PROJEKT SYSTÉMOVÁ PODPORA ROZVOJE MEZIOBECNÍ SPOLUPRÁCE V ČR V RÁMCI ÚZEMÍ SPRÁVNÍCH OBVODŮ OBCÍ S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ Registrační číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001 SLOVNÍK POJMŮ PRO OBLAST PŘEDŠKOLNÍ VÝCHOVY A ZÁKLADNÍHO ŠKOLSTVÍ Výkon samosprávy a státní správy ve školství Školský zákon (zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů) vymezuje kompetence a úkoly jednotlivých orgánů ve školství, a to jak orgánů samosprávy, tak i orgánů vykonávajících státní správu. Samosprávu ve školství vykonávají: obec, svazek obcí (tj. dobrovolný svazek obcí, jehož předmětem činnosti jsou úkoly v oblasti školství), kraj, školská rada Státní správu ve školství vykonávají: ředitel školy, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, krajské úřady, Česká školní inspekce, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, jiné ústřední orgány státní správy (Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo zahraničních věcí) Instituce v oblasti školství Vzdělávací soustavu tvoří školy a školská zařízení stanovená školským zákonem. Podmínkou výkonu činnosti školy nebo školského zařízení je zápis do školského rejstříku. Druhy škol jsou mateřská škola (mateřské školy pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami) 1
základní škola (základní školy pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami, málotřídní nebo neúplné školy) střední škola (gymnázium, střední odborná škola a střední odborné učiliště), konzervatoř, vyšší odborná škola, základní umělecká škola jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Druhy školských zařízení jsou zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, školská poradenská zařízení (pedagogicko-psychologická poradna - PPP) školská zařízení pro zájmové vzdělávání (středisko volného času, školní klub a školní družina) školská účelová zařízení, školská výchovná a ubytovací zařízení (domovy mládeže a internáty) zařízení školního stravování (školní jídelny, školní jídelny výdejny, školní jídelny vývařovny) školská zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy (dětský domov, dětský domov se školou, výchovný ústav a diagnostický ústav) a školská zařízení pro preventivně výchovnou péči Školské zařízení poskytuje služby a vzdělávání, které doplňují nebo podporují vzdělávání ve školách nebo s ním přímo souvisejí, nebo zajišťuje ústavní a ochrannou výchovu, anebo preventivně výchovnou péči (dále jen "školské služby"). Školské zařízení uskutečňuje vzdělávání podle školního vzdělávacího programu uvedeného v 5 odst. 2 školského zákona. Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem typy školských zařízení a podrobnosti o obsahu a rozsahu jejich činnosti, organizaci a podmínkách provozu, kritéria pro zařazování nebo umisťování dětí, žáků a studentů, popřípadě dalších uživatelů služeb, nebo ukončení umístění, o podmínkách, za nichž lze školské služby poskytovat veřejnosti, a o podmínkách úhrady za školské služby a o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, s výjimkou středisek výchovné péče. Školské služby lze poskytovat za úplatu, která je příjmem právnické osoby vykonávající činnost daného školského zařízení. Školská poradenská zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) poskytuje nejen služby pedagogicko psychologického a speciálně pedagogického poradenství, ale i pedagogicko-psychologickou pomoc při výchově a vzdělávání žáků. Pracovníci poradny zjišťují připravenost dětí na povinnou školní docházku, doporučují zákonným zástupcům a řediteli školy zařazení žáka do příslušné školy a třídy i vhodnou formu jeho vzdělávání, případně zařazení do škol, tříd, oddělení a studijních skupin s upravenými vzdělávacími programy pro žáky se zdravotním postižením. Poradenské 2
