Střední škola logistiky a chemie Téma: Blízký východ Jméno: Dominik Vavrous Třída: 4.PA Ročník: 2006/2007
Obsah: ÚVOD ZEMĚ BLÍZKÉHO VÝCHODU:... 4 1 HISTORIE ÚZEMÍ:... 5 2 PŘÍRODNÍ PODMÍNKY... 6 2.1 POVRCH:... 6 2.2 PODNEBÍ:... 6 2.3 VODSTVO:... 6 3 OBYVATELSTVO:... 7 3.1 NÁBOŽENSTVÍ:... 7 3.1.1 Judaismus:... 7 3.1.2 Křesťanství:... 7 3.1.3 Islám:... 8 3.2 SÍDLA:... 8 4 HOSPODÁŘSTVÍ... 9 4.1 PRŮMYSL:... 9 4.1.1 Ropa:... 9 4.1.2 Opec:... 9 4.1.3 Ropné krize:... 9 4.2 ZEMĚDĚLSTVÍ:... 10 4.3 CESTOVNÍ RUCH:... 10 4.4 DOPRAVA:... 10 5 KONFLIKTY:... 11 5.1 IRÁCKO-ÍRÁNSKÁ VÁLKA:... 11 5.2 VÁLKA V PERSKÉM ZÁLIVU:... 11 5.3 VÁLKA V IRÁKU:... 11 5.4 PALESTINA VS. IZRAEL:... 12 5.5 KONFLIKT NA KYPRU:... 12 6 JEDNOTLIVÉ STÁTY... 13 6.1 BAHRAJN:... 13 6.1.1 Hospodářství:... 13 6.1.2 Obyvatelstvo:... 13 6.1.3 Cestovní ruch:... 13 6.2 EGYPT:... 13 6.2.1 Hospodářství:... 14 6.2.2 Obyvatelstvo:... 14 6.2.3 Cestovní ruch:... 14 6.3 IRÁK:... 14 6.3.1 Hospodářství:... 15 6.3.2 Obyvatelstvo:... 15 6.3.3 Cestovní ruch:... 15 6.4 ÍRÁN:... 15 6.4.1 Hospodářství:... 15 6.4.2 Obyvatelstvo:... 16 6.4.3 Cestovní ruch:... 16 6.5 IZRAEL:... 16 6.5.1 Hospodářství:... 16 6.5.2 Obyvatelstvo:... 16 6.5.3 Cestovní ruch:... 17 6.6 JEMEN:... 17 6.6.1 Hospodářství:... 17 6.6.2 Obyvatelstvo:... 17 6.6.3 Cestovní ruch:... 17 6.7 JORDÁNSKO:... 17
6.7.1 Hospodářství:... 18 6.7.2 Obyvatelstvo:... 18 6.7.3 Cestovní ruch:... 18 6.8 KATAR:... 18 6.8.1 Hospodářství:... 19 6.8.2 Obyvatelstvo:... 19 6.8.3 Cestovní ruch:... 19 6.9 KUVAJT:... 19 6.9.1 Hospodářství:... 20 6.9.2 Obyvatelstvo:... 20 6.9.3 Cestovní ruch:... 20 6.10 KYPR:... 20 6.10.1 Hospodářství:... 21 6.10.2 Obyvatelstvo:... 21 6.10.3 Cestovní ruch:... 21 6.11 LIBANON:... 21 6.12 OMÁN:... 21 6.13 SAUDSKÁ ARÁBIE:... 22 6.13.1 Hospodářství:... 22 6.13.2 Obyvatelstvo:... 22 6.13.3 Cestovní ruch:... 22 6.14 SPOJENÉ ARABSKÉ EMIRÁTY:... 23 6.14.1 Hospodářství:... 23 6.14.2 Obyvatelstvo:... 23 6.14.3 Cestovní ruch:... 23 6.15 SÝRIE:... 23 6.15.1 Hospodářství:... 24 6.15.2 Obyvatelstvo:... 24 6.16 TURECKO:... 24 6.16.1 Hospodářství:... 25 6.16.2 Obyvatelstvo:... 25 6.16.3 Cestovní ruch:... 25 7 FOTKY:... 26 ZDROJ INFORMACÍ:... 27
Úvod země Blízkého východu: Bahrajn Egypt Irák Írán Izrael (Palestina) Jemen Jordánsko Katar Kuvajt Kypr Libanon Omán Saudská Arábie Spojené Arabské Emiráty Sýrie Turecko Všechny tyto státy jsou tradiční země Blízkého Východu, Turecko je socio-politicky příbuzné Blízkému Východu. Palestina v Izraeli ještě není samostatný stát. Tyto státy patří, kromě Egypta, do jihozápadní Asie. 4
1 Historie území: Oblast s bohatými dějinami. Mezi Eufratem a Tigridem vznikly první vyspělé civilizace: Sumerská 4. tis. př. Kr. Babylónská 2. až 1. tis. př. Kr. Asýrská 2. až 1. tis. př. Kr. Vznik prvních náboženství. 5
2 Přírodní podmínky 2.1 Povrch: Hornatá oblast s velkými bezodtokými pánvemi - především stepy, polopouště a pouště (Velká solná poušť, Syrská poušť, Náfúd, Dahná, Rub al-chálí, Velká písečná poušť), pustinné oblasti a horské pastviny. Mladá třetihorní pohoří (např. Taurus, Arménská vysočina, Zagros, Elborz, Íránská vysočina) jsou součástí alpínsko-himálajského systému. Nejvyšší hora území je Damavand (5670 m.n.m), která je v pohoří El Borz. Nížin je v této oblasti málo ( Mezopotámská nížina, povodí a ústí řeky Nil, Katarská prol.) Nejníže položeným územím je pobřeží Mrtvého moře (okolo - 400 m n. m.) Občasná zemětřesení. 2.2 Podnebí: Podnebí je subtropické a suché tropické s nedostatkem srážek a velkými rozdíly teplot mezi dnem a nocí, ve vnitrozemí i mezi létem a zimou. V letním období je území intenzivně zahříváno a vzniká tak sezonní tlaková níže (cyklona). 