek Slunce a hvězd je méně dostupný vědeckému zkoumání
VíceSložení hvězdy. Hvězda - gravitačně vázaný objekt, složený z vysokoteplotního plazmatu; hmotnost 0,08 M ʘ cca 150 M ʘ, ale R136a1 (LMC) má 265 M ʘ
Hvězdy zblízka Složení hvězdy Hvězda - gravitačně vázaný objekt, složený z vysokoteplotního plazmatu; hmotnost 0,08 M ʘ cca 150 M ʘ, ale R136a1 (LMC) má 265 M ʘ Plazma zcela nebo částečně ionizovaný plyn,
VíceSlunce - otázky a odpovědi
Slunce - otázky a odpovědi Vladimír Štefl, Josef Trna Zavřete oči a otočte tvář ke Slunci. Co na tváři cítíte? Cítíme zvýšení teploty pokožky. Dochází totiž k přenosu tepla tepelným zářením ze Slunce na
VíceO původu prvků ve vesmíru
O původu prvků ve vesmíru prof. Mgr. Jiří Krtička, Ph.D. Ústav teoretické fyziky a astrofyziky Masarykova univerzita, Brno Odkud pochází látka kolem nás? Odkud pochází látka kolem nás? Z čeho je svět kolem
VíceSLUNCE A JEHO POZOROVÁNÍ I FYZIKA PLAZMATU
POZVÁNKA NA WORKSHOP PROJEKTU SE SLUNCEM SPOLEČNĚ SLUNCE A JEHO POZOROVÁNÍ I FYZIKA PLAZMATU 28. 30. června 2013, Hvězdárna Valašské Meziříčí Milí přátelé, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. ve spolupráci
VíceGeomagnetická aktivita je důsledkem sluneční činnosti. Pavel Hejda a Josef Bochníček
Geomagnetická aktivita je důsledkem sluneční činnosti Pavel Hejda a Josef Bochníček Úvod Geomagnetická aktivita je důsledkem sluneční činnosti. Příčinou geomagnetických poruch jsou buď vysokorychlostní
Více10. Sluneční skvrny. Michal Švanda. Astronomický ústav MFF UK Astronomický ústav AV ČR. Sluneční fyzika LS 2007/2008
10. Sluneční skvrny Sluneční fyzika LS 2007/2008 Michal Švanda Astronomický ústav MFF UK Astronomický ústav AV ČR Magnetická pole na Slunci Pozorována Ve fotosféře (skvrny, knoty, fakule, póry, jasné body)
VíceZákladní charakteristiky
Základní charakteristiky Vzdálenost Země-Slunce: 1.496 x 108 km (světlo letí ~ 8 min 19 s) Poloměr: 6.96342 x 105 km (109 x poloměr Země) Hmotnost: 1.9891 x 1030 kg (333000 x hmotnost Země) Hustota: Průměrná:
VíceKroužek pro přírodovědecké talenty I lekce 3 SLUNEČNÍ SOUSTAVA
Kroužek pro přírodovědecké talenty - 2018 I lekce 3 SLUNEČNÍ SOUSTAVA Sluneční soustava - Proč Sluneční soustava? - Co to je - obecně? - Z čeho se skládá? Sluneční soustava inventura: 1. Slunce jediná
VíceKATAKLYZMICKÉ UDÁLOSTI. 10. lekce Bára Gregorová a Vašek Glos
KATAKLYZMICKÉ UDÁLOSTI 10. lekce Bára Gregorová a Vašek Glos Kataklyzma Překlad z řečtiny = potopa, ničivá povodeň Živelná pohroma, velká přírodní katastrofa, rozsáhlý přírodní děj spojený s velkými změnami
VíceMgr. Jan Ptáčník. Astronomie. Fyzika - kvarta Gymnázium J. V. Jirsíka
Mgr. Jan Ptáčník Astronomie Fyzika - kvarta Gymnázium J. V. Jirsíka Astronomie Jevy za hranicemi atmosféry Země Astrofyzika Astrologie Historie Thalés z Milétu: Země je placka Ptolemaios: Geocentrismus
VíceAstronomie Sluneční soustavy I. PřF UP, Olomouc, 6.4.2012
Astronomie Sluneční soustavy I. PřF UP, Olomouc, 6.4.2012 Osnova přednášek: 1.) Tělesa Sluneční soustavy. Slunce, planety, trpasličí planety, malá tělesa Sluneční soustavy, pohled ze Země. Struktura Sluneční
Více1. Slunce jako hvězda
