Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Podobné dokumenty
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Druhová ochrana v ČR. Přednáška KGG/UOZP

Předmluva Hodnota biodiverzity 71 Ekologická ekonomie 74 Přímé ekonomické hodnoty 79

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Přírodopis. 8. ročník. Obecná biologie a genetika

Indikátory biodiverzity, jejich hodnocení a vazba na ekosystémové služby. Veselý, Věra Zelená

Genetika vzácných druhů zuzmun

DRUHOVĚ NEJBOHATŠÍ LOKALITY NA ZEMI. David Zelený Masarykova univerzita Brno

Maturitní témata - BIOLOGIE 2018

Introdukce a vymírání organismů

Príroda ˇ si (ne)poradí C4

HROMADNÁ VYMÍRÁNÍ V GEOLOGICKÉ MINULOSTI ZEMĚ

Ochrana přírody a krajiny v ČR. Přednáška NOK

Konzervační genetika INBREEDING. Dana Šafářová Katedra buněčné biologie a genetiky Univerzita Palackého, Olomouc OPVK (CZ.1.07/2.2.00/28.

Maturitní témata Biologie MZ 2017

Jaro 2010 Kateřina Slavíčková

PŘÍLOHA NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /...

Záchranné programy programy péče ve Zlínském kraji

Invazní druhy rostlin právní aspekty

Rozptyl a migrace. Petra Hamplová

BIOLOGIE GYM PRŮŘEZOVÁ TÉMATA.

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Umělé chovy a rozmnožování v umělých podmínkách, reintrodukce druhů

Biocenóza Společenstvo

Taxonomický systém a jeho význam v biologii

Význam biodiverzity pro kvalitu života na venkově. Seminář Voda a zemědělství, SPOV, Královice, Mgr. Vladimír Ledvina

Modrá kniha biodiverzita

Zopakovat třídění bezobratlých živočichů. Přechod rostlin na souš,vývoj rostlin

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu

Projevy života. přijímání potravy dýchání vylučování růst pohyb dráždivost rozmnožování dědičnost

Větrné elektrárny vs. ochrana ptáků a netopýrů

Biologie - Sexta, 2. ročník

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Biologická Diversita. Různorodost druhů a genetická diversita uvnitř druhů

Ekologie základní pojmy. Michal Hejcman

Ekologie Ing. Vladimír Hula, PhD.

Integrovaná ochrana rostlin. ano, jistě, ale jaká vlastně

ends/pictures/f10_1.gif

Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze

Populační genetika Radka Reifová

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Vzdělávací obor Přírodopis - obsah 6.ročník

Základní údaje. Vyhlášen: 1991 NP 6267 ha OP 2822 ha. NP Thayatal Vyhlášen ha. Ptačí oblast Podyjí vyhlášena ha

World of Plants Sources for Botanical Courses

Ochrana přírody, rybářství, vody - přehled právní úpravy

Lesní hospodářství a ochrana biodiversity v ČR základní východiska v kontextu právních předpisů

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie

Přírodopis. 6. ročník. Obecná biologie a genetika

Doporučení pro předmět: přírodopis (biologie), zeměpis, ekologický seminář

OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami

Biologie - Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev)

CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

36-47-M/01 Chovatelství


Trendy globální diverzity Jak jsme na tom s biologickou rozmanitostí. David Storch Centrum pro teoretická studia UK a AV ČR & Katedra ekologie PřF UK

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Biologie - Oktáva, 4. ročník (humanitní větev)

TEMATICKÝ ČASOVÝ PLÁN vyučovací předmět : PRVOUKA ročník: 3. Školní rok 2014/2015 vyučující Mgr. Marie Beďačová. Zařazená průřezová témata

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie

Projekt Bioregio Carpathians

Mgr. Vladimír Ledvina

OCHRANA PRÍRODY A STAROSTLIVOSŤ O KRAJINU. Druhová ochrana prírody

Řád učebny přírodopisu je součástí vybavení učebny, dodržování pravidel je pro každého žáka závazné.

