POŠTOVNÍ HISTORIE MĚSTA JIČÍNA Jiří Drška
ODDÍL PRVNÍ Úvod do historie. Město Jičín se nachází v severovýchodních Čechách v tzv. Jičínské kotlině. Svůj vznik datuje do roku 1297 1304. Svůj největší rozkvět prožil za doby Albrechta z Valdštejna, který jej chtěl mít za centrum svého Frýdlantského vévodství. Jeho zavraždění (1624), ale ambiciozní plán zhatilo a Jičín se stal provinčním městem bez většího významu. Kumburské panství, kam patřil i Jičín, získal Rudolf z Tiefenbachu a poté Šternberkové, kteří jej prodali r.1710 Janu Josefovi z Truttmansdorffu, tomuto rodu patřilo město až do roku 1945. Do Jičína se 1. listopadu 1784 přestěhoval z Nového Bydžova krajský úřad a tak se stal i městem krajským a to až do roku 1850. Ve městě také sídlilo vojsko a tak bylo potřeba zřídit i poštu. Význam pošty nespočíval jenom v přepravě dopisů, balíků peněz a osob, ale také v oblasti zpravodajské. Pošta přivážela totiž do města ty nejčerstvější zprávy ze vzdálených míst, proto byla vždy s napětím očekávána trubka postiliona, signalizující příjezd dostavníku. Knížecí komora a rada v Jičíně za Valdštejna obstarávala poštovní spojení tzv postboty. Valdštejn měl svého poštmistra a kurýry, jak o tom hovoří záznam o jeho pobytu v Karlových Varech. Sám vedl čilou korespondenci se svými staviteli v Jičíně, dokázal poslat i několik dopisů po sobě v jediný den. Jinak doručování v této době obstarávali soukromí poslové a kurýři. Státní správa se starala pouze o pravidelné spojení Prahy s Vídní a Vratislaví asi dvakrát týdně. V r. 1624 dědičně dostal poštu v českých zemích hrabě z Paarů. Panovník Karel VI v roce 1722 převzal správu poštovnictví v dědičných habsburských zemích a zřízením vrchní poštovní správy v Praze ( 1763 ) došlo k budování pevnější zemské státní pošty. V roce 1829 došlo k centralizaci poštovní správy zřízením nejvyšší dvorské poštovní správy ve Vídni. V roce 1837 byl vydán rakouský poštovní zákon, který platil v českých zemích až do roku 1946. Od roku 1848 podléhala pošta ministerstvu pro obchod, živnosti a veřejné práce ve Vídni. O poštovnictví v Jičíně nemáme dlouho žádných zpráv. Podle chorografické mapy z roku 1720, je Jičín uváděn jako poštovní stanice, ale nevíme, je-li tomu tak.
Na mapě z roku 1758 jsou zakresleny poštovní silnice, jenž vedou přes vrchnostenské úřady a jedna z nich vede z Prahy přes Libáň do Jičína, kde se rozdvojuje na Libuň Rovensko Turnov a druhá pak přes Novou Paku Studenec do Vrchlabí. Pošta Pošta byla v Jičíně zřízena roku 1754 a propůjčena Tobiáši Auovi, který ji roku 1758 postupuje Ignáci Weyrauchovi, ale jen nakrátko, neboť již příští rok ji dědičně získává Jan Smetana. V roce 1763 zakupuje poštu Jan Eisner, kterému je též uděleno dědičné privilegium. Po jeho smrti vdova po něm privilegium ztrácí a poštu bez dědičných práv dostává Jan Reiner Mycka. Po Myckově smrti je ponechána pošta jeho dcerám Anně Lipavské a Kateřině Joaneli. Muž Anny, Dr. Johan Lipavský, žádá o propůjčení pošty roku 1805 a později přenáší tento úřad na Jana Poláčka, který se stává poštmistrem 9.12.1808. Pošta v těchto dobách sídlila s největší pravděpodobností v různých domech a to podle bydliště majitele úřadu. Jan Poláček, ale již roku 1793 zakupuje dům číslo 46 na Holínském předměstí (bývalý jezuitský seminář) a zřídil zde po svém nastoupení do úřadu poštu. Roku 1814 umírá a poštu převzal jeho syn Jan a roku 1855 druhý syn Karel. V roce 1850 pošta vyhořela, ale byla opravena a sloužila dále svému účelu. Pošta nebyl jen vlastní úřad, ale patřily k ní i stáje, neboť se na poštách přepřahalo. Pro domnělou krádež 6 000 zl.byl Karel Poláček r 1861 z úřadu suspendován. Krádež však provedl syn listonoše Skalského. Administrátorem se stal Leopold Procházka, který si vzal za expeditora Jana Čapka. Karel Poláček v roce 1863 umírá a dům byl r. 1865 vydražen. Dcera Karla Poláčka, Anna, dostává cestou milosti poštu zpět a s ní zůstává i Jan Čapek. V roce 1866 za války Prusko-Rakouské odváží Čapek peníze v posledním okamžiku do Českých Budějovic a celý měsíc pošta v Jičíně nepracovala. 22. července se Čapek do Jičína vrací a roku 1867 dostává za odměnu poštmistrovství v Poděbradech. Po smrti Anny Poláčkové dostal konkursem poštu Robert Příhoda a to 1. dubna 1873.
Poštovní mapa Království českého, vydal Antonín Elsenwanger v první polovině sedmdesátých let 18.století Převzato z publikace Poštovnictví v Čechách na Moravě a ve Slezsku. V těchto dobách vyjížděly poštovní vozy tažené koňmi na různé strany. Spojení bylo s Nymburkem Brandýsem Prahou, přes Hořice do Hradce Králové. Spojení také bylo do Nové Paky. Jak vypadaly jednotlivé roky ve službách jičínské pošty od jejího začátku, dle Monografie c.k. poštovního úřadu v Jičíně z roku 1898 od jičínského poštovního ředitele Václava Engelmanna.
Rok 1756 Pramen: k. k.priv.und.konigl. poln.u.korf.sächs.priv.geographisches Reise-Post-und-Zeitungs-Lexicon von Teutsschland atc:zum all semainen Nutzen derer Postamter z roku 1756 Označení Jičína jako pošty Lexikon neuvádí, zpracován byl pro poštu říšskou, pouze málo míst uvádí jako poštu. směr do Prahy: a) kurs do Prahy, docházející každou neděli přes Brandýs, Nymburk, Městec Králové, Jaroměř a Náchod, dále kurz z Trutnova přes Novou Paku, dále kurs z Hostinného přes Paku a tedy také přes Jičín z pohraničních míst ve Slezsku. b) kurz Žitavský přes Mladou Boleslav (odbočka tedy na Jičín) přes Benátky a Brandýs c) ve čtvrtek o 8. hodině se tytéž kurzy opětují směr z Prahy: d) v pondělí ráno o 5. hodině vrací se kurz nazpět (spojení Jičína s Hradcem) e) ve čtvrtek se totéž spojení opakuje f) od spojení Prahy s Vídní na Kolín, odbočka z Kolína do Hradce a tedy spojení na Jičín Vše je pouze úvaha vycházející z lexikonu. ( viz.engelmannova Monografie c.k..jičínské pošty) V městských protokolech je záznam o poště v Jičíně z 23.10. 1767. Až v roce 1947 nalezl na zámku Lednice PhDr Jan Morávek (jičínský rodák) v archivu, jenž byl na zámku ukryt před nálety a poté vrácen do Rakouska - Register über sämtliche Postationen in den K.K.Erblëndern etc -česky- Seznam veškerých poštovních stanic C.K. dědických zemí atd. Podle tohoto seznamu byla v Jičíně pošta zřízena 12. 1. 1754
Rok 1798 Pramen: Topographisches Post Lexikon aller Ortschaften der k.k. Erbländer Von Christian Crusius, kontrollirendem Office der k.k.postwagen- Hanpexpediti on in Wien Označení Jičína: GITSCHIN ( Giezin, Giezinium ) Boh.Bidseh.kr.eine treye Stadt unter dem Schüze der Herschaft Kumburg Oulibitz mit zwey Vorstädten die Alt und Neustadt genannt, ehedem uter dem Namen Zidzina Bekahntes Dorf zwishren Bargen atc.postation (označení Jičína jako poštovní stanice) Poštovní stanice má spojení: a) od kurzu Mladá Boleslav-Hradec Králové se stanicemi Hořice, Jičín Sobotka do Mladé Boleslavi z Hradce Králové V pondělí ve 3. hod. odp. příjezd v 10. hod v noci do Mladé Boleslavi Hradce Králové v pátek v 10. hod. večer- příjezd v 5. hodin ráno. b) od kurzu Praha - Žitava přes Benátky, Kuří Vody - Rumburk, od odbočky z Kuřích Vod do Mnichova Hradiště, Hodkovic, Liberce, od odbočky z Mladé Boleslavi, Sobotky-Jičín, Nová Paka, Hostinné, každý čtvrtek a neděli c) samostatný kurs Jičín-Nová Paka v pondělí a pátek
Spojení s Vídní. Překresleno z Engelmannovi Monografie C.K. jičínské pošty Sídlo jičínské pošty v letech 1808-1877, současná podoba. Foto autor.