2.3 Vodstvo: Arabský poloostrov obklopuje Rudé moře, Arabské moře, hodně významný je Perský záliv, sever poloostrovu, Turecko a Kypr obklopuje Středozemní moře. Černé moře.největší řeky jsou Eufrat a Tigris, které ústí do Perského zálivu. Egyptem protéká Nil. Jordánem protéká Jordán a vlévá do Mrtvého moře, které je 394 m pod úrovní oceánu. Jsou zde i jezera (Tuz, Van, Urmijské j., Namak)- vysoká salinita.největším jezerem je Kaspické moře, které je i největší na světě. Tato oblast je velmi suchá a proto je voda strategická surovina. Nedostatek vodních zdrojů, některé toky ve vnitrozemí zanikají. Slabá říční síť. Vodní toky - pitná, užitková, závlahová voda. Oázy - zdroj podpovrchové vody. Mořská voda odsolování 6
3 Obyvatelstvo: Žije zde přibližně 230 mil. obyvatel (nejvíc Turecko 61,8 mil.). Hustota zalidnění je v průměru nízká, velké uzemní rozdíly. Převážná část zalidnění je při pobřežích moří a v údolí Eufratu a Tigridu (příznivé podnebí, možnost zemědělství). V pouštích je téměř nulové zalidnění. Přirozené přírůstky jsou vysoké. Největší urbanizaci mají malé státy (Kuvajt, Katar, Spojené Arabské Emiráty) a Saudská Arábie Národnost je pestrá, kromě Arabského poloostrovu (Arabové), Turkové, Peršani. Žije zde i mnoho menšin: Kurdové (Turecko, Irák), Ázerbajdžánci (Írán), Arméni a Židé. Dlouhodobý problémem je vztah Arabského obyvatelstva a Židů. 3.1 Náboženství: V této oblasti vznikla tři významná náboženství: Judaismus (židovské náboženství) Křesťanství Islám V Jeruzalémě se nachází posvátná místa všech těchto náboženství. Zeď nářků (Judaismus), Boží hrob (Křesťanství), Ikarova mešita (islám). 3.1.1 Judaismus: Je zastoupen pouze v Izraeli, posvátným písmem je Tóra, jediný Bůh. V 1. stol. Byli Židé vypovězeni ze své vlasti (Palestiny). Po rozdělení Palestiny na dvě části (arabská a židovská), se židé začali vracet. Synagoga je místo kde se všichni židé scházejí k modlitbám. 3.1.2 Křesťanství: V této oblasti je zastoupeno pouze v Libanonu. Významným místem je Betlém. 7
3.1.3 Islám: Je to nejvýznamnější náboženství v této oblasti. Založil jej Mohamed ( 570-632 n.l.), který se narodil v Mekce (Mekka), která se stala nejposvátnějším islámským městem. K Mekce se obracejí muslimové při modlitbě a každý muslim by měl alespoň jednou za život podniknout pouť do Mekky. Posvátnou knihou je Korán. Muslimové se dělí na Šíity a Sunnity. Náboženství a stát jsou silně propojeny, někdy je korán postaven na úroveň základního zákona státu ( Írán). Islámský svět lze charakterizovat jako území státu či národů, kde je islám dominantním náboženstvím. Všechny ostatní části světa jsou označeny jako dar al-harb - dům války. V islámské společnosti zpravidla neexistuje rasismus, zato velmi silná intolerance vůči křesťanům a Židům a otevřená nenávist vůči ateistům či jiným náboženstvím. 3.2 Sídla: Většina osídlení se soustřeďuje do velkých a hlavních městech států (Bagdád, Haifa, Istanbul, Ankara, Tel-Aviv, Rijád, Tehrán, Dubaj aj.) a při pobřeží Středozemního moře. Kvůli penězům z ropy se budují velmi moderní města, velký stupeň urbanizace. 8
4 Hospodářství 4.1 Průmysl: Hlavní složkou a dominantou oblasti je Ropa, těžba a její zpracování. Největšími producenty jsou Saudská Arábie, Kuvajt, Irák, Írán, Spojené Arabské Emiráty. Země těžící ropu zažívají prudký hospodářský rozvoj a patří mezi nejbohatší země světa s vysokou životní úrovní. Nachází se zde více než polovina světových zásob ropy. Největší odhadované zásoby ropy má Saúdská Arábie (25% světových zásob). Ropa putuje ropovody na pobřeží Perského zálivu a Rudého moře, odkud ji tankery dopravují po moři do Evropy, Japonska, Jv. Asie a USA. 4.1.1 Ropa: Černé Zlato Nejdůležitější surovina v oblasti. Největší zásoby na světě. Nebýt ropy, tato oblast by byla velmi chudá. Právě díky této surovině se chudé státy staly velmi bohatými. Kvůli ropy se válčilo (Kuvajt). Z ropy jdou do států neskutečně velké peníze. Ropa je