Návrh plánu péče o přírodní rezervaci Mokřady pod Vlčkem na období 2013 2022 1
1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 1755 kategorie ochrany: přírodní rezervace název území: Mokřady pod Vlčkem druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: vyhláška orgán, který předpis vydal: Správa CHKO Slavkovský les číslo předpisu: vyhláška nemá číslo datum platnosti předpisu: 21. června 1995 datum účinnosti předpisu: 10. července 1995 1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území: Karlovarský Cheb Mariánské Lázně Mariánské Lázně Prameny Prameny Příloha M1: Orientační mapa s vyznačením území 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území: Přírodní rezervace Mokřady pod Vlčkem Katastrální území: 732842 Prameny Číslo parcely dle KN Číslo p. podle PK aj. evid. Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) 2360/1 TTP 83 341742 341742 2360/2 vodní plocha koryto vodního toku 43 2278 2278 umělé 2362 vodní plocha vodní nádrž umělá 83 1205 1205 2363/2 vodní plocha vodní nádrž umělá 83 417 417 2363/3 vodní plocha vodní nádrž umělá 83 593 593 2475/2 TTP 83 57991 57991 2594/1 ostatní plocha ostatní komunikace 1 2445 2445 Celkem 406671 2
Ochranné pásmo: Ochranné pásmo vyhlášené, je jím tedy dle 37 zákona č. 114/1992 Sb. pás do vzdálenosti 50 m od hranice ZCHÚ. Katastrální území: 697508 Mnichov u Mariánských Lázní Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v OP (m 2 ) 1834 ostatní plocha ostatní komunikace 10002 575 575 1713 lesní pozemek PUPFL 1 1547 1547 1711 lesní pozemek PUPFL 1 9100 3454 Celkem 5576 Katastrální území: 732842 Prameny Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v OP (m 2 ) 2327/1 TTP 68 167464 51 2332/1 TTP 69 39036 9280 2361 lesní pozemek PUPFL 43 1176750 61948 2369/1 orná půda 61 326209 30972 2414/2 lesní pozemek PUPFL 43 3001 2910 2475/1 TTP 61 75506 17991 2511/1 TTP 45 11360 2519 2585/1 lesní pozemek PUPFL 43 3827082 2073 2586/1 lesní pozemek PUPFL 43 15286 5377 2586/3 lesní pozemek PUPFL 43 31040 1786 2586/4 lesní pozemek PUPFL 43 1367 569 2587 ostatní plocha ostatní komunikace 10002 6168 2590 2593 ostatní plocha ostatní komunikace 10002 6988 2320 2594/2 ostatní plocha ostatní komunikace 43 1155 1175 2899/1 TTP 1 30608 654 2911/4 ostatní plocha ostatní komunikace 10002 202 206 2939 ostatní plocha ostatní komunikace 1 6021 536 2913/1 TTP 69 142055 32068 2952 ostatní plocha ostatní komunikace 10002 4111 4125 2957 ostatní plocha silnice 29 26202 8587 Celkem 187737 Příloha M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma 3
1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku ZCHÚ plocha v ha OP plocha v ha lesní pozemky 7,9664 vodní plochy 0,4493 trvalé travní porosty 39,9733 6,2563 Způsob využití pozemku zamokřená plocha ZCHÚ plocha v ha rybník nebo nádrž 0,2215 vodní tok 0,2278 orná půda 3,0972 ostatní zemědělské pozemky ostatní plochy 0,2445 2,0114 zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem 40,6671 19,3313 neplodná půda ostatní způsoby využití 0,2445 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: chráněná krajinná oblast: Slavkovský les jiný typ chráněného území: 1. Chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV Chebská pánev a Slavkovský les, č. 214). 2. Ochranné pásmo přírodních léčivých zdrojů: (I. Prameny, II.B Mariánské Lázně). Natura 2000 ptačí oblast: evropsky významná lokalita: Jižní hranice Přírodní rezervace Mokřady pod Vlčkem je zároveň severní hranicí Evropsky významné lokality CZ0412070 Raušenbašská lada (hadcové bory a skály). Ve východní části území dochází k mírnému překryvu s touto EVL (pouze několik arů). Příloha M1: Orientační mapa s vyznačením území 1.6 Kategorie IUCN: IV. - řízená rezervace 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Citace příslušné části zřizovacího předpisu: Posláním přírodní rezervace je ochrana komplexu zrašelinělých podmáčených luk s četnými prameništi a porostů s výskytem vzácných a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, ochrana geologických fenoménů (mofety, proplyněné vývěry vod). 4
1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ současný stav A. ekosystémy název ekosystému podíl plochy popis ekosystému v ZCHÚ (%) zrašelinělé, podmáčené louky a slatiniště 80 velmi dobře zachovalá slatiniště, rákosiny, bezkolencové louky, ve střední části PR dříve odvodněné a nyní sušší B. druhy název druhu ostřice dvoudomá* (Carex dioica) bahnička chudokvětá* (Eleocharis quinqueflora) ostřice odchylná* (Carex appropinquata) hvozdík pyšný* (Dianthus superbus subsp. superbus) suchopýr širolistý* (Eriophorum latifolium) sítina alpská* (Juncus alpinoarticulatus) korálice trojklanná* (Corallorhiza trifida) střevle potoční (Phoxinus phoxinus) aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ na ploše několika desítek m 2, vitalita dobrá na ploše několika desítek m 2, vitalita dobrá roztroušeně až hojně ve zrašelinělých loukách, vitalita velmi dobrá stupeň ohrožení** ohroženost popis biotopu druhu C1 střední slatinné sníženiny a rašelinné louky východní části území C1 střední slatinné sníženiny východní části území C2 nízká rašelinné louky východní části území, okolí rybníčků a vzácně i v rákosinách aj. nelesních biotopech přes 100 trsů C1 střední střídavě vlhké bezkolencové louky mnoho set až několik tisíc rostlin C2 nízká slatinné sníženiny a rašelinné louky východní části území několik m 2 C3 střední slatinné sníženiny východní části území několik desítek rostlin C2 vysoká mokřadní vrbiny při západním okraji území stovky jedinců VU střední soustava rybníčků a síť drobných vodotečí, které je propojují * Podrobněji viz aktuální botanický inventarizační průzkum Tájek (2012). **podle červených seznamů Procházka [ed.] (2001), Plesník et al. (2003) C1 kriticky ohrožený druh, C2 silně ohrožený druh, C3 ohrožený druh VU zranitelný druh C. útvary neživé přírody útvar geologická charakteristika popis útvaru mofety vývěry CO 2 vývěry plynů v terénní rašelinné depresi s povrchovou vodou 5
