IN TE LEK TU ÁL NÍ VLAST NIC TVÍ JAKO PØE KÁŽ KA NA CES - TÌ K PROS PE RI TÌ

IN TE LEK TU ÁL NÍ VLAST NIC TVÍ JAKO PØE KÁŽ KA NA CES - TÌ K PROS PE RI TÌ Jo sef ŠÍMA, Vy so ká ško la eko no mic ká, Pra ha a Uni ver si ty of New York, Pra gue Sou kro mé vlast nic tví po va žu je ši ro ká obec spo le èen ských teo re ti kù za zá klad funkè ní ho trž ní ho øádu. Ten to poz na tek tvo øil jád ro spo le èen sko vìd ních úvah po øadu sto le tí a ve 20. sto le tí se k nìmu opìt pro pra co va la i eko no mie hlav ní ho proudu díky pra cím au to rù v ob las ti eko no mie a prá va (viz Hol man, 2004). V ná sle - du jí cím tex tu se po ku sím vy svìt lit, z èeho vy vstá vá nut nost exis ten ce (sou kro mé - ho) vlast nic tví a jaké jsou dù sled ky jeho (ne)exis ten ce. Pøed lo žím ar gu men ty, kte - ré zpo chyb ní ná zor, že in te lek tu ál ní vlast nic tví je stej nì zá sad ní in sti tu cí pro roz voj spo leè nos ti jako tra diè ní vlast nic tví hmot né. 1. Pù vod a dù sled ky vlast nic tví Vlast nic tví pøed sta vu je ne ome ze né a vý luè né prá vo k vìci; prá vo dis po no vat vìcí ja kým ko li prá vem do vo le ným zpù so bem, to tiž dr žet ji, uží vat ji a vy lou èit kaž - dé ho, kdo by v tom (opráv nì né ho) ru šil (Blac kùv práv nic ký slov ník, 1990, s. 1130). Vlast nic tví je pro duk tem lid ské in ter ak ce ve svì tì vzác nos ti. To, kdo se de fac to vlast ní kem sta ne, zá vi sí na zpù so bu vy øe še ní spo ru o vzác ný zdroj. V úva hu pøi chá zí øe še ní ná sil né èi mí ru mi lov né. To je za lo že no na uzná ní, roz poz - ná ní èi po cho pe ní jis tých prin ci pù vy plý va jí cích z pøi ro ze ných (de fi niè ních) vlast - nos tí èlo vì ka a okol ní ho svì ta, mezi kte rý mi vé vo dí vlast nic tví sebe sama (self-ownership) a pr vot ní pøi vlast nì ní (ho mes te a ding, ori gi nal ap prop ri a ti on, first come, first ser ved, fin ders, ke e pers ). Èlo vìk, kte rý jako prv ní na lez ne èi vy - uži je ni kým ne vlas tnì ný pøí rod ní zdroj, se stá vá jeho vlast ní kem. Ten to prin cip...je pev nì za ko øe nìn v Zá pad ní práv ní kul tu øe a spo le èen ském ko ná ní. Také v bìž ných si tu a cích, jako je roz dì le ní par ko va cích míst na uli ci nebo pøi ob sa zo - vá ní míst v res tau ra ci, po va žu jí lidé za pøi ro ze né, že ten, kdo ob sa dí mís to jako prv ní, by mìl být res pek to ván (Bouc ka ert, 2000, od díl 1100, s. 3). Opustí-li lidé bar bar ské (ná sil né) øe še ní spo rù o mož nost roz ho do vat o po uži tí vzác ných zdro jù si lou a uzna jí výše uve de né prin ci py vzni ku vlast nic tví, mo hou oèe ká vat roz voj spo le èen ských vzta hù se vše mi dù sled ky pro svùj bla ho byt. Existují-li to tiž le gi tim ní a uzná va ní vlast ní ci, mùže se za èít prud ce roz ví jet smì na, tj. mùže do chá zet ke smluv ní (tedy dob ro vol né) zmì nì vlast nic kých ti tu lù (tzn. že v dù sled ku lid ské in ter ak ce do stá vá me dal ší mož ný zpù sob vzni ku vlast nic tví). Budou-li na dá le vlast nic ká prá va (vèet nì prá va na smì nu vlast nic ké ho ti tu lu) res - pek to vá na, mùže se za èít roz ví jet dìl ba prá ce, vzkvé tat ob chod na men ší i vìt ší vzdá le nos ti, ome ze né zdro je (vèet nì lid ské ho po ten ciá lu) mo hou být smì øo vá ny do bo hat ství vy tvá øe jí cích, tj. vý rob ních a ob chod ních ak ti vit, a ni ko li do bo hat ství ni èí cích, tj. lou pe ži vých ak ti vit. Res pekt k vlast nic tví je na pros tým pøed po kla dem roz vo je lid ské osob nos ti, in - di vi du ál ních do ved nos tí a roz kvì tu ci vi li za ce. Eko no mic ká kal ku la ce a me cha nis - mus zis kù a ztrát to tiž vy tvá øe jí moc ný me cha nis mus ge ne ru jí cí bo hat ství. Ex post pros pì ch ze smì ny (zisk pod ni ka te le) od rá ží schop nost vlast ní ka ma jet ku pøe tvá - øet zdro je do stat kù a slu žeb po ža do va ných os tat ní mi (tj. od rá ží schop nost vlast ní - PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 3, 2005 369

kù uspo ko jit nej na lé ha vì jší pøá ní os tat ních lidí). Ztrá ty na opak uka zu jí na pøí tom - nost ne ga tiv ní vý ro by, tj. si tu a ci, kdy vzác né zdro je byly pøe mì nì ny na pro dukt s niž ší hod no tou. Ji ný mi slo vy, vlast nic tví je pøed po kla dem exis ten ce ce no vé ho me cha nis mu, kte rý jako je di ný mùže v roz vi nu té spo leè nos ti za jis tit ko or di na ci ak - ti vit vel ké ho poè tu lidí, za lo žit øád, ome zit plýt vá ní, tj. roz vi nout ci vi li za ci a zvy šo - vat bla ho byt (viz napø North, 1990; Mo kyr, 1990; Ro sen berg a Bir dzell, 1985; Landes, 2004). 2. Pù vod a dù sled ky in te lek tu ál ní ho vlast nic tví Do po sud jsme se vì no va li stan dard ní mu vlast nic tví, tj. vlast nic tví hmot ných vìcí, na kte rém lze nej ná zor nì ji smysl vlast nic tví uká zat, ne bo lid ský zdra vý ro - zum bez prob lé mù s kon cep tem vlast nic tví hmot ných vìcí pra cu je. Vì nuj me se nyní in te lek tu ál ní mu vlast nic tví. Je ten to druh vlast nic tví pou hou pod mno ži nou vlast nic tví nebo je to nìco zvlášt ní ho? Po kud ano, spo èí vá tato zvláš tnost v tom, že jde o ja ký si pri már ní druh vlast nic tví nebo na opak v tom, že o žád né sku teè né vlast nic tví s bla ho dár ným vli vem na spo le èen ský roz voj nejde? In te lek tu ál ní vlast nic tví je sou hrnným ozna èe ním za hr nu jí cím pøe de vším co py - rig hty a pa ten ty. Vy plý vá z nìj, že au tor èi ob je vi tel má na ur èi tou dobu vý hrad ní kon tro lu nad vy uží vá ním své myš len ky. Je mož ná pro mno hé pøe kva pi vé, že pøe - váž ná èást ohrom né ho spo le èen ské ho po kro ku a roz kvì tu Zá pa du, je hož zá kla - dem se, jak bylo výše uve de no, stal res pekt k sou kro mé mu vlast nic tví, se ode hrá la za ne exis ten ce roz vi nu tých sys té mù pa ten tù a co py rig htù. Mož ná také pro to, že za - tím co pot øe ba vlast nic tví hmot ných vìcí vzni ká nut nì oka mži tì poté, co opus tí me pøed po klad Raj ské za hra dy, a pøi pus tí me exis ten ci více lidí v pod mín kách vzác nos - ti, ob dob ná pot øe ba vlast nic tví ne hmot ných vìcí jako nut nost mí ro vé ho øe še ní spo - rù ne vzni ká. Ne vzni ká to tiž žád ný prob lém spo ru o vzác ný zdroj. Na ná pad stvo øit kom plex ní sys tém in te lek tu ál ní ho vlast nic tví bylo za po tøe bí po seè kat øadu sto le tí a za sa dit jej do bu do vá ní mno hem am bi ci óz nìj ší ho kon struk tu mo der ní ho stá tu. Ni ko ho ne pøe kva pí, že hlav ní fi lo zo fic kou teo rií po uží va nou k této ochra nì [in te - lek tu ál ní ho vlast nic tví]... byl uti li ta ris mus....uti li ta ris tic ké teo rie in te lek tu ál ní ho vlast nic tví vzni ka ly a vy ví je ly se v sym bi o tic kém vzta hu s vý vo jem mo der ní ho stá tu (Me nell, 2000, s. 129-131). 2. 