neobnovitelný zdroj, což znamená že jednou dojde. Co bude potom se neví. 4.1.2 Opec: Sdružení států vyvážející ropu. Z 11 zemí je 6 (Írán, Irák, Katar, Kuvajt, Spojené Arabské Emiráty, Saudská Arábie) právě na území Blízkého východu. Organizace byla založena v roce 1960 a hlavním cílem koordinace ropné politiky, zejm. stanovení exportních cen ropy a koncesních poplatků ropných společností. V současnosti OPEC zejm. stanovuje maximální množství těžby a silně ovlivňuje světové ceny ropy. 4.1.3 Ropné krize: První a prozatím největší ropný šok začal na podzim roku 1973, když OPEC záměrně snížila těžbu ropy (asi o 5%), aby mohla její cenu ovlivňovat ve svůj prospěch, a zároveň vyhlásila embargo na vývoz ropy do zemí, které podporovaly Izrael během Jomkipurské války - USA a Nizozemí. Skokově stoupla cena za barel ropy ze 3 dolarů na 5 dolarů, v průběhu roku se cena zvedla až na 12 dolarů za barel! Druhý ropný šok nastal po Íránské revoluci v roce 1979, kdy nový islámský režim začal vyvážet méně ropy než dříve. Ostatní země OPEC zvýšily těžbu a výsledné celkové snížení světové produkce bylo pouze okolo 4%, ale vinou rozsáhlé paniky se ceny ropy zvýšily mnohem více, než odpovídalo vážnosti situace. Cena ropy tehdy dosáhla svého historického maxima (v dnešních cenách až okolo 90 dolarů za barel) Krátkodobé zvýšení cen ropy se odehrálo během invaze Iráku do Kuvajtu v roce 1990 a následné Války v zálivu. 9
Cena ropy se zvyšuje a dnes se prodává kolem 90 dolarů za barel. Předvídat další vývoj cen ropy je krajně nesnadné, ale vyhlídky do budoucna jsou, že se bude cena ropy stále zvyšovat.dále je významná těžba a vývoz zemního plynu ( Saudská Arábie, Írán). Export směřuje do Evropy, USA, Japonska. Nejintenzivnější oblasti těžby těchto surovin je perský záliv. Budují se petrochemické závody, roste zpracování ropy v rafineriích. Fosfáty, minerální soli (Mrtvé moře), chrom a černé uhlí (Turecko). Textilní průmysl využívá své suroviny tradiční jsou koberce, keramika. Lesy byly vykáceny již ve starověku na stavbu lodí. 4.2 Zemědělství: Ve většině zemí je velmi primitivní. Intenzivní zemědělství středomořského typu najdeme na pobřeží Turecka, Sýrie, Libanonu. Pěstuje se subtropické ovoce, tabák, datle, vinná réva (Kypr). V Perském zálivu se setkáme s perlorodkami. Živočišná výroba chov velbloudů, skotu, ovcí i oslů. Zemědělství je závislé na umělém zavlažování. 4.3 Cestovní ruch: Hlavními oblastmi cestovního ruchu jsou pobřeží Středozemního a Černého moře Turecka, potom i Izrael. Státy v tomto území jsou díky ropě velmi bohaté a investují do rozvoje a modernizace, stavějí se velké mrakodrapy, hotely aj. (Spojené Arabské Emiráty). V Bahrajnu se např. postavil okruh pro závody Formule1. Jenže turisté se do tohohle území bojí jezdit a nebo jsou náklady příliš moc velké a můžou si je dovolit jen bohatí lidé. Přitom je na tomto území spousty památek a míst s dobrým předpokladem pro cestovní ruch. Cestovní ruch se bude nadále rozvíjet. 4.4 Doprava: Dopravní síť je nedostatečně rozvinuta. Železniční síť je velmi řídká, silniční síť se postupně buduje. Největší roli hrajou přístavy, které se specializují na vývoz ropy a zemního plynu. Významná je letecká doprava. 10
5 Konflikty: Oblast velkých sporů, bojů, konfliktů a terorismu. 5.1 Irácko-Íránská válka: Byla válka mezi Irákem a Íránem od září 1980 do srpna 1988. Válka začala přesně 22. září 1980 invazí iráckých vojsk do Iránu a skončila 20. srpna 1988 uzavřením příměří. Důvody konfliktu jsou z části historické: státy si dělaly historické územní nároky. Dále jim šlo o ropná naleziště a v neposlední řadě také šlo o důvody náboženské. Irák si začal činit nároky na Chúzistán, jako odpověď Íránu bylo povzbuzování Kurdů v proti Iráku v této provincii. V roce 1979 se stal Saddám Husajn prezidentem, a hned rok nato rozpoutal válku. Irák chtěl získat obrovské naleziště ropy a svrhnout Chomejního. A chtěl se stát se hlavní velmocí Perského zálivu a celého arabského světa. Zbraně iráku dodávaly i Spojené Státy Americké! V této válce se Irák velmi zadlužil právě Kuvajtu a to byl důvod k rozpoutání války v Perském zálivu. 