1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu A. typy přírodních stanovišť kód a název typu přírodního stanoviště podíl plochy popis biotopu typu přírodního stanoviště v ZCHÚ (%) L8.1B Boreokontinentální bory bez lišejníků 0,9 okraj hadcového boru B. evropsky významné druhy a ptáci název druhu rožec kuřičkolistý (Cerastium alsinifolium)* chřástal polní (Crex crex) aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ stovky jedinců, přes 10 mikrolokalit, vitalita dobrá každoročně 1 2 hnízdní páry stupeň ohrožení** ohroženost popis biotopu druhu C1 mírná staré meliorační příkopy, prameniště, vlhké sníženiny v bezkolencových loukách a luční mraveniště VU střední nekosené mokřadní louky * Rožec kuřičkolistý nebyl zařazen mezi hlavní předměty ochrany PR, protože charakter jeho výskytu v území je okrajový a populace málo početné. **podle červeného seznamu Procházka [ed.] (2001)-vysvětlivky viz kap. 1.7.2 1.9 Cíl ochrany 1. Zachovat současný stav cenných rostlinných společenstev a udržet tak podmínky pro existenci řady velmi vzácných rostlinných i živočišných druhů vázaných na ekosystémy, které vedle přírody významně formoval svou dlouhodobou činností i člověk. To znamená, že cílem ochrany na většině území přírodní rezervace je zachování (blokování stávajících) vývojových stádií ekosystémů, které pouze v tomto stavu mohou hostit většinu zdejších zvláště chráněných a vzácných druhů. 2. Na nejcennějších stanovištích zachovat stávající vodní režim. Na stanovištích s vodním režimem poškozeným dřívějšími melioračními zásahy navrátit (cílenými zásahy) vodní režim do stavu blízkého původním stanovištním podmínkám a zlepšit tak podmínky pro přežívání vzácných rostlinných druhů a společenstev (případně zvětšit jejich rozlohu). 3. Zvětšit plochu vhodných stanovišť pro vzácná rostlinná společenstva a rostlinné druhy tvorbou zvodnělých sníženin či tůní a umožnit tak zvětšení často dosti malých populací chráněných druhů natolik, aby umožnily dlouhodobé přežívání bez možnosti zásadního vlivu možných jednorázových negativních zásahů. 6
2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Území je tvořeno převážně mokřadními nelesními stanovišti od zrašelinělých slatinišť přes rákosiny, střídavě vlhké louky po sušší dříve odvodněné luční porosty či fragmenty smilkových luk a vřesovišť na vyvýšených místech. Svojí rozlohou (přes 40 ha) patří Mokřady pod Vlčkem k jedněm z největších zachovalých komplexů nelesních mokřadů centrální části Slavkovského lesa. Krajinářskou hodnotou a počtem chráněných a vzácných druhů cévnatých rostlin pak patří mezi nejvýznamnější mokřadní lokality západních Čech. Do východní části území zasahuje lesní porost s převahou smrku. Západní asi 1/3 území je tvořena mozaikou mokřadních luk, dřevinných náletů a vrbových křovin. Nejcennější část území s koncentrovaným výskytem zvláště chráněných druhů rostlin se nachází ve východní části území v okolí sedmi tůní. Vegetačně nejcennějšími místy jsou zde drobné pramenné deprese s neúplným zápojem bylinného patra a hladinou vody stagnující při povrchu půdy a také kosené svahové slatiniště s rákosem. Přítomnost několika malých vodních ploch a drobných vodotečí zde na krátkých vzdálenostech umožňuje bohatou škálu různorodých mikrostanovišť a výjimečně vysokou druhovou diverzitu. Přírodní rezervace leží na severním úpatí hlavního hřebene Mnichovských hadců díky tomu zde pramení vody stékající z výše položených lesních svahů, která jsou (jak dokládá složení bylinného patra) silně obohaceny hořečnatými ionty z hadců. Území se nachází v nadmořské výšce 748 807 m n. m. Geologickým podkladem území jsou až několik metrů mocné kvartérní suťové uloženiny tvořené především úlomky serpentinitů původem zvýše ležícího hřebene Vlčku. V zamokřených partiích se nacházejí organozemě typické, které jsou lemovány organozemními až zbahnělými varietami typických glejů. Některé nelesní části rezervace pokrývá kyselá kambizem typická a pseudoglejová (Zahradnický et Mackovčin 2004). Chráněné území je pramennou oblastí pravostranného bezejmenného přítoku Pramenského potoka. V území se na jednom místě rovněž projevují pozůstatky terciérní sopečné činnosti (mofety). Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů název druhu prha arnika* Arnica montana ostřice dvoudomá* Carex dioica rožec kuřičkolistý* Cerastium alsinifolium korálice trojklanná* Corallorhiza trifida prstnatec Fuchsův* Dactylorhiza fuchsii prstnatec májový* Dactylorhiza majalis hvozdík pyšný* Dianthus superbus subsp. superbus aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. popis biotopu druhu, další poznámky vitalita velmi dobrá ohrožený sušší luční biotopy smilkové louky v Z části PR vitalita velmi dobrá kriticky slatiniště u rybníčků ohrožený vitalita dobrá kriticky staré meliorační příkopy, prameniště, vlhké ohrožený sníženiny v bezkolencových loukách a luční mraveniště vitalita dobrá silně vrbové křoviny a jejich okraje při Z okraji PR ohrožený vitalita velmi dobrá ohrožený slatinné louky v okolí rybníčků vitalita velmi dobrá ohrožený slatinné louky v okolí rybníčků vitalita velmi dobrá silně ohrožený bezkolencová louka ve V části PR a navazující slatinná louka u rybníčku 7
hvozdík lesní* Dianthus sylvaticus rosnatka okrouhlolistá* Drosera rotundifolia bahnička chudokvětá* Eleocharis quinqueflora vřesovec pleťový* Erica carnea klikva bahenní* Oxycoccus palustris tolije bahenní* Parnassia palustris všivec lesní* Pedicularis sylvatica všivec bahenní* Pedicularis palustris zimostrázek alpský* Polygala chamaebuxus tučnice obecná* Pinguicula vulgaris upolín nejvyšší* Trollius altissimus střevle potoční** Phoxinus phoxinus čolek obecný Triturus vulgaris ropucha obecná Bufo bufo skokan krátkonohý Rana lessonae chřástal polní Crex crex bekasina otavní Gallinago gallinago ořešník kropenatý Nucifraga caryocatactes ťuhýk obecný Lanius collurio bramborníček hnědý Saxicola rubetra zmije obecná Vipera berus ještěrka obecná Lacerta agilis*** vitalita velmi dobrá ohrožený roztroušeně téměř v celé ploše PR s těžištěm výskytu na sušších dříve odvodněných loukách vitalita velmi dobrá silně zrašelinělá místa v okolí rybníčků ohrožený vitalita velmi dobrá silně slatinná louky a okolí pramenišť nad ohrožený rybníčky vitalita velmi dobrá ohrožený V část PR, při okraji boru a vzácně i ve slatiništi vitalita velmi dobrá ohrožený roztroušeně na rašelinných biotopech u rybníčků a v Z části PR vitalita dobrá ohrožený slatiniště v okolí rybníčků vitalita velmi dobrá