SPPK A02 001:2013 Výsadba stroů ČVUT v Praze KHMKI STANDARDY PÉČE O PŘÍRODU A KRAJINU VODA V KRAJINĚ ŘADA B RYBÍ PŘECHODY SPPK B02 006: 2014 Fishways Fischaufstiegsanlagen Tento standard obsahuje definice technických a technologických postupů při obnově prostupnosti igračních bariér na vodních tocích pro ryby. Citované zdroje: ČSN 75 0121 Vodní hospodářství. Terinologie vodních toků ČSN 75 1400 Hydrologické údaje povrchových vod ČSN 75 2101 Ekologizace úprav vodních toků ČSN ISO 26906 (25 9360) Hydroetrie Rybí přechody na objektech pro ěření průtoku ČSN P 75 2323 Zajištění poproudových igrací ryb ve vodních tocích TNV 75 2102 Úpravy potoků TNV 75 2103 Úpravy řek TNV 75 2303 Hydrotechnika. Jezy a stupně TNV 75 2321 Zprůchodňování igračních bariér rybíi přechody TNV 75 2322 Zařízení pro igraci ryb a dalších vodních živočichů přes překážky v alých vodních tocích TNV 75 2910 Manipulační řády vodohospodářských děl na vodních tocích TNV 75 2920 Provozní řády vodních děl Zákon č.17/1992 Sb. o životní prostředí ve znění dle zákona č. 123/1998 Sb. Zákon č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů Zákon č.254/2001 Sb. o vodách (vodní zákon) ve znění zákona č.150/2010 Sb. Zákon č. 99/2004 Sb. o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně ořských rybolovných zdrojů a o zěně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění pozdějších předpisů Zákon č.183/2006 Sb. o úzení plánování a stavební řádu ve znění zákona č. 350/2012 Sb. (stavební zákon) Nařízení vlády č. 318/2013 Sb., o stanovení národního seznau evropsky význaných lokalit Metodický pokyn odboru ochrany vod MŽP ke stanovení hodnot iniálních zůstatkových průtoků ve vodních tocích (Věstník MŽP, r.1998, částka 5) Sěrnice Evropského parlaentu a Rady 2000/60/ES, kterou se stanoví ráec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky Vyhláška Ministerstva životního prostředí České republiky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška Ministerstva zeědělství č. 7/2003 Sb., o vodoprávní evidenci, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 197/2004 Sb., k provedení zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně ořských rybolovných zdrojů a o zěně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 166/2005 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů v souvislosti s vytváření soustavy Natura 2000 Autorský kolektiv: Mgr.Petr Birklen (kordinátor), Doc. Ing. Karel Vrána, CSc. (vedoucí autorského kolektivu), Ing. Petr Beranovský, Ing. Kail Farský, Doc. Ing. Petr Hartvich,CSc., Doc. Ing, Stanislav Lusk,CSc., Ing. Petr Nowak, PhD. Ilustrace: Bc. David Ladra Oponentská pracoviště: Mgr.Ondřej Slavík, Ph.D., Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, ČZU Praha Ing. Jiří Vait, Povodí Vltavy s.p.- generální ředitelství Dokuentace ke zpracování standardu je dostupná v knihovně AOPK ČR. Standard schválen RNDr. František Pelc Ředitel AOPK ČR
SPPK A02 001:2013 Výsadba stroů Obsah 1. Účel a náplň standardu... 3 Právní ráec... 3 2. Definice rybího přechodu a igrační překážky... 4 2.1 Rybí přechod... 4 2.2 Migrační překážky... 4 3. Podklady pro návrh rybích přechodů... 5 3.1 Ichtyologický průzku... 5 3.2 Tachyetrické podklady... 5 3.3 Inženýrsko-geologický průzku... 6 3.4 Hydrologické údaje toku... 6 3.5 Rekognoskace lokality... 6 3.6 Hydrotechnické podklady... 6 3.7 Miniální zůstatkový průtok... 7 3.8 Vlastnické vztahy k pozeků... 7 3.9 Další inforace o toku... 7 4. Návrh řešení igrační prostupnosti... 8 4.1 Zásady návrhu rybího přechodu... 8 4.2 Návrhový průtok... 8 4.3 Sklon rybího přechodu... 9 4.4 Typy rybích přechodů... 9 4.5 Části rybího přechodu a jejich paraetry...11 4.6 Doplňková zařízení a konstrukce... 12 4.7 Využití náhonu pro igraci ryb... 13 4.8 Uístění rybího přechodu vzhlede k typu igrační bariéry... 13 4.9 Hydraulický výpočet hlavních prvků RP... 13 5. Zajištění poproudových igrací ryb... 14 6. Ochrana ryb proti poranění nebo usrcení při poproudové igraci... 15 6.3 Elektrické zábrany a plašiče... 15 6.4 Světelné zábrany... 15 6.5 Zvukové odpuzovače... 15 6.6 Bublinková zábrana... 16 7. Monitoring účinnosti RP... 17 Příloha č. 1 Přehled zákládních paraetrů rybích přechodů... 18 Příloha č. 2 Hydraulický výpočet prvků rybího přechodu... 19 Příloha č. 3 Schéa procesu stavebního řízení a realizace stavby vodního díla... 27 Příloha č. 4 Ilustrace... 29 Příloha č. 5 Sezna zpracovávaných Standardů péče o přírodu a krajinu (Voda v krajině)... 33
1. Účel a náplň standardu Standard Rybí přechody podává přehled jednotlivých kroků a postupů při obnově prostupnosti igračních bariér na vodních tocích pro ryby. Cíle je poskytnout zainteresovaný osobá a subjektů dostatečné inforace pro přípravné, povolovací, a realizační procesy i nezbytnou kontrolu tak, aby realizované řešení bylo efektivní a funkční. Právní ráec Rybí přechod se realizuje výhradně za předpokladu, že je ze získaných podkladů zřejé, že jeho realizace je žádoucí, technicky proveditelná a ekonoicky únosná. Současně usí být posouzeno, že neexistuje jiné uspokojivé řešení zajištění igrační prostupnosti např. úplné odstranění překážky, příp. koplexní revitalizační opatření na toku. Případy, kdy není povinností budovat rybí přechod uvádí 15 (bod 6) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách. -3 2014 Katedra hydroeliorací a krajinného inženýrství, České vysoké učení technické v Praze
2. Definice rybího přechodu a igrační překážky 2.1 Rybí přechod 2.1.1 Rybí přechod (RP) je stavba nebo konstrukce uožňující rybá a jiný živočichů vázaný na vodní prostředí bezpečně překonat igrační překážku v obou sěrech (poproudová i protiproudová igrace). 2.2 Migrační překážky 2.2.1 Migrační překážkou se pro tento účel rozuí příčný stavební objekt v korytě vodního toku, který svou výškou (způsobený rozdíle hladin) zneožňuje igraci ryb a jiných na vodu vázaných živočichů proti proudu, případně po proudu. -4 2014 Katedra hydroeliorací a krajinného inženýrství, České vysoké učení technické v Praze