1 Vznik pa ten tù Slo vo pa tent je od vo ze no z la tin ské ho pa te re, což zna me ná být otev øe ný, avšak ni ko li, jak by se moh lo zdát, otev øe ný ino va cím apod., ale je zde od ka zo vá no na otev øe ný do pis udì le ní vlád ní ho pri vi le gia pro vo zo vat nì ja kou èin nost. Vìt ši na au to rù za bý va jí cích se his to rií pa ten tù se té mìø vý hrad nì za mì øu je na vý voj udì lo vá ní pa ten tù v Ang lii za vlá dy Alž bì ty a Ja ku ba I. V této dobì krá lov ská po li ti ka udì lo vá ní mo no pol ních pri vi le gií vy vr cho li la pøi je tím Sta tu te of Mo no po li es z roku 1623 a sys tém pa ten tù se tam for mál nì roz vi nul do po do by, kte ré na ji ných mís tech bylo do sa že no až mno hem poz dìji. Ten to dù raz je v jis - tém smys lu správ ný. Zmí nì ný zá kon je sku teè nì prv ním zá ko nem o pa ten tech v mo der ním stá tì a vy vi nul se pøí mo ze sys té mu krá lov ských pri vi le gií. Vel mi roz vi nu tý sys tém pa ten tù ale exis to val také v Be nát kách v 15. sto le tí a me to da udì lo vá ní mo no pol ních vý sad ob je vi te lùm byla ši ro ce po - uží vá na v mno ha èás tech zá pad ní a støed ní Ev ro py v 16. a 17. sto le tí... Šlo o pou hou sou èást vel ké sku pi ny pri vi le gií, vý sad ních lis tin, fran šíz, li cen cí a re gu la cí, kte ré pa nov ník èi míst ní vlád ci udì lo - va li v rám ci mer kan ti lis tic ké ho sys té mu... (Mach lup, Pen ro se, 1950, s. 2). Do kon ce 18. sto le tí tak mìly tøi vý znam né zemì zá kon nì upra ve ný sys tém pa - ten tù (ved le Ang lie ješ tì Fran cie 1791 a USA 1793). S roz ší øe ním ar gu men tù ve pros pì ch svo bod né ho ob cho du a po zku še nos tech s fun go vá ním novì pøi jí ma - 370 POLITICKÁ EKO NO MIE, 3, 2005

ných pa ten to vých zá ko nù se v 19. sto le tí stá le více za èí na lo ho vo øit o nut nos ti od - stra nì ní zbyt kù mer kan ti lis tic ké ho sys té mu prá vì v po do bì zá ko nù udì lu jí cích pa ten to vá pri vi le gia. Tyto úva hy se dos ta ly jak do par la men tù, tak na ná rod ní shro - máž dì ní eko no mù. V Ang lii v roce 1874 Snì mov na lor dù schvá li la ná vrh zá ko na, na je hož zá kla dì byla pa ten to vá ochra na zkrá ce na na 7 let, v Nì mec ku exis to val té mìø jed no hlas ný sou hlas všech eko no mù i ob chod ních ko mor se zru še ním pa - ten to vých pri vi le gií, vlá da Prus ka se pos ta vi la pro ti pøi je tí pa ten to vé ho zá ko na Se - ve ro nì mec kou fe de ra cí a v pro sin ci 1868 se pro ti prin ci pu pa ten to vé ochra ny po - stavil kanc léø Bis marck. V Nizozemsku se za stán cùm svo bod né ho ob cho du a zru še ní pa ten to vých pri vi le gií po da øi lo pro sa dit zru še ní zá ko na o pa ten tech v èer ven ci 1869, ve Švý car sku se po da øi lo za mít nout øadu po ku sù o le gis la tiv ní úpra vu pa ten tù a zá kon o pa ten tech se vù bec ne po da øi lo pøij mout. Na kon ci 60. let 19. sto le tí se zdá lo, že za stán ci pa ten to vé ochra ny svùj spor zce la pro hrá li (Mach - lup, Pen ro se, 1950, s. 5). Za stán ci pa ten to vých pri vi le gií se ale snad no ne vzda li a pus ti li se do ne ví da né pro ti ofen zí vy. Pro pa gan da na ko nec sla vi la úspìch a hnu tí za svo bod ný ob chod a zru še ní pa ten to vých pri vi le gií bylo oslab e no. K to mu to zá - vì ru pøi spì la také hos po dáø ská kri ze roku 1873, kte rá vý raz nì oslab i la hlas za - stán cù svo bod né ho ob cho du. V za ha jo va cí øeèi ote ví ra jí cí roz pra vu nì mec ké ho Re ich sta gu o pa ten to vém zá ko nu 2. bøez na 1877 pos la nec Ac ker mann pro hlá sil, že díky této hlu bo ké kri zi se ve øej né mí nì ní od vrá ti lo od zhoub né teo rie pøe vlá - da jí cí ško ly, kte rá hlá sá prin ci py svo bod né kon ku ren ce a svo bod né ho ob cho - du (podle Machlup, Penrose, 1950, s. 6). Dù sled ky zmì ny ve øej né ho mí nì ní byly zna tel né. Ang lic ký zá kon ome zu jí cí pù - sob nost pa ten tù Dol ní snì mov na od mít la, Nì mec ko v roce 1877 pøi ja lo jed not ný pa ten to vý zá kon pro ce lou øíši; ve Švý car sku bylo v opa ko va ném re fe ren du (poté co se os tat ním vlá dám po da øi lo Švý car sku pøi øknout ná lep ku pi rát ské zemì) v roce 1887 umož nì no le gis la ti vì pøij mout pa ten to vý zá kon. Pos led ní baš tou svo bod né - ho ob cho du s vy ná le zy zùs ta lo Ni zo zem sko, kde po dobu 42 let po roce 1869 ne - byl udì len ani je den pa tent. Až v roce 1910 byl pøi jat nový zá kon, kte rý ve šel v plat - nost v roce 1912. Ve 20. sto le tí se dis ku se o smys lu pa ten tù po su nu ly do jiné ro vi ny. Vìt ši na ra ných teo re ti kù se sou støe di la na to, co... lze na zvat Grand Qu es ti on: jest li by stá tem vy tvo øe ná in te lek tu ál ní vlast nic ká prá va mìla vù bec exis to vat. V poz dìjší dobì se po zor nost pøe su - nu la ke kon stru o vá ní pra vi del in te lek tu ál ní ho vlast nic tví a jeho in sti tu cí (Me nell, 2000, s. 131). 2. 2 Vznik co py rig htù Co py right na vzdo ry ar gu men tùm øady no vo do bých teo re ti kù nemá pù vod v ušlech ti lé sna ze pod po øit kre a tiv ní èin nost umìl cù, ný brž je to, po do bnì jako tomu bylo u pa ten tù, zá mìr ný a vel mi dob øe vy po èí ta ný akt stát ní moci. [Za stán ci pøi ro ze né ho vzni ku co py rig htù se] od mí ta jí za bý vat his to ric ký mi vaz ba mi mezi co py - rig htem a udì lo vá ním tis kaø ských mo no pol ních vý sad pa nov ní kem, jeho sna hou po tla èit ka cíø ská a bu øiè ská díla a pro vá dìt cen su ru všech pub li ka cí. Ten to zpù sob ar gu men ta ce roz èi lu je teo re ti ky, kte øí vy stu pu jí pro ti co py rig htùm, a po uka zu jí na to, že prv ním zá ko nem o co py rig htu v his to rii byl Sta tu te of Anne z roku 1710, kte rý byl pøí mým pro duk tem sple ti té øady mo no pol ních vý sad, na øí ze ní Krá lov ské ho sou du (Star Cham ber) a li cenè ních zá ko nù a pøed sta vo val sys tém, je hož sou èás tí byla po vin ná re gis tra ce ti tu lù u Stationers Co mpa ny (Rin ger, 1976 pod le Pal mer, 1989, s. 267). Com pa ny of Sta ti o ners (dále jen Spo leè nost) usta no vi la v roce 1557 krá lov na Ma rie a byl jí udì len mo no pol na tisk a re gis tra ci ti tu lù u této spo leè nos ti. Šlo o po - kus udr žet si kon tro lu nad tis kem v oka mži ku, kdy vy ná lez knih ti sku prud ce zmì nil PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 3, 2005 371