5.2 Válka v Perském zálivu: Byl konflikt mezi Irákem a OSN který podpořil napadený Kuvajt. Irák se ve válce s Íránem velmi zadlužil, Kuvajt už nechtěl půjčovat a Saddám Husajn začal na Kuvajt tlačit a začal si dělat nároky na zisk z ukradené ropy těžené Kuvajtem metodou šikmých vrtů u ropného pole na hranicích Kuvajtu a Iráku a že Kuvajt je historicky provincií Iráku. Válka skončila osvobozením Kuvajtu. Husajn se tedy alespoň pomstil zapálením ropných vrtů v Kuvajtu a vypuštěním ropy do moře (aby způsobil co největší ekologické škody) a stáhl své nejlepší jednotky (zejm. Republikánskou gardu) pryč, aby se vyhnul jejich zničení. S jejich pomocí pak potlačil povstání šíitů, které Američané vyprovokovali, aniž by mu pak poskytli slibovanou pomoc. 5.3 Válka v Iráku: Je v současnosti probíhající konflikt, který byl zahájen spojeneckou invazí do Iráku v roce 2003. Problém odzbrojení Iráku přerostl v krizi v letech 2002-2003, když prezident George W. Bush začal požadovat, aby Irák ukončil údajnou produkci zbraní hromadného ničení. Rezoluce také vyžadovaly, aby Irák dovolil inspekce, které měly prokázat, zda jsou rezoluce plněny. Prezident Bush opakovaně hrozil úderem, pokud se Irák nepodvolí rezolucím a nevpustí do země inspektory. V březnu 2003 oznámily Spojené státy, že "diplomacie selhala" a bude spolu s "koalicí ochotných" pokračovat ve snaze zbavit Irák zbraní 11
hromadného ničení. Invaze do Iráku začala 20. března 2003 a trvá dodnes. Saddám Husajn byl zajat a irácká vláda byla svržena. Velké ztráty na životech i na Americké straně. 5.4 Palestina vs. Izrael: Boj mezi Palestinci a Židy. V roce 1947 spojené národy rozhodly o rozdělení západní Palestiny na dva státy Židovský a Arabský. Arabové však toto rozhodnutí nepřijali. V návaznosti na tyto události vyzvali všechny muslimy ke svaté válce proti židům. V průběhu let 1968 až 69 vznikl národ v národě na území Jordánska pod vedením Arafata a pokusili se svrhnou krále Husajna. Když došlo k uklidnění situace bylo nabídnuto Arafatovi místo jeho strany v parlamentu. To však odmítl. Důvodem bylo udržení vlastní nezávislosti. Po smrti Jásira Arafata v roce 2004 byl zvolen prezidentem palestinské samosprávy Mahmúd Abbás, který usiluje o obnovení mírového procesu, přesto však není schopen omezit vliv teroristických organizací, jako např. Hamas nebo Fatah. Velkou slávou, ale zároveň i odpovědností pro Palestince bylo stažení izraelské armády a zrušení izraelských osad z pásma Gazy. Boje jsou však pořád a teroristické útoky také. 5.5 Konflikt na Kypru: Je to Řecko-Turecký konflikt. Kypr získal nezávislost v roce 1960 odtržením se od Velké Británie. Rok po získání nezávislosti se rozhořel konflikt mezi Řeky a Turky. Mezi oběma národy byla OSN stanovena nárazníková zóna tzv. zelená linie. V roce 1974 proběhl v jižní, řecké části ostrova vojenský puč, který mohl znamenat její spojení z Řeckem. Turecko odpovědělo invazi na severovýchodní část ostrova. Byl ustanoven separatistický stát, který se roku 1983 prohlásil nezávislou republikou, jež byla doposud uznána pouze Tureckem. Oba státy stále odděluje zelená linie hlídaná vojsky OSN. 12
