PRAHA přírodní poměry 1/16 Martin Pelikán sztorkie@steadynet.org Vytvořeno v L A TEXu za pomoci balíčku pdfslide. Jakékoli používání je bez souhlasu autora zakázáno.
Geologická stavba město leží v Pražské kotlině Pražské plošiny koncem prvohor bylo území Prahy mírná zvlněná rovina z břidlic a pískovců netypické podloží Prahy výjimku tvoří jižní obvod s podložím z vápence a mramoru. v druhohorách (křída) byla Praha zalitá mořem a usadily se tu vrstvy pískovců potom moře ustoupilo a dolinu Prahy formovaly vodní toky, hlavně Vltava z této doby je v Praze celkem jedenáct říčních teras (z pleistocénu) přítoky Vltavy vytvořily charakteristické terénní útvary jakými jsou Barrandova skála, Dívčí Hrady, Vyšehradská skala, Petřín, Letná, Trója, Baba nebo Bílá hora. 2/16
Geomorfologické začlenění systém - Hercynský subsystém - Hercynská pohoří - Český masiv provincie - Česká vysočina subprovincie - Poberounská 3/16
Podnebí Praha leží v oblasti severního mírného pásma s výrazným střídáním čtyř ročních období na přechodu mezi oceánským a pevninským podnebím srážkami a teplotou město patří do oblasti suché a velmi suché charakteristický je rozdíl mezi podnebím v Pražské kotlině a v okolní náhorní plošině většinu Prahy chrání před západními větry Petřín a Letná kvůli své závětrné poloze jsou v městě časté opary, mlhy a smog (přičiněním dnešní civilizace) 4/16
Vodstvo město leží na dolním toku Vltavy při ústí Berounky Vltava má u Karlova mostu šířku 320 m a je v Praze dlouhá 23 km, má přiměřený spád 0,5 m na 1 km, největší hloubku 10,5 m a nejvyšší stav v březnu a dubnu Vltava v Praze vytváří velký meandr, tzv. holešovický oblouk přítoky Vltavy zprava: Botič a Rokytka, zleva: Dalejský, Brusnický a Šárecký potok čistota vodních toků na území města je neuspokojivá nesprávně fungující kanalizace, nepovolené vypouštění a nedostatečné čištění odpadních vod špatná kvalita vody IV. kategorie čistoty (voda silně znečištěná), pod městem pak V. kategorie (voda velmi nečistá, nehodící se k žádné úpravě či užití) 5/16
Půda a horniny asi nejznámější geologickou a paleontologickou oblastí, dokonce i světově uznávanou je Barrandien světový unikát - obrovská pestrost, množství a bohatství kamenných fosilií Barrandienské horniny - slepence, pískovce, jílové sedimenty, karbonáty (siderit FeCO 3, ankerit CaFe(CO 3 ) 2, dolomit CaMg(CO 3 ) 2, kalcit CaCO 3 ), rohovce, ferolity (místy hematit Fe 2 O 3 ) a další 6/16
Biota biologicky chráněných druhů je v oblasti minimum, podrobnější informace přímo na místě (v některých PR jsou chráněné rostliny) daleko více bioty je v lidských budovách např. Botanická zahrada v Tróji, pod Vyšehradem, Dendrologická zahrada v Průhonicích, ZOO Praha - Troja, výzkumné ústavy AV ČR atd. 7/16
Příklad bioty v Praze 8/16
Ochrana přírody Praha je nejvíce znečištěnou oblastí v republice přestože je velkoměsto, máme zde 1 CHKO a 11 přírodních rezervací nejznámější např. Šárka Lysolaje, Troja, Záběhlice Hostivař, Klánovice z jihozápadní části sem zasahuje CHKO Český kras následuje asi 80 známých míst, která jsou předmětem ochrany přírody např. Petřínské skalky, Podbabské skály, Střešovické skály, U Závisti, obora Hvězda, Jenerálka, Divoká Šárka, Barrandovské skály i v centru města se nachází několik udržovaných zelených ploch např. Františkánská zahrada, ostrovy na Vltavě, Olšanské hřbitovy, komplex zahrad na Petříně, Královská obora - Stromovka,... 9/16
Divoká Šárka (1) 10/16
Divoká Šárka (2) 11/16
Ochrana přírody - odpad Praha jako původce komunálního odpadu v roce 1998 vyprodukovala 210,5 tis. tun směsného odpadu v roce 1999 sníženo na 208,6 tis. tun (meziroční nárůst - 0,85%) v roce 2000 209,9 tis. tun (meziroční nárůst 0,57%) v roce 2001 211,8 tis. tun (meziroční nárůst 0,95%) od roku 2002 meziroční nárůst díky zavedení paušální platby za odpad vzrostl na 6,99%, 226,7 tis.tun v roce 2003 opět starý systém 230,2 tis. tun (meziroční nárůst 1,54%) v roce 2004 231,0 tis. tun (meziroční nárůst činil 0,35%). 12/16
Ochrana přírody - ovzduší centrum Prahy dnes vykazuje nejvyšší koncentrace NO x v České republice průměrné roční koncentrace NO x se v roce 1998 pohybovaly v rozmezí 70-180 g/m 3, přičemž imisní limit platný v ČR je 80 g/m 3, maximální koncentrace dosahovaly až 1000 g/m 3 zde by průměrná koncentrace neměla překročit 200 g/m 3 13/16
SWOT analýza (1) - klady Strengths (silné stránky) Opportunities (šance) Barrandien - fosílie výzkum, poznatky, vykopávky zelené plochy v centru odpočinek turistů i obyvatel na okrajích města jsou PR nedaleká možnost opustit město 14/16
SWOT analýza (2) - zápory Weakness (slabé stránky) Threats (hrozby) odpad ovzduší, příroda město je u řeky hrozící záplavy ovzduší dusičnany zdraví obyvatel nefunkční kanalizace + málo čističek špatná kvalita vody kopce větrný stín tvorba smogu způsob života Pražanů špatné životní prostředí 15/16
Použitá literatura 1. http://[cs sk].wikipedia.org/ - Česká a Slovenská Wikipedie 2. http://praha-mesto.cz/ - oficiální stránky města Prahy 3. http://www.wmap.cz/vmp/ - vegetační mapa Prahy 4. http://www.praha-mesto.cz/files/=30602/cz 7.pdf - dokument o pražském životním prostředí 5. http://barrandien.wz.cz/ - stránky o Barrandienu 6. http://www.google.com/ - všemocný vyhledávač 7. http://praha6.wz.cz/foto/sarka1.jpg 8. http://www.volny.cz/billicek/obr/obrazy/sarka.jpg 16/16