silně ohrožený sušší i vlhčí zrašelinělé smilkové louky v Z části PR vitalita velmi dobrá silně slatiniště v okolí rybníčků ohrožený vitalita velmi dobrá ohrožený sušší loučka (hráz jednoho z rybníčků) vitalita velmi dobrá, silně slatiniště u rybníčků a meliorační příkop v SZ v Zčásti špatná ohrožený části PR vitalita velmi dobrá ohrožený mokřadní a bezkolencové louky stovky až tisíce dospělců ohrožený rybníčky a drobné vodoteče je spojující několik dospělců silně rybníčky ohrožený desítky dospělců ohrožený rybníčky desítky dospělců silně ohrožený obvykle 1 2 hnízdní silně páry ohrožený 1 hnízdní pár silně ohrožený asi 1 hnízdní pár při ohrožený okraji PR nejméně 1 hnízdní ohrožený pár nejméně 1 hnízdní ohrožený pár početnost ohrožený známa početnost ohrožený známa rybníčky mokřadní louky a rákosiny mokřadní louky a rákosiny J okraj PR celá PR celá PR celá PR celá PR * Podrobněji viz aktuální botanický inventarizační průzkum Tájek (2012) zvláště chráněné druhy rostlin zmiňované v předchozím plánu péče nebyly již v současnosti (nebo již v době přípravy minulého plánu péče) nalezeny jde o vachtu trojlistou (Menyanthes trifoliata), ostřici blešní (Carex pulicaris) a kruštík bahenní (Epipactis palustris). ** Podrobněji viz Horáček J., Hartvich P. et Lusk S. (2002): Pokus o řízenou rehabilitaci populace střevle potoční v malém potoku. Biodiverzita ichtyofauny České republiky: 79 84. *** V předchozím plánu péče je zmiňován výskyt ještě těchto ZDCHD živočichů žluťásek borůvkový (Colias palaeno, v posledních letech výskyt nepotvrzen a pravděpodobně i dříve buď velmi slabá populace nebo náhodný zálet), skokan ostronosý (Rana arvalis vúzemí provedeno podrobné mapování obojživelníků, výskyt nepotvrzen ani v širším okolí, pravděpodobně šlo o záměnu), tetřívek obecný (Tetrao tetrix, vymizel v celém Slavkovském lese), čáp černý (Ciconia nigra) a vodouš kropenatý (Tringa ochropus) oba tyto druhy v území nehnízdily a nejsou tedy z hlediska ochrany území zásadní, jejich občasný výskyt při lovu apod. je v PR i nadále možný. 8
2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Z pohledu ochrany přírody je pro vývoj vegetace v území zásadní několik typů zásahů v minulosti: 1. Vyřezání náletových dřevin (nejrozsáhlejší zásah proveden v 90. letech v Z části PR). 2. Kosení mokřadů včetně rákosin. Teprve dvojí seč během sezóny v poslední několika letech přinesla kýžené oslabení rákosu a rozvolnění bylinného patra (okolí tůní). 3. Obnova vodního režimu tvorbou přehrážek na odvodňovacích příkopech. b) lesní hospodářství Žádná z parcel vpr vedena jako pozemek určený k plnění funkcí lesa. Vzrostlý les s převahou smrku se nachází ve východní části území, který při jižním okraji PR přechází v rozvolněnější hadcový bor. c) zemědělské hospodaření Území bylo v minulosti zemědělsky využíváno jako louky, západní a severní část asi také jako občasné pastviny. SZ část území byla extenzivně spásána ovcemi do r. 2009 (František Baroch). d) rybníkářství Sedm současných tůní je pozůstatkem sádek na chov ryb (hlavně pstruhů), které se dle dostupných historických zpráv dodávaly především do dnes již zaniklé výletní restaurace na Vlčku (Wolfstein). e) myslivost Území je poměrně intenzivně myslivecky využíváno, na území PR je instalováno několik mysliveckých posedů. K přikrmování zvěře na území PR nedochází. 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Přírodní rezervace je součástí chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Chebská pánev a Slavkovský les, č. 214). Dále je část PR součástí ochranného pásma přírodních léčivých zdrojů: 1. Ochranné pásmo I. stupně Prameny (hranice ochranného pásma I. stupně je graficky vyznačena v základní mapě České republiky v měřítku 1 : 50 000, která je přílohou vyhlášky Ministerstva zdravotnictví o stanovení ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů minerální vody č. 174/2011 Sb.). 2. Ochranné pásmo II. stupně Mariánské Lázně (ochranné pásmo II. stupně se stanoví k ochraně části infiltračního území zřídelní struktury zdrojů) 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích Na území PR se nenacházejí žádné pozemky určené k plnění funkcí lesa. 9
2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Název rybníka (nádrže) Tůň na p. p. č. 2362 Katastrální plocha 1205 m 2 Využitelná vodní plocha 410 m 2 Plocha litorálu 795 m 2 Průměrná hloubka 70 cm Maximální hloubka 140 cm Postavení v soustavě horní tůň Manipulační řád Hospodářsko provozní řád Způsob hospodaření žádný, refugium střevle potoční Intenzita hospodaření Výjimka k aplikaci látek znečišťujících vodu (krmiva, hnojiva) Vlastník rybníka AOPK ČR Uživatel rybníka AOPK ČR Rybářský revír Správce rybářského revíru Zarybňovací plán Průtočnost doba zdržení Název rybníka (nádrže) Tůň na p. p. č. 2363/2 Katastrální plocha 417 m 2 Využitelná vodní plocha 310 m 2 Plocha litorálu 107 m 2 Průměrná hloubka 100 cm Maximální hloubka 170 cm Postavení v soustavě prostřední tůň Manipulační řád Hospodářsko provozní řád Způsob hospodaření žádný, refugium střevle potoční Intenzita hospodaření Výjimka k aplikaci látek znečišťujících vodu (krmiva, hnojiva) Vlastník rybníka AOPK ČR Uživatel rybníka AOPK ČR Rybářský revír Správce rybářského revíru Zarybňovací plán Průtočnost doba zdržení 10
Název rybníka (nádrže) Tůň na p. p. č. 2363/3 Katastrální plocha 593 m 2 Využitelná vodní plocha 500 m 2 Plocha litorálu 93 m 2 Průměrná hloubka 100 cm Maximální hloubka 180 cm Postavení v soustavě prostřední tůň Manipulační řád Hospodářsko provozní řád Způsob hospodaření žádný, refugium střevle potoční Intenzita hospodaření Výjimka k aplikaci látek znečišťujících vodu (krmiva, hnojiva) Vlastník rybníka AOPK ČR Uživatel rybníka AOPK ČR Rybářský revír Správce rybářského revíru Zarybňovací plán Průtočnost doba zdržení Součástí PR jsou ještě další čtyři tůně na p. p. č. 2360/1, poblíž výše uvedených tůní (viz. obr. 1). Tyto tůně nemají svoje parcelní číslo. Žádná z těchto tůní nemá manipulační ani provozní řád či zarybňovací plán. Vlastníkem pozemku je AOPK ČR. Tůně jsou zčásti zazemněné s rozvinutým litorálem (především Carex appropinquata) a slouží jako refugium pro zbytkovou populaci střevle potoční: Obr. 1: Označení tůní v PR: 2360/1, tůň č. 1: cca 109 m 2, 2360/1, tůň č. 2: cca 95 m 2, 2360/1, tůň č. 3: cca 63 m 2, 2360/1, tůň č. 4: cca 866 m 2. 11
