Aktuální otázky BOZP 2017

Aktuální otázky BOZP 2017 Publikace byla zpracována v souvislosti s realizací projektu s názvem Vzdělávání a spolupráce mezi sociálními partnery a přenos znalostí a zkušeností ze zahraničí, registrační číslo CZ.03.1.52/0.0/0.0/15_002/0001970, prioritní osa OPZ: 1 Podpora zaměstnanosti a adaptability pracovní síly. Jedná se o dokument zpracovaný jako výstup ke klíčové aktivitě KA 06 Dobrá praxe v BOZP Au t o ř i : JUDr. Renata Letková - OS SKP PhDr. Alena Maliňáková - OS SKP Praha duben 2017

Aktuální otázky BOZP 2017 O b s a h : 1. Pravomoci odborů v oblasti BOZP str. 2 2. Prověrka BOZP str. 8 3. Rizika str. 10 4. Osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP) str. 12 5. Kategorizace prací str. 17 6. Pracovní úrazy a nemoci z povolání str. 21 7. Pracovní doba a doby odpočinku str. 29 8. Pracovnělékařské služby str. 35 9. Školení zaměstnanců v oblasti BOZP str. 47 Odkazy na právní úpravu odpovídají stavu k 30.4.2017 1

Pravomoci odborů v oblasti BOZP 1. Má odborová organizace v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců právo účastnit se řešení problematiky BOZP? Odborová organizace má podle 108 odst. 1 zákoníku práce právo účastnit se na řešení otázek souvisejících s bezpečností a ochranou zdraví při práci (dále jen BOZP ) z titulu zástupce všech zaměstnanců zaměstnavatele. 2. Kdo jedná jménem odborové organizace u zaměstnavatele v oblasti BOZP? V podmínkách našeho odborového svazu (dále jen OS ) je odborovou organizací jednak sám OS a jednak základní odborová organizace (dále je ZO ). Za odborovou organizaci podle 286 odst. 2 zákoníku práce jedná orgán určený jejími stanovami, což je v podmínkách našeho OS, pokud se jedná o samotný OS, v souladu s článkem 27 odst. 1 Stanov OS předseda OS, a pokud se jedná o ZO, v souladu s článkem 19 odst. 1 Stanov OS závodní výbor (dále jen ZV ). Jedním z hlavních směrů činnosti OS je podle článku 4 písm. d) Stanov OS výkon kontroly nad stavem BOZP u jednotlivých zaměstnavatelů. Podle článku 19 odst. 2 písm. a) Stanov OS ZV zastupuje kolektiv zaměstnanců ve všech otázkách v oblasti BOZP, které se jich hromadně týkají, a individuální členy OS při ochraně jejich individuálních práv daných právními a ostatními předpisy k zajištění BOZP. ZV zabezpečuje úkoly ZO v péči o BOZP na pracovištích u jednotlivých zaměstnavatelů, u kterých ZO působí. 3. Jaké odborové pravomoci může, resp. má ZV vůči zaměstnavateli uplatňovat? Přitom ZV uplatňuje vůči zaměstnavateli právo spolurozhodování, projednávání, kontroly a právo být informován. 4. Co se rozumí právem spolurozhodování zaměstnavatele s odborovou organizací? Spolurozhodování znamená, že zaměstnavatel rozhoduje v dohodě s odborovými organizacemi. Zákoník práce tento pojem výslovně nedefinuje, ale používá vyjádření, že to nebo ono činí zaměstnavatel v dohodě s odborovou organizací nebo s předchozím souhlasem odborové organizace. Pozor spolurozhodování není vždy jen prostý souhlas, ale jde o výsledek jednání mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací. O souhlas se jedná pouze v těch případech, kdy to zákoník práce nebo jiný právní předpis výslovně stanoví. 5. Co se rozumí právem projednání mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací? Projednáním se podle 278 odst. 3 zákoníku práce rozumí jednání mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací, výměna stanovisek a vysvětlení s cílem dosáhnout shody. V praxi to znamená, že zaměstnavatel předloží návrhy na opatření ZO předem, tj. v dostatečném předstihu před termínem, kdy by o nich měl s definitivní platností rozhodnout, s požadavkem o projednání a stanovisko k těmto návrhům. Zaměstnavatel je povinen projednat případné připomínky ze strany ZO s tím, že s konečnou platností rozhoduje o opatřeních sám zaměstnavatel a pouze v rámci svých možností ke stanovisku ZO přihlíží. ZO má právo na odůvodněnou odpověď ke svým připomínkám či stanovisku. 6. Co se rozumí právem na informace? Informováním se podle 278 odst. 2 zákoníku práce rozumí poskytnutí nezbytných údajů, z nichž je možné jednoznačně zjistit stav oznamované skutečnosti, popřípadě k ní zaujmout stanovisko. V praxi se jedná o situaci, že určitá skutečnost nastala, respektive konkrétní 2

rozhodnutí již bylo učiněno, případně konkrétní opatření již bylo přijato. Zaměstnavatel je i v těchto případech povinen informace poskytnout v dostatečném předstihu a vhodným způsobem, ale pokud uvedená záležitost není současně předmětem povinného projednání, nemá zaměstnavatel povinnost vyžadovat stanovisko ZO ani k němu v rámci svých možností přihlížet. 7. Co se rozumí právem kontroly? Kontrolou se rozumí oprávnění odborové organizace provádět u zaměstnavatele porovnávání skutečného stavu se stavem odpovídajícím platné právní úpravě a kolektivním smlouvám, tedy právo kontrolovat, zda zaměstnavatel plní své povinnosti. 8. Má odborová organizace v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nějaké povinnosti? Odborová organizace je podle 108 odst. 4 zákoníku práce povinna spolupracovat se zaměstnavatelem a s odborně způsobilými fyzickými osobami k prevenci rizik tak, aby zaměstnavatel mohl zajistit bezpečné a zdraví neohrožující pracovní podmínky a plnit veškeré povinnosti stanovené právními předpisy a opatřeními orgánů, kterým přísluší výkon kontroly (např. inspekce práce). 9. V jakých případech může odborová organizace v BOZP spolurozhodovat se zaměstnavatelem? Spolurozhodování zaměstnavatele s odborovou organizací se uplatňuje: podle 108 odst. 5 zákoníku práce - při organizování prověrek BOZP a v případech sjednaných v kolektivní smlouvě. 10. Jaké povinnosti má zaměstnavatel v rámci spolurozhodování s odborovou organizací při organizování prověrek BOZP? Zaměstnavatel je povinen: a) organizovat nejméně jednou v roce prověrky BOZP na všech svých pracovištích a ve svých zařízeních v dohodě s odborovou organizací ( 108 odst. 5 zákoníku práce), což znamená, že zaměstnavatel písemně navrhne způsob zajištění prověrek, tj. především termín, zaměření (co bude kontrolováno) a členy prověrkové komise za zaměstnavatele, (tyto, případně další náležitosti jsou obvykle obsaženy v příkazu ředitele k zajištění prověrek BOZP), b) požádat předem ZO o souhlas s jím navrženým zajištěním prověrek BOZP, c) prokazatelně doložit souhlas ZO se zajištěním prověrek BOZP. 11. Jaké povinnosti má odborová organizace při spolurozhodování se zaměstnavatelem o organizování prověrek BOZP? ZV jako orgán jednajícího jménem ZO je povinen: a) projednat zaměstnavatelem předložený návrh zajištění prověrek BOZP a udělit souhlas (případně nesouhlas, v tomto případě uvést připomínky k návrhu) s postupem zaměstnavatele při organizování prověrek, b) vyhotovit písemný doklad o projednání návrhu zajištění prověrek BOZP a o rozhodnutí ZV (zápis z jednání ZV s vyjádřením k zajištění prověrek), 3