si tu a ci a ome zil kla sic ké zpù so by fun go vá ní stát ní moci. Ko ru nì šlo ob zvláš tì o po tøe ní pro tes tant ské li te ra tu ry. Všech ny ang lic ké tis kár ny a vy da va te lé se mu se li pøi po jit k této aso cia ci, kte rá byla vy tvo øe na, aby uleh èi la kon tro lu tis ku za úèe lem po tla èe ní pro tes tant ské li te ra tu ry. Jako kom pen za ci za krá lov - ský do hled, cen su ru a li cen co vá ní tiš tì ných knih ob dr že lo zhru ba 100 èle nù této Spo leè nos ti mo no - pol na veš ke rý tisk v Ang lii (Bug bee, 1967, s. 50). V roce 1637 Spo leè nost zís ka la od Star Cham ber (Krá lov ské ho sou du, kte rý ne - pod lé hal com mon law) opráv nì ní za ba vit a zni èit ne au to ri zo va né kni hy a tis kaø ské stro je. Roku 1641 Dlou hý par la ment (Long Par li a ment) zru šil Krá lov ský soud, avšak již v roce 1643 byla pøi ja ta øada li cenè ních zá ko nù, kte ré pl ni ly po do bný úèel. Pos led ní z nich vy pr šel v roce 1694 a s ním zmi ze la i mo no pol ní moc Com pa ny of Sta ti o ners. Její zá stup ci ovšem v me zi do bí, øe èe no mo der ním ja zy kem, lob bo va li v par la men tu, pøed lo ži li pe ti ci a sna ži li se ze všech sil zís kat zpìt své vý sad ní pos - ta ve ní. Tuto kam paò pro ti ne re gu lo va né kon ku ren ci pro vá dì la Spo leè nost s do - ved nos tí, kte rou dneš ní pro fes ní sdru že ní stì ží pøe ko na jí (Plant, 1974, s. 64-65). Jed ním z úspìš ných tri kù, kte rý byl ke zlo me ní od po ru zvo len, bylo scho vá ní vlast - ní ho záj mu o za cho vá ní mo no pol ní vý sa dy za ušlech ti lou sna hu za jis tit za slou - že ný pøí jem pro au to ry knih. Po da øi lo se. Sta tu te of Anne z roku 1710 byl jen vy vr - cho le ním ce lé ho pro ce su (viz více Pal mer, 1989). Os tat ní zemì ná sle do va ly na stou pe nou ces tu. 3. Pod sta ta pa ten tù a co py rig htù Ne lze tvr dit, že by vznik pa ten tù a co py rig htù jako vlád ních mo no pol ních pri vi - le gií èi jako sna ha zmoc nit se kon tro ly nad pub li ko va ný mi kni ha mi au to ma tic ky pro ka zo val, že pa ten ty a co py rig hty (dále jen in te lek tu ál ní vlast nic tví) jsou za vr že - ní hod né. Nic mé nì zna lost his to ric kých sou vis los tí je jich vzni ku nás mi ni mál nì musí vést k obe zøet nos ti pøi stu diu je jich pod sta ty a dù sled kù. Jak jsem uvedl výše, zá klad ní dù vod pro exis ten ci vlast nic kých práv vzác nost v pøí pa dì in te lek tu ál ní ho vlast nic tví ne exis tu je. Kau zál ní vztah vzác nost vlast nic ká prá va je pøe vrá cen a v dù sled ku do nu ce ní tøe tí stra ny (stá tu, pa nov ní - ka), kte rá udì lu je pri vi le gia (ko di fi ku je prá va ), vzni ká umì lá vzác nost, èili do stá - vá me ne stan dard ní kau za li tu: vlast nic ká prá va vzác nost. Do šlo k tomu, že ti, kdo za èa li po uží vat slo vo vlast nic tví v sou vis los ti s vy ná le zy, tak èi ni li s ur èi tým cí - lem: chtì li na hra dit slo vo s úcty hod ným ob sa hem vlast nic tví, za slo vo, jež zní ne - pøí jem nì, pri vi le gi um. Byla to zce la zá mìr ná vol ba, kte rou po li ti ci uèi ni li... (Mach lup, Pen ro se, 1950, s. 16). To se také po da øi lo, což mù že me ob zvláš tì do ce nit po více než jed nom sto le tí, kdy, jak jsem již uvedl, se o Grand Qu es ti on zda vù bec? ne dis ku tu je. Ona ne - stan dard ní kau za li ta, kte rá ne za pa dá do kon cep tu os tat ních práv, ni ko ho pøí liš ne vzru šu je. Po dí vej me se, jaké ar gu men ty za stán ci in te lek tu ál ní ho vlast nic tví pøed klá da jí, když nej zá klad nìj ší ar gu ment vzác nos ti není k dis po zi ci. 4. Ar gu men ty pro in te lek tu ál ní vlast nic tví 4. 1 Pro dukt prá ce a pøi ro ze né prá vo Èlo vìk vlast ní plo dy své prá ce, tak to zní èas tý ar gu ment ve pros pì ch stan - dard ní ho vlast nic tví. Øada pøe váž nì døí vìj ších au to rù po uži la to tož nou ar gu men - ta ci také pro ospra ve dl nì ní in te lek tu ál ní ho vlast nic tví. Vel mi za jí ma vá dis ku se se napø. roz vi nu la mezi uzná va ný mi za stán ci vlast nic tví a trhù, kte øí byli pøi spì va te li èa so pi su Li ber ty vy dá va né ho B. Tuc ke rem v USA mezi lety 1881 1908. Mezi tì - 372 POLITICKÁ EKO NO MIE, 3, 2005

mi to au to ry byli ved le Tuc ke ra také L. Spo o ner, H. Spen cer, H. Ge or ge a dal ší. Spo o ner ve své kni ze The Law of In tel lec tu al Pro per ty: Or an Essay on the Right of Aut hors and In ven tors to a Per pe tu al Pro per ty in The ir Ide as (1971) pøi šel s ra di - kál ním ar gu men tem pro tr va lé vlast nic tví veš ke ré ho bo hat ství, kte ré jed not li vý èlo vìk stvo øí. Všech no, a již in te lek tu ál ní, mo rál ní nebo ma te riál ní, bez ohle du na ve li kost èi ne pa tr nost, a již se jed ná o vìci hmot né èi ne hmot né, na ši mi fy zic ký - mi or gá ny vní ma tel né, èi ne vní ma tel né,... pøed sta vu je bo hat ství (Spo o ner 1971, s. 15). A prá vì bo hat ství, jež èlo vìk stvo øil, je pod le Spo o ne ra z pøi ro ze ných dù vo - dù jeho vlast nic tvím. Nic není ze své pod sta ty a pøi ro ze nos ti lépe pøí stup nìj ší vý - luè né mu pøi vlast nì ní než myšlenka (tamtéž, s. 58). Po do bnì ar gu men to val také H. Spen cer 1) a také o nìco poz dìji po pu lár ní spi - so va tel ka a za kla da tel ka vlast ní fi lo zo fie (ob jek ti vis mu) A. Ran do vá. Ta, po do bnì jako os tat ní pøi ro ze nop ráv ní au to øi, se os tøe ohra zu je pro ti zto tož òo vá ní pa ten tù a co py rig htù se stát ní mi pri vi le gii. Tvr dí, že pa ten ty leží v sa mém srd ci vlast nic - kých práv a že vlá da pa tent nebo co py right ne udì lu je ve smys lu nì ja ké ho daru, pri vi le gia nebo vý ho dy. Vlá da je pou ze za jiš u je, tj. vlá da cer ti fi ku je pù vod myš len - ky a chrá ní vý luè né prá vo vlast ní ka ji vy uží vat a dis po no vat s ní (Rand, 1967, s. 127). Na roz díl od Spo o ne ra ale po pí rá tr va lost to ho to typu vlast nic kých práv a pøi chá zí s myš len kou nut nos ti je jich ome ze ní: Kdy by byla dr že na tr va le,...ne - ved la by k za slou že né od mì nì za vy ko na ný èin, ale k ne za slou že né pod po øe pa ra - zi tis mu. Sta la by se ne pøe tr ži tým ná ro kem na vý ro bu ne na ro ze ných ge ne ra cí, což by je oka mži tì pa ra ly zo va lo (tam též, s. 127). Po do bnì Spen cer píše, že za tím co co py rig hty jsou pro duk tem prá ce sa mot né ho au to ra, a pro to si za slu hu jí vìè né vlast nic tví, pa ten ty jsou jen zèás ti zá le ži tos tí tvùr èí ho du cha, ne bo zèás ti sta vì jí již na exis tu jí cích zna los tech, kte ré ne jsou plo dem úsi lí vy ná lez ce. Z toho vy plý vá, že doba vlast nic tví pa ten tù má být ome ze ná, pøi èemž ur èit dél ku této doby je vìcí em pi rie. Jak je z výše uve de né ho pøe hle du ar gu men tù pa tr né, au to øi této sku pi ny se tedy shod nou na tom, že vlast nic tví je obec nì kon sti tu o vá no v dù sled ku tvùr èí lid - ské èin nos ti. Èlovìk-autor má poté (buï ome ze né nebo ne ome ze né) prá vo na vý - luè né na klá dá ní s tím to ma jet kem. 4. 