služby poskytuje poradna žákům a studentům, jejich zákonným zástupcům i pedagogickým pracovníkům. Speciálně pedagogické centrum (SPC) je školské poradenské zařízení. Poskytuje poradenské služby žákům se zdravotním postižením a žákům se zdravotním znevýhodněním. Centrum zajišťuje především péči o děti a žáky s jedním typem postižení, případně s více vadami. Speciálně pedagogické centrum zjišťuje speciální připravenost žáků se zdravotním postižením na povinnou školní docházku a speciální vzdělávací potřeby žáků se zdravotním postižením nebo zdravotním znevýhodněním. Zpracovává odborné podklady pro integraci těchto žáků a pro jejich zařazení či přeřazení do škol a školských zařízení i pro další vzdělávací opatření. SPC vykonává speciálně pedagogickou a psychologickou diagnostiku a poskytuje poradenské služby jak žákům, tak jejich zákonným zástupcům a pedagogickým pracovníkům, kteří žáky se zdravotním postižením nebo se zdravotním znevýhodněním vyučují. Součástí vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních je zákonná nutnost realizace prevence ve školách a školských zařízeních. Primární prevence rizikových projevů chování u dětí a mládeže (dále jen prevence) představuje soubor aktivit zaměřených do oblasti prevence drogových závislostí, alkoholismu, tabakismu, kriminality, virtuálních drog, patologického hráčství, záškoláctví, všech forem násilného chování, šikany, xenofobie, rasismu, intolerance a antisemitismu. Jejím cílem je napomoci zejména výchově dětí a mládeže ke zdravému životnímu stylu, k osvojení pozitivního sociálního chování a k rozvoji osobnosti. Dále k výchově ke zdravému způsobu života ve školách a školských zařízeních, v rodinách a jiných společenstvích a k osvojení základních kompetencí, které vedou u dětí a mládeže k odmítání všech forem sebedestrukce, projevů agresivity a porušování zákona. Multikulturní výchova a handicap Výchovně vzdělávací proces multikulturalitu vnímá jako toleranci k odlišným etnickokulturním identitám a nabízí možnost svobodné kulturní příležitosti. Zároveň se snaží vytvářet multikulturní prostředí, které zabraňuje sociálně patologickým jevům intolerance, rasismu a xenofobie. V širším slova smyslu se multikulturalita zabývá nejen vztahy mezi etnicky rozdílnými skupinami ve společnosti, ale i výchovou k respektování a uznání kulturních odlišností všech ohrožených či znevýhodňovaných skupin (etnické skupiny, imigranti, děti, senioři, ženy, zdravotně postižení, náboženské menšiny, skupiny osob s odlišnou sexuální orientací, vězni). Školská zařízení pro zájmové vzdělávání Školskými zařízeními pro zájmové vzdělávání rozumíme středisko volného času, školní klub školní družinu 3
Školská zařízení pro zájmové vzdělávání zajišťují podle účelu, k němuž byla zřízena, výchovné, vzdělávací, zájmové, popřípadě tematické rekreační akce, zajišťují osvětovou činnost pro žáky, studenty a pedagogické pracovníky, popřípadě i další osoby. Střediska volného času Středisko má tyto typy: dům dětí a mládeže, který uskutečňuje činnost ve více oblastech zájmového vzdělávání, stanice zájmových činností zaměřená na jednu oblast zájmového vzdělávání. Činnost střediska volného času se uskutečňuje ve více oblastech zájmového vzdělávání nebo se zaměřuje na konkrétní oblast zájmového vzdělávání a je určena pro děti, žáky, studenty, pedagogické pracovníky, popřípadě další osoby, a to bez ohledu na místo jejich trvalého pobytu nebo jiné podmínky. Středisko může poskytovat metodickou, odbornou, popřípadě materiální pomoc účastníkům zájmového vzdělávání, případně školám a školským zařízením. Středisko zpravidla vykonává činnost po celý školní rok, a to i ve dnech, kdy neprobíhá školní vyučování. Na základě stupňujícího se zájmu dětí a mládeže o aktivity méně organizované, bez pevného časového rozvrhu a s možností vlastní volby, nadále rozšiřují střediska volného času otevřenou nabídku spontánních činností. K realizaci těchto aktivit vytvářejí jak podmínky prostorové (otevřené kluby, učebny, dětská dopravní hřiště, lanová centra, horolezecké stěny, hřiště pro in-line, mini zoo, zahrady a hřiště), tak i podmínky materiální (volně