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova

Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě MU

PRÁVNÍ ZÁKLAD DOSAŽENÉ VÝSLEDKY

PŘÍRODA A BIOLOGICKÁ ROZMANITOST. Proč jsou pro vás důležité?

Vytvořen. ení genetické databanky vybraných druhů savců ČR ití pro udržitelný rozvoj dopravy. Tomáš. Libosvár

Chráněná území v České republice. RNDr. Alena Vopálková

OBNOVA KRAJINY PO TĚŽBĚ NEROSTNÝCH SUROVIN

Tematický plán učiva BIOLOGIE

Populační genetika II. Radka Reifová

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA PŘÍRODOPIS - Přírodopis - 7. ročník

NEPŮVODNÍ DRUHY MĚKKÝŠŮ (EVROPY)

Vznik a vývoj života na Zemi

Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ

Přínos k rozvoji klíčových kompetencí:

GENETIKA 1. Úvod do světa dědičnosti. Historie

SUCHOZEMSKÉ A VODNÍ EKOSYSTÉMY ZEMĚDĚLSTVÍ A RYBOLOV

TEORIE OSTROVNÍ BIOGEOGRAFIE (TOB)

Člověk a příroda součástí přírody živočichy obratlovce savce ovlivňuje přetváří

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Modul 02 - Přírodovědné předměty

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496

HLUK. Zákony na ochranu přírody a životního prostředí v ČR

World of Plants Sources for Botanical Courses

Environmentální výchova základní podmínky života, ekosystémy, lidské aktivity a problémy životního prostředí, vztah člověka k prostředí

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Životní prostředí. ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: Platnost: od do

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ

Praktická aplikace evropské a národní legislativy invazních druhů v botanických zahradách

Teorie neutrální evoluce a molekulární hodiny

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 05 VY 32 INOVACE

Biodiverzita. (biologická diverzita)

Příroda bez hranic aneb pozice české ochrany přírody v kontextu evropského a světového přístupu (možné přístupy jako inspirace) Michael Hošek

Transkript:

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032

KBB/KOGEN Konzervační genetika Dana Šafářová, Petr Smýkal Milan Navrátil

Konzervační genetika - Sylabus 1. Úvod do konzervační genetiky 2. Genetická diverzita 3. Genetika přirozených populací 4. Genetika malých populací 5. Inbreeding 6. Geneticky vitální populace a vymírání druhů 7. Taxonomie 8. Genetické aspekty zavlečených a invazivních druhů 9. Umělé chovy a rozmnožování v umělých podmínkách, reintrodukce druhů 10. Konzervační genetika mikroorganismů 11. Molekulárně genetické metody 12. Forenzní genetika

Konzervační genetika Studijní literatura Frankham R., Ballou J.D., Briscoe D.A. (2009): Introduction to Conservation Genetics. Cambridge Univ. Press Fred W. Allendorf, Gordon H. Luikart, Sally N. Aitken (2012): Conservation and the Genetics of Populations. 2nd ed. Wiley- Blackwell. (paperback) George Amato, Rob DeSalle, Oliver A. Ryder (2009): Conservation Genetics in the Age of Genomics. Columbia University Press. Jacob Höglund (2009): Evolutionary Conservation Genetics. Oxford University Press.

Konzervační genetika - ochrana ohrožených druhů/taxonů rostlin a živočichů před škodlivými vlivy, které by mohly vést k jejich vyhynutí - ochrana biodiverzity

Proč chránit biodiverzitu? zabránit vymírání druhů zachovat přírodní zdroje

Vymírání druhů (Fanerozoikum) Pravidelné vymírání v rámci všech skupin 1. Ordovik/silur (před 443 mil let) 27 % čeledí, 57% rodů ppd. v důsledku změny složení prvků a pohyb kontinentů trilobiti, nautiloidi,

