ČESKÁ REPUBLIKA > Podzim 2008 ZA > Mořské plody: spása i zkáza > MO vená linie > Tenká červená linie > Tenká červe- VĚZí pro obhájce zákona > Vězení pro obhájce zákona > Vězení pro paní ministryni > Hrnce pro paní ministryni > Hrnce pro paní ministryni > Hrnce pro paní
> Fotografie čísla Greenpeace / Marcus Meyer Greenpeace buduje kamennou zeď, která má bránit destruktivnímu rybaření v u ostrova Sylt. Lodě Greenpeace Beluga II, Argus a malá pracovní loď spouštějí kameny na dno Severního moře, aby zabránily rybářským lodím drancovat mořské dno vlečnými sítěmi. Chráněná lokalita je útočištěm mnoha vzácných druhů. Svá mláďata zde rodí například velryby a sviňuchy. <2>
> Ve zkratce Editorial Petra Krystiánová Představte si, že se rozhodnete udělat přítrž ilegálnímu prodeji velrybího masa. Masa z velryb, které jsou údajně loveny pro vědecké účely. Měsíce tvrdě pracujete, pořizujete videonahrávky, získáváte svědky a konečně máte v rukou hned několik důkazů a množství výpovědí. Dokonce se Vám podaří zajistit i jednu z krabic s prvotřídním velrybím masem, v níž podle označení měla být lepenka, určenou pro soukromého adresáta. Konečně máte důvod jásat. Neleníte a všechno odevzdáte úřadům, v tomto případě Úřadu státního zástupce v Tokiu. A skončíte za mřížemi. O celém případu, který vzbudil mezinárodní vlnu rozhořčení a do něhož se zapojila celá řada organizací na ochranu lidských práv, se více dozvíte v článku Lenky Borákové. Tenká červená linie, tak nazývají Britové od Krymské války slabou, ale zásadní obranou linii. A Horní Jiřetín pro severní Čechy přesně takovou linii představuje. Pro místní obyvatele a přírodu, ale také pro obyvatele tichomořských ostrovů či lední medvědy. Článek Jana Rovenského byste určitě neměli vynechat. A pokud máte přístup k internetu, podívejte se prosím i na stránky www.zitnebotezit.cz. Pokud se zde přidáte k naší fotopetici, pomůžete nám vytvořit účinný tlak na politiky a budete spolurozhodovat o osudu severních Čech. Podmořský svět nám odhaluje stále nová a nová tajemství. Naproti tomu někteří lidé se snaží, aby té rozmanitosti pod hladinou moří a oceánů nebylo přespříliš. Jan Freidinger o problému zaujatě vypráví v článku Mořské plody: spása i zkáza. Návštěva ministryně obrany Vlasty Parkanové na americké základně Colorado Spring proběhla v půlce července za velké pozornosti českých médií. Přímý přenos skutečného a úspěšného testu protiraketové obrany byl jistě nadmíru poutavý. Jenže ono to s tou skutečností i úspěšností nebylo zase tak horké. S humorem Vás s celou záležitostí v článku Hrnce pro paní ministryni seznámí Martin Kloubek. Příjemný podzim Petra Krystiánová Kongres Spojených států amerických zakázal kvůli bezpečí dětí používat 6 toxických chemikálií ftalátů, které slouží při výrobě měkčeného PVC. Tisíce amerických příznivců Greenpeace žádalo kongresmany, aby nedali na silnou lobby nechvalně proslulé společnosti ExxonMobil, která ftaláty vyrábí, a zákon podpořili. Pokud nyní zákon schválí prezident Bush, zaznamená mnohaletá celosvětová kampaň Greenpeace proti nebezpečným látkám další vítězství. Čína přijala v rámci olympijských her 2008 působivá opatření na ochranu životního prostředí a Peking hry využil k celkovému zlepšení infrastruktury města. Vybudováno bylo 5 nových linek metra pro zlepšení veřejné dopravy, do ulic vyjelo 3759 nových autobusů s pohonem na zemní plyn, postavena byla větrná elektrárna v Guantingu, schopná vyrobit až 100 GWh elektřiny za rok. Čína tak v tomto případě předčila v ekologickém přístupu předešlé Atény. Bude ale Čína v tomto směru pokračovat i nadále? Ralf Brunner /laif / Greenpeace Fotografie čísla... 