zastupitelstva územních samosprávných celků, z dávek státní sociální podpory, které nejsou vypláceny jednorázově, z dávek nemocenského pojištění (z nemocenského a peněžité pomoci v mateřství), z důchodů s výjimkou jejich zvýšení pro bezmocnost, ze stipendií a z podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci. Tímto způsobem se plátci mzdy ve smyslu občanského soudního řádu (pro účely exekucí) stávají i ti, kteří uvedená plnění vyplácejí. Viz k tomu výklad v následujících dvou kapitolách. Výčet příjmů v zákoníku práce ( 145) a občanském soudním řádu ( 299), z nichž jsou srážky prováděny, je taxativní, a nelze je proto rozšiřovat na příjmy jiné. Není proto například žádná opora v zákoně pro provedení srážek z vráceného přeplatku na dani z příjmů ze závislé činnosti při jejím ročním zúčtování a ani z daňového bonusu, který je součástí daňového zvýhodnění na vyživované děti. Podle výslovného textu ustanovení 277 odst. 2 občanského soudního řádu se do čisté mzdy nepočítají částky poskytované na náhradu výdajů spojených s pracovním výkonem, a to zejména při pracovních cestách. Srážky se tak neprovádějí z cestovních náhrad, poskytovaných podle zákoníku práce, a to i kdyby je zaměstnavatel poskytoval ve vyšším rozsahu oproti zákonu, dále z náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce ( 190 ZP), a neprovádějí se ani ze sociálních výpomocí poskytnutých zaměstnavatelem zaměstnanci a ani z peněžitého vyrovnání (tzv. konkurenčního) vypláceného bývalému zaměstnanci na základě konkurenční doložky po dobu trvání jeho závazku nevykonávat činnost, která by měla vůči bývalému zaměstnavateli soutěžní povahu ( 310 odst. 1 ZP). 46 6 SRÁŽKY Z DÁVEK NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ 6.1 Obecně Zásadní změna nastala od roku 2009 ve vztahu k dávkám nemocenského pojištění. Podle zákona o nemocenském pojištění nešlo dohodu o srážkách z vyplácených dávek nemocenského pojištění uzavřít, s výjimkou dohody o srážkách na úhradu přeplatku na dávce nebo regresní náhrady. Znamenalo to, že ani uzavřené dohody o srážkách ze mzdy se nevztahovaly na srážky z dávek nemocenského pojištění (jestliže nebyly uzavřeny pro účely uvedené v 50 ZNP, které jsou zmíněny v předchozí větě). Správy sociálního zabezpečení tak z nemocenského a jiných dávek nemocenského pojištění prováděly zásadně jen srážky pro účely výkonu rozhodnutí nařízených soudy, soudními exekutory a správními úřady (soudní a úřední exekuce). Novelou zákona o nemocenském pojištění provedenou zákonem č. 470/2011 Sb. byl od 1. 1. 2012 změněn 50 zákona o nemocenském pojištění tak, že srážky z dávek jsou prováděny též na základě dohody mezi věřitelem a dlužníkem k uspokojení pohledávky dlužného výživného v rámci vzájemné vyživovací povinnosti rodičů a dětí. Nemusí pochopitelně jít o samostatnou dohodu o srážkách z dávek nemocenského pojištění, kterou by dlužník uzavřel s příslušnou správou sociálního zabezpečení. Tento účel naplňuje běžná dohoda o srážkách ze mzdy a z dalších příjmů uzavřená podle 551 občanského zákoníku (od 1. 1. 2014 podle NOZ). Dohoda se však nesmí týkat jiné vyživovací povinnosti podle zákona o rodině (od 1. 1. 2014 podle NOZ), než je vyživovací povinnost rodičů k dětem a dětí k rodičům. Pod pojmem dlužné výživné nelze chápat jen nedoplatky výživného, ale i běžné výživné podle 280 odst. 2 občanského soudního řádu. Jestliže zaměstnavatel sráží zaměstnanci na takto zajištěné výživné, musí předat okresní správě sociálního zabezpečení, resp. Pražské správě sociálního zabezpečení spolu s žádostí o dávku i kopii dohody o srážkách ze mzdy. OSSZ by měla přímo informovat zaměstnavatele o výši provedené srážky [ačkoli k tomu přímou povinnost zákon neukládá analogicky by však mělo být 47