dostupné stolní hry, sportovní náčiní, stolní tenis, deskové hry, PC s možností využití internetu atd.). Pro širokou veřejnost nabízí otevřené sportovní aktivity, ozdravné pobyty a kurzy, letní a zimní tábory, víkendové pobyty. Činnost středisek volného času je koncipována tak, že je finančně dostupná i pro děti a mládež ze sociálně znevýhodněného prostředí. Úplata za zájmové vzdělávání může být v souladu s vyhláškou č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání, rozdělena do více splátek, snížena nebo prominuta. Významnou položkou financování SVČ jsou i vlastní příjmy, sponzorské dary a výnosy z pronájmů a doplňkové činnosti. Školní kluby a školní družiny Školní družina poskytuje zájmové vzdělávání žákům jedné školy nebo několika škol, případně i dětem v přípravné třídě jedné nebo více základních škol a dětem v přípravném stupni jedné nebo více základních škol speciálních. Činnost školní družiny je určena přednostně pro žáky prvního stupně základní školy. K pravidelné denní docházce lze přijímat i děti z přípravných tříd základní školy nebo přípravného stupně základní školy speciální, žáky druhého stupně základní školy, žáky nižšího stupně šestiletého nebo osmiletého gymnázia nebo odpovídajících ročníků osmiletého vzdělávacího programu konzervatoře. K pravidelné denní docházce nemohou být přijati žáci, kteří jsou přijati k činnosti školního klubu. Školní klub poskytuje zájmové vzdělávání žákům jedné školy nebo několika škol. Činnost školního klubu je určena přednostně pro žáky druhého stupně základní školy, žáky nižšího stupně šestiletého nebo osmiletého gymnázia nebo odpovídajících ročníků osmiletého vzdělávacího programu konzervatoře. Účastníkem může být i žák prvního stupně základní školy, který není přijat k pravidelné denní docházce do družiny. 4
Školská účelová zařízení Školská účelová zařízení podle účelu, k němuž byla zřízena, napomáhají školám a školským zařízením při jejich činnosti, zajišťují materiálně technické služby, poradenské, informační nebo ekonomicko administrativní služby, poskytují odborné, studijně pracovní, knihovnické a informační služby pro žáky, studenty, popřípadě zaměstnance, zajišťují praktické vyučování a výchovu mimo vyučování nebo vytvářejí podmínky pro praktické vyučování žáků a jejich zájmovou činnost. Školská výchovná a ubytovací zařízení Výchovnými a ubytovacími zařízeními jsou domovy mládeže a internáty. Školská výchovná a ubytovací zařízení zajišťují dětem, žákům a studentům podle účelu, k němuž byla zřízena vzdělávání, sportovní a zájmové činnosti v době mimo vyučování, celodenní výchovu, ubytování a stravování, popřípadě zotavovací pobyty dětí a žáků ve zdravotně příznivém prostředí bez přerušení vzdělávání Školská výchovná a ubytovací zařízení mohou provozovat svou činnost i ve dnech pracovního volna nebo v období školních prázdnin. Činnost ubytovacích zařízení navazuje na výchovně vzdělávací činnost škol, které děti, žáci a studenti navštěvují. Domovy mládeže a internáty zajišťují také školní stravování ubytovaných. Domovy mládeže poskytují služby žákům středních škol a studentům vyšších odborných škol, v případech hodných zvláštního zřetele i žákům druhého stupně základních škol. Ubytování dětem a žákům škol samostatně zřízených pro děti a žáky se zdravotním postižením a dětem přípravného stupně základní školy speciální poskytuje ubytovací zařízení typu internát. Internát poskytuje dětem a žákům škol samostatně zřízených pro děti a žáky se zdravotním postižením a dětem přípravného stupně základní školy speciální ubytování a výchovně vzdělávací činnost navazující na výchovně vzdělávací činnost těchto škol a školských zařízení a zajišťuje těmto dětem a žákům školní stravování. Zařízení školního stravování Zařízení školního stravování, jsou školní jídelna, školní jídelna vývařovna školní jídelna výdejna 5