1. Slunce jako hvězda Sluneční fyzika LS 2007/2008 Michal Švanda Astronomický ústav MFF UK Astronomický ústav AV ČR Slunce v minulosti Starověk: Slunce = bůh Ra/Re, Apolón, Khors, Radegast, Sunna, Dadźbóg,
VíceAtmosféra, znečištění vzduchu, hašení
Atmosféra, znečištění vzduchu, hašení Zemská atmosféra je vrstva plynů obklopující planetu Zemi, udržovaná na místě zemskou gravitací. Obsahuje přibližně 78 % dusíku a 21 % kyslíku, se stopovým množstvím
VíceSlunce, erupce, ohřev sluneční koróny
Slunce, erupce, ohřev sluneční koróny Slunce jako božstvo Mnoho kultur uctívalo Slunce jako božstvo modlitbami i přinášením (lidských) obětí Egypt Re Indie Surya Řecko a Řím Apollón a Helios Mezopotámie
VíceSluneční magnetismus. Michal Švanda Sluneční fyzika LS 2014/2015
Sluneční magnetismus Michal Švanda Sluneční fyzika LS 2014/2015 Sluneční cyklus Hlavní cyklus 11 let - Objev Heinrich Schwabe (1834) - Hale 22 let, složený ze dvou 11letých - 7,5 16 let (11,2 je střední
VíceSluneční soustava je součástí galaxie známé také pod názvem Mléčná dráha. Planety ve sluneční soustavě obíhají po eliptických drahách kolem Slunce.
Sluneční soustava je součástí galaxie známé také pod názvem Mléčná dráha. Planety ve sluneční soustavě obíhají po eliptických drahách kolem Slunce. Zhruba 99,866 % celkové hmotnosti sluneční soustavy tvoří
VíceSluneční magnetismus. Michal Švanda. Astronomický ústav MFF UK Astronomický ústav AV ČR. Sluneční fyzika ZS 2011/2012
Sluneční magnetismus Sluneční fyzika ZS 2011/2012 Michal Švanda Astronomický ústav MFF UK Astronomický ústav AV ČR Sluneční cyklus Hlavní cyklus 11 let Objev Heinrich Schwabe (1834) Hale 22 let, složený
VíceZáklady spektroskopie a její využití v astronomii
Ing. Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Základy spektroskopie a její využití v astronomii Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline Světlo x záření Jak vypadá spektrum?
VíceAstronomie. Astronomie má nejužší vztah s fyzikou.
Astronomie Je věda, která se zabývá jevy za hranicemi zemské atmosféry. Zvláště tedy výzkumem vesmírných těles, jejich soustav, různých dějů ve vesmíru i vesmírem jako celkem. Astronom, česky hvězdář,
VíceÚvod do moderní fyziky. lekce 7 vznik a vývoj vesmíru
Úvod do moderní fyziky lekce 7 vznik a vývoj vesmíru proč nemůže být vesmír statický? Planckova délka, Planckův čas l p =sqrt(hg/c^3)=1.6x10-35 m nejkratší dosažitelná vzdálenost, za kterou teoreticky
VíceChemické složení vesmíru
Společně pro výzkum, rozvoj a inovace - CZ/FMP.17A/0436 Chemické složení vesmíru Jak sledujeme chemické složení ve vesmíru? Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Mendelova univerzita v Brně,
Více11. Koróna, sluneční vítr
11. Koróna, sluneční vítr Sluneční fyzika LS 2007/2008 Michal Švanda Astronomický ústav MFF UK Astronomický ústav AV ČR Přechodová oblast Změna teplotní režimu mezi chromosférou (104 K) a korónou (106
VíceAstronomie, sluneční soustava
Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267
VíceB. Hvězdy s větší hmotností spalují termojaderné palivo pomaleji,
HVĚZDY 1. Většina hvězd se při pozorování v průběhu noci pohybuje od A. Západu k východu, B. Východu k západu, C. Severu k jihu, D. Jihu k severu. 2. Ve většině hvězd se energie uvolňuje A. Prudkou rotací
VíceRNDr. Aleš Ruda, Ph.D.
