Rizika vysychání toků - očekávané dopady klimatické změny na jejich oživení Petr Pařil 1,2, Světlana Zahrádková 1,2, Michal Straka 4, Pavla Řezníčková 3, Lenka Tajmrová 2,4, Vít Syrovátka 1,2, Pavel Treml 1, Marek Polášek 1,2, Denisa Němejcová 1, Libuše Opatřilová 1 a Jiří Kokeš 1 1 Výzkumný ústav vodohospodářský TGM, v.v.i., pobočky Brno a Praha 3 Ústav rybářství a hydrobiologie, Agronomická fakulta MENDELU, Brno 4 WELL consulting, s.r.o., Brno 2 Ústav botaniky a zoologie, Př. f., Masarykova univerzita, Brno donor: Technologická agentura ČR (TA02020395)
Budoucí rizika vysychání toků predikce vzniku suchého pásu ve střední a vých. Evropě v r. 2030 (Report of USA National Intelligence Council) změna klimatu větší rozkolísanost srážek (+ zima, léto) Tvody +3 C do r. 2050 (Prudence), růst evapotranspirace = vyšší frekvence úplného vysychání toků 1-4. řádu zásadní změna podmínek v toku kyslík, proudění, teplota, chemizmus, samočištění = výrazná změna bioty úplné vysychání v ČR dosud nestudováno stanovovány minimální průtoky oblasti vysychavých toků nezmapovány mapy sucha dosud pro zemědělské účely, zásoby podzemní vody, riziko požáru atd. Environmental Water Scarcity Index grant TA ČR 2012-15
Koncept projektu otázky praxe: je povodí ohroženo rizikem vysychání? skutečně tok v minulých letech vyschnul? navrhované výstupy: Retrospektivní metoda bioindikace vysychání toků Mapy rizika ohrožení toku vyschnutím (pod 500 m n.m.) výhody: metodika pro menší toky do 4. řádu (soustavně nesledovány) zpětná indikace i kratší suché periody v nedávné minulosti (vzorkování při běžném průtoku) mapy rizika vyschnutí zahrnutí nejen kombinací klasických GIS vrstev ale navíc validace map výskytem vyschnutí v minulosti
suho Východiska metodiky: úplné vyschnutí (Q = 0) je ekologický filtr = změna společenstva nejvhodnější makrozoobentos (vodní bezobratlí) vhodná reakční rychlost (délka životního cyklu, rekolonizace) člověk společenstvo přímo neovlivňuje přítomen na všech typech toků česká vzorkovací metoda PERLA zavedená na podnicích Povodí (specialisté) Indikace založená na změnách: druhového složení indikátorové druhy zastoupení vlastnosti druhů species traits hydrobiologických indexů (multimetrik) nevysych. vysychavé toky čas
SALAMANDER data počet druhů abundance (log) 0.000 0.002 0.004 0.006 0.008 0.010 0.0 0.2 0.4 0.6 0.8 1.0 0.0 0.2 0.4 0.6 0.8 0.0 0.1 0.2 0.3 0.4 Počet druhů a hustota osídlení Celkový počet druhů Celková početnost (log) LSS vysychavé permanentní vysychavé INT permanentní LSW REF podzim jaro výrazné snížení počtu druhů počet jedinců klesá méně výrazně 75% quartil median 25% quartil non outliers outliers INT REF
Proč sledovat biodiverzitu toků? mezinárodní závazky ČR Ramsarská úmluva - ochrana mokřadů (Litovelské Pomoraví, Poodří, Mokřady Liběchovky a Pšovky) Bernské úmluvy - ochrana volně žijících živočichů Karpatská úmluva ochrana a udržitelný rozvoj Karpat Úmluva o biologické rozmanitosti ochrana biodiverzity strategické cíle a legislativa EU Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR - adaptační plán MŽP Monitoring povrchových vod dle Rámcové směrnice o vodách informace o ekologickém stavu
1. zaplavení 2. zaplavení hloubka teplota sucho s sucho
jaro podzim databáze SALAMANDER Potenciální indikátory odlišná funkce během sezóny? (NMDS, log abundance; Bray-Curtis dissimilarity) vysychavé toky permanentní toky hltanovka bahenní beruška vodní blešivec potoční jepice (Baetis muticus) indikační potenciál druhů se liší dle sezóny (jaro/podzim)
databáze SALAMANDER Odlišení permanentních x vysychavých toků (349 perm./28 vysych., 3 typy metrik, klassifikační stromy) Indikátorové druhy Biotické indexy Vlastnosti druhů Vysychavé Permanentní Asellus aquaticus Baetis muticus Gammarus fossarum Rhyacophila fasciata Vysychavé Permanentní Vysychavé Permanentní kouskovači počet druhů lezoucí druhy počet druhů proudomilné druhy jepic, pošvatek, chrostíků jednoletý vývoj nárůst pokles Správné odlišení vysychavých/permanentních toků (sezónní přístup) 27% podzim 100% 71% jaro 99% 55% podzim 100% 82% jaro 99% (procento správně zařazených vzorků) 45% podzim 100% 47% jaro 97%
Zpřesňování rozsahu vyschnutí 3 kategorie na základě dat z projektu BIOSUCHO permanentní toky stálý průtok suchem ohrožené toky krátké přerušení toku < 5-10 dní izolované tůně vysychavé toky dlouhé přerušení toku > 10 dní kompletní vyschnutí > 1 km
BIOSUCHO data Vysychavé i vysycháním ohrožené toky lze dle bentosu odlišit od permanentních jaro podzim NMDS (log trans. abundance, Jaccard dissimilarity, stress 0.13-0.14)
VALIDACE MAP Výskyt vysychavých toků (většina pozorovaných vyschnutí spadá do rizikových oblastí odchylky např. v krasech + další zpřesňování)
VALIDACE MAP Výskyt indikátorových druhů nejlepší shoda s predikcí druh po vyschnutí vymizel (jepice)
Postup využití výstupů v praxi území vyššího rizika vysychaní toků dle map dle vodních bezobratlých ověření reálnosti výskytu vysychání - index BIOSUCHO při potvrzení vysychání navrhnout opatření Podklad pro: tvorba plánů povodí (plnění požadavků RSV) - implementace do databáze LabSys - hodnocení toků dle rizika vyschnutí) hodnocení rizik v územně-plánovací praxi hodnocení záměrů v kontextu lokálních povodí (EIA)
obojživelníci slepýš Kdo filtruje naše milá zvířátka? divoké prase krtek SUCHO!
Náš tým děkuje za pozornost! Workshop BIOSUCHO 11. září 2014 VÚV Praha www.vuv.cz www.sucho.eu