MONITOR PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A JUDIKATURY 1. 12. 2018 31. 12. 2018 (A) PRÁVNÍ PŘEDPISY (1) NOVELA TRESTNÍHO ZÁKONÍKU Prezident podepsal novelu trestního zákoníku, která transponuje do českého právního řádu předpisy Evropské unie z oblasti např. praní špinavých peněz, maření spravedlnosti nebo úplatkářství. Novela mimo jiné zavádí trestný čin maření spravedlnosti, kterého se dopustí ten, kdo před soudem nebo mezinárodním soudním orgánem předloží věcný nebo listinný důkazní prostředek, který má podstatný význam pro rozhodnutí, a o kterém ví, že je padělaný nebo pozměněný, a to v úmyslu použít jej jako pravý. Toto ustanovení může mimo jiné negativně zasahovat do činnosti advokátů a činit je odpovědnými za důkazy, které budou předkládat v zastoupení svých klientů. Advokát by tak měl klienta jednak poučit o takovém trestném činu a dále si od klienta vyžádat prohlášení, že důkaz obdržel k tomuto účelu a nemá důvod pochybovat o pravosti a autenticitě důkazu. Novela nabude účinnosti dne 1. 2. 2019. (2) NÁVRH ZÁKONA O ZPRACOVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ Poslanecká sněmovna schválila ve 3. čtení vládní návrh zákona o zpracování osobních údajů, o kterém jsme Vás informovali v monitoru právních předpisů za měsíce duben a září Návrh zákona přizpůsobuje český právní řád Obecnému nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) a implementuje směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2016/680 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů justičními a policejními orgány. Návrh zákona například upřesňuje, jaké veřejné subjekty mají povinnost jmenovat pověřence pro ochranu osobních údajů, určuje, že dítě nabývá způsobilost k udělení souhlasu se zpracováním osobních údajů v souvislosti s nabídkou služeb informační společnosti v 15 letech, omezuje výši pokut pro veřejné subjekty, výslovně upravuje některá práva subjektů údajů (např. právo být zapomenut), posiluje řadu požadavků na správce a zpracovatele, nebo upravuje podmínky zpracování osobních údajů veřejnými subjekty (včetně soudů) či novináři. Návrh zákona též upřesňuje kompetence Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) a sjednocuje prostředky pro soudní ochranu před rozhodnutím či nečinností dozorového úřadu (ÚOOÚ) a pro soudní ochranu před nezákonným zpracováním, včetně nároků na náhradu škody. Dále návrh zákona sjednocuje a zvyšuje sankce formou 2 % nebo dokonce 4 % podílu z ročního globálního obratu podnikatele nebo absolutní částkou 20 mil. EUR pro všechny ostatní. 1
Návrhem zákona se nyní bude zabývat Senát. (3) NOVELA INSOLVENČNÍHO ZÁKONA Senát vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy novelu insolvenčního zákona, o které jsme Vás informovali v monitoru právních předpisů a judikatury za měsíce únor, březen a říjen Senát navrhuje především definovat nepoctivý záměr dlužníka jako jednání, kdy dlužník (i) neuvedl nezanedbatelnou část svého majetku v seznamu majetku, (ii) v rámci insolvenčního řízení vědomě uvedl nepravdivou informaci, (iii) zatajil některý ze svých příjmů nebo se nesnaží vykonávat pravidelně přiměřenou výdělečnou činnost, nebo (iv) z jeho chování před podáním návrhu na povolení oddlužení lze usuzovat, že chtěl poškodit své věřitele. Dále má být možné, aby soud mohl dovodit nepoctivý záměr i v jiných případech. Pro vstup do oddlužení má být dle novely zachována povinnost dlužníka uhradit alespoň 30% pohledávek nezajištěným věřitelům v průběhu 5 let. Dlužník ale již nebude muset prokazovat schopnost toto uhradit, bude však muset mít dostatečné příjmy na to, aby byl každý měsíc schopen zaplatit věřitelům částku, která odpovídá měsíční odměně insolvenčního správce. V případě, že požadovanou hranici 30% splacených pohledávek v průběhu 5 let dlužník nesplní, ale splácel každý měsíc více než 2.000,- Kč, bude moci soud nově rozhodnout o odpuštění zbytku dluhů. Novela dále zavádí možnost 3 letého procesu oddlužení v případě, kdy dlužník dokáže za tuto dobu splatit alespoň 60 % svých dluhů. Smluvní pokuty, úroky, úroky z prodlení a jiná příslušenství pohledávek by dle novely měly být nově uspokojovány jako tzv. podřízené pohledávky, tj. až po úplném uhrazení všech ostatních pohledávek zahrnutých do oddlužení. Nový návrh na oddlužení bude dle novely možné podat nejdříve po 10 letech od předchozího úspěšného oddlužení. Novelou se nyní bude opětovně zabývat Poslanecká sněmovna. (4) NOVELA ZÁKONA O REJSTŘÍKU TRESTŮ Poslanecká sněmovna schválila ve 3. čtení novelu zákona o Rejstříku trestů, která implementuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1191, o podpoře volného pohybu občanů zjednodušením požadavků na předkládání některých veřejných listin v Evropské unii. 2
