Motto: Pěstitel školky není jenom zahradník, nýbrž sběratel, což ho zařazuje mezi těžké maniaky Karel Čapek
Školkařství v kontextu s historickým vývojem českého zahradnictví K-Školkařství okrasných rostlin LS 2019, přednáška 1.
Část I. - Širší souvislosti
Historický vývoj zahrad Od Egypta po socialistický realismus požadavky na školkařský materiál
Období od starověku do konce středověku Thalet z Milétu (640 548 př.n.l.) Hippokrates (460 370/7 př.n.l.) Corpus Hippocraticum Theofrastus z Efesu (373 288 př.n.l.) Peri fyton historias, Peri fyton aition) Plinius Starší (23 76 n.l.) Historia naturalis Pedacius Dioscorides (2. pol. 1.stol. n.l.) De Materia medica, Codex Aniciae Juliane (1512) 383 rostlin Claudius Galenos (130 200 n.l.) 30 knih o farmacii
Období let 1200 1400 Rozvoj ilustrace rostlin
Evropská lékařská škola Johanes Salernitana (12. stol.) soubor herbářů Compendiana Salernitana 1153 Bologna, nejstarší univerzita 1522 Padova, lékařská fakulta profesionální ilustrátoři herbářů 1545 - Padova, první stálá botanická zahrada 1553 Padova, založení katedry botaniky
Herbáře 1481 Herbarium Apulei Platonica 1484 Mohuč (140 vyobrazení) 1485 German Herbarius vzor po 500 let 1517 Kniha lékařská, Jan Czerny, Litomyšl 1516 1565 Conrad von Gesner, Opera botanica
Česká botanika 16. století Adam Zálužanský (1555 1613) - Methodi Herbariae Libri Tres Pietro Andrea Mathioli (1500 1577) - Herbář jinak bylinář velmi užitečný.., Benátky 1544 Taedáš Hájek z Hájku (1525 1600) - Nový herbář (1562) Daniel Adam z Veleslavína (1546 1599) - nové vydání Mathioliho herbáře (1596) Carol Clusius (1526 1609) - založil císařskou botanickou zahradu ve Vídni (1573) Mathias de l Oberl (Lobelius) Plantarum seu stirpium historia (1576), Plantarum seu stirpium icones (1581), 2 173 dřevorytů Hugo Vennius (Velius) z Flander měl založit v Jelením příkopu bylinářskou a botanickou zahradu, 1541 požár Prahy
17. století - doba zrodu moderní vědy Francouzská botanická škola při Jardin de Plantes (17. stol.) Královská akademie věd, zal. 1635 v Paříži
18. století - systematické dovršení vývoje přírodních věd Carl Linné (1707 1778) - moderní botanické názvosloví Nicolaus Joseph Jacquin (1727 1817) - ředitel Schönbrunnské botanické zahrady Sir John Hill (1716 1775) - The Vegetable Systém (26 dílů, 26 000 rostlin) F. W. Schmidt (1764 1794) - Flora Boemica iconibus illustrata Alexandr von Humboldt (1769 1859) - nová tradice herbářů
Česká botanika 19. století Jan Svatopluk Presl - (1791 1849) Karel Bořivoj Presl - (1794 1852) Flora Čechica (1819) Jan Evangelista Purkyně - (1787 1869) Emanuel Purkyně - (1832 1882) Ladislav Josef Čelakovský - (1834 1902) Prodromus květeny české 1897 1898 založení nové botanické zahrady Na Slupi Polívka, Domin
P. Norbert Adam Boccius (1731 1806)
Franz Andreas Bauer (1758 1840) Ferdinad Lucas Bauer (1760 1826)
Část II. Vývoj školkařství
8. 12. století (po příchodu Slovanů) Mikulčice - období Velké Moravy (8. 10. století) - semena dřevin, převážně ovocných a révy vinné španělský kupec Ibrahim Ibn Jakub (z let 965-966) chvála vyspělosti zahradnictví u nás český kronikář a děkan pražské kapituly Kosmas (Cosmas - 1045-1125) chvála českých zahrad v kronice (Chronica Boemorum)