2.4.3 Základní údaje o útvarech neživé přírody Součástí PR jsou vývěry plynů (mofety) na p. p. č. 2360/1 (severně od tůně s p. č. 2362). Jedná se o vývěry CO 2 v rašelinné terénní sníženině s povrchovou vodou. Plocha těchto vývěrů je pouze několik m 2. 2.4.4 Základní údaje o zemědělské půdě Všechna zemědělská půda na území PR je v Katastru nemovitostí vedena jako trvalé travní porosty (vše ve vlastnictví AOPK ČR). Tyto plochy nejsou zemědělsky využívány a zcela zde převládají zájmy ochrany přírody. Součástí těchto ploch jsou i odvodňovací příkopy a další meliorační zařízení. Podrobněji viz příloha T2. Příloha: - tabulka Popis dílčích ploch a objektů příloha T2 - mapa dílčích ploch a objektů příloha M3 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Předchozí péče o PR směřovala k udržení a zlepšení stavu nelesních mokřadních společenstev, tzn. že mokřady byly koseny (pokosená biomasa byla hrabána a odvážena) a byly zde vyřezávány náletové dřeviny. S výjimkou nejcennějších slatinišť u rybníčků ve východní části PR je luční vegetace vzhledem ke značné rozloze PR kosena ve čtyřletých cyklech, které se pro zachování cenných společenstev jeví jako dostačují, i když optimální interval by byl pravděpodobně spíše jen 2 3 roky. Velká část nepokosené vegetace je každoročně pravidelným hnízdištěm chřástala polního a bekasiny otavní. Kosení ve čtyřletých cyklech má pozitivní účinek na vysokobylinnou vegetaci velmi vlhkých míst a sušších míst bez bultů, kde se nacházejí velice početné populace hvozdíku lesního. Méně nápadný je pozitivní efekt na společenstva s převahou metlice trsnaté, rákosu a bezkolence (zpravidla plochy nejvíce postižené odvodňováním). Významné zvýšení biodiverzity a pozitivního efektu kosení by se v těchto částech mělo dosáhnout odstraněním dožívajících melioračních zařízení (trubky pod půdním povrchem, skruže, příkopy) a vytvořením kaskády tůní. Potenciál zdejších stanovištních podmínek totiž umožňuje rozvoj výjimečně cenných slatinišť, jaká se vyvinula v okolí tůní ve východní části PR. Zbudování vodních ploch bylo plánováno i v plánu péče o PR (platnost 2003 2012), ale nebylo dosud realizováno. Výstavba tůní společně s revitalizací horního toku pravostranného bezejmenného přítoku Pramenského potoka je v současnosti v jednání s příslušným vodoprávním úřadem. Slabý pozitivní účinek mělo kosení na vegetaci přerůstající rákosem, proto bylo před několika lety přistoupeno ke dvojí seči rákosu během vegetační sezóny (první na přelomu června a července, druhá po dorostení rákosu v srpnu). Tento management měl velmi pozitivní účinek a došlo zde ke značnému zlepšení pro řadu vzácných druhů rostlin (které jsou koncentrovány ve východní části vegetace s rákosem). V roce 2011 tak mohlo být opět přistoupeno pouze k jedné seči za rok. Dalšími opatřeními byly zásahy za účelem zlepšení vodního režimu na lokalitě a zvýšení hladiny podzemní vody, která byla v minulosti snížena v důsledku nešetrných melioračních zásahů. Na některých melioračních příkopech tedy byly vybudovány přehrážky. Zásahy do drobných vodotečí mezi rybníčky pak byly prováděny především s ohledem na zlepšení dostupnosti všech tůní pro zbytkovou populaci střevle potoční. U některých z tůní muselo být rovněž přistoupeno ke zpevnění hrází (menší opravy z kulatiny apod.). 12
Drobné vodní plochy reprezentované v území stávajícími sedmi tůněmi jsou velmi důležité pro zachování stabilního vodního režimu slatinišť v okolí tůní, která jsou nejhodnotnější vegetací v PR. Tůně jsou klíčové pro přežívání zdejší izolované populace střevle potoční a zároveň významným způsobem zvyšují celkovou biodiverzitu území (vyskytuje se zde řada druhů obojživelníků a vážek). Od roku 2008 (roky 2008, 2010) je kosena také východní část PR s výskytem hvozdíku pyšného. Zdejší populace je od roku 2010 monitorována v rámci monitoringů AOPK a v roce 2011 zde byla založena trvalá plocha za účelem sledování vývoje bylinného patra. Severozápadní část PR byla do r. 2009 spásána ovcemi soukromého zemědělce z Pramenů. 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Kosení nejcennějších slatinišť je nutno provádět především s ohledem na vzácné druhy cévnatých rostlin, tzn. v době, kdy seč maximálně potlačí expanzivní rákos. Kosení ostatních luk lze provádět téměř kdykoliv během vegetační sezóny, tudíž je vhodné zde zohlednit výskyt hnízdících ptáků, případně zohlednit ontogenetický vývoj významných druhů hmyzu (kosí se pouze 1 za 4 roky a ručně riziko ohrožení živočichů je zde tedy minimální). Bezkolencové louky ve východní části PR s výskytem hvozdíku pyšného je nutno kosit až po odkvětu hvozdíků. 13
3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ Detailní rozpis opatření viz příloha T2. 1. Kosení mokřadních luk a slatinišť Pracovní plocha A: Pravidelné kosení této plochy je nejdůležitějším opatřením v PR. Slatiniště s rákosem je nezbytně nutné kosit z důvodu udržení populací zvláště chráněných druhů rostlin. V případě expanze rákosu se ukázalo jako velice účinné provádět kosení rákosu 2 během sezóny, v roce 2011 již byla dostačující pouze jedna seč během sezóny. Předběžně je dvojí seč během jediné sezóny plánována na každý třetí rok, je však možné, že v závislosti na vývoji vegetace bude nutné dvojí seč aplikovat častěji. Načasování seče: začátek července, kdy rákos většinu svých zásob z podzemních orgánů investuje do nadzemních částí. Pracovní plocha B: Bezkolencové louky s hvozdíkem pyšným nutné kosit každoročně, jejich občasné údržba kosením je však z pohledu výskytu zdejších zvláště chráněných druhů rostlin (hvozdík pyšný, hvozdík lesní) nezbytná. V případě nedostatku financí lze kosit pouze západní polovinu pracovní plochy s většinou populace hvozdíku pyšného. Vzhledem k rozloze území třeba se obávat likvidace larev mokřadních druhů motýlů, vždy bude část území nepokosena a vzhledem k sousední slatinné ploše (prac. plocha A) bude seč časově vždy posunuta. Pracovní plochy D a E: Převážně bezkolencové louky a rákosiny, degradované vdůsledku dřívějších melioračních zásahů, by bylo možné pravidelným (každoročním) kosením přeměnit na druhově bohatší louky a zároveň