EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 27.2.2015 COM(2015) 115 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY s cílem odstranit nadměrný schodek veřejných financí ve Francii {SWD(2015) 19 final} CS CS
Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY s cílem odstranit nadměrný schodek veřejných financí ve Francii RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 126 odst. 7 této smlouvy, s ohledem na doporučení Evropské komise, vzhledem k těmto důvodům: (1) Podle článku 126 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) se členské státy vyvarují nadměrných schodků veřejných financí. (2) Pakt o stabilitě a růstu vychází z cíle zdravých veřejných financí, které jsou prostředkem k posílení podmínek pro cenovou stabilitu a pro silný udržitelný růst, jenž bude přispívat k vytváření nových pracovních míst. (3) Dne 27. dubna 2009 Rada v souladu s čl. 104 odst. 6 Smlouvy o založení Evropského společenství (dále jen Smlouva o ES ) rozhodla, že Francie má nadměrný schodek, a v souladu s čl. 104 odst. 7 Smlouvy o ES a článkem 3 nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku 1 vydala doporučení k nápravě nadměrného schodku nejpozději do roku 2012 2. (4) Dne 2. prosince 2009 Rada v souladu s čl. 126 odst. 7 SFEU rozhodla, že přestože francouzské orgány přijaly účinná opatření, nastaly poté, co bylo přijato doporučení Rady ze dne 27. dubna 2009, nepředvídané nepříznivé hospodářské okolnosti mající zásadní negativní důsledky pro veřejné finance. Rada proto vydala doporučení, aby Francie provedla nápravu svého nadměrného schodku nejpozději do roku 2013. (5) Dne 21. června 2013 Rada v souladu s čl. 126 odst. 7 SFEU rozhodla, že přestože francouzské orgány přijaly účinná opatření, nastaly poté, co bylo přijato doporučení Rady ze dne 2. prosince 2009, nepředvídané nepříznivé hospodářské okolnosti mající zásadní negativní důsledky pro veřejné finance. Rada proto vydala doporučení, aby Francie provedla nápravu svého nadměrného schodku nejpozději do roku 2015. S cílem snížit věrohodným a udržitelným způsobem schodek veřejných financí pod 3 % HDP bylo Francii doporučeno: a) dosáhnout v roce 2013 celkového schodku ve výši 3,9 % HDP, v roce 2014 ve výši 3,6 % HDP a v roce 2015 ve výši 2,8 % HDP, což by podle prognózy útvarů Komise z jara 2013 s prodlouženým projekčním obdobím mělo odpovídat zlepšení strukturálního salda ve výši 1,3 % HDP v roce 2013 a 0,8 % HDP v letech 2014 i 2015; b) provést v plném rozsahu opatření již přijatá na rok 2013 1 2 Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6. Všechny dokumenty týkající se postupu o nadměrném schodku Francie jsou k dispozici na internetové stránce: http://ec.europa.eu/economy_finance/economic_governance/sgp/deficit/countries/france_en.htm. CS 2 CS
(1½ % HDP) a urychleně specifikovat, přijmout a provést nezbytná konsolidační opatření na léta 2014 a 2015, tak aby dosáhla doporučeného zlepšení strukturálního salda, a současně v souladu s aktuálním záměrem důkladně přezkoumat výdajové kategorie ve všech dílčích sektorech vládních institucí, včetně výdajů v oblasti sociálního zabezpečení a výdajů na úrovni místních vládních institucí; c) použít všechny neplánované příjmy na snížení schodku. Dále bylo doporučeno, aby opatření k rozpočtové konsolidaci zajistila trvalé a prorůstově orientované zlepšování strukturálního salda veřejných financí. Ve svých doporučeních Rada stanovila lhůtu 1. října 2013, do níž měla Francie přijmout účinná opatření a v