SRÁŽKY Z DÁVEK NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ postupováno dle 116 odst. 5 písm. e) ZNP]. Viz též výklad v podkapitolách 4.4 a 4.5. Srážky se, pokud jde o dávky nemocenského pojištění, provádějí [podle 299 odst. 1 písm. b) a c) OSŘ] z nemocenského a z peněžité pomoci v mateřství (na základě výše uvedené novely ZNP se od 1. 1. 2012 srážky neprovádějí z ošetřovného a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství, což se týká i dohod o srážkách z dávek). Přitom platí, že pobírá-li povinný mzdu od několika plátců mzdy, vztahuje se nařízení výkonu rozhodnutí na všechny jeho mzdy. Rovněž ustanovení 293 odst. 1 občanského soudního řádu uvádí, že změní-li se po nařízení výkonu rozhodnutí plátce mzdy, vztahuje se toto nařízení i na mzdu povinného u nového plátce. Za mzdu pak zákon považuje i jiné příjmy uvedené v 299 občanského soudního řádu, tedy i dávky nemocenského pojištění. Ze zákona sice platí, že srážky ze mzdy je každý plátce mzdy (je-li několik plátců, vyplácejících mzdu vedle sebe) povinen provádět ode dne, kdy mu bylo doručeno nařízení výkonu rozhodnutí (soudem, soudním exekutorem nebo správním úřadem), obecně je ale současně vyjádřena povinnost nového plátce mzdy provádět srážky již dnem, kdy se od povinného nebo od dosavadního plátce mzdy dozví, že byl soudem (resp. jiným oprávněným orgánem) nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy povinného a pro jaké pohledávky. Pokud se v ustanoveních občanského soudního řádu o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy hovoří o plátci mzdy, vztahují se příslušná ustanovení též na právnickou a fyzickou osobu, vůči kterým má povinný nárok na některé z příjmů uvedených v 299 občanského soudního řádu, tedy i na příslušné orgány nemocenského pojištění. Jestliže povinný po nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy získá místo mzdy nebo vedle ní právo na některý z příjmů, uvedených v 299 občanského soudního řádu, vztahuje se nařízení výkonu rozhodnutí i na tento příjem ( 301 a 302 OSŘ). 6.2 Exekuční srážky z dávek od roku 2013 Do roku 2012 bylo provádění výkonu rozhodnutí soudu a exekucí prováděných na základě exekučních příkazů vydaných soudními exekutory nebo správními úřady srážkami ze mzdy a dalších příjmů, pokud jde o dávky nemocenského pojištění, velkým problémem. Česká správa sociálního zabezpečení k tomuto postupu vydala v roce 2009 metodický pokyn, který rozlišoval, zda OSSZ vyplácí dávky v době trvání zaměstnání nebo zda byla jediným plátcem příjmu, který exekuci podléhá. V prvním případě se uplatňovala ustanovení 297 a 298 občanského soudního řádu, neboť povinný (dlužník) měl několik plátců mzdy. OSSZ proto prováděla srážky až ode dne, kdy jí bylo doručeno nařízení výkonu rozhodnutí soudem nebo exekuční příkaz tato rozhodnutí musela být adresována příslušné OSSZ. Zaměstnavatel sice měl povinnost podle 97 odst. 1 zákona o nemocenském pojištění neprodleně oznámit OSSZ všechny skutečnosti, které mohu mít vliv na výplatu dávek nemocenského pojištění, tedy i údaj o exekučních srážkách ze mzdy, ale tato informace byla pro OSSZ pouze podkladem, aby oznámila soudu či soudnímu exekutorovi nebo příslušnému správnímu úřadu, že bude plátcem dávky nemocenského pojištění. Jen v případech, kdy OSSZ vyplácela dávky nemocenského pojištění po skončení zaměstnání a byla tudíž jediným plátcem příjmu, prováděla z vyplácených dávek bezprostředně srážky, které až do obdržení příslušného rozhodnutí deponovala (tak jako nový zaměstnavatel). Je evidentní, že tento postup byl značně zdlouhavý a v praxi vedl k tomu, že pokud dávky nemocenského pojištění nebyly vypláceny dlouhodobě při současném trvání zaměstnání, nebyly srážky ve skutečnosti provedeny vůbec. Odstranění tohoto nelogického stavu, který byl důsledkem absence výslovné právní úpravy, bylo předmětem přijatých změn v občanském soudním řádu a zákonu o nemocenském pojištění, provedených s účinností od 1. 