Zabezpečují školní stravování, kterým se rozumí stravovací služby pro děti, žáky, studenty a další osoby, jimž je poskytováno stravování v rámci hmotného zabezpečení, plného přímého zaopatření, nebo v rámci preventivně výchovné péče formou celodenních služeb nebo internátních služeb. Zařízení školního stravování mohou zajišťovat také stravování zaměstnanců škol a školských zařízení a stravovací služby i pro další osoby, a to za úplatu. Zařízení školního stravování mohou poskytovat školní stravování také v době školních prázdnin. Jedno zařízení školního stravování může souběžně realizovat činnost ve více druzích zařízení: výdejna dovážející stravu ze zařízení zapsaného do školského rejstříku, jídelna (vývařovna s výdejnou), kuchyně bez jídelny vývařovna, výdejna dovážející stravu ze zařízení nezapsaného do rejstříku. Školská zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči Patří k nim: dětský domov dětský domov se školou výchovný ústav diagnostický ústav Hlavním účelem zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy je zajišťovat dětem náhradní výchovnou péči v zájmu jejich zdravého vývoje, řádné výchovy a vzdělávání. Dětské domovy Dětské domovy zajišťují péči o děti s nařízenou ústavní výchovou, které nemají závažné poruchy chování. Mohou zde být umístěny děti ve věku zpravidla od 3 do 18 let, rovněž se zde umísťují nezletilé matky s jejich dětmi. Tyto děti se vzdělávají ve školách, které nejsou součástí dětského domova. Dětské domovy se školou Dětské domovy se školou (DDsŠ) jsou určeny pro děti se závažnými poruchami chování, účelem těchto zařízení je zajišťovat péči o děti s nařízenou ústavní výchovou, které mají závažné poruchy chování nebo které pro svou přechodnou nebo trvalou duševní poruchu vyžadují výchovně léčebnou péči. Dále jsou zde umisťovány děti s uloženou ochrannou výchovou, nezletilé matky splňující podmínky pro umístění do DDsŠ a jejich děti, které nemohou být vzdělávány ve škole, jež není součástí DDsŠ. Diagnostický ústav Diagnostický ústav přijímá děti s nařízeným předběžným opatřením, nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou, a na základě výsledků komplexního vyšetření, zdravotního stavu dětí a volné kapacity jednotlivých zařízení je umístí do dětských domovů, dětských domovů se školou nebo výchovných ústavů. Z diagnostických ústavů jsou děti následně umísťovány do výchovných ústavů, dětských domovů či dětských domovů se školou. 6
Výchovné ústavy Výchovný ústav pečuje o děti starší 15 let se závažnými poruchami chování, u nichž byla nařízena ústavní výchova nebo uložena ochranná výchova. Ve vztahu k dětem plní zejména úkoly výchovné, vzdělávací a sociální. Vzdělávání Systém vzdělávacích programů V souladu s novými principy kurikulární politiky, zformulovanými v Národním programu rozvoje vzdělávání v České republice (tzv. Bílé knize) a zakotvenými v zákoně č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), se do vzdělávací soustavy zavádí nový systém kurikulárních dokumentů. Kurikulární dokumenty jsou vytvářeny na dvou úrovních státní a školní. Státní úroveň Národní program vzdělávání rámcové vzdělávací programy (dále jen RVP) Školní úroveň školní vzdělávací programy (dále jen ŠVP) Národní program vzdělávání rozpracovává cíle vzdělávání stanovené školským zákonem a vymezuje hlavní oblasti vzdělávání, obsahy vzdělávání a prostředky, které jsou nezbytné k dosahování těchto cílů. Pro každý obor vzdělání v základním a středním vzdělávání a pro předškolní, základní umělecké a jazykové vzdělávání se vydávají rámcové vzdělávací programy. Rámcové vzdělávací programy vymezují povinný obsah, rozsah a podmínky vzdělávání a jsou závazné pro tvorbu školních vzdělávacích programů, hodnocení výsledků vzdělávání dětí a žáků, tvorbu a posuzování učebnic a učebních textů a dále závazným základem pro stanovení výše finančních prostředků přidělovaných podle 160 až 162. Školní vzdělávací programy představují školní úroveň. Každá škola si vytváří ŠVP pro vzdělávání, pro nějž je vytvořen RVP, se kterým musí být v souladu a podle něhož se uskutečňuje vzdělávání na dané škole. Školní vzdělávací program vydává ředitel školy nebo školského zařízení. Školní vzdělávací programy jsou závazné školské dokumenty, které zajišťují rovnoprávný přístup k základnímu vzdělávání pro všechny žáky, přihlížejí k jejich vzdělávacím potřebám i možnostem, včetně realizace diferencovaného a individualizovaného vyučování pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Prostřednictvím ŠVP dochází k profilaci jednotlivých škol. Vlastní ŠVP nahrazují dřívější zaměření škol či rozšířené vyučování některých předmětů (např. matematiky, ICT, 7