souladu s čl. 3 odst. 4a nařízení Rady (ES) č. 1467/97 podat podrobnou zprávu o konsolidační strategii, kterou plánuje za účelem dosažení uvedených cílů. (6) Dne 15. listopadu 2013 Komise dospěla k závěru, že na základě její prognózy z podzimu 2013 přijala Francie účinná opatření k tomu, aby snížila svůj schodek veřejných financí pod referenční hodnotu 3 % HDP, a že tato opatření byla v souladu s doporučením Rady ze dne 21. června 2013; Komise dále vyjádřila názor, že žádné další kroky v rámci postupu při nadměrném schodku již tedy nejsou nutné. (7) Francie dne 1. října 2013 předložila Komisi a Radě program hospodářského partnerství v souladu s čl. 9 odst. 1 a čl. 17 odst. 2 nařízení (EU) č. 473/2013. Rada ve svém stanovisku přijatém dne 10. prosince konstatovala, že program hospodářského partnerství předložený Francií obsahuje soubor fiskálních strukturálních reforem, které jsou částečně adekvátní pro podporu efektivní a trvalé nápravy nadměrného schodku. (8) Komise vydala dne 5. března 2014 doporučení týkající se opatření, která má Francie přijmout k zajištění včasné nápravy svého nadměrného schodku. Ve svém doporučení Komise konstatovala, že Francie musí vyvinout další úsilí, aby zajistila plný soulad s doporučením Rady ze dne 21. června 2013. Ve svém programu stability předloženém dne 7. května 2014 navrhla Francie řadu dodatečných opatření pro rok 2014. Rovněž s ohledem na skutečnost, že fiskální úsilí dosažené v roce 2013 překonalo očekávání, která panovala v době vydání doporučení Komise, byl učiněn závěr, že program stability doporučení Komise v zásadě odpovídá. (9) Dne 13. ledna 2015 předložila Komise sdělení nazvané Optimální využití flexibility v rámci současných pravidel Paktu o stabilitě a růstu (COM(2015) 12). Sdělení uvádí, že při doporučení lhůty pro nápravu nadměrného schodku nebo délky prodloužení této lhůty přihlédne Komise k existenci zvláštního plánu strukturálních reforem, který obsahuje podrobné a ověřitelné informace včetně věrohodných lhůt pro přijetí a realizaci opatření. Provádění reforem bude Komise pečlivě sledovat. Nebudou-li reformy provedeny, Komise to bude při posuzování, zda byla přijata účinná opatření v reakci na doporučení v rámci postupu při nadměrném schodku, a při stanovení nové lhůty pro nápravu nadměrného schodku považovat za přitěžující okolnost. Nepřijetí účinných opatření bude důvodem k urychlení postupu a případnému pozastavení plateb z evropských strukturálních a investičních fondů. Pro členské státy eurozóny to znamená, že Komise doporučí Radě uložit pokutu. (10) Podle čl. 3 odst. 5 nařízení (ES) č. 1467/97 může Rada na doporučení Komise přijmout revidované doporučení podle čl. 126 odst. 7 SFEU, pokud byla přijata účinná opatření a pokud po přijetí uvedeného doporučení nastanou nepředvídané nepříznivé hospodářské okolnosti mající zásadní negativní důsledky pro veřejné finance. Výskyt nepředvídaných nepříznivých hospodářských okolností majících zásadní negativní dopad na rozpočet se posuzuje na základě hospodářské prognózy, která byla podkladem pro doporučení Rady. CS 3 CS
