Námitka obce Sudice (K099)

Námitka obce Sudice (K099) Námitka obce Sudice, se sídlem Sudice 164, 680 01 Boskovice, zaevidovaná na podatelně Krajského úřadu Jihomoravského kraje dne 19.04.2011, pod č.j. JMK 54479/2011, sp.zn. S-JMK 24269/2011/ OÚPSŘ, se zamítá. Odůvodnění: Předmětné podání obce Sudice bylo vyhodnoceno jako námitka splňující podmínky stanovené v 39 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále také stavební zákon ), podle kterého mohou námitky proti návrhu zásad územního rozvoje podat pouze obce v řešeném území a obce sousedící s tímto územím (dále také dotčené obce ) a zástupce veřejnosti, nejpozději při jeho veřejném projednání, musejí být odůvodněné a současně musí být vymezeno území námitkou dotčené. Vzhledem k tomu, že předmětné podání neobsahuje výslovnou formulaci námitky, která by byla oddělena od jejího odůvodnění, jak to předpokládá 39 odst. 2 stavebního zákona, bylo nutné je posoudit podle obsahu. Text předmětného podání byl rozčleněn do 6 bodů, z jejichž obsahu bylo možné dovodit, že námitka směřuje proti koridoru rychlostní silnice R43, tak jak byl tento záměr vymezen ve 2. Návrhu Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje (dále také 2. Návrh ZÚR JMK ). Jednotlivé body předmětného podání byly vyhodnoceny jako odůvodnění této námitky a byly vypořádány následovně: Bod 1. Účelem zásad územního rozvoje je návrh koncepčního řešení, které optimalizuje územní rozvoj z hlediska příznivého životního prostředí, hospodářského rozvoje a soudržnosti společenství obyvatel (tři pilíře udržitelného rozvoje) ve smyslu 19 odst. 2 stavebního zákona. K dosažení vyváženého vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj ZÚR JMK stanovují prioritní cíle územního plánování, kterými jsou Priority územního plánování Jihomoravského kraje uvedené v kap. A textové části 2. Návrhu ZÚR JMK. V souladu s charakterem území kraje a se strukturou jeho osídlení Priority v bodech 1 až 17 zpřesňují obecné cíle a úkoly územního plánování podle stavebního zákona a republikové priority územního plánování podle PÚR ČR 2008. Udržitelný rozvoj území ve smyslu 18 stavebního zákona spočívá ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, není závislý pouze na možnosti či nemožnosti umisťování určitého druhu staveb. Vzhledem k tomu, že obec neuvádí důvody rozporu 2. Návrhu ZÚR JMK se základními cíli územního plánování, nelze na námitku v tomto bodě konkrétněji reagovat. Z tohoto bodu námitky rovněž není zřejmé, jakým způsobem by mohla být obec poškozena. Požadavek na opakované pořizování ZÚR JMK lze tedy považovat za neodůvodněný. Bod 2. Vyhodnocení vlivů na životní prostředí (SEA) je zpracováno v rozsahu stanoveném přílohou stavebního zákona. Je metodicky založeno na hodnocení vlivů na obyvatelstvo a složky životního prostředí, ve všech případech vychází z identifikace potenciálních vlivů a z expertního odhadu jejich rozsahu a významnosti. Záměry jsou ve vztahu ke složkám životního prostředí posuzovány především na základě své prostorové superpozice vůči průmětům environmentálních limitů případně formou extrapolace předpokládaných vlivů. Konkrétně k R43 je vyhodnocení uvedeno zejména v kap. A.6 Hodnocení variantně navrhovaných záměrů dokumentace SEA. Hodnocení vlivů na obyvatelstvo je zpracováno v samostatné příloze Vyhodnocení vlivů na veřejné zdraví (HIA). HIA se zabývá zejména celkovým řešení území z pohledu ochrany veřejného zdraví a z hlediska vztahu k opatřením pro dosažení těchto cílů. Ve třetí části HIA jde o hodnocení nad rámec strategického posouzení. Tato část hodnocení využívá jako nástrojů hodnocení zdravotního rizika, kterými jsou odhad expozice, charakterizace rizika atd. V žádném případě však nenahrazuje Str.1

