MIKROBIOLOGIE ŠEDÝCH VOD

Podobné dokumenty
Mgr. Michaela Vojtěchovská Šrámková Prof. Ing. Jiří Wanner, DrSc. Ústav technologie vody a prostředí, VŠCHT Praha

Státní zdravotní ústav Šrobárova 48, Praha 10

ZKUŠENOSTI S OVĚŘOVÁNÍM ÚČINNOSTI HYGIENIZACE TECHNOLOGIÍ ZPRACOVÁVAJÍCÍCH BIOODPADY

POROVNÁNÍ METOD STANOVENÍ INDIKÁTORVÝCH ORGANISMŮ V ČISTÍRENSKÝCH KALECH

P r a c o v n í n á v r h. VYHLÁŠKA ze dne 2013, o nákladech dodatečné kontroly. Předmět úpravy

Umělá koupaliště. Hodnocení rozborů vody Konzultační den. RNDr. Jaroslav Šašek

ZPĚTNÉ VYUŽITÍ ODPADNÍ A DEŠŤOVÉ VODY

Moderní metody stanovení mikroorganismů

ZNOVUVYUŽITÍ ŠEDÝCH A DEŠŤOVÝCH VOD V BUDOVÁCH

Legislativa vody. Pitná, teplá, rekreační, užitková, odpadní

Membránové ČOV. Radek Vojtěchovský

Způsoby hodnocení výsledků (a základy QMRA)

Problematika provozu chladicích věží poblíž obytné zástavby ( , 18. konference Zdraví a životní prostředí, Milovy)

Provozní zkušenosti úpravy vody pomocí membránové mikrofiltrace na keramických membránách s předřazenou koagulací/flokulací

Požadavky na jakost pitné vody

LIMITY V MIKROBIOLOGII ODPADŮ LIMITY V MIKROBIOLOGII ODPADŮ

Státní zdravotní ústav Expertní skupina pro zkoušení způsobilosti POSKYTOVATEL ZKOUŠENÍ ZPŮSOBILOSTI AKREDITOVANÝ ČIA

Biologické příčiny nemocí z pitné vody nejběžnější a nejrozšířenější zdravotní riziko - asociované s pitnou vodou

Mikrobiální bezpečnost potravin rostlinného původu

Hodnocení současného stavu zásobování pitnou vodou ve Zlínském kraji z pohledu hygienika

Jméno a příjmení: Datum odevzdání protokolu:

Chemila, spol. s r.o. Chemická a mikrobiologická laboratoř Za Dráhou 4386/3, Hodonín

Návrh vyhlášky o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě v kontextu se zákonem o hnojivech č. 156/1998 Sb.

PRŮTOKOVÁ CYTOMETRIE - PERSPEKTIVNÍ ALTERNATIVA V ANALÝZE MIKROBIOLOGICKÝCH UKAZATELŮ KVALITY VOD

PT#V Mikrobiologický rozbor vody

Úvod do potravinářské legislativy Lekce 7-1: mikrobiologické požadavky na potraviny

VÝSLEDKY TESTŮ MIKROFILTRACE PROVEDENÝCH NA TŘECH ÚPRAVNÁCH VODY V ČESKÉ REPUBLICE

Mikrobiální kontaminace sedimentů. Dana Baudišová

Protokol o zkoušce č. D47/2008 STANOVENÍ BAKTERICIDNÍ ÚČINNOSTI PŘÍPRAVKU ISOLDA DEZINFEKČNÍ MÝDLO

AQUATEST a.s. Zkušební laboratoře. Co znamenají naměřené hodnoty v pitné vodě?