(11) V souladu s čl. 126 odst. 7 SFEU a článkem 3 nařízení (ES) č. 1467/97 je Rada povinna podávat dotčeným členským státům doporučení s cílem odstranit ve stanovené lhůtě nadměrný schodek. Doporučení musí stanovit maximální lhůtu šesti měsíců pro přijetí účinných opatření k odstranění nadměrného schodku v dotčeném členském státě; tuto lhůtu lze zkrátit na tři měsíce. Rada by ve svém doporučení k odstranění nadměrného schodku měla dále požadovat dosažení ročních rozpočtových cílů, které jsou na základě prognózy, z níž doporučení vychází, v souladu s minimálním ročním zlepšením strukturálního salda, tj. cyklicky očištěného salda bez jednorázových a jiných dočasných opatření, v orientační výši nejméně 0,5 % HDP. (12) Pracovní dokument útvarů Komise ze dne 29. května 2013 obsahoval prognózu Komise, že francouzská ekonomika v roce 2013 klesne o 0,1 % a poté vzroste o 0,6 % v roce 2014 a o 1,1 % v roce 2015. Prognóza Komise z jara 2013, z níž scénář uvedený v pracovním dokumentu z 29. května 2013 vycházel, dále očekávala, že se harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP) v roce 2013 zvýší o 1,2 % a v roce 2014 o 1,7 %. Doporučení Rady podle čl. 126 odst. 7 SFEU ze dne 21. června 2013 vycházelo z těchto prognóz růstu a inflace. V roce 2013 se ukázalo, že skutečný růst HDP je o něco vyšší, než Komise očekávala: HDP o 0,3 % vzrostl. Naopak HICP se zvýšil pouze o 1,0 %. (13) Podle zimní prognózy Komise z roku 2015 HDP v roce 2014 vzrostl o 0,4 %, což je o 0,2 procentního bodu méně, než činil předpoklad základního scénáře, z něhož doporučení v rámci postupu při nadměrném schodku vycházelo. Odhaduje se, že HDP vzrostl hlavně díky růstu zásob a soukromé a veřejné spotřeby, zatímco investice a čistý vývoz se zřejmě snížily. Oproti tomu v době vydání doporučení se očekávalo, že se investice v roce 2014 díky vyšší důvěře podniků zvýší, a prognózy počítaly s mnohem silnější vnější poptávkou. Klesající ceny energií a slabá aktivita mezitím kompenzovaly dopad, který měla na ceny reforma DPH z ledna 2014. V důsledku toho inflace měřená HICP v roce 2014 zřejmě zpomalila na 0,6 %. Inflace v letech 2013 a 2014 tedy byla výrazně nižší, než se předpokládalo na jaře roku 2013. Podle prognózy vzroste HDP v roce 2015 o 1,0 %, zatímco změny HICP mají zůstat na minimální úrovni (inflace ve výši 0,0 %). (14) V roce 2013 činil schodek veřejných financí 4,1 % HDP, tedy více než cíl ve výši 3,9 % HDP stanovený v doporučení ze dne 21. června 2013. Zejména veřejné příjmy byly nepříznivě ovlivněny podstatně nižší než očekávanou elasticitou daňových příjmů, a to navzdory diskrečním opatřením, která podle Komise představovala 27 miliard EUR (1,3 % HDP). Fiskální úsilí, měřené změnou strukturálního salda, dosahovalo 1,0 % HDP. Se zohledněním revize potenciálního růstu a výpadků příjmů (0,2 procentního bodu HDP) činila změna strukturálního salda v roce 2013 1,2 % HDP. To je méně než zlepšení o 1,3 % HDP, které doporučila Rada dne 21. června 2013 i když jen mírně. Na základě diskrečních opatření na straně příjmů a vývoje celkových výdajů ve srovnání se scénářem uvedeným v doporučení Rady ze dne 21. června 2013 dospívá posouzení fiskálního úsilí přístupem zdola nahoru k hodnotě 0,1 % HDP, tedy opět mírně pod 0,0 % HDP dodatečných opatření, jež byla považována za nezbytná pro dosažení rozpočtových cílů stanovených v doporučení Rady. (15) Podle zimní prognózy Komise z roku 2015 se celkový schodek v roce 2014 i přes velkou snahu omezit zvýšení veřejných výdajů dále zvýšil. Od pokračujícího zmrazení mezd ve veřejném sektoru, dopadu důchodových reforem a nižších výdajů na místní úrovni se skutečně očekávají úspory. Jejich účinek však zřejmě převážilo navýšení daňových úlev pro konkurenceschopnost a zaměstnanost (CICE), které se podle CS 4 CS