zlepšit podmínky pro výskyt stávajících zvláště chráněných a vzácných druhů (především hvozdík lesní). Vzhledem k rozloze PR by však tato opatření byla neúměrně finančně náročná. Proto se jako nejlepší management pro tuto plochu jeví pásová seč jednou za 2 3 roky (a pásy vždy měnit), možnou (ale méně vhodnou) variantou je také občasné kosení většiny plochy (1 za 3 4 roky). Kosení by současně s aktivními zásahy směřujícími ke zvýšení hladiny spodní vody a vytvoření drobných tůní či terénních depresí mělo umožnit rozšíření zvláště chráněných druhů rostlin do těchto ploch ze sousedních částí PR. Pracovní plochy F a G: Mokřadní louky a slatiniště, často s dominancí přesličky poříční podlehly nepříznivým změnám způsobeným odvodňovacími zásahy v minulosti mnohem méně než sousední plochy D a E. Dostačujícím intervalem kosení těchto ploch se podle dosavadních zkušeností jeví interval 3 4 roky umožňující zachování stávajícího charakteru stanovišť včetně rozvolněnějších ploch s chráněnými druhy jako prha arnika, upolín nejvyšší, prstnatec májový a klikva bahenní. Žádoucím je ponechat menší části plochy nepokosené v pásech a umožnit tak diverzifikaci stanovištních podmínek pro hmyz. Tyto plochy by se měli střídavě (např. šachovnicovitě) měnit. Jejich umístění nelze předem jasně definovat, bude záležet na aktuálních stanovištních podmínkách a budou před zahájením kosení definovány pracovníkem příslušného orgánu ochrany přírody. Pracovní plocha J: Degradované střídavě vlhké až mezofilní louky, v současnosti ponechané ladem, by bylo vhodné pravidelně (jednou za 2 3 roky) kosit. Plochy je v současnosti možné kosit strojově s využitím středně těžké až těžké techniky. Vhodným termínem seče je druhá polovina vegetační sezóny, kdy již budou vyhnízděni chřástali či bekasiny, kteří se vyskytují v sousedních plochách a nelze tedy vyloučit hnízdění v této pracovní ploše. Optimálním řešením by bylo zařazení této plochy do zemědělského bloku, což by umožnilo financování managementových opatření z Agro-envi dotačních titulů. 14
2. Vyřezání náletových dřevin I přes pravidelné kosení většiny lučních porostů v území zde neustále dochází k šíření náletových dřevin, které je způsobeno relativně dlouhými intervaly, kdy nejsou plochy koseny (dříve 2 roky, v současnosti 3 roky). Jelikož je většina území kosena ručně, jsou již často stromky po 3 letech natolik silné, že jsou zhotoviteli obsekávány. Krom toho se (především v západní části území) stále vyskytuje řada vzrostlých stromů. Plošné vytěžení stromů by vedlo ke ztrátě parkovitého charakteru porostů a snížení estetické hodnoty území, proto jsou vyřezávky dřevin prováděny spíše po etapách a výběrově. V posledních letech byla při výběru dřevin k vyřezání snaha o redukci menších stromů ve stádiu, kdy již odrostly vlivu lesní zvěře a měly velké přírůsty. S ohledem na zkušenosti z podobných stanovišť v regionu je nutné počítat i s nutností operativního odtěžení vývratů a zlomů, které nežádoucím způsobem zmenšují rozlohu mokřadů. 3. Péče o tůně Po dobu platnosti tohoto plánu péče plánována oprava žádné ze stávajících tůní. Tůň na p. p. č. 2362 má poškozenou hrázku, která protéká a hladina v této tůni je tím držena na minimální hloubce neumožňuje trvalý výskyt střevle potoční. Během platnosti tohoto plánu péče by bylo vhodné provést těsnění hráze za pomoci bentonitových rohoží. Tento požadavek bude uplatňován v příštím plánovacím období z finančních prostředků určených na údržbu majetku ve vlastnictví AOPK ČR. Stav ostatních vodních ploch, jejich hrází i spojovacích stružek včetně drobných hrázek a třecích míst pod nimi je dobrý, nutnost případné opravy však nelze v příštích deseti letech zcela vyloučit. Pravidelně bude prověřována funkčnost drobných přehrážek, především s ohledem na možnost třecí migrace střevle potoční mezi jednotlivými tůněmi. V případě nevyhovujícího stavu bude provedena náprava. Při údržbě vodních ploch je nezbytné zohlednit dva fenomény výskyt střevle potoční a vzácných druhů rostlin při okrajích tůní (a možnost, že případné vypuštění tůní může ovlivnit sousední slatinná společenstva). Podrobněji viz rámcová směrnice péče o rybníky. 4. Pastva V závislosti na vývoji vegetace v území je možné nahradit kosení některých ploch pastvou ovcí (pracovní plochy G, B, J) či skotu (plocha J), ideálně formou košárování a nocováním zvířat mimo plochu PR svyplocením nejvlhčích míst. Pastva je vhodným opatřením především pro druhy krátkostébelných smilkových trávníků a mezofilních luk (všivec lesní a prha arnika). 5. Zvýšení hladiny podzemní vody ve dříve odvodněných částech území Tvorba přehrážek na příkopech v území započala již v uplynulé dekádě a bude nezbytné v opatřeních pokračovat a doplnit je některými dalšími opatřeními, především zaslepením odvodňovacích trubek společně s tvorbou drobných tůní (pracovní plochy E, Q, V, I, U a D). 6. Tvorba vhodných biotopů pro zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů Důležitým opatřením v následujících 10 letech by mělo být vytvoření několika tůní a mělkých terénních depresí v SV a střední části území (pracovní plochy E, Q, D). Tvorba tůní byla naplánována již v minulém plánu péče, nebyla však dosud realizována. V roce 2011 bylo přistoupeno spolu s tvorbou 12 hrázek na melioračních příkopech také k tvorbě mělkých terénních sníženin v jejich okolí, účinek těchto opatření bude sledován v nadcházející sezóně. 15