Obsah. Zprávu vypracovali: RNDr. Jaroslav Šašek, Mgr. Petr Pumann, Ivana Jahnová, Alena Dvořáková

ONLINE BIOSENZORY PŘI HLEDÁNÍ KONTAMINACE PITNÉ VODY

12 Postupy vedoucí ke snižování environmentálních a zdravotních rizik při nakládání s biologicky rozložitelnými odpady

Přístroje na doúpravu pitné vody z hlediska mikrobiologie MUDr. Markéta Chlupáčová Státní zdravotní ústav, Praha

PŘÍLOHY. Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady. o minimálních požadavcích na opětovné využívání vody

Vliv dešťových srážek na mikrobiologickou kvalitu koupacích vod

Státní zdravotní ústav Expertní skupina pro zkoušení způsobilosti POSKYTOVATEL ZKOUŠENÍ ZPŮSOBILOSTI AKREDITOVANÝ ČIA

Státní zdravotní ústav Expertní skupina pro zkoušení způsobilosti POSKYTOVATEL ZKOUŠENÍ ZPŮSOBILOSTI AKREDITOVANÝ ČIA

Státní zdravotní ústav Expertní skupina pro zkoušení způsobilosti POSKYTOVATEL ZKOUŠENÍ ZPŮSOBILOSTI AKREDITOVANÝ ČIA

PT # V / 3 / 2011 MIKROBIOLOGICKÝ ROZBOR VODY PROGRAM ZKOUŠENÍ ZPŮSOBILOSTI LABORATOŘÍ PRAHA, SRPEN 2011

Laboratoř CHVaK. č posouzená u ASLAB dle ČSN EN ISO/IEC 17025:2005

METODIKA NÁVRHU SYSTÉMU VYUŽITÍ ŠEDÝCH VOD VE VYBRANÝCH OBJEKTECH

ZKOUŠENÍ MALÝCH ČISTÍREN ODPADNÍCH VOD VE VÚV TGM, V.V.I

LEGISLATIVA VE VODNÍM HOSPODÁŘSTVÍ SE ZAMĚŘENÍM NA OMEZENÍ CHEMICKÉHO A MIKROBIÁLNÍHO ZNEČIŠTĚNÍ

i) hygienické limity mikrobiologického, parazitologického na venkovních hracích plochách.

DESINFEKČNÍ ÚČINEK FERÁTŮ PRO ÚPRAVU PITNÉ VODY LABORATORNÍ TESTY A ČTVRTPROVOZNÍ APLIKACE

VYBRANÉ PATOGENNÍ BAKTERIE V SEDIMENTECH. Dana Baudišová, Andrea Benáková

Zdravotní nezávadnost individuálních dávek pitné vody. RNDr. Jaroslav Šašek, SZÚ Praha

Optimalizace metody PCR pro její využití na vzorky KONTAMINOVANÝCH PITNÝCH VOD

Konference o snižování spotřeby vody a souvisejících energií. Plzeň 2019

Ladislava Matějů Magdalena Zimová Státní zdravotní ústav Šrobárova 47, Praha 10

VANOQUAT. Mycí a dezinfekční přípravek pro potravinářství. Mikrobiologická dokumentace přípravku

Odběr vzorků pro mikrobiologickou analýzu ČSN EN ISO : RNDr. Jaroslav Šašek SZÚ Praha

Plán programů zkoušení způsobilosti/externího hodnocení kvality (PT/EHK) na rok 2015

MIKROBIOLOGICKÉ PARAMETRY PRO NAKLÁDÁNÍ S ODPADY ZE STRAVOVÁNÍ A KUCHYNÍ

STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV CENTRUM ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Šrobárova 48, Praha 10 Tel , Fax: , voda@szu.