Rok 1802 Pramen: Nev verfertigtes Catastrum von Jaroslaus Schaller Priester des Ordens der frommen Schulen Prag ze dne 15. července 1802 Spojení města Jičína s Prahou bylo dle zprávy o příchodu a odchodu pošty listovní a poštovních vozů toto: Příjezd do Prahy pošty listovní z Jičína : V neděli ráno od směru z Trutnova přes Jičín, Mladou Boleslav, Benátky současně s poštou Hořickou. Ve čtvrtek se toto spojení opakuje. V jízdě s poštovním vozem do Prahy bylo nutno buď. 1. k jízdě použít jízdy z Hradce Králové, jež byla v Praze každý pátek večer a neděli ráno 2. neb použít spojení přes Mladou Boleslav po silnici žitavské (v sobotu příjezd do Prahy ( doloženo )
Výřez z Poštovní mapy Království českého, vypracované a nakreslené litoměřickým kanovníkem a kartografem František Kreibichem (1759 1833. Vydal Eduard Rainold, Praha 1819. Gitschin (Jičín) byl křižovatkou tří poštovních tras. Od Trutnova, Josefova a Sobotky. Vyznačeny jsou poštovní trasy se vzdálenostmi v poštovních mílích. Jedna čárka = 1 míle Jedna a půl čárky = 1.5 míle Dvě čárky = 2 míle Jedna poštovní míle se rovnala dvěma mílím geografickým. Převzato z publikace Poštovnictví v Čechách,na Moravě a ve Slezsku Největší rozkvět poštovní silniční dopravy byl v letech 1837-1861.
Rok 1835 Pramen: Reise-Taschen-Lexicon für Böhmen von Rainold im Jahre 1835 (sepsán 1832) Označení Jičína: GITSCHIN, Munizipalstadt, Sitz des k.k.bidsrower kreisamtes etc. 3800 Einwohner, Gesellschaftswagen alle Tage von Prag, 12postmeilen von Prag. Postamt anf der Schlesischen strasse. Silnice Slezská obsahuje tyto úřady, směrem k Jičínu, dávajíc současný přehled spojení: 1. Vrchní poštovní úřad Praha 2. Vrchní poštovní úřad Nehvizdy 3. Vrchní poštovní úřad Brandýs 4. Vrchní poštovní úřad Lysá nad Labem (poštovní doprava a sběrna dopisů) 5. Vrchní poštovní úřad Lysá 6. Vrchní poštovní úřad Poděbrady 7. Vrchní poštovní úřad Králové Městec (poštovní doprava a sběrna dopisů) 8. Vrchní poštovní úřad Jičín 9. Vrchní poštovní úřad Nová Paka 10. Vrchní poštovní úřad Hořice 11. Vrchní poštovní úřad Jaroměř 12. Vrchní poštovní úřad Náchod 2. K silnici Slezské přiléhá silnice Vratislavská s poštovními úřady v Sobotce, Olešnici a Trutnově (který leží částečně na silnici Slezské), k úřadům těm druží se sběrny a to v Hostinném pro Olešnici, ve Vrchlabí taktéž, v Trutnově pro Sobotku. 3. K silnici Slezské a Vratislavské druží se silnice Žitavská s poštovními úřady v Mladé Boleslavi, Benátkách, Kuřích Vodách, Jablonném u Mimoně. Z rozlohy těchto uvedených poštovních úřadů lze soudit opět na dopravu mezi Boleslaví a Jičínem přes Sobotku a na dopravu přes Novou Paku a Hořice po silnici Slezské.
Rok 1857 1861 Nejvyšší vývin silniční dopravy. Přehled poštovních směrů z Jičína vycházejících a Jičínem křižujících dle věstníků pro obchodní ministerstvo. Kurs 1. Věstník 1857 Cariol post Jičín Poděbrady a zpět zastavená v roce 1858 odjezd: z Jičína ve 12.30, v Poděbradech 17.15 z Poděbrad v 9.15, v Jičíně 14.10 kurs 2. Věstník 1858 Jízdní pošta Jičín Nový Bydžov a zpět odjezd: z Nového Bydžova v 13.00, v Jičíně 16.15 z Jičína v 5.10 v N.Bydž. 8.15 kurs 3. Věstník 1858 Rychlík s kondukterem (Mallepost) Horka-Jičín-Liberec a zpět s dvěma expedicemi 1.11.1859 Tour: I.expedice z Horek v 8.45 v Jičíně 11.20 z Jičína v 12.20 v Liberci 18.15 II.expedice z Horek ve 2.15 v Jičíně 4.55 z Jičína v 5.25 v Liberci 11.20 Retour: I.expedice z Liberce 15.00 v Jičíně 20.45 z Jičína 21.15 v Horkách 00.05 II.expedice z Liberce v 8.30 v Jičíně 14.15 z Jičína 15.15 v Horkách 18.05 kurs 4. Věstník 1858 Rychlík s kondukterem z Rumburka přes Jičín na Horka a zpět až do 1. 1. 1861 od té doby existuje jen jako rychlík Jičín Rumburk odjezd z Rumburka v 12.00, v mladé Boleslavi v 23.15, z M.B. v 23.50, v Jičíně 04.05, z Jičína 05 00, na Horkách 07.50,odjezd z Horek v 16.00, v Jičíně 18.25, v M.B. v 23.05,z M.B. 23.50, v Rumburku 10.35 kurs 5. Věstník 1858 Jízdní pošta Jičín Hořice a zpět odjezd z Jičína 13.00, v Hořicích 15.30 odjezd z Hořic 06.00, v Jičíně 08.20
kurs 6. věstník 1858 Rychlík z Kolína do Jičína a zpět na místo kursu 1. odjezd z Jičína 10.00, v Kolíně 04.35 odjezd z Kolína 21.45, v Jičíně 04.40 kurs 7. Věstník 1858 Jízdní pošta Jičín Lomnice Semily a zpět odjezd z Jičína 06.00, v Semilech 10.00 odjezd z Semil 15.00, v Jičíně 18.45 kurs 8. pěší spojení z Rožďalovic přes Libáň do Jičína kurs 9. pěší spojení s Jilemnicí Zřízením dráhy Liberecké berou uvedené kursy následující změny v roce 1859. kurs 10. směr č.6. prodloužen až do Turnova - tudíž rychlík Kolín Jičín- Turnov a zpět Odjezd z Turnova v 17.30, v Jičíně 20.20, z Jičína v 22.00, v Kolíně 04.35 kurs 11. Nově zavedena jízdní pošta z Horek do Jičína se čtyřmi kursy I. z Horek 08.45, v Jičíně 11.20 z Jičína 10.00, v Horkách 12.05 II. z Jičína 14.40, v Horkách 16.30 z Jičína 17.40, v Horkách 20.30 prodloužením dráhy Liberec přes Turnov na Horka a) vypuštěn rychlík Turnov Jičín Horka b) vypuštěn kurs č.7 na Semily V roce 1861 zůstávají směry: směr č. 6 směr č. 4 směr č.10 mající o jednu expedici navíc směr č. 2 směr č. 5 směr č. 8
