CrossRef využití DOI pro citation-linking u vědeckých publikací

Podobné dokumenty
Vložení identifikátorů DOI, UT WOS, UT SCOPUS a PubMed ID do záznamu

Jak na CrossRef, DOI, CrossCheck, OJS a další? Lenka Němečková Věra Pilecká Ústřední knihovna ČVUT

Úvod do studia a života na vysoké škole - modul Práce s literaturou. Informace pro nové studenty Přírodovědecké fakulty JU

XML jako prostředek pro citování informačních zdrojů

Web of Science. Bibliotheca Academica

Open Bibliography Data. ( Matouš Jobánek

Modul MWA - Publikace a články

Web of Science. Přednáška kurzu informační a databázové systémy v rostlinolékařství

ISI WEB OF SCIENCE - manuál

Už ivatelska dokumentace

Systém mezinárodního standardního číslování ISBN, ISSN

Seminář pro vedoucí knihoven asviústavů AV ČR ASEP

Zpráva o zhotoveném plnění

5.1 Vyhledávací portál uživatelské rozhraní

ResearcherID. EXPORT ZÁZNAMŮ PUBLIKACÍ Z ASEP DO RID formát RIS

Informační vzdělávání PdF

Představení systému. rev (duben 2015)

Práce mladého vědce aneb krátká přednáška o metodologii vědy v podmínkách České republiky. Tadeusz Sikora

Přebírání ohlasů z WoS a Scopus. Josef Klimeš

Do knihovny skrze webový prohlížeč

The bridge to knowledge 28/05/09

Představení systému. rev (únor 2014)

Kde hledat odborné články?

VYHLEDÁVÁNÍ V DATABÁZI WEB OF SCIENCE. Helena Landová Akademická knihovna JU

PŘÍLOHA C Požadavky na Dokumentaci

Vyhledávání v citační databázi Web of Science (WOS)

Centrální depozitář cenných papírů v roli lokálního operátora pro poskytování LEI Způsob poskytovaní služby

ProArc. open source řešení pro produkci a archivaci digitálních dokumentů. Martina NEZBEDOVÁ Knihovna AV ČR, v. v. i., Praha nezbedova@knav.

International Scientific Practical Conference «Information Innovative Technologies» Drazí kolegové!

Digitální knihovny v České republice

FP7 post-grant Gold Open Access Pilot

Integrace ORCID se systémem identit VŠB-TUO

REGISTR CITES VE STÁTNÍ SPRÁVĚ. Duben 2009

Příloha č. 1. Návrh aplikace pro správu a archivaci XML dokumentů Zpracoval: Ing. Jan Smolík, CSc

Kontroly dat Chyby v zápisu UT WOS Zápis identifikátorů UT SCOPUS, DOI Návod na průběžné kontroly UT WOS export, doplnění Afiliace autorů výsledky

ORCID. Návod na založení globálního identifikátoru vědce. (vytvořeno )

METODIKA JEDNOTNÉHO CITOVÁNÍ A TVORBY BIBLIOGRAFICKÝCH ODKAZŮ PRO NEJČASTĚJI CITOVANÉ DOKUMENTY NA VŠTE DLE ČSN ISO 690:2010

- otevřený přístup k výsledkům vědy. Mgr. Zdeňka Firstová a Mgr. Anna Vyčítalová Univerzitní knihovna ZČU v Plzni

S M Ě R N I C E č. 6/2014 ministra financí

ZOTERO A DALŠÍ POMOCNÍCI VÝZKUMNÍKA Jan Hendl

Elektronické zdroje Národní technické knihovny

MBI - technologická realizace modelu

ZPŘÍSTUPNĚNÍ A ARCHIVACE PLNÝCH

ASEP pracovní setkání Praha Brno

Impaktované časopisy. Citační index

Nadstavbové služby pro elektronické informační zdroje s použitím technologie SFX. PhDr. Ondřej Fabián Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

Seminář pro vedoucí knihoven a SVI ústavů AV ČR

UNIVERZITA PARDUBICE Směrnice č. 13/2007 ve znění dodatku č. 1 Pravidla pro zveřejňování závěrečných prací a jejich základní jednotnou formální úpravu