c) informovat o svém rozhodnutí zaměstnavatele usnesením ZV nebo jinou písemnou formou, d) sdělit zaměstnavateli jméno zástupce, který bude zastupovat ZV v prověrkové komisi, e) pověřený odborový funkcionář se zúčastní provedení prověrek a dbá, aby byly prověrky provedeny v souladu s jejich schváleným zajištěním. 12. V jakých případech má odborová organizace v BOZP právo na projednání? Právo projednání, tedy povinnost zaměstnavatele projednat s odborovou organizací konkrétní záležitosti, upravuje zákoník práce v těchto případech: podle 99 zákoníku práce - noční práci se zřetelem na BOZP, podle 287 odst. 2 písm. c) zákoníku práce - změny organizace práce, podle 287 odst. 2 písm. e) zákoníku práce - systém školení a vzdělávání zaměstnanců v oblasti BOZP, podle 287 odst. 2 písm. f) zákoníku práce - opatření ke zlepšení hygieny práce a pracovního prostředí, podle 287 odst. 2 písm. g) zákoníku práce - další opatření, která se týkají většího počtu zaměstnanců, tj. především: - zprávu z roční prověrky BOZP včetně harmonogramu odstranění závad, - seznam pro poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů, - způsob a podmínky používání osobních ochranných pracovních prostředků včetně způsobu jejich udržování (pokud není součástí seznamu pro poskytování), - vyhodnocení nemocnosti a pracovní úrazovosti (pokud je tento závazek sjednán v kolektivní smlouvě vyššího stupně nebo v podnikové kolektivní smlouvě), - opatření zaměstnavatele proti opakování pracovních úrazů, podle 287 odst. 2 písm. h) a 280 odst. 1 písm. e) zákoníku práce - otázky v oblasti bezpečnosti a ochraně zdraví při práci v rozsahu stanoveném v 101 až 106 odst. 1 a 108 zákoníku práce a zákoně č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky BOZP v pracovněprávních vztazích a o zajištění BOZP při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovně právní vztahy (o zajištění dalších podmínek BOZP) - podstatná opatření týkající se BOZP, - vyhodnocení rizik, přijetí a provádění opatření ke snížení jejich působení, - výkon práce v kontrolovaných pásmech, - zařazení prací do kategorií podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně zdraví, - organizaci školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP, - určení odborně způsobilé fyzické osoby k prevenci rizik podle zákona č. 309/2006 Sb. podle 271r zákoníku práce - způsob a výši náhrady škody nebo nemajetkové újmy při pracovním úrazu a nemoci z povolání. 4

Dále je zaměstnavatel povinen: - projednat otázky v případech sjednaných v kolektivní smlouvě, - projednat podněty ZO týkající se otázek BOZP, - prokazatelně doložit projednání příslušných návrhů na opatření se ZO. 13. Jaké povinnosti má zaměstnavatel v souvislosti s projednáním s odborovou organizací? Zaměstnavatel je podle 278 odst. 3 zákoníku práce povinen: a) poskytnout odborové organizaci informace, které jsou nezbytné pro projednání konkrétní záležitosti, případně písemné podklady dostatečně předem tak, aby odborová organizace, resp. ZV se mohl na vlastním projednání připravit, b) navrhnout termín a místo vlastního projednání. 14. Jaké povinnosti má odborová organizace při projednávání se zaměstnavatelem? ZV jednajícího jménem ZO je povinen: a) seznámit se s informace, popř. písemnými podklady, které mají být projednány, b) přijmout stanovisko k projednávané záležitosti s přihlédnutím k dřívějším podnětům zaměstnanců k projednávané záležitosti, které bude podkladem pro vlastní projednávání se zaměstnavatelem, c) připravit případné doplňující otázky, které vyplynuly z jednání ZV o dané záležitosti. vypracovat stanovisko k projednávané vycházejíc z výše uvedeného by měl ZV projednat zejména opatření vyplývající ze zákoníku práce uvedená výše, d) po vlastním projednání konkrétní záležitosti se zaměstnavatelem vyhotovit písemný doklad, z něhož bude patrno, čeho se projednávání týkalo, jaké bylo stanovisko ZV a jaký byl konečný výsledek, e) následně v souladu s 276 odst. 6 zákoníku práce informovat vhodným způsobem zaměstnance na všech pracovištích o projednávaných záležitostech stanovisku ZV k nim a výsledcích projednávání. 15. V jakých případech má odborová organizace právo na poskytnutí informací od zaměstnavatele? Právo na poskytnutí informací, tedy povinnost poskytnout odborové organizaci informace má zaměstnavatel podle zákoníku práce zejména v těchto případech: podle 279 odst. 1 písm. h) zákoníku práce - o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci v rozsahu stanoveném v 101 až 106 odst. 1 a v 108 zákoníku práce a zákoně č. 309/2006 Sb., podle 108 odst. 3 zákoníku práce - o určení zaměstnanců k organizování první pomoci, - o výběru a zajišťování pracovnělékařských služeb, - o určení odborně způsobilé fyzické osoby k prevenci rizik, - o každé další záležitosti, která může podstatně ovlivnit BOZP, Dále je zaměstnavatel povinen: - informovat o dalších skutečnostech či opatřeních sjednaných v kolektivní smlouvě, - prokazatelně doložit, že ZO byla o jím přijatých opatřeních a rozhodných skutečnostech informována. 5