RNDr. Aleš Ruda, Ph.D. přednáška: 1 h zakončení: písemná a navazující ústní zkouška požadavky: témata přednášená na přednáškách a cvičeních + studijní materiály + studium zadané literatury, zápočet ze
VíceZákladní jednotky v astronomii
v01.00 Základní jednotky v astronomii Ing. Neliba Vlastimil AK Kladno 2005 Délka - l Slouží pro určení vzdáleností ve vesmíru Základní jednotkou je metr metr je definován jako délka, jež urazí světlo ve
VícePříklady Kosmické záření
Příklady Kosmické záření Kosmické částice 1. Jakou kinetickou energii získá proton při pádu z nekonečné výšky na Zem? Poloměr Zeměje R Z =637810 3 maklidováenergieprotonuje m p c 2 =938.3MeV. 2. Kosmickékvantum
VíceIdentifikace vzdělávacího materiálu VY_52_INOVACE_F.9.A.34 EU OP VK
Identifikace vzdělávacího materiálu VY_52_INOVACE_F.9.A.34 EU OP VK Škola, adresa Autor ZŠ Smetanova 1509, Přelouč Mgr. Ladislav Hejný Období tvorby VM Červen 2012 Ročník 9. Předmět Fyzika Hvězdy Název,
VíceJak se vyvíjejí hvězdy?
Jak se vyvíjejí hvězdy? tlak a teplota normální plyny degenerované plyny osud Slunce fáze červeného obra oblast horizontálního ramena oblast asymptotického ramena obrů planetární mlhovina bílý trpaslík
VíceStručný úvod do spektroskopie
Vzdělávací soustředění studentů projekt KOSOAP Slunce, projevy sluneční aktivity a využití spektroskopie v astrofyzikálním výzkumu Stručný úvod do spektroskopie Ing. Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí,
VíceATOMOVÁ FYZIKA JADERNÁ FYZIKA
ATOMOVÁ FYZIKA JADERNÁ FYZIKA 12. JADERNÁ FYZIKA, STAVBA A VLASTNOSTI ATOMOVÉHO JÁDRA Autor: Ing. Eva Jančová DESS SOŠ a SOU spol. s r. o. JADERNÁ FYZIKA zabývá strukturou a přeměnami atomového jádra.
VíceObnovitelné zdroje energie Budovy a energie
ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov Obnovitelné zdroje energie Budovy a energie doc. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Pracovní materiály pro výuku předmětu. 1 Solární energie 2 1
VícePlazmové metody. Co je to plazma? Jak se uplatňuj. ují plazmové metody v technice?
Plazmové metody Co je to plazma? Jak se uplatňuj ují plazmové metody v technice? Co je to plazma? Plazma je látkové skupenství hmoty, ČTVRTÉ skupenství a vykazuje určité specifické vlastnosti. (správně
VíceIng. Pavel Hrzina, Ph.D. - Laboratoř diagnostiky fotovoltaických systémů Katedra elektrotechnologie K13113
Sluneční energie, fotovoltaický jev Ing. Pavel Hrzina, Ph.D. - Laboratoř diagnostiky fotovoltaických systémů Katedra elektrotechnologie K13113 1 Osnova přednášky Slunce jako zdroj energie Vlastnosti slunečního
VíceZa hranice současné fyziky
Za hranice současné fyziky Zásadní změny na počátku 20. století Kvantová teorie (Max Planck, 1900) teorie malého a lehkého Teorie relativity (Albert Einstein) teorie rychlého (speciální relativita) Teorie
VíceReliktní záření a jeho polarizace. Ústav teoretické fyziky a astrofyziky
Reliktní záření a jeho polarizace Jiří Krtička Ústav teoretické fyziky a astrofyziky Proč je obloha temná? v hlubohém lese bychom v každém směru měli vidět kmen stromu. Proč je obloha temná? pokud jsou
Vícevysokoteplotního plazmatu na tokamaku GOLEM
Měření základních parametů vysokoteplotního plazmatu na tokamaku GOLEM J. Krbec 1 1 České vysoké učení technické v Praze Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská U3V Fyzika přátelsky / Aplikované přírodní