pravidel ESA 2010 vykazují jako veřejné výdaje a jejichž náklady se v roce 2014 odhadují na 11 miliard EUR (0,4 % HDP). Na příjmové straně měly změny sazeb DPH zavedené s účinností od 1. ledna a zdvojnásobení výjimečné daně z příjmů právnických osob hrazené velkými společnostmi pozitivní dopad na daňové příjmy. Nicméně růst reálného HDP a inflace, jež byly nižší než očekávané, měly spolu se stále nízkou elasticitou daňových příjmů vůči HDP negativní vliv na daňové příjmy. (16) Podle odhadu Komise v její zimní prognóze z roku 2015 se strukturální schodek snížil z 3,3 % HDP v roce 2013 na 2,9 % v roce 2014. Se zohledněním korekce růstu potenciálního produktu směrem dolů (+0,0 procentního bodu HDP) a neplánovaných příjmů (+0,2 procentního bodu HDP) ve srovnání s prognózou zpracovanou v době, kdy bylo vydáno doporučení Rady, dosahuje roční fiskální úsilí pro rok 2014 0,6 % HDP. S korekcí negativního dopadu na náklady daňových úlev vyvolaného přechodem na pravidla ESA 2010, což je považováno za událost mimo kontrolu vlády, dospívá posouzení fiskálního úsilí přístupem shora dolů k hodnotě 0,7 % HDP, tedy o něco nižší, než bylo doporučené úsilí ve výši 0,8 % HDP. Ve srovnání s ekonomickým scénářem, z něhož vycházelo doporučení Rady ze dne 21. června 2013, dosahují realizovaná dodatečná opatření na straně příjmů spolu s vývojem na straně výdajů po korekci podle metodiky ESA 2010 výše 1,1 % HDP, což je v souladu s úrovní, kterou Rada dne 21. června 2013 určila jako nezbytnou ( ve výši nad 1 % HDP ). Kumulované úsilí za období 2013 2014 tak na základě korigované změny strukturálního salda dosahuje 1,9 % HDP, což je méně než 2,1 % HDP, které doporučila Rada. Na základě posouzení zdola nahoru kumulované úsilí mírně převyšuje 1,0 %, což je v souladu s úrovní, kterou Rada určila jako nezbytnou. (17) Rozdíl ve výsledcích posouzení fiskálního úsilí přístupem shora dolů a zdola nahoru je způsoben zejména revizí inflace směrem dolů v době od června 2013. Konkrétně pro rok 2014 byla prognóza růstu deflátoru HDP v době mezi doporučením Rady ze dne 21. června 2013 a zimní prognózou Komise z roku 2015 revidována o 0,9 procentního bodu směrem dolů. Daňové příjmy jsou silně ovlivněny revizemi inflace směrem dolů. Naproti tomu veřejné výdaje, které jsou ve Francii často stanoveny prostřednictvím norem přijatých v nominálním vyjádření, jsou revizemi inflace v průběhu roku ovlivněny méně. Při výpočtu strukturálního salda, který zohledňuje pouze mezeru výstupu v objemovém vyjádření, není výsledné zhoršení celkového salda zohledněno. Posouzení fiskálního úsilí přístupem shora dolů je proto citlivé na revize inflace. Pokud jde o ukazatel posouzení zdola nahoru, lze mít za to, že nižší než očekávaná inflace měla na výnosy z diskrečních opatření přijatých během roku 2014 jen malý dopad. Ukazatel posouzení zdola nahoru mohl být pozitivně ovlivněn tím, že se některé položky veřejných výdajů pod kontrolou vlády přizpůsobily nižší inflaci. Nicméně zejména v důsledku zmrazení řady položek veřejných výdajů v roce 2014 byl celkový dopad revize inflace směrem dolů na posouzení přístupem zdola nahoru pravděpodobně omezený. (18) Celkově s ohledem na výše uvedené skutečnosti dostupné poznatky neumožňují formulovat závěr, že nebyla podniknuta žádná účinná opatření. (19) Poměr veřejného zadlužení k HDP, který v roce 2009 dosahoval 78,8 %, se od té doby rychle zvyšoval a v roce 2013 dosáhl 92,2 %. Podle zimní prognózy Komise z roku 2015 bude míra zadlužení v časovém horizontu prognózy nadále růst, a to na 95,3 % HDP v roce 2014, 97,1 % HDP v roce 2015 a 98,2 % HDP v roce 2016; příčinou bude nadále relativně vysoký schodek veřejných financí a nevýrazný růst nominálního HDP. V časovém horizontu prognózy k vývoji zadlužení pravděpodobně negativně přispěje vnitřní dynamika dluhu. CS 5 CS