podrobné vyhodnocení, které musí být provedeno ke každému jednotlivému záměru v rámci jeho projektové přípravy (EIA, územní řízení). Konkrétně k R43 je vyhodnocení uvedeno v kap. 4.4.4. Rychlostní silnice R43 v úseku Černá Hora hranice kraje dokumentace HIA. Hodnocení SEA a HIA zajišťuje zpracovatel dokumentace SEA, který je autorizovanou osobou a dokumentaci HIA zpracoval držitel osvědčení odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví. Ve smyslu 159 odst. 1) stavebního zákona projektant odpovídá za správnost, celistvost a úplnost jím zpracované územně plánovací dokumentace, zejména za respektování požadavků z hlediska ochrany veřejných zájmů a za jejich koordinaci. Výsledné řešení ZÚR JMK bylo potvrzeno vydaným souhlasným stanoviskem Ministerstva životního prostředí ke 2. Návrhu ZÚR JMK vydané podle zákona 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, (stanovisko SEA) č.j.: 57971/ENV/11 ze dne 22.08.2011. KHS JmK k tomuto bodu ve svém stanovisku k připomínkám a námitkám uplatněným v rámci veřejného projednání 2. Návrhu ZÚR JMK ze dne 29.04.2011 vydaným pod zn. KHSJM 17918/2011 uvedla cit.: Námitka na pochybení zpracovatele ZÚR, SEA a HIA se netýká KHS JmK, nicméně KHS JmK cítí potřebu se k předmětné námitce vyjádřit. ZÚR jsou strategickým dokumentem a rovněž hodnocení vlivů na veřejné zdraví u koncepcí se odehrává ve strategické rovině s tím, že podrobné hodnocení je možné až v navazujících řízeních, kdy jsou známy technické parametry záměru. Proto se při strategickém hodnocení nepracuje s hygienickými limity hluku, ale s prokázanými vlivy hluku na veřejné zdraví jako je rušení spánku v noci, kardiovaskulární riziko atd. Ustanovení 19 odst. 2 stavebního zákona stanoví, že úkolem územního plánování je také vyhodnocení vlivů ZÚR na udržitelný rozvoj území, jehož součástí je posouzení vlivů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 100/2001 Sb. ). Ustanovení 10a zákona č. 100/2001 Sb. upřesňuje, co je předmětem posuzování vlivů koncepce na životní prostředí, z odstavce 1 tohoto ustanovení vyplývá, že předmětem posuzování jsou i koncepce, které stanoví rámec pro budoucí povolení záměrů uvedených v příloze č. 1 zákona č. 100/2001 Sb. v oblasti územního plánování, tzn. ZÚR podléhají tomuto posuzování. Jedním ze vstupních údajů, nezbytných pro objektivní posouzení vlivů na veřejné zdraví a vlivů na životní prostředí v rámci řízení dle ustanovení 4 až 10 zákona č. 100/2001 Sb., je údaj o konkrétním záměru a o jeho kapacitě s tím, že dle ustanovení 3 zákona č. 100/2001 Sb. se záměrem rozumí stavby, činnosti a technologie uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu. V návaznosti na stávající stupeň poznání nelze v současné době předjímat možnosti stavebně technických resp. technologických řešení konkrétního záměru, případně jiných parametrů disponibilních v době realizace záměru. Z těchto důvodů nelze ani předjímat, za jakých podmínek respektujících technické, organizační, případně jiná protihluková opatření, budou hlukové limity splněny, a to v návaznosti na očekávanou hlukovou zátěž, v současné době nespecifikovatelnou. Současně musí být dle ustanovení 19 odst. 1 zákona č. 100/2001 Sb. část dokumentace týkající se posuzování vlivů na veřejné zdraví u záměrů uvedených v příloze č. 1 kategorii I a dále u ostatních záměrů, pokud se tak stanoví v závěru zjišťovacího řízení, zpracována držitelem osvědčení odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví. Z hlediska ochrany veřejného zdraví nelze při realizaci záměrů připustit nesplnění požadavků právních předpisů na úseku ochrany veřejného zdraví, a to s přihlédnutím k závěrům posouzení vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví v rámci řízení dle ustanovení 4 až 10 zákona č. 100/2001 Sb. Str.2