2 Editorial Novinky... 3 Toxic Tenká červená linie... 4 5 Oceány Mořské plody: spása i zkáza...6 7 Radar Hrnce pro paní ministryni... 8 Oceány Vězení pro obhájce zákona... 9 Podpořte Greenpeace... 10 Výroční zpráva 2007... 11 Vydává: Greenpeace Česká republika Prvního pluku 12, Praha 8 Karlín, 186 00 tel.: +420 224 320 448 nebo +420 224 319 667 e-mail: greenpeace@ecn.cz www.greenpeace.cz Šéfredaktorka: Petra Krystiánová Grafická úprava: Petr Slezák Registrováno MK ČR 6616, ISSN 1211 81 68 Podávání novinových zásilek povoleno ředitelstvím pošt Praha, čj. NP 2417/1993 ze dne 14. 12. 1993 Tištěno na 100% recyklovaném papíře Ghana, zatím poslední místo, kde se Greenpeace podařilo vypátrat obrovskou skládku elektronického odpadu plnou jedovatých chemikálií. Podobně jako do Číny a Indie nebo africké Nigérie i sem směřují tisíce mobilních telefonů, počítačů či televizorů z Evropy a Spojených států. Konkrétně do Ghany se odpad dostává z Německa, Koreje, Švýcarska a Nizozemí v krabicích označených použité zboží. Proč využít bezpečnou recyklaci, když je možno vytvořit tyto jedovaté skládky, kde navíc s odpadem pracují i nijak nechráněné malé děti... Greenpeace / Davison <3>
> Klima Ibra Ibrahimovič Tenká červená linie > Miloš Žihla Cenný raně barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie architekta Jeana Baptisty Matheye, divadelní spolek Šachta, škola, pošta či několik hospod. A samozřejmě lidé. To je Horní Jiřetín. Budoucnost je ale velmi nejistá. Už tři roky zápasíme s majiteli důlních společností a politiky o budoucnost severočeské krajiny. Barbarská povrchová těžba hnědého uhlí, která zde už 50 let probíhá, obrací krajinu naruby, ničí celé obce a města, poškozuje zdraví místních lidí a výrazně přispívá ke klimatickým změnám. Odepíšeme Podkrušnohoří? Naším prvním úkolem bylo zajistit zachování tzv. územních ekologických limitů těžby. Limity jsou v současnosti jedinou, nepříliš silnou hrází, která brání velkorypadlům, aby se vrhla na Horní Jiřetín. Britové pro podobnou slabou, ale zásadní obranou linii používají už od krymské války označení Thin Red Line (tenká červená linie). Od roku 2005 usilovaly uhlobaroni intenzivně o její prolomení a skoro se jim to podařilo. Díky odhodlanosti místních samospráv, rozumnému přístupu ministerstva životního prostředí, tlaku veřejnosti a naší kampani v současnosti > prolomení limitů nehrozí. Mostecká uhelná, náš hlavní protivník, ztratila v uplynulých třech letech prakticky všechnu politickou podporu, kterou měla, a o srovnání Horního Jiřetína se zemí si může nechat pouze dát. Přesto současná příznivá situace nemusí trvat věčně. Těžaři byli v hluboké defenzivě již jednou, v první polovině devadesátých let. Tehdy se také zdálo prolomení limitů nepředstavitelné. Stačilo deset let a skoro se jim to povedlo. Zachovat územní ekologické limity těžby nestačí. Zásoby uhlí pod Horním Jiřetínem, Černicemi, Litvínovem a dalšími místy, kde žijí lidé, je třeba odepsat. To znamená, že stát postupem stanoveným v zákoně rozhodne, že o uhlí už nemá zájem, a nelze ho vytěžit. Z právního pohledu uhlí doslova zmizí (i když fyzicky samozřejmě zůstane pod zemí). Odpis zásob zní to jako fráze z konverzace dvou