Číslo rozboru: Místo odběru: Obec Limit /nejistota +/- Fyzikální a chemické ukazatele:

Využití membránových technologií při úpravě vody na vodu pitnou

Protokol o zkoušce č. 571/2007

MORAVSKÁ VODÁRENSKÁ, a.s. Oddělení kontroly kvality vody Dolní novosadská, Olomouc

ODSTRAŇOVÁNÍ KYANIDŮ Z MODELOVÝCH VOD


Citlivost vybraných kmenů bakterií k dezinfekčním přípravkům

OPĚTOVNÉ VYUŽÍVÁNÍ ODPADNÍCH VOD - NUTNOST V BLÍZKÉ BUDOUCNOSTI: DŮVODY, MOŽNOSTI VYUŽITÍ A LEGISLATIVA. Jiří Wanner

Mikrobiologické požadavky. Kamila Míková

Cíle práce. Výběr alternativních metod pro detekci:

Vodohospodářské laboratoře, s.r.o.

Převařování pitné vody jako rychlý nástroj k prevenci infekčních onemocnění při problémech v zásobování vodou (metodické doporučení SZÚ)

Úvod do potravinářské legislativy Lekce 7-1: mikrobiologické požadavky na potraviny

Laboratoř CHVaK. č posouzená u ASLAB dle ČSN EN ISO/IEC 17025:2005

Mikroorganismy ve vodě

Hodnocení vstupů a výstupů zařízení pro zpracování biologicky rozložitelnými odpady z kuchyní a stravoven

Výskyt patogenních mikroorganismů (S. aureus, P. aeruginosa) v koupacích vodách a jejich korelace s indikátory fekálního znečištění

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ VYUŽITÍ ŠEDÝCH A DEŠŤOVÝCH VOD V BUDOVÁCH FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ OBCÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Konference SNEH, Brno 17. května 2017 Petr Havlíček HARTMANN-RICO a.s.

ABITEC, s.r.o. zkušební laboratoř Radiová 7, Praha 10

TECHNICKÉ UKAZATELE PRO PLÁN KONTROL JAKOSTI VOD V PRŮBĚHU VÝROBY PITNÉ VODY

Součástí semináře bylo praktické procvičování účastníků ve vzorkování kalů pro stanovení mikrobiologických ukazatelů.

Dana Baudišová. Novinky v mikrobiologii vody 2014

MASTITIDY KLINICKÉ SUBKLINICKÉ 20-40%

ENÍ S VODOU. Vlastnosti vody

koliformní bakterie KTJ/100ml ČSN EN ISO /A Escherichia coli KTJ/100ml ČSN EN ISO /A

NOVINKY V MIKROBIOLOGII ODPADŮ

Průlom v oblasti šetrné rezidenční výstavby: Botanica K (1,2) získala jako první rezidenční projekt v ČR certifikaci BREEAM na úrovni Excellent

Příloha č.: 1 ze dne: je nedílnou součástí osvědčení o akreditaci č.: 96/2012 ze dne:

Oxidační účinek ferátů na autotrofní a heterotrofní mikroorganismy

PROTOKOL O ZKOUŠCE č /2015

Hygiena rukou a používání rukavic. MUDr. Bohdana Rezková, Ph.D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU

Martina VESELÁ * APLIKACE UV ZÁŘENÍ PRO DEZINFEKCI VYČIŠTĚNÝCH ODPADNÍCH VOD

VYUŽITÍ PRŮTOKOVÉ CYTOMETRIE PRO DETEKCI ÚČINNOSTI FILTRACE BAKTERIÍ V PROCESECH ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD

Příloha č. 1 k MP č. 04/14. Datum účinnosti. Identifikace metody (SOP) Zk.č. 1 M-CH 01 Stanovení teploty ČSN

OBOROVÁ SPECIFIKACE Březen 2010

Kontrola kvality vod z pohledu Zdravotního ústavu ÚL. Pavel Bernáth

Státní zdravotní ústav. Kvalita pitné vody v ČR a její zdravotní rizika

Stanovení účinnosti chemické dezinfekce vody ( chemické aspekty )

OPĚTOVNÉ VYUŽÍVÁNÍ ODPADNÍCH VOD. Jiří Wanner

Jsou ve veřejných vodovodech nebezpečné bakterie? MUDr. Markéta Chlupáčová Státní zdravotní ústav, Praha

