Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Úštěk - kostel CZ0423656
1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Úštěk - kostel Kód lokality: CZ0423656 Kód lokality v ÚSOP: 2843 Rozloha (ha): 0,0761 Biogeografická oblast: kontinentální Zařazení EVL na evropský seznam: 2008/25/ES Nařízení vlády o stanovení národního seznamu EVL: nařízení vlády č.318/2013 Sb., příloha 474 1.2 Způsob zajištění ochrany Zvláště chráněná území (ZCHÚ) Ochranné pásmo zvláště chráněného území (OP ZCHÚ) Navrhovaná kategorie ZCHÚ podle platného nařízení vlády Smluvní ochrana dle 39 ZOPK Základní ochrana dle 45c, odst. 2 ZOPK Celková rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (ha): 0,0761 Relativní rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (%): 100 Jiná území chráněná podle národní legislativy, evropské legislativy nebo mezinárodních úmluv v překryvu s EVL Ptačí oblasti NEJSOU 1.3 Územně správní příslušnost Ústecký kraj Dotčené obce Úštěk Dotčená katastrální území Úštěk 1.4 Stručná charakteristika území Ekotop Půda kostela. Nadmořská výška lokality 244 m n. m. Biota Letní kolonie netopýra velkého (Myotis myotis) - uprostřed urbanizovaného území (X1).
2. Stav EVL a předmětů ochrany 2.1 Předměty ochrany a jejich cílový stav Druhy Název předmětu ochrany: netopýr velký Myotis myotis Kód předmětu ochrany: 1324 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu Populace Min Max Jednotka Kategorie Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení rozmnožující se 430 430 jedinci 2 % p > 0 % dobré populace není dobrá populace zachování izolovaná, leží hodnota uvnitř rozšíření areálu druhu Cílový stav předmětu ochrany: Zlepšit stav populace netopýra velkého oproti stavu při vyhlášení. 2.2 Nároky předmětů ochrany Druhy Název předmětu ochrany: netopýr velký Myotis myotis Kód předmětu ochrany: 1324 Popis nároků předmětu ochrany: Netopýr velký je původně jeskynním druhem. V jižní Evropě obývá jeskyně celoročně, v našich podmínkách však letní kolonie samic osídlují především půdy velkých budov (kostelů, zámků apod.). Zde lze nalézt často i několik set až tisíce jedinců. Samice se v letních úkrytech objevují v průběhu dubna. Mláďata se rodí začátkem června, v průběhu července se osamostatňují a od začátku srpna se letní kolonie rozpadá. Jako zimoviště využívá tento druh nejrůznější typy podzemních prostor jeskyně, štoly, sklepy, kanály v hrázích přehradních nádrží apod. Zde se netopýři ukrývají ve štěrbinách nebo volně visí na stěnách a stropě, někdy vytvářejí i velké shluky. Hlavní potravu netopýra velkého tvoří velké druhy brouků (zejména z čeledi střevlíkovitých), které sbírá většinou ze země. Významným potravním stanovištěm netopýra velkého jsou lesy. Pravidelné přelety většinou nepřesahují 20 km, příležitostně však migruje i na větší vzdálenosti (až 390 km). Nejvyšší stáří u netopýra velkého, zjištěné kroužkováním, je 37 let. Letní kolonie na půdách budov managementové nároky Pokud jsou krovy a střešní krytina relativně zachovalé, je lepší ponechat lokalitu pokud možno bez zásahu (současný stav netopýrům vyhovuje). V případě, že je oprava střechy z technických důvodů nezbytná, je nutno dodržet následující zásady: veškeré stavební i úklidové práce provádět mimo období výskytu netopýrů, tj. nejlépe od začátku října do poloviny dubna, před i po ukončení stavebních prací by měla být lokalita navštívena odborníkem) zachovávat otvory, kterými netopýři do úkrytu vletují používat stejný nebo termoizolačně podobný typ střešní krytiny, aby nedošlo ke změně mikroklimatu neměnit charakter půdního prostoru (nebudovat nová střešní okna, půdní vestavbu apod.) nepoužívat přípravky na ochranu dřeva, které jsou toxické pro netopýry; případné použití konkrétního přípravku předem konzultovat s odbornými pracovníky pokud je třeba zajistit půdu proti pronikání ferálních holubů, lze do otvorů umístit latě, které umožní, aby půda byla nadále