16. Jaké povinnosti má odborová organizace v souvislosti s poskytováním informací zaměstnavatelem? ZV jako orgán jednajícího jménem ZO je povinen: a) seznámit se s informacemi o přijatých opatřeních zaměstnavatele a vzít tato opatření na vědomí, b) potvrdit zaměstnavateli převzetí informací, c) informovat podle 276 odst. 6 zákoníku práce vhodným způsobem zaměstnance na všech pracovištích o opatřeních zaměstnavatele, resp. o obsahu informací poskytnutých zaměstnavatelem a o obsahu případných vyjádření k nim. 17. Co je obsahem práva kontroly odborové organizace? Kontrolou se rozumí oprávnění odborové organizace provádět u zaměstnavatele porovnávání skutečného stavu se stavem odpovídajícím platné právní úpravě a kolektivním smlouvám. Odborová organizace má právo kontroly zaměstnavatele, a to podle 322 odst. 1 zákoníku práce - nad stavem BOZP. Kontrolu s ohledem na vysvětlení obsažené v úvodu vykonává jednak OS a jednak jednotlivé ZO. Za ZO vykonává kontrolu ZV, resp. jeho pověřený člen. Za OS jeho odborní zaměstnanci - svazoví inspektoři bezpečnosti práce. 18. Jaké jsou povinnosti zaměstnavatele v souvislosti s kontrolou BOZP odborovou organizací? Zaměstnavatel je při výkonu kontroly na stavem BOZP povinen zajistit a umožnit: podle 322 odst. 1 zákoníku práce - prověření toho, jak plní své povinnosti v péči o BOZP a zda soustavně vytváří podmínky pro bezpečnou a zdraví neohrožující práci, - pravidelné prověřování svých pracovišť a zařízení pro zaměstnance a kontrolu hospodaření s osobními ochrannými pracovními prostředky, - prověření, zda řádně vyšetřuje pracovní úrazy, - účast odborové organizace při zjišťování příčin pracovních úrazů a nemocí z povolání, popřípadě je objasňovat, - účast zástupce odborové organizace na jednání o otázkách bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Dále je povinen provést spolu se ZO kontrolu plnění závazků v oblasti BOZP vyplývajících z kolektivních smluv vyššího stupně nebo podnikových kolektivních smluv. 19. Jaké práva a povinnosti mají zaměstnavatel a odborová organizace v rámci povinné spolupráce v oblasti BOZP? Práva a povinnosti zaměstnavatelů a odborových organizací při spolupráci jsou v zákoníku práce upravena takto: podle 105 odst. 1 zákoníku práce - povinnost zaměstnavatele objasnit příčiny a okolnosti vzniku pracovního úrazu za účasti odborové organizace, - právo odborové organizace účastnit se objasňování příčin a okolností vzniku pracovního úrazu, 6

podle 108 odst. 2 písm. a) zákoníku práce - zaměstnavatel je povinen umožnit odborové organizaci účast při jednáních týkajících se BOZP anebo jim poskytnout informace o takovém jednání, - právo odborové organizace zúčastňovat se jednání o otázkách BOZP, podle 108 odst. 2 písm. b) zákoníku práce - zaměstnavatel je povinen vyslechnout informace, připomínky a návrhy odborové organizace, - právo odborové organizace účastnit se řešení otázek souvisejících s BOZP, - odborová organizace je oprávněna podávat návrhy ke zlepšování pracovních podmínek, podle 108 odst. 4 zákoníku práce - právo zaměstnavatele požadovat od odborové organizace spolupráci s ním a s odborně způsobilými fyzickými osobami k prevenci rizik tak, aby mohl zajistit bezpečné pracovní podmínky a plnit veškeré povinnosti stanovené právními předpisy a opatřeními orgánů, kterým přísluší výkon kontroly (např. inspekce práce), - povinnost odborové organizace spolupracovat se zaměstnavatelem a s odborně způsobilými fyzickými osobami k prevenci rizik tak, aby zaměstnavatel mohl zajistit bezpečné a zdraví neohrožující pracovní podmínky a plnit veškeré povinnosti stanovené právními předpisy a opatřeními orgánů, kterým přísluší výkon kontroly (např. inspekce práce). podle 108 odst. 6 zákoníku práce - zaměstnavatel je povinen zajistit odborové organizaci školení umožňující řádný výkon jejích funkcí a zpřístupnit jí právní a ostatní předpisy k zajištění BOZP a doklady o - vyhledávání a vyhodnocení rizik, opatřeních k odstranění rizik a k omezení jejich působení a k vhodné organizaci BOZP, - evidenci a hlášení pracovních úrazů a uznaných nemocí z povolání, - výkonu kontroly a opatření orgánů, kterým přísluší výkon kontroly nad BOZP, - odborová organizace je oprávněna se školení zúčastnit a vyžadovat od vedoucích zaměstnanců potřebné informace a podklady. 20. Je zaměstnavatel povinen zajistit součinnost odborně způsobilé fyzické osoby k zajišťování úkolů v prevenci rizik s odborovou organizací? Ano, zaměstnavatel má podle 9 odst. 4 písm. e) zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) povinnost zajistit součinnost v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany odborně způsobilé fyzické osoby k zajišťování úkolů v prevenci rizik s ostatními zaměstnanci zaměstnavatele, s odborovou organizací, s radou zaměstnanců, se zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud byli u zaměstnavatele zvoleni, a s odborně způsobilou fyzickou osobou k zajišťování úkolů v prevenci rizik jiného zaměstnavatele, jehož zaměstnanci plní své úkoly na pracovišti zaměstnavatele. Právní předpisy: Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce v platném znění 7

Roční prověrka BOZP 1. Je zaměstnavatel povinen provádět nějaké kontroly bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ve spolupráci s odborovou organizací? Zaměstnavatel je podle 108 odst. 4 zákoníku práce povinen organizovat nejméně jednou v roce prověrky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen BOZP) na všech pracovištích a zařízeních zaměstnavatele v dohodě s odborovou organizací a zjištěné nedostatky odstraňovat. 2. Co je cílem prověrek BOZP? Bezprostředním cílem prověrek BOZP je souhrnně zjistit nedostatky a závady v úrazové a pracovnělékařské prevenci, v porušování předpisů v oblasti BOZP a zabezpečit jejich plánovité odstranění. Dlouhodobým cílem prověrek BOZP pak je zlepšení BOZP a tím i pracovních a ostatních podmínek práce zaměstnanců. 3. Lze v kolektivní smlouvě sjednat bližší podmínky pro provádění prověrek BOZP? Ano, je to možné. Lze sjednat např. pravidelný nebo konkrétní termín prověrky BOZP, provádění prověrky BOZP ve více částech, přípravu a postup při provádění prověrky BOZP, způsob zpracování výstupů z prověrky BOZP. 4. Může zaměstnavatel prověrku BOZP realizovat tak, že orgán jednající jménem ZO, tedy ZV, vyrozumí o konání prověrky BOZP až v den, kdy má prověrka BOZP proběhnout a bezprostředně ji provede? Takový postup zaměstnavatele by nebyl v souladu s platnou právní úpravou, neboť by nebyla splněna podmínka dohody s odborovou organizací. 5. Jak by správně mělo být naplněno ustanovení o tom, že prověrka BOZP má být organizována zaměstnavatelem v dohodě s odborovou organizací? Pokud nejsou bližší podmínky pro organizování prověrky BOZP sjednány v kolektivní smlouvě, zaměstnavatel by měl ZV, jakožto orgánu jednajícímu jménem ZO navrhnout termín zahájení prověrky, vyzvat k navržení zástupce ZO v prověrkové komisi, navrhnout pravidla pro průběh prověrky a uvedené se ZV následně projednat a dohodnout se na uvedených otázkách. 6. S čím by se měli účastníci prověrky BOZP (členové prověrkové komise) seznámit před zahájením prověrky? Před provedením prověrky by se její účastníci měli seznámit s dohodnutými pravidly prověrky, ověřit jaké závazky v této oblasti vyplývají z podnikové kolektivní smlouvy, případně z kolektivní smlouvy vyššího stupně, pokud se na zaměstnavatele vztahuje. 7. Co všechno by mělo být v rámci prověrky BOZP kontrolováno? Vlastní prověrka by měla zahrnovat kontrolu všech pracovišť včetně sanitárních zařízení (šatny, umývárny, sprchy a WC), pomocných zařízení (místnost pro odpočinek) a všech prostor zaměstnavatele, do nichž mají přístup fyzické osoby, zejména zaměstnanci zaměstnavatele. 8. Na co by se měla prověrka BOZP zaměřit? Prověrka BOZP by se měla zaměřit především na fyzickou kontrolu, a to zejména z pohledu plnění povinností uložených zaměstnavateli v 2 zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) a rozvedených v prováděcích předpisech, tedy zejména, na to zda 8