Profil vod ke koupání - jezero Poděbrady

Aplikace membrán pro čištění komunálních odpadních vod

GUAA TAK TROCHU JINÁ DEZINFEKCE

Transkript:

MIKROBIOLOGIE ŠEDÝCH VOD Státní zdravotní ústav Šrobárova 48, Praha 10 Ladislava Matějů, Zdislava Boštíková ladislava.mateju@szu.cz Vodárenská biologie 2019

Definice šedých vod Šedá voda (GW) - voda z vodovodů, prádelen, koupelen, sprchy nebo umyvadla, kromě odpadních vod z toalet, pisoárů, bidetů, kuchyňských umyvadel a myčky nádobí (pren 16941-2). Opětovné použití GW může představovat zdravotní a environmentální rizika Zdravotní rizika způsobuje zejména mikrobiologická kontaminace a cehmické látky a organické polutanty (v šedé vodě zjištěno téměř 280 organických mikropolutantů revue Parameters affecting greywater quality and its safety for reuse, 2014 Adi Maimona, Eran Friedlerb, Amit Grossa )

Rizika šedých vod - mikroorganismy mikrobiální rizika GW dle mnoha studií představuje Salmonella spp., Norovirus (genotyp GI a GII), Enterovirus, E. coli, Giardia, Pseudomonas aeruginosa, Staphylococcus aureus, Clostridia a Rotavirus, legionely, mykobakteríe (Burrows a kol., 1991; Eriksson et al., 2002;Friedler, 2004, Jefferson et al., 2004, Katukiza et al., 2015, Keely a kol., 2015, O'Toole a kol., 2012, Dalahmeh, 2016) GW může obsahovat podle různých autorů 10 5 10 8 /100 ml koliformních bakterií (Casanova a kol. 2001, Gerba a kol. 1995), 10 5 KTJ/100 ml E. coli a 10 4 KTJ/100 ml enterokoků (Dixon 1999, WHO 2006) 10 7 CFU / 100ml koliformních bakterií (De Gisi et al., 2016) GW při skladování prochází změnami v kvalitě a může docházet k pomnožení mikroorganismů. Celkové koliformní a termotolerantní koliformní bakterie (TKB) se v průběhu 48 hodin mohou zvýšit z 10 na 10 5 KTJ / 100 ml (Dixon 1999). Jako nejrizikovější a cílový patogen pro mnoho studií je stanovena E. coli

Rizika šedých vod - mikroorganismy koupelna prádelna Enterohemoragická E. coli EHEC Enterotoxigenní E. coli ETEC Entero-invazivní E. coli EIEC Enteropatogenní E. coli EPEC Enteroagregativní E. coli EAEC Difúzně adherentní E. coli DAEC Vzhledem ke složitosti metod pro kvantitativní stanovení patogenních E. Coli je jejich monitoring v šedé vodě ve studiích ojedinělý. kuchyň Pro stanovení rizik ve studiích Se předpokládá že každá E coli je patogenní https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/s0048969718313755#f0035 Quantitative microbial risk assessment of Greywater on-site reuse Kuang-WeiShiabCheng-WenWangaSunny C.Jiangb

Hlavními možnostmi opětovného použití jsou splachování toalet zahradní zavlažování Splachování toalet a zavlažování představují dvě odlišné cesty expozice šedé vody: respirační trakt trávicí trakt Expozice nemusí nutně znamenat nepřijatelnou hrozbu. Existenci potenciálních rizik. Nedostatek studií k posouzení zdravotního rizika spojeného s využíváním GW brání jejich většímu využívání. Využití GW a potencionální rizika https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/s0048969718313755#!

Využití GW a potencionální rizika Studie posouzení rizik pro použití GW Greywater reuse - Assessment of the health risk induced by Legionella pneumophila Marina Blanky, Yehonatan Sharaby, Sara Rodríguez-Martínez, Malka Halpern, EranFriedlera, 2017 https://doi.org/10.1016/j.watres.2017.08.068 Quantitative microbial risk assessment of Greywater on-site reuse Kuang-WeiShi, Cheng-WenWang, Sunny C.Jiang, 2018 ( USA, Čína) https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/s0048969718313755#!

