PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VIII. volební období 37/0 Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Vietnamské socialistické republiky o spolupráci v boji proti trestné činnosti, podepsaná dne 7. června 2017 v Hanoji Zástupce předkladatele: ministr vnitra Doručeno poslancům: 19. prosince 2017 v 16:08
Návrh U S N E S E N Í Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky souhlasí s ratifikací Smlouvy mezi vládou České republiky a vládou Vietnamské socialistické republiky o spolupráci v boji proti trestné činnosti, podepsané dne 7. června 2017 v Hanoji.
Předkládací zpráva pro Parlament ČR V současné době má Česká republika uzavřenu celou řadu bilaterálních smluv, které upravují oblast spolupráce policejních a celních orgánů v oblasti boje proti trestné činnosti. Vedle smluv se všemi sousedními státy se v evropském regionu jedná o smlouvy s Albánií, Belgií, Bosnou a Hercegovinou, Bulharskem, Černou Horou, Chorvatskem, Francií, Maďarskem, Makedonií, Moldávií, Itálií, Kyprem, Litvou, Lotyšskem, Rumunskem, Ruskem, Slovinskem, Srbskem, Švýcarskem a Ukrajinou. Z mimoevropských států je možno uvést smlouvy s Chile, Izraelem, Kazachstánem, Kyrgyzstánem, Spojenými státy americkými, Tunisem, Tureckem a Uzbekistánem. Tyto smlouvy definují základní právní mantinely pro spolupráci s bezpečnostními orgány jednotlivých států a často jsou i impulsem k prohloubení spolupráce s dotčeným státem v předprocesním stádiu trestního řízení. Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Vietnamské socialistické republiky o spolupráci v boji proti trestné činnosti (dále jen Smlouva ) stanovuje základní pravidla pro posílení a zkvalitnění spolupráce českých a vietnamských orgánů příslušných k boji s trestnou činností, kterou nepokrývá spolupráce justičních orgánů. Iniciativa k uzavření Smlouvy původně vzešla z vietnamské strany, která předala první návrh textu smluvního dokumentu o policejní spolupráci již v roce 2007. Česká strana tuto iniciativu přivítala a Ministerstvo vnitra zařadilo sjednání Smlouvy s Vietnamem mezi své priority v oblasti sjednávání mezinárodních smluv. Význam dokumentu vzrostl v souvislosti s nárůstem kriminality, zejména pak drogové, ve vietnamské komunitě žijící na území ČR. Česká strana předala protinávrh Smlouvy vietnamské straně v roce 2008, v roce 2010 pak předala další aktualizovaný text (bylo doplněno ustanovení ulehčující české straně sdílení údajů předaných vietnamskou stranou s dalšími členskými státy Evropské unie, resp. schengenského prostoru). Vietnamská strana souhlasila se zahájením jednání o textu Smlouvy až v dubnu 2013, kdy se poprvé vyjádřila k českému návrhu. Následně se v Praze ve dnech 3. a 4. června 2013 uskutečnilo expertní jednání o návrhu Smlouvy, při němž se podařilo text Smlouvy finalizovat. Jednání probíhalo v souladu se schválenou vzorovou směrnicí pro expertní jednání o smlouvách o policejní spolupráci se státy, které nesousedí s Českou republikou. Vláda České republiky vyslovila souhlas se sjednáním Smlouvy 26. června 2013 svým usnesením č. 508. Česká strana dlouhodobě podmiňovala podpis Smlouvy současným podepsáním Smlouvy mezi Českou republikou a Vietnamskou socialistickou republikou o předávání odsouzených osob s tím, že usilovala o to, aby tato smlouva obsahovala možnost předávat do země původu odsouzené za určitých podmínek i bez jejich souhlasu. Bohužel vietnamská strana po několik let trvajícím vnitrostátním projednávání tohoto požadavku sdělila, že jej pro rozpor s vnitrostátní legislativou nemůže přijmout. K podpisu obou smluv došlo až 