cizích jazyků, tělesné výchovy, hudební a výtvarné výchovy). Základní školy mohou do vlastních školních vzdělávacích programů pro základní vzdělávání zapracovat prvky daltonského plánu, dále Waldorfskou pedagogiku a pedagogiku Montessori. Rámcové i školní vzdělávací programy jsou veřejné dokumenty přístupné pro pedagogickou i nepedagogickou veřejnost. Organizace předškolního vzdělávání Předškolní vzdělávání je etapou vzdělávání, ve které dítě získává především sociální zkušenosti, základní poznatky o životě kolem sebe a první podněty pro pokračující vzdělávání i celoživotní učení. Toto vzdělávání podporuje výchovné působení rodiny a doplňuje je o specifické podněty, rozvíjí je a obohacuje. Institucionální předškolní vzdělávání není povinné a realizuje se především v mateřských školách (veřejných, soukromých, firemních), popřípadě v přípravných třídách základních škol. Předškolní vzdělávání se uskutečňuje pro děti obvykle od tří do šesti let (ve zdůvodněných případech i pro děti mladší). K předškolnímu vzdělávání se přednostně přijímají děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky. Pokud nelze dítě v posledním roce před zahájením povinné školní docházky přijmout z kapacitních důvodů, zajistí obec, v níž má dítě místo trvalého pobytu, zařazení dítěte do jiné mateřské školy. Podle 123 odst. 2 školského zákona se vzdělávání v posledním ročníku mateřské školy zřizované státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí poskytuje bezúplatně a tyto děti mají podle 34 odst. 4 stejného zákona zaručené právo na přednostní přijetí. Pokud byl dítěti následně udělen odklad školní docházky, mohlo využívat výhodu bezúplatnosti dokonce až 24 měsíců. Zákon č. 472/2011 Sb., kterým byl školský zákon novelizován, změnil toto ustanovení a bezúplatnost posledního ročníku mateřské školy v mateřských školách zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí se nově stanovila nejvýše na 12 měsíců. Výše uvedené ustanovení 123 odst. 2 se však vztahuje pouze na děti bez zdravotního postižení navštěvující MŠ zřizovanou státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí, děti se zdravotním postižením (ve smyslu 16 odst. 2 školského zákona) se v posledním ročníku veřejné mateřské školy vzdělávají vždy bezúplatně. Dítě může být přijato k předškolnímu vzdělávání i v průběhu školního roku. O přijetí do této mateřské školy nebo odloučeného pracoviště rozhoduje ředitel na základě kritérií stanovených zřizovatelem, je-li jím stát, kraj, obec nebo svazek obcí. Kritéria pro přijímání do mateřské školy se zveřejňují předem, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podrobnosti o podmínkách provozu mateřské školy, organizaci předškolního vzdělávání, zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, jejich stravování a další speciální péči o děti. Pro děti ze sociálně znevýhodněného prostředí jsou v posledním roce před zahájením povinné školní docházky zřizovány přípravné třídy. Během pobytu v této třídě jsou děti systematicky připravovány na vstup do základní školy. Zřizování těchto tříd je nedílnou součástí vzdělávání dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. 8
Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami Součástí výchovně vzdělávací soustavy v České republice jsou mimo škol hlavního vzdělávacího proudu školy zřízené pro děti, žáky a studenty se speciálními vzdělávacími potřebami (dále jen speciální školy ). Poskytují vzdělávání dětem, žákům a studentům se zdravotním postižením nebo zdravotním znevýhodněním. Mezi zdravotní postižení patří mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování. Do skupiny dětí, žáků a studentů se zdravotním znevýhodněním patří ti, kteří jsou zdravotně oslabení, dlouhodobě nemocní nebo trpí lehčími zdravotními poruchami vedoucími k poruchám učení a chování, jež vyžadují zohlednění při vzdělávání. Mezi speciální školy jsou zařazeny školy mateřské, základní i střední, které bývají určené pro žáky s určitým typem postižení. Speciální školy vycházejí vstříc speciálním vzdělávacím potřebám dětí, žáků a studentů. Využívají přitom zvláštních postupů, forem, metod, prostředků vzdělávání, ale i dalších podpůrných opatření. Mateřské školy pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami Výchova a vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami jsou zajištěny prostřednictvím individuální nebo skupinové integrace v běžných mateřských školách, případně docházkou do mateřské školy zřízené pro děti s určitým druhem postižení (komplexní speciálně pedagogická péče poskytovaná ve speciálních mateřských školách). Odborná péče, která je věnována dětem v rámci mateřských škol pro děti s postižením, ale také péče věnovaná dětem integrovaným v běžné mateřské škole, usnadňuje jejich vstup do systému základního vzdělávání. Dojde-li ke zmírnění postižení, případně k jeho nápravě, mohou děti následně navštěvovat běžnou základní školu. Základní školy pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami Vzdělávání žáků se zdravotním postižením je zajišťováno v základních školách samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením nebo formou skupinové integrace, individuální integrace či kombinací uvedených forem v běžných základních školách. Speciální školy vycházejí vstříc speciálním vzdělávacím potřebám žáků a poskytují jim maximální možnou speciálně pedagogickou podporu. Bývají zřízené pro žáky s určitým druhem zdravotního postižení. V rámci skupinové integrace se žáci vzdělávají ve třídách zřízených pro žáky se zdravotním postižením v běžné škole nebo ve speciální škole určené pro žáky s jiným druhem zdravotního postižení. Žáci se zdravotním postižením se mohou vzdělávat formou individuální integrace v běžných školách a v případech hodných zvláštního zřetele také ve speciálních školách určených pro žáky s jiným druhem zdravotního postižení. Organizace základního vzdělávání Základní vzdělávání v základní škole má 9 ročníků a člení se na první stupeň a druhý stupeň. První stupeň je tvořen prvním až pátým ročníkem a druhý stupeň šestým až devátým ročníkem. V místech, kde nejsou podmínky pro zřízení všech 9 ročníků, lze 9
zřídit základní školu, která nemá všechny ročníky. Úplná základní škola má ročníky prvního i druhého stupně (ne nutně všechny), neúplná základní škola má ročníky jen 1.stupně nebo jen 2.stupně, málotřídní škola má alespoň v jedné třídě zařazeny žáky více ročníků. Obory vzdělání 79-01-C/01 Základní škola ŠVP pro základní vzdělávání ŠVP pro ZV včetně přílohy pro LMP (lehké mentální postižení) 79-01-B/01 Základní škola speciální ŠVP pro obor vzdělání základní škola speciální + vzdělávací program pro pomocné školy Základní vzdělávání a povinná školní docházka Cílem základního vzdělávání je vytvoření základů pro celoživotní učení. Zároveň je toto vzdělávání jediným obdobím v systému vzdělávání, kterého se účastní každé dítě v ČR povinně. Toto vzdělání opravňuje k postupu do středního vzdělávání. Základní vzdělávání se realizuje v oborech vzdělání základní škola a základní škola speciální. Ve školním roce 2011/2012 se v základních školách vyučovalo ve všech ročnících podle školních vzdělávacích programů (dále ŠVP) připravených podle RVP ZV. Základní vzdělávání se uskutečňuje v základní škole (devítiletý program), základní škole speciální (desetiletý program), na nižším stupni víceletých gymnázií a v