1. 2013 zákonem č. 396/2012 Sb. Do ustanovení 293 občanského soudního řádu byly vloženy nové odstavce 2, 4 a 5. Zákon nyní stanoví, že za změnu plátce mzdy se považuje i vyplácení dávek nemocenského pojištění okresní správou sociálního zabezpečení. Pokud OSSZ jako nový plátce mzdy obdržela od předchozího plátce mzdy (zaměstnavatele) podklady potřebné pro výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, nepoužije se ustanovení 294 občanského soudního řádu o vydávání potvrzení při změně plátce mzdy, o oznamování nového nástupu do práce soudu a o tom, že soud doručí novému plátci mzdy usnesení. Ustanovení 295 občanského soudního řádu o oznamovací povinnosti dosavadního plátce mzdy (zaměstnavatele) soudu a o vyúčtování srážek se nepoužije vůbec. Tato pravidla se analogicky vztahují na exekuce vedené soudním exekutorem nebo nařízené správním úřadem. Novelizované ustanovení 97 odst. 1 zákona o nemocenském pojištění k tomu stanoví, že je-li u zaměstnance nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, je zaměstnavatel povinen spolu s údaji potřebnými pro výpočet dávek (tj. spolu s přílohou k žádosti o nemocenské nebo peněžitou pomoc v mateřství, v níž uvádí přehled příjmů zaměstnance) předat OSSZ podklady pro provádění srážek z těchto dávek. Těmito podklady se rozumí kopie usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí (resp. exekučního příkazu), sdělení výše dosud provedených srážek a sdělení, jaká část nezabavitelné částky nemá 48 49
SRÁŽKY Z DÁVEK NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ být ze strany OSSZ srážena (pokud po část kalendářního měsíce přísluší zaměstnanci příjem od zaměstnavatele a po další část od OSSZ). I když to zákon neuvádí, je třeba uvést i celkovou, tj. původní výši jednotlivých pohledávek (resp. postačí uvést aktuální výši dluhu u dané exekuce, jak s tím počítá používaný internetový formulář správ sociálního zabezpečení formulář je uveden v příloze této knihy, ale jeho používání není povinné, neboť jej zákon nepředepisuje) a jejich pořadí viz obdobně ustanovení 313 odst. 1 písm. e) ZP o potvrzení o zaměstnání. Je-li vůči zaměstnanci uplatněno více pohledávek, měl by ale zaměstnavatel zvážit, s ohledem na předpokládanou dobu pobírání dávky, na které z nich může přijít řada. Zmíněný formulář počítá jen s uvedením exekucí, které jsou u zaměstnavatele sráženy nebo deponovány (přitom deponace znamená, že srážka je již prováděna, ale rozhodnutí není v právní moci a nelze ji proto oprávněnému poukázat). S ohledem na předpokládanou dobu pobírání dávky je ale vhodné, aby zaměstnavatel uvedl i další dosud nesrážené exekuce, u nichž je reálné, že mohou být v nejbližší době sráženy. Pokud zaměstnavatel již předtím předal OSSZ údaje potřebné pro výpočet dávek a důvod pro poskytování dávky nemocenského pojištění nadále trvá, je povinen předat OSSZ podklady pro provádění srážek z dávek nemocenského pojištění bez zbytečného odkladu jde o případy, kdy je exekuce nově nařízena v průběhu doby, kdy zaměstnanec pobírá příslušnou dávku. Dochází-li k této změně plátce příjmů v průběhu kalendářního měsíce, započte nezabavitelnou částku podle ustanovení 293 odst. 4 a 5 občanského soudního řádu dosavadní plátce mzdy, a to v plné výši, popřípadě v nižší výši, jestliže mzda (dávka nemocenského pojištění) nedosahuje výše nezabavitelné částky 1. V tomto druhém případě započte nový plátce mzdy na mzdu, popřípadě na dávku nemocenského pojištění v kalendářním měsíci částku ve výši rozdílu mezi tím, co započetl dosavadní plátce mzdy v tomto kalendářním měsíci a nezabavitelnou částkou. Dosavadní plátce mzdy je povinen tyto skutečnosti novému plátci mzdy oznámit nejpozději na konci kalendářního měsíce, ve kterém dochází ke změně plátce mzdy. Dosavadním a novým plátcem mzdy je buď zaměstnavatel, nebo OSSZ podle toho, zda dávka nemocenského pojištění začíná být poskytována v průběhu kalendářního měsíce nebo naopak její poskytování v této době končí. 