Vědecká literatura a database

Obohacování bibliografických záznamů o věcné selekční prvky postup NKČR

Nástroje pro správu bibliografických citací

Sémantický web 10 let poté

Open Journal Systems na ČVUT. Věra Pilecká (ÚK ČVUT)

Vydavatelská činnost - nová kompetence univerzitních knihoven

Kterak si spočtu ohlasy Petr Šmilauer

SCOPUS a WEB OF SCIENCE

Citace.com. návod na využívání generátoru citací. Místo vydání: Brno Vydavatel: Citace.com Datum vydání: Verze:

Identifikátor evropské judikatury ECLI Nejvyšší soud Úsek místopředsedy Nejvyššího soudu Oddělení dokumentace a analytiky judikatury ČR (ODAJ)

FUNKCE A VYHLEDÁVÁNÍ NA PORTÁLE KNIHOVNY.CZ PhDr. Iva Zadražilová, Moravská zemská knihovna

UŽIVATELSKÁ PŘÍRUČKA K INTERNETOVÉ VERZI REGISTRU SČÍTACÍCH OBVODŮ A BUDOV (irso 4.x) VERZE 1.0

RD.CZ : EVIDENCE DIGITALIZOVANÝCH DOKUMENTŮ A SLEDOVÁNÍ PROCESU ZPRACOVÁNÍ

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE. Jak citovat. Zpracovala: Mgr. Ilona Trtíková ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA ČVUT. - Prosinec

Správa účtu ResearcherID (RID)

Zásady psaní odborného textu

LINKOVACÍ SYSTÉMY, JEJICH VYUŽITÍ V PRAXI A PROPOJENÍ S GOOGLE SCHOLAR

Digitální knihovny v České republice

FUNKCE A VYHLEDÁVÁNÍ NA PORTÁLE KNIHOVNY.CZ. PhDr. Iva Zadražilová, Moravská zemská knihovna

ROZHRANÍ PRO ZPŘÍSTUPNĚNÍ A PREZENTACI ZNALOSTNÍ DATABÁZE INTERPI UŽIVATELSKÁ PŘÍRUČKA

Ústřední knihovna VŠB-TU Ostrava Zpráva o činnosti za rok 2016

Akademické publikování a autorské právo. Lucie Straková Martin Loučka Konference OpenAlt

Odevzdávání a příjem e-publikací

Vykazování dat o poskytovaných sociálních službách

Vykazování dat o poskytovaných sociálních službách

Grey Literature ve světě

Informační zabezpečení studia na Zahradnické fakultě MENDELU. Elektronické informační zdroje

Stav implementace perzistentních identifikátorů v NK ČR a výhled do budoucna. Jan Hutař Marek Melichar Ladislav Cubr

BMOF011 Aplikace MS Office. Word 2016 Lekce 4 Bibliografie. Matěj Karolyi IBA LF MU,

Ústřední knihovna VŠB-TU Ostrava Zpráva o činnosti za rok 2009

EVROPSKÁ KOMISE GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO KOMUNIKACI EVROPSKÁ DOKUMENTAČNÍ STŘEDISKA PŘÍLOHA III POKYNY K DOHODĚ O PARTNERSTVÍ

NÁVOD NA PRÁCI S KATALOGEM CKAN. Vzniklo v rámci výzkumného grantu Sémantické propojování dat ve veřejné správě IG407011

Informační predátoři, aneb, jak se účinně bránit. PhDr. Jindra Planková, Ph.D. Ústav informatiky, FPF Slezská univerzita v Opavě

ANL+ Veronika Ševčíková Národní knihovna ČR

Psychologie a elektronické informační zdroje

EXTRAKT z mezinárodní normy

Masarykova univerzita Fakulta informatiky. Kramerius PV070. Jan Holman

Využití Oborové brány TECH

VKLÁDÁNÍ, EDITACE, SPRÁVA ZÁZNAMŮ PUBLIKACÍ V ÚČTU RID POMOCÍ ENDNOTE WEB

Metody tvorby ontologií a sémantický web. Martin Malčík, Rostislav Miarka

VYHLEDÁVÁNÍ V NOVÉM PROSTŘEDÍ MEDVIK : ZÁKLADNÍ HLEDÁNÍ. Adéla Jarolímková Národní lékařská knihovna, referát metodiky a vzdělávání