skladníků. A přitom tato dvě slova a jeden papír opatřený razítkem rozhodne o budoucnosti desítek kilometrů čtvereční krajiny, tisíců lidí, desítek tisíců stromů a emisích více než miliardy tun oxidu uhličitého. A za každým z těchhle čísel je konkrétní osud. Paní Čermáková V Severních Čechách žije spousta lidí, které těžba uhlí vyhnala z domova opakovaně. Paní Hana Čermáková, která žije v Horním Jiřetíně, se kvůli uhlí musela stěhovat třikrát. Postupně jsem bydlela ve Starém Mostě, Janově u Litvínova a Dolním Jiřetíně. Staré město Most a Dolní Jiřetín ustoupily dolu, Janov zbourali a postavili místo něj paneláky pro lidi z dalších vystěhovaných vesnic. Teď by mě chtěli vyhnat počtvrté. Mám strach, co s námi bude, a často se mi vrací vzpomínky na minulá stěhování, vypráví paní Čermáková. Nejen ona chce dožít v Horním Jiřetíně a nabídku Mostecké uhelné na vybudování nové vesnice odmítla. V Libkovicích, zatím poslední obci, která kvůli uhlí zanikla, se bezprostředně po nuceném stěhování výrazně zvýšila úmrtnost mezi starými lidmi. Staré stromy se přesazují špatně. Většina lidí v Horním Jiřetíně se stěhovat nechce a za své město bojují. Ale především ve svém městě normálně žijí. Když <4>
> Klima počátkem devadesátých let úřady zrušily stavební uzávěru a vyhlásily limity těžby, většina lidí si opravila svoje domy a vyrostla spousta nových. Najdete zde školu, poštu, hasiče, cenný raně barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie od architekta Jeana Baptisty Matheye, velmi aktivní divadelní spolek Šachta a samozřejmě několik hospod. Jan Rovenský kampaně Greenpeace Miloš Žihla Výstava a fotopetice Odpis uhlí pomáhají prosadit billboardy, výstava, fotopetice, fóra kandidátů i speciální webové stránky. > V noci se v Jiřetíně sice nedá otevřít okno kvůli hluku velkorypadel, ale jestli se podaří prosadit odpis zásob, za pět let těžba skončí, důl se začne zatápět vodou a jednou zde bude velké jezero na úpatí Krušných hor. Rozhodně příjemnější místo k životu než třeba pražské Jižní město. Na svazích Krušných hor nad velkolomem ČSA a Horním Jiřetínem najdete jedny z nejkrásnějších bučin v Čechách. Pokud si myslíte, že Krušné hory jsou jen pahýly smrků zničených kyselými dešti a nezalesnitelné holiny, zajeďte se podívat sem. Buky se táhnou nad zámkem Jezeří, symbolem místního kraje, po úbočí hor na kilometry daleko. Tyto lesy jsou těžbou ohroženy také, i když nepřímo kvůli dolům byla většina potoků svedena do umělých koryt, které vodu odvádějí po úbočích pryč, takže stromy mají málo vody a pokračování těžby by tento problém prohloubilo (musely by se překládat další potoky). Kromě toho se pravidelně stává, že kus hor ujede do dolu. Při posledním velkém sesuvu takhle spadlo 5 miliónů kubíků země. Džin zavřený pod Jiřetínem Doly samozřejmě výrazně mění místní klima na kilometry daleko, ale jejich hlavní vliv na klima má mnohem širší rozměr. Česká republika má čtvrté nejvyšší emise oxidu uhličitého na hlavu v Evropě. Více než polovina těchto emisí přitom vzniká spalováním hnědého uhlí v Severních Čechách. Pokud zachráníme Horní Jiřetín, zůstane pod ním a v okolí ložisko hnědého uhlí, jehož spálením bychom do atmosféry vypustili 1,2 miliardy tun oxidu uhličitého. Zkuste si představit 1,2 miliardy tun kamene. Jde to těžko. A teď si zkuste představit 1,2 miliardy tun plynu. Nejde to, protože nemáte měřítko. Můžete vědět, že tím plynem by šlo naplnit dvě stě