Greywater reuse - Assessment of the health risk induced by Legionella pneumophila Studie kvantitativně vyhodnotila zdravotní riziko, které může vzniknout vdechnutím aerosolů kontaminovaných legionelami v důsledku opětovného použití ne-pitných GW. Kvantitativní hodnocení mikrobiálních rizik (QMRA) bylo provedeno pro dva možné expoziční scénáře na základě shromážděných údajů o koncentracích Legionella pn. v pitné vodě a v GW : zahradní zavlažování a splachování toalet. https://doi.org/10.1016/j.watres.2017.08.068

Greywater reuse Assessment of the health risk induced by Legionella pneumophila QMRA odhalila, že : - riziko (roční) spojené s opětovným použitím ošetřených a chlorovaných GW pro zahradní zavlažování a splachování toalet nebylo výrazně vyšší než riziko spojené s použitím pitné vody pro stejné účely, - ve všech studovaných scénářích bylo zdravotní riziko vyplývající z opakovaného použití upravených a chlorovaných GW v souvislostí s infekcí Legionella pn. malé. - opakované použití neupravených nebo upravených, ale nechlorovaných GW, je spojeno se značně vyššími zdravotními riziky a tyto GW by se neměly využívat - pro využití upravené nechlorované šedé vody pro splachování toalety je zdravotní riziko přijatelné.

Quantitative microbial risk assessment of Greywater on-site reuse Kvantitativní hodnocení mikrobiálních rizik bylo provedeno s cílem odhadnout rizika pro veřejné zdraví pro dva scénáře opětovného použití šedé vody: splachování toalet a zavlažování potravinami. Byla analyzována kvalita šedé vody domácností ze tří zdrojů (koupelna, prádelna a kuchyň). Expozice různých scénářů byla zpracována pomocí modelu Monte-Carlo. Výsledky ukázaly, že šedá voda ze všech tří domácích zdrojů může být bezpečně použita ke splachování toalety pouze po úpravě, např. mikrofiltrace. Infekční rizika patogenních E. coli při splachování toalety upravenou GW jsou téměř zanedbatelná i v nejhorším scénáři, kde se předpokládá, že všechny druhy E. coli jsou patogenní. Rizika infekce jsou stále daleko pod referenčním bodem (USA). Závěr ze studie: opětovné využívání šedé vody na místě by se mělo podporovat, ale s vědomím, že existuje zdravotní riziko.bezpečné opětovné použití GW vyžaduje vhodný a dobře navržený systém úpravy. Pro přizpůsobení a vypracování stávajících předpisů / pokynů a pro posouzení výkonnosti systémů zpracování a opětovného používání GW by mělo být použito posouzení rizik.

Legislativa pro nakládání s šedými vodami Některé země mají vypracovaná pravidla pro používání recyklovaných šedých vod. Pravidla nejsou jednoznačná, jsou vypracována v závislosti na účelu a použití recyklovaných šedých vod, včetně limitů (zavlažování, použití na splachování WC) Většinou nejsou předem dané požadavky na technologie přečištění, vody na výstupu mají různou kvalitu. WHO vydalo Doporučení pro bezpečné využití odpadních vod, exkrementů a šedých vod (WHO, 2006). BS 8525-2:2011 Greywater systems. Domestic greywater treatment equipment Requirements and test methods NSF/ANSI 350-:2014 Onsite Residential and commercial water reuse treatment systeme, návrh pren 16941-2 On-site non-potable water systems Part 2: Systems for the use of treated greywater (2017).