Základním předpokladem souhlasu orgánů ochrany veřejného zdraví v předrealizačních fázích resp. v rámci schvalovacích řízení pro konkrétní záměry je předložení důkazu o reálném předpokladu dodržení požadavků stanovených právními předpisy na úseku ochrany veřejného zdraví. Dále KHS JmK odkazuje na část 5. HIA a na související části 2. Vyhodnocení vlivů, HIA a ZÚR deklarující nutnost eliminace potenciálních zdravotních rizik souvisejících s realizací konkrétních záměrů, mj. na úkoly pro územní plánování případně kriteria a podmínky pro rozhodování o změnách v území stanovené pro předmětné záměry v části D. Zpřesnění vymezení ploch a koridorů vymezených v PÚR ČR a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu, ovlivňujících území více obcí, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, ÚSES a územních rezerv 2. Návrhu ZÚR JMK. Závěrem lze konstatovat, že zpracovatel SEA a HIA se problematikou vlivů na obyvatelstvo (vlivy hluku) zabývali v podrobnosti odpovídající ZÚR. Z výše uvedeného je zřejmé, že námitka obce je neoprávněná. Bod 3. Vyhodnocení vlivů na životní prostředí (SEA) je zpracováno v rozsahu stanoveném přílohou stavebního zákona. Je metodicky založeno na hodnocení vlivů na obyvatelstvo a složky životního prostředí ve všech případech vychází z identifikace potenciálních vlivů a z expertního odhadu jejich rozsahu a významnosti. Záměry jsou ve vztahu ke složkám životního prostředí posuzovány především na základě své prostorové superpozice vůči průmětům environmentálních limitů případně formou extrapolace předpokládaných vlivů. Konkrétně k R43 je vyhodnocení uvedeno zejména v kap. A.6 Hodnocení variantně navrhovaných záměrů dokumentace SEA. Hodnocení vlivů na obyvatelstvo je zpracováno v samostatné příloze Vyhodnocení vlivů na veřejné zdraví (HIA). HIA se zabývá zejména celkovým řešení území z pohledu ochrany veřejného zdraví a z hlediska vztahu k opatřením pro dosažení těchto cílů. Ve třetí části HIA jde o hodnocení nad rámec strategického posouzení. Tato část hodnocení využívá jako nástrojů hodnocení zdravotního rizika, kterými jsou odhad expozice, charakterizace rizika atd. V žádném případě však nenahrazuje podrobné vyhodnocení, které musí být provedeno ke každému jednotlivému záměru v rámci jeho projektové přípravy (EIA, územní řízení). Konkrétně k R43 je vyhodnocení uvedeno v kap. 4.4.4. Rychlostní silnice R43 v úseku Černá Hora hranice kraje dokumentace HIA. Výsledné řešení ZÚR JMK bylo potvrzeno vydaným souhlasným stanoviskem Ministerstva životního prostředí ke 2. Návrhu ZÚR JMK vydané podle zákona 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, (stanovisko SEA) č.j.: 57971/ENV/11 ze dne 22.08.2011. KHS JmK k tomuto bodu ve svém stanovisku k připomínkám a námitkám uplatněným v rámci veřejného projednání 2. Návrhu ZÚR JMK ze dne 29.04.2011 vydaným pod zn. KHSJM 17918/2011 uvedla cit.: Námitka na pochybení zpracovatele ZÚR, SEA a HIA se netýká KHS JmK, nicméně KHS JmK cítí potřebu se k předmětné námitce vyjádřit. V rámci zpracování ZÚR jako strategického dokumentu bylo provedeno vyhodnocení vlivů na veřejné zdraví ve strategické rovině. Ustanovení 19 odst. 2 stavebního zákona stanoví, že úkolem územního plánování je také vyhodnocení vlivů ZÚR na udržitelný rozvoj území, jehož součástí je posouzení vlivů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 100/2001 Sb. ). Ustanovení 10a zákona č. 100/2001 Sb. upřesňuje, co je předmětem posuzování vlivů koncepce na životní prostředí, z odstavce 1 tohoto ustanovení vyplývá, že předmětem posuzování jsou i koncepce, které stanoví rámec pro budoucí povolení záměrů uvedených v příloze č. 1 zákona č. 100/2001 Sb. v oblasti územního plánování, tzn. ZÚR podléhají tomuto posuzování. Str.3