Rok 1862 1875 Přehled poštovních směrů Jičínských dle údajů Jana Čapka. 1. rychlík (Mallefahrt) Kolín Jičín Rumburk včetně úřady na trati a zpět 2. rychlík Jičín Rumburk ( včetně Sobotky a Mladé Boleslavi) a zpět 3. 3x jízdní pošty denně Jičín Nová Paka Horka a zpět 4. rychlá jízda (Eilfahrt) Jičín Hořice Hradec a zpět 5. jízdní pošta Jičín Sobotka Mladá Boleslav a zpět 6. jízdní pošta Jičín- Turnov a zpět 7. jízdní pošta Jičín - Nový Bydžov a zpět 8. pěší posel Jičín Kopidlno Libáň Rožďalovice a zpět 9. pěší posel Jičín Železnice od roku 1867 Všechny tyto směry existují i za poštmistra p.příhody Ještě existují: 1. rychlá jízda z Turnova do Jičína a zpět 2. rychlík Jičín - Kolín a zpět (v roce 1857) Rok 1875 1881 Dle zápisku Barbory Příhodové, vrchní poštmistrové v.r. 1. Těžištěm dopravy je otevření dráhy Jičín Ostroměř Jičín při vlacích 721,725,726,723, se současným zastavením rychlé jízdy Kolín Jičín. 2. otevřena jízdní pošta Jičín Poděbrady a zpět 3. otevřena jízdní pošta Jičín Nový Bydžov (zastavena 20.10.1875) 4. pěší posel z Milíčevsi do Jičína ( zprvu 2x,později jednou denně) 5. rychlá jízda Jičín Hořice Hradec Králové (zastavena 15.8.1882) 6. jízdní pošty ( 3 ) do Horek a zpět 7. jízdní pošta Jičín Sobotka 8. dvě jízdní pošty do Sobotky a zpět 9. rychlá jízda a jízdní pošta Jičín Turnov a zpět 10. pěší posel Rožďalovice Libáň Jičín 11. pěší posel Jičín - Železnice
Rok 1882 1885 Doprava směrů pošty jičínské dle změn ve věstnících c.k. Poštovního ředitelství v Praze. 1. doprava na trati Jičín Ostroměř při vlacích 721,725,722,726,723 2. doprava na trati Jičín Ostroměř Hradec Králové vlaky 1/703, 5/707, 4/702, 6/706 3. pěší posel z Miličevsi a zpět (po zrušení jízdy Jičín Nový Bydžov) 4. rychlá jízda Jičín Sobotka Mladá Boleslav a zpět I. expedice odjezd z Jičína v 10.00 II. expedice odjezd z Jičína v 22. 00 5. rychlá jízda Jičín Nová Paka (odjezd v 11.00) 6. jízdní pošta Jičín Nová Paka (odjezd v 17.00) 7. jízdní pošta Jičín Železnice (odjezd v 11.00) 8. rychlá jízda Jičín Kopidlno 9. rychlá pošta Jičín Turnov (odjezd v 06.00) 10. jízdní pošta Jičín Turnov (odjezd v 15.00) 11. pěší posel Jičín - Radim Rok 1884 1886 Dle sdělení officiala Storma ve Warnsdorfě Směry č. 1,2,4,5,7,8 a 11 zůstávají, přistupuje: 12. pěší posel Jičín Radim II.expedice 13. Jízdy mezi Jičín Nová Paka Horka trvají takto: a) jízdní pošty 3x denně (odj.: 09.00,14.15 a 17.15) směr Horka (odj.: 07.00,01.00 a 17.45) směr Jičín b) rychlá jízda dle nového systému: 05.30 směr Hořice 21.00 směr Jičín
Rok 1886 1897 Veškerá doprava až na vyjímky přenesena na trati: 1. Jičín Ostroměř 2. Jičín Ostroměř - Hradec Králové 3. Velký Osek Trutnov Poříč 4. Stará Paka Liberec Pardubice 5. Velký Osek - Vídeň 6. Jičín Praha ( dráha obchodní) 7. Kopidlno Bakov (dráha obchodní) Směry tyto zatlačily postupem času všechny kursy na listu 7. a doprava na nich se mění dle různých jízdních řádů. K síti přiléhají: a) jízda a pěší posel z ( Lomnice) Železnice Valdice Jičín b) pěší posel z Radimi c) dvě jízdy z Turnova a zpět ( zánik 1903 po zavedení dráhy)
VLAKOVÁ POŠTA Vlaková pošta, zřízena v Rakousku 1850 (Vídeň Bohumín), se objevuje v Jičíně se zavedením dráhy. Jde o vlakovou poštu nižšího řádu. Železniční doprava: r.1871 Jičín Ostroměř, r. 1886 Jičín-Nymburk-Praha a r. 1903 Jičín Turnov,přebírá hlavní tíhu přepravy a zůstává jen několik jízdních pošt a rychlých jízd do míst kam nejede vlak. Zůstává i několik pěších poslů ( Milíčeves, Rožďalovice, Železnice ). Zaváděny jsou několikrát denně jízdy na nádraží. Přehled poštovních směrů z Jičína a do Jičína v roce 1892. Z Jičína Druh dopravy čas směr Vlak č. 202 ambulance 404 5.25 Jízdní pošta do Turnova 5.30 Jičín Praha (obchodní dráha) Jičín Turnov přes Libuň Vlak č. 824 amb. 389 8.35 Jičín - Ostroměř Pěší pošta 8.40 Jičín - Radim Vlak č. 826 Dopr.zřízenci dr. 12.00 Listovní pošta pro Bydžov,Osek,Chlumec,Prahu Jízdní pošta Železnice 12.15 Jičín Valdice Železnice Vlak č. 206 amb.134 2.05 Jičín - Praha Vlak č. 828 amb. 390 3.30 Jičín - Ostroměř Pěší pošta Radim II. 3.45 Jičín - Radim Jízdní pošta Turnov II. 5.25 Jičín Turnov přes Libuň Pěší pošta Železnice II. 5.45 Jičín - Železnice Vlak č. 830 Doprovod pošt.kondukterem 7.05 Jičín - Ostroměř
Do Jičína Druh dopravy čas směr Vlak č. 821 Amb.390 7.35 Ostroměř - Jičín Jízdní pošta Ze Železnice I. 7.15 Železnice - Jičín Jízdní pošta z Radimi 7.30 Radim - Jičín Jízdní pošta z Turnova 10.25 Turnov - Jičín Vlak č. 823 Amb. 389 11.30 Ostroměř - Jičín Vlak č. 825 Doprava zř. dráhy 2.15 Ostroměř - Jičín Pěší pošta z Radimi II. 3.30 Radim - Jičín Jízdní pošta Z Turnova II 3.35 Turnov - Jičín Pěší pošta ze Železnice II. 5.35 Železnice - Jičín Vlak č. 827 Poštovní konduktér 7.35 Ostroměř - Jičín Vlak č. 204 Amb. 404 9.30 Praha - Jičín Vlak č. 829 nádražní kondukter 10.15 Ostroměř - Jičín
SEZNAM MÍST,OBCÍ A SAMOT K POŠTOVNÍMU ÚŘADU PŘIDĚLENÝCH V R. 1898 1. Březina - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 2. Březinka - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - přespolní pošta Rajon II. 3. Brada - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 4. Čeřov - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - přespolní pošta Rajon I. 5. Čejkovice - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - obecní posel ze Starého Místa 6. Bukvice - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - přespolní pošta Rajon II. 7. Dvorce - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - obecní posel z Robou 8. Holín - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - přespolní pošta Rajon I. 9. Hubálov - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - obecní posel z Hubálova 10. Jarošov - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 11. Kbelnice - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - přespolní pošta Rajon I. 12. Křelina - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - přespolní pošta Rajon II. 13. Lázně u sv. Trojice - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - obecní posel z Ostružna 14. Lhota Hlásná - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - přespolní pošta Rajon II. 15. Lhota Kacákova - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - obecní