2 Au to rství a pro dlou že ní osob nos ti Jiní za stán ci in te lek tu ál ní ho vlast nic tví tvr dí, že èlo vìk ke své mu ži vo tu nut nì pot øe bu je roz voj své osob nos ti a roz voj své ho po ten ciá lu (viz Hum boldt, 1969) nebo že pøe ná ší svou svo bo du do vnìj ší ho svì ta (viz He gel, 1952). Lo gická im pli - kace to ho to prin ci pu je, dle tìch to au to rù, ná sle du jí cí: psa ná díla mají být chrá nì - na co py rig htem, ne bo jsou vý ko nem au to ro vy moci, ale po kud jde o od vo ze ná díla èi pøe kla dy, co py right po užít ne lze. Ovšem i tato sku pi na je sa mo zøej mì he te ro - gen ní, a pro to lze na jít ná zo ry rùz né. Na umì lec ká díla (ob ra zy, so chy apod.) se dle nì kte rých (napø. I. Kan ta) co py right vù bec ne vzta hu je, a lze je pro to ko pí ro vat. Pal mer k tomu uvá dí: To pa tr nì od rá ží sku teè nost, že Kant byl spi so va tel, a ni ko li so chaø (1990, s. 840, pozn. 92). He gel pøi dal ar gu men ta ci, že umì lec ké rep ro duk - ce jsou tak zvlášt ním ma jet kem in di vi du ál ní ho umìl ce, že ko pie umì lec ké ho díla je v pod sta tì pro duk tem vlast ních men tál ních a tech nic kých schop nos tí toho, kdo dílo rep ro du ku je, za tím co rep ro duk ce li te rár ních dìl je me cha nic ké po va hy 1) Ve sku teè nos ti mùže být tedy na pro duk ci men tál ní prá ce po hlí že no jako na pl no hod not nìj ší vlast - nic tví než na pro dukt ma nu ál ní prá ce. Je to pro to, že to, co kon sti tu u je jeho hod no tu je vý luè nì vy tvo øe no pra cov ní kem. A je-li tomu tak, ne exis tu je žád ný dù vod k tomu, aby tr vá ní vlast nic tví v tom to pøí pa dì ne mì lo být mi ni mál nì stej nì tak dlou hé jako v os tat ních pøí pa dech (Spen cer, 1978, s. 126). PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 3, 2005 373

(1952, s. 54). Jiní au to øi a po stup nì i pra xe v øadì zemí èa sem in te lek tu ál ní vlast - nic tví roz ší øi li na ja ká ko li umìlecká díla. 4. 3 Uti li tár ní ar gu ment Dnes nej roz ší øe nìj ším ar gu men tem ve pros pì ch in te lek tu ál ní ho vlast nic tví je ar gu ment uti li tár ní. Za stán ci tohoto vlast nic tví tvr dí, že pa ten ty a co py rig hty pod - po ru jí roz voj ob je vi tel ské a umì lec ké èin nos ti, že zpù so bu jí rych lej ší roz voj eko - no mi ky, že pøe ko ná va jí prob lém trž ní ho sel há ní, ve øej ných stat kù, sí o vých ex ter - na lit atd. Au to øi se sna ží po mo cí zdán li vì so fis ti ko va ných mo de lù vy po èíst op ti mál ní dél ku tr vá ní vlast nic tví, vy vá žit spo le èen ské ztrá ty zpù so be né ne efek - tiv nost mi mo no po lu se zis ky stvo øe ný mi udì le ním stát ní ho pri vi le gia (pa ten tu) v ob las ti vý zku mu a pøi chá ze jí poté s ta ko vý mi do po ru èe ní mi, že napø. pa ten to - vý sys tém by se mìl sou støe dit na ochra nu pou ze tìch vy ná le zù, kte ré by bez pa - ten to vé ochra ny ne vznik ly (Me nell, 2000, s. 146). Vy ni ka jí cí rada! 5. Ar gu men ty pro in te lek tu ál ní vlast nic tví 5. 1 Pro ti prá vùm au to rù Dù sled ný ne uti li tár ní za stán ce exis ten ce vlast nic kých práv (a již jde o pøi ro ze - nop ráv ní èi osob nost ní ar gu men ta ci) musí z dù vo dù lo gic ké kon zis ten tnos ti, uzná-li jed nou exis ten ci in te lek tu ál ní ho vlast nic tví, tr vat na jeho ne ome ze né plat - nos ti, smluv ní pøe vo di tel nos ti a dì di tel nos ti. Ne uti li tár ní pod sta ta vlast nic tví ne - mù že po mi nout. Jsem-li z ja ké ho ko li dù vo du jako au tor vlast ní kem své ho in te lek - tu ál ní ho díla, musí mé vlast nic tví být úpl né, ji nak ne jsem úpl ným vlast ní kem, tj. jsem pou ze èás teè ným vlast ní kem a nì kdo dru hý musí být spo lu vlas tní kem. Zá ro - veò tvrdím-li, že pa ten ty a co py rig hty ne jsou vlád ní mi vý sa da mi, ale exis tu jí na zá - kla dì lid ské ho roz poz ná ní je jich pod sta ty a stát ní mo cen ský apa rát je pou ze vy nu - cu je, ne mo hu ode pí rat os tat ním je jich stej né au tor ské prá vo v si tu a ci, kdy je jich dílo se ob je vi lo až po mém. 2) Z tìch to dù vo dù je nut né od mít nout napø. ar gu men ta ci A. Ran do vé, kte rá se, jak jsem uvedl, vy slo vi la pro prá vo kaž dé ho èlo vì ka na plo dy jeho in te lek tu ál ní prá ce, ale poté v roz po ru se svou teo rií na psa la: Pa ten to vým zá ko nùm nì kte øí lidé vy èí ta jí sku teè nost, že dva vy ná lez ci mo hou po léta ne zá vis - le pra co vat na stej ném vy ná le zu, ale je den bude v pa ten to vém úøa dì o ho di nu døí ve než dru hý a zís - ká vý luè ný mo no pol, za tím co prá ce dru hé ho pøi jde zce la vni veè....je li kož jde o ko merè ní prá va, ten, kdo v ta ko vém pøí pa dì pro hrál, se musí smí øit se sku teè nos tí, že pøi sna ze o ob cho do vá ní s os - tat ní mi musí èe lit mož nos ti, že jeho kon ku rent v zá vo dì zví tì zí, což pla tí pøi všech dru zích zá vo dù (Rand, 1967, s. 133). 3) To by ale zna me na lo, že in te lek tu ál ní prá va ne vzni ka jí tvùr èí schop nos tí au to - ra, ale jsou sku teè nì mo no pol ní mi pri vi le gii udì lo va ný mi vlá dou. Po uži tí stát ní ho mo cen ské ho apa rá tu pro ti dru hé mu v tom to zá vo dì, kte rý se pro vi nil pro ti prá - vu jen tím, že pøi šel poz dì nebo vù bec ne usi lo val o po tvr ze ní své ho vy ná le zu stát - ní mi úøed ní ky, by mìl kaž dý èlo vìk (na tož pak kaž dý stou pe nec A. Ran do vé!) 2) Ten to ar gu ment se týká dneš ních pa ten tù, kte ré vy lu èu jí ne zá vis lý ob jev, za tím co au tor, kte rý ne zá - vis le stvo øí dílo spa da jí cí do ob las ti co py rig hto va tel nos ti, mùže co py right ob dr žet. 3) Jak uvá dí Kin sel la (2001), v tom to bodì se Ran do vá mýlí také fak tic ky, ne bo ame ric ké pa ten to vé prá vo opro ti vìt ši nì os tat ních zemí udì lu je pa tent sku teè nì prv ní mu vy ná lez ci, pøi èemž ne roz ho du je po øa - dí re gis tra ce pa ten tu. 374 POLITICKÁ EKO NO MIE, 3, 2005

ozna èit za èirý akt ag re se pro ti mí ru mi lov né mu èlovìku. Tato pozice je zcela neudržitelná a bortí se vlastní vahou. Spo o ner se ta ko vé ar gu men ta ci vy hnul a v sou la du se svou teo rií tvr dí: Sku - teè nost, že dva lidé do jdou ke stej né mu ob je vu, pøed sta vu je vel mi dob rý dù vod pro to, aby ten to vy ná lez pat øil jim obì ma; není to ale žád ný dù vod pro to, že by o nìj oba mìli být pøi pra ve ni. Jest li že dva lidé stvo øí stej ný vy ná lez, kaž dý má na nìj stej né prá vo, pro to že kaž dý má stej né prá vo na plo dy své prá ce. Žád ný z nich ne - mù že po pøít prá vo druhého, aniž by tím popøel právo své (1971, s. 68). Toto je lo gic ky kon zis tent ní po zi ce za stán ce in te lek tu ál ní ho vlast nic tví z po zi ce au to rství. Kdo ko li nyní oko pí ru je pa ten to va ný vy ná lez (po uži je pa ten to va nou myš - len ku), po ru ší prá vo a bude od sou zen. Prá vo vlast ní kù myš len ky bude ochrá nì no. Ovšem uèiò me dal ší krok v této ana lý ze. Co se s in te lek tu ál ním vlast nic tvím na - šich dvou vy ná lez cù sta ne, když se je den z nich roz hod ne, napø. z na vý sost ušlech ti lých