(20) Podle zimní prognózy Komise z roku 2015 dosáhne celkový schodek v roce 2015 4,1 % HDP, což je výrazně nad cílem 2,8 % HDP stanoveným v doporučení Rady ze dne 21. června 2013 i referenční hodnotou ve výši 3 % HDP. Toto podstatné zhoršení rozpočtové pozice, jež plyne ze slabší celkové pozice ekonomiky ve srovnání se stavem, z nějž vycházelo doporučení Rady ze dne 21. června 2013, naznačuje, že v souladu s pravidly Paktu o stabilitě a růstu existuje důvod k vydání revidovaného doporučení pro Francii podle čl. 126 odst. 7 SFEU, jímž by byla prodloužena lhůta k nápravě nadměrného schodku. (21) Dne 21. listopadu 2014 předaly francouzské orgány Komisi dopis, v němž se Francie zavázala realizovat řadu strukturálních reforem provádějících doporučení pro jednotlivé země pro rok 2014, která Rada vydala dne 8. července 2014. Dne 12. prosince 2014 vláda zveřejnila reformní program obsahující priority reforem do roku 2017. Tento reformní program byl potvrzen ve sdělení k národnímu programu reforem zveřejněném dne 18. února 2015. Francouzské orgány rovněž kvantifikovaly očekávaný makroekonomický dopad hlavních strukturálních reforem zahájených počínaje rokem 2012. Mezi hlavní plánované reformy patří zejména snížení nákladů práce prostřednictvím CICE a další snížení příspěvků na sociální zabezpečení hrazených zaměstnavatelem v rámci plánu pacte de responsabilité et de solidarité. Očekává se, že tato opatření přispějí ke stimulaci růstu a zlepšení udržitelnosti veřejných financí, a neměla by proto být rušena. Nicméně plný dopad redukcí nákladů na pracovní sílu by vyžadoval doplňující reformy trhu práce, které by zmenšily rigiditu mezd. Mezi další reformy plánované francouzskou vládou patří navíc mimo jiné důchodová reforma z roku 2014 a dále opatření reformující místní orgány, zlepšující podnikatelské prostředí a posilující hospodářskou soutěž v oblasti služeb. Konkrétně návrh zákona o růstu a hospodářské činnosti řeší otázky konkurence u právnických profesí, zpřístupňuje odvětví dálkové autobusové dopravy, snižuje překážky pro vstup na trh v maloobchodním odvětví a uvolňuje pravidla pro práci v neděli. Obsahuje také reformu postupů k řešení individuálních sporů v případě propuštění. Celkově se očekává, že strukturální reformy zahájené od roku 2013 přispějí k hospodářskému růstu a k dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Nicméně kvantifikace francouzských orgánů, podle níž se díky těmto reformám do roku 2020 HDP zvýší o 3,3 procentního bodu, je zřejmě nadhodnocená. (22) S ohledem na požadavky uvedené ve sdělení Komise COM(2015) 12 ze dne 13. ledna 2015 Optimální využití flexibility v rámci současných pravidel Paktu o stabilitě a růstu jdou informace a závazky poskytnuté francouzskými orgány v souvislosti se strukturálními reformami správným směrem k tomu, aby Francie mohla využít prodloužení lhůty pro odstranění nadměrného schodku o více než jeden rok. Nicméně ve svém sdělení Evropský semestr v roce 2015: Posouzení výzev v oblasti růstu, prevence a náprava makroekonomických nerovnováh a výsledky hloubkových přezkumů podle nařízení (EU) č. 1176/2011 Komise poukázala na to, že reakce Francie na předchozí doporučení s ohledem na makroekonomické nerovnováhy byla slabá, a dospěla k závěru, že ve Francii existují nadměrné nerovnováhy