3. Podklady pro návrh rybích přechodů V ráci přípravy návrhu rybího přechodu usí být k dispozici potřebné podklady, které charakterizují lokalitu a na základě nichž je ožné provést základní analýzu podínek a potřeb pro návrh a realizaci rybího přechodu. 3.1 Ichtyologický průzku Ichtyologický průzku - inforace o druhové skladbě a stavu společenstva ryb řešené lokality a ichtyofauny předětného vodního toku, sloužící dále pro technické řešení rybího přechodu. U vodních toků IV. a nižšího řádu je nutná také znalost ichtyofauny kenového toku (navazující vodní tok vyššího řádu). 3.1.1 Ichtyologický průzku zpracovává odborně způsobilá osoba (vzdělání v oboru ichtyologie, držitel autorizace ve syslu 45i odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb.). 3.1.2 Ichtyologický průzku se nezpracovává, pokud AOPK ČR poskytne inforace o složení rybího společenstva a neupozorní na nutnost jejich doplnění nebo ověření ichtyologický průzkue. Dále také v případě, že existuje biologické hodnocení ne starší než 5 let, které obsahuje vlastní ichtyologický průzku. 3.1.3 Ichtyologický průzku se zpracovává v následující struktuře: Identifikace zpracovatele a kvalifikace k provedení průzkuu. Cíl a účel. Popis lokality podínky ovlivňující výsledky průzkuu a výskyt ryb. Metodika použitá etoda sledování, použité přístroje, délka sledovaného období (uvede se trvání sledování v ráci průzkuu). Charakteristika rybího společenstva základní paraetry rybího společenstva (druhová skladba a základní populační paraetry jednotlivých druhů, abundance, bioasa, přepočet na plochu, kvalitativní rozbor), vyhodnocení dostupných údajů (inforace ne starší 5 let, na příklad za použití NDOP AOPK ČR.), širší vztahy (návaznost na další vodní toky a typická rybí společenstva, ožnosti obnovy výskytu původních druhů). Další inforace zařazení zkouaného úseku do rybářského revíru, inforace o vysazovaných druzích a úlovcích. Závěrečné zhodnocení obsahuje předevší zhodnocení stavu rybího společenstva, jeho potenciál s ohlede na igrační prostupnost a vyjádření, zda je realizace rybího přechodu či jiného opatření k zajištění igrační prostupnosti žádoucí či nikoliv. 3.2 Tachyetrické podklady 3.2.1 Tachyetrické podklady- geodetické polohopisné i výškové zaěření příčné překážky, úrovní hladin, koryta toku (dna a obou břehů) nad i pod překážkou v potřebné rozsahu, zaěření funkčních objektů souvisejících s příčnou -5 2014 Katedra hydroeliorací a krajinného inženýrství, České vysoké učení technické v Praze
překážkou např. náhonu, odběrných objektů, odpadů apod. 3.2.2 Zaěření lokality v soustavě JTSK s připojení na celostátní výškový systé Bpv. 3.3 Inženýrsko-geologický průzku 3.3.1 Udává přehled o složení geologického profilu lokality (charakteristika vlastností zein ve vztahu na propustnost, stabilitu a únosnost), hloubkách jednotlivých vrstev a úrovních hladin podzení vody atd. 3.3.2 Rozsah a složitost těchto průzkuů závisí na ístních podínkách a rozsahu stavby. 3.3.3 V případě stávajícího vodního díla lze využít podkladů z výstavby tohoto díla, popřípadě vyvodit závěry ze stávajícího konstrukčního uspořádání stavby. 3.4 Hydrologické údaje toku 3.4.1 Slouží pro návrh rybího přechodu za různých stavů vodnosti toku a základní stanovení návrhového průtoku rybí přechode. 3.4.2 Hydrologické údaje zpracovává a poskytuje ČHMÚ. 3.4.3 Základní hydrologické údaje se uvádí v rozsahu M - denních a N - letých průtoků. Rozšířená data pak udávají např. rozdělení vodnosti toku do jednotlivých ěsíců v roce. 3.4.4 Pro orientační náhled je ožno získat údaje od správce toku, hospodařících subjektů na vodní toku, provést terénní průzku (opakovaný v různých obdobích roku) nebo využít jako doplňkový údaj i inforace od ístních obyvatel. 3.5 Rekognoskace lokality 3.5.1 Terénní průzku, nejlépe opakovaně v několika obdobích roku s ohlede na vodnost toku. 3.5.2 Při terénní průzkuu je nutné vyhodnotit charakter toku, splaveninový reži toku a zapovat proudnici toku. 3.5.3 Tyto inforace slouží k posouzení vhodného uístění rybího přechodu, vztahu vstupu a výstupu vzhlede ke stávající objektů, jejich případné zanášení splaveninai atd. 3.6 Hydrotechnické podklady 3.6.1 Údaje o vodní díle (igrační překážce), souvisejících objektech a anipulacích na nich. 3.6.2 Jedná se zejéna o úrovně hladin a spádové poěry při různých průtokových stavech na toku, inforace o způsobech a druzích anipulací, odběrech a jejich časové rozložení, inforace o zařízeních na souvisejících objektech a jejich -6 2014 Katedra hydroeliorací a krajinného inženýrství, České vysoké učení technické v Praze
provozu, popřípadě údaje pro vyhodnocení technického stavu vodního díla a poproudové ochrany stávajících objektů (např. vybavenost česlei, stavidly, charakter vlastního zařízení apod.). 3.7 Miniální zůstatkový průtok 3.7.1 Je stanoven v platné rozhodnutí o povolení k nakládání s vodai nebo je nutno jeho hodnotu stanovit dle Metodického pokynu odboru ochrany vod MŽP. 3.8 Vlastnické vztahy k pozeků 3.8.1 Vlastnické vztahy k objektů a pozeků na obou březích nad i pod příčnou stavbou výrazně liitují celkové řešení rybího přechodu, respektive prostor, na které lze uístit rybí přechod nebo k něu přístup. 3.9 Další inforace o toku 3.9.1 Zařazení toku do Koncepce zprůchodnění říční sítě ČR (http://www.zp.cz/cz/prirode_blizka_opatreni), která uvádí přehled příčných překážek a prioritu jejich igračního zprůchodnění. 3.9.2 Koncepce dále uvádí kolik a v jaké vzdálenosti se na toku vyskytuje stávajících igračních bariér, případně zda se počítá s budování dalších rybích přechodů v zájové úseku. -7 2014 Katedra hydroeliorací a krajinného inženýrství, České vysoké učení technické v Praze