posel z Robou 16. Lochov Horní - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 17. Lochov Dolní - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - přespolní pošta Rajon I. 18. Moravčice - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 19. Náchodsko - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - obecní posel z Robous 20. Nadslav - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - přespolní pošta Rajon II. 21. Ohaveč - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - přespolní pošta Rajon I. 22. Ostružno - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - obecní posel z Ostružna 23. Oulibice - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - obecní posel z Oulibic 24. Prachov - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - přespolní pošta Rajon I. 25. Podhradí - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - přespolní pošta Rajon II. 26. Popovice - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - obecní posel z Popovic 27. Pazderna - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - obecní posel z Ostružna 28. Robousy - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - obecní posel z Robous 29. Rybníček - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - přespolní pošta Rajon I. 30. Řeheč - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - obecní posel z Robou 31. Soudná - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - obecní posel ze Soudné 32. Staré Místo - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - obecní posel ze Starého Místa 33. Šlikoves - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 34. Střevač - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - přespolní pošta Rajon II. 35. Štidla - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 36. Vokšice - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - hajný panství Vokšice 37. Veliš - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - přespolní pošta Rajon II. 38. Žabínek - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - přespolní pošta Rajon I.
NOVÁ POŠTA Robert Příhoda zakoupil pozemek na Valdickém předměstí a staví zde patrový dům, kam se roku 1877 stěhuje i poštovní úřad. Zde sídlí dosud. Roku 1864 je do Jičína zaveden telegraf a zřízena je telegrafní stanice. Vede ji Adolf Loyka a sídlila v různých domech ve městě a až roku 1885 je přemístěna do budovy pošty na Valdickém předměstí a stává se součástí C.K.poštovního a Telegrafního úřadu. Tento úřad se 1.ledna 1885 dostává do státní správy a dále jej vedl Adolf Loyka. V roce 1898 se pošta stěhuje do prvního poschodí budovy. Kanceláře zde má přednosta a sídlí zde telegraf. Od 1.srpna 1896 byla zavedena přespolní pošta. Vykonávali ji dva doručovatelé: První cesta: Veliš Nadslav Štidla Střevač Březina - Lhoto Hlásná Bukvice - Křelina Podhradí Šlikoves Druhá cesta: Čeřov Kbelnice Brada Rybníček Holín Lochov Horní a Dolní Ohaveč Hurychovna Budova jičínské pošty postavené v roce 1877. V roce 1920 byla zavedena poštovní autobusová doprava. Na fotografii je před budovou pošty jeden z prvních takovýchto autobusů
Pokrok šel ale dál a tak 31. července 1907 byla v Jičíně zřízena telefonní stanice. V roce 1920 byla poště přičleněna správa poštovní autobusové dopravy s linkami: 1920 Jičín Sobotka, Jičín Nová Paka 1921 Jičín Libuň. 1945 Jičín Nový Bydžov, Jičín Trutnov, Jičín Lázně Bělohrad. 1947 Jičín Vysoké Veselí. K jičínské poště patřily i poštovny Úlibice, Prachovské skály a Ostružno. V roce 1954 měla jičínská pošta dvousetleté výročí. Bohužel se nijak nepřipomínalo a ani nebylo nijak filalatelisticky zdůrazněno např.: pamětním razítkem. V sedmdesátých letech dvacátého století byla v zahradách za poštou postavena telekomunikační budova jako součást jičínské pošty. Poštovní provoz se začal modernizovat. Budova pošty pak byla přestavěna v devadesátých letech do dnešní podoby. Telekomunikační budova přechází pod Telecom a není součástí pošty. Od 1.12. 1984 byla zřízena úřadovna pošty Jičín 3 v nově postavené obchodní budově Družba o rok později Jičín 4, která měla úřadovnu v Úlibicích, které patřily k Jičínu.Hlavní pošta byla označena jako Jičín 1.
Pohlednice jičínského náměstí zachycuje jeho každodenní život. Právě přijela pošta a ta byla vždy očekávaná, protože přivážela zprávy z celého světa. Fotografie budovy pošty na Valdickém předměstí, současná podoba.
POLNÍ POŠTA V JIČÍNĚ Již od roku 1776 sídlilo v Jičíně vojsko. Vystřídalo se tu několik pluků. Trvalým se stal až v roce 1860 pluk č.74, který sídlil v bývalé jezuitské koleji. Od roku 1871 sídlil v Jičíně 43. prapor zemské obrany č.11. Chtěl-li Jičín ve městě posádku udržet, musel jak bylo tenkrát zvykem, postavit pro ni kasárna a poté je pronajímat eráru. To se stalo a kasárna byla postavena po levé straně lipové aleje směrem na Valdice. Vojsko ve městě samozřejmě využívalo hojně místní poštu a tak máme k dispozici tuto korespondenci s útvarovými razítky. Armáda, ale měla i svoji polní poštu, kterou používala při manévrech a samozřejmě při válečném tažení a dále používala i útvarová razítka. Nejvzácnější a nedostupná jsou razítka polní pošty z války Prusko Rakouské, jejíž jedno z dějství se odehrálo v bitvě u Jičína a samotném Jičíně, kde po dobití města Pruskou armádou sídlila i její polní pošta. Razítka polní pošty Rakouské armády používaná při bitvě v roce 1866 v okolí Jičína. Jejich čísla,ale byla No.7; No.11 a No.18 Razítko používané polní poštou Pruské armády. ( razítka přetištěna z Votočkovi Monografie československých známek 14.díl )
Dopis s útvarovým razítkem zeměbraneckého pluku č.11, který sídlil v Jičíně odeslaný jičínskou poštou.