Jedním ze vstupních údajů, nezbytných pro objektivní posouzení vlivů na veřejné zdraví a vlivů na životní prostředí v rámci řízení dle ustanovení 4 až 10 zákona č. 100/2001 Sb., je údaj o konkrétním záměru a o jeho kapacitě s tím, že dle ustanovení 3 zákona č. 100/2001 Sb. se záměrem rozumí stavby, činnosti a technologie uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu. V návaznosti na stávající stupeň poznání nelze v současné době předjímat, možnosti stavebně technických resp. technologických řešení konkrétního záměru, nelze předjímat úroveň provozních parametrů dopravních prostředků, případně jiných parametrů disponibilních v době realizace záměru. Současně musí být dle ustanovení 19 odst. 1 zákona č. 100/2001 Sb. část dokumentace týkající se posuzování vlivů na veřejné zdraví u záměrů uvedených v příloze č. 1 kategorii I a dále u ostatních záměrů, pokud se tak stanoví v závěru zjišťovacího řízení, zpracována držitelem osvědčení odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví. Pro úplnost tohoto stanoviska KHS JmK odkazuje na ustanovení 3 odst. 6 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, dle něhož se při výstavbě liniového zdroje znečišťování ovzduší vyžaduje zpracování rozptylové studie. Závěrem lze konstatovat, že zpracovatel SEA a HIA se problematikou vlivů na obyvatelstvo (znečištění ovzduší) zabývali v podrobnosti odpovídající ZÚR. Z výše uvedeného je zřejmé, že námitka obce je neoprávněná. Bod 4. Nejvyšší správní soud rozsudkem č. 8 Ao 5/2010-149 ze dne 24.února 2011 potvrdil oprávněnost uvedení varianty rychlostní silnice R43 směrem na Moravskou Třebovou v ZÚR Pardubického kraje. V rozsudku mimo jiné NSS uvedl cit.: Z textu PÚR 2008 jednoznačně nevyplývá, že by se vláda chtěla odchýlit od již dříve sledovaného koridoru..článek 121 PÚR 2008 stanovil úkol pouze pro MD, neupravoval však sám dvě varianty vedení koridoru R43, které by měly vliv na územní plánování..doplnění názvu Svitavy do bodu 121 PÚR 2008 je třeba interpretovat tak, že tu jde o úkol pro ústřední správní úřady (konkrétně pro MD), aby v součinnosti s MŽP a oběma dotčenými kraji byly k prověření možnosti směrování koridoru na Svitavy (neboť směrování na Moravskou Třebovou bylo prověřeno již v minulosti a také se stalo součástí dřívější převzaté územně plánovací dokumentace) opatřeny relevantní územně plánovací podklady. Teprve kladným výsledkem takového prověření by vznikl podklad, který by při další aktualizaci PÚR již umožnil uložit konkrétní úkol orgánům územního plánování. V souvislosti s úkolem vyplývajícím z Politiky územního rozvoje ČR 2008, která ukládá MD v součinnosti s MŽP a dotčenými kraji v čl. (121) prověřit možnosti připojení R43 v prostoru Svitavy, zajistilo ŘSD z pověření MD zpracování vyhledávací studie Rychlostní silnice R 43 Černá Hora (Svitávka) Svitavy (Litomyšl) R 35, podrobně viz odůvodnění k bodu 5 námitky. Nejvyšší správní soud se problematikou vedení R43 směrem na Svitavy zabýval a dospěl k závěru, že Pardubický kraj při pořizování ZÚR Pardubického kraje nepochybil. Z uvedeného vyplývá, že návrh vybrané varianty koridoru R43 v ZÚR JMK je plně v souladu se schválenou PÚR 2008 