1 Novely obou zákonů nejsou bohužel terminologicky vzájemně sladěny. Zatímco novela OSŘ v ustanoveních 278, 279 odst. 1 a 298 odst. 1 nahradila pojem základní částka pojmem nezabavitelná částka, novela ZNP nadále uvádí pojem základní částka. Jde však o totéž, tj. o nezabavitelnou částku podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb. (nařízení o nezabavitelných částkách). Vadou této právní úpravy je uložení povinnosti prvnímu plátci mzdy v kalendářním měsíci, oznámit druhému plátci mzdy v pořadí údaj, že nemohl započíst celou nezabavitelnou částku a kolik z ní započetl. Jde-li například o nemocenské, zaměstnavatel ovšem předává OSSZ IV. díl rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti (žádost o nemocenské) až spolu s druhým potvrzením o trvání dočasné pracovní neschopnosti (první potvrzení je dokladem pro náhradu mzdy a patří zaměstnavateli) nebo s rozhodnutím o ukončení dočasné pracovní neschopnosti (V. díl). To velmi často není v kalendářním měsíci, v němž zaměstnanec přechází z náhrady mzdy od zaměstnavatele na nemocenské, ale obvykle až později. Podle názoru autora je nedůvodné, aby zaměstnavatel samostatně poskytoval OSSZ údaj o nezabavitelné částce dříve, než jí odesílá žádost o nemocenské. V některých případech ani zúčtování mzdy a náhrady mzdy nebude známo dříve, než po ukončení kalendářního měsíce (např. při dodatečném přiznání odměny ke mzdě či platu). Proto je logické, aby zaměstnavatel údaj o započtení nezabavitelné částky OSSZ sdělil až spolu s předáním žádosti o nemocenské. Ačkoli se povinnost uvést před koncem kalendářního měsíce, v němž dochází ke změně plátce mzdy, vztahuje i na OSSZ (pokud ta je prvním plátcem v měsíci), bude OSSZ zřejmě postupovat podle výslovné úpravy v 116 odst. 5 písm. e) zákona o nemocenském pojištění, podle níž má tento údaj poskytnout zaměstnavateli bez zbytečného odkladu, jestliže končí výplata dávky. V kontextu tohoto ustanovení se jeví napříště jako obsoletní (překonané) ustanovení 116 odst. 5 písm. d) zákona o nemocenském pojištění, na jehož základě OSSZ sděluje zaměstnavateli údaje potřebné pro provádění výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy do 8 dnů ode dne, kdy tyto údaje zjistila (nová úprava požaduje, aby to bylo bez zbytečného odkladu). Nerespektování postupu nadbytečně uvedeného ustanovení 293 odst. 5 věta poslední občanského soudního řádu není ani důvodem pro uložení pořádkové pokuty soudem, soudním exekutorem či správním úřadem, který exekuci nařídil. Pokud jde o podklady, které zaměstnavatel předává OSSZ o srážkách ze mzdy, ustanovení 97 odst. 1 ZNP uvádí kopii usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, sdělení výše dosud provedených srážek a sdělení, jaká část základní částky (nezabavitelné částky) nemá být ze strany OSSZ srážena. Lze však doporučit, aby zaměstnavatel sdělil i údaj o pořadí pohledávky, který uvádí i v potvrzení o zaměstnání [ 313 odst. 1 písm. e) ZP], a to v případě, že v úvahu pro srážky z dávek nemocenského pojištění může připadat více pohledávek. Otázkou ovšem je, zda v případě, kdy je vůči zaměstnanci vedeno více exekucí, má zaměstnavatel předat OSSZ podklady pro všechny tyto exekuce. Podle názoru autora je zbytečné, aby OSSZ byla zahlcována dokumentací, 50 51