Poštovné Svůj vývoj prodělaly i poplatky za posílání dopisů tzv. poštovné. Způsob placení se také časem měnil. Nejprve platila zásada, že za doručení dopisu zaplatil odesílající a adresát, každý polovinu poštovného, což při odeslání vyznačil poštmistr škrtem pera nebo rudky po úhlopříčce dopisu. Později bylo možno celé poštovné uhradit při odeslání a to bylo vyznačeno škrtem pera nebo rudkou křížem po diagonále dopisu. Výše poštovného se určovala podle váhy zásilky v lotech. Cenu poštovného a váhu zásilky vyznačil poštmistr na líc nebo i rub dopisu a připojil i další značky např.: noticku NB (NOTA BENNE), nebo EXOFFO, tj.: úředně, později franco (zaplaceno), recepis s číslem. (evidovaná zásilka) apod. V roce 1794 např.: dopis o váze 1 lot stál 8 krejcarů ; 0,5 lotu - 4 kr. 2 loty - 32 kr. Od roku 1798 ( 1.8. ) zvýšeno o 50% ; od 15. 11. 1803 dalších 30% ; od 1.11.1806 dalších 50%, doporučený 1 zlatý 6 kr o hmotnosti 3 loty. Od 1. 10. 1810 byla cena dle hmotnosti rozdělena na deset skupin a dle vzdálenosti poštovních stanic. Do čtyř poštovních stanic a nad 4 poštovní stanice. (4 poštovní stanice = 60 km). V roce 1811 byly sazby sníženy na polovinu. V roce 1817 byla provedena další úprava vztahu váhy a vzdálenosti přepravy zásilek. K deseti skupinám hmotnosti bylo přiřazeno sedm pásem dle počtu poštovních stanic a náležitě upravena výše poštovného. 1.8. 1842 došlo k další změně. Poštovné se hradilo podle vzdálenosti v poštovních mílích a to do 10 p.mil (75.8 km) a nad 10 p.mil a podle jedenácti skupin hmotnosti zásilky. Např.: dopis ½ lotu do 10.p.mil cena 6.krejcarů. V roce 1847 byla hranice posunuta na 20 p.mil. V roce 1848 stanovena nová pásma a to do 10 p.mil, 10 20 p.mil a nad 320 p.mil. Například dopis vážící 1 lot poslaný na vzdálenost do 10 p.mil stál 6 krejcarů a dopis 1/2lotu na vzdálenost 10 20 p.mil také 6 krejcarů. Od 1.června 1850 byl zaveden nový způsob placení poštovného a to poštovními známkami a tak vše hradil odesilatel. Začala tak nová éra poštovnictví a sběratelství. Známky se staly novým fenoménem sběratelství a to trvá dodnes. Se zavedením poštovních známek byla upravena v R U pravidla poštovního provozu a stanoveny poplatky za přepravu poštovních zásilek podle vzdálenosti, váhy a druhu zásilky. Váha byla odstupňována po 1 lotu.
Poštovné za obyčejnou listovní zásilku do váhy 1 lotu doručenou v místě bylo 2 krejcary, do 10 p.mil 3 krejcary, do 20 p.mil 6 krejcarů a nad 20 p.mil 9 krejcarů. Příplatek za doporučenou zásilku v místě 3 krejcary u ostatních zásilek 6 krejcarů. Za vyžádaný Retour- Recepiss (zpáteční recepis) doporučené zásilky se platilo 6 krejcarů. Nejmenší částka 1 krejcar se platil za tiskopis do váhy 1 lotu. První známky byly vydány v hodnotách 1,2,3,6 a 9 krejcarů. Další změnou byla, od 1. 11. 1858, změna poplatků v důsledku měnové reformy přechodem od zlatého konvenční měny ( 1 zlatý = 60 krejcarů), na rakouský zlatý (1 zlatý = 100 krejcarů). Tím došlo k úpravě poštovních poplatků. Např.: dopis na vzdálenost do 10 p.mil stál 5 krejcarů a na vzdálenost 10 20 p.mil 10 krejcarů, při váze do 1 lotu. Vzdálenost větší než 20 p.mil 15 krejcarů, příplatek za doporučený dopis 15 krejcarů. Od 1. 1. 1866 byla zrušena vzdálenostní pásma a zůstala dvě a to v místě obvodu pošty a poštovné v Rakousku Uhersku. V roce 1869 byly zavedeny korespondenční lístky se sníženou sazbou 2 krejcary. V roce 1873 ( 1. 7.) došlo v R U k přechodu na metrický systém a váha dopisů byla stanovena do 15 gramů a do 250 gramů. Cena do 15 gramů 5 krejcarů do 250 g 10 krejcarů. 1. 1. 1883 byla zvýšena základní hmotnost dopisů na 20 gramů. Velkou změnou bylo roku 1899 zavedení korunové měny, kdy 1 Kronen (koruna) = 100 Heller (haléřů). Přepočet ze zlatého na koruny byl 1 : 2 tj.: 1 Gulden (zlatý) = 2 Kronen (koruny), 1 Kreuzer (krejcar) = 2 Heller (haléře). Samozřejmě byly vydány i známky v nové měně. Podle tohoto klíče bylo upraveno i poštovné. V novém státě Českaslovenské republice, která vznikla 28.října 1918 byly stanoveny nové základní sazby za poštovní zásilky. Ty se až do roku 1937 dělily na cca pět sazeb, psaní do 20gramů a za každých 20g hmotnosti, dopisnice, příplatek za doporučenou zásilku a spěšnostní příplatek. Od roku 1937 se psaní dělilo na pět tarifů až do 1 kg. Po válce bylo poštovném děleno na místní a ostatní. V době měnové reformy od 1.6. 1953 do 18.6. 1953 byly poplatky ve staré měně desetinásobkem ceny před reformou a zároveň padesátinásobkem měny nové. V nové měně byla sazba za dopis až do roku 1979, 60haléřů a v místě potom 40haléřů dopis do 20g. Dopisnice stála 30h, a doporučeně 1Kčs. Pro socialistické organizace od roku 1970 do 1979 zvýšeno poštovném 1Kčs do 20g a 1,60 od 20g do 1kg. Dopisnice 50h a doporučeně a spěšně za 3 Kč. Od roku 1979 pak všichni za dpis 1Kčs do 20g, nad 20g do 500g 2Kčs a do 1kg 3Kčs. Dopisnice 50h a doporučeně a spěšně 3Kčs. To je jen ukázka poštovních sazeb za dopisy. Ale poštovní sazby jsou pestrou a složitou záležitostí a podléhají času a ekonomickým podmínkám.
ODDÍL DRUHÝ Poštovní razítka jičínské pošty Identifikací každého poštovního úřadu jsou poštovní razítka. Nejinak tomu je i v případě pošty jičínské. Každá z pošt má svoje specifická razítka, která ukazují na tvůrčího ducha pana poštmistra. Později byla ale razítka dělána centrálně a pouze razítka příležitostná jsou ukázkou dobré práce návrhářů a jejich zhotovitelů. V kombinaci se zajímavými frankaturami hledíme na krásná svědectví doby v níž vznikaly. Razítka dělíme do základních skupin: 1. razítka poštovních sběren,místních a nádražních poštovních úřadů a novinových expedicí 2. razítka vlakových pošt 3. razítka nádražních poštovních schránek 4. razítka polních pošt 5. razítka příležitostná 6. razítka úřední 7. razítka různá Dále rozlišujeme tvary razítek: A řádková do 1850 B oblouková 1835 1860 ( různé druhů rámečků a oblouků) C rámečková 1800-1860 D němá - zvláštních tvarů 1850-1858 E jednookruhová 1850-1918 F čárková 1848 1918 G dvoukruhová 1840 dodnes M můstková (krátký nebo dlouhý můstek ) S strojová Poznámka: dělení dle Votočkovi monografie
Nejprve se nepoužívala žádná další data. Později to byl den a měsíc, pak přibyl od roku 1867 i rok a to buď celý letopočet, nebo poslední dvě čísla. Nejprve byl název pošty německý, později ( 1871 ) dvojjazyčný. Po roce 1870 se začal používat expediční údaj pošty : F = Früh ráno; V = Vormittag dopoledne; M = Mittag- v poledne; N = Nachmittag odpoledne; A nebo ABS = Abend - večer. Od roku 1892 pak arabské a římské číslice, arabské dopolední, římské odpolední a večerní, expedici pošty. Na zásilkách také najdeme razítka recomandační, dále razítka upozorňující na cenný obsah zásilky, razítka pro doplatné, razítko FRANCO (od 1.května 1839 kdy platí poštovné odesilatel) razítka pro opožděné dopisy a další údaje. Jednotlivá poštovně historická období dělíme na údobí: Rakousko - Uherské do 28.10.1918 ČSR I první republiky do 15.3.1939 B und M nacistického protektorátu do 9.5.1945, ČSR II, ČSSR, období totality do konce roku 1989 ČSFR porevoluční do 31.12.1992 ČR ( po rozpadu ČSFR) - České republiky od 1.1.1993 do současnosti. První a druhé řádkové razítko používané na jičínské poště.