Novela umožní žádat o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů pomocí vícejazyčného standardního formuláře. Pro použití výpisu v zahraničí už tak nebude potřeba ověřený překlad výpisu. Dále dojde ke zpřesnění postupu při podávání žádosti o výpis z trestního rejstříku elektronicky prostřednictvím portálu veřejné správy. (5) NOVELA TRESTNÍHO ZÁKONÍKU II Poslanecká sněmovna se bude zabývat novelou trestního zákoníku, která by do kategorie nepromlčitelných trestných činů měla zařadit trestné činy spáchané při realizaci zákona o tzv. velké privatizaci a trestné činy spáchané při realizaci veřejných zakázek a koncesních řízeních. (6) NOVELA NOTÁŘSKÉHO ŘÁDU Senát schválil a prezident podepsal novelu zákona o notářích a jejich činnosti (notářský řád), o které jsme Vás informovali v monitoru právních předpisů a judikatury za měsíce září a listopad Na základě této novely by notářskou činnost na území České republiky mohl vykonávat nejen její občan, ale i občan jakéhokoliv jiného členského státu Evropské unie, státu tvořícího Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarské konfederace. Tato novela nabude účinnosti prvním dnem třetího měsíce po jejím vyhlášení ve Sbírce zákonů. (7) NOVELA NĚKTERÝCH DAŇOVÝCH ZÁKONŮ Poslanecká sněmovna schválila ve 3. čtení novelu některých zákonů týkajících se daní a jejich správy (zákona o dani z příjmu, zákona o dani z přidané hodnoty, zákona o spotřebních daních atd.), o které jsme Vás informovali v monitoru právních předpisů a judikatury za měsíc červen Novela by měla zrušit tzv. superhrubou mzdu a 15 % sazbu daně z příjmu fyzických osob. Nově by se daň počítala z hrubé mzdy a sazba daně by dle novely byla 19 %. Dále by solidární zvýšení daně nahradila klouzavá progresivní sazba, a to 19 % pro základ daně do 1.500.000,- Kč a 24 % pro základ daně od 1.500.000,- Kč. 3
(B) JUDIKATURA (1) NÁKLADY ŘÍZENÍ V BAGATELNÍCH VĚCECH (nález Ústavního soudu, sp. zn. IV. 3859/17) Ústavní soud vyhověl ústavní stížnosti a zrušil usnesení insolvenčního soudu, kterým bylo zastaveno incidenční řízení a žalovanému (stěžovateli) byla uložena povinnost zaplatit náklady řízení (náklady právního zastoupení) dosahující částky 12.342,- Kč. Incidenční spor se týkal popření přihlášky pohledávky ve výši 1.530,- Kč. Ústavní soud konstatoval, že takovýmto rozhodnutím bylo porušeno právo stěžovatele na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (LZPS), neboť jedním z požadavků tohoto práva je, aby u drobných nároků (jinak řečeno v bagatelních věcech) náklady na právní zastoupení účastníka advokátem nepřesahovaly zpravidla žalovanou částku, přičemž výjimky z tohoto požadavku jsou možné jen ve výjimečných a odůvodněných případech. (2) PRÁVO NEZBYTNÉ CESTY K POZEMKU UŽÍVANÉHO NÁJEMCEM (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 5305/2017) Nejvyšší soud dospěl k názoru, že v případě, že jsou splněny zákonné podmínky, vlastník pozemku má právo na povolení nezbytné cesty i v případě, že jej sám neužívá, ale užívá jej nájemce nebo pachtýř. (3) NEODSTRANĚNÍ NEUSPOKOJIVÝCH PRACOVNÍCH VÝSLEDKŮ JAKO DŮVOD VÝPOVĚDI Z PRACOVNÍHO POMĚRU (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3795/2017) Zaměstnavatel může přistoupit k rozvázání pracovního poměru výpovědí z důvodů neuspokojivých pracovních výsledků i před uplynutím přiměřené lhůty, kterou zaměstnanci stanovil k odstranění těchto neuspokojivých výsledků, a to v případě, že vzhledem k povaze a množství nesplněných pracovních úkolů zaměstnance a stavu jejich rozpracovanosti, způsobu hodnocení pracovních výsledků zaměstnanců u zaměstnavatele, popřípadě též s přihlédnutím k dosavadnímu přístupu zaměstnance k plnění pracovních povinností, je zjevné, že v době, která zbývá do uplynutí poskytnuté lhůty, k odstranění neuspokojivých pracovních výsledků ze strany zaměstnance nedojde. (4) NEPŘÍPUSTNÉ NOVÉ SKUTEČNOSTI V ODVOLACÍM ŘÍZENÍ (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 5795/2016) Nejvyšší soud rozhodl, že novými skutečnostmi (důkazy) v odvolacím řízení mohou být pouze okolnosti, jimiž má být skutkový stav věci zjištěn jinak, než jak byl dosud zjištěn, a které dosud nebyly uplatněny před soudem 1. stupně. 4
(5) ODVOLÁNÍ PROTI ROZHODNUTÍ O ODMĚNĚ ADVOKÁTA (usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3776/2016) Proti usnesení o odměně a náhradě hotových výdajů ustanoveného advokáta jsou oprávněni podat odvolání i účastníci (vedlejší účastníci) řízení, kteří jsou potenciálně povinni nahradit náklady řízení spočívající v odměně advokáta placené státem. Rozhodování o přiznání odměny ustanoveného advokáta a náhrady jeho hotových výdajů je samostatným rozhodováním o vztahu mezi ustanoveným advokátem a státem (soudem), který svým osudem není spojen s výsledkem řízení ve věci samé. 5