a) prostory určené pro práci, chodby, schodiště a jiné komunikace měly stanovené rozměry a povrch a byly vybaveny pro činnosti zde vykonávané, b) pracoviště byla osvětlena, pokud možno denním světlem, měla stanovené mikroklimatické podmínky, zejména pokud jde o objem vzduchu, větrání, vlhkost, teplotu a zásobování vodou, c) prostory pro osobní hygienu, převlékání, odkládání osobních věcí, odpočinek a stravování zaměstnanců měly stanovené rozměry, provedení a vybavení, d) únikové cesty, východy a dopravní komunikace k nim včetně přístupových cest byly stále volné, e) v prostorách uvedených v písmenech a) až d) byla zajištěna pravidelná údržba, úklid a čištění, f) pracoviště byla vybavena v rozsahu dohodnutém s příslušným poskytovatelem pracovnělékařských služeb prostředky pro poskytnutí první pomoci a vybavena prostředky pro přivolání poskytovatele zdravotnické záchranné služby. Dále by se měla zaměřit na otázky používání osobních ochranných prostředků a poskytování ochranných nápojů. Vždy je třeba prověřit, zda zjištěné závady nejsou již opakováním závad zjištěných pčři předchozích prověrkách BOZP nebo jiných kontrolách. 9. Jak by měla být prověrka BOZP ukončena? Závěrem prověrky by měla být závěrečná zpráva, jejíž součástí by měl být harmonogram odstranění zjištěných závad, z něhož by mělo být zřejmé datum odstranění závady a osoba odpovědná za odstranění závady v daném termínu. 10. Má zaměstnavatel ještě nějaké povinnosti v souvislosti se zpracováním závěrečné zprávy z prověrky BOZP? Ano, zaměstnavatel by měl uvedenou zprávu projednat s ZV tak, aby do ní mohly být zapracovány připomínky odborové organizace. I závěrečná zpráva musí být výsledkem dohody mezi zaměstnavatelem a ZV. 11. Na jaké záležitosti by se měl ZV při projednávání závěrečné zprávy zaměřit? ZV by se měl vyjádřit k tomu, zda a) závěrečná zpráva obsahuje všechny závady zjištěné při prověrce BOZP, b) termíny odstranění závad jsou stanoveny podle naléhavosti, možností a potřeb, zejména termínově a s přihlédnutím k problematice pracovišť, na nichž je konána riziková práce, c) zpráva obsahuje plnění závazků z kolektivní smlouvy. 12. Kdo odpovídá u zaměstnavatele za přípravu prověrek BOZP, jejich provedení a realizaci přijatých opatření a plnění úkolům z prověrek vyplývajících? Pokud zaměstnavatel výslovně nepověří konkrétního zaměstnance, odpovídají podle 302 písm. c) zákoníku práce vedoucí zaměstnanci. Právní předpisy: Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce v platném znění zejména 108 9

Rizika 1. Je zaměstnavatel povinen posoudit, zda je práce, kterou zaměstnanec vykonává, bezpečná? Zaměstnavatel je podle 101 odst. 1 zákoníku práce povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce. Splnit uvedenou povinnost může jen v případě, když bude znát příslušná rizika. Podle 102 odst. 3 zákoníku práce je povinen soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Na základě tohoto zjištění vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění. Neníli možné rizika odstranit, je zaměstnavatel podle 102 odst. 4 zákoníku práce povinen je vyhodnotit a přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno. 2. Je zaměstnavatel povinen z hlediska bezpečnosti práce práci znovu posoudit v případě, že se něco na podmínkách jejího výkonu změní? Tato povinnost zaměstnavatele vyplývá z 102 odst. 3 zákoníku práce, neboť vyhledávání a hodnocení rizik a přijímání opatření k jejich odstranění je stále probíhající proces, který je v uvedeném ustanovení vyjádřen tak, že zaměstnavatel uvedené činnosti vykonává soustavně. 3. Co se rozumí pojmem prevence rizik? Prevencí rizik se podle 102 odst. 2 zákoníku práce rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik. 4. Je zaměstnavatel povinen vést o vyhodnocení rizik nějakou evidenci? Zaměstnavatel je podle 102 odst. 4 poslední věta zákoníku práce povinen vést dokumentaci o vyhledávání a vyhodnocování rizik a o přijatých opatřeních k jejich omezení. 5. Má zaměstnanec právo vědět, jak zaměstnavatel vyhodnotil rizika práce, kterou má vykonávat nebo kterou již vykonává? Zaměstnanec má podle 106 odst. 1 zákoníku práce právo na informace o rizicích jeho práce a na informace o opatřeních na ochranu před jejich působením. Výslovně je přitom stanoveno, že zaměstnavatelem poskytnutá informace má být pro zaměstnance srozumitelná. Zaměstnavatel je podle 103 odst. 1 písm. i) zákoníku práce povinen umožnit zaměstnanci nahlížet do evidence, která je o něm vedena v souvislosti se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, tedy i do vyhodnocení rizik. 6. Mají odbory nějaké pravomoci v souvislosti s vyhodnocením rizik? Zaměstnavatel je povinen s odbory jako zástupci zaměstnanců podle 108 odst. 2 písm. c) bod 2 zákoníku práce projednat vyhodnocení rizik, přijetí a provádění opatření ke snížení jejich působení, výkon prací v kontrolovaných pásmech a zařazení prací do kategorií podle zvláštního právního předpisu. 7. Má zaměstnavatel nějaké specifické povinnosti z hlediska rizik práce vůči těhotným zaměstnankyním? Pokud při práci přichází v úvahu expozice rizikovým faktorům poškozujícím plod v těle matky, je zaměstnavatel podle 103 odst. 1 písm. h) zákoníku práce povinen informovat o tom zaměstnankyně. Těhotné zaměstnankyně, zaměstnankyně, které kojí, a zaměstnankyně-matky 10