Vícepočátek 17. století, Johannes Kepler: 19. století: počátek 20. století: 1951, Ludwig Biermann:
Sluneční vítr počátek 17. století, Johannes Kepler: 19. století: sluneční aktivita ovlivňuje geomagnetickou aktivitu (pozorování Slunce + detekování změn magnetického pole měřeného na Zemi + polární záře)
VícePOKUSY VEDOUCÍ KE KVANTOVÉ MECHANICE II
POKUSY VEDOUCÍ KE KVANTOVÉ MECHANICE II FOTOELEKTRICKÝ JEV VNĚJŠÍ FOTOELEKTRICKÝ JEV na intenzitě záření závisí jen množství uvolněných elektronů, ale nikoliv energie jednotlivých elektronů energie elektronů
VíceEruptivní procesy na Slunci a jejich optická, radiová a EUV diagnostika
Eruptivní procesy na Slunci a jejich optická, radiová a EUV diagnostika Miroslav Bárta Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov barta@asu.cas.cz 26. prosince 2013 1. ČS setkání pozorovatelů Slunce, Valašské
VíceAstronomie jednoduchými prostředky. Miroslav Jagelka
Astronomie jednoduchými prostředky Miroslav Jagelka 20.10.2016 Když si vystačíte s kameny... Stonehenge (1600-3100 BC) Pyramidy v Gize (2550 BC) El Castilllo (1000 BC) ... nebo s hůlkou Gnomón (5000 BC)
VíceFyzické proměnné hvězdy (intrinsic variable star)
Fyzické proměnné hvězdy (intrinsic variable star) fyzické proměnné hvězdy reálné změny charakteristik v čase: v okolí hvězdy v povrchových vrstvách, většinou projevy hvězdné aktivity, astroseismologie
VíceSlunce a Sluneční soustava. Michal Švanda Astronomický ústav AV ČR Astronomický ústav UK
Slunce a Sluneční soustava Michal Švanda Astronomický ústav AV ČR Astronomický ústav UK Kde končí Slunce? Fotosféra spodní vrstva atmosféry, hraniční vrstva tělesa Chromosféra řídká vrstva výše, záření
Více7. Rotace Slunce, souřadnice
7. Rotace Slunce, souřadnice Sluneční fyzika LS 2007/2008 Michal Švanda Astronomický ústav MFF UK Astronomický ústav AV ČR Sluneční rotace Pomalá ~měsíc, ~1610 podle pohybů skvrn, Galileo 1858, Carrington,
VíceKosmické záření a Observatoř Pierra Augera. připravil R. Šmída
Kosmické záření a Observatoř Pierra Augera připravil R. Šmída Astročásticová fyzika Astronomie (makrosvět) Částicová fyzika (mikrosvět) Kosmické záření Objev kosmického záření 1896: Objev radioaktivity
VíceZajímavé vlastnosti sluneční atmosféry: magnetická a rychlostní pole
Zajímavé vlastnosti sluneční atmosféry: magnetická a rychlostní pole Spektroskopie (nejen) ve sluneční fyzice LS 2011/2012 Michal Švanda Astronomický ústav MFF UK Astronomický ústav AV ČR Vliv na tvar
VíceUrychlení KZ. Obecné principy, Fermiho urychlení, druhý řád, první řád, spektrum
Urychlení KZ Obecné principy, Fermiho urychlení, druhý řád, první řád, spektrum Obecné principy Netermální vznik nekompatibilní se spektrem KZ nerealistické teploty E k =3/2 k B T, Univerzalita tvaru spektra
VíceFyzika, maturitní okruhy (profilová část), školní rok 2014/2015 Gymnázium INTEGRA BRNO
1. Jednotky a veličiny soustava SI odvozené jednotky násobky a díly jednotek skalární a vektorové fyzikální veličiny rozměrová analýza 2. Kinematika hmotného bodu základní pojmy kinematiky hmotného bodu
VíceProjekt podpořený Operačním programem Přeshraniční spolupráce Slovenská republika Česká republika 2007-2013