Limity pro mikrobiologické parametry v recyklovaných šedých vodách (pren 16941-2) parametr KTJ/100ml tlakové mytí, omývání postřikem, zavlažování postřikem a mytí aut splachování WC aplikace ne postřikem zavlažování zahrad*** praní prádlapračky E.coli negativní nález 250 250 250 Intest. enterokoky negativní nález 100 100 100 Legionella pneumophila* 10 N/A N/A N/A koliformní bakterie** 10 1000 1000 1000 * vždy, kdy existuje zdravotní riziko ** koliform. bakterie jsou indikátorovým organismem pro kontrolu účinnosti úpravy šedých vod ***pokud byla voda použita k zavlažování produktů ke spotřebě (stravování), musí být poskytnuty spotřebiteli informace o úpravě plodin (vaření, loupání, důkladné umytí v pitné vodě apod.)

Současný stav využití šedých vod v České republice V ČR neexistují legislativní předpis pro využití s šedivých vod. Pravidla u stávajících projektů a požadavky na kvalitu recyklovaných šedých vod byly určeny místně příslušným hygienikem nebo se hygienik k projektům z hlediska monitoringu mikrobiologických parametrů vůbec nevyjadřoval. jediný monitorovaný projekt je projekt Botanica K 3,4 Ve sklepních místností je umístěna technologie pro úpravu šedých vod, která funguje pro obě dvě sekce domu (K3 a K4). V domě se dohromady nachází 99 bytů. Šedé vody představují vody pouze z koupelen, tj. ze sprch, van a umyvadel. sedimentační nádrže o objemu 4 m 3 (odběrné místo č. 1) aerační nádrže o objemu 4 m 3 (odběrné místo č. 2) dvě nádrže o objemu 1 m 3 s deskovými ultrafiltračními membránami. dvě akumulační nádrže o objemu 1 m 3 (odběrové místo č. 3) v potrubí za akumulačními nádržemi, je do vyčištěné vody dávkován chlornan sodný 7.patro stoupačka (odběrové místo č. 4)

Limity pro mikrobiologické parametry v recyklovaných šedých vodách pro splachování toalet E.coli KTJ/100ml inst. enterokoky KTJ/100ml Legionella sp. KTJ/100ml koliformní bakterie KTJ/100ml CP při 22 C KTJ/100ml CP při 36 C KTJ/100ml zbytkový chlór mg/l zbytkový chlór mg/l BS 8252-1-2000 250 soukr. 5* Max. 240 US norma veř. 2,2* Max. 200 Botanica3,4 pr EN 16941-2 0 150 100 - - 0 100 ND - - 100 ND** 1000 - - 3 1000 - - - 1000 - - - - 200 - < 2,0 0,5 2,5 0,2 0,3 < 2,0 < 5,0 0,5 2,5 - < 2,0 * MPN ** Legionella pneumophila ND negativní nález

Současný stav využití šedých vod v České republice log (KTJ/100 ml) 6 5 4 3 2 1 Enterokoky log (KTJ/100 ml) 7 6 5 4 3 2 1 0 Escherichia coli 0 16.04.2018 25.04.2018 02.05.2018 09.05.2018 16.05.2018 23.05.2018 30.05.2018 06.06.2018 13.06.2018 18.06.2018 26.06.2018 23.07.2018 20.08.2018 20.09.2018 27.10.2018 07.11.2018 21.11.2018 26.11.2018 27.11.2018 28.11.2018 29.11.2018 30.11.2018 01.12.2018 02.12.2018 04.12.2018 16.04.2018 25.04.2018 02.05.2018 09.05.2018 16.05.2018 23.05.2018 30.05.2018 06.06.2018 13.06.2018 18.06.2018 26.06.2018 23.07.2018 20.08.2018 20.09.2018 27.10.2018 07.11.2018 21.11.2018 30.11.2018 01.12.2018 04.12.2018 log (KTJ/100 ml) 7 6 5 4 3 2 1 0 TKB 02.05.2018 09.05.2018 16.05.2018 23.05.2018 30.05.2018 06.06.2018 13.06.2018 18.06.2018 26.06.2018 23.07.2018 20.09.2018 27.10.2018 07.11.2018 21.11.2018 26.11.2018 27.11.2018 28.11.2018 29.11.2018 30.11.2018 01.12.2018 02.12.2018 04.12.2018 log (KTJ/100 ml) 7 6 5 4 3 2 1 0 Pseudomonas aeruginosa 09.05.2018 16.05.2018 23.05.2018 30.05.2018 06.06.2018 13.06.2018 18.06.2018 26.06.2018 23.07.2018 20.08.2018 20.09.2018 27.10.2018 07.11.2018 21.11.2018 26.11.2018 27.11.2018 28.11.2018 29.11.2018 30.11.2018 01.12.2018 02.12.2018 04.12.2018 log (KTJ/100 ml) 5 4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 16.04.2018 16.05.2018 13.06.2018 Legionella pneumophila 23.07.2018 20.08.2018 27.10.2018 21.11.2018 26.11.2018 27.11.2018 30.11.2018 01.12.2018 02.12.2018 04.12.2018 data ze sedimentace odběrné místo č. 1