do konce devátého měsíce po porodu je dále povinen seznámit s riziky a jejich možnými účinky na těhotenství, kojení nebo na jejich zdraví a učinit potřebná opatření, včetně opatření, která se týkají snížení rizika psychické a fyzické únavy a jiných druhů psychické a fyzické zátěže spojené s vykonávanou prací, a to po celou dobu, kdy je to nutné k ochraně jejich bezpečnosti nebo zdraví dítěte Podle 103 odst. 4 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí, a zaměstnankyním-matkám do konce devátého měsíce po porodu přizpůsobovat na pracovišti prostory pro jejich odpočinek. 8. Může zaměstnanec odmítnout výkon práce, pokud si myslí, že by tím ohrozil své zdraví? Zaměstnanec je podle 106 odst. 2 zákoníku práce oprávněn odmítnout výkon práce, o níž má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob. Za takové odmítnutí práce nemůže být zaměstnavatelem sankcionován, tedy takové odmítnutí výkonu práce nelze považovat za neplnění povinnosti zaměstnance. Je třeba si ale uvědomit, že nestačí pouhá domněnka nebo podezření, že by výkon práce ohrozil zdraví, ale takové podezření musí být důvodné a ohrožení života nebo zdraví musí být bezprostřední a závažné. 9. Je možné považovat za rizika spojená s výkonem práce také alkohol a kouření? Samozřejmě ano. Právě z tohoto důvodu je podle 106 odst. 4 písm. e) zákoníku práce zaměstnanec povinen nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště, nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele a nekouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci. Zákaz požívání alkoholických nápojů se nevztahuje pouze na zaměstnance, kteří pracují v nepříznivých mikroklimatických podmínkách, pokud požívají pivo se sníženým obsahem alkoholu, a na zaměstnance, u nichž požívání těchto nápojů je součástí plnění pracovních úkolů nebo je s plněním těchto úkolů obvykle spojeno. 10. Stanoví platná právní úprava, kdo u zaměstnavatele plní úkoly v prevenci rizik? Zaměstnavatel může podle 9 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) v platném znění zajišťovat plnění úkolů v prevenci rizik, je-li k tomu způsobilý nebo odborně způsobilý v případech a za podmínek stanovených v tomto zákoně sám, jinak je povinen zajistit tyto úkoly odborně způsobilým zaměstnancem, kterého zaměstnává v pracovněprávním vztahu. Nemá-li takového zaměstnance, je povinen zajistit je jinou odborně způsobilou osobou. Odborně způsobilý zaměstnanec zaměstnavatele nebo jiná odborně způsobilá fyzická osoba jsou odborně způsobilými osobami. Právní předpisy: Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce v platném znění zejména 101 až 108 Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) v platném znění 11

OOPP 1. Pokud je při práci zjištěné nějaké riziko, je automaticky nutné, aby zaměstnanec používal OOPP? Zaměstnavatel je povinen přednostně odstraňovat nebo omezovat rizika jinými způsoby než poskytováním OOPP. Pokud budou k ochraně zaměstnanců stačit technická nebo organizační či jiná opatření, nebude nutné zaměstnancům poskytovat OOPP. Jedním z technických opatření je i použití prostředků kolektivní ochrany. Poskytování OOPP nastupuje až v případě, že se existující rizika nepodařilo odstranit nebo dostatečně snížit uvedenými opatřeními a prostředky kolektivní ochrany nebo jejich kombinací. Technickými opatřeními se rozumí např. seřízení stroje, úprava stroje, protiskluzní úprava podlahy a vybudování prostředků kolektivní ochrany, tj. např. použití ochranného zábradlí, vybudování protihlukové stěny, pořízení a zabudování odsávacího zařízení apod. Organizačními opatřeními se rozumí např. střídání určitých pracovních činností a pracovních prostředí, jiná změna organizace práce. Bude-li tedy na pracovišti vyhodnoceno riziko hluku, zaměstnavatel je povinen se nejprve snažit riziko hluku odstranit. Není-li to možné, riziko hluku alespoň omezit, a to nejdříve snížením hlučnosti zdroje hluku. Není-li snížení hluku možné nebo dostatečné, je povinen k vybudování protihlukových stěn nebo jiných zařízení pohlcujících hluk. Teprve pokud ani takové opatření kolektivní ochrany není možné nebo dostatečné, je povinen poskytnout zaměstnancům OOPP na ochranu sluchu. Uvedené vyplývá z 104 odst. 1 zákoníku práce. 2. Kdy je zaměstnavatel povinen poskytovat OOPP? Zaměstnavatel je povinen poskytnout OOPP v případě, že se mu nedaří odstranit nebo dostatečně omezit rizika prostředky kolektivní ochrany nebo organizačními a jinými opatřeními. Uvedené vyplývá z 104 odst. 1 zákoníku práce. 3. Lze poskytovat OOPP až po uplynutí zkušební doby? Zaměstnavatel je podle 101 odst. 1 zákoníku práce povinen zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci, tedy po celou dobu, kdy zaměstnanec pro zaměstnavatele pracuje. Z uvedené povinnosti není stanovena žádná výjimka, a to ani pro přidělování OOPP. OOPP chrání zaměstnance před konkrétními riziky pro jeho zdraví. Rizika, před kterými OOPP zaměstnance chrání, existují již od zahájení výkonu práce a nevznikají až po uplynutí zkušební doby. Pokud by tedy zaměstnavatel poskytoval zaměstnanci OOPP až po uplynutí zkušební doby, neplnil by svou zákonnou povinnost, za což může být sankcionován, a to podle 17 odst. 1 písm. g), resp. je-li zaměstnavatel právnická osoba podle 30 odst. 1 písm. g) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, v platném znění. Výše sankce může činit až 1 milion Kč. 4. Mají nárok na poskytování OOPP brigádníci? Brigádníkem se zpravidla rozumí zaměstnanec pracující pro zaměstnavatele na základě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, tj. dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce. Rizika, proti kterým OOPP zaměstnance chrání, existují při výkonu konkrétní práce bez ohledu na to, v jakém typu pracovněprávního vztahu je práce vykonávána. Zaměstnavatel je povinen zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci pro všechny zaměstnance, a to bez ohledu na to, zda pro něho pracují na základě pracovního poměru nebo některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Platná právní úprava nestanoví žádnou výjimku z uvedeného pravidla. 5. Kdo poskytuje OOPP zaměstnancům agentury práce? Uživatel je podle 309 odst. 1 zákoníku práce povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při práci i pro agenturní zaměstnance. Z uvedeného vyplývá, že je povinen zajistit pro ně i příslušné 12