Projekt podpořený Operačním programem Přeshraniční spolupráce Slovenská republika Česká republika 2007-2013 Co (si myslíme že) víme o Slunci? Michal Švanda ASTRONOMICKÝ ÚSTAV UK, PRAHA ASTRONOMICKÝ ÚSTAV
VíceSlunce jako hvězda. Michal Švanda Astronomický ústav AV ČR Astronomický ústav UK
Slunce jako hvězda Michal Švanda Astronomický ústav AV ČR Astronomický ústav UK Hvězdy, koření vesmíru Pouhá 4,5% hmoty a energie vesmíru ve svítící hmotě Z toho pouze 90 % podle předpokladů koncentrováno
VícePozorování Slunce s vysokým rozlišením. Michal Sobotka Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov
Pozorování Slunce s vysokým rozlišením Michal Sobotka Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov Úvod Na Slunci se důležité děje odehrávají na malých prostorových škálách (desítky až stovky km). Granule mají typickou
VícePlazma. magnetosféra komety. zbytky po výbuchu supernovy. formování hvězdy. slunce
magnetosféra komety zbytky po výbuchu supernovy formování hvězdy slunce blesk polární záře sluneční vítr - plazma je označována jako čtvrté skupenství hmoty - plazma je plyn s významným množstvím iontů
VíceVÍTR MEZI HVĚZDAMI Daniela Korčáková kor@sunstel.asu.cas.cz Astronomický ústav AV ČR horké hvězdy hvězdy podobné Slunci chladné hvězdy co se stane, když vítr potká vítr? co způsobil vítr? HORKÉ HVĚZDY
VíceÚvod do fyziky plazmatu
Úvod do fyziky plazmatu Plazma Velmi často se o plazmatu mluví jako o čtvrtém skupenství hmoty Název plazma pro ionizovaný plyn poprvé použil Irwing Langmuir (1881 1957) v roce 1928, protože mu chováním
VíceHvězdný diagram. statistika nuda je, má však cenné údaje. náhodný vzorek skupina osob. obdobně i ve světě hvězd!
Hvězdný diagram statistika nuda je, má však cenné údaje náhodný vzorek skupina osob obdobně i ve světě hvězd! Trocha historie 1889 Carl Vilhelm Ludvig Charlier první tabulka Plejády 1910 Hans Oswald Rosenberg
VíceSlunce a jeho vliv na Zemi
Marek Sieber Seminární práce z astronomie: Slunce a jeho vliv na Zemi OBSAH: úvod: Země a Slunce Slunce, základní údaje Základní pojmy, sluneční skvrny, erupce, spikle, magnetické pole, sluneční vítr Jak
VíceHvězdy se rodí z mezihvězdné látky gravitačním smrštěním. Vlastní gravitací je mezihvězdný oblak stažen do poměrně malého a hustého objektu
Hvězdy se rodí z mezihvězdné látky gravitačním smrštěním. Vlastní gravitací je mezihvězdný oblak stažen do poměrně malého a hustého objektu kulovitého tvaru. Tento objekt je nazýván protohvězda. V nitru
VíceHvězdný diagram. statistika nuda je, má však cenné údaje. obdobně i ve světě hvězd! náhodný vzorek skupina osob. sportovci na ZOH 2018
Hvězdný diagram statistika nuda je, má však cenné údaje náhodný vzorek skupina osob sportovci na ZOH 2018 obdobně i ve světě hvězd! Trocha historie 1889 Carl Vilhelm Ludvig Charlier první tabulka Plejády
VíceVesmír. Studijní text k výukové pomůcce. Helena Šimoníková D07462 9.6.2009
2009 Vesmír Studijní text k výukové pomůcce Helena Šimoníková D07462 9.6.2009 Obsah Vznik a stáří vesmíru... 3 Rozměry vesmíru... 3 Počet galaxií, hvězd a planet v pozorovatelném vesmíru... 3 Objekty ve
VíceUrychlování částic ve vesmíru aneb záhadné extrémně energetické kosmické záření
Urychlování částic ve vesmíru aneb záhadné extrémně energetické kosmické záření Pozorování kosmického záření Kosmické záření je proud převážně nabitých částic, které dopadá na zeměkouli z kosmického prostoru.