4. Návrh řešení igrační prostupnosti Při návrhu uístění rybího přechodu je rozhodující jeho optiální funkce s cíle zajištění bezprobléové průchodnosti igrační překážky. Za optiální funkce se považuje prostupnost pro většinu druhů rybího společenstva (zejéna však cílové druhy), celoroční provoz rybího přechodu a funkce biotopu (ožnost trvalé existence v prostoru rybího přechodu). Uístění rybího přechodu se dále řídí dispozicí stávající igrační překážky v toku, charaktere vlastního toku (orfologií dna a břehů), jeho využívání, orfologií okolního terénu a ožnosti uístění stavby na pozecích. Důležitý aspekte pro návrh a uístění rybího přechodu je rovněž účel vzniku igrační překážky a stávající provoz na vodní díle (resp. na dané igrační překážce a související vodní díle stabilizace dna, akuulace vody, odběr vody, využití hydroenergetického potenciálu lokality, sportovní využití apod. - vodohospodářská bilance profilu. 4.1 Zásady návrhu rybího přechodu Celkový koncept návrhu rybího přechodu vychází z následujících podínek: 4.1.1 4.1.2 4.1.3 Rybí společenstvo rybí společenstvo a organisy (jejich životní nároky), např. skupina reofilních druhů ovlivňují návrh typu a technické řešení rybího přechodu (viz kap.3.1). Návrhový průtok rybí přechode ovlivňuje tvar příčného profilu, počet a tvar štěrbin na přepážkách vzhlede k vhodný průtočný rychloste. Sklon rybího přechodu určen nároky cílových druhů ryb a ovlivněn prostorovýi podínkai lokality (návaznost na terén, objekty, pozeky) a spáde na překonávané igrační překážce. 4.2 Návrhový průtok 4.2.1 4.2.2 4.2.3 Při stanovení návrhového průtoku rybího přechodu je nutné zvážit několik aspektů, které jsou dány stávající situací v lokalitě: Hodnoty M-denních průtoků Migrační překážka pevné nebo pohyblivé konstrukce Reži řízení hladiny v nadjezí (autoatická/anuální hladinová regulace) Stanovené nakládání s vodai v lokalitě Stanovený iniální zůstatkový průtok (MZP) Vodohospodářskou bilanci profilu Stanovení návrhového průtoku usí být v souladu s optiálníi paraetry rybího přechodu, zároveň usí být v souladu se stanovený MZP pod igrační překážkou a s platnýi Rozhodnutíi o povolení k nakládání s vodai. V případě, že na překážce existují taková povolení a nároky na odběr vody, je nutné rybí přechode převádět iniálně takovou část QMZP, která je pro jeho funkci nezbytná a zároveň zachovává potřebný (předepsaný) průtok přes vlastní objekt překážky (ochrana konstrukcí). -8 2014 Katedra hydroeliorací a krajinného inženýrství, České vysoké učení technické v Praze
4.2.4 Velikost návrhového průtoku je výrazně ovlivňována režie kolísání hladiny horní vody. V případě pohyblivé vzdouvací konstrukce a autoatické hladinové regulace je hladina v nadjezí a tí i průtok do rybího přechodu udržována konstantní v ráci rozsahu hladinové regulace. V případě pevné vzdouvací konstrukce nebo anuální anipulace je návrhový průtok pro rybí přechod dán aktuální průtoke v toku. 4.2.5 Průtok rybí přechode určuje vhodný tvar vtokového objektu, zejéna vhodně upravená první přepážka. 4.3 Sklon rybího přechodu 4.3.1 Podélný sklon tělesa rybího přechodu vychází z prostorových, pozekových a orfologických paraetrů lokality a zásadní způsobe ovlivňuje prostupnost rybího přechodu. 4.3.2 Celková délka rybího přechodu - celková délka, včetně vstupu a výstupu a napojení na koryto a linii břehů. Aktivní délka rybího přechodu skutečná délka, na které dochází k překonání celkového spádu ezi dolní a horní vodou. 4.3.3 Sklon rybího přechodu se určí z celkové překonávané výšky igrační překážky (rozdílu hladin ezi vstupe a výstupe rybího přechodu - spáde), a aktivní délky rybího přechodu (Obr. 1), resp. návrhového rozdílu hladin na jednotlivých přepážkách a délky jednotlivých tůní. 4.3.4 Hraniční liit sklonu pro vody kaprové 1 : 20, optiální je sklon pozvolnější. 4.3.5 Hraniční liit sklonu pro vody lososové je 1 : 15, optiální je sklon pozvolnější. 4.3.6 Tyto liity usí být při projektování a realizaci rybího přechodu dodrženy, s výjikou úseků toků, které ají větší sklon dna než uvedené hodnoty. 4.4 Typy rybích přechodů 4.4.1 Bazénové rybí přechody 4.4.1.1 Přírodní nebo technická koryta s přepážkai, vytvářejícíi systé tůní (bazénů). V přepážkách jsou vytvořeny štěrbiny, které oezují průtok vody. Tí na jednotlivých přepážkách vzniká určitý rozdíl hladin, který je pro igrující organizy snadno překonatelný z hlediska rychlosti proudění vody. Délka jednotlivých tůněk, šířka ezer, velikost otvorů, jejich počet a výškový rozdíl hladin na přepážce je dán návrhovýi podínkai - druhe ryb, velikostí návrhového průtoku a celkový překonávaný spáde. 4.4.1.2 Přírodní obtokové koryto (bypass) - á většinou lichoběžníkový profil s přírodní opevnění dna a břehů. V lokalitách s oezenýi prostorovýi ožnosti lze provést kobinaci se svislýi stěnai. Přepážky jsou tvořeny z přírodního ateriálu - balvanů vhodné velikosti a tvaru. Mezi jednotlivýi balvany jsou v přepážkách vytvořeny ezery, kterýi je -9 2014 Katedra hydroeliorací a krajinného inženýrství, České vysoké učení technické v Praze