využívána netopýry; konkrétní způsob zabezpečení vletového otvoru je nutné konzultovat s odborným pracovníkem trus, který se hromadí pod kolonií, je lépe odklízet každoročně (jednou z možností je položit na podlahu velkou igelitovou fólii a na podzim z ní trus vysypat) v případě nutnosti ochrany členitější podlahy půdních prostor (např. klenba stropů v kostelech) je vhodné pod kolonii instalovat dřevěné pódium kryté silnou fólií, čímž se usnadní provádění úklidu a ochrání klenbu lze také zajistit ochranu trámů před poškozením močí a trusem pomocí půlených plastových rour upevněných na trám
2.3 Řešení konfliktů při zajišťování požadavků různých předmětů ochrany EVL Konflikt není předpokládán 2.4 Konflikt s jinými ochrannými režimy dle ZOPK Konflikt není předpokládán 2.5 Využívání EVL a zhodnocení jeho důsledků pro předměty ochrany Stručná charakteristika a vliv činnosti Početná kolonie netopýra velkého využívá během léta půdu kostela a menší místnost, která na půdu navazuje. Kolonie zde má vhodné podmínky. Vyrušování samic v době porodu a odchovu mláďat je minimální. Jsou zachovávány vletové otvory. Hlavním problémem, který je nutné bezodkladně řešit (s ohledem na zdravotní stav zvířat i kulturně památkovou hodnotu kostela) je hromadění trusu netopýrů. Dále negativně působí pronikání holubů do půdního prostoru, kteří ruší netopýry hlukem, víří prach a vápno, které se uvolňuje z jejich trusu. Netopýři by potenciálně mohli více využívat také prostory ve věži kostela, kam holubi pronikají v daleko větší míře navzdory zajištění většiny oken a průletů. 2.6 Související platné dokumenty ve vztahu k předmětům ochrany dle speciálních zákonů NEJSOU
3. Péče o EVL 3.1 Popis optimálního způsobu péče o předměty ochrany Prioritně je potřeba řešit ochranu kolonie a interiéru kostela před působením nahromaděného trusu a zajišťovat jeho pravidelné odklízení. Stávající trus je potřeba odstranit ze všech prvků vnitřního prostoru včetně klenby hlavní lodi a výše položených trámů. Prostory budou vyčištěny také od ptačího trusu. Očištěné trámy a krovy je potřeba v období od října do listopadu desinsikovat a ošetřit proti dřevokazným houbám a hmyzu (doporučené přípravky jsou uvedeny níže). Po vyschnutí trámů bude v následujícím roce v březnu interiér zajištěn proti dalšímu znečištění. Z bezpečnostních důvodů bude středový prkenný ochoz, na němž se dlouhodobě hromadí vrstva guana, nahrazen novým ochozem pokrytým lepenkou. Klenba bude zakryta prkennou podlážkou volně položenou na spodní trámy (prkna podlážky je vhodné v listopadu předchozího roku rovněž ošetřit ochranným nátěrem). Podlážka nebude klenbu zakrývat zcela, při okrajích půdy budou ponechány cca 2 m volného prostoru zajišťující proudění vzduchu. Okraje podlážky budou vyvýšené, aby nedocházelo k přepadávání trusu na klenbu. Podlážka bude pokryta folií či lepenkou, která umožní pravidelné odstraňování trusu (folie bude podle potřeby vyměňována). V závislosti na pevnosti provedení podlážky je potřeba z bezpečnostních důvodů označit podlahu proti vstupu osob. Položením podlážky a překrytím centrálního ochozu lepenkou bude chráněna středová část klenby kostela, nad kterou se trus hromadí. Výše položené trámy budou chráněny stříškami z půlených trubek přišroubovanými ke kovovým nosníkům, které budou volně nasedat na trámy (bez pevného spoje). Nosníky opět zajistí průchod vzduchu mezi trámem a stříškou. Netopýří trus bude 1x ročně z podlážky a ochozu odstraňován a likvidován v souladu s platnými předpisy. Vyčištěna bude také podlaha a zeď v menší místnosti navazující na půdní prostor, kterou netopýři rovněž využívají. Podlaha a znečišťované části zdi této místnosti budou očištěny a pokryty paropropustnou folií, z níž bude trus pravidelně odstraňován a v případě potřeby bude folie vyměněna. Po vyčištění prostor bude provedena desinsekce (desinsekce musí být prováděna na podzim, aby došlo k vyprchání