dù vo dù, své vlast nic tví da ro vat svì tu, tj. dát všem li dem sou hlas, aby jeho vlast nic tví vy uží va li. Je-li vlast ní kem, pak zce la zjev nì se svým vlast nic - tvím tak to na lo žit mùže. Vý bor nì, mìli by za já sat za stán ci po vin né ho zve øej òo vá - ní pa ten to va ných vy ná le zù èi za stán ci krat ší pa ten to va tel nos ti. Vy ná lez už byl uèi - nìn, a pro to má jeho zve øej nì ní v je jich oèích pou ze po zi ti va. Kde ale zùs ta la prá va dru hé ho vy ná lez ce, kte rý se roz hodl si své in te lek tu ál ní vlast nic tví po ne - chat? Døí ve kri mi nál ní ak ti vi ta (po ru še ní práv to ho to èlo vì ka tím, že nì kdo jeho pa tent bez sou hla su po užil) jeho prá va na jed nou ne po ru šu je? Jeho prá vo na plo dy vlast ní prá ce na jed nou zmi ze lo? Nebo prá vo v ja ké si ab strakt ní po do bì má, ale nic z nìj ne ply ne? Vi dí me, že dù sled ná ap li ka ce této teo rie za èí ná od ha lo vat vlast - ní sla bi ny. Ho vo øit o vlast nic tví bez prob lé mu vzác nos ti se stá vá znaè nì kom pli ko - va ným, ne bo koncept vlastnictví pøestává mít smysl. Èili i když jsme prozatím nevyvrátili samu podstatu intelektuálního vlastnictví z dùvodu autorství, vidíme, že ryze z praktických dùvodù je tato teorie znaènì problematická a nefunkèní. Pøi puš tì ní exis ten ce in te lek tu ál ní ho vlast nic tví má dù sled ky, kte ré na pros to roz vra ce jí øád spo leè nos ti za lo že né na vlast nic tví, je hož pod sta ta byla vy svìt le na na po èát ku této sta ti. Jest li že to tiž pøij me me kon cept, že èlo vìk mùže vlast nit vìci, kte ré ne jsou vzác né (a kte ré jsou snad no ši øi tel né, mnoh dy za pa ma to va tel né atd.), do stá vá me zce la zvrá ce ný kon cept ag re se a ná si lí, kte rý je od vo zen z kon - cep tu vlast nic kých práv, ne bo ag re se je de fi no vá na jako po ru še ní vlast nic kých práv. Uveï me nej pr ve pøí klad smys lu pl né ho in te lek tu ál ní ho vlast nic tví. Ne vy ø - èe ná myš len ka je sku teè ným in te lek tu ál ním vlast nic tvím, èlo vìk má nad ní (ja - kož to vzác ným zdro jem) vý hrad ní kon tro lu (mùže se roz hod nout zda a kde ji zve - øej ní apod.). Kdy by kon cept in te lek tu ál ních vlast nic kých práv kon èil zde, žád né vnitø ní roz po ry kon cep tu vlast nic tví by ne vzni ka ly. Nyní ten to kon cept roz ší øí me a za mys lí me se nad smys lem vlast nic tví vy øèe né myš len ky. Jest li že je myš len ka vy øèe na, tj. sly ší, vidí a ètou ji jiní lidé, stá vá se sou èás tí je jich tìla je ulo že na v je - jich moz cích. Tvr dit, že je den èlo vìk vlast ní svou myš len ku v hla vách os tat ních lidí (kte øí jej ni kdy ne mu se li vi dìt, ne jsou v žád ném smluv ním vzta hu apod.), kte øí ji ne mo hou bez jeho sou hla su rep ro du ko vat, vy uží vat atd., je ab surd ní. Zna me ná to øí kat jim, jaké in for ma ce, kte ré je jich mo zek do ká že pos kyt nout, mùže (resp. ne - smí) vy užít pro øí ze ní je jich tìla (napø. že ne smì jí tan èit sty lem, kte rý je mým vlast nic tvím; po hy bo vat rty a vy slo vo vat mé myš len ky; vy dá vat mé zvu ky; cho vat se, jako bych ur èi tou vìc ne vì dìl, pøes to že ji vím apod.). Zá ro veò to zna me ná øí - kat jim, co smì jí dì lat se svým hmot ným ma jet kem (napø. že ne smì jí svùj pa pír a svou tis kár nu po užít k vy tiš tì ní nì ja ké ho tex tu èi ob ráz ku, pos ta vit ze své ho ma - te riá lu dùm nebo plot, kte rý už nì kdo pos ta vil pøed nimi apod.). Kdy by ovšem èlo - vìk ne mohl vy užít in for ma ce ve svém moz ku, aby mohl dle své ho uvá že ní po hy bo - vat rty a údy, pøes tal by být sku teè ným èlo vì kem a byl by hmo tou ovlá da nou nì kým PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 3, 2005 375

dru hým. Pro je vy jeho svo bod né vùle, kte ré ni jak ne na ru šu jí ži vo ty a hmot ný ma je - tek os tat ních (všich ni os tat ní stá le mají to, co mìli pøed ak tem ag re se pro ti je jich in te lek tu ál ní mu vlast nic tví), by byly po va žo vá ny za ná si lí a po prá vu tres tá ny. Tìž ko si pøed sta vit pra po div nìj ší zá klad spo le èen ské ho uspo øá dá ní. Na víc by vlast nic tví hmot né ho ma jet ku pøes ta lo mít po va hu sku teè né ho vlast nic tví, pro to že ni kdo by ni kdy ne mohl o svém ma jet ku vý luè nì roz ho do vat, a na víc by ani ne vì dìl, èí sou hlas pot øe bu je, aby se ne stal zlo èin cem, kte rý po ru šu je nìèí in te lek tu ál ní vlast nic tví. 4) Tím by chom vy tvo øi li fa šis tic kou eko no mi ku s pou ze no mi nál ní mi vlast nic ký mi ti tu ly. Sku teè né vlast nic tví by zmi ze lo. Opìt jen stì ží by bylo mož né po va žo vat toto uspo øá dá ní za zá klad spra ved li vé ho spo le èen ské ho øádu. Tìž ko si pøed sta vit prin ci py teo rie, kte rá by vy va žo va la sílu vlast nic tví hmot né ho a ne - hmot né ho, ne bo tato dvì vlast nic tví by byla v ne ustá lém spo ru. 5) Je prav da, že si lze jen tìž ko ta ko vou teo rii pøed sta vit, nic mé nì pøes nì o toto se vìt ši na au to rù pí ší cích o in te lek tu ál ním vlast nic tví ve 20. sto le tí sna ží øí ka jí si uti - li ta ris té. Jak uká že me, žád né prin ci py, na kte rých své teo rie sta vì jí, ne ma jí. Jsou totiž zastánci ekonomické teorie práva. 5. 2 Pro ti uti li ta ris mu Uti li ta ris tiè tí au to øi tvr dí, že vlast nic ká prá va ne vzni ka jí teh dy, když lidé roz poz - na jí zá klad ní prin ci py mí ro vé ho sou ži tí, ale jsou pøi su zo vá na li dem tak, aby do chá - ze lo k ma xi ma li za ci spo le èen ské ho užit ku. Zá sad ním prob lé mem ovšem je, že spo le èen ský uži tek není kvan ti fi ko va tel ná ve li èi na, ale pou ze ab strakt ní ozna èe ní ne mì øi tel ných in di vi du ál ních užit kù jed not liv cù. O zvý še ní spo le èen ské ho užit ku mù že me v jis tém smys lu ho vo øit pou ze teh dy, když lidé pøi stou pí k dob ro vol né smì nì, èímž de mon stru jí, že se všich ni pøe sou va jí z ménì uspo ko ji vé si tu a ce pro všech ny do si tu a ce více uspo ko ji vé. Pak li že se je jich oèe ká vá ní po tvr dí, je jich uži - tek se sku teè nì zvý šil, což lze poté v pøí pa dì øady ta ko vých to si tu a cí ab strakt nì ozna èit za zvý še ní spo le èen ské ho bla ho by tu. Ja ké ko li jiné roz hod nu tí ne vy chá ze - jí cí z dob ro vol nì de mon stro va ných pre fe ren cí pøi smì nì je z dù vo dù sub jek tiv ní 4) Pøed stav me si si tu a ci, kdy prv ní èlo vìk, kte rý pos ta ví dùm, zís ká vlast nic tví to ho to ide ál ní ho ob jek - tu. Kaž dý dal ší èlo vìk, kte rý si pos ta ví svùj dùm, po ru ší prá vo to ho to prv ní ho ob je vi te le a v rám ci na sto le - ní vlá dy prá va musí být po tres tán. Prv ní vy ná lez ce kola ve stej né lo gi ce má prá vo za brá nit všem os tat ním vy uží vat de ri vá ty to ho to díla, tj. kres lit kola, vy rá bìt auta