zaručena prostupnost ezi jednotlivýi tůněi. Šířka ezer se pohybuje ezi 10 a 25 c. Mezi balvany se dále ponechává jedna rozšířená ezera o proěnlivé šíři 30 60 c. Tato rozšířená ezera se ění po výšce, nedosahuje nutně až ke dnu RP a v po sobě jdoucích přepážkách se uisťuje střídavě (Obr. 2). Dno koryta je vhodné tvarovat iskovitě. 4.4.1.3 Štěrbinový rybí přechod koryto štěrbinového rybího přechodu je obdélníkového tvaru z kaene nebo betonu. Přepážky jsou tvořeny stěnou, ve které je vybudována svislá štěrbina s jasně definovaný průtočný profile. Vytvarování štěrbiny, dochází k vytvoření proudnice, usěrnění její dráhy a tvorbě proudnicových stínů po délce tůňky. Vzhlede k jednoduchosti údržby, čištění a případný pozdější úpravá je vhodné konstruovat přepážky z přírodního ateriálu, osazené do svislého vedení zabudovaného ve stěnách koryta (Obr. 3 a 4). Na dno se ukládá vrstva hrubého štěrku nebo kaeniva (ocnost zrnitost a případná stabilizace se řeší dle posouzení stability). 4.4.2 Dnové peřeje a rapy 4.4.2.1 Jedná se o zpravidla trasou příé objekty budované na příčné překážce nebo v její těsné blízkosti. Dnové peřeje a rapy jsou charakteristické větší sklone a enší hloubkou vody. Průtok vody a rychlost proudění jsou oezovány zdrsnění skluzové plochy souvislou vrstvou hrubého kaenného opevnění nebo jednotlivýi rozptýlenýi balvany nebo částečnýi prahy z kaene, betonu apod. 4.4.2.2 Prostorově zaujíá dnová peřej celou šířku koryta toku (užší toky), v ostatních případech se volí rapa se šířkou úěrnou šířce toku (in. šířka rapy 1,0 ) (Obr. 5). 4.4.3 Kartáčový rybí přechod 4.4.3.1 Přepážky tvoří segenty z kartáčů, které jsou tvořeny ohebnýi pruty z upravených plastů, instalovaných do trsů. Jednotlivé segenty jsou kotveny do dna koryta. Mezi jednotlivýi trsy jsou v příčné řezu zachovávány ezery a po délce rybího přechodu se ponechávají klidové zóny. 4.4.3.2 Hraniční sklon kartáčového rybího přechodu je 1 : 25, optiální je sklon pozvolnější. Maxiální hloubka vody 0,6, na dno se ukládá vrstva hrubého štěrku nebo kaeniva. - 10 2014 Katedra hydroeliorací a krajinného inženýrství, České vysoké učení technické v Praze
4.4.4 Objekty ke zlepšení igrační prostupnosti 4.4.4.1 Nejedná se o rybí přechody, ale o odifikace příčných objektů za účele zlepšení podínek pro igraci ryb a dalších na vodu vázaných organisů. 4.4.4.2 Balvanitý skluz skluzová plocha ůže uožňovat igraci ryb a dalších na vodu vázaných živočichů. Skluzy se budují zejéna v lososových vodách. Pokud je ožné balvanitý skluz realizovat v paraetrech vyhovujících cílový druhů ryb, ůže být použit jako hlavní opatření zajišťující igrační prostupnost toku. 4.4.4.3 Propusti (vodácké, vorové apod.) instalací přepážek lze v oezené íře uožnit igraci ryb a dalších těito objekty. Využití takových objektů je doplňkové při současné realizaci rybího přechodu. 4.4.5 Zdrsnění dna 4.4.5.1 Zdrsnění dna je nutné pro zpoalení proudění vody v oblasti nade dne, kde je hlavní igrační koridor; provádí se dle výpočtu posouzení stability (Obr. 5). 4.4.5.2 Standardně je složen ze tří vrstev: základ tvoří větší balvany kotvené ve dně (alespoň z 1/3 jejich velikosti) uspořádané v řadách proti štěrbině, aby účinně tluily proud vody.velikost kaenů je 30-50 c, úěrně k hloubce volné vody v tělese RP, hrubý štěrk o velikosti 10-20 c vyplňující prostor ezi kotvenýi balvany, jenější frakce písku či štěrku (ve většině případů dojde k saovolnéu naplavení této frakce). 4.5 Části rybího přechodu a jejich paraetry 4.5.1 Vstup do rybího přechodu - atraktivnost vstupu do rybího přechodu je zcela zásadní pro navedení ryb ke vstupu do rybího přechodu. 4.5.1.1 Uístí se v blízkosti hlavní proudnice toku z důvodu dostatečného vábícího proudu a zajištění dostatečné hloubky vody po celý rok. 4.5.1.2 Proud vody vytékající z RP do podjezí usí být pro ryby rozpoznatelný. Je potřebné, aby výtok vody z rybího přechodu zasahoval co nejdále do proudnice vodního toku a proto je potřebné dosáhnout co největšího úhlu k podélné ose koryta toku. 4.5.1.3 Uisťuje se co nejblíže igrační překážce, v dostatečné vzdálenosti od rušivých vlivů proudění v podjezí. Vstup nesí být pod vlive vysoce turbulentního proudění vody nebo zpětného proudění. 4.5.1.4 Na vstupu do RP nesí být výšková překážka ve dně. Výškový rozdíl je nezbytné odstranit pozvolný přechodový náběhe (Obr. 6). 4.5.2 Těleso rybího přechodu tvoří hlavní prostor pro igraci ryb. Upřednostňována je varianta s přírodě blízký uspořádání, které siuluje přirozené podínky pro - 11 2014 Katedra hydroeliorací a krajinného inženýrství, České vysoké učení technické v Praze
igraci ryb a ůže sloužit i jako biotop. 4.5.2.1 Rychlost proudění vody je nutné diverzifikovat v rozezí 0,2 až 1,2.s-1 s přihlédnutí k igrační výkonnosti cílových druhů. Z hlediska proudění vody je cíle vyloučení turbulentního proudění a zajištění výrazné diferenciace rychlostí proudění. 4.5.2.2 Morfologie dna a břehů - dno těles RP přírodního i technického typu by ělo být strukturováno poocí balvanů, kaenů i jenějšího substrátu, přičež některé větší kaeny je potřebné pevně zakotvit do dna (stabilizace substrátu). Eliinace rovných a hladkých úseků dna výrazně přispívá ke zvýšení diverzity rychlostí proudění a vytváří i proudové stíny. 4.5.2.3 Velikost tůní - rozěry jednotlivých tůní pro rybí přechody usí uožňovat dostatečný prostor pro podélný i příčný pohyb ryb, dostatečnou hloubku vody a dále prostor pro ožné vytvoření proudového stínu, a tí pro igrující organisy ožnost odpočinku. 4.5.2.4 Pro prudké nebo dlouhé rybí přechody je doporučeno navrhovat v trase odpočinkové tůně. Ty ohou být vytvořeny prodloužení nebo rozšíření zvolené tůně, číž při dané průtoku dojde k poklesu rychlostí a zěně rychlostního pole. 4.5.3 Přehled základních paraetrů je uveden v Příloze 1. Uvedené paraetry ohou podléhat ístní specifický požadavků (viz Koncepce zprůchodnění říční sítě). 4.5.4. Výstup z rybího přechodu do horní vody nesí být oezován fyzickýi prvky (naplaveniny, česle, hrazení), turbulentní proudění a vysokou rychlostí proudící vody. 4.5.4.1 Optiální rychlost proudění vody pro ryby při výstupu z RP je enší než 0,4 /s. 4.5.4.2 Výstup do horní vody usí být dostatečně vzdálen od koruny tělesa jezu a od vtokových objektů, aby ryby igrující rybí přechode nebyly po výstupu z něj znovu strhávány a splaveny pod příčnou překážku nebo do nátokového objektu v případě odběru vody z vodního toku. 4.5.4.3 Má být sěrován pod úhle přibližně 45 (ax. 90 ) k podélné ose toku s přihlédnutí k prostorový ožnoste a rychloste proudu. 