která reálně není potřebná. Zaměstnavatel by jí tak měl poskytnout jen podklady pro ty exekuce, na které může v době poskytování dávky nemocenského pojištění přijít řada. Nic ovšem nebrání tomu, aby zaměstnavatel uvedl pořadí veškerých exekučních srážek, avšak podklady předal jen k těm, které zřejmě budou sráženy. Ačkoliv to zákon nestanoví, je nezbytné, aby byla OSSZ sdělena též výše nezabavitelné částky, popřípadě údaj na kolik osob se pro ni bere v úvahu částka na osoby, kterým je povinný povinen poskytovat výživné (v roce 2013 je to 1 516,17 Kč). Není ovšem důvod uvádět seznam těchto osob, neboť jde o osobní údaje, jejichž poskytnutí není důvodné. Zvláštní situace nastane tehdy, jestliže v kalendářním měsíci, v němž zaměstnanec po celou dobu pobírá dávku nemocenského pojištění, mu zaměstnavatel zúčtuje k výplatě složku mzdy (odměnu, prémii, bonus apod.), která mu náleží za dobu před vznikem dočasné pracovní neschopnosti. Na tento případ se nová právní úprava nevztahuje. Řešení obsahují ustanovení 297 a 298 OSŘ, týkající se více plátců mzdy. Zaměstnavatel musí tuto skutečnost oznámit orgánu, který exekuci nařídil, resp. zahájil. Ten by měl určit, jakou část nezabavitelné částky každý z obou plátců mzdy nemá srážet (zřejmě to bude OSSZ, pokud nezabavitelná částka je nižší než dávka nemocenského pojištění). Oba plátci mzdy by měli sražené částky zaslat soudu (exekutorovi či správnímu úřadu). Tento postup je ovšem pro praxi nepružný, proto nelze vyloučit přímou dohodu zaměstnavatele a OSSZ. V některých případech může nastat praktický problém při sdělování výše nezabavitelné částky, kterou bude v daném kalendářním měsíci brát v úvahu druhý z obou plátců mzdy, jestliže poskytování dávky nemocenského pojištění začíná nebo končí v průběhu kalendářního měsíce. Příklad: Zaměstnanci byla ukončena dočasná pracovní neschopnost k 28. 4. 2013 a při nástupu do práce dne 29. 4. předal zaměstnavateli rozhodnutí o ukončení DPN. Zaměstnavatel příslušné doklady poslal neprodleně OSSZ, která má za povinnost mu bez zbytečného odkladu sdělit výši provedených srážek a údaj o tom, jaká část nezabavitelné částky nemá být zaměstnavatelem srážena. Zaměstnavatel provádí zúčtování mzdy před výplatním termínem, který je 13. dne v měsíci. Protože však v období od 1. do 12. května 2013 jsou dva svátky a dva víkendy, není jisté, zda OSSZ bude mít nemocenské zúčtováno včas tak, aby zaměstnavateli sdělila příslušný údaj pro provedení srážek ze mzdy za měsíc duben 2013. Mzdová účtárna zaměstnavatele SRÁŽKY Z DÁVEK NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ by měla OSSZ osobně kontaktovat. Ještě komplikovanější by byl případ, jestliže by poskytování náhrady mzdy v době prvních 3 týdnů DPN končilo například 12. dubna a poté by zaměstnanci příslušelo nemocenské, například do 28. dubna (jak je v příkladu uvedeno). V takovém případě musí nejprve zaměstnavatel posoudit, zda může vzít v úvahu celou nezabavitelnou částku při zúčtování náhrady mzdy do 12. dubna a mzdy za 29. a 30. dubna, což mu bude známo až při zúčtování mzdy začátkem května. Při zasílání žádosti o nemocenské spolu s rozhodnutím o ukončení DPN k 28. 4. 2013 ještě zaměstnavatel nebude tento údaj znát. Tuto skutečnost bude muset OSSZ proto sdělit s tím, že jí výsledek oznámí neprodleně v návaznosti na zúčtování mzdy tak, aby OSSZ mohla v návaznosti na to (s určitým odkladem) zúčtovat nemocenské. V některých případech tak bude nezbytná operativní spolupráce mezi zaměstnavateli a příslušnými pracovníky OSSZ, kterou si praxe vyžádá. Jestliže výplata dávky, z níž prováděla OSSZ srážky pro výkon rozhodnutí, končí a zaměstnání u plátce mzdy nadále trvá, sdělí mu OSSZ bez žádosti a bez zbytečného odkladu výši dosud provedených srážek a údaje o tom, jaká část nezabavitelné částky nemá být zaměstnavatelem (v daném měsíci) sražena. Byl-li nařízen výkon rozhodnutí srážkami v době, kdy OSSZ vyplácela dávku, předá po skončení její výplaty OSSZ zaměstnavateli bez zbytečného odkladu též kopii usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí. Zde komentovaná právní úprava se obdobně vztahuje nejen na výkon rozhodnutí nařízený soudem, ale na všechny soudní a úřední exekuce, tj. nařizované či vedené soudními exekutory, správci daně a dalšími správními úřady, jakož i na postup při oddlužení plněním splátkového kalendáře podle insolvenčního zákona. Jestliže žádost o dávku nemocenského pojištění předal zaměstnavatel OSSZ již před 1. lednem 2013, měl (přes absenci přechodného ustanovení) předat neprodleně OSSZ dodatečně všechny údaje a doklady pro provádění srážek. Pokud jde o vymáhání přeplatků na dávkách nemocenského pojištění (které OSSZ dříve vyplatila a aktuálně naopak vymáhá), viz k tomu výklad v podkapitole 12.6. 52 53