Období rakouské - předznámkové - od roku 1754 1850. V době založení pošty v Jičíně se pravděpodobně razítka nepoužívala. Zatím o tom neexistuje důkaz. Razítka se používala jen u vrchních poštovních správ a v několika málo českých a moravských poštovních stanicích. Nařízení o používání razítek vydal hrabě Paar 23.7.1781. Od 1.9.1782 pak měla být používána na všech poštovních úřadech. V letech 1790 1817 se přestalo prakticky razítek používat. Důvody nejsou známy. Razítko ( v: GITSCHIN ) z této doby, ale existuje a to z roku 1810 (viz. Ing.Z.Štorch Filatelie 19/87) je tedy možné, že se jím razítkovalo i před rokem 1800. V roce 1818 se začalo razítek používat bez vyjímky na všech poštovních úřadech. Poštovné v těchto dobách hradil buď odesilatel při podání, nebo adresát při dodání. Možnost byla též úhrada: polovina při podání a druhá polovina při dodání. V roce 1794 např. dopis o váze 1 lot stál 8 krejcarů ; 0,5 lotu 4 kr ; 2 loty 32 kr. Od roku 1798 ( 1.8. ) zvýšeno o 50% ; od 15.11.1803 dalších 30% ; od 1.11.1806 dalších 50%, doporučený 1 zlatý 6 kr o hmotnosti 3 loty. 1.10.1810 byla cena dle hmotnosti rozdělena na deset skupin a do vzdálenosti 4 poštovních stanic a nad čtyři poštovní stanice. Razítka jičínské pošty byla jednoduchá řádková a používala, pro vyjádření ze které pošty je dopis odeslán, německé von respektive v Jičíně jen zkratku v ( v:gitschin a v: Gitschin) Po pečlivém měření se nám ukazuji dva typy podle druhu písmen a podtypy podle jejich velikosti. Poté přichází další řádkové razítko bez onoho v a bez údaje data. Dalšími razítky je již celá řada řádkových razítek s datem ve druhém řádku vyjádřeným zlomkem nebo číslicí a německou zkratkou měsíce v různých typech. V letech 1842 se oběvují tato razítka v barvě zelené, r.1843 fialové a roku 1848 světle zelené.
Velice zajímavá jsou v této předznámkové době razítka rekomandační. Jsou dvojího typu, řádková: RECOMANDIRT v rámečku, které je známo z roku 1839 a RECOMAN.: ( bez rámečku ) z r. 1842. Doporučené zásilky, jak se jim dnes všeobecně říká, mají bohatou historii svého vzniku. Její počátek sahá až do 17.století. Tehdy, ale byly všechny dopisy i jiné zásilky zapisovány. Tak tomu bylo např.v některých německých zemích kde tehdejší Postaviso je dnes považováno za počátek služby Einschreiben neboli Doporučeně. Zprvu převážně úřední dopisy a poštovní zásilky byly pečlivě sledovány po celou dobu přepravy. Tyto zásilky, kterým byla věnována zvýšená pozornost musely být také nějakým způsobem označovány. Ty nejstarší nesly např. označení Cito,cito nebo citissime nebo Justicia. Tyto měly tedy prioritu na všech poštovních cestách při poskytování čerstvých koní, atd. Běžné bylo používání značky Nota bene která znamenala buď doušku, nebo upozornění na důležitou pasáž nebo pokyn uvedený v dopise. V průběhu 18.století se stala běžnou i na adresní straně dopisu. Značku N.B. si připojoval na adresní stranu zásilky odesilatel, později poštovní úředník. Výnosem z roku 1788 s účinností od 1.ledna 1789 vstupují oficiálně doporučené zásilky v rakouských dědičných zemích a tím také na našem území do dějin poštovního provozu. V nařízení českého zemského gubernia vyhlášeném jako dodatek k řádu listovní pošty z prosince 1788 v Praze dne 6.března 1789 se hovoří o podávání doporučených zásilek proti recepisu neboli Gegen Recepisse Zapisovaly se do protokolu a přidělovaly se jim čísla, aby byl o nich dokonalý přehled. K těmto zásilkám byl vydáván tzv. Recepis ručně psané, později tištěné potvrzení o jejím přijetí a Recepis-retour o jejím přijetí i dodání.
Období rakouské známkové 1850-1918 Rakouské císařství vydalo 1.6. 1850 své první známky a od tohoto data došlo i v našich zemích k převratné události, která poznamenala celý poštovní provoz na další staletí. Od této doby jsou nezbytnou součástí dopisů a dalších poštovních dokladů jak známky tak razítka. První rakouské známky byly vydány 1.6.1850, tištěny byly na ručním papíru od roku 1854 na papíru strojním. Byl na nich Rakouský státní znak a měly několik nominálních hodnot. Platnost měly do roku 1858. Poté již následovala celá řada emisí poštovních známek s různými náměty: Merkur, hlava císaře jako silueta, členové habsburské rodiny, vojenské motivy. Celistvosti začaly být zajímavé svojí frankaturou, razítky a dalšími doprovodnými znaky poštovního provozu. Současně s uvedením první emise známek do oběhu byla upravena i pravidla poštovního provozu a stanoveny poplatky za dopravu poštovních zásilek podle vzdáleností, váhy a druhu zásilky. Poštovné za obyčejnou listovní zásilku do váhy jednoho lotu doručenou v místě činilo 2 krejcary, do 10 poštovních mil 3 krejcary,do 2O mil 6 krejcarů. Příplatek za oznámení doručení zásilky odesilateli pomocí recepisu Recepis-Retur činilo 6 krejcarů. Řádkové razítko z konce předznámkového období na dopise se známkou první emise R U známek Na zásilkách se známkami první emise najdeme razítka řádková, používaná ještě v předznámkovém období, ale i razítka jednookruhová a dvoukruhová, která se začala používat v době platnosti známek prvního vydání. Používána byla i razítka místní různých tvarů jež mizí v roce 1860. Poté již následují razítka dvojjazyčná v celé široké škále.
Ukázka kruhových razítek v odobí 1850-1917 razítko oválné razítko jednokruhové razítko s datumem a rokem razítko náprstkové razítko s úplným datem razítko dvoukruhové a dobou odeslání dvojjazyčné razítko můstkové dvojjazyčné
Na doporučených zásilkách bylo používán nejprve razítka malé dvoukruhové s textem RECOMANDIRT a s označením N v malém kruhu. Pravděpodobně byly používány i řádková razítka Recoman z doby předznámkové. Před zavedením R - nálepek ještě razítko R No s připsaným číslem zásilky. Vznik prvních R nálepek spadá do let 1870 1875. Od tohoto roku byly používány postupně na celém území Německa a po zkušebním používání u Vídeňské pošty v roce 1885, se dnem 1.10.1886 začaly povinně používat na všech erárních poštách v celém území Rakouské monarchie a tedy i v českých zemích. Vyrobeny byly ze žlutého papíru, jsou perforovány a vedle označení - R - nesou i jméno podacího úřadu a číslo doporučené zásilky a to v černém tisku. Pro neerární pošty byly rekomandační nálepky zavedeny až v roce 1899. Dalším pokrokem v poštovního provozu byl vznik poštovních celin, což jsou lístky a obálky s již předtištěnou známkou. Nejznámějším je korespondenční lístek vydaný a používaný v Rakousko Uherské monarchii od 1.10.1869 (tzv. žluťásek) podle žluté natištěné známky v hodnotě 2 krejcary. Po této novince již následuje celá řada korespondenčních lístků s portrétem mocnáře a obrázkem orlice. Rekomandační razítka z počátku doporučených dopisů První R nálepky v R-U.