Smyslem tvorby zvodnělých sníženin a tůní je vytvoření vhodných stanovištních podmínek pro výskyt zvláště chráněných druhů vázaných na tato stanoviště ve východní části území, tj. především bahničky chudokvěté, ostřice dvoudomé, suchopýru širolistého, tučnice obecné, rosnatky obecné, sítiny alpské a bařičky bahenní tzn. tvorba tůní a mělkých zvodnělých terénních depresí s velmi pozvolnými břehy, které nemusejí být příliš hluboké (stačí do 0,5 m), a kde je žádoucí plošné narušení půdního drnu. Vzhledem k relativní technické nenáročnosti takových opatření a v některých případech i možnosti použití pouze ručních nástrojů budou tato opatření finančně relativně nenáročná. Místa vhodná ke zbudování mělkých terénních sníženin budou lokalizována především do míst stávajícího průběhu zatrubněných meliorací, jejichž narušením by měla vzniknout stanoviště odpovídající pramenným vývěrům. Nové tůně by měly být vytvořeny v ploše pracovních ploch Q, E a D, kde reliéf terénu (svažitost) a míra zvodnění umožňuje celoroční zatopení alespoň nejhlubších částí vytvořených tůní a zároveň zde možné ohrozit stávající populace zvláště chráněných druhů rostlin. Dočasné vysychání litorálu tůní či části jejich dna na závadu, mělo by umožnit vytvoření vhodných stanovištních podmínek pro některé vzácné druhy rostlin. 7. Úprava druhové skladby dřevin Plochy C a H jsou z hlediska biologické rozmanitosti méně cenné a s ohledem na finanční náročnost úpravy těchto ploch na cenná luční či slatinná společenstva se jeví jako nejvýhodnější ponechat tyto plochy alespoň v příštím decenniu bez výraznějších zásahů. V případě kůrovcových kalamit je možné napadené stromy odtěžit. V případě výraznějších polomů a zlomů je žádoucí dřevní hmotu z území PR odstranit. V případě plošné kalamity v ploše C je možno po jejím odtěžení usilovat o znovuobnovení lučních společenstev (plocha je vhodná pro hojný výskyt rožce kuřičkolistého a hvozdíku lesního). Plocha H je vhodným bariérovým územím mezi cennými partiemi PR a sousední silnicí a měla by tedy alespoň z části zůstat porostlá stromy, v ideálním případě by měla být vhodným způsobem usměrněna druhová skladby dřevin (výsadba buku, případně i jedle v individuálních drátěných chráničkách) v počtu max. několika desítek kusů. Jakékoliv zvětšování plochy porostlé dřevinami na úkor lučních společenstev je však nežádoucí. Při okraji plochy sporadický výskyt vlčího bobu mnoholistého nutno sledovat jeho množství a vytrhat v době jeho květu tak, aby se nemohl rozšířit. 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o rybníky (nádrže) a vodní toky Na území PR jsou tři vodní nádrže evidovány v katastru nemovitostí jako vodní plocha (vodní nádrž umělá, p. p. č 2362, 2363/2 a 2363/3). Jde o vodní plochy bez vypouštěcího zařízení, bez rybářského využití či hospodaření, kde nedochází k žádné manipulaci s vodní hladinou, letnění, zimování, hnojení, přikrmování či používání chemických látek. Dosavadní bezzásahovost těchto ploch by měla být zachována i v příštím desetiletí, vpřípadě nutnosti budou na některých místech utěsněny propouštějící hráze. V nádržích se vyskytují střevle potoční (Phoxinus phoxinus), slunka obecná (Leucaspius delineatus) a lín obecný (Tinca tinca). b) péče o rostliny Většina ZCHD druhů rostlin v území je vázaných na nelesní stanoviště a dlouhodobá absence hospodaření by zhoršila stanovištní podmínky pro jejich existenci. Proto je nezbytná 16
pravidelná údržba nelesních ploch kosením, které by mělo být prováděno v době, kdy maximálně omezí konkurenčně nejzdatnější druhy. Termín seče některých ploch je pak ideální provádět po odkvětu některých ZCHD. Výskyt invazních rostlin v území je v současnosti pouze při SZ okraji a jejich likvidaci je tedy nutné podchytit v počátcích. Podrobněji viz tab T2. c) péče o živočichy V území možné umísťovat žádná krmeliště pro zvěř a nová myslivecká zařízení. Rybníky v území nejsou produkční a kromě střevle potoční a malých plevelných druhů ryb se zde nevyskytují ryby zajímavé z rybářského pohledu. Úživnost a velikost vodních ploch ani významnější produkci ryb neumožňuje. Případný chov ryb by přímo negativně ovlivnil podmínky pro existenci střevle potoční a ZCHD obojživelníků a nepřímo i kvalitu navazujících mokřadních stanovišť svýskytem ZCHD rostlin. Sohledem na dlouhodobou snahu udržení populace střevle potoční v povodí Pramenského potoka bude vhodné zpracovat podrobnou revitalizační studii horního toku bezejmenného přítoku Pramenského potoka (s navazující částí toku mimo území PR Mokřady pod Vlčkem níže po proudu). Prioritní snahou bude rozšíření výskytu střevle potoční i do tohoto toku a umožnit vzájemnou komunikaci mezi tokem a jednotlivými tůněmi. Dřívější záznamy z území uvádějí výskyt žluťáska borůvkového (Colias palaeno), který však nebyl v území nověji potvrzen (Cihlář 2009, vlastní pozorování). I přesto je výskyt malé populace druhu v území možný a je vhodné umožnit přetrvání populace živné rostliny žluťáska vlochyně bahenní. Toho lze docílit jednoduše vynecháváním keříčků vlochyně při kosení ploch tak, jako tomu bylo doposud. Druh se pravidelně se vyskytuje v širším okolí, vzhledem k jeho migračnímu potenciálu je znovuosídlení plochy reálné. V území pravidelně hnízdí bekasina otavní a chřástal polní (hnízdí na zemi). Hnízdí nejčastěji v plochách segmentů, které jsou koseny pouze 1 za 4 roky, a které jsou koseny ručně a v pozdějších termínech. Ohrožení hnízdících jedinců a jejich mláďat je tedy minimální a nemá smysl jej při plánování prací (kosení) zohledňovat. 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) rybníky (nádrže) Tůň na p. p. č. 2362 má poškozenou hrázku, která protéká a hladina v této tůni je tím držena na minimální hloubce neumožňuje trvalý výskyt střevle potoční. Během platnosti tohoto plánu péče by bylo vhodné provést těsnění hráze za pomoci bentonitových rohoží. Během platnosti plánu péče nejsou plánována žádná další speciální opatření nutná k údržbě, úpravě či opravě vodních nádrží. S ohledem na poměrně dlouhé období plánu péče však nelze zcela vyloučit nezbytnost operativních zásahů při případném poškození hrází apod. b) útvary neživé přírody Jediným významným útvarem neživé přírody v území jsou plynné vývěry (mofety, západně od rybníčků), kde nejsou plánována žádná managementová opatření. c) nelesní pozemky Nejcennější vegetace a téměř všechny ZCHD druhy jsou v území vázány na nelesní stanoviště, jejichž zachování je tedy pro další existenci hlavních předmětů ochrany zcela 17