6 Jednotlivé státy 6.1 Bahrajn: Hlavním město: Manáma (140 000 obyv.) Rozloha: 665 km² Počet obyvatel: 698 585 Státní zřízení: konstituční monarchie Jazyk: arabština (úřední jazyk), angličtina Náboženství: Muslimové 90 % (šíité 65 % sunnité 35 %), Křesťané 10 % Bahrajn se rozkládá na více než dvaceti ostrovech korálového a pevninského původu v Perském zálivu. Největším ostrovem, zabírajícím více než 90% rozlohy státu, je Bahrajn o rozloze 563 km². 6.1.1 Hospodářství: Bahrajnská ekonomika prochází obdobím mohutného hospodářského růstu. Ten je založen především na těžbě ropy, která tvoří 60 % exportu a státních příjmů země. Bahrajn je také důležitým mezinárodním finančním centrem Blízkého východu. 6.1.2 Obyvatelstvo: Bahrajňané tvoří 62 % obyvatelstva země a podíl městského obyvatelstva činí 92 %. 6.1.3 Cestovní ruch: Bahrajn je jednou z nejoblíbenějších turistických destinací na Blízkém východě. 6.2 Egypt: Hlavním město: Káhira (15 200 000) Rozloha: 997 739 km² Počet obyvatel: 77 505 756 Státní zřízení: republika Jazyk: arabština Náboženství: islám 94%, koptské ortodoxní křesťanství 6% 13
Nilu. Egypt je arabská republika v severovýchodní Africe (malou částí též v Asii), ležící na Tato země je známá především díky starověké civilizaci a několika světově proslulým monumentům, jako jsou například pyramidy v Gíze a Velká sfinga. 6.2.1 Hospodářství: Ekonomika Egypta závisí především na zemědělství, mediální sféře, vývozu ropy a turistice; více než tři miliony Egypťanů však přitom pracuje v zahraničí. Egypt má vyvinutý energetický trh, založený na uhlí, ropě, zemním plynu a vodní energetice. Značné zásoby uhlí se nalézají na severovýchodě Sinaje a těží se zde přibližně 600 000 tun ročně. Ropa a plyn se vyrábějí v pouštních oblastech na západě, Suezském zálivu a v Nilské deltě. Egypt vlastní značné rezervy plynu, v 90. letech 20. století se odhadovalo kolem 1 100 000 m3, a vyváží jej také do mnoha zemí. 6.2.2 Obyvatelstvo: Hustota zalidnění se za 50 let velmi zvýšila. Urbanizace: 45%, gramotnost: 51%. 6.2.3 Cestovní ruch: Egypt je právem nazýván největším světovým muzeem pod otevřeným nebem. Vláda se snaží všemožně podpořit rozvoj turistiky, která je podstatnou součástí egyptské ekonomiky. Hlavní atrakcí jsou historické památky (pyramidy). 6.3 Irák: Hlavním město: Bagdád Rozloha: 437 072 km² Počet obyvatel: 24 683 313 Státní zřízení: republika Jazyk: arabština, kurdština Náboženství: islám Irák, oficiálním názvem Irácká republika. Na jihu sousedí s Kuvajtem a Saúdskou Arábií, na západě s Jordánskem, na severozápadě se Sýrií, na serveru s Tureckem a na východě s Íránem. Irák je v posledních letech velmi diskutovanou zemí, a je postihnutý probíhající válkou od roku 2003. Přes Irák protékají dvě největší řeky Blízkého východu, Eufrat a Tigris. 14
6.3.1 Hospodářství: Základem místního hospodářství je těžba ropy. Celkově se hospodářství kvůli nepokojům v zemi propadá. Od invaze z roku 2003 se zdejší petrochemický průmysl ještě zcela nevzpamatoval. 6.3.2 Obyvatelstvo: 21%. 74% obyvatel tvoří Arabové, druhou nejpočetnější etnickou skupinou jsou Kurdové s Naprostá většina Iráčanů je muslimského vyznání (Arabové, Kurdové a Iráčtí Turkmeni), 60-65% tvoří šíité, 35-40% sunnité. V červenci 2006 byl počet obyvatel Iráku odhadován na 26,8 milionu. Kvůli probíhající občanské válce však zemi denně opustí na 3000 Iráčanů směřujících většinou do Jordánska a Sýrie 6.3.3 Cestovní ruch: Díky nepokojím a válce cestovní ruch v této oblasti není. 6.4 Írán: Hlavním město: Teherán (7.797.520) Rozloha: 1 648 195 km² Počet obyvatel: 68 017 860 Státní zřízení: republika Jazyk: perština (úřední), lúrština, kurdština, azerština, arabština, arménština Náboženství: šíitští muslimové 90 %, sunnitští muslimové 8 %, křesťané, židé Írán je muslimský stát v Přední Asii, dříve nazývaný Persie. Počtem obyvatel (68 milionů) a rozlohou cca 1,6 milionu km² náleží mezi 20 nejlidnatějších a největších zemí světa. 6.4.1 Hospodářství: Nejdůležitějším ekonomickým odvětvím je těžební průmysl, zpracovávající bohatá ložiska ropy a zemního plynu na západě země. Kromě toho mají význam ještě textilní průmysl, zemědělství ( pšenice,rýže, cukr, datle, vlna..půda musí být uměle zavlažována) a produkce cementu a stavebních hmot. 15