7. června 2017 v Hanoji. Za českou stranu ji podepsal velvyslanec České republiky ve Vietnamské socialistické republice Vítězslav Grepl, za vietnamskou stranu náměstek ministra pro veřejnou bezpečnost Le Quy Vuong. Smlouva je navenek na přání vietnamské strany sjednána jako smlouva mezivládní, z hlediska vnitrostátního právního řádu se však jedná o smlouvu prezidentské kategorie, neboť obsahuje ustanovení o věcech, jejichž úprava je vyhrazena zákonu, ve smyslu článku 49 písm. e) ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen Ústava ). Rovněž obsahuje ustanovení o právech a povinnostech osob ve smyslu článku 49 písm. a) Ústavy. Z tohoto důvodu vyžaduje Smlouva vyslovení souhlasu 1
Parlamentem ČR a následnou ratifikaci prezidentem republiky. Po svém vstupu v platnost a po publikaci ve Sbírce mezinárodních smluv se v souladu s článkem 10 Ústavy stane součástí českého právního řádu. Předkládaná Smlouva je v souladu s českým právním řádem, který sjednávání mezinárodních smluv v této oblasti předpokládá. Právní rámec pro spolupráci příslušných orgánů České republiky podle mezinárodních smluv, včetně předávání osobních údajů, je dán zejména zákonem č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zejména hlava desátá cit. zákona upravující práci s informacemi a hlava jedenáctá cit. zákona upravující vztahy Policie ČR k zahraničí), zákonem č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákonem č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Smlouva je rovněž v souladu s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva, se závazky vyplývajícími z jiných mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, a se závazky vyplývajícími z členství České republiky v Evropské unii. Provádění Smlouvy si nevyžádá zvýšené požadavky na státní rozpočet. Náklady spojené s realizací Smlouvy budou hrazeny z rozpočtových prostředků orgánů příslušných k jejímu provádění. V současné době není možné provést ani rámcové vyčíslení finančních nákladů, neboť ty budou záviset především na formách a četnosti realizovaných forem spolupráce. K obsahu Smlouvy: Článek 1 stanoví cíle spolupráce. Definuje, že smluvní strany spolupracují při prevenci a odhalování trestných činů a při zjišťování jejich pachatelů, přičemž je kladen důraz na spolupráci v boji proti organizovanému zločinu. Při spolupráci příslušné orgány postupují v souladu s vnitrostátními právními předpisy a mezinárodními závazky. Článek dále uvádí výčet oblastí trestné činnosti, na kterou se spolupráce vztahuje. Výčet je toliko demonstrativní a Smlouva tedy umožňuje spolupráci i v oblastech, které nejsou výslovně zmíněny. Zvláštní pozornost je věnována spolupráci v boji proti nelegální migraci. Zároveň je z předmětu Smlouvy vyloučena právní pomoc, která je vyhrazena justičním orgánům, což nevylučuje spolupráci policejních orgánů při technickém a organizačním zajištění forem právní pomoci, které jsou realizovány policejními, resp. celními orgány. Článek 2 uvádí (opět demonstrativní) výčet forem spolupráce. Obě smluvní strany nemají v úmyslu rozsah ani formy spolupráce podle Smlouvy limitovat, pokud jsou umožněny vnitrostátními právními předpisy obou stran. Smluvní strany si budou v souladu se Smlouvou např. sdělovat poznatky a údaje o trestných činech, předávat informace o plánovaných teroristických činech, budou spolupracovat při pátrání po pohřešovaných osobách a osobách podezřelých z páchání trestné činnosti, spolupracovat při pátrání po věcech, vyměňovat si informace z oblasti kriminalistického a kriminologického výzkumu, budou spolupracovat v oblasti vzdělávání a výcviku policistů apod. Článek 3 vyjmenovává orgány, které jsou na obou stranách příslušné k provádění Smlouvy. Na české straně jsou to Ministerstvo vnitra, Policejní prezidium České republiky, Celní správa České republiky a Generální inspekce bezpečnostních sborů. Na spolupráci podle Smlouvy se za Českou republiku bude rovněž podílet Vojenská policie, nikoliv však přímo, nýbrž prostřednictvím Policejního prezidia ČR. Je stanoveno, že smluvní strany si 2