Nápověda 360 Search. Co je 360 Search? Tipy pro vyhledávání

PRO PRÁCI S APLIKACÍ SKV - VÝBĚR KVALITNÍCH VÝSLEDKŮ

Novinky v e-zdrojích NLK. Adéla Jarolímková, NLK

č. 4/8 - Elektronická podpora výuky a vědeckého působení v oblasti práva a bezpečnosti

PRODUKTY. Tovek Tools

Metodika budování sbírky Webarchivu

Linked Heritage. Koordinace standardů a technologií za účelem obohacení Europeany. Alena Součková

OZNÁMENÍ REKTORKY č. 8/2013

Metadatový standard EVSKP-MS verze 1.1 pro popis VŠKP a standardy související

Transkript:

CrossRef využití DOI pro citation-linking u vědeckých publikací Jméno studenta, ročník, datum zpracování práce: Lucie Fabriková, 2010, 7. 12. 2010 Název projektu/programu, jeho nositel, URL: CrossRef, organizace CrossRef, crossref.org Stručná charakteristika projektu/programu: Hlavní funkcionalita CrossRef lze shrnout do dvou bodů: registrace DOI digitálního objektu a příslušných metadat, a služba pro vyhledávání DOI identifikátorů. Základní činností vyhledávačů v CrossRef je přeložit DOI identifikátor na URL adresu, která je zaregistrovaná s tímto DOI. Přístup k digitálnímu objektu plně kontroluje jeho vydavatel každý vydavatel tedy musí implementovat mechanismy, kterými rozhodne o přístupu uživatele k digitálnímu objektu. Doba řešení, aktuální stav: Impulzem k vzniku organizace bylo uvedení projektu DOI-X na Frankfurtském knižním veletrhu v říjnu 1999. Tento projekt představil nový efektivní způsob vyhledávání článků, založený na DOI (digital object identifier) unikátnímu identifikátoru přidělenému každému digitálnímu objektu, na který se může vztahovat citace. Samotná organizace CrossRef vznikla v červnu roku 2000 a představuje oficiální registrační úřad identifikátorů DOI pro akademické a odborné publikace. Hlavním záměrem CrossRef je prostřednictvím spolupráce mezi vydavateli zajistit akademické komunitě jednodušší přístup k odborným materiálům, které jsou online dostupné. Na projektu je soustavně pracováno již od jeho vzniku v roce 2000. Organizace CrossRef v současnosti registruje přes 37 mil. DOI. Dále má projekt širokou členskou základnu v současné době (v prosinci 2010) je registrováno 1646 knihoven a tisíce akademických a profesionálních vydavatelů. Cíle projektu: Současný trend přesouvat veškeré tištěné publikace do elektronické podoby a následně je zobrazovat na Internetu představuje snadnou a rychlou dostupnost informací. Specializované informační servery nabízí přístup k množství vědeckých článků, akademických publikací a další odborné literatuře. Nalezení příslušného článku nebo kapitoly v knize se postupně stává otázkou několika málo kliknutí, specializované vyhledávače typu Google Scholar umožní efektivní procházení relevantních stránek. Přes všechny zřejmé výhody elektronického vydavatelství však Internet představuje sporný referenční materiál. Čteme-li si dnes na určité webové adrese zajímavý a přínosný text, neexistuje žádná záruka, že jej nalezneme na témže místě také zítra. Autor odborného článku, který se v seznamu použité literatury nebo seznamu citací opírá o odkazy na různé webové stránky, může být zaskočen stejně jako čtenáři jeho článku, pokud se náhle změní URL adresy uváděných zdrojů anebo dojde k jejich přesunu.