6.4.2 Obyvatelstvo: V Íránu žijí lidé mnoha vyznání a etnického původu, stmelení perskou kulturou. Gramotnost je 79 %. Většina obyvatel Íránu je muslimského vyznání, 90 % Íránců se hlásí k šíitské větvi islámu, 8 % k sunnitské větvi. Většina obyvatelstva sídlí v městech. 6.4.3 Cestovní ruch: Je slabý. 6.5 Izrael: Hlavním město: Jeruzalém (většina států uznává jako hlavní město Tel Aviv) Rozloha: 20 946 km² Počet obyvatel: 7 026 000 Státní zřízení: Republika Jazyk: hebrejština, arabština (úřední) Náboženství: judaismus, islám, křesťanství Izrael je stát na Blízkém východě. Leží na východním pobřeží Středozemního moře. Sousedí se Sýrií, Libanonem,Egyptem, Jordánem a Palestinským autonomním územím. 6.5.1 Hospodářství: Izrael je na okolní poměry velmi bohatý stát se silným bankovním sektorem.těší se silné hospodářské a politické podpory ze strany USA Izrael je vyspělá průmyslově-zemědělská země. Surovinová základna nestačí krýt potřeby zpracovatelného průmyslu. Těží se draselná a bromová sůl, fosfority, ropa, zemní plyn, měděná ruda, železná ruda a stavební suroviny. Z Genezaretského jezera je přiváděna voda do celé země, tak je umožněno zavlažování a kultivace pouště. 6.5.2 Obyvatelstvo: V Izraeli žijí hlavně Židé (85%), kromě toho také Arabové. V důsledku soustavného přistěhovalectví židovského obyvatelstva počet obyvatel roste. Ve městech žije přibližně 90% obyvatelstva. 16
6.5.3 Cestovní ruch: Cestovní ruch je rozšířen. Světoznámé letovisko a centrum zábavy Eilat. Po vzoru amerického Las Vegas můžete i v tomto městě nalézt obrovské množství hazardu. Jericho, Jeruzalém aj. 6.6 Jemen: Hlavním město: San'á Rozloha: 527 970 km² Počet obyvatel: 19 350 000 Státní zřízení: republika Jazyk: arabština Náboženství: islám Jemen je stát na jihu Arabského poloostrova. Suchá oblast. 6.6.1 Hospodářství: Jemen patří k rozvojovým zemím. Polovina obyvatel je zaměstnána v zemědělství. Pěstují se převážně pšenice, proso a brambory. Vývozním artiklem je hlavně káva, víno a bavlna. Velice významným druhem obživy je tradiční rybolov. V 80. letech byla v oblasti objevena ropa. Dále se těží draselné soli a fosfáty. V zemi neexistuje železniční síť a silnic s pevných povrchem je jen pár na západě. Sociální péče a školství jsou na velice nízké úrovni. Vzděláni je sice bezplatné, ale pro velké množství dětí, které nebydlí ve městě, je prakticky nedostupné. 6.6.2 Obyvatelstvo: 47 % Gramotnost: 50,2 %, Urbanizace: 25 % sunnitští muslimové 53 %, šíitští muslimové 6.6.3 Cestovní ruch: Jemen není bezpečné místo, samopal mají i 15-ti letí kluci. 6.7 Jordánsko: Hlavním město: Ammán 17
Rozloha: 92 300 km² Počet obyvatel: 5 759 732 Státní zřízení: konstituční monarchie Jazyk: arabština (úřední), angličtina Náboženství: sunitští muslimové 92 %, křesťané 6 % Oficiálním názvem Jordánské hášimovské království. Jeho sousedy jsou Irák, Izrael, Saúdská Arábie, Sýrie. Protéká jím řeka Jordán. Na východě tvoří tři čtvrtiny země kamenitá poušť. 6.7.1 Hospodářství: Nejdůležitější nerostnou surovinou jsou fosfáty, které jsou také nejdůležitější vývozní komoditou. Druhou nejdůležitější surovinou je potaš, který se těží z Mrtvého moře. V zemi jsou menší zásoby mědi, železné rudy a niklu, těží se i mramor a keramická hlína. Pouze 4 % země jsou vhodné k obdělávání půdy a 8 % se používá jako pastviny. Přesto je zemědělství hlavní činností a zaměstnává 20 % aktivního obyvatelstva. Hlavními produkty jsou rajčata, olivy, tabák, citrusy a pšenice. V zemi je víc než milion ovcí, 450 000 koz, 33 000 kusů dobytka a 14 000 velbloudů. 