13. 15. století 13. - 14. st. - velký zájem o pěstování okrasných rostlin. Vznik cenných zahrad (šlechta) 14. st. - český král a římský císař Karel IV. (1316-1376) rozkvět zahradnictví, podpora pěstování ovocných plodin a révy vinné. 1419-1437 husitské nájezdy - útlum zahradnictví 14. 15. st. - četné písemné záznamy, např. o zahradě pražského lékárníka Angela (1360), o růžové zahradě při faře kostela sv. Jindřicha v Praze (1418), záznamy o rozvoji mimoprodukčního zahradnictví (zejména ovocnářství a zelinářství)
16. století tištěné herbáře (zmínky o sortimentu květin a dřevin) Herbář Tadeáše Hájka z Hájku (1525-1600) i pěstované dřeviny + habitus, květy, plody. Lépe zpracovaný, než slavný herbář Pietra Andrea Mathioliho (1501-1577). svazek 12 knih (kolem roku 1305), boloňský agronom Petrus de Crescentius (1233-1321) Ruralium commodorum libri. Český překlad: XV. XVI. st. římský císař a český král Rudolf II. (1552-1612) - restaurace zahradnictví tisk speciální zahradnické literatury či kapitol o okrasných rostlinách
17. století v 16. st. a ještě v prvních dvou desetiletích 17. st. bylo české zahradnictví na vysokém stupni vyspělosti pěstování okrasných rostlin - rozmach i na venkov 1600 - existence okrasné zahrady se skleníkem v Loučné nad Desnou (Jeseníky) i na dalších panstvích Čech, Moravy a Slezska. třicetiletá válka (1618-1648) = pohroma, po ukončení války rozšíření sortimentu rostlin
. zlepšování technologií pěstování zámecký zahradník Jan Tulipán v Libochovicích nad Ohří již kolem roku 1674 používal při školkování ovocných dřevin zakrslých typů a tvarovaných forem. jezuitský kněz Bohuslav Balbín (1611-1688) ve spise Miscelanea historica regni Bohemiae (1680) s nadšením popisuje úroveň tehdejšího zahradnictví
Pěstování rostlin z různých oblastí a také z různých klimaticko pedologických podmínek = požadavek na speciálně připravované odborníky zahradníky, ale i potřebné technické a stavební vybavení
Založení Cechu okrasných zahradníků (Praha 1679)
Cechovní korouhev (1795) Zdroj: Muzeum hlavního města Prahy
Ferule (žezlo cechmistra), 1700 Zdroj: Muzeum hlavního města Prahy
Desky pokrovní knihy (seznam zemřelých členů cechu) Zdroj: Muzeum hlavního města Prahy
Pohřební štít cechu zahradníků Zdroj: Muzeum hlavního města Prahy
18. 19. st. velký rozmach Marie Terezie (1717-1780) a její syn císař Josef II. - reformní snahy (mj. lepší využívání půdního fondu + rozvoj zahradnictví) císařovna v roce 1750 potvrdila stanovy zahradnických cechů pro Čechy a v roce 1752 pro Moravu březen 1829 - zavedena nová šlechtická titulatura. Šlechtické rody, budovaly svá sídla, zámecké zahrady a parky. Zahrady = vizitka významnosti i majetnosti rodu výměna zboží, dovoz neznámého rostlinného materiálu = vzestup zájmu o okrasné zahradnictví vč. školkařství
Osobnosti hrabě Kašpar Maria Šternberk (1761-1838) zámek v Březině u Rokycan (sbírka 6000 druhů a odrůd dřevin) Camil Rohan (1801-1892) - zámek Sychrov na Liberecku (obsáhlé sbírky okrasných konifer a listnáčů), předseda České společnosti pro zvelebení zahradnictví v Praze hrabě Josef Emanuel Malabaila Canal (1745-1826) a baron Jakub Sommer (1754-1822) velká zásluha o výsadbu mnohých pražských sadů a alejí