a současně koordinován s navazujícím úsekem v Pardubickém kraji dle vydaných ZÚR Pardubického kraje. Bod 5. Koridor pro rychlostní silnici R43 byl ve 2. Návrhu ZÚR JMK (projednaném dle 37 stavebního zákona v červnu 2010) řešen ve variantách, tj. i ve variantě na Svitavy. Projektant v něm rozdělil koridor R43 do čtyř úseků (R43-1 R43-4) s dílčími variantami: - úsek R43-1 Troubsko/Ostrovačice (D1) Kuřim - úsek R43-2 Kuřim Černá Hora - úsek R43-3 Černá Hora Svitávka/Olešnice (hranice kraje) - úsek R43-4 Svitávka Velké Opatovice/Horní Smržov hranice kraje Str.4

Úsek R43-3 Černá Hora Svitávka/Olešnice (hranice kraje) byl řešen ve dvou dílčích variantách ve variantě Německá ozn. D3-A v koridoru Černá Hora Svitávka a ve variantě Diplomová práce západní ozn. D3-B v koridoru Černá Hora Olešnice (hranice kraje). Úsek R43-4 Svitávka Velké Opatovice/Horní Smržov hranice kraje byl řešen ve dvou dílčích variantách: ve variantě Německá ozn. D4-A a ve variantě Diplomová práce východ ozn. D4-B. Na základě vyhodnocení předložených koncepčních variant R43 z hlediska dopravně inženýrských kritérií, předpokládaných vlivů na obyvatelstvo, veřejné zdraví a složky životního prostředí projektant jako výslednou variantu v 2. Návrhu ZÚR JMK doporučil variantu Německou (D3-A) v koridoru Černá Hora Svitávka a variantu Německou (D4-A) v koridoru Svitávka Velké Opatovice hranice kraje. V souvislosti s úkolem vyplývajícím z Politiky územního rozvoje ČR 2008, která ukládá MD v součinnosti s MŽP a dotčenými kraji v čl (121) prověřit možnosti připojení R43 v prostoru Svitavy, zajistilo ŘSD z pověření MD zpracování vyhledávací studie Rychlostní silnice R 43 Černá Hora (Svitávka) Svitavy (Litomyšl) R 35. Studie byla projednávána v období červen až srpen 2010 se zástupci MŽP, příslušných odborů Jihomoravského kraje, Pardubického kraje, Brněnskými vodárnami a kanalizacemi a s obcemi, kterých se dotýkalo vedení navrhovaných variant směrem na Svitavy. K výsledkům této studie se zástupci MŽP a MD na jednání dne 16.09.2010 dohodli, že vyhledávací studie prokazuje nevýhodnost navržené trasy R 43 ve směru na Svitavy a odsouhlasili, aby nadále byla sledována varianta vedená směrem k připojení na R 35 v prostoru Starého Města u Moravské Třebové. Bylo doporučeno řešení, které projednaly dotčené orgány MD a MŽP a jejich dohodu následně potvrdilo MMR souhlasem ke splnění úkolu PÚR ČR 2008. Na základě skutečností, které v době vydání stanoviska MŽP a MD k 2. Návrhu ZÚR JMK nebyly známy a v souladu s dohodou mezi MD a MŽP ze dne 16.09.2010 doplnilo MD stanovisko ke 2. Návrhu ZÚR JMK podáním pod č.j. 631/2010-910-UPR/1-Ma ze dne 25.10.2010. Pořizovatel následně doplnil do vypořádání stanoviska MŽP informace o prověření záměru dle úkolu z PÚR ČR 2008 a dohodl s MŽP následující: V ZÚR JMK bude nadále sledována varianta Německá, v úseku R43-3 (Černá Hora Svitávka) označená D3-A a v úseku R43-4 (Svitávka hranice kraje) označená D4-A. Vypořádání stanoviska MŽP bylo dohodnuto dne 24.01.2011. Ministerstvo dopravy ve svém vyjádření ze dne 25.10.2010 k výběru varianty R43 v úseku Svitávka Velké Opatovice/Horní Smržov hranice kraje uvedlo, že v souladu s úkolem z PÚR ČR 2008 byly na základě požadavku MŽP posouzeny a prověřeny varianty na Svitavy. Studie prokázala nevýhodnost varianty na Svitavy, poté MŽP odsouhlasilo další sledování varianty na Mor. Třebovou. Dle 4 odst. 3 stavebního zákona mohou dotčené orgány v téže věci uplatňovat navazující stanoviska pouze na základě nově zjištěných a doložených skutečností, které nemohly být uplatněny dříve a kterými se podstatně změnily podmínky, za