6.7.2 Obyvatelstvo: Obyvatelstvo Jordánska tvoří z 98 % Arabové a přes 80 % jsou sunnitští muslimové. Arabsko-izraelské konflikty v letech 1948 (palestinská válka) a 1967 (Šestidenní válka) způsobily, že do Jordánska uteklo mnoho palestinských uprchlíků, nichž 200 000 pobývá v uprchlických táborech. 6.7.3 Cestovní ruch: V zemi je vybudováno přes 1 154 km železnic a 6 856km silnic. V roce 2005 je Jordánsko poměrně bezpečná země i pro turistiku, za předpokladu, že se pohybujete v obydlených oblastech větších měst a pobřeží Rudého moře. Naproti tomu odlehlé oblasti bezpečné nejsou a mohou ještě stále obsahovat např. miny zbylé po válečných konfliktech. 6.8 Katar: Hlavním město: Dauhá Rozloha: 11 437 km² Počet obyvatel: 863 051 Státní zřízení: monarchie 18
Jazyk: arabština (úřední) Náboženství: muslimové 93 %, křesťané 5 %, hinduisté 1 % Oficiálním názvem Stát Katar je emirát v jihozápadní části Perského zálivu. Země se nachází na poloostrově, vybíhajícího z většího Arabského poloostrova do Perského zálivu. Na jihu hraničí v délce 60 km se Saúdskou Arábií, zbylé strany jsou obklopeny mořem, přičemž na západě leží v sousedství Kataru malý ostrovní stát Bahrajn. Objev ropy v roce 1939 zcela změnil národní ekonomiku. Předtím byl Katar chudou zemí rybářů a lovců perel, zatímco nyní má vysokou životní úroveň. 6.8.1 Hospodářství: Národní příjmy Kataru pochází hlavně z těžby a zpracování ropy a zemního plynu. Z Kataru se stal velmi bohatý stát. 6.8.2 Obyvatelstvo: Téměř všichni Katařané jsou muslimové. Úředním jazykem je arabština, ale většina obyvatel rozumí i angličtině. Míra gramotnosti činí 82 procent. Bohatství a životní úroveň Katařanů je srovnatelná se západní Evropou, místní občané mají zajištěnu bezplatnou zdravotní péči a školní vzdělání. V posledních letech byly péčí vlády přímo v Kataru zřízeny pobočky řady amerických vysokých škol. Ve městech žije na 91 procent Katařanů. Urbanizace: 92,9 % 6.8.3 Cestovní ruch: Díky bohatství se začíná rozvíjet. 6.9 Kuvajt: Hlavním město: Kuvajt Rozloha: 17 820 km² Počet obyvatel: 2 335 648 Státní zřízení: konstituční monarchie Jazyk: arabština (úřední), angličtina Náboženství: muslimové 85 % (sunnité 70 %, šíité 30 %), křesťané, hinduisté Je malá monarchie při Perském zálivu. Jeho sousedy jsou Irák a Saúdská Arábie. Ke Kuvajtu náleží také několik ostrovů v Perském zálivu, např. Búbiján či Fajlaka. Země se řadí k hlavním světovým producentům ropy; udává se, že na kuvajtském území se nalézá asi 8 až 9 % zásob této suroviny. 19
6.9.1 Hospodářství: Ropa na prvním místě. V 70. a 80. letech 20. století byl Kuvajt centrem, obchodu, překládky a distribuce zboží do zemí Perského zálivu. Až do irácké okupace byl nejbohatší zemí v oblasti. Kuvajtská ekonomika však dodnes trpí následky onoho brutálního přepadení a také současné situace v sousedním Iráku. Těžba, zpracování a vývoz ropy a zemního plynu je základem kuvajtské ekonomiky.z ostatních odvětví jen stavebnictví tvoří důležitou položku průmyslové produkce. Zemědělství je silně limitováno nedostatkem vody. Proto se uplatňuje jen chov dobytka, pěstování obilnin, datlí a zeleniny. 6.9.2 Obyvatelstvo: Přes 80 % obyvatel představují etničtí Arabové, Velké skupiny přistěhovalců se rekrutují z Pákistánu, Indie, Bangladéše kteří nemají kuvajtské občanství Kuvajtská vláda se zatím bez valného úspěchu pokouší snížit podíl přistěhovalců na obyvatelstvu země. Míra gramotnosti dosahuje 84 %. Kuvajtští občané mají zajištěno bezplatné vzdělání, od základního až po univerzitní; děti přistěhovalců nárok na tyto výhody nemají. Přestože hlavní město má asi jen 60 tisíc obyvatel, v jeho aglomeraci žije přes 2 miliony lidí, tj. 94 % obyvatel země. 6.9.3 Cestovní ruch: Je malý. 6.10 Kypr: Hlavním město: Nikósie (Lefkosía) Rozloha: 9 251 km² Počet obyvatel: 689 565 Státní zřízení: republika Jazyk: řečtina, turečtina Náboženství: pravoslavné křesťanství (97 %) Stát Kypr leží na jihozápadní části stejnojmenného ostrova. Severovýchodní část ostrova zabírá Severokyperská turecká republika.geograficky je Kypr přiřazován k Asii; politicky, historicky a kulturně pak spíše k Evropě. Od 1. května 2004 je Kypr součástí Evropské unie. 20