V tomto období se vznikem železnice vznikly i razítka vlakové pošty. Vlakové pošty se dělily na pošty nižšího a vyššího řádu. Byla to razítka Vlakových poštovních úřadů čili úřednických vlakových pošt z let 1850 až 1918. Razítka vlakových poštovních průvodčích- konduktérů, vlakových poštovních doprovodů a vlakových pošt nižšího řádu z let 1886 až 1918. Dále razítka vlakových poštovních průvodčích a doprovodů z let 1866 až 1918 a razítka vlakových pošt nižšího řádu z let 1898 až 1918. Ukázka vlakových razítek Masivní využití polních pošt přinesla první světová válka, která zavedla pluky na bojiště po celé Evropě. Ne jinak to bylo i s jičínským Zemským pěším plukem č.11. Landsturminfanterieregiment Nr 11.Jičín (jak se pluk německy nazýval) používal postupně polní poštu č. 8, č.24, č.52 a č.426 Dopis z bojiště první světové války s poznámkou zenzurit cenzurováno.
OBDOBÍ ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY 1918 1938 Po první světové válce vzniká samostatné Československo a pošta používá nejprve tzv. provizoria, tj, razítka zbavená německých, nebo poněmčených domicilů. Ukázka provizorních razítek s vylomeným poněmčeným domicilem První typ definitivního dvoukruhového razítka měl kromě domicilu v dolní části mezikruží písmena Č.S.P. (Československá pošta) a po straně můstku dva pootočené křížky. V datovém můstku byl vyznačen čísly den,měsíc, poslední číslice roku a čas odchodu pošty. Používána byla v letech 1919 1920. Od roku 1920 pak razítka měla pod můstkem rozlišovací čísla a písmena. Jako ozdoba byli v razítku dvě hvězdičky. Platná byla až do roku 1939. Definitivní razítka Československé pošty Typ I.
V roce 1924 poštovní správa dodala poštovním úřadům nová razítka II.základního typu. Novým typem bylo razítko bez písmen Č.S.P. Nahrazena byla třemi hvězdičkami, zůstala rozlišovací čísla a písmena. Platila do roku 1939. Dalšími razítky byla razítka peněžní služby, používaná na složenkách a vplatních šecích peněžních a pojišťovacích ústavů jakož i berního úřadu.
Razítka vlakových pošt byla také vyměněna za nová, nejprve s písmeny Č.S.P. a poté s hvězdičkami v mezikruží. Nad můstkem bylo číslo poštovní relace. Dále byla razítka pro vlakové pošty Hradec Králové Jičín Turnov a zpět. Vlaková razítka všech tří směrů pro poštu z Jičína. Poprvé se také v roce 1934 resp. 1937 objevila razítka pamětní a to při příležitosti Valdštejnské výstavy konané k třístému výročí zavraždění Albrechta z Valdštejna a potom k II. výstavnímu trhu Českého ráje.
Německá okupace 1939 1945 Protektorát Böhmen und Mähren Po okupaci Československa 15.března 1939 Německem, došlo 8.12.1939 k poněmčení domicilu na poštovních razítkách, byly vydávány nové známky s názvem protektorátu. Nejprve byl v domicilu jen poněmčený název JIČÍN na JIČIN (což lze pokládat za určitou kuriozitu) a od 5.5.1940 pak definitivní domicil německý JITSCHIN / JIČÍN Pošta používala také strojové dvojjazyčné razítko s pěti vlnkami a dvěmi hvězdičkami. Dvojjazyčné byly také rekomandační nálepky s černým rámečkem a později s rámečkem červeným a písmem černým. Máme také jedno razítko pamětní z výstavy zotavení a pohostinství z roku 1942 v barvě zelené,které je také jak se patří germanizované. Poněmčena byla též razítka vlakových pošt. V Jičíně používaly německé okupační úřady svoji Německou služební poštu Čechy a Morava, jež měla v Jičíně úřadovnu č.14. Používala čtyřřádkové gumové razítko DEUTSCHE DIENSTPOST/BÖHMEN - MÄHREN/ BEHÖRDENPOSTSTELLE JITSCHIN a číslo úřadovny 14.
Ukázky razítek a R-nálepek z doby Protektorátu B und M.
OBNOVENÁ ČESKOSLOVENSKÁ REPUBLIKA,, POZDĚJI ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA 1945 1989 S koncem druhé světové války a tím i okupace Československa přišla i celá řada provizorních razítek a poštovních zajímavostí. Jednou z nich byl i soukromý přetisk Pravda zvítězila! s lipovou ratolestí v barvě modré a červené. Vyrobil jej odborný učitel Alois Fikar, který jím přetiskl řadu hodnot posledních protektorátních známek s obrazem A.Hittlera. Několik dopisů ofrankovaných těmito známkami řádně prošlo poštou, než bylo zakázáno používání soukromých revolučních přetisků. Krátce v Jičíně pobývala i sovětská polní pošta, která sídlila v domě č.73 na Novém Městě a používala k odesílání zásilek letiště ve Vokšicích. Prvními porevolučními razítky byla znárodněná razítka na nichž došlo k vylomení Německého domicilu a to v barvě černé i červené. Používána byla od 9.5. 1945. Přeškrtán byl i německý název města na R nálepkách a poté byly nahrazeny provizoriem ve formě černého gumového razítka s textem POŠTOVNÍ ÚŘAD JIČÍN a paginýrkou vytištěným číslem. Pak už přišly definitivní nálepky červeno modré. Nahrazena byla i razítka vlakových pošt a nová vznikla pro prodloužené trasy TURNOV JIČÍN HRADEC KRÁLOVÉ / 154 a automobilová pošta JIČÍN NOVÁ PAKA HRADEC KRÁLOVÉ /1053 a Jičín- Hradec Králové Praha /1057 ta měla velký průměr. Nová razítka československé pošty pak již měla standardní malý formát, tři hvězdičky a rozlišovací číslo s písmenem. Ukázka definitivního razítka Československé pošty po roce 1945.
Přetisk Aloise Fikara
Razítka výplatních otiskovacích strojů Jičínská pošta používala od třicátých let též strojové razítko. Mezi jednotlivými razítky byly tři čárkované linky. V můstku datum a čas odeslání. Nazýván je dle výplatního stroje stejného názvu od německého výrobce Frankotyp. Povolovány byly od roku 1926. Jelikož se osvědčily, začala pošta povolovat používání těchto strojů i firmám. V Jičíně se u firem a úřadů objevily až po druhé světové válce. Razítko z výplatního stroje zavedeného za první republiky. Razítko výplatního stroje za okupace. Strojové razítko jičínské pošty dostalo po osvobození formu razítka typu se třemi hvězdičkami a čtyřmi spojovacími vlnovkami. Tento druh razítek používaný ve frankovacích strojích firmami a úřady se objevil v Jičíně roku 1953. Byly to nejprve dva a to OKRESNÍ NÁRODNÍ VÝBOR a AGROSTROJ JIČÍN a od roku 1976 MĚSTSKÝ NÁRODNÍ VÝBOR JIČÍN.