kněz z řádu Milosrdných bratří, P. Norbert Adam Boccius (1731-1806), lékař, botanik, představený kláštera a nemocnice ve Valticích sortimenty, pokrokové metody pěstování Theobald Walberg Valášek (1750-1834) zakládal rostlinné sbírky Herba viva na Lichtensteinských statcích sbírka odrůd poděbradského kněze děkana P. Matěje Rösslera (1754-1822), nazývaná Sains pareil + publikace Pomona Bohemica (sortiment) hrabě Bedřich Berchtold z Buchlova a Buchlovic (1781-1876) lékař, botanik, publikoval popisy rostlin a způsoby pěstování
Shrnutí 17. 19. století Zámky Kláštery Zámožní měšťané
Shrnutí Městské sady a parky, lázně Zahrady zámecké, panské, soukromé Sbírky Zásobní zahrady Postupná specializace
Publikace o školkařství kněz, lékař a botanik Bartoloměj Klaret (zemřel 1378) - kapitoly O stromech a O stromech ovocných (množení) pol.15. st. - rukopis Jana Pitrkaffa z Hradiště u Tuchovic, pojednávající o pěstování a ošetřování ovocných druhů spis Kniha o štěpování od Jošta z Rožmberka (1598) Jiří Holík (Georgius Holyk Bohemus exul., 1634-1710) významné dílo, množení dřevin, kněz, pak zahradník. Kniha Garten Bau (švédská Riga, 1684, za 100 let 21 vydání
Publikace o školkařství kniha P. Václava Skřivánka, faráře v Platanech u Prahy Naučení o štěpařství (1798) kniha P. Jana Teplého, děkana a biskupského tajemníka v Přelouči - Naučení, šlechtění a ošetřování ovocných stromů (1822) kniha kněze P. Františka Pixy - Klíč štěpařský (1848), Krátké navedení k chování, šlechtění a ošetřování ovocných stromů (1857)
Vznik školkařských firem 1849 Praha (A. F. Walter) 1871 Vanovice (F. Vlk) 1877 Victoria Želešice 1891 Říčany u Prahy (F. Thomayer) 1885 Řečany nad Labem (Herran) 1900 Olomouc, Kostelec 1908 Chrudim (J. Vaněk) 1925 Žehušice 1926 Horákovy školky v Bystřici pod Hostýnem 1908 (třetí v Evropě) ustavena Společnost pro šíření dendrologie Rakouska Uherska
Meziválečné období školkařské podniky v Molitorově (dnes Kouřim Molitorov), majitel Jaroslav Veselý (1876-1948) školky v Chrudimi - Josef Vaněk (1886-1968) (zahradník, školkař, nakladatel) Průhonice u Prahy - nejvýznamnější centrum, hrabě Arnošt Emanuel Silva - Tarouca (1860-1936) - v roce 1909 založení Spolkové zahrady dendrologické (dnes Čs. Dendrologické společnost). Osobnosti: Doc. Dr. Bohumil Kavka (1901-1977), Prof. Dr. Ing. Jaromír Scholz (1905-1997), Ludvík Večeřa (1918-1975), František Zeman (1881-1971)
Meziválečné období knížecí liechtensteinské školky v Lednici na Moravě, již v 18. a 19.století dodávaly výsadbový materiál zámecké objekty Nového Dvora u Opavy (vznikly v letech 1906 až 1926) - majitel panství Guido Riedl (později přesídlil do Bílé Lhoty u Litovle) školky rodiny Pávů v Lysé nad Labem. Školky založil Hynek Páv (1843-1928) v Lužanech u Jičína, později v Lysé nad Labem. Podnož Pávův červený šípek školky Viktoria v Želešicích u Brna
Export do celé Evropy
1902 - více než 951 zahradnictví s produkcí okrasných rostlin (mimo zámecká zahradnictví) 1930-5 717 zahradnických závodů
Osobnosti František Thomayer (1856-1938) - dal impuls k moderním výsadbám sadů, parků a alejím v Praze A.F. Walter (1819-1899), zahradník v Praze na Smíchově, později v Praze Chuchli Josef Vik (1891-1968), rodák z Hořic v Podkrkonoší, významný pražského zahradník a vynikající školkař (školka Ďáblice). Zasloužil se o pražské výsadby