6.10.1 Hospodářství: Řecká část - Zemědělství - sklizeň: brambory, olivovník, pomeranče, citróny, grapefruity, hrozny. Chov dobytka: skot, ovce, kozy, prasata těžba-chrom, měď. Turecká část - Zemědělství - sklizeň: brambory, olivovník, pomeranče, citróny, grapefruity, hrozny. Chov dobytka: skot, ovce, kozy, prasata těžba: chrom, měď Řecká část je na to ekonomicky lépe. 6.10.2 Obyvatelstvo: Obyvatelstvo Kypru se skládá z kyperských Řeků a kyperských Turků. Kypřané-Řekové 80%, Kypřané-Turci 19% Urbanizace: 70,2 % Gramotnost: 94 % 6.10.3 Cestovní ruch: Hlavním cílem turistů je moře, Kypr je na cestovním ruchu ekonomicky závislým. 6.11 Libanon: Hlavním město: Bejrút Rozloha: 10 452 km² Počet obyvatel: 3 727 703 Státní zřízení: republika Jazyk: arabština Náboženství: islám 55 %, křesťanství 45 % Libanon je malá hornatá země ležící ve východním středomoří (pobřežní hranice - 225 km). Ačkoliv se země nachází u moře a nedaleko je syrská poušť, v libanonském pohoří jsou v zimě vhodné podmínky pro lyžování, hlavně díky až 3000 m vysokým horám. 6.12 Omán: Hlavním město: Maskat Rozloha: 212 460 km2 21
Počet obyvatel: 3 102 229 Státní zřízení: absolutistická monarchie v čele se sultánem Jazyk: arabština Náboženství: ibádíjovští muslimové 75 %, sunnitští muslimové, šíitští muslimové. 6.13 Saudská Arábie: Hlavním město: Rijád Rozloha: 2 218 000 km² Počet obyvatel: 24 293 844 Státní zřízení: království Jazyk: arabština (úřední) Náboženství: islám Saudská Arábie je království, zaujímající většinu plochy Arabského poloostrova, Má 24 milionů obyvatel a patří díky zásobám ropy k nejbohatším na světě. Ze Saúdské Arábie také pochází Usáma bin Ládin. 6.13.1 Hospodářství: Hlavním přírodním bohatstvím země je ropa. Saúdská Arábie vlastní zdaleka největší světové zásoby této suroviny a se 13 % podílu na světové těžbě je také jejím největším producentem. těžba: ropa, zemní plyn, zlato sklizeň: pšenice, ječmen, zelenina, ovoce chov dobytka: skot, ovce, kozy, velbloudi, drůbež Zásobování stále rostoucího počtu obyvatel vodou se stává vážným problémem. 6.13.2 Obyvatelstvo: Arabové 90 % Urbanizace: 86,7 % Gramotnost: 78,8 % 6.13.3 Cestovní ruch: Hlavně je to každoroční pouť do Mekky. Dále pak Medína. 22
6.14 Spojené Arabské Emiráty: Hlavním město: Abú Dhabí Rozloha: 83 600 km² Počet obyvatel: 4 300 000 Státní zřízení: federace Jazyk: arabština (úřední) Náboženství: islám Rozkládají se na východě Arabského poloostrova při pobřeží Perského zálivu. Díky ropě a zemního plynu se staly jednou z nejbohatších zemí na světě. 6.14.1 Hospodářství: Do poloviny 19. století zde bylo hlavním zdrojem obživy pirátství, později lov perel, ryb a obchod s kořením. Hospodářství doznalo proměny poté, co se tu roku 1962 začala těžit ropa a zemní plyn. Průmysl je velice rozvinutý. Vyrábí se cement a hliník, těží se kromě ropy také mramor. Zemědělství je zanedbatelné. 6.14.2 Obyvatelstvo: Obyvatelé jsou tvořeni převážně přistěhovalci z chudších arabských zemí. Arabové tvoří 84% populace (ale pouze 30% z toho jsou původní obyvatelé). Početná menšina jsou dělníci původem z britské Indie. Drtivá většina obyvatel žije na pobřeží. Z toho 60% obyvatel jen ve městech Abú Dhábí a Dubaji. Přes 95% území je v podstatě liduprázdné. 6.14.3 Cestovní ruch: draho. Hlavním centrem je Dubaj, velké množství hotelů, mrakodrapů. Moře. Je zde hodně 6.15 Sýrie: Hlavním město: Damašek Rozloha: 185 180 km² Počet obyvatel: 18 448 752 Státní zřízení: diktatura Jazyk: arabština (úřední); kurdština, arménština, aramejština, francouzština, angličtina. 23