SRÁŽKY Z PŘÍJMŮ SOCIÁLNÍ POVAHY 7 SRÁŽKY Z PŘÍJMŮ SOCIÁLNÍ POVAHY Mezi příjmy které povinnému nahrazují odměnu za práci a z nichž se srážky provádějí, patří i důchody. Podle ustanovení 299 odst. 2 občanského soudního řádu, jde-li o výkon rozhodnutí srážkami z důchodu fyzické osoby, která z tohoto důchodu platí náklady na pobyt v ústavu sociální péče, nepodléhá výkonu rozhodnutí částka potřebná na úhradu pobytu a částka rovnající se výši kapesného v takovém ústavu. Plátcem důchodů je Česká správa sociálního zabezpečení, popřípadě Ministerstvo vnitra nebo Ministerstvo obrany. Srážky se provádějí také z dávek státní sociální podpory a pěstounské péče, které nejsou vyplaceny jednorázově ( 299 odst. 1 OSŘ). Výkon rozhodnutí ohledně těchto dávek ale nelze podle výslovného ustanovení zákona provést přikázáním pohledávky ( 299 odst. 2 OSŘ). Plátcem těchto dávek je Úřad práce ČR, stejně jako dalších sociálních dávek zde uvedených. Dávky státní sociální podpory podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, naposledy zákona č. 401/2012 Sb., jsou: a) dávky poskytované v závislosti na výši příjmu 1) přídavek na dítě je nárokem nezaopatřeného dítěte, takže z něj srážky na dluh rodiče nelze provádět, 2) příspěvek na bydlení je vyplácen vlastníku nebo nájemci bytu, přičemž nejde o dávku vyplácenou jednorázově, avšak nepodléhá srážkám podle výslovného ustanovení zákona ( 317 odst. 2 OSŘ), 3) porodné jde o dávku poskytnutou jednorázově, takže srážkám nepodléhá, b) ostatní dávky 1) rodičovský příspěvek nejde o dávku vyplácenou jednorázově, takže srážkám podléhá (přísluší rodiči dítěte), 2) pohřebné přísluší jednorázově osobě, která vypravila pohřeb v zákonem uvedených případech, takže srážkám nepodléhá. Dávky pěstounské péče jsou od 1. 1. 2013 poskytovány podle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, naposledy zákona č. 401/2012 Sb. (do konce roku 2012 byly poskytovány podle zákona o státní sociální podpoře). Těmito dávkami jsou: 54 a) příspěvek na úhradu potřeb dítěte je nárokem nezletilého nezaopatřeného dítěte, svěřeného do pěstounské péče, takže srážkám nepodléhá. Jinak by tomu bylo tehdy, jestliže je příspěvek vyplácen zletilému dítěti, nejdéle však do 26 let věku, pokud trvale žije a společně uhrazuje náklady na své potřeby s osobou, která do 18 let jeho věku byla osobou pečující jde o případy, kdy povinnou osobou (dlužníkem) je toto dítě, vůči němuž je vedena například exekuce, b) odměna pěstouna je dávkou poskytovanou pěstounovi, která není vyplácena jednorázově, a proto podléhá srážkám, c) příspěvek při převzetí dítěte je nárokem osoby, která převzala dítě do pěstounské péče jde o jednorázovou dávku, která srážkám nepodléhá, d) příspěvek na zakoupení motorového osobního vozidla je účelovou a jednorázovou dávkou, náležející pěstounovi, která srážkám nepodléhá, e) příspěvek při ukončení pěstounské péče je jednorázovým příspěvkem poskytnutým fyzické osobě, která byla ke dni dosažení zletilosti v pěstounské péči, takže srážkám nepodléhá. Podle výslovného ustanovení 317 odst. 2 občanského soudního řádu výkonu rozhodnutí nepodléhají z dávek státní sociální podpory příspěvek na bydlení a jednorázově vyplácené dávky státní sociální podpory a pěstounské péče a dále: a) peněžité dávky