miliónů průměrných horkovzdušných balónů, nebo že to přibližně odpovídá všem českým emisím oxidu uhličitého od roku 1997 do současnosti. Ale představit si takový oblak jde opravdu těžko. Nicméně tento oblak nejvýznamnějšího antropogenního skleníkového plynu, který zatím dřímá jako džin zazátkovaný pod Horním Jiřetínem, je sám o sobě dobrý důvod, proč zásoby uhlí odepsat. A to dokonce i v případě, kdyby se Jiřetínští stěhovat chtěli. Obyvatelům tichomořských ostrovů, Bangladéše, subsaharských zemí, ledním medvědům ani ekosystémům korálových útesů, které jsou změnou klimatu ohroženy, totiž Mostecká uhelná jistojistě žádnou lákavou nabídku na přesídlení neudělá. O velké severočeské kampani Žít nebo těžit?, kterou vedeme společně s Hnutím DUHA a litvínovským sdružením Kořeny, jsme psali v minulém čísle. Naším cílem je přesvědčit krajské politiky, aby podpořili návrh na odpis zásob uhlí pod Horním Jiřetínem a Černicemi. Již počátkem srpna jsme na několika desítkách reklamních ploch po celých severních Čechách umístili nový apel na politiky i voliče, aby se tématem odpisů zabývali. Netradiční putovní výstavu uměleckých fotografií Ibry Ibrahimoviče, Miloše Žihly a Reného Jakla o povrchových dolech a krajině kolem nich máte v severních Čechách možnost shlédnout i vy. Termíny pro jednotlivá města najdete na www.zitnebotezit.cz. Intenzívně působíme na politické kandidáty. Vše vyvrcholí na přelomu září a října fóry kandidátů, na kterých budoucí zastupitelé musejí svůj postoj k těžbě voličům i novinářům vysvětlit pěkně osobně. Na stránkách www.zitnebotezit.cz jsme spustili fotopetici, do které se nyní můžete zapojit i vy. Vyfoťte sebe a své přátele se vzkazem žádajícím odpis zásob pod Horním Jiřetínem a fotku nám pošlete. Obratem ji přidáme ke stovkám obrázků těch, kteří se k akci připojili před vámi a použijeme ji k vytváření účinného tlaku na politiky. <5>
> Greenpeace / L. Lily Tuňák v plechovce, oblíbená to pochoutka mnoha Čechů. Při jeho lovu však zároveň nesmyslně přijdou o život i tisíce želv a žraloků. A nejen jich. Mořské plody, známé pod anglickým názvem seafood, zahrnují rozličné mořské živočichy od ryb přes korýše po mušle a škeble. Jsou základním zdrojem bílkovin pro více než miliardu lidí! Popularitě se těší prakticky po celém světě a prodávají se jako zdravá alternativa k masu. Ovšem konzumace většího množství ryb není zdravou alternativou pro naše moře a oceány. Populace 75 % komerčně využívaných druhů ryb jsou podle údajů OSN již plně vyčerpány, přečerpány nebo se z vyčerpání zotavují. Současná kontrola nad světovým rybolovem je v rukou železného trojúhelníku rybářského průmyslu, rybářských obchodníků a ministerstev pro rybolov. Abychom tento železný trojúhelník nalomili, rozhodlo se Greenpeace vtáhnout do hry nového silného aktéra, mocného hráče citlivého na veřejný tlak: prodejce. Většina prodejců nikdy nebrala otázku nadměrného rybolovu v potaz. Sice prodávají obrovská množství ryb a dalších mořských produktů, ale o tom, že populace těchto živočichů jsou celosvětově mnohdy na pokraji vyhynutí, nic nevědí. Švédský úspěch Hnutí za trvale udržitelné mořské plody, které vyvíjí tlak na supermarkety po celém světě, začíná v posledních letech slavit úspěchy. Odstranit z regálů nejohroženější druhy mořských živočichů, stejně jako ty, jež jsou loveny destruktivními rybolovnými technikami, se letos rozhodly například švédské obchodní řetězce. V Británii