apod. Jak ko li se ta ko vé to fun go vá ní svì ta zdá být ab surd ní, jsme dnes svìd ky vel mi po do bné ho vý vo je. Množ ství udì lo va ných pa ten tù se prud ce zvy šu je. V USA byly v prv ním roce plat nos ti pa ten to vé ho zá ko na (1790) udì le ny 3 pa ten ty. Tr va lo poté 46 let, aby se množ ství pa ten tù zvý ši lo na 10000. Dnes je v USA toto množ ství pa ten tù vy pro du ko vá no za kaž dé tøi týd ny, tj. více než 6 mi lionù za rok. Není pro to divu, že pa ten to vou ochra nu zís ká va jí ta ko vé vìci jako je ná kup pøes in ter net pros tøed nic tvím jed no ho klik nu tí myší, vý ro ba poš tov ních schrá nek ve tva ru fot ba lo vé hel my, tech - ni ka mì øe ní pr sou po mo cí pás ma k ur èe ní ve li kos ti pod pr sen ky, vý cvik koè ky po mo cí la se ro vé ho uka zo vát - ka nebo pa tent U.S. 5 993 366 s ná zvem pro ve de ní te ni so vé ho úde ru, má-li èlo vìk na sobì ná ko len ku: Te - ni so vou ra ke tou je ve den úder smì rem k te ni so vé mu míè ku tak, aby byl mí èek za sa žen... Ná kla dy fi rem, kte ré se z tìch to dù vo dù sna ží pa ten to vat ohrom né množ ství ob je vù, aby jim kon ku ren ce ne zne mož ni la vý kon oby èej ných pod ni ka tel ských èin nos tí, jsou nut nì znaè né. Napø. pou ze fir ma IBM vlast ní více než 2756 pa ten tù (viz více Gle ick, 2000). 5) Uva žuj me stav, kdy ve spo leè nos ti exis tu je øád, je res pek to vá no hmot né vlast nic tví, lid ská spo leè - nost se roz ví jí v dù sled ku imi ta ce úspìš ných zpù so bù cho vá ní, úspìš ných vý rob ních a ob chod ních prak tik (což je pøí pad ev rop ské ho vý vo je) a na jed nou do to ho to sta vu har mo nie za sáh ne vlá da, kte rá stvo øí zá kon na ochra nu in te lek tu ál ní ho vlast nic tví (tj. ide ál ních ob jek tù). Døí ve bìž né ak ti vi ty jsou na jed nou zlo èin né a lidé v dù sled ku kon flik tu no vé ho vlast nic tví s vlast nic tvím sta rým ztrá ce jí kon tro lu nad svým hmot ným ma jet kem. Sha kes pe a re se stá vá zlo èin cem, ne bo ná mìt jeho Ham le ta èer pá z dnes za po me nu té hry Tho - ma se Kyda, kte rý zase èer pal z His to rie Dán ska Saxo Gram ma ti cu se z 12. sto le tí, jenž byl prav dì po dob nì in spi ro ván ztra ce nou is land skou sá gou z 10. sto le tí; Bach a Èaj kov ský jsou stí há ni, ne bo je jich sklad by ob sa hu jí ná mì ty ji ných au to rù. 376 POLITICKÁ EKO NO MIE, 3, 2005

po va hy užit ku, bo hat ství, ná kla dù, ri zi ka atd. ryze ar bit rár ní, ne bo nut nì musí ob - sa ho vat ne pøí pust né me zi o sob ní srov ná ní užit ku (viz Rob bins, 1935; Rot hbard, 2001). Ty též vý hra dy pla tí pro ti so fis ti ko va nì ji vy hlí že jí cí mu roz ho do vá ní na zá - kla dì Kaldorova-Hicksova kom pen zaè ní ho prin ci pu. I ten to po kus ospra ve dl nit zá sah do dob ro vol né smì ny na efek tiv nost ním základì je zcela odsouzen k nezdaru. Je totiž nemožné vylouèit arbitrárnost z rozhodování, a nelze tudíž hovoøit o vìdecké metodì. Rozhodnutí bude totiž vždy záviset na pouhém rozmaru toho, kdo rozhodnutí èiní (viz Stringham, 2001). I kdy by chom ale pøi pus ti li, že exis tu je nì ja ká ve li èi na, kte rá je blíz kou ap ro xi - ma cí spo le èen ské ho bla ho by tu, a že je tøe ba tedy ma xi ma li zo vat tuto ve li èi nu (napø. eko no mic ký rùst nebo míru ino va cí), ani poté jak pro ka zu jí nej rùz nìj ší eko no mic ké a eko no met ric ké stu die ne pøi ná ší vlád ní re gu la ce pa ten tù a co py - rig htù jed no znaè né vý sled ky. V nì kte rých od vìt vích se dle sa mot ných tìch to stu - dií zdá, že ochra na in te lek tu ál ní ho vlast nic tví vý voj po nì kud urych li la, v ji ných ni - ko li. Zá ro veò celý ten to sys tém se bou také nese znaè né ná kla dy (viz Cole, 2001; Mach lup a Pen ro se, 1950). Vý sled kem tedy pøi ne jlep ším mùže být, že ve øej nost je zda òo vá na, aby v je - jím záj mu (ne za po mí nej me, že jde o uti li ta ris tic ký ar gu ment!) byl fi nan co ván sys - tém, kte rý jis tým sub jek tùm udì lí stát ní mo no pol ní pri vi le gia, pøi èemž nì kte ré z nich poté do sáh nou vìt ších vý no sù, za tím co jiní pou ze utrpí. Toto je em pi ric ký zá vìr sa mot ných za stán cù uti li ta ris tic ké ho pøí stu pu! Ospra ve dl nì ní uti li ta ris mu by na víc vy ža do va lo jeho uplat nì ní na všech na prá va hmot ná i ne hmot ná. Uni - ver zál ní efek tiv nost ní teorii práv již ale opustili i její nejvìtší zastánci (podrobnìji viz Šíma, 2003). 6. Fun go vá ní in te lek tu ál ní ho vlast nic tví ve spo leè nos ti za lo že né na smluv ní vol nos ti Po dí vej me se nyní, ja kým zpù so bem by ve spo leè nos ti, kte rá ne spo èí vá na pri vi - le gi ích a ná si lí, ale na vnitø nì ne roz po rných pra vid lech a dob ro vol nos ti, exis to va lo in te lek tu ál ní vlast nic tví. 6) Je li kož, jak jsem uká zal výše, je pøed po kla dem exis ten ce práv (a smys lu pl né etic ké teo rie) exis ten ce vzác nos ti, bude as pekt vzác nos ti stát za ce lým sys té mem dob ro vol ných trans ak cí tvo øí cích slo ži tou sple spo le èen ských vzta hù. Vlast nic tví pøed po klá dá exis ten ci èlo vì ka, kte rý vlast ní své tìlo (self- owner - ship) a vzni ká ne ná sil nou ces tou pou ze jed ním z ná sle du jí cích zpù so bù: pr vot ním pøi vlast nì ním, vý ro bou a dob ro vol nou smì nou; má zá ro veò vý znam pou ze v pod - mín kách vzác nos ti a exis ten ce lid ské spo leè nos ti. Pro to kaž dý èlo vìk má prá vo jak ko li na lo žit s ja kou ko li svou myš len kou, pøi èemž musí po èí tat s dù sled ky své ho roz hod nu tí. Zna me ná to, že si mùže da nou myš len ku po ne chat pro sebe, vy uží vat ji ke své mu pros pì chu a ne dì lit se o ni s os tat ní mi (ob chod ní ta jem ství 7) ). Chce-li èlo - vìk myš len ku sdí let s více lid mi, má mož nost vy užít smluv ní svo bo dy a upra vit smlou vou dle své ho uvá že ní ja ký ko li kon takt os tat ních lidí se svou myš len kou zvo lit si dle své ho uvá že ní okruh lidí, kte rým ta jem ství vy zra dí, sta no vit po ku tu za 6) Na tom to mís tì je tøe ba pøi po me nout, že o sku teè ných pra vid lech, ji miž se ve sku teè nos ti bude øí dit na klá dá ní s in te lek tu ál ním vlast nic tvím, roz hod nou vlast ní ci hmot né ho ma jet ku (po ze mkù, fi rem, sil nic atd.), resp. je jich smluv ní part ne øi, kte øí bu dou za jiš o vat vy nu co vá ní prá va a na sto lo vá ní spra ve dl nos ti sou kro mé bez peè nost ní agen tu ry a je jich soud ní od no že (blí že viz Šíma, 1999). Pre zen to va né vy me ze ní práv (in te lek tu ál ní ho) vlast nic tví je pou ze po ku sem o ne roz po rný sys tém práv, kte rý pøed sta vu je zá klad ní rá mec fun go vá ní svo bod né spo leè nos ti. 7) Pøí kla dem ta ko vé ho roz hod nu tí je pøí pad øadu let pøís nì støe že né ho ori gi nál ní ho re cep tu na vý ro bu Coca Coly. PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 3, 2005 377