desinsekčních látek před příletem netopýrů). Pokud bude zaznamenáno také přezimování netopýrů, lze veškeré práce provádět pouze od října do listopadu. Nezbytné je zachovat přístupnost půdního prostoru pro netopýry. Větší otvory umožňující přístup ptákům, zejména holubům, budou upraveny instalací vodorovných neohoblovaných latí s mezerami 4-5 cm či speciálních vletových profilů pro netopýry. V obou případech je potřeba zevnitř i z venčí umístit do spodu vletového otvoru 10-20 cm široké neohoblované prkénko pro usednutí netopýrů (povrch je možné zdrsnit drážkami a prkénko pak lze umístit šikmo, aby nebylo využíváno holuby). Tímto způsobem je potřeba zajistit také celou věž kostela, která může rovněž nabízet vhodné podmínky pro netopýry, pronikají sem však ve větší míře holubi. K zamezení přístupu holubů nesmí být instalováno šestihranné králičí pletivo, které představuje pro netopýry velké riziko zranění a úhynu. V případě nutnosti použití jiného druhu pletiva je potřeba zachovat výletový otvor zajištěný vodorovnou latí proti holubům nebo instalovat speciální vletový profil. Pokud bude věž kostela netopýry využívána, bude bezprostředně po tomto zjištění (v období, kdy nebudou zvířata rušena) zajištěna ochrana interiéru v místech výskytu netopýrů v souladu s výše uvedenými opatřeními. Kolonie nebude rušena v období od dubna do října v době shromažďování, porodu a odchovu mláďat. Případné stavební úpravy mohou probíhat v období od října (dle přítomnosti netopýrů) do března. Kostel má novou střešní krytinu, pokud bude v budoucnu prováděna její výměna, je potřeba zvolit krytinu shodných termoizolačních vlastností, aby nedošlo ke změně mikroklimatu. Při výměně krytiny je doporučeno instalovat průletové tašky, které zajistí přístupnost půdy netopýrům. Současné vletové otvory je potřeba zachovat i v rámci případné rekonstrukce. Není doporučeno instalovat nová střešní okna, která by prostor prosvětlila (vletu holubů lze naopak zabránit zastíněním stávajících oken). Pro natírání dřevěných konstrukcí půdy je doporučeno používat přípravky obsahující bor (kyselina boritá a její soli, borax), insekticidy na bázi permethrinu, cypermethrinu, deltamethrinu, příp. flufenoxuronu. Z fungicidů lze použít kvartérní amonné soli, propikonazol, IPBC a dichlofluanid. Nevhodné jsou naopak přípravky na bázi organochloridů s obsahem PCP, fungicidy obsahující tebukonazol, přípravky na bázi kamenného uhlí (karbolineum, térové oleje). Nátěr dřeva by měl být prováděn v období od října do listopadu, aby došlo k vyprchání látek před jarním návratem netopýrů. Další Stav kolonie netopýrů je potřeba každoročně mapovat. Veškerá uvedená managementová a případné stavební a jiné zásahy do půdního prostoru či změny vnitřních a vnějších světelných podmínek budovy budou konzultovány s chiropterologem. V blízkosti kostela lze se souhlasem Římskokatolické farnosti umístit ceduli s informacemi o biologii druhu a významu EVL Úštěk kostel pro jeho ochranu. 3.2 Navrhovaná opatření Opakovaná opatření
Netopýři - letní kolonie čištění Desinsekce, výměna folie a ošetření podlahy, trámů a stěn po odklizení trusu. Desinsekci je možné provádět pouze v říjnu a v listopadu. Vhodný interval 1 x za 1 rok Netopýři - letní kolonie čištění Výměna lepenky, prkenné podlážky a ochozu, oprava a výměna stříšek nad trámy, úklid na špatně přístupných, méně znečišťovaných místech spojený s desinsekcí. Podlážka - rozměry cca 13 x 29 m, ochoz - cca 0,5 x 35 m (+ zábradlí), 8 ks stříšek délky cca 13 m s kovovými nosníky nad horními trámy. Dřevěné prvky budou pravidelně ošetřovány proti dřevokazným houbám a hmyzu pomocí vhodných přípravků (nátěr musí probíhat v podzimním období). Vhodný interval 1 x za 10 let Údržba mříže Kontrola a oprava průletů pro netopýry v půdě a věži kostela, oprava opatření proti vniku holubů do vnitřních prostor kostela. Opatření budou navrhována ve spolupráci chiropterologa a