zase výbornou prodejní politiku uplatňuje řetězec Sainsbury s. Naopak například společnost John West, největší britský prodejce tuňákových konzerv, používá při lovu metody, kvůli nimž zároveň přijdou o život tisíce žraloků a želv. A obchodní řetězec Tesco, rozšířený i u nás, není ani schopen říci, odkud tuňáci v jeho konzervách pocházejí. Je nutné okamžitě zřídit rozlehlé mořské rezervace mezi tichomořskými ostrovy a snížit spotřebu tuňáků o 50 %. Jen tak se jejich rybolov dostane na dlouhodobě udržitelnou a rentabilní úroveň, říká k tomuto problému Sari Tolvanen z Greenpeace International. Greenpeace se od obchodníků snaží získat podporu pro vyhlášení mořských rezervací a potírání pirátského rybolovu. Hlavní cíl: <6> Mořské plody: spása i zkáza > > Oceány Jan Freidinger kampaně Greenpeace trvale udržitelné rybářství s globální sítí mořských rezervací, které pokryjí 40 % světových oceánů. Červený seznam Česká pobočka Greenpeace se do kampaně zapojí od letošního podzimu. Začneme oslovovat velké řetězce které prodávají mořské plody a představíme i nové webové stránky kampaně za záchranu mořských živočichů. Jejich hlavní součást tvoří Červený seznam mořských plodů, vypracovaný na základě nejnovějších vědeckých poznatků. Důvody pro umístění ryb na Červený seznam jejich životní cyklus je činí velmi zranitelnými rybářským tlakem (například pohlavně dospívají až ve vyšším věku) druh pochází z vylovených a vyčerpaných populací nebo je loven takovým tempem, že populace budou brzy zdecimovány rybolovné metody (jako jsou výbušniny, jedy, vláčení sítí po dně, bagrování dna), které se používají pro lov daného druhu, zároveň likvidují další mořské živočichy a jejich životní prostředí. Ryby jsou na seznamu kvůli jednomu nebo více z uvedených důvodů Mezinárodní červený seznam mořských plodů nyní obsahuje dvacet druhů, mezi kterými najdete i ty, které jsou běžně nabízené v českých supermarketech - treska obecná, štikozubec (hejk), treskovník (hoki), různé druhy tuňáků, žraloků nebo úhoř. Tento seznam by měl být základním vodítkem pro vytvoření trvale udržitelné nákupní politiky supermarketů. Navíc jsme formulovali kritéria, na jejichž základě lze rozpoznat rybářské společnosti, které hospodaří (loví) trvale neudržitelně - zaměřují se na velmi zranitelné druhy, rybaří v hlubinných oblastech, využívají ničivé rybolovné techniky, nedbají vědeckých důkazů, loví příliš intenzivně či chytají ohrožené nebo chráněné druhy. Podobná kritéria jsme zpracovali i pro rozpoznání trvale neudržitelně hospodařících rybích farem (akvakultur) násadu získávají odlovem mladých jedinců nebo jiker v přírodě, zavádějí nepůvodní druhy, přenáší nemoci, umísťují akvakultury v citlivých oblastech, pro krmení využívají v přírodě ulovené ryby, porušují lidská práva, přidávají do potravy látky škodlivé pro ekosystém. Tato kritéria, která jsou detailně popsána na webových stránkách Greenpeace, mohou sloužit nákupčím ryb v obchodech i restauracích, aby se vyvarovali dodavatelů, jejichž hospodaření je velkým rizikem pro mořské živočichy. Obchodní řetězce jsou extrémně citlivé na svá po dlouhá léta budovaná jména a renomé. Greenpeace proto vytváří seznamy, které porovnávají prodejce na základě toho, zda nabízí mořské plody z trvale udržitelného hospodářství. V České republice plánujeme vydat první hodnocení ještě během letošního roku. Rozhodovat o záchraně mořských živočichů tak budete brzy moci i Vy!