4.5.4.4 Výstup (popřípadě i vstup) z rybího přechodu se navrhuje jako vtokový objekt s ožností uzavření vtoku stavidlovýi uzávěry nebo jiný type hrazení. 4.5.4.5 Možnost uzavření je nutná z důvodu ochrany objektu rybího přechodu před povodňovýi průtoky (zvláště u pevných jezů) a dále z důvodu údržby, revizí a onitoringu. 4.6 Doplňková zařízení a konstrukce 4.6.1 Norná stěna - konstrukční část výstupu RP (součást vtokového objektu a uspořádání hrazení). Norná stěna obecně slouží k ochraně objektu RP před vtoke plavenin (resp. spláví) a následnéu ucpávání štěrbin v přepážkách. Vhodné je přednostně využívat plovoucí nornou stěnu. - 12 2014 Katedra hydroeliorací a krajinného inženýrství, České vysoké učení technické v Praze
4.6.2 Vedení pro odchytové zařízení - vtokový objekt (výstup RP), popřípadě i výtok (vstup do RP) je vhodné konstrukčně vybavit pro ožnou instalaci odchytových sítí, košů, vrší např. boční a středový vedení. Tyto prvky lze rovněž využít při konečné stanovení optiálního průtoku do RP. 4.7 Využití náhonu pro igraci ryb 4.7.1 U vzdouvacích příčných překážek s derivační odběre je využití náhonu pro igraci ožné pouze pokud je současně s igrační prostupností náhonu prioritně řešena i igrační prostupnost v korytě toku a za předpokladu vhodných situačních, provozních, konstrukčních podínek a vhodných životních podínek na vodu vázaných organisů (velikost průtoku, rychlosti proudění, druh a fora opevnění břehů a dna, zakrytí náhonu apod.) (Obr. 7). 4.7.2 Pokud je náhon využit pro protiproudovou igraci usí ít příznivou rychlost proudění vody (ax. do 0,4 /s) a dále ta usí být vhodně situované účinné zábrany proti igraci ryb po proudu. 4.8 Uístění rybího přechodu vzhlede k typu igrační bariéry 4.8.1 U příčných překážek bez derivačních odběrů je vstup do rybího přechodu uístěn u jednoho z břehů jezového tělesa, přičež usí být zohledněn úhel sěrování jezového tělesa k podélné ose toku, ístní proudění a chování ryb. 4.8.2 U objektů, jejichž přelivná hrana je pod ostrý úhle k podélné ose vodního toku, se vstup do rybího přechodu ze spodní vody uísťuje k okraji, který je výše proti proudu (Obr. 8). U jezů s loený profile ve tvaru V je optiální situovat rybí přechod do ísta lou jezové konstrukce, pokud takové řešení odpovídá rozdělení průtoků na tělese jezu a uožní údržbu rybího přechodu. 4.8.3 4.9 Hydraulický výpočet hlavních prvků RP 4.9.1 4.9.2 Hydraulické výpočty spočívají v návrhu nebo posouzení hlavních paraetrů rybího přechodu, tj. průtoku, rozdílu hladin na přepážce a rychlosti, ve vztahu k šířce dna, hloubce vody, počtu a vzdáleností přepážek, průtočné plochy štěrbin, délky tůněk, podélného sklonu rybího přechodu, rychlostí na štěrbinách a v tůňkách. Orientační postup hydraulického výpočtu rybích přechodů je uveden v příloze standardu, včetně příkladů. Příloha 2. - 13 2014 Katedra hydroeliorací a krajinného inženýrství, České vysoké učení technické v Praze
5. Zajištění poproudových igrací ryb 5.1 Opatření k zajištění poproudové igrace se provádí na příčných vzdouvacích objektech s funkční odběre vody, kdy odběr vody ovlivňuje výšku vodního paprsku přepadajícího přes jez. 5.2 Pokud je odběr vody realizován chráněný přívodní koryte (je do něj zabráněno vnikání ryb zařízení určený k touto účelu), je potřebné zajistit podínky pro igraci přes přelivnou hranu jezu, resp. její část v Rozhodnutí k nakládání s vodai. Taková opatření lze aplikovat tehdy, pokud to uožňují ajetkové, konstrukční a technicko - funkční podínky hradící konstrukce igrační překážky. 5.3 Pokud je odběr realizován nechráněný přívodní koryte (vnikání ryb do něj neoezuje žádné k touto účelu určené zařízení) usí být zajištěn bezpečný pohyb organisů do dolní vody io technologie, pro které je realizován odběr vody. 5.3.1 Poproudové obtokové koryto tvoří otevřený nebo uzavřený profil s proudící vodou. Pro tyto účely lze využít i konstrukční uspořádání odběrného objektu (např. jalové propusti nebo provozní obtoky). 5.3.1.1 Vstupní profil obtoku se uístí do ísta, ka jsou igrující ryby naváděny zábranai či jinýi usěrňujícíi prvky. Velikost vstupu se navrhuje v korelaci s velikostí igrujících ryb 5.3.1.2 Při šířce přívodního kanálu větší než 10 se posuzuje vybudování 2 obtokových kanálů. 5.3.2 Při příznivých podínkách technologie MVE (např. rychlost vody na jených česlích, nízkospádová instalace, velikost otvoru ezi lopatkai soustrojí, konstrukční uspořádání soustrojí a rychlost otáčení oběžného kola) je ožno uvažovat o poproudové igraci objekte MVE. - 14 2014 Katedra hydroeliorací a krajinného inženýrství, České vysoké učení technické v Praze
6. Ochrana ryb proti poranění nebo usrcení při poproudové igraci 6.1 Česle 6.1.1. Za účele zabránění vnikání ryb do technologických částí odběrů se používají jené česle se světlostí ezer ezi česlicei 20. 6.1.2 Vyšší světlost (ax. 40 ) je přípustná pouze v případě, že s ohlede na rybí osádku, použitou technologii a účel odběru nehrozí poranění ani usrcení organisů při průchodu technologický zařízení. 6.2 Dnové prahy a žlaby 6.2.1 Tvarované dnové prahy a případně kanály s ozube na konci se instalují v příčné profilu koryta se sěrování ke vstupu do obtoku. 6.2.2 Výška prahu se navrhuje od 0,30 do 1,0 podle hloubky vody v nátokové kanálu. 6.3 Elektrické zábrany a plašiče 6.3.1 Systé elektrod vytvářející souvislé elektrické pole, která odpuzuje ryby od vnikání do chráněného prostoru. 6.3.2 Elektrické zábrany se uisťují souběžně s břehovou linií koryta toku v ístě, kde odbočuje koryto odběrného kanálu. 6.3.3 Účinnost zařízení ovlivňují cheické a fyzikální paraetry vodního prostředí. Instalaci je nutné provádět dle technických pokynů výrobce zařízení. 6.4 Světelné zábrany 6.4.1 Světelná clona vytvářena stroboskopickýi svítidly s frekvencí až 200 světelných pulsů za inutu. 6.4.2 Světelné zábrany fungují selektivně, a proto se nepoužívají saostatně, ale v kobinaci s jinýi typy zábran. 6.4.3 Při návrhu je nutné brát zřetel na fyzikální vlastnosti vodního prostředí (zákal, unášení plavenin apod.). 6.5 Zvukové odpuzovače 6.5.1 Nízkofrekvenční zvukový projektor s frekvencí 20 a 500 Hz. 6.5.2 Zvukový odpuzovač se nepoužije saostatně, ale v kobinaci s jinýi typy zábran. - 15 2014 Katedra hydroeliorací a krajinného inženýrství, České vysoké učení technické v Praze