V dalších letech následovali ČESKÁ STÁTNÍ POJIŠŤOVNA pobočka JIČÍN, OKRESNÍ ODDĚLENÍ ČESKÉHO STÁTISTICKÉHO ÚŘADU a následovaly další jako např.: OKRESNÍ SOUD V JIČÍNĚ. Časem se přejmenoval Agrostroj na AGROZET a po roce 1990 ONV na OKRESNÍ ÚŘAD a MNV na MĚSTSKÝ ÚŘAD a Agrozet na SECO GROUP a.s. Dále vznikly další úřady a firmy, které frankovací stroje používají: FINANČNÍ ÚŘAD, VODOHOSPODÁŘSKÁ OBCHODNÍ SPOLEČNOST A.S., ÚŘAD PRÁCE, OKRESNÍ SPRÁVA SOCIALNÍHO ZABEZPEČENÍ, VŠEOBECNÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA, OKRESNÍ STÁTNÍ ZASTUPITELSTVÍ a CONTINENTAL TEVES. Ukázky razítek otiskovacího stroje.
Přímo na poště jsou používány výplatní stroje s kulatým razítkem a přidanými vlnkami. V roce 1973 začala pošta používat poštovní směrovací čísla, PSČ. Ta měla urychlit třídění poštovních zásilek strojním zpracováním. Došlo tedy k vydání nových razítek jak na přepážkách, tak i ve výplatních strojích. Jičínská pošta dostala PSČ 506 01.
Razítka pamětní Po roce 1945 vzniklo první pamětní razítko pro mistrovství ČSR ve střelbě. Následovalo 650.let města, v roce 1952, o 25.let později 675.let města Další dvě razítka mají označení Jičín, ale byla vydána u příležitosti prvního dne vydání známek Střelecké terče resp. známky se znakem města. (FDC pof.: 2101 a 2236)
Doporučené zásilky. Na doporučené zásilky se i nadále používali rekomandační nálepky s vyplněným podacím lístkem. S příchodem automatizace poštovního zpracování zásilek byly vyvinuty tzv. A- Posty, nálepky kam je strojově natištěno číslo zásilky a její cena. Dalším krokem pak je odbavování podle čárového kódu, který úplně změnil podobu rekomandační nálepky. R nálepky mění svůj vzhled zavedením směrovacích čísel a nálepek s propagací různých akcí. V Jičíně např. festivalem Jičín město pohádky. V osmdesátých letech dvacátého století, byly zřízeny pošty Jičín 3 a Jičín 4. V roce 1993 pak pošta Jičín 5, která spolu s poštou Jičín 1 úřaduje dodnes.
Známky a celiny se vztahem k Jičínu Celin a známek s námětem Jičína není mnoho. V období 1918 1938 vyšlo pět dopisnic. V roce 1934 to byla série tří obrazových nečíslovaných dopisnic s reprodukcemi fotografií s náměty z Jičína. Byly to, Valdštejnův zámek, Masarykovo náměstí a Nádvoří zámku. Všechny v nominální hodnotě 50h. Roku 1936, v pokračování série z roku 1935, vyšlo dalších 58 dopisnic, mezi nimi i Jičín, též hodnota 50h. V edici Poznej svoji vlast propagujte její krásy poštou byly vydány pod číslem 6. resp. 7. dvě dopisnice a to Jičín a Ossarium na vojenském hřbitově z roku 1866 u Jičína v nominálu 60 haléřů. V roce 1951 vyšla pohlednice s přitištěnou známkou Jičín (náměstí) Známka vyšla v roce 1977 k výročí 675. let města Jičína (pof. č : 2236) a to městský znak v nominální hodnotě 60h. Návrh a rytina Josef Herčík. K prvnímu dni vydání byla též vytvořena obálka prvního dne (FDC) s pamětním razítkem a rytinou města z roku 1681. Destiblok známek se znakem města a podpisem rytce p. Josefa Herčíka
Dopisnice s motivem Jičína z let 1934 a 1936.
Česká republika 1993 Prvního ledna 1993 vznikly rozdělením Česko-slovenské republiky dva suveréní státy a to Česká republika a Slovenská republika. To se samozřejmě promítlo i do poštovního provozu, tak jako se to již v historii stalo několikrát. Začaly vycházet nové známky, byla vyrobena nová razítka a formuláře atd. Pro filatelisty se opět otevřelo nové pole působnosti a mohly tak začít znovu obohacovat a budovat své sbírky. Dne 20. ledna 1993 vyšla první česká poštovní známka se znakem lva. Provoz pošty se začal s příchodem výpočetní techniky více automatizovat. Od roku 1994 bylo prvních 125 pošt automatizováno pomocí systému APOST. Po roce 2000 začíná postupná liberalizace poštovního trhu. Toto všechno se samozřejmě týká i jičínské pošty a dá se říci, že začíná nová poštovní historie. Razítka prakticky zůstávají můstková s datumem i vročením a s číslováním pro jednotlivé přepážky. Důležité pro jičínskou poštu je oddělení od telekomunikací a celková rekonstrukce pošty, která přinesla zlepšení služeb pro její zákazníky. Jelikož vzniklo a nebo se přejmenovalo několik úřadů a firem, které buď používaly a nebo začaly používat výplatní stroje pro své zásilky, vzniklo několik nových jejich otisků. Na jičínské poště byla vytvořena v roce 1992 filatelistická přepážka s vlastním razítkem a prodejem známek, známkových sešitků a celin. Od roku 1998 je na dobu konání festivalu Jičín město pohádky zřizována přepážka pohádkové pošty, kde je k dispozici pamětní razítko, případně k této události vydané celiny a R nálepky. Zájemci mají možnost nechat si vyrobit dle svého návrhu kupon známky. Vlastní známka k této každoroční události dosud vydána nebyla. Vydány byly též pamětní R- nálepky a to k festivali JMP a ke stému výročí železniční trati Jičín Turnov.
Pro propagaci Jičína byla vydána českou poštou dopisnice v nominální hodnotě 4 Kč s fotografií zámku a brány v barevné provedení. Dále v roce 1998 dopisnice bez natištěné známky s obrázkem z výtvarné soutěže a nápisem JIČÍN MĚSTO POHÁDKY. V roce 2004 opět dopisnice s natištěnou známkou v nominální hodnotě 6.50 Kč vydáno Českou poštou s kresbou části náměstí a pohádkovým drakem, s datem konání a názvem festivalu. V letech 2006 a 2007 opět dopisnice k festivalu JMP v nominálu 7.50 Kč. První k poctě V. Čtvrtka a R. Pilaře, druhá s dětským obrázkem. Další novinkou je odbavování doporučených a ostatních speciálních zásilek pomocí čárových kódů a tak byly dány do oběhu nové samolepící R nálepky v bílé barvě a s černým tiskem. V Jičíně od poloviny září 2010. Poštovnictví prošlo za dobu své existence značným vývojem, který není v žádném případě ukončen. S příchodem nových technologií se poštovní odbavování zásilek urychluje a automatizuje. Dochází k postupné liberalizaci trhu s přepravou dopisů a ostatních zásilek. Česká pošta hledá úspory v nákladech a nové přístupy k práci se zákazníky. Věřme, že budou k jejich prospěchu a že poštovní provoz bude i nadále vášní pro sběratele a historiky.
cenná nálepka APOST normální R nálepka pamětní R nálepka nejnovější typ R nálepky s čárovým kódem
Od roku 1999 je používáno při festivalu Jičín město pohádky na pohádkové poště příležitostné razítko. Každý rok se mění jen datum konání. Razítko se znakem města je používáno na filatelistické přepážce jičínské pošty.