sociální péče, poskytované podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, tj. příspěvek na péči poskytovaný osobám závislým na pomoci jiné osoby, b) dávky pomoci v hmotné nouzi, poskytované podle zákona č. 111/2006 Sb., tj. příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc, c) dávky poskytované podle zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, tj. příspěvek na mobilitu a příspěvek na zvláštní pomůcku. Ačkoliv občanský soudní řád neuvádí, že tyto dávky nepodléhají srážkám, vylučuje to ustanovení 18 zákona č. 329/2011 Sb. Srážkám podléhá podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci poskytovaná uchazeči o zaměstnání Úřadem práce ČR podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Naopak, nepodléhá jim kompenzace, kterou poskytuje Úřad práce ČR uchazeči o zaměstnání, jemuž zaměstnavatel nevyplatil odstupné nejpozději v nejbližším výplatním termínu po skončení zaměstnání, a to v případech, kdy toto odstupné podle zákoníku práce přísluší ( 44b zákona o zaměstnanosti). Jestliže Úřad práce ČR (jeho příslušná krajská pobočka) vyplácí zaměstnancům zaměstnavatelů, kteří jsou v insolvenci mzdové nároky (mzda či plat, náhrady mzdy, odstupné, respektive odměna z dohody o pracovní činnosti nikoliv 55
z dohody o provedení práce) podle zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, provede z nich krajská pobočka Úřadu práce rovněž srážky ze mzdy, které by jinak prováděl zaměstnavatel. Zaměstnavatel sdělí tomuto plátci mzdy všechny údaje potřebné pro provedení srážek ze mzdy. Pokud jde o vymáhání přeplatků na dávkách, které vyplácí Úřad práce ČR, viz k tomu výklad v podkapitole 12.6. 56 8 POŘADÍ SRÁŽEK ZE MZDY Ze mzdy se nejprve srazí záloha na daň z příjmů fyzických osob a od roku 2013 též pojistné na důchodové spoření, dále pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (ve skutečnosti jsou zaměstnanci pouze poplatníky pojistného na důchodové pojištění podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení název zákona zkrácen, plátcem je zaměstnavatel) a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění ( 148 odst. 1 ZP a 277 odst. 1 OSŘ). Ostatní dovolené srážky ze mzdy lze provádět jen v rozsahu umožněném v občanském soudním řádu v ustanoveních o výkonu soudních rozhodnutí srážkami ze mzdy. Pro pořadí těchto dalších pohledávek platí (podle 148 odst. 2 a 149 ZP a 280 odst. 3 OSŘ) tato pravidla: 1. Pohledávky, pro které byl soudem, soudním exekutorem, správcem daně nebo orgánem správního úřadu nebo jiného státního orgánu nebo orgánu územního samosprávného celku nařízen výkon rozhodnutí nebo nařízena či zahájena exekuce, nabývají pořadí dnem, kdy je plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí nebo usnesení obsahující toto vyrozumění nebo exekuční příkaz a to přesto, že rozhodnutí není eventuálně ještě pravomocné. Bylo-li plátci mzdy doručeno téhož dne několik pohledávek, mají stejné pořadí (tuto zásadu je ovšem nutné analogicky uplatnit obecně, ve vztahu k jakýmkoliv pohledávkám, nejen pro exekuční srážky). 2. Pořadí srážek na základě dohod o srážkách ze mzdy uzavřených se zaměstnavatelem se řídí dnem, kdy byla dohoda uzavřena. 3. Pořadí srážek na základě nově sjednaných dohod o srážkách ze mzdy uzavřených zaměstnancem s jinou právnickou nebo fyzickou osobou než se současným zaměstnavatelem se řídí dnem, kdy byla zaměstnavateli-plátci mzdy dohoda doručena. 4. Pohledávky zaměstnavatele, které si může zaměstnavatel sám srazit ze mzdy zaměstnance i bez jeho souhlasu (viz případy v podkapitole 3.1), nabývají pořadí dnem, kdy bylo započato s prováděním srážek. Tímto dnem je den, v němž mzdová účtárna při zúčtování mzdy skutečně srážku zaznamenala a reálně tak provedla autor považuje za chybný názor, že tímto dnem je až výplatní termín. Mezi dnem zúčtování a výplatním 57