6.6 Bublinková zábrana 6.6.1 Clona vytvořená bublinkai plynu z perforované trubice, trysek uístěných ve dně přívodního koryta. nebo vzduchových 6.6.2 Pneuatická zábrana se nepoužívá saostatně, ale v kobinaci s další type zábran. - 16 2014 Katedra hydroeliorací a krajinného inženýrství, České vysoké učení technické v Praze
7. Monitoring účinnosti RP 7.1 Výstupe onitoringu je zpráva o prostupnosti jednotlivých částí rybího přechodu pro cílové druhy ryb a zhodnocení jeho celkové účinnosti (zhodnocení, zda rybí přechod plní svůj účel dle projektu nebo dle cílů). Ve zprávě usí být forulovány zjištěné nedostatky (resp. probleatické paraetry z hlediska igrací ryb) a návrhy na případné úpravy. 7.2 Monitoring se provádí v dostatečné časové odstupu po dokončení rybího přechodu, kdy jeho provoz již odpovídá konečný podínká a není rušen žádnýi iořádnýi vlivy souvisejícíi s realizací stavby. - 17 2014 Katedra hydroeliorací a krajinného inženýrství, České vysoké učení technické v Praze
Příloha č. 1 Přehled zákládních paraetrů rybích přechodů Liity pro kaprové vody Liity pro lososové vody hraniční 1 : 20, optiální 1 : 25 0,10 0,4 0,5 až 0,8 hraniční 1 : 15, optiální 1 : 20 0,10 až 0,15 0,2 0,5 1,5 2,0 pro lososa 3,0 Šířka rybího přechodu ve dně dle průtoku, in.1,5, pro lososa 2,0 dle průtoku, in.1,2 pro lososa 1,8 Šířka štěrbiny u prostupných přepážek (závisí na šířce tělesa RP, počtu štěrbin, průtoku vody, zajištění přelivu přepážky) iniální 0,10 axiální 0,60 0,15 až 0,20 axiální 0,30 Maxiální hranice disipace energie W -3 90 až 135 100 až 125 Paraetr Sklon nivelety dna tělesa RP Rozdíl hladin na přepážce (dh) Hloubka vody - peřej - tůňka Světlá délka tůňky (vzdálenost ezi líce štěrbiny nad a pod tůňkou) Rozěry Charakteristika lososových a kaprových vod a) lososové vody povrchové vody, které jsou nebo se stanou vhodnýi pro život ryb lososovitých (Salonidae) a lipana (Thyallus thyallus) b) kaprovýi vodai povrchové vody, které jsou nebo se stanou vhodnýi pro život ryb kaprovitých (Cyprinidae) nebo jiných druhů, jako je štika (Esox lucius), okoun (Perca fluviatilis) a úhoř (Anguilla anguilla) - 18 2014 Katedra hydroeliorací a krajinného inženýrství, České vysoké učení technické v Praze
Příloha č. 2 Hydraulický výpočet prvků rybího přechodu Postup výpočtu a použité vztahy se pro jednotlivé typy rybích přechodů liší. Za základní typ technického rybího přechodu lze považovat štěrbinový rybí přechod, proto se následující výpočet váže k touto typu. Těleso rybího přechodu tvoří betonové koryto s obdélníkový profile (tj. svislýi zdi) a s konstantní podélný sklone dna v celé délce. Základní geoetrické rozěry: Celkový výškový spád Návrhový průtok RP Doporučený podélný sklon Délka RP Délka vtokové části (výstupu) Šířka kanálu Hrp Qrp idop Lrb Lvtok Brp Tůňka: Délka tůňky Šířka tůňky Střední rychlost v tůňce Ltůňky () Btůňky () vtůňky (.s-1) Štěrbina: Šířka štěrbiny Počet štěrbin na přepážce: Miniální hloubka vody Maxiální hloubka vody Rozdíl hladin na štěrbině Rychlost vody ve štěrbině Bštěrbiny () nštěrbin (ks) hin () hax () dh () vax (.s-1) () (3.s-1) (-) () () () Postup výpočtu: 1. Výpočet axiálního rozdílu hladin ezi jednotlivýi přepážkai na základě vax vdovolená je určena podle cílového druhu ryby po úpravě vztahu kde výtokový součinitel = 0,70-0,80 2. Z celkového spádu na RP lze dopočítat nutný iniální počet přepážek Navrhne se počet přepážek na nejbližší vyšší celé číslo (zaokrouhlení nahoru). - 19 2014 Katedra hydroeliorací a krajinného inženýrství, České vysoké učení technické v Praze
3. Vypočte se návrhový spád na přepážce 4. Zkontroluje se axiální výtoková rychlost ve štěrbině Pro případné snížení rychlosti vody ve štěrbině je nutné snížit spád na přepážce a s ní zvýšit počet přepážek a zopakovat výpočet od bodu 3. 5. Podle doporučení se navrhne iniální hloubka vody v tůňce RP - hin 6. Vypočte se světlá šířka štěrbiny Bštěrbiny; v případě většího počtu štěrbin se zavede celková šířka B Hodnota Bštěrbiny se zaokrouhlí 7. Průtok RP se vypočte podle vztahů a) V případě, že dno sousedních tůněk na sebe výškově navazuje, je doporučeno použít rovnici zatopeného výtoku spode při tlačné výšce dh., b) V případě, že štěrbina á zvýšený práh nade dne tůňky, doporučuje se použít rovnici nedokonalého přepadu o výšce přepadového paprsku hax se zatopení hin (u technických štěrbinových přechodů se zvýšený práh nenavrhuje). kde funkcí íry zatopení je součinitel přepadu, součinitel zatopení je Upraví se šířka štěrbiny tak, aby byla splněna podínka požadovaného průtoku. 8. Provede se kontrola vtoku do RP poocí rovnice přepadu; nutno zohlednit ztrátu na vtoku a snížení hladiny při nárůstu rychlostní výšky (pozn.: Protože jsou ztráty funkcí v2, oezení průtoku vlive poklesu hladiny ůže být kritické. - 20 2014 Katedra hydroeliorací a krajinného inženýrství, České vysoké učení technické v Praze