konzervatořích v osmiletém oboru vzdělání Tanec. Toto je definováno školským zákonem, zejména 44 a následujícími, které vymezují základní vzdělávání, jeho cíle a náležitosti průběhu tohoto vzdělávání. Plnění povinné školní docházky je dle 38 školského zákona možné docházkou do zahraniční školy, příp. docházkou do české školy zřízené při zastupitelském úřadě. Základní vzdělávání lze na prvním stupni uskutečňovat také formou individuálního vzdělávání - 41 zákona. Dle 42 školského zákona dítěti s hlubokým mentálním postižením stanoví krajský úřad se souhlasem zákonného zástupce takový způsob vzdělávání, který odpovídá duševním a fyzickým možnostem dítěte, a to na základě doporučení lékaře a poradenského zařízení. Pro osoby, které nezískaly základní vzdělání, může základní škola a střední škola po projednání se zřizovatelem a krajským úřadem organizovat v souladu s rámcovým vzdělávacím programem základního vzdělávání kurzy pro získání základního vzdělání ( 55, odst. 3 školského zákona). Kurzy pro získání základního vzdělání probíhaly v dálkové formě vzdělávání. Osobám s těžkým mentálním postižením, s více vadami a autismem, které nebyly vzdělávány, a absolventům základní školy speciální, kteří dokončili povinnou školní docházku v některém z nižších ročníků základní školy speciální a mají ve svém pozdějším věku schopnosti dosáhnout základů vzdělání poskytovaných základní školou speciální, se umožňuje získat základy vzdělání poskytované základní školou speciální. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Zahrnuje vzdělávání dětí a žáků se zdravotním postižením, zdravotním a sociálním znevýhodněním. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami je realizováno v základních školách formou 10
individuální nebo skupinové integrace, případně v základních školách samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením (smyslovým, tělesným nebo mentálním). Nejpočetnější skupinou individuálně integrovaných žáků jsou žáci s vývojovými poruchami učení, vývojovými poruchami chování a vadami řeči. Jejich počty v rámci integrace v běžných školách každoročně stoupají. Ve speciálních třídách je nejvyšší počet žáků s mentálním postižením. Přípravné třídy základní školy Obec, svazek obcí nebo kraj mohou se souhlasem krajského úřadu zřizovat přípravné třídy základní školy pro děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky, které jsou sociálně znevýhodněné a u kterých je předpoklad, že zařazení do přípravné třídy vyrovná jejich vývoj. Přípravnou třídu lze zřídit, pokud se v ní bude vzdělávat nejméně 7 dětí. Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podmínky pro zřízení funkce asistenta pedagoga a podrobnosti o jeho činnosti, základní obsah vzdělávání a podmínky, za nichž lze uskutečňovat vzdělávání v přípravných třídách, a podrobnosti o organizaci a průběhu základního vzdělávání a o hodnocení výsledků vzdělávání žáků a jeho náležitostech. O zařazování žáků do přípravné třídy základní školy rozhoduje ředitel školy na žádost zákonného zástupce dítěte a na základě písemného doporučení školského poradenského zařízení. Obsah vzdělávání se řídí rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání a je součástí školního vzdělávacího programu. Časový rozsah vzdělávání je určen počtem vyučovacích hodin stanovených RVP pro základní vzdělávání v prvním ročníku. O zařazení dětí do přípravné třídy je ze strany rodičů stoupající zájem. Absolvováním třídy děti získají základní návyky potřebné ke vstupu do základní školy, významným aspektem je navázání dobré komunikace a spolupráce s rodinou dětí budoucích žáků základní školy. Přípravný stupeň základní školy speciální V přípravném stupni základní školy speciální se vzdělávají děti s těžkým zdravotním postižením, zpravidla těžkým mentálním postižením, s více vadami a lékařskou diagnózou autismus. Základní umělecké vzdělávání Základní umělecké vzdělávání se uskutečňuje v základních uměleckých školách, neposkytuje stupeň