Vymírání druhů (Fanerozoikum) Pravidelné vymírání v rámci všech skupin 2. Pozdní devon (před 375 mil let) 75% druhů, 50% rodů, 19% čeledí v důsledku dopadu meteoritů? (mořské ekosystémy)

Vymírání druhů (Fanerozoikum) Pravidelné vymírání v rámci všech skupin 3. Konec permu (před 251 mil. let) - 96% mořských, 70% suchozemských druhů včetně hmyzu (!) v důsledku vulkanické činnosti, Pangea

Vymírání druhů (Fanerozoikum) Pravidelné vymírání v rámci všech skupin 4. Konec triasu (před 200 mil. let) plazi, obojživelníci v důsledku sopečné činnosti, dopadu meteoritu? (spíše pozastavení speciace)

Vymírání druhů (Fanerozoikum) Pravidelné vymírání v rámci všech skupin 5. Konec křídy (před 65 mil. let) vymírání dinosaurů, nástup savců (a člověka) pád meteoritu?

Vymírání druhů (Fanerozoikum) 6. Současnost přetváření životního prostředí v důsledku existence a činností člověka - nárůst populace - čerpání zdrojů - introdukce nepůvodních druhů - ničení životního prostředí jiných druhů - vymírání bez speciace nových druhů

Vymírání druhů 1600-současnost ostrovy pevnina oceány celkem ostrovní vymírání vymizelé taxony Savci 51 30 4 85 60% 2,1 % Ptáci 92 21 0 113 81 % 1,3 % Plazi 20 1 0 21 95 % 0,3 % Obojživelníci 0 2 0 2 0 % 0,05 % Ryby 1 22 0 23 4 % 0,1 % Měkkýši 151 40 0 191 79 % Bezobratlí 48 49 1 98 49 % 0,01% Kvetoucí rostliny 139 245 0 384 36 % 0,2 %

Proč chránit biodiverzitu? Uchování přírodních zdrojů Produkce potravin, surovin, farmaceutických látek Zdroj nových léčiv, informací, materiálů Zachování rovnováhy ekosystému planety Odpočinek, ekoturistika Etické problémy

Úmluva o biologické rozmanitosti Cíle: Ochrana biologické rozmanitosti Udržitelné využívání jejich složek Rovnoměrné a spravedlivé rozdělení přínosů vyplývajících z genetických zdrojů 22.5.1992 Nairobi: připraven dokument 5.-14.6.1992 Rio de Janeiro: podpis 156 států + EU 29.12.1993 nabytí platnosti

Kategorizace ohrožených druhů IUCN (International Union for Conservation of Nature ) Vyhynulý nebo vyhubený EX Extinct Vyhynulý nebo vyhubený ve volné přírodě EW Extinct in the wild Kriticky ohrožený CR Critically Endangered Ohrožený EN Endangered Zranitelný VU Vulnerable Téměř ohrožený NT Nearly Threatened Málo dotčený LC Least Concern Nedostatek údajů DD Data Deficient Nevyhodnocený NE Not Evaluated

IUCN Kategorizace Vyhynulý druh (EX) Přes opakovaný průzkum vedený ve vhodných podmínkách nebyl objeven žádný živý jedinec. Vyhynulý druh (EW) Taxon přežívá jen pěstovaný kultuře nebo chovaný v zajetí, případně naturalizovaná nepůvodní populace. Předpokládá se malý počet jedinců.