OOPP. Není přitom rozhodující, zda agenturním zaměstnancům poskytuje OPPP agentura nebo uživatel. V žádném případě však agentura ani uživatel nemohou požadovat, aby si OOPP opatřovali na své náklady sami agenturní zaměstnanci. 6. Jak zaměstnavatel určuje, které OOPP se mají při dané práci používat? Zaměstnavatel vyhodnotí rizika a konkrétní podmínky práce a na základě takového vyhodnocení v souladu s nařízením vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví způsob poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků, zpracuje seznam OOPP, které zaměstnanci při výkonu konkrétní práce přísluší. V seznamu může přímo nebo odkazem na jiný vnitřní předpis stanovit, zda je zaměstnanec povinen konkrétní OOPP používat po celou dobu výkonu sjednaného druhu práce nebo vymezit konkrétní činnosti, při nichž je zaměstnanec povinen konkrétní OOPP používat. Uvedené vyplývá z 104 odst. 5 zákoníku práce a 3 odst. 4 a příloh shora uvedeného nařízení vlády. 7. Může se zaměstnanec sám rozhodnout, zda bude zaměstnavatelem stanovené OOPP používat? Zaměstnanec je povinen používat OOPP, které mu poskytl zaměstnavatel. Nemá právo rozhodovat, zda přidělené OOPP bude používat nebo ne. Uvedené vyplývá z 106 odst. 4 písm. d) zákoníku práce. 8. Kdo odpovídá za používání OOPP? Za používání OOPP odpovídá zaměstnavatel, který je povinen OOPP zaměstnanci nejen přidělit, ale také kontrolovat jejich používání. Uvedené vyplývá z 104 odst. 4 zákoníku práce. 9. Může zaměstnavatel uplatnit nějaké sankce vůči zaměstnancům, kteří nepoužívají stanovené OOPP? Nepoužívání přidělených OOPP je porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci a může být tedy s ohledem na posouzení závažnosti i důvodem k výpovědi z pracovního poměru podle 52 písm. g) zákoníku práce. 10. Může poskytovatel pracovnělékařských služeb rozhodnout o tom, že zaměstnanec nemusí používat stanovený OOPP? Takovou pravomoc poskytovatel pracovnělékařských služeb nemá. Ten pouze posuzuje způsobilost zaměstnance k práci. Pokud by totiž při pracovnělékařské prohlídce shledal, že zaměstnanec s ohledem na svůj dlouhodobý zdravotní stav nemůže používat stanovené OOPP, mohl by shledat zaměstnance dlouhodobě nezpůsobilým k výkonu dosavadní práce. Poskytovatel pracovnělékařských služeb nemůže způsobilost zaměstnance k výkonu konkrétní práce vázat v posudku na omezení, která výkon této práce fakticky znemožňují. Pro příklad: Nelze shledat zaměstnance způsobilým k práci vykonávané v mokru a jako podmínku způsobilosti k výkonu práce stanovit, že nesmí při výkonu práce používat nepropustnou obuv (holínky). V rámci konzultační činnosti na základě smlouvy o poskytování pracovnělékařských služeb se může poskytovatel pracovnělékařských služeb na základě žádosti zaměstnavatele vyjadřovat ke zdravotní vhodnosti OOPP v konkrétních případech. 11. Co se stane, když zaměstnanec nemůže ze zdravotních důvodů OOPP používat? Pro zodpovězení této otázky je rozhodující, zda zaměstnanec nemůže používat pouze konkrétní OOPP, ale mohl by užívat jiný druh OOPP se stejnou ochrannou funkcí (např. při vyhodnoceném riziku uklouznutí zaměstnanec nemůže používat uzavřenou obuv s protiskluzovou podešví, ale může používat otevřenou obuv s protiskluzní podešví), nebo zda 13

se jedná o situaci, že zaměstnanec nesmí ze zdravotních důvodů používat takové OOPP, které ho chrání před konkrétním rizikem (např. vyhodnocené riziko práce v mokru a zaměstnanec nesmí používat uzavřenou vodě nepropustnou obuv - holínky). V prvním případě bude zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci takové OOPP chránící proti vyhodnocenému riziku, které zaměstnanec používat může. Podle 3 odst. 1 písm. d) nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků totiž musí OOPP odpovídat mimo jiné i zdravotnímu stavu zaměstnanců. Ve druhém případě ovšem neexistuje alternativa OOPP, které by zaměstnanec s ohledem na svůj zdravotní stav mohl používat, což povede k tomu, že na základě zjištění takového zdravotního stavu bude shledán nezpůsobilým výkonu práce, což může vést buď k převedení na jinou práci, nebo k ukončení pracovního poměru. 12. Kdy se poskytuje jako OOPP oděv a obuv? Oděv a obuv se jako OOPP poskytuje v případě, že a) plní ochrannou funkci (např. ochrana před zraněním od létajících střípků skla, popálení horkou sklovinou nebo pádem břemene na nohu, uklouznutím) nebo b) při práci s ohledem na její charakter a pracovní prostředí podléhá mimořádnému opotřebení nebo znečištění (např. práce s oleji, barvami, sypkými hmotami). Uvedené vyplývá z 104 odst. 2 zákoníku práce. 13. Co má dělat zaměstnankyně, která dostala před 2 lety jako OOPP pracovní zástěru, která je jí dnes malá (zástěru nezapne) a tudíž jí nemůže používat? Má nárok na novou (větší) zástěru od zaměstnavatele, nebo si má větší zástěru koupit sama? Pokud OOPP přestává plnit svou funkci, resp. podmínky stanovené právním předpisem, nezbývá zaměstnavateli, než přidělit zaměstnanci jiné OOPP v použivatelném stavu (nemusí se jednat o nové OOPP), a to i v případě, že dosud neuplynula lhůta stanovená zaměstnavatelem pro výměnu. Uvedené vyplývá z 104 odst. 1 a 4 zákoníku práce a z 3 odst. 1 písm. a), c) a d) nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků. Zaměstnankyně by se měla obrátit na zaměstnavatele se žádostí o výměnu zástěry. 14. Má zaměstnanec nárok na nový OOPP, pokud dojde k jeho poškození, i když neuplynula doba jeho užití? Pokud OOPP přestává plnit svou funkci např. z důvodu nadměrného opotřebení, poškození nebo zničení, musí zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci OOPP, které ochrannou funkci splňuje, a to bez ohledu na to, zda již uplynula zaměstnavatelem stanovená lhůta užití nebo ne (nemusí se ovšem jednat o nové OOPP). Uvedené vyplývá z 104 odst. 1 a 4 zákoníku práce a z 3 odst. 1 nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků. Pokud by ovšem zaměstnanec úmyslně poškodil přidělené OOPP nebo pokud by k jejich poškození nebo zničení došlo v důsledku porušení povinnost zaměstnancem, pak bude na zaměstnavateli, zda bude na zaměstnanci vymáhat vzniklou škodu. 15. Kdo se má starat o údržbu OOPP? Udržování OOPP v použivatelném stavu je podle 104 odst. 4 zákoníku práce povinností zaměstnavatele. Udržování zahrnuje čištění, opravy i úpravy OOPP. 14