Chceme-li výše uvedený problém řešit, jsme postaveni minimálně před následující problémy: Jak zajistit trvalou platnost citace? Jak jednoznačně identifikovat práci, kterou chceme citovat? Odpověď nalezneme ve stanovách organizace CrossRef: CrossRef si klade za cíl být důvěryhodnou organizací, podporující spolupráci v rámci široké členské základny; směrodatnou a inovativní v oblasti podpory persistentní, udržitelné struktury pro akademickou komunikaci. 1 Popis projektu a jeho výsledků: Na tomto místě si jistě zaslouží bližší pozornost DOI digital object identifier, který představuje stěžejní prvek celého návrhu. DOI je realizován jako alfanumerický řetězec, který jednoznačně identifikuje digitální objekt. V systému CrossRef je DOI spjat se základními metadaty popisujícími digitální objekt zejména pak URL odkazujícím na plný text. Hlavními rysy DOI jsou persistence a unikátnost: Persistence v případě změny URL odkazujícího na digitální objekt dojde pouze k změně metadat objektu, koncový uživatel žádnou změnu nezaznamená, protože je přesměrován na aktuální URL. Unikátnost každý vydavatel má přidělen vlastní unikátní prefix. Digitální objekty, kterým lze přiřadit DOI: časopisy DOI lze přiřadit na úrovni názvu, ročníku, čísla a článku; kniha; sborníky z konferencí; disertační a diplomové práce; technické zprávy; standard; záznam v databázi; jednotlivé součásti určitého díla odstavec článku, obrázek, tabulka, soubor s daty, graf. DOI je přiděleno pouze definitivní práci (Definitive Works), nikoli pre-printu, post-printu nebo osobní verzi (Personal Version) 2. CrossRef neshromažďuje plné texty, ale metadata o digitálních objektech zejména URL, na kterých jsou plné texty dosažitelné. Metadata zadává vydavatel do systému CrossRef ve formátu XML, mezi hlavní položky patří: DOI; zdroj digitálního objektu URL; název článku; jména všech autorů; přesný název časopisu, do kterého článek patří; dále jeho ročník, číslo a příslušná čísla stran; reference. 1 CrossRef's goal is to be a trusted collaborative organization with broad community connections; authoritative and innovative in support of a persistant, sustainable infrastructure for scholarly communication."[4] 2 Veřejně přístupná verze práce, která byla přijata vydavatelem, ale nebyla formálně zpracována a publikována.

Základní scénář práce s CrossRef obsahuje následující kroky: 1. Autor vytvoří digitální objekt, připraví související metadata. 2. Vydavatel vytvoří na URL zadaném v metadatech webovou stránku response page, která přísluší vytvořenému digitálnímu objektu. Tato stránka obsahuje plnou bibliografickou citaci a mechanismus, kterým může uživatel získat přístup k plnému textu. Uživatelé autentizovaní na vydavatelově serveru mají zpravidla automatický přístup k plnému textu, ostatní by měli mít možnost tzv. pay-per-view, tedy zaplacení za zhlédnutí práce. Na stránce response page by měl být přítomný abstrakt práce. 3. V co nejkratším časovém sledu po zveřejnění článku by měl do systému CrossRef vydavatel zadat DOI, které přidělil objektu spolu s jeho metadaty (zejména URL odkazující na response page ). Uživatel, který chce zhlédnout publikaci s určitým DOI, zadá tento identifikátor do vyhledávací služby na webové stránce http://dx.doi.org/. Poté je z centrálního registru DOI vybrána položka metadat, příslušících zadanému DOI, která obsahuje aktuální URL uvedené vydavatelem. Následně je prohlížeč přesměrován na tuto stránku vydavatele. Struktura DOI Příklad DOI: 10.1016/S0140-6736(87)90593-9 Řetězec DOI se skládá ze dvou základních částí: prefixu a sufixu, které jsou odděleny dopředným lomítkem /. Všechny prefixy začínají dvojčíslím 10 následovaným., dále je alespoň čtyřciferné číslo, přiřazené vydavateli organizací CrossRef. Vydavatel může mít zaregistrováno více prefixů. Na rozdíl od pevně daného formátu prefixu, strukturu sufixu si může volit každý vydavatel sám. Jediná omezení se týkají znaků, použitelných pro zápis sufixu. Dovolené jsou následující symboly: a z, A Z, 0 9 a -._;()/ Velké a malé znaky nejsou při vyhodnocování DOI identifikátoru rozlišovány. Existuje řada doporučení pro vytváření sufixů mezi základní patří stručnost (z důvodu snížení rizika chyb vzniklých při přepisu), použití ISBN v případě knih (doporučení AAP 3 ), strukturování sufixu do více úrovní (oddělených např. tečkou), nebo možnosti snadného rozšíření sufixu (např. v případě nutnosti zavedení hlubší struktury přidání obrázku apod.) Z prefixu nelze jednoznačně odvodit, kdo je vydavatelem daného díla DOI zůstává zachováno i v případě, že dojde ke změně vlastnických práv vztahujících se na něj. Dotazování a vyhledávání podle DOI Rozlišujeme dva hlavní formáty dotazů; prvním je legacy pipe delimited format tento dotaz může obsahovat 10 (resp. 12) polí oddělených znakem, kde pořadí jednotlivých polí je pevně dáno. Příklady polí, které mohou být uvedeny: ISBN, TITLE, VOLUME, PAGE a další. Druhý typ dotazu je podstatně komplexnější a je v současné době více prosazován dotaz XML. Kromě elementů analogických polím v prvním typu dotazů může uživatel navíc zadat například atribut match s hodnotami fuzzy, optional, exact upřesňujícími požadovanou míru shody určitého elementu. 3 Association for American Publishers

