DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL škola Střední škola F. D. Roosevelta pro tělesně postižené, Brno, Křižíkova 11 číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.1037 číslo učeb. materiálu VY_32_INOVACE_ZAD_VPP_2_19 předmět, tematický celek Výživa a příprava pokrmů ročník 2 datum vytvoření 11. 3. 2013 anotace metodická poznámka autor licence (není-li vyplněno, je materiál ze zdrojů autora) Cílem pracovního listu je osvojit a upevnit si znalosti k tématu Velikonoce. Žáci si procvičí a upevní informace o velikonočních tradicích, pokrmech staročeské tabule a symbolech Velikonoc. Mgr. Lenka Žádníková Motlová, M.: Český rok od jara do zimy. Praha: Fortuna Libri, 2010 ISBN 978 80 7321 522-4 Rákosníková, J.: Studánko rubínko. Praha: Vyšehrad, 2009 ISBN 978-80 -7021-932 - 4
Velikonoce V dobách pohanských oslavovali naši předkové v tomto čase příchod jara, teplejších dnů a začátek nového hospodářského roku. Křesťané považují Velikonoce za nejvýznamnější církevní svátky. Připomínají si ukřižování a zmrtvýchvstání Krista. Koncem 6. století byl přijat alexandrijský způsob výpočtu tohoto data. Vychází ze zásady slavit Velikonoce po jarní rovnodennosti (21. 3.), v neděli po prvním jarním úplňku. Takto stanovená neděle může být v rozmezí od 22. března do 25. dubna. Velikonocům předchází čtyřicetidenní postní doba, která začíná popeleční středou. Každá z šesti postních nedělí má své jméno. První neděle postní pučálková, černá nebo liščí pučálka neboli pálenec bylo jedno z velmi oblíbených jídel. Liščí proto, že děti věřily, že v noci přijde liška a přinese jim preclíky. Černá proto, že ženy odložily barevné šaty a oblékly se do černých. Druhá postní neděle pražná pražmo je starý postní pokrm z praženého nedozrálého obilí. Vařila se pražná polévka a z praženého žita se vařila světlá káva (melta). Třetí postní neděle kýchavá - kolikrát tuto neděli kýchnete, tolik let budete živí. Kýchnete li třikrát po sobě, budete po celý rok zdraví. Ve středověku se v tento čas konaly bohoslužby za zažehnání a ochraně proti moru. Čtvrtá neděle postní družebná - v minulosti se scházívala děvčata k družnému veselí. Skončily o ní přástky. Kolovraty uklidily ženy na půdu, napředené nitě odnesly ke tkalci a večer uspořádaly oslavu. Pátá neděle postní - smrtná - vynášení smrtky, morany, mořeny. Pochovávání zimy a vítání jara je zvyk z dob pohanských. Děti vynášely ze vsi slaměnou, do starých hader oblečenou loutku, kterou za vesnicí hodily do vody. Zpět se vracely s novým lítem zeleným ozdobeným stromem, symbolem nastávajícího jara a nové přírodní energie. Šestá neděle postní květná - dříve také palmová, připomíná vjezd Krista do Jeruzaléma. Posvětí se kočičky a lidé si je nosí domů. Dřív hospodyně dávaly po třech posvěcených kočičkách první za trám na půdě proti blesku a požáru, druhá na pole, aby byla dobrá úroda a žádné krupobití či záplavy a třetí do stáje na ochranu zvířat.
1. Ke každému obrázku napiš číslo a název postní neděle: O Květné neděli ženy částečně odkládají postní oblečení, a tak se kostel zaskví mírnou barevností. Nebylo snad nikoho, kdo by si nepřišel posvětit kočičky. Snítky zasunuté za obrázkem mají až do dalšího jara ochránit rodinu od všeho zlého. O Květné neděli bývalo také zvykem zapíchnout malý dřevěný křížek do pole k ochraně úrody, jinde sem zase vkládali životadárné vajíčko. Týden před Velikonocemi je nazýván svatým. Vyplňují jej práce očistné i zdobící, vše se uklízelo, bílilo, dělala se velikonoční výzdoba. Velikonoční pokrmy: Po dlouhé zimě řešila lidová moudrost nedostatek vitamínů přípravou jídel s množstvím zeleně. Také vajíčka zde měla svoje místo, pečivo bylo tvarově inspirované právě rodícími se mláďátky ptáčků, kuřátek, ježků, hádků nebo veverek. Najdeme i beránka, jenž nemohl na velikonočním stole chybět. Pučálka, bylinková polévka a velikonoční sekaná patří k tradičním jídlům, která se objevují na svátečním stole.
O zeleném čtvrtku, když zvony odletěli do Říma, se klapalo. V době obvyklého kostelního zvonění chodili chlapci po dědině až do gloria na bílou sobotu a klapali ručními klapači. Jedlo se jen jedno jídlo za den, ale muselo obsahovat spoustu bylinek nebo alespoň zelí. Také se jedl med, který měl ochránit před žihadly vos a sršní. Na velký pátek byl půst největší. Před svítáním si každý běžel k potoku umýt tvář. V tento den se v zájmu dobré úrody nemělo hýbat se zemí, tedy pracovat na poli. Pro křesťany je to den smutku, uctívají památku ukřižování Krista. Ráno praštil hospodář třikrát sekerou do každého prahu v domě, aby zahnal zlé síly. Podle pověstí se tento den otvírá zem, aby vydala své poklady. O bílé sobotě končí čtyřicetidenní půst. V domech se zametalo novým koštětem proti blechám. Volalo se: Ven hosti bez kostí. Zvonilo se klíči v kapse, aby se zahnali hadi a brouci. Bílá sobota se jmenuje proto, že lidé pokřtění v ten den při vigiliích oblékají bílá roucha. V neděli na hod Boží velikonoční se nosily v koších s bílým vyšívaným ubrouskem pokrmy k nedělnímu svěcení, většinou sůl, vajíčka, mazanec, beránka. Vše si potom celá rodina rozdělila a obřadně snědla. O velikonočním pondělí - se chodí na pomlázku. Není to křesťanský, ale starý pohanský zvyk. Chlapci spletenými vrbovými proutky šlehají děvčata a věří, že síla z proutků přejde na ně a budou čilá a zdravá. Vyšlehaná a omlazená děvčata dávají koledníkům na oplátku malovaná vajíčka. 2. Napiš k obrázkům název a den velikonočního týdne.
Symboly Velikonoc: Velikonoční beránek - Židé ovci považovali za symbol izraelity jako člena božího stáda. Židovský bůh je označován za pastýře, který bere své ovce do náručí. V křesťanství se beránek stal symbolem Krista. Vajíčko symbol plodnosti, úrody, vzkříšení a života. Je pohanským symbolem nesmrtelnosti, síly. Pomlázka čerstvé vrbové proutky jsou symbolem předání mladosti, síly a zdraví. Zajíček v řecké a čínské mytologii znamená štěstí a krátkost života. V bibli je označován za maličké na Zemi. Jako první zvíře na jaře vyvádí mláďata a má jich velký počet symbol plodnosti. Osení znázorňuje začátek zemědělských prací.
3. Doplň do tajenky písmena podle obrázků a napiš, co vyšlo v tajence: Tajenka:..