VícePŘEDCHOZÍ :: DALŠÍ :: OBSAH HISTORIE POZOROVATELNÉ OBJEKTY PŘÍSTROJE METODY AKTIVITA VÝSLEDKY SLUNCE DALEKOHLEDEM PŘEDNÁŠÍ: MICHAL ŘEPÍK
PŘEDCHOZÍ :: DALŠÍ :: OBSAH HISTORIE POZOROVATELNÉ OBJEKTY PŘÍSTROJE METODY AKTIVITA VÝSLEDKY SLUNCE DALEKOHLEDEM PŘEDNÁŠÍ: MICHAL ŘEPÍK 1 PŘEDCHOZÍ :: DALŠÍ :: OBSAH HISTORIE POZOROVATELNÉ OBJEKTY PŘÍSTROJE
VíceSluneční stínohra. Michal Švanda. Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov Astronomický ústav UK, Praha
Sluneční stínohra Michal Švanda Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov Astronomický ústav UK, Praha Zatmění Slunce vzdálená historie 2197 pnl Li a Che opilci (nepodloženo) Kost z Anyang (prov. Henan) 1300
VícePulzující proměnné hvězdy. Marek Skarka
Pulzující proměnné hvězdy Marek Skarka F5540 Proměnné hvězdy Brno, 19.11.2012 Pulzující hvězdy se představují Patří mezi fyzicky proměnné hvězdy - ke změnám jasnosti dochází díky změnám rozměrů (radiální
VíceJana Nováková Proč jet do CERNu? MFF UK
Jana Nováková MFF UK Proč jet do CERNu? Plán přednášky 4 krát částice kolem nás intermediální bosony mediální hvězdy hon na Higgsův boson - hit současné fyziky urychlovač není projímadlo detektor není
VíceZáklady magnetohydrodynamiky. aneb MHD v jedné přednášce?! To si snad děláte legraci!
Základy magnetohydrodynamiky aneb MHD v jedné přednášce?! To si snad děláte legraci! Osnova Magnetohydrodynamika Maxwellovy rovnice Aplikace pinče, MHD generátory, geofyzika, astrofyzika... Magnetohydrodynamika
VíceVšechny galaxie vysílají určité množství elektromagnetického záření. Některé vyzařují velké množství záření a nazývají se aktivní.
VESMÍR Model velkého třesku předpovídá, že vesmír vznikl explozí před asi 15 miliardami let. To, co dnes pozorujeme, bylo na začátku koncentrováno ve velmi malém objemu, naplněném hmotou o vysoké hustotě
VíceStandardní model částic a jejich interakcí
Standardní model částic a jejich interakcí Jiří Rameš Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i., Praha Přednáškové dopoledne Částice, CERN, LHC, Higgs 24. 10. 2012 Hmota se skládá z atomů Každý atom tvoří atomové
VíceVESMÍR Hvězdy. Životní cyklus hvězdy
VESMÍR Hvězdy Pracovní list HEUREKA! aneb podpora badatelských aktivit žáků ZŠ v přírodovědných předmětech ASTRONOMIE Úloha 1. Ze života hvězdy. Úloha 1a. Očísluj jednotlivé fáze vývoje hvězdy. Následně
VíceSluneční fyzika. Vojtěch Sidorin. Praha,
Sluneční fyzika OHŘEV KORÓNY Vojtěch Sidorin Astronomický ústav Univerzity Karlovy v Praze Praha, 29.4.2008 Struktura prezentace 1 V čem je problém 2 Navrhnutá řešení 3 Které řešení je správné 4 Není to
VíceHvězdný diagram. statistika nuda je, má však cenné údaje. náhodný vzorek skupina osob. obdobně i ve světě hvězd!