nejpozději ke dni vstupu Smlouvy v platnost sdělí adresy, telefonní a faxová spojení příslušných orgánů a budou se neprodleně informovat o jakýchkoliv změnách těchto údajů. Na vietnamské straně je s ohledem na vnitrostátní rozdělení kompetencí pouze jediný příslušný orgán, a to Ministerstvo pro veřejnou bezpečnost VSR. Článek 4 stanoví, že spolupráce podle Smlouvy bude zpravidla realizována na základě písemné žádosti. Za písemné podání žádosti se považuje i její zaslání faxem nebo e-mailem. V neodkladných případech je možné i ústní podání žádosti s tím, že tato žádost bude následně co nejdříve písemně potvrzena. Žádosti bude vyhověno bez zbytečného odkladu. Příslušný orgán, který je o poskytnutí pomoci žádán, si v případě potřeby může vyžádat další doplňující informace. Článek dále umožňuje příslušným orgánům obou smluvních stran předávat si i bez předchozí žádosti informace, pokud se domnívají, že jsou pro druhou smluvní stranu potřebné z důvodu prevence a odhalování trestné činnosti. Článek 5 stanoví, že spolupráci podle Smlouvy lze ze závažných důvodů zcela nebo zčásti odmítnout nebo ji vázat na splnění určitých podmínek, které jsou pro druhou smluvní stranu závazné. O odmítnutí musí být druhá smluvní strana neprodleně písemně informována. Článek 6 uvádí, že příslušné orgány smluvních stran budou při provádění Smlouvy používat anglický jazyk, pokud se nedohodnou jinak. Článek 7 upravuje vysílání styčných důstojníků jedné smluvní strany na území státu druhé smluvní strany 1. Ve všech těchto případech budou mít vyslané osoby pouze poradní a podpůrnou funkci, tedy nemohou na území druhého státu vykonávat žádná policejní oprávnění ani se podílet na úkonech v trestním řízení. Styční důstojníci jedné ze smluvních stran vyslaní na území třetího státu mohou na základě vzájemné dohody smluvních stran a po písemném souhlasu tohoto třetího státu zastupovat rovněž zájmy druhé smluvní strany. Článek 8 upravuje základní zásady ochrany osobních údajů předávaných na základě Smlouvy. Zahrnuje standardní záruky, požadavky a postupy při nakládání s osobními údaji. Předané osobní údaje může přijímající strana použít zásadně pouze pro účely a za podmínek stanovených předávající stranou. Předávající strana je povinna zajistit správnost předávaných údajů a dbát na to, že jejich předání je nutné a účelné. Předané údaje je nutné zlikvidovat, pokud již nejsou potřebné ke splnění účelu, pro který byly předány. Předané údaje musí strany účinně chránit před ztrátou, náhodnou nebo neoprávněnou změnou, předáním nebo odhalením. O předaných údajích bude vedena evidence. Článek 9 upravuje zásady pro předávání utajovaných informací, přičemž se odkazuje na vnitrostátní právní předpisy 2. Označeným utajovaným informacím poskytne přijímající strana rovnocennou ochranu jako informacím podléhajícím odpovídajícímu stupni utajení podle jejích právních předpisů. Změnu nebo zrušení stupně utajení předané informace je nutno neprodleně písemně oznámit. Předané informace je možno použít jen pro stanovený účel a mohou být zpřístupněny jen oprávněným osobám, pro něž je znalost těchto informací