Z tohoto důvodu se doporučuje írné předienzování vtoku a štěrbiny v první přepážce) kde v0 je přítoková rychlost na vtoku RP kde he je redukovaná energetická výška zahrnující hydraulické ztráty na vtoku Jako kontrola usí vyjít podínka, že V případě nesouladu je nutné zvýšit kapacitu vtokové části, např. rozšíření nebo prohloubení. 9. Provede se kontrola charakteru proudění ve štěrbině Fr <1 pro říční proudění Pozn.: V profilu štěrbiny je nutné dodržet reži říčního proudění, aby nedošlo k vodníu skoku. V případě nesplnění této podínky je nutné snížit vax nebo zvýšit hin. 10. Návrh délky tůňky Na základě doporučeného podélného sklonu se vypočte doporučená délka tůňky a na její základě se zvolí vyšší vhodná hodnota Ltůňky., kde idoporučený doporučený podélný sklon dna (%) Ltůňky délka tůňky () tl tloušťka přepážky (), v případě žb konstrukce cca 0,2 Celková délka žlabu RP je dána, kde LRP celková délka žlabu RP () bez započtení délky vtoku a výtoku 11. Kontrola disipované energie v jedné tůňce, kde P disipovaný výkon v jedné tůňce (W) ěrná hotnost vody (1000 kg/3) g tíhové zrychlení (9,81 /s2) - 21 2014 Katedra hydroeliorací a krajinného inženýrství, České vysoké učení technické v Praze
, kde Vtůňky obje vody v tůňce (3), kde Pěr ěrný disipovaný výkon (W.-3) Podle druhu a velikosti ryb je třeba stanovit přípustnou ěrnou disipovanou energii., kde Pěr_dovol dovolená axiální ěrná disipovaná energie (W.-3) V případě nesplnění podínky se doporučuje zvětšit obje bazénku jeho prodloužení nebo prohloubení. Poznáky k hlavní paraetrů RP: V případě oezené plochy pro stavbu RP je ožné trasu kanálu loit nebo případně snížit požadovaný průtok, a tí i snížit délku jednotlivých bazénků při zachování spádu na štěrbině. S vyšší návrhový průtoke je nutné zvýšit délku, popř. i hloubku vodu v bazénku, protože je nutné oezit ěrnou disipovanou energii. V případě oezení stavební plochy je vhodnější snížení návrhového průtoku První přepážku je účelné írně kapacitně předienzovat a při uvádění RP do provozu velikost štěrbiny v první přepážce upravit. Vhodné je např. použít zvýšený dnový práh s náběhy k původníu dnu, a tí redukovat průtok tak, aby průběh hladiny odpovídal požadavků - zejéna, aby nedocházelo k přelévání svislých stěn přepážek a byla zajištěna iniální hloubka vody v bazénkách. V případě nedostatečné kapacity vtoku bude technicky veli obtížné ji dodatečně navyšovat. krok Příklad výpočtu paraetrů štěrbinového RP - kaprovité vody vstupní data veličina 1 2 3 4 celkový spád návrhový průtok axiální dovolená rychlost výtokový součinitel výpočtový spád na štěrbině iniální počet přepážek počet přepážek spád na štěrbině axiální označení hodnota jednotka dh Q 2,000 0,250 3/s v_dovolená fi 1,000 0,710 /s - 0,101 19,8 20,0 0,100 0,994 ks ks /s n dh v_ax požadavek dáno rozdíle hladin požadavek AOPK posouzení podle doporučení <= v_dovolená - 22 2014 Katedra hydroeliorací a krajinného inženýrství, České vysoké učení technické v Praze vyhovuje
5 7a 7b 8 9 10 11 rychlost ve štěrbině iniální hloubka vody v tůňce axiální hloubka vody v tůňce výpočtová šířka štěrbiny návrhová šířka štěrbiny průtok - výtok spode součinitel zatopení součinitel přepadu průtok - zatopený přepad šířka RP rychlost vody na vtoku redukovaná energetická výška kapacita vtoku Froudovo číslo doporučený podélný sklon tloušťka přepážky doporučená délka tůňky délka tůňky podélný sklon délka žlabu RP disipovaný výkon na přepážce obje tůňky axiální specifický disipovaný výkon specifický disipovaný výkon h_in 0,600 podle doporučení h_ax 0,700 0,419 B_štěrbiny 0,420 podle doporučení Qa siga í 0,250 0,545 0,710 3/s - >= Q vyhovuje Qb B_rp 0,281 1,800 3/s v_o 0,198 /s h_e Q_vtok Fr_ štěrbiny^2 0,597 0,463 3/s >= Q vyhovuje 0,168 - <1 vyhovuje i_doporučený tl 4,000 0,120 % 1:20 až 1:25 L_tůňky i_rp L_rp 2,380 2,400 3,968 47,880 % P V_tůňky 245,3 2,592 W 3 P_spec_ax 100,0 W/3 podle doporučení P_spec 94,6 W/3 < P_spec_ax >= L_doporučený < i_doporučený - 23 2014 Katedra hydroeliorací a krajinného inženýrství, České vysoké učení technické v Praze vyhovuje vyhovuje vyhovuje
krok Příklad výpočtu paraetrů štěrbinového RP - lososovité vody vstupní data veličina 1 2 3 4 5 7a 7b 8 9 10 označení celkový spád návrhový průtok axiální dovolená rychlost výtokový součinitel výpočtový spád na štěrbině iniální počet přepážek počet přepážek spád na štěrbině axiální rychlost ve štěrbině iniální hloubka vody v tůňce axiální hloubka vody v tůňce výpočtová šířka štěrbiny návrhová šířka štěrbiny průtok - výtok spode součinitel zatopení součinitel přepadu průtok - zatopený přepad šířka RP rychlost vody na vtoku redukovaná energetická výška kapacita vtoku Froudovo číslo doporučený podélný sklon tloušťka přepážky doporučená délka hodnota jednotka požadavek dáno rozdíle hladin požadavek AOPK posouzení dh Q 2,000 0,250 3/s v_dovolená fi 1,200 0,710 /s - 0,146 n dh 13,7 14,0 0,143 ks ks v_ax 1,188 /s <= v_dovolená h_in 0,500 podle doporučení h_ax 0,643 0,421 B_štěrbiny 0,425 podle doporučení Qa siga í 0,252 0,640 0,750 3/s - >= Q vyhovuje Qb B_rp 0,311 2,050 3/s v_o 0,190 /s h_e Q_vtok Fr_ štěrbiny^2 0,548 0,412 3/s >= Q vyhovuje 0,288 - <1 vyhovuje i_doporučený tl 5,000 0,120 % 1:20 až 1:25-242,737 - podle doporučení 2014 Katedra hydroeliorací a krajinného inženýrství, České vysoké učení technické v Praze vyhovuje