klíčové. Zachování rozlohy nelesních stanovišť musí být zajištěno vyřezáváním náletových dřevin. Příznivý stav nelesní vegetace musí být zajištěn pravidelnou péčí ve formě kosení a odstraňování biomasy (příp. pastvou). Zlepšení současného stavu a eliminace negativních zásahů v minulosti by mělo být dosaženo tvorbou speciálních jednorázových opatření (přehrážky, tůně, zvodnělé sníženiny, narušení sítě podzemních zatrubněných meliorací). Podrobný výčet plánovaných zásahů viz příloha T2 (tabulka). 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností V ochranném pásmu nelze vytvářet, obnovovat a prohlubovat meliorační příkopy, naopak na melioračním příkopu při JZ okraji PR (p. p. č. 2952, vlastník ČR, ve správě Pozemkový fond) by měla být vytvořena soustava několika přehrážek. Ty by v těchto místech měly zpomalit odtok vody z infiltrační oblasti těsně nad PR a umožnit tak zvodnění pracovní plochy E. Při okrajích pracovní plochy S a T (navazujících na asfaltovou komunikaci) se jako krajně nevhodné jeví prohlubování silničního příkopu takto narušené plochy se mohou snadno stát zdrojem šíření invazních druhů rostlin. V případě invaze nepůvodních druhů je bude nutno chemicky či mechanicky (kosením) likvidovat. 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu V roce 1995 byl pro území v té době nově vyhlašované PR Mokřady pod Vlčkem zpracován geometrický plán, na jehož podkladě byla vyznačena hranice území vterénu (plastové mezníky s kovovými trny, ke kterým byly zatlučeny železné trubky). 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území K tvorbě přehrážek na melioračních příkopech a tůní bude potřebný souhlas vodoprávního úřadu. 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Rekreační a sportovní využívání území žádoucí, v současnosti zde ale nejsou takové aktivity provozovány a tedy nutné je regulovat. 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Území je navštěvováno v rámci přírodovědných exkurzí apod., kdy je zde představován jedinečný fenomén mokřadů na hadcovém podkladu a způsob a výsledky aktivní ochrany přírody a jednotlivých managementových opatření. Zvýšená návštěvnost území může zásadně poškodit vzácná rostlinná společenstva a rostlinné druhy omezené svým výskytem někdy i jen na několik m 2. Není proto vhodné území zpřístupňovat širší veřejnosti formou naučných stezek, upozorněními na informačních tabulích apod. 18
3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území V roce 2011 byly v území založeny a fytocenologicky osnímkovány trvalé plochy, jejichž účelem bude sledování vývoje nejcennějších typů vegetace v území. Od roku 2010 je v území v rámci monitoringu opatření provedených z Programu péče o krajinu sledována populace hvozdíku pyšného. Pro území byl v posledním desetiletí zpracován průzkum flóry a vegetace (Tájek 2012), denních a nočních motýlů (Cihlář 2009), fytofágních brouků (Strejček 2006) a ornitofauny (Řepa 2007), sledování populace střevle se věnoval Horáček et al. (2002), pilotní průzkum vážek je shrnut v práci (Blažková et al. 2010). V příštím plánu péče by bylo vhodné zpracovat inventarizační průzkum vybraných skupin brouků (střevlíkovití aj.). V souvislosti s blízkou přírodní rezervací Vlček a problematikou reliktnosti hadcových borů a klimaxové vegetace hadcového hřebene by bylo vhodné zpracovat palynologickou studii, která by umožnila interpretovat historický vývoj vegetace na lokalitě (a jejím blížším okolí) a lépe tak porozumět sukcesi na hadcových lokalitách. Mokřady pod Vlčkem jsou vhodnou lokalitou k odběru vzorků (vrtané sondy) mocnost slatinné vrstvy zde místy dosahuje přes 2 m. 19
4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy) Orientační náklady za rok (Kč) Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč) Jednorázové a časově omezené zásahy Tvorba tůní 50.000,- 150.000,- Tvorba mělkých zvodnělých sníženin 20.000,- 60.000,- Omezení funkčnosti zatrubněných meliorací 45.000,- 45.000,- Přehrážky na melioračních příkopech 50.000,- 200.000,- Přehrážky na melioračních příkopech v OP (p. p. č. 2952). 60.000,- 60.000,- Obnova hraničního značení 2.000,- 4.000,- Výsadba buku a jedle, ochrana sazenic (45 ks) 9.000,- 9.000,- Zpracování revitalizační studie horní části pravostranného 100.000,- 100.000,- přítoku Pramenského potoka. Těsnění hráze tůně na p.p.č. 2362 bentonitovou rohoží. 80.000,- 80.000,- Inventarizační průzkum vybraných čeledí brouků 12.000,- 12.000,- Palynologická studie 20.000,- 20.000,- Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) 740.000,- Opakované zásahy Kosení rákosu* 48.500,- 507.000,- Kosení mokřadní luk s hvozdíkem pyšným 32.500,- 130.000,- = prac. plocha B (1,85 ha) Kosení mokřadní luk prac. plocha D (7,64 ha) 130.000,- 390.000,- Kosení mokřadní luk prac. plocha E (8,70 ha) 101.000,- 202.000,- (sušší části strojově) Kosení mokřadní luk prac. plocha F (4,58 ha) 84.000,- 168.000,- Kosení mokřadní luk prac. plocha G (po odečtení plochy 86.000,- 258.000,- náletů asi 5,6 ha, 1/3 strojově) Vyřezávání náletových dřevin 40.000,- 80.000,- Likvidace invazního vlčího bobu mnoholistého 800,- 3.200,- Pastva nebo strojové kosení plochy J 33.300,- 99.900,- Opakované zásahy celkem (Kč) 1.838.100,- Náklady celkem (Kč) 2.578.100,- * Náklady zprůměrovány, počítáno se je s každoročním kosením plochy, každý třetí rok pak 2 během jedné sezóny. 20
4.2 Použité podklady a zdroje informací Blažková P., Rus I. et Tájek P. (2010): Výsledky faunistického průzkumu vážek (Odonata) vybraných lokalit CHKO Slavkovský les. Vážky 2010: 105 114. Cihlář V. (2009): Inventarizační průzkum PR Mokřady pod vlčkem (motýli s denní a noční aktivitou). Ms., 10 pp., 1 tab. [Depon in: Správa CHKO Slavkovský les, Mariánské Lázně]. Horáček J., Hartvich P. et Lusk S. (2002): Pokus o řízenou rehabilitaci populace střevle potoční v malém potoku. Biodiverzita ichtyofauny České republiky: 79 84. Plesník J., Hanzal V. & Brejšková L. [eds.] (2003). Červený seznam ohrožených druhů České republiky Obratlovci. Příroda 22, Praha. Procházka F. [ed.] (2001): Černý a červený seznam rostlin České republiky (stav v roce 2000). Příroda, Praha, 18: 1 166. Řepa P. (2007): Inventarizační průzkum z oboru zoologie ornitologie, přírodní rezervace Mokřady pod Vlčkem. Ms., 15 pp., 1 mapa. [Depon in: Správa CHKO Slavkovský les, Mariánské Lázně]. Strejček J. (2006): CHKO Slavkovský les výsledky jednosezónního informativního průzkumu fytofágních brouků čeledí Chrysomelidae (mandelinkovití) s. lato, Bruchidae (luskokazovití), Anthribidae (větevníčkovití) a Curculionidae (nosatcovití) s. lato, provedeném v r. 2006 v přírodní rezervaci Mokřady pod Vlčkem (cca 41 ha) faunistický čtverec 5942c. Ms., 10 pp. [Depon in: Správa CHKO Slavkovský les, Mariánské Lázně]. Tájek P. (2012): PR Mokřady pod Vlčkem botanický inventarizační průzkum. Ms., 29 pp., 2 tab., 6 map. [Depon in: Správa CHKO Slavkovský les, Mariánské Lázně]. Zahradnický, J. et Mackovčin, P. (eds.) a kol. (2004): Plzeňsko a Karlovarsko. Chráněná území ČR, svazek XII. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentum Brno, Praha, 588 pp. 4.3 Seznam používaných zkratek AOPK ČR = Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky CHKO = chráněná krajinná oblast IP = inventarizační průzkum OP = ochranné pásmo PPK = Program péče o krajinu PR = přírodní rezervace PUPFL = pozemek určený k plnění funkcí lesa TTP = trvalý travní porost ZCHD = zvláště chráněný druh ZCHÚ = zvláště chráněné území 21