Hvězdný diagram statistika nuda je, má však cenné údaje náhodný vzorek skupina osob obdobně i ve světě hvězd! Trocha historie Plejády 1889 Carl Vilhelm Ludvig Charlier první tabulka 1910 Hans Oswald Rosenberg
VíceO tom, co skrývají centra galaxíı. F. Hroch. 26. březen 2015
Kroužíme kolem černé díry? O tom, co skrývají centra galaxíı F. Hroch ÚTFA MU, Brno 26. březen 2015 Kroužíme kolem černé díry? Jak zkoumat neviditelné objekty? Specifika černých děr Objekty trůnící v centrech
VíceMechanizmy hvězdné proměnnosti
Mechanizmy hvězdné proměnnosti Bc. Luboš Brát, podle skripta Z. Mikulášek a M. Zejda, Proměnné hvězdy, AÚ PřF MÚ Brno Proměnné hvězdy a mechanizmy jak k jejich změnám jasnosti dochází si popíšeme postupně
VíceElektrodynamika, elektrický proud v polovodičích, elektromagnetické záření, energie a její přeměny, astronomie
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Fyzika (FYZ) Elektrodynamika, elektrický proud v polovodičích, elektromagnetické záření, energie a její přeměny, astronomie Kvarta 2 hodiny týdně Pomůcky, které
VíceObecná teorie relativity pokračování. Petr Beneš ÚTEF
Obecná teorie relativity pokračování Petr Beneš ÚTEF Dilatace času v gravitačním poli Díky principu ekvivalence je gravitační působení zaměnitelné mechanickým zrychlením. Dochází ke stejným jevům jako
VícePřírodopis 9. Naše Země ve vesmíru. Mgr. Jan Souček. 2. hodina
Přírodopis 9 2. hodina Naše Země ve vesmíru Mgr. Jan Souček VESMÍR je soubor všech fyzikálně na sebe působících objektů, který je současná astronomie a kosmologie schopna obsáhnout experimentálně observační
VíceVY_32_INOVACE_06_III./19._HVĚZDY
VY_32_INOVACE_06_III./19._HVĚZDY Hvězdy Vývoj hvězd Konec hvězd- 1. možnost Konec hvězd- 2. možnost Konec hvězd- 3. možnost Supernova závěr Hvězdy Vznik hvězd Vše začalo už strašně dávno, kdy byl vesmír
VícePetr Kulhánek České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická, katedra fyziky
PLAZMA ČTVRTÉ SKUPENSTVÍ HMOTY Petr Kulhánek České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická, katedra fyziky Abstrakt: Příspěvek pojednává o vlastnostech laboratorního i vesmírného plazmatu,
VíceVlastnosti atomových jader Radioaktivita. Jaderné reakce. Jaderná energetika
Jaderná fyzika Vlastnosti atomových jader Radioaktivita Jaderné reakce Jaderná energetika Vlastnosti atomových jader tomové jádro rozměry jsou řádově 1-15 m - složeno z protonů a neutronů Platí: X - soustředí
VíceČLOVĚK A ROZMANITOST PŘÍRODY VESMÍR A ZEMĚ. GRAVITACE
ČLOVĚK A ROZMANITOST PŘÍRODY VESMÍR A ZEMĚ. GRAVITACE Sluneční soustava Vzdálenosti ve vesmíru Imaginární let fotonovou raketou Planety, planetky Planeta (oběžnice) ve sluneční soustavě je takové těleso,
VíceOtázky pro samotestování. Téma1 Sluneční záření
Otázky pro samotestování Téma1 Sluneční záření 1) Jaká je vzdálenost Země od Slunce? a. 1 AU b. 6378 km c. 1,496 x 10 11 m (±1,7%) 2) Jaké množství záření dopadá přibližně na povrch atmosféry? a. 1,60210-19
Více9. Astrofyzika. 9.4 Pod jakým úhlem vidí průměr Země pozorovatel na Měsíci? Vzdálenost Měsíce od Země je 384 000 km.
9. Astrofyzika 9.1 Uvažujme hvězdu, která je ve vzdálenosti 4 parseky od sluneční soustavy. Určete: a) jaká je vzdálenost této hvězdy vyjádřená v kilometrech, b) dobu, za kterou dospěje světlo z této hvězdy
Více