kterých bylo původní stanovisko vydáno. Vzhledem k tomu, že MD předmětnou studii projednávalo v období červen až srpen 2010 a výsledky studie byly známy v září 2010, lze považovat doplnění stanoviska MD ke 2. Návrhu ZÚR JMK podáním pod č.j. 631/2010-910-UPR/1-Ma ze dne 25.10.2010 za dostatečně odůvodněné. Bez závěrů, které vyplynuly ze studie, nebylo možné ze strany MD v době projednání 2. Návrhu ZÚR JMK dle 37 stavebního zákona (červen červenec 2010) vydat stanovisko k výběru varianty předmětného úseku rychlostní silnice R43. Bod 6. Koordinace ZÚR JMK s navazujícím koridorem R43 je doložena vydanými Zásadami územního rozvoje Pardubického kraje. Nejvyšší správní soud (NSS) rozsudkem č. 8 Ao 5/2010-149 ze dne 24.února 2011 potvrdil oprávněnost uvedení varianty rychlostní silnice R43 směrem na Moravskou Třebovou v ZÚR Pardubického kraje. V rozsudku mimo jiné NNS uvedl cit.: Z textu PÚR 2008 jednoznačně nevyplývá, že by se vláda chtěla odchýlit od již dříve sledovaného koridoru..článek 121 PÚR 2008 stanovil úkol pouze pro MD, neupravoval však sám dvě varianty vedení koridoru R43, které by měly vliv na územní plánování..doplnění názvu Svitavy do bodu 121 PÚR 2008 je třeba interpretovat tak, že tu jde o úkol pro ústřední správní úřady (konkrétně pro MD), aby v součinnosti s MŽP a oběma dotčenými kraji Str.5

byly k prověření možnosti směrování koridoru na Svitavy (neboť směrování na Moravskou Třebovou bylo prověřeno již v minulosti a také se stalo součástí dřívější převzaté územně plánovací dokumentace) opatřeny relevantní územně plánovací podklady. Teprve kladným výsledkem takového prověření by vznikl podklad, který by při další aktualizaci PÚR již umožnil uložit konkrétní úkol orgánům územního plánování. Koridor pro rychlostní silnici R43 byl v 2. Návrhu ZÚR JMK (červen 2010) řešen ve variantách, tj. i ve variantě na Svitavy. Projektant v něm rozdělil koridor R43 do čtyř úseků (R43-1 R43-4) s dílčími variantami: - úsek R43-1 Troubsko/Ostrovačice (D1) Kuřim - úsek R43-2 Kuřim Černá Hora - úsek R43-3 Černá Hora Svitávka/Olešnice (hranice kraje) - úsek R43-4 Svitávka Velké Opatovice/Horní Smržov hranice kraje Úsek R43-3 Černá Hora Svitávka/Olešnice (hranice kraje) byl řešen ve dvou dílčích variantách ve variantě Německá ozn. D3-A v koridoru Černá Hora Svitávka (směr na Moravskou Třebovou) a ve variantě Diplomová práce západní ozn. D3-B v koridoru Černá Hora Olešnice (hranice kraje) (směr na Svitavy). Úsek R43-4 Svitávka Velké Opatovice/Horní Smržov hranice kraje byl řešen ve dvou dílčích variantách: ve variantě Německá ozn. D4-A (směr na Moravskou Třebovou) a ve variantě Diplomová práce východ ozn. D4-B (směr na Svitavy). Na základě vyhodnocení předložených koncepčních variant R43 z hlediska dopravně inženýrských kritérií, předpokládaných vlivů na obyvatelstvo, veřejné zdraví a složky životního prostředí projektant jako výslednou variantu v 2. Návrhu ZÚR JMK doporučil variantu Německou (D3-A) v koridoru Černá Hora Svitávka a variantu Německou (D4-A) v koridoru Svitávka Velké Opatovice hranice kraje. Informace o projednávaných variantách jsou uvedeny v kap. C.4.1 Dopravní infrastruktura textu Odůvodnění 2.Návrhu ZÚR JMK. K variantě na Svitavy dodáváme, že tato má zásadní problémy s vedením přes území Pardubického kraje. Zásadním střetem s životním prostředím je průchod přes II. ochranné pásmo březovského vodního zdroje, sloužícího pro zásobování města Brna. Dále trasa zasahuje do dobývacího prostoru výhradního ložiska Březinka. Námitka obce, že varianta rychlostní silnice R43 na Svitavy nebyla posouzena, je tedy neoprávněná. Str.6