5. Obsah 1. Základní údaje o zvláště chráněném území... 2 1.1 Základní identifikační údaje... 2 1.2 Údaje o lokalizaci území... 2 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí... 2 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma... 4 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími... 4 1.6 Kategorie IUCN: IV. - řízená rezervace... 4 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ... 4 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu... 6 1.9 Cíl ochrany... 6 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany... 7 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů... 7 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti... 9 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy... 9 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch... 9 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup... 12 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize... 13 3. Plán zásahů a opatření... 14 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ... 14 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností... 18 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu... 18 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území... 18 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností... 18 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území... 18 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území... 19 4. Závěrečné údaje... 20 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací)... 20 4.2 Použité podklady a zdroje informací... 21 4.3 Seznam používaných zkratek... 21 5. Obsah... 22 6. Přílohy:... 23 22
6. Přílohy: Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy: Tabulky: Příloha T1 Rotvržení kosení luk v jednotlivých letech plánu péče. Příloha T2 Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich (Tabulka k bodům 2.5.2, 2.5.3 a 2.5.4 a k bodu 3.1.2). Mapy: Příloha M1 Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2 Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha M3 Mapa dílčích ploch a objektů (na podkladu katastrální mapy a na podkladu ortofotomapy) T1: Rotvržení kosení luk v jednotlivých letech plánu péče. plocha A plocha B plocha D plocha E plocha F plocha G plocha J 2013 1 2014 2 2015 1 2016 1 2017 2 2018 1 2019 1 2020 2 2021 1 2022 1 23
T2: Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich označení plochy nebo objektu plocha A plocha A plocha B plochy C, H plocha D plocha E plocha F plocha G plocha J plochy I, V, U - plochy Q, E, D (část) plocha H většina PR, především plochy F a G název výměra (ha) stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl péče doporučený zásah naléhavos t termín provedení interval provádění okolí rybníčků 2,12 slatinná vegetace s expandujícím rákosem, zachovat (zlepšit) stanoviště výskytu ZCHD ruční kosení a odstranění pokosené biomasy 1 22.6. 22.7. každoročně okolí rybníčků 2,12 slatinná vegetace s expandujícím rákosem, zachovat (zlepšit) ruční kosení a odstranění pokosené biomasy. 2. seč 2 15.8. 20.9 1 za 3 roky stanoviště výskytu ZCHD plocha s výskytem 1,85 bezkolencová bultovitá louka, zachovat (zlepšit) stanoviště ruční kosení a odstranění pokosené biomasy po 1 1.8. 20.9. 1 za 3 roky hvozdíku pyšného výskytu ZCHD odkvětu hvozdíků plochy s nálety dřevin 2,90 zapojené nálety, úprava dřevinné skladby v případě kalamity vytěžit dřevní hmotu, případně 3 1.1. 31.12. dle aktuální do vzniklých světlin dosadit jedli a buk situace bultovitá střední část 7,64 bezkolencová bultovitá louka a rákosina, zachovat (zlepšit) ruční kosení a odstranění pokosené biomasy 2 1.7. 15.9. 1 za 4 roky PR stanoviště výskytu ZCHD sušší louky v západní 8,70 pcháčové a bezkolencové louky, zachovat (zlepšit) stanoviště ruční a částečně i strojové kosení a odstranění 1 1.7. 15.9. 1 za 4 roky části PR výskytu ZCHD pokosené biomasy silně zamokřená luční 4,58 přesličkové porosty s nálety vrb, zachovat (zlepšit) stanoviště ruční kosení a odstranění pokosené biomasy 2 1.7. 15.9. 1 za 4 roky stanoviště v JZ části výskytu ZCHD luční stanoviště v SZ 7,56 upolínové a pcháčové louky s nálety vrb a dalších dřevin ruční a částečně i strojové kosení a odstranění 1 1.7. 15.9. 1 za 4 roky části PR pokosené biomasy, sušší místa alternativně možno přepásat ovcemi degradované louky 3,33 převážně pcháčové, delší dobu neobhospodařované louky strojové kosení nebo pastva (ovcí či skotu) 3 1.7. 15.9. 1 za 4 roky v severní části PR meliorační příkopy 0,5 odvodňovací příkopy z 80. let, zvýšení hladiny podzemní vody vytvoření hrázek 1 1.5. 20.11. jednorázově v okolních porostech v etapách meliorační příkopy 0,4 odvodňovací příkop z 80. let, zvýšení hladiny podzemní vody vytvoření hrázek 2 1.5. 20.11. jednorázově v OP, p. p. č. 2952 v okolních porostech mokřady 3,0 stanoviště vhodná k rozšíření nejcennějších slatiništních druhů cévnatých rostlin, vytvoření vhodných stanovišť pro výskyt nejcennějších druhů v území SZ okraj PR 0,1 okraj dřevinných náletů v SV cípu PR, odstranění vlčího bobu mnoholistého z PR nelesní stanoviště 37,0 všechna nelesní stanoviště, zachování rozlohy stanovišť pro výskyt ZCHD rostlin vytvoření tůní a drobných zvodnělých terénních sníženin vytrhání rostlin včetně oddenků, tak, by zde během zásahu nikdy rostliny neodplodily vyřezávání náletových dřevin, nejlépe po zámrazu (eliminace možného narušení půdního povrchu) 1 1.5. 20.11. jednorázově v etapách 2 1.5. 20.10. 4 roky po sobě 1 1.1. 31.12. jednorázově v etapách Naléhavost: 1 = stupeň zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany), 2 = stupeň zásah vhodný, 3 = stupeň zásah odložitelný. 25