vyžadující zvláštní monitorování a rozhodná politická opatření. Komise v květnu s ohledem na míru ambicí národního programu reforem a jiných závazků předložených do daného termínu zváží, zda doporučí Radě, aby přijala doporučení podle čl. 7 odst. 2 nařízení (EU) č. 1176/2011, v němž bude konstatována existence nadměrné nerovnováhy a bude doporučeno, aby Francie přijala nápravná opatření, která budou stanovena v plánu nápravných opatření. Strukturální reformy mají zásadní význam nejen pro řešení nadměrných nerovnováh a posílení potenciálního růstu, ale také pro zajištění udržitelnosti veřejných financí. CS 6 CS
(23) Pokud by Francie získala jeden rok navíc, což je pravidlem podle nařízení Rady (ES) č. 1467/97, bylo by to ve stávajícím slabém hospodářském prostředí příliš náročné, protože by to vyžadovalo průměrné roční zlepšení strukturálního salda v letech 2015 a 2016 o více než 1,0 % HDP, což přesahuje průměrné roční úsilí, které doporučila Rada dne 21. června 2013 pro období 2013 2015. Podle zimní prognózy Komise z roku 2015 by taková úprava měla v roce 2015 i v roce 2016 velmi negativní dopad na růst. Z těchto důvodů a s ohledem na plány strukturálních reforem oznámené Francií a stále očekávaný národní program reforem v souladu s výše uvedeným sdělením ze dne 13. ledna 2015 se zdá adekvátní prodloužit lhůtu pro Francii k odstranění jejího nadměrného schodku o dva roky. Francouzské orgány by měly zajistit, aby přijaté i plánované reformy byly plně provedeny a v případě potřeby posíleny. V souladu s výše uvedeným sdělením ze dne 13. ledna 2015, pokud Francie ambiciózní program reforem neprovede, bude to Komise považovat za přitěžující okolnost při posuzování účinných opatření v reakci na toto doporučení. (24) Pokud by Francie získala další dva roky, znamenalo by to cílové hodnoty celkového schodku ve výši 4,0 % HDP v roce 2015, 3,4 % HDP v roce 2016 a 2,8 % HDP v roce 2017. Strukturální saldo rozpočtu by se tak v roce 2015 zlepšilo o 0,5 % HDP, o 0,8 % HDP v roce 2016 a o 0,9 % HDP v roce 2017. Pro rok 2015 by tedy korekce byla o 0,2 procentního bodu vyšší než zlepšení strukturálního salda ve výši 0,3 % HDP očekávané na základě zimní prognózy Komise z roku 2015. Podle základního scénáře pro léta 2015 a 2016, jenž vychází ze zimní prognózy Komise z roku 2015, se opatření zohledněná na straně příjmů odhadují na 0,1 % HDP v roce 2015 a 0,1 % HDP v roce 2016. V roce 2017 dosahují diskreční opatření zahrnutá v prognóze s prodlouženým projekčním obdobím 0,2 % HDP. Mezi ně patří oznámené zrušení příspěvku contribution sociale de solidarité des sociétés a postupné snížení zákonné sazby daně z příjmů právnických osob. (25) V zájmu dosažení rozpočtových cílů má zásadní význam, aby francouzské orgány plně provedly již oznámená opatření na rok 2015 a stanovily, přijaly a urychleně provedly další opatření nutná k dosažení rozpočtových cílů v letech 2015, 2016 a 2017. Především většinu opatření, z nichž vychází závazek Francie snížit projektovaný trend ve veřejných výdajích do roku 2017 o 50 miliard EUR, je pro roky 2016 a 2017 dosud třeba specifikovat. Celkově platí, že bude nutno pozorně sledovat situaci a že by francouzské orgány měly být připraveny přijmout nápravná opatření v případě, že budou překročeny plánované výdaje nebo že budou mít diskreční opatření na straně příjmů nižší než očekávané výnosy, PŘIJALA TOTO DOPORUČENÍ: (1) Francie by měla současný nadměrný schodek odstranit nejpozději do roku 2017. (2) V roce 2015 by měla Francie