Současný stav využití šedých vod v České republice Nálezy mikrobiologických parametrů (v log KTJ na 100ml) v odběrových 1,3 a 4 v období duben prosinec 2018 7,00 log (KTJ/100 ml) 6,00 5,00 4,00 3,00 E. coli TKB Enterokoky Pseudomonas aer. Legionella 2,00 1,00 0,00 16.04.2018 25.04.2018 02.05.2018 09.05.2018 16.05.2018 23.05.2018 30.05.2018 06.06.2018 13.06.2018 18.06.2018 26.06.2018 23.07.2018 20.08.2018 20.09.2018 27.10.2018 07.11.2018 21.11.2018 26.11.2018 27.11.2018 28.11.2018 29.11.2018 30.11.2018 01.12.2018 02.12.2018 04.12.2018 Datum odběru E.coli, koliformní bakterie, intestinální enterokoky, Pseudomonas aeruginosa a Legionella pneumophila v akumulační nádrži pouze ojediněle a ve stoupačkách ani v jednom případě. V akumulační nádrži (tj. před dezinfekcí NaClO) byla E. coli detekována jednou (1 KTJ/100 ml a Pseudomonas aeruginosa šestkrát (1-13,5 KTJ/100 ml), že redukce patogenů pouze vlivem zařazení ultrafiltrační membrány dosahovala u všech těchto ukazatelů pěti až šesti logaritmických jednotek. Zbytková kontaminace pak vymizela pravděpodobně vlivem aplikace dezinfekčního činidla (NaClO).

Současný stav využití šedých vod v České republice Závěr: Technologie recyklace šedých vod použitá v objektu Botanica K 3,4, se ve sledovaném období jevila jako bezproblémová. Vyčištěná voda ve většině sledovaných biologických i fyzikálně-chemických parametrů splňovala dokonce požadavky na pitnou vodu a neprojevil se žádný problém se zápachem, barvou nebo zákalem. Díky využití šedé vody se v objektu snížila spotřeba pitné vody v současné době o 25 %, ale v budoucnu se nevylučuje i vyšší úspora spotřeby vody. Obecně Opětovné použití šedé vody (GW) pro zavlažování na místě se stává běžnou praxí po celém světě. Je třeba hledat nové cesty jak s vodou šetřit. Projekty na recyklaci šedých vod určitě nelze zastavit a je třeba přistupovat k řešení problému komplexně a rizika zvažovat ze všech stran. Recyklace šedých vod v bytových domech a úředních budovách v zahraničí funguje bez problému přes téměř 20 let. Poděkování Příspěvek byl vypracován s laskavým svolením firmy Skanska reality a.s., která umožnila zveřejnění dat mikrobiologických parametrů šedých vod

Děkuji za pozornost