Římskokatolické farnosti, Děkanství Úštěk. Vhodný interval 1 x za 2 roky Úklid netopýřího trusu v objektu, který je chráněn EVL s počtem samic 200-600 Každoroční úklid nahromaděného trusu pod místy pobytu kolonie. Vhodný interval 1 x za 1 rok Jednorázová opatření Netopýři - letní kolonie čištění Po odklizení trusu bude provedena desinsekce prostorů a ošetření dřevěných prvků proti dřevokaznému hmyzu a houbám vhodnými přípravky (desinsekce i nátěr musí probíhat v podzimním období). Kalendář pro management 10, 11 Číslo zákresu managementového opatření bez zákresu (vymezeno plochou EVL) Osazení nové průletové malé mříže
Zajištění oken a míst průletu pro netopýry v půdě a věži kostela, oprava stávajících opatření proti vniku holubů do vnitřních prostor kostela v souladu s ochranou netopýrů. Opatření budou navrhována ve spolupráci chiropterologa a Římskokatolické farnosti, Děkanství Úštěk. Osazení nové průletové malé mříže Instalace nové prkenné podlážky a ochozu, stříšek nad trámy. Ochranné prvky interiéru budou instalovány volně bez pevného spoje s původní konstrukcí kostela (vyjma ochozu, který nahradí ochoz stávající). Opatření budou navrhována ve spolupráci chiropterologa a Římskokatolické farnosti, Děkanství Úštěk. Podlážka - rozměry cca 13 x 29 m, ochoz cca 0,5 x 35 m (+ zábradlí), 8 ks stříšek délky cca 13 m s kovovými nosníky nad trámy. Nové i původní, očištěné dřevěné prvky budou na podzim ošetřeny proti dřevokazným houbám a hmyzu pomocí přípravků, které nejsou pro netopýry rizikové (nátěr musí probíhat v podzimním období). Úklid netopýřího trusu v EVL Úklid veškerého nahromaděného trusu pod místy pobytu kolonie včetně klenby kostela, trámů, krovů a místnosti sousedící s půdou. Uklizen bude také ptačí trus.
4. Závěrečné údaje 4.1 Použité podklady ANDREAS, M.; CEPÁKOVÁ, E.; HANZAL, V. (2010). Metodická příručka pro praktickou ochranu netopýrů. 2., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 94 s. ISBN 978-80-87051-82-5. MARHOUL, P.; TUROŇOVÁ, D. (eds.) (2008). Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000: Metodika AOPK ČR. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 163 s. ISBN 978-80-87051-38-2. SCHNITZEROVÁ, P.; CEPÁKOVÁ, E.; VIKTORA, L. (2009). Netopýři v budovách: Rekonstrukce a řešení problémů. Vydání 1. Praha: Česká společnost pro ochranu netopýrů. 71 s. ISBN 978-80-254-6256-0. VIKTORA, L.; NOVÁ, P.; BARTONIČKA, T. (2008). Ochrana rorýsů a netopýrů při rekonstrukcích budov. Vydání 1. Praha: ČSO ve spolupráci s AOPK ČR a ČESON. 22 s. ISBN 978-80-903554-4-6. VLAŠÍN, M.; MÁLKOVÁ, I. (2004). Ochrana netopýrů: Metodika Českého svazu ochránců přírody č. 30. Vydání 1. Brno: Veronica. 71 s. ISBN 80-239-3897-5. Vygoron - o.s. (2009). Plán péče o Evropsky významnou lokalitu navrhovanou Přírodní památku Úštěk - kostel na období 2010-2019. 11 s., 3 přílohy. Plán péče o MZCHÚ. Manuskript. Archivuje Krajský úřad Ústeckého kraje, Ústí nad Labem. 4.2 SDO zpracoval Organizace: AOPK ČR, Správa chráněné krajinné oblasti Labské pískovce a krajské středisko Ústí nad Labem Zpracovatel: Ing. Jana Doležalová, Ph.D. E-mail: labpis@nature.cz Datum zpracování: 29. 10. 2013 5. Seznam zkratek AOPK ČR ES EVL OP ZCHÚ SDO ÚSOP ZCHÚ ZOPK Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Evropský seznam Evropsky významná lokalita ochranné pásmo zvláště chráněného území Souhrn doporučených opatření Ústřední seznam ochrany přírody zvláště chráněné území zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů
6. Přílohy 6.1 Orientační mapa evropsky významné lokality CZ0423656_Ustek_kostel_orientacni_mapa.pdf 6.2 Mapa způsobu zajištění ochrany EVL 6.3 Mapa zákresů managementových opatření na vymezených plochách 6.4 Rámcová směrnice pro lesní stanoviště 6.5 Doplňující dokumenty NEJSOU
6.1 Orientační mapa evropsky významné lokality CZ0423656 Úštěk - kostel, 2012 Hranice EVL 0 200 400 600 800 m AOPK ČR, 2012 Mapový podklad ČÚZK, 2007