vy zra ze ní své ho ta jem ství (k èe muž mùže po užít ja kých ko li kon trol ních me cha nis - mù, na nìž dru há stra na bude ochot na pøi stou pit 8) ), smluv nì pøi dì lit/ome zit mož - nost ko pí ro vá ní (co py right) nebo tuto mož nost ome zit tech nic ký mi pros tøed ky. Ve svo bod né spo leè nos ti au tor mùže dále napø. zvo lit k ozna èe ní své ho vý rob - ku ob chod ní znaè ku (trade-mark) a sna žit se po mo cí nej rùz nìj ších stra te gií bu do - vat její dob ré jméno (viz dále). Ne lze se ale ni kdy uchý lit k ná si lí. Je pro to zøej mé, že bez stát ní ho ome zo vá ní na klá dá ní s hmot ným ma jet kem, kte ré s se bou nese ochra na dneš ní ho in te lek tu - ál ní ho vlast nic tví, by øada pro duk tù ne moh la být pos ky to vá na tak jako dnes. Na mís - to toho by vznik ly nové (trž ní, a ni ko li stát ní) zpù so by pro duk ce stat kù, nové zpù so - by za bez pe èe ní atd., kte ré by od stra òo va ly stát ní mi zá sa hy zpù so be né de for ma ce trhu a pøed sta vo va ly pøi zpù so be ní trž ní struk tu ry sku teè ným pøá ním lidí, což je sa - mo zøej mì sa mot ný dù vod exis ten ce trhu. Èlo vìk si ne mù že èi nit ná rok na vìci, kte - ré si není scho pen za jis tit na zá kla dì dob ro vol né smlou vy. A ni kdo ne mù že být (jak si au to ma tic ky) vá zán smlou vou, kte rou ni kdy ne po de psal. To je zá klad spo leè nos ti za lo že né na dob ro vol ných vztazích. Mo der ní tech no lo gie ne ustá le mìní mož nos ti do stup né smluv ním stra nám. Na jed né stra nì zjed no du šu jí ko pí ro vá ní, na dru hé stra nì pøi chá ze jí s no vý mi mož - nost mi kon tro ly pl nì ní smluv. Už kvù li této dy na mi ce vý vo je jsou pro har mo nic ký roz voj spo leè nos ti zøej mé vý ho dy (trž ní) fle xi bi li ty opro ti (stát ní) po li ti ce ploš né ho pøí stu pu (pa tent X let, co py rig hty Y let pro všech ny dru hy vy ná le zù èi dìl) (viz Fri - ed man, 1998). Trž ní struk tu ry ve spo leè nos ti se bu dou zøej mì vy ví jet tím to zpù so bem. Pa ten ty: pro pa tent jako stá tem ga ran to va né vý luè né pri vi le gi um není ve svo - bod né spo leè nos ti mís to. Kaž dý má prá vo vy užít své ho ma jet ku a ja kých ko li myš - le nek a ná pa dù, kte ré mùže zís kat bez po ru še ní uzav øe ných smluv a fy zic ké ho na - ru še ní ci zí ho majetku, k výrobì a prodeji èehokoli. Co py right: prá vo udì lit mož nost ko pí ro vat své dílo mùže au tor na zá kla dì smlou vy ko mu ko li pod ja kou ko li pod mín kou, po do bnì jako mùže své dílo pod pod - mín kou zá ka zu jeho ko pí ro vá ní pøe dat dru hé oso bì. Je ovšem prav dì po dob né, že sys tém pro de je dìl s ne úpl ným svaz kem práv (napø. pro dej knih, kte ré ne ob sa hu jí prá vo kni hu ko pí ro vat, jež by pøi kou pi bylo ku pu jí cím smluv nì po tvr ze no) by se ne mohl roz vi nout do sys té mu pro de je knih kry tých co py rig htem, jak jej zná me dnes, pro to že by po ru še ní smluv o ne ko pí ro vá ní bylo tìž ko pro ka za tel né a sys tém by se za èal roz pa dat ješ tì více než se dnes v dù sled ku snad né ho ko pí ro vá ní hrou tí sys tém stát ních co py rig htù (po dí vej me se jen na množ ství pi rát ských CD dis kù apod.). Bylo by to pro to, že dílo s úpl ným svaz kem práv a dílo, kte ré bylo kou pe no bez prá va ko pí ro vat, vy pa da jí fy zic ky stej nì. Pro to pøes prin ci pi ál ní mož nost ta ko - vé ho uspo øá dá ní by ten to sys tém asi ne vznikl. 9) Jako mož ný ná vod trž ní ho uspo øá - dá ní, kte ré mùže usnad nit trž ní od mì nu au to ro vi, je vá zá ní pro duk tù (napø. pro dej vý rob ku s do pro vod ný mi služ ba mi) nebo vy uži tí nej rùz nìj ších mar ke tin go vých stra te gií (po do bnì jako je sou kro mé te le viz ní vy sí lá ní fi nan co vá no z rek lam). I dnes ko nec kon cù vi dí me, že vìd ci ne zís ká va jí pros pì ch pøí mo z pro de je knih, ale z pres ti že, kte rá jim tím to vzni ká a po má há zvy šo vat je jich ohod no ce ní jako uni ver - zit ních pro fe so rù apod. Hu deb ní sku pi ny ví ta jí ma xi mál ní roz ší øe ní svých pro duk - tù kvù li vìt ší mu zis ku z kon cer tù a rek la my, prog ra má to øi píší free soft wa re apod. 8) Pat øí sem i elek tro nic ké sní ma èe zvu ku a po hy bu na tìle smluv ní ho part ne ra. Sku teè nost, že toto je i dnes mož né, a pøes to se to ne dì je, pou ze uka zu je na sku teè nost, že pøes tech nic kou mož nost do ko na lé - ho za bez pe èe ní ne jsou pro obì smluv ní stra ny mno hé do stup né tech no lo gie pøi ja tel né. 9) Teo rii svaz kù práv lze na lézt v prá ci Rot hbar da (1998), kri ti ku pak v prá ci Pal me ra (1989) a Kin sel la (2001). 378 POLITICKÁ EKO NO MIE, 3, 2005

Ob chod ní znaè ky: pøes to že se zdá, že ob chod ní znaè ky jsou zce la ne kon tro - verz ním pøí kla dem práv ní úpra vy trž ní ob chod ní prak ti ky, je za po tøe bí upo zor nit na jed nu dù le ži tou vìc. Vý rob ce, kte rý svùj vý ro bek ozna èí ob chod ní znaè kou nì ko ho ji né ho (napø. na boty, kte ré vy rá bí, na ši je znak NIKE), se tím to sa mot ným ak tem, v rám ci kte ré ho pou ze jis tým zpù so bem po užil svùj ma je tek (kùži, kte rou kou pil, nitì, tka niè ky, bar vy apod.), ne do po uš tí žád né ho ne zá kon né ho cho vá ní, tj. ne do - chá zí k ag re si, v dù sled ku níž by byla na ru še na fy zic ká in teg ri ta ma jet ku dru hé ho èlo vì ka bez jeho sou hla su. Vý rob ce pi rát ských bot NIKE pou ze pøe tvo øil své zdro - je do jiné po do by, fir ma NIKE má vše, co mìla døí ve ma je tek je ne po ru šen, dob ro - vol nost za cho vá na. Co se sta ne v oka mži ku, když ten to vý rob ce na bíd ne své boty k pro de ji a pro dá je? Do šlo k nì ja ké mu zlo èi nu? V zá sa dì ne, pro to že vše se od ví jí od zpù so bu, ja kým boty byly pro dá ny. Jest li že boty byly pro dá ny zá kaz ní ko vi jako boty vý rob ce XY, kte rý je pøi kráš lil zna kem NIKE, je vše v po øád ku. Pro bìh la dob ro - vol ná smì na, boty a suma pe nìz zmì ni ly ma ji te le; fir ma NIKE má to, co vždy mìla. Ani ná znak pro ti práv ní ho cho vá ní všu de pou ze res pekt k vlast nic tví a dob ro vol - nost. Zá sad ní zmì na ovšem na stá vá v oka mži ku, kdy boty pøi kráš le né zna kem NIKE jsou vy dá vá ny za pro dukt fir my NIKE. V tom to pøí pa dì se pro dej ce do pouští pod vo du, pro to že vý ro bek vy dá vá za nìco ji né ho než je. Je to jako kdy by pro dá val ku øe cí maso a vy dá val ho za maso ho vì zí. Kdo je ale obì tí to ho to pod vo du a kdo by se mìl do má hat od škod nì ní? Sa mo zøej mì že ku pu jí cí, ni ko li fir ma NIKE, ni ko li stát. Z výše uve de né ho vy plý vá, že in sti tut ob chod ní znaè ky je po uží ván jako sna - ha vý rob cù na bíd nout zá kaz ní kùm jis tý stan dard a od li šit svùj vý ro bek