dosáhnout celkového schodku ve výši 4,0 % HDP, v roce 2016 ve výši 3,4 % HDP a v roce 2017 ve výši 2,8 % HDP, což odpovídá zlepšení strukturálního salda ve výši 0,5 % HDP v roce 2015, 0,8 % HDP v roce 2016 a 0,9 % HDP v roce 2017. To by na základě zimní prognózy Komise z roku 2015 s prodlouženým projekčním obdobím vyžadovalo další opatření ve výši 0,2 % HDP v roce 2015, 1,2 % HDP v roce 2016 a 1,3 % HDP v roce 2017. (3) Francie by měla v plném rozsahu provést již přijatá opatření na rok 2015 a do konce dubna 2015 zajistit dodatečné fiskální úsilí podle bodu 2. To by vyžadovalo stanovení, přijetí a provedení dalších strukturálních diskrečních opatření odpovídajících 0,2 % HDP s cílem odstranit mezeru oproti doporučenému zlepšení strukturálního salda ve výši 0,5 % HDP pro rok 2015. CS 7 CS
(4) Francie by měla zintenzívnit úsilí při hledání možností úspor ve všech dílčích sektorech vládních institucí včetně oblasti sociálního zabezpečení a úrovně místních orgánů a využít veškeré neočekávané příjmy ke snížení schodku. Opatření rozpočtové konsolidace by měla zajistit trvalé zlepšení strukturálního salda veřejných financí a neměla by mít negativní vliv na zvyšování konkurenceschopnosti francouzské ekonomiky. (5) Rada stanoví lhůtu do 10. června 2015, v níž je Francie povinna přijmout účinná opatření a v souladu s čl. 3 odst. 4a nařízení Rady (ES) č. 1467/97 podat podrobnou zprávu o konsolidační strategii, kterou plánuje za účelem dosažení uvedených cílů. Francie by měla podrobně informovat: i) o dalších strukturálních diskrečních opatřeních odpovídajících 0,2 % HDP, přijatých v zájmu doporučeného zlepšení strukturálního salda v roce 2015, a ii) o plánovaných klíčových rozpočtových opatřeních k dosažení cílů pro roky 2016 a 2017. Zákon Loi de programmation des finances publiques by měl být novelizován, aby zohledňoval nový postup korekce. Před uplynutím dané lhůty by francouzské orgány měly poskytnout ex ante nezávislé hodnocení klíčových opatření, z nichž vychází korekce na léta 2016 a 2017. (6) Francie by měla předložit zprávu Komisi a Hospodářskému a finančnímu výboru podle požadavků článku 10 nařízení Rady (EU) č. 473/2013 a v souladu se specifikacemi stanovenými v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 877/2013. Zpráva by měla být poprvé předložena do 10. prosince 2015 a následně každých šest měsíců. Zpráva předložená 10. prosince by měla obsahovat informace o aktualizovaném návrhu rozpočtu v reakci na stanovisko Komise k návrhu rozpočtového plánu pro rok 2016. Zpráva předkládaná do 10. června by měla aktualizovat a dále upřesnit podrobné informace o konkrétních rozpočtových opatřeních plánovaných nebo již přijatých v zájmu dosažení doporučovaného zlepšení strukturálního salda v následujícím roce a v zájmu včasné a udržitelné nápravy nadměrného schodku ve stanovené lhůtě. Francie podá zprávu o plánu reforem představeném ve sdělení zveřejněném dne 18. února 2015, jenž má být následně dále doplněn v národním programu reforem, který musí být důsledně proveden s cílem zlepšit vyhlídky růstu a přispět k dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Bude důležité podpořit fiskální konsolidaci provedením komplexních a ambiciózních strukturálních reforem v souladu s doporučeními Rady, jež byla Francii adresována v kontextu evropského semestru, a zejména s doporučeními v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze. Toto doporučení je určeno Francouzské republice. V Bruselu dne Za Radu předseda CS 8 CS