11 tůňky délka tůňky podélný sklon délka žlabu RP disipovaný výkon na přepážce obje tůňky axiální specifický disipovaný výkon specifický disipovaný výkon L_tůňky i_rp L_rp 2,800 4,892 37,960 % >= L_doporučený < i_doporučený P V_tůňky 350,4 2,870 W 3 P_spec_ax 125,0 W/3 podle doporučení P_spec 122,1 W/3 < P_spec_ax vyhovuje vyhovuje vyhovuje Aplikace hydraulických výpočtů pro jiné typy RP: Štěrbinový RP lze považovat s ohlede na přesně zadanou geoetrii celého objektu za základní. Skluzy jsou veli citlivé na kolísání polohy hladiny horní vody, tj. i za írně vyššího stavu vody ohou být překročeny návrhové paraetry, zejéna rychlosti. Postup výpočtu základních paraetrů balvanitého bazénového rybího přechodu se od štěrbinového RP neliší, pouze je potřeba počítat s následujícíi rozdíly: Mezi skutečnýi a požadovanýi rozěry budou náhodné odchylky rozěrů nejen vlastního žlabu, ale i balvanitých přepážek (tj. výšky a šířky). Štěrbina nebude ít po výšce konstantní světlost, ale bude írně proěnlivá; šířka štěrbiny usí odpovídat iniální požadované šířce pro daný druh ryby. Boční stěny balvanů nebudou ít svislé, budou proudění odlišně usěrňovat, a proto se bude výsledné proudění v bazénku lišit od proudění plánovaného. Vzhlede k vysoké drsnosti stěn a dna bude tluení energie vody v porovnání s betonovou konstrukcí účinnější, a proto je ožné se při shodných návrhových paraetrech držet blíže axiální dovolený hodnotá (např. ěrný disipovaný výkon). V případě iskovitého příčného profilu bazénového rybího přechodu je nutné pro posouzení ěrné disipované energie počítat se skutečný objee vody v bazénu. V případě oezeného prostoru pro uístění RP je nutné navrhnout enší počet štěrbin, protože se zvyšující se počte štěrbin roste průtok včetně nároků na obje bazénu. První dvě přepážky by ěly být vyšší, aby za vyššího stavu horní vody nedocházelo k přepadu vody přes přepážku; nadbytečná voda by zvyšovala ěrný disipovaný výkon. Dále se doporučují hlubší štěrbiny s vyššíi přepážkai, aby nedocházelo k nezatopenéu přepadu přes nízkou hranu balvanu; nezatopený přepad á zpravidla nedostatečnou výšku a pouze zvyšuje turbulenci vody v bazénu - 25 2014 Katedra hydroeliorací a krajinného inženýrství, České vysoké učení technické v Praze
Vzhlede k nahodilosti tvarů a rozěrů použitých balvanů je vhodné írně (cca 10-20 %) předienzovat kapacitu prvních dvou přepážek a po uvedení RP do provozu nastavit požadovaný průtok a průběh hladin zúžení štěrbiny nebo zvýšení prahu štěrbiny; za návrhového stavu (poloha horní a dolní vody) bude rozdíl hladin na každé štěrbině celého RP přibližně shodný; v případě odchylek je ožné požadované hladiny nastavit úpravou plochy štěrbiny; v případě velkých rozdílů spádu na jednotlivých štěrbinách, dojde pravděpodobně i k překročení axiálních dovolených rychlostí - 26 2014 Katedra hydroeliorací a krajinného inženýrství, České vysoké učení technické v Praze
Příloha č. 3 Schéa procesu stavebního řízení a realizace stavby vodního díla VÝCHOZÍ PODKLADY vodohospodářské poěry průtoky, odběry, tok splavenin a další hydrologické údaje pozekové poěry vlastnické vztahy, tok vodní dílo, přilehlé pozeky, příp. budovy, kounikace aj. ichtyologické poěry průzku a hodnocení INVESTOR (fyzická nebo právnická osoba) předprojektová studie studie proveditelnosti investiční záěr (IZ) konzultace s orgáne ochrany přírody a regionální pracoviště AOPK ČR AUTORIZOVANÝ PROJEKTANT - zpracování dokuentace KOMISE PRO RYBÍ PŘECHODY - odborné stanovisko v úrovni IZ nebo zpracované DÚR, příp. DSP STAVEBNÍ ÚŘAD úzení řízení o uístění stavby dokuentace pro úzení řízení (DÚR) závazné stanovisko orgánu ochrany přírody rozhodnutí o uístění stavby INVESTOR žádost o dotaci z OP ŽP se schválenou projektovou dokuentací a pravoocný rozhodnutí o uístění stavby VODOPRÁVNÍ ÚŘAD (speciální stavební úřad na odboru životního prostředí) stavební řízení dokuentace stavby ke stavebníu povolení (DSP) řízení o povolení stavby vodního díla řízení o povolení nakládání s vodai závazné stanovisko orgánu ochrany přírody prováděcí dokuentace alé stavby na ohlášení INVESTOR přidělení dotace technický a autorský dozor realizace stavby VODOPRÁVNÍ ÚŘAD kolaudační řízení nebo závěrečná prohlídka stavby dokuentace skutečného provedení stavby (rozhodnutí o uvedení do předčasného či zkušebního provozu) ukončení výstavby a trvalé užívání stavby kolaudace - 27 2014 Katedra hydroeliorací a krajinného inženýrství, České vysoké učení technické v Praze
Použité zkratky: AOPK ČR = Agentura ochrany přírody a krajiny ČR NDOP = Nálezová databáze ochrany přírody MVE = Malá vodní elektrárna MZP = iniální zůstatkový průtok MŽP ČR = Ministerstvo životního prostředí ČR OP ŽP = Operační progra Životní prostředí RP = rybí přechod - 28 2014 Katedra hydroeliorací a krajinného inženýrství, České vysoké učení technické v Praze
Příloha č. 4 Ilustrace Obr. 1 Sklon rybího přechodu (4.3.3). Obr. 2 Přírodní obtokové koryto (4.4.1). - 29 2014 Katedra hydroeliorací a krajinného inženýrství, České vysoké učení technické v Praze
Obr. 3 Příčný řez překážkou (4.4.1). Obr. 4 Příčný řez tůní (4.4.1). - 30 2014 Katedra hydroeliorací a krajinného inženýrství, České vysoké učení technické v Praze
Obr. 5 Dnové peřeje a rapy, Drsnění dna (4.4.2 a 4.4.5). Obr. 6 Vstup do rybího přechodu (4.5.1) - 31 2014 Katedra hydroeliorací a krajinného inženýrství, České vysoké učení technické v Praze
Obr. 7 Využití náhonu pro igraci ryb (4.5.6) Obr. 8 Uístění rybího přechodu vzhlede k typu igrační bariéry (4.5.7) - 32 2014 Katedra hydroeliorací a krajinného inženýrství, České vysoké učení technické v Praze
Příloha č. 5 00 00 001 Sezna zpracovávaných Standardů péče o přírodu a krajinu (Voda v krajině) Obecné Názvosloví 01 Kontroly, hodnocení, plánování 02 Technologické postupy 02 001 Vytváření a obnova tůní 02 002 Obnova vodního režiu rašelinišť a praenišť 02 003 Revitalizace drobných vodních toků a jejich niv 02 004 Péče o vodní toky vč. břehových porostů 02 005 Extenzivní hospodaření na rybnících 02 006 Rybí přechody 03 Bezpečnost při práci a ochrana zdraví - 33 2014 Katedra hydroeliorací a krajinného inženýrství, České vysoké učení technické v Praze
2014 České vysoké učení technické v Praze Katedra hydroeliorací a krajinného inženýrství Thákurova 7 166 29 Praha 6 Kaplanova 1931/1 148 00 Praha 11 SPPK B02 006: 2014 www.standardy.nature.cz 2014-34 2014 Katedra hydroeliorací a krajinného inženýrství, České vysoké učení technické v Praze