vzdělání, ale základy vzdělání v jednotlivých uměleckých oborech hudebním, výtvarném, tanečním a literárně dramatickém. Je součástí systému uměleckého vzdělávání v ČR. Základní umělecká škola připravuje také pro vzdělávání ve středních školách uměleckého zaměření a v konzervatořích, popřípadě pro studium na vysokých školách s uměleckým nebo pedagogickým zaměřením. Organizuje přípravné studium, základní studium I. a II. stupně, studium s rozšířeným počtem vyučovacích hodin a studium pro dospělé. Základní umělecké vzdělávání má charakter dlouhodobého, systematického a komplexního studia, jehož kvalita je zajišťována prostřednictvím vlastního hodnocení školy a externí evaluace. Základní umělecké vzdělávání rozvíjí a kultivuje umělecké 11
nadání širokého okruhu zájemců, kteří prokáží potřebné předpoklady ke studiu, a současně je rozsáhlou platformou pro vyhledávání umělecky mimořádně nadaných jedinců. Jazykové vzdělávání Jazykové vzdělávání poskytuje jazykové vzdělání v cizích jazycích. V případě vzdělávání cizinců se za cizí jazyk považuje také jazyk český. Jazykové vzdělávání podle tohoto zákona se uskutečňuje v jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky. Zájmové vzdělávání Zájmové vzdělávání poskytuje účastníkům naplnění volného času zájmovou činností se zaměřením na různé oblasti. Zájmové vzdělávání se uskutečňuje ve školských zařízeních pro zájmové vzdělávání, zejména ve střediscích volného času, školních družinách a školních klubech. Střediska volného času se dále podílejí na další péči o nadané děti, žáky a studenty a ve spolupráci se školami a dalšími institucemi rovněž na organizaci soutěží a přehlídek dětí a žáků. Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podrobnější podmínky a náležitosti přijímání do základního uměleckého vzdělávání, jazykového a zájmového vzdělávání, jejich obsahu, rozsahu, organizace, hodnocení a ukončování, podmínky ukončování jazykového vzdělávání státní jazykovou zkouškou, obsah a rozsah státních jazykových zkoušek a jejich zkušební řád, uznávání předchozího vzdělání pro účely konání státních jazykových zkoušek a výši úplaty za tyto zkoušky, a stanoví organizaci zájmového vzdělávání ve školských zařízeních pro zájmové vzdělávání a podmínky organizace a financování soutěží a přehlídek v zájmovém vzdělávání. Financování škol a školských zařízení zřizovaných obcemi Obce zřizují nejen mateřské a základní školy, ale také např. gymnázia, základní umělecké školy, domy dětí a mládeže, střediska volného času a školní jídelny. Přímé náklady (tj. mzdové náklady, ostatní osobní náklady /OON/, pojistné a přímé ostatní neinvestiční výdaje /ONIV/) hradí MŠMT, provoz hradí obce. Finanční prostředky vyčleněné ze státního rozpočtu na činnost škol a školských zařízení se poskytují na platy, náhrady platů, nebo mzdy a náhrady mezd, na odměny za pracovní pohotovost, odměny za práci vykonávanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a odstupné, na výdaje na úhradu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na úhradu pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, na příděly do FKSP a ostatní náklady vyplývající z pracovněprávních vztahů, na výdaje podle 184 odst. 1 a 2 školského zákona, výdaje na nezbytné zvýšení nákladů spojených s výukou dětí, žáků a studentů zdravotně postižených, výdaje na učební pomůcky, výdaje na školní potřeby a na učebnice, pokud jsou poskytovány bezplatně, a rovněž na výdaje na další vzdělávání pedagogických pracovníků a na činnosti, které přímo souvisejí s rozvojem škol a kvalitou vzdělávání. Finanční prostředky přidělené ze státního rozpočtu se poskytují podle počtu dětí, žáků nebo studentů ve škole nebo školském zařízení v jednotlivých oborech a formách vzdělávání, podle počtu lůžek, stravovaných nebo jiných jednotek stanovených zvláštním právním předpisem, (například 16 zákona č. 109/2002 Sb.) uvedených ve školních matrikách pro příslušný školní rok a vykázaných ve výkonových výkazech, 12