16. Má zaměstnanec nárok na prací prostředky, pokud má používat přidělený pracovní oděv? Platná právní úprava nezakládá povinnost zaměstnance udržovat OOPP v použitelném stavu, uvedené je povinností zaměstnavatele. Proto také nemá zaměstnanec právo na náhrady za údržbu a čištění OOPP, resp. na poskytování pracích nebo čisticích prostředků. V kolektivních smlouvách je v některých případech řešeno, že pokud si zaměstnanci sami perou přidělený pracovní oděv, náleží jim podle kolektivní smlouvy paušální finanční náhrada nebo sjednané určité množství pracího prášku. 17. Může se používat více OOPP najednou? Je to možné v případě současného výskytu více rizik, pokud jsou takové OOPP vzájemně slučitelné. Uvedené vyplývá z 3 odst. 2 nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků. 18. Může jeden OOPP používat více zaměstnanců? Je to možné, pokud zaměstnavatel učinil takové opatření, aby se zamezilo ohrožení přenosnými chorobami. Uvedené vyplývá z 3 odst. 3 nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků. 19. Pokud zaměstnanec ukončí pracovní poměr, je povinen poskytnuté OOPP vrátit nebo si je může ponechat? Veškeré OOPP jsou majetkem zaměstnavatele, proto je zaměstnanec povinen při skončení pracovního poměru všechny zaměstnavatelem poskytnuté OOPP vrátit. V případě jejich nevrácení vzniká zaměstnavateli škoda, kterou může požadovat na zaměstnanci nahradit. Zaměstnavatel má ale právo rozhodnout, že nepožaduje vrácení poskytnutých OOPP. Zaměstnavatel však není oprávněn požadovat, aby si zaměstnanec poskytnuté OOPP při skončení pracovního poměru od zaměstnavatel odkoupil. Zaměstnavatel může uvedené zaměstnanci navrhnout, ale je zcela na zaměstnanci, zda na takový návrh přistoupí. 20. Pracuji v riziku hluku, hluk dosahuje 81 db, zaměstnavatel nám poskytl ochranu sluchu, ale řekl mi, že je na mém uvážení, zda budu ochranu sluchu používat. Je tento postup správný? Podle 106 odst. 4 písm. d) zákoníku práce je zaměstnanec povinen používat stanovené OOPP. Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací však uvedené zcela nerespektuje. Ve svém 10 stanoví, že při hluku nad 80dB je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům ochranu sluchu, ale nemusí zajistit, aby ji zaměstnanci používali. Podle uvedeného nařízení vlády je zaměstnavatel povinen zajistit, aby zaměstnanci OOPP používali až v případě, že hluk přesahuje 85dB. Z uvedeného vyplývá přes rozpor se zákoníkem práce, že pokud hluk nedosahuje více než 85dB, zaměstnanci se mohou rozhodnout, zda budou nebo nebudou ochranu sluchu používat. Přes shora uvedené doporučujeme, aby zaměstnanci i v takovém případě ochranu sluchu používali. 21. Poskytuje se ochranný nápoj jenom při teple nebo i z důvodu zimy? Zaměstnanec má právo na poskytování ochranného nápoje v případě tepelné zátěže za podmínek stanovených v 4a a 8 nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, v platném znění. Zaměstnanec má právo na ochranný nápoj i z důvodu zátěže chladem, a to podle 8 shora uvedeného nařízení vlády. 15

22. Mají všichni zaměstnanci nárok na mýdlo a ručník? Zaměstnavatel je podle 104 odst. 3 zákoníku práce povinen poskytnout zaměstnancům mycí, čistící a dezinfekční prostředky, a to v závislosti na rozsahu znečištění kůže a oděvu. V nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků je v příloze č. 4 stanoveno doporučené množství pro případy, kdy se jedná o zaměstnance, kteří přicházejí do styku s látkami, jež mohou způsobit podráždění pokožky nebo znečištění zaměstnance. Konkrétní množství poskytovaných prostředků však určuje zaměstnavatel podle vyhodnocení rizik. I když se doporučení obsažené v uvedené příloze vztahuje na všechny zaměstnance, nelze konstatovat, že každý zaměstnanec má právo na přidělení mýdla a ručníku. 23. Je zaměstnavatel při nákladech na OOPP nějak zvýhodněn? Náklady zaměstnavatele vynaložené na pořízení a udržování OOPP jsou podle 24 odst. 2 písm. j) bod 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů v platném znění daňově uznatelnými výdaji zaměstnavatele, tj. platná právní úprava považuje takové výdaje za vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Uvedené však nelze označit za zvýhodnění. 24. Může nějak do poskytování OOPP zasahovat závodní výbor? Podle 108 odst. 2 písm. c) bod 2 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen projednat s odborovou organizací seznam pro poskytování OOPP, tj. vyslechnout připomínky k navrhovanému seznamu nebo jeho změnám. Po přijetí seznamu je zaměstnavatel povinen vyslechnout připomínky odborové organizace k problémům s užíváním konkrétních OOPP, jejich kvalitou apod. s tím, že odborová organizace je oprávněna požadovat vyjádření zaměstnavatele a nápravu nevyhovujícího stavu. Další práva odborové organizace v této oblasti mohou být sjednána v kolektivní smlouvě. 25. Mohou se v PKS sjednat pro poskytování OOPP lepší podmínky, než stanoví zákon? V PKS lze sjednat účast případně i zvýšení odborových pravomocí při výběru OOPP, což může vést k vyšší kvalitě a k lepšímu uplatnění názorů zaměstnanců na vhodnost konkrétních OOPP. Nelze ale sjednat více OOPP nebo jiná OOPP, než vyplývá z vyhodnocení rizik. Právní předpisy: Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce v platném znění zejména 104 Nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků 16