Vznik Československého svazu školkařů (1919)
1945-1948 obnova základních funkcí státu (odstranění válečných škod a zabezpečení výživy obyvatelstva) nedostatek odborných pracovníků (produkce technologicky méně náročných výpěstků) zpočátku nefunkční podniky (národní správci, válečná výroba), restrukturalizace nové normy pro množitelský a výsadbový materiál vznik nových podniků (Školky Litomyšl, 1946)
po roce 1948 změna vlastnictví podniků, rušení, vznik nových podniků centralizace řízení, komunální podniky, JZD, SS
přerušení činnosti Československého svazu školkařů po roce 1948 likvidace soukromých firem a vlastnictví oddělení vývoje školkařství u nás a v západní Evropě izolace, netržní principy časté reorganizace podniků
Horákovy školky 1950 znárodnění Začlenění do: Státní statek Gottwaldov Zemědělské učiliště Bystřice pod Hostýnem Státní statek Hulín Státní statek Kroměříž
50. léta 20. století rozvoj socialistické výstavby, zvýšená potřeba zeleně (obnova původní zeleně, nové stavby) výrazný nedostatek výsadbového materiálu centralizované plánování: max. 2-3 okrasné školky na každý kraj rozloha školek 30-60 ha školkařský cyklus 5 let (každý rok školkování na 6-12 ha)
Tehdejší největší školky, produkce Žehušice (120 ha) Litomyšl (80 ha) Lednice-Olomučany (30 ha) Bystřice pod Hostýnem, Brno (15 ha) Produkce školek (celkem cca 300 ha) 150 tis. alejových stromů 2 500 tis. krycích křovin 190 tis. solitérních keřů 900 tis. ks růží 1 100 tis. ks konifer 350 tis. ks trvalek
60. léta 20. století možnosti rozvoje školkařských podniků, investice spolupráce se zahraničím, import nových trendů a technologií obnovení obchodních styků s evropskými školkaři zavedení kultur v kontejnerech (školkařský podnik Křimice)
1960-1970 1961: 328 školek, celkem cca 500 ha půdy 57% státní podnik, 9% komunální podnik, 34% JZD Koniferové školky Žehušice (František Machala) Okrasné školky Litomyšl (Josef Peňáz) SS Bystřice pod Hostýnem (Antonín Horák, Jaroslav Horák)
Rozvoj výstavnictví Olomouc výstavy od 1931 1966 vznik firmy Olomoucké výstavní sady od roku 1970 Flora Olomouc 1966 nultý ročník Flora Bratislava Litomyšl výstavy od roku 1957
Rozvoj výstavnictví 1968, Lednice Krajská zahradnická výstava Centrum československého zahradnictví (Horticentrum)
Zájmové sdružení zahradnických podniků 1967 - založení sekce sadovnická sekce školkařská
Obnova školkařského svazu 1968 (leden) založení Svazu moravských školkařských závodů (sekce okrasných a ovocných školek) 1968 (červen) přejmenování na Svaz československých školkařských závodů 1970 normalizace, začlenění Svazu do Zájmového sdružení zahradnických podniků jako jeho sekce
1970-1980 Zvýšení poptávky po školkařských výpěstcích Rozvoj školek, nárůst výroby, zvyšování odborné úrovně Aktivní práce školkařského svazu, školkařské dny, vzdělávání Rozvíjen kontakt se zahraničím (export, přednášky, zájezdy)
80. léta 20. století školky pod 5 ministerstvy, plocha cca 750 ha Rozvoj specializace školek budování množáren (10 ha) a laboratoří in vitro modernizace školkařských norem vertikální typ školek
Děkuji Vám za pozornost