od kon ku - ren ce. Po kus o pro dej pi rát ské ko pie je pro pù vod ní fir my pou ze zna kem je jich úspìš nos ti a mìl by je vést ke smluv ní úpra vì se svý mi pro dej ci, aby kvù li pøed chá - ze ní soud ním spo rùm ve svých pro dej nách pro dá va li vý hrad nì ori gi nál ní znaè ky. In for mo vá ní zá kaz ní kù o síti ta ko vých to bez peè ných pro de jen by se mìlo stát zá - kla dem pro dej ních mar ke tin go vých stra te gií. Pro dej ne znaè ko vých vý rob kù by ovšem stá le byl zce la le gál ní ak ti vi tou a slou žil tìm, kte øí zvo lí ná kup ne za ru èe né kva li ty za od po ví da jí cí cenu. Žád ná znaè ko vá fir ma nemá prá vo, tak jako se to dìje dnes, vy uží vat po li cie, aby za ba vo va la pi rát ské vý rob ky tìch to ob chod ní kù. Ob chod ní ky ne znaè ko vých pro duk tù mo hou ma xi mál nì hnát pøed soud sa mot ní zá kaz ní ci, kte øí se cítí pod ve de ni kou pí zbo ží vy dá va né ho za znaè ko vé. Je po tom na roz hod nu tí sou du, aby zvá žil prav di vost to ho to tvr ze ní a roz hodl jej jako bìž ný spor, ve kte rém ne hra je in te lek tu ál ní vlast nic tví žád nou re le vant ní úlo hu. Ob chod ní ta jem ství: udr žo vat v taj nos ti co ko li o vý rob ních èi ob chod ních prak ti - kách je zce la zá le ži tos tí vlast ní ka fir my a zá le ži tos tí smluvních vztahù. 7. Zá vìr Je di ným mys li tel ným zá kla dem lid ské spo leè nos ti je res pekt k vlast nic tví. Na res pek tu k vlast nic tví sto jí spra ve dl nost a res pekt k vlast nic tví je jak do ka zu jí his - to ri ko vé zá klad ním zdro jem bla ho by tu sou èas né ci vi li za ce, ne bo jak ar gu - men tu jí eko no mo vé vlast nic tví je vý cho dis kem pro smì nu, kte rá dává vznik nout ce nám, jež pøed sta vu jí moc ný ko or di naè ní ná stroj lid ských ak ti vit. Pouze tak mùže dìlba práce vést k všeobecnému blahobytu a prosperitì. Vznik vlast nic tví vy plý vá z exis ten ce vzác nos ti a schop nos ti lidí usta no vit nor - my ne ná sil né ho øe še ní kon flik tù, kte ré z exis ten ce vzác nos ti nut nì vy plý va jí. U hmot né ho vlast nic tví žád né kom pli ka ce ne na stá va jí jeho hra ni ce jsou v pod - sta tì jas né a doba jeho tr vá ní ne ome ze ná. O in te lek tu ál ním vlast nic tví však z po - va hy vìci mù že me mlu vit jen teh dy, má-li po va hu vzác né ho stat ku, a již v po do bì ob chod ní ho ta jem ství èi smluv nì za jiš tì né myš len ky èi díla. V oka mži ku, kdy ta ko - vá to myš len ka ztrá cí as pekt vzác nos ti (do ví da jí se ji smluv nì ne vá za né stra ny), PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 3, 2005 379

stá vá se sou èás tí os tat ních lidí a ja ká ko li sna ha pù vod ní ho vlast ní ka do má hat se své ho prá va a vy ža do vat vý luè nou kon tro lu nad svou myš len kou by ved la nut nì ke vzni ku kon flik tu s vlast nic tvím hmot ným a smluv ní svo bo dou. Kon cept in te lek - tu ál ní ho vlastnictví je proto ze své povahy nemyslitelný jako norma ustanovená racionálními jedinci k pøedcházení násilných konfliktù. In te lek tu ál ní vlast nic tví vznik lo v dù sled ku ná si lí a do nu ce ní jako sna ha stá tu udì lit skry tým zpù so bem pri vi le gia (pa ten ty) nebo kon tro lo vat tisk (co py rig hty) a toto dì dic tví se ne slo ce lým dal ším svým vý vo jem. Ni kdy ne by lo úspìš nì ob há - je no ani z po zi ce pøi ro ze nop ráv ní, ani z po zi ce pro dlou že ní osob nos ti, a už vù bec ne na uti li tár ním zá kla dì. Pøes to že se his to ric ky po da øi lo na hra dit slo vo s úcty - hod ným ob sa hem vlast nic tví za slo vo, jež zní ne pøí jem nì, pri vi le gi um, je na èase na základì pøedložených argumentù vrátit slovùm jejich pùvodní význam. Li te ra tu ra Ben son, B.: The Im pe tus for Re cog ni zing Pri va te Pro per ty and Adop ting Ethi cal Be ha vi or in a Mar ket Eco no my: Na tu ral Law, Go ver nment Law, or Evol ving Self-Interest. The Re vi ew of Aus - tri an Eco no mics, 1993, è. 2, s. 43-80. Blac kùv práv nic ký slov ník. Pra ha, Vic to ria Pub lis hing 1994. Block, W.: Ethics, Ef fi ci en cy, Co a si an Pro per ty Rights, and Psy chic In co me: A Rep ly to Ha rold Dem setz. Re vi ew of Aus tri an Eco no mics, 1995, è. 2, s. 61-125. Block, W.: O. J. s De fen se: A Re duc tio Ad Ab sur dum of the Eco no mics of Co a se and Po sner. Eu - ro pe an Jour nal of Law and Eco no mics, 1996, è. 3, s. 265-286. Bouc ka ert, B.: Ori gi nal As sig nment of Pri va te Pro per ty. In: En cyc lo pe dia of Law and Eco no - mics. Lon don, Ed ward El gar, 2000, s. 1-17. Bug bee, B.: Ge ne sis of Ame ri can Pa tent and Co py right Law. Wash ing ton, Pub lic Af fa irs 1967. Cole, J.: Pa tents and Co py rights: Do the Be ne fits Ex ce ed the Costs? Jour nal of Li ber ta ri an Stu - di es, 2001, è. 4, s. 79-107. En cyc lo pe dia of Law and Eco no mics. Lon don, Ed ward El gar 2000. Fri ed man, D.: Law as a Pri va te Good. Eco no mics and Phi lo sop hy, 1994, è. 10, s. 319-327. Fri ed man, D.: Stan dards as In tel lec tu al Pro per ty: An Eco no mic Ap pro ach. Uni ver si ty of Da y ton Law Re vi ew, 1994, è. 3, s. 1109-1129. Fri ed man, D.: In De fen se of Pri va te Or de rings: Com ments on Ju lie Cohen s Co py right and the Ju ris pru den ce of Self-Help. Ber ke ley Tech no lo gy Law Jour nal, 1998, è. 3, s. 1152-1171. Gle ick, J.: Pa tent ly Ab surd. The New York Ti mes, 12. bøez na 2000. He gel, G. F.: Phi lo sop hy of Right. Ox ford, Cla ren don Press 1952. Hol man, R.: Eko no mic ká ana lý za prá va. Po li tic ká eko no mie, 2004, è. 4, s. 519-531. Hop pe, H. H.: The Eco no mics and Ethics of Pri va te Pro per ty. New York, Klu wer Aca de mic Pub - lis hers 1993. Hum boldt, W.: The Li mits of Sta te Ac ti on. Cam brid ge, Cam brid ge Uni ver si ty Press 1969. Kin sel la, S.: Aga inst In tel lec tu al Pro per ty. Jour nal of Li ber ta ri an Stu di es, 2001, è. 2, s. 1-53. Kir zner, I.: Jak fun gu jí trhy. Pra ha, Li be rál ní in sti tut 1998. Krec ké, E.: The Ni hi lism of the Eco no mic Ana ly sis of Law, ru ko pis. Lan des, D.: Bo hat ství a bída ná ro dù. Pra ha, BB/art 2004. Long, R.: The Li ber ta ri an Case Aga inst In tel lec tu al Pro per ty Rights. For mu la ti ons, 1995, è. 1, s. 1-8. Mach lup, F., Pen ro se, E.: The Pa tent Con tro ver sy in the Ni ne te enth Cen tu ry. Jour nal of Eco no - mic His to ry, 1950, è. 1, s. 1-29. Me nell, P.: In tel lec tu al Pro per ty: Ge ne ral The o ri es. In: En cyc lo pe dia of Law and Eco no mics, 2000, s. 129-188. Mi ses, L.: Hu man Ac ti on. New York, Fox Wil kes 1966. Mi ses, L.: Li be ra lis mus. Pra ha, Li be rál ní in sti tut 1998. Mo kyr, J.: The Le ver of Ri ches, Tech no lo gi cal Cre a ti vi ty and Eco no mic Prog re ss. Ox ford, Ox - ford Uni ver si ty Press 1990. 380 POLITICKÁ EKO NO MIE, 3, 2005