Cited-by linking Každý člen organizace CrossRef může díky službě Cited-by Linking získat seznam DOI identifikujících publikace, které citují jeho obsah. Scénář popsaného procesu: 1. Vydavatel A zaregistruje svůj článek A1 s určitým DOI a metadaty. 2. Následně vydavatel B vloží do systému svůj článek B1, ve kterém cituje článek A1 vydavatele A. Tedy ve svých referencích (v elementu <citation_list>) uvádí autora článku A1, název časopisu, ze kterého článek pochází, rok vydání a další specifické položky. 3. V systému CrossRef vzniká mezi články A1 a B1 vztah cited-by. 4. Pokud vydavatel A položí dotaz, kdo cituje článek A1, obdrží DOI a metadata článku B1. Seznam publikací, které citují článek, může získat pouze osoba s vlastnickými právy k tomuto článku. Primární způsob získávání cited-by odkazů je zadání Cited-by Linking dotazu. Formát dotazu je určen XML schématem CrossRef XML query schema, odpovědí na takový dotaz je opět XML ve schématu CrossRef XML query result schema. Poplatky Vědci, kteří vytvářejí digitální objekty, ani knihovny nemusí za přístup k systému CrossRef nic platit. Naproti tomu vydavatelé platí roční poplatek, jehož výše závisí na ročním obratu tržeb vydavatele. Například v roce 2010 platili vydavatelé s ročním obratem do $1 milionu poplatek $275, tedy 5 160Kč; vydavatelé s ročním obratem přes $500 milionů platí $50,000 téměř 1 milion Kč. Kromě výše zmíněných poplatků platí vydavatelé za každý vložený digitální objekt; za vložení jedné kapitoly knihy s více než 250 kapitolami zaplatí $0.15, tedy zhruba 3Kč. Vložení standardu nebo diplomové práce stojí $1. Další oblast platby představují pokuty ve výši $2 za vytvoření tzv. konfliktu tedy za pokus o registraci již zaregistrovaného digitálního objektu (digitální objekty jsou považovány za nerozlišitelné v případě, že mají shodná metadata). Vlastní zhodnocení projektu a jeho přínosu: Velmi mě zaujala idea celého projektu možnost jednoznačně identifikovat každý článek i další digitální objekty. Organizace CrossRef si vytyčila nelehký úkol, potýká se například s problémy výskytů duplicitních objektů zejména v případě pre-printů. Přesto se domnívám, že tento projekt znamená velký přínos pro akademickou obec, knihovny i vydavatele. Seznam literatury/zdrojů, URL: [1] Oficiální webové stránky organizace CrossRef: <http://www.crossref.org/help/> [2] Brand, Amy. 2001. CrossRef Turns One. Volume 7 Number 5. ISSN 1082-9873. D-Lib Magazine. <http://www.dlib.org/dlib/may01/brand/05brand.html> [3] Oficiální stránky organizace Scitation: <http://scitation.aip.org/jhtml/crossref.jsp> [4] Stránka history/mission na oficiálních webových stránkách organizace CrossRef: <http://www.crossref.org/01company/02history.html>

Metadata v DC: dc:title CrossRef - využití DOI pro citation-linking u vědeckých publikací dc:creator Fabriková, Lucie dc:subject CrossRef, DOI, citation-linking dc:date 2010-12-7 dc:description Describes main features of project CrossRef and its usability in citation-linking dc:type text dc:language "cs"