IUCN Kategorizace Kriticky ohrožený druh (CR) Krajní ohrožení vyhynutím ve volné přírodě Ohrožený (EN) Velké nebezpečí vyhynutí Zranitelný (VU) Nebezpečí vyhynutí

Kritéria kategorií ER, EN, VU Pokles velikosti populace Velikost geografického areálu (zmenšení) Početnost populace a charakteristika subpopulaci Pravděpodobnost vyhynutí v přírodě

Kritéria kategorií ER, EN, VU Kritérium CR EN VU A: Pokles populace 80% 50% 30% B1: Oblast výskytu <100 km 2 < 5000 km 2 < 2000 km 2 B2: Oblast osídlení < 10 km 2 < 500 km 2 < 2000 km 2 C: Početnost populace D: Početnost populace <250 <2500 <10000 <50 <250 <1000

Kritéria kategorií ER, EN, VU Kategorie Ppd. Období vyhynutí CR 50% 10 let nebo 3 generace EN 20% 20 let nebo 5 generace VU 10% 100 let

Ohrožené druhy podle IUCN CR EN VU LR Savci 3% 7% 12% 78% Plazi 6% 10% 15% 69% Ptáci 2% 4% 7% 87% Obojživelníci 7% 12% 11% 70% Ryby 8% 8% 22% 62% Rostliny 13% 19% 38% 30%

Ohrožené druhy podle IUCN Předpoklad: vyhynutí 37% druhů do r. 2050

Červený seznam ČR Vyhynulý (A1): taxon se na území déle než 50 let nevyskytuje Nezvěstný (A2): taxon by mohl přežívat Nejasný (A3): taxon se nevyskytuje, ale neví se zda se vůbec někdy vyskytoval Kriticky ohrožený (C1): taxon bezprostředně ohrožený vyhubením Silně ohrožený (C2): jehož početnost se v poslední době prudce snižuje; nebo je velmi vzácný Ohrožený (C3): početnost taxonu v poslední době spíše klesá Vyžadující další pozornost (C4): existují faktory, které by mohly taxon ohrozit

ČR: Zákon 114/1992 Sb. vyhláška 395/1992 Sb. ve znění vyhl. 175/2006 Sb. Kategorie druhů podle stupně ohrožení: Kriticky ohrožené Silně ohrožené Ohrožené

Příčiny vymírání/vyhynutí Vliv člověka velikost a hustota populace Náhodné (stochastické) faktory Environmentální Demografické Katastrofické Genetické faktory Inbreeding Ztráta genetické diverzity Akumulace mutací

Konzervační genetika ochrana ohrožených druhů / taxonů rostlin a živočichů před škodlivými vlivy, které by mohly vést k jejich vyhynutí tj. ochrany biodiverzity obor propojující poznatky z teoretické obecné a molekulární genetiky, kvantitativní genetiky, evoluční biologie, populační biologie a křížení/šlechtění organismů, a statisticky

Konzervační genetika - cíl ochrana ohrožených druhů = Management lidského užívání biosféry, při zachování udržitelného prospěchu stávajícím generacím za současného uchování jejich potenciálu pro budoucí generace - Udržení zdravého prostředí a zachování genetické variability

C O N S E R V A T I O N Axolotl skvrnitý (Ambystoma mavortium stebbinsi) Pišťucha obojková (Ochotona collaris ) Kuna rybářská (Pekania pennanti ) Lněnka bezlistenná (Thesium ebracteatum ) G E N E T I C S Agama (Tympanocryptis pinguicolla) Jelec velký (Ptychocheilus grandis)

Konzervační genetika Frankham et al. (2009)

Konzervační genetika Malé populace Inbríding Ztráta genetické diverzity Akumulace mutací Frankham et al. (2009)

Konzervační genetika Fragmentace populací Frankham et al. (2009)

Konzervační genetika Introgrese Outbreeding Frankham et al. (2009)

Konzervační genetika Taxonomické nejasnosti Frankham et al. (2009)

Konzervační genetika Porozumění biologii druhu Frankham et al. (2009)

Konzervační genetika Evoluce druhu Frankham et al. (2009)

Konzervační genetika Forénzní biologie Frankham et al. (2009)

Konzervační genetika Frankham et al. (2009)

Konzervační genetika - náplň - Porozumění genetických vztahů mezi studovanými organismy, vyhodnocení konkrétní situace - Návrh strategie ochrany - Návrh managementových opatření - Praktická ochrana druhů a taxonů