nezbytně nutná. Jiným než příslušným orgánům mohou být utajované informace zpřístupněny jen s písemným souhlasem předávající strany. Porušení právních předpisů týkající se ochrany předané informace musí být neprodleně oznámeno předávající straně a zároveň budou sděleny 1 Při zastupitelském úřadu ČR v Hanoji již český styčný důstojník působí na základě rezortní dohody mezi Ministerstvem vnitra ČR a Ministerstvem zahraničních věcí ČR s tím, že je členem diplomatické mise. 2 V současné době není mezi Českou republikou a Vietnamskou socialistickou republikou sjednána žádná mezinárodní smlouva o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací. 3
informace o opatřeních k nápravě následků a prevenci porušení v budoucnosti. Utajované informace budou předávány přímo mezi příslušnými orgány bez prostřednictví národních bezpečnostních úřadů, tam kde to vnitrostátní právní předpisy umožňují. Česká strana diplomatickou cestou sdělí, že bezprostředně předávat a přijímat utajované informace do a ze zahraničí může Policejní prezidium ČR a Generální ředitelství cel. Smlouva v příloze stanoví ekvivalenci stupňů utajení. V rámci stanovení ekvivalence stupňů utajení bylo třeba se vypořádat se skutečností, že vietnamská strana používá pouze tři stupně utajení (důvěrné, tajné a přísně tajné). Článek 10 stanoví, že případné poskytování jakýchkoliv informací či materiálů získaných při realizaci spolupráce podle Smlouvy dalším státům či mezinárodním organizacím je vázáno na písemný souhlas smluvní strany, která dotčené informace či materiály předala. V odstavci 2 tohoto článku je zároveň stanovena výjimka z uvedeného pravidla, kdy je české straně umožněno pro účely ochrany hranic a vízové politiky sdílet informace předané vietnamskou stranou s členskými státy EU, resp. schengenského prostoru v rámci informačních systémů zřízených podle práva Evropské unie 3 i bez předchozího písemného souhlasu, pokud vietnamská strana v konkrétním případě nesdělí, že s takovým sdílením nesouhlasí. Článek 11 upravuje úhradu nákladů spojených s realizací spolupráce na základě Smlouvy. Pokud se příslušné orgány smluvních stran nedohodnou jinak, nese náklady smluvní strana, která pomoc poskytuje s tím, že smluvní strany dbají na vzájemnou vyváženost a reciprocitu nákladů. Článek 12 stanoví, že příslušné orgány smluvních stran budou pravidelně vyhodnocovat spolupráci probíhající podle Smlouvy. Zároveň článek obsahuje zmocnění pro příslušné orgány obou smluvních stran k případnému sjednání prováděcích ujednání. Smlouva dále obsahuje standardní závěrečná ustanovení. Článek 13 upravuje řešení případných sporů vzniklých při výkladu nebo provádění Smlouvy (budou řešeny jednáním mezi příslušnými orgány smluvních stran, resp. dále diplomatickou cestou). V článku 14 je stanoven vztah Smlouvy k jiným mezinárodním smlouvám, jimiž jsou smluvní strany vázány. Článek 15 stanoví možnost provádění Smlouvy dočasně zcela nebo zčásti pozastavit, jestliže to vyžadují závažné důvody jako je zajištění bezpečnosti státu, veřejného pořádku a bezpečnosti nebo zdraví osob. Článek 16 uvádí podmínky týkající se vstupu Smlouvy v platnost a stanoví, že Smlouva je sjednávána na dobu neurčitou. Formulace závěrečných ustanovení odpovídá skutečnosti, že je Smlouva navenek sjednávaná jako vládní. Smlouva je uzavřena v českém jazyce, vietnamském jazyce a v anglickém jazyce. V případě jakýchkoli rozdílů ve výkladu bude rozhodující anglické znění. V Praze dne 15. prosince 2017 Předseda vlády: Ing. Andrej Babiš v.r. 3 Jde zejména o tzv. schengenský informační systém a vízový informační systém. 4