Kategorizace prací 1. Co je kategorizace prací? Kategorizace prací je zařazení každé vykonávané práce do příslušné kategorie. Zařazení práce do kategorie vyjadřuje souhrnné hodnocení úrovně zátěže zaměstnance faktory rozhodujícími ze zdravotního hlediska o kvalitě pracovních podmínek. Uvedené vyplývá z 37 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění a 2 odst. 1 vyhlášky č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, v platném znění. 2. Podle čeho se práce do kategorií zařazují? Práce se zařazují do kategorií podle míry výskytu faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců, a jejich rizikovosti pro zdraví zaměstnance. Při zařazování prací do kategorií se stanoví kategorie rozhodujících faktorů v charakteristické směně (směna, která probíhá za obvyklých provozních podmínek). V úvahu se bere vzájemné ovlivňování účinků jednotlivých faktorů. Kategorie, do které má být práce zařazena, se v případě, že jde o práci spojenou s expozicí několika faktorům, stanoví podle nejméně příznivě hodnoceného faktoru. Kritéria, faktory a limity pro zařazení prací do kategorií stanoví prováděcí právní předpis - vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, v platném znění. Uvedené vyplývá z 37 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění a z 2 odst. 1 shora uvedené vyhlášky. 3. Kolik kategorií prací existuje? Co je riziková práce? Práce se zařazují do čtyř kategorií. Práce zařazené do první a druhé kategorie jsou pracemi nerizikovými. Za práce kategorie první se považují práce, při nichž podle současného poznání není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví. Za práce kategorie druhé se považují práce, při nichž podle současné úrovně poznání lze očekávat jejich nepříznivý vliv na zdraví jen výjimečně, zejména u vnímavých jedinců. Jde tedy v praxi o práce, při nichž nejsou překračovány hygienické limity a práce naplňující další kritéria pro jejich zařazení do kategorie druhé podle přílohy č. 1 vyhlášky č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, v platném znění. Práce zařazené do třetí a čtvrté kategorie (případně práce druhé kategorie, pokud o tom rozhodne orgán ochrany veřejného zdraví) jsou pracemi rizikovými. Rizikovou prací je práce, při níž je nebezpečí vzniku nemoci z povolání nebo jiné nemoci související s prací. Za práce kategorie třetí se považují práce, při nichž jsou překračovány hygienické limity, a práce naplňující další kritéria pro zařazení práce do kategorie třetí podle přílohy č. 1 výše uvedené vyhlášky, přičemž expozice zaměstnanců, kteří práce vykonávají, není spolehlivě snížena technickými opatřeními pod úroveň těchto limitů, a pro zajištění ochrany zdraví osob je proto nezbytné využívat osobní ochranné pracovní prostředky, organizační a jiná ochranná opatření, a dále práce, při nichž se vyskytují opakovaně nemoci z povolání nebo statisticky významně častěji nemoci, jež lze pokládat podle současné úrovně poznání za nemoci související s prací. Za práce kategorie čtvrté se považují práce, při nichž je vysoké riziko ohrožení zdraví, které nelze zcela vyloučit ani při používání dostupných a použitelných ochranných opatření. Uvedené vyplývá z 37 odst. 1 a 39 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění a z 3 odst. 1 shora uvedené vyhlášky. 17

4. Co znamená pro zaměstnance skutečnost, že vykonává rizikovou práci? Při výkonu rizikové práce je zaměstnanec pravidelně sledován z hlediska působení faktorů pracovních podmínek. Pro výkon rizikových prací orgán ochrany veřejného zdraví obvykle stanoví ve svém rozhodnutí o kategorizaci prací minimální rozsah a termíny sledování faktorů pracovních podmínek (periodická měření). Dále je pravidelně sledován zdravotní stav zaměstnanců vykonávajících rizikovou práci absolvováním periodické pracovnělékařské prohlídky. Zaměstnanci zařazeni do 3. kategorie prací (případně do 2. rizikové kategorie) absolvují periodickou prohlídku 1 krát za 2 roky. Zaměstnanci zařazeni do 4. kategorie prací absolvují periodickou prohlídku 1 krát ročně. Při rizikové práci je pro zajištění ochrany zdraví osob nezbytné využívat osobní ochranné pracovní prostředky. Zaměstnavatel je povinen příslušné osobní ochranné pracovní prostředky stanovit a poskytovat. Uvedené vyplývá z 102 odst. 3, 103 odst. 1 písm. a) a d) a 104 odst. 1 zákoníku práce, 39 odst. 1 a 82 odst. 2 písm. e) a f) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění a z 11 vyhlášky č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče) a z 3 vyhlášky č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, v platném znění. 5. Kdo provádí hodnocení pro zařazení práce do kategorie? Kdo rozhoduje o zařazení práce do kategorie? Provést souhrnné hodnocení úrovně zátěže zaměstnanců faktory pracovních podmínek je povinností zaměstnavatele. Zaměstnavatel je povinen vyhodnotit, zda se při práci vyskytují faktory, které mohou nepříznivě ovlivnit zdraví zaměstnanců, a pokud ano, měřením zjistit míru jejich působení. Pokud má být práce na základě míry působení rizikových faktorů zařazena do třetí nebo čtvrté kategorie, zpracuje zaměstnavatel návrh s příslušnými údaji stanovenými právním předpisem, který předloží příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. Na základě návrhu zaměstnavatele o zařazení práce do třetí nebo čtvrté kategorie rozhoduje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. Práci do druhé kategorie zařazuje zaměstnavatel. V tomto případě je zaměstnavatel povinen oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví práce, které zařadil do druhé kategorie, a údaje rozhodné pro toto zařazení. Ostatní práce na pracovištích zaměstnavatele, které nebyly takto zařazeny, se považují za práce kategorie první. Uvedené vyplývá z 102 odst. 3 zákoníku práce a z 37 odst. 2, 3 a 4 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění. 6. Kdo může provádět měření? Měření a vyšetření pro účely zařazení prací do druhé, třetí nebo čtvrté kategorie nebo změn zařazení prací do těchto kategorií, která jsou potřebná k hodnocení rizik, může zaměstnavatel provést jen prostřednictvím držitele osvědčení o akreditaci nebo držitele autorizace k příslušným měřením nebo vyšetřením, je-li pro obor měření nebo vyšetřování autorizace nebo akreditace právními předpisy upravena, pokud není sám takto kvalifikovaný. Uvedené vyplývá z 38 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění. 7. Má zaměstnanec právo vědět do jaké kategorie je zařazena práce, kterou vykonává? Zaměstnavatel povinen informovat zaměstnance o tom, do jaké kategorie byla jím vykonávaná práce zařazena. Uvedené vyplývá z 103 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. 8. Má odborová organizace nějaké pravomoci při zařazování prací do kategorií? Zaměstnavatel je povinen zařazení prací do kategorií s odborovou organizací projednat. Uvedené vyplývá z 108 odst. 2 písm. c) bod 2 zákoníku práce. 18