Greenpeace červený seznam mořských plodů Ďas více druhů ďas mořský (Lophius piscatorius) ďas americký (Lophius americanus) ďas černobřichý (Lophius budegassa) Štikozubec (hejk) různé druhy štikozubec obecný hejk, mořská štika (Merluccius merluccius) štikozubec novozélandský (Merluccius australis) štikozubec argentinský (Merluccius hubbsi), štikozubec kapský (Merluccius capensis) štikozubec namibijský kapský hlubinný (Merluccius paardoxus) Tropické krevety různé druhy Kreveta čínská (Penaeus chinensis) Kreveta skvrnitá (Metapenaeus monoceros) Kreveta pacifická (Litopenaeus vannamei) Kreveta indická (Fenneropenaeus indicus) Kreveta tygří (Penaeus monodon) Tuňák hlavní tržní druhy tuňák velkooký (Thunnus obesus) tuňák obecný (Thunnus thynnus) tuňák obecný pacifický (Thunnus orientalis) tuňák australský (Thunnus maccoyii tuňák žlutoploutvý (Thunnus albacares) tuňák křídlatý (Thunnus alalunga) Platýz obecný halibut atlantský (Hippoglossus hippoglossus) Losos obecný (Salmo salar) Treska obecná (Gadus morhua) Platýz černý (Reinhardtius hippoglossoides) Rejnoci různé druhy Rejnok hladký (Dipturus batis) Rejnok lesklý (Dipturus laevis) Rejnok bílý (Rostroraja alba) Rejnok Castelnauův (Atlantoraja castelnaui) Rejnok maltský (Leucoraja melitensis) Žraloci různé druhy včetně těchto: psohlav obecný žralok psí (Galeorhinus galeus) žralok mako (Isurus oxyrhinchus) žralok modrý (Prioance glauca) ostroun obecný (Squatus acanthias) Úhoř různé druhy divoké i chované úhoř říční (Anguilla anguilla) úhoř japonský (Anguilla japonica) úhoř americký (Anguilla rostrata) Platýz velký (Pleuronectes platejsa) Okouníci různé druhy okouník mořský (Sebastes marinus) okouník bradatý (Sebastes mentella) okouník žíhaný (Sebates fasciatus) Červenice obecná (Hoplostethus atlanticus) Jazyk obecný (Solea solea) Mečoun obecný (Xiphias gladius) Treska skvrnitá (Melanogramus aeglefinus) Treskovník novozélandský hoki (Macruronus novaezelandiae) Marlín (plachetník) různé druhy marlín pruhovaný (Tetrapturus audax) plachetník bílý (Tetrapturus albidus) marlín modrý (Makaira nigricans) marlín indopacifický (Makaira mazara) marlín indický (Makaira indica) Ledovka patagonská (Dissostichus eleginoides) <7>
> Radarový projekt Greenpeace Martin Kloubek kampaně Greenpeace Hrnce pro paní ministryni Tři, dva, jedna... Start! Raketa úspěšně odpálena. Tak vypadaly nadšené titulky českých deníků, jejichž zástupci se spolu s ministryni obrany Vlastu Parkanovou zúčastnili v půlce července na základně Colorado Springs testu americké národní protiraketové obrany. Pro pozvané a na místo představení dopravené zástupce médií i samotnou ministryni to byla jistě zajímavá zkušenost. Na vlastní oči a v přímém přenosu prý měli možnost vidět skutečný a úspěšný test protiraketové obrany. V oslavných ódách na tu nádheru jaksi zaniklo, že onen skutečný test zas až tak skutečný nebyl a že i o jeho úspěšnosti by se dalo úspěšně pochybovat. Fakt, že většina českých poslanců a novinářů nemá zrovna dokonalý přehled o situaci kolem protiraketového deštníku, zvláště pak o technické stránce věci, je zcela pochopitelný a omluvitelný. Zabývají se především domácím děním, nemají čas a ani chuť shromažďovat a analyzovat velké množstvím informací, které se každý den objevuje. Nedůležité či nadnesené zprávy často přeceňují, jiné, důležitější, jim proklouznou mezi prsty či nedokáží docenit jejich význam. Veřejná diskuse o možné výstavbě amerického radaru v České republice je tím pak značně poznamenána, neboť zaznívá až příliš mnoho nepřesných, neúplných a zkreslených informací a argumentů. Nezávislé informace jsme se proto rozhodli shánět přímo u zdroje ve Spojených státech a poskytovat je politikům, novinářům a veřejnosti. Ve spolupráci s bývalým náměstkem ministra obrany USA a odborníkem na protiraketovou obranu, Philipem Coylem, pravidelně sestavujeme, rozesíláme a následně uveřejňujeme na > našich stránkách tzv. infolisty stručný souhrn toho, co se hlavně ve Spojených státech událo a co často česká média nezachytila. Jedná se například o slyšení na téma Národní protiraketové obrany v americkém Kongresu, o zprávy amerického ministerstva obrany či o analýzy systémových testů, jednomu z nichž byla přítomna právě ministryně Parkanová se svým mediálním doprovodem. Tím se vracíme do Colorado Springs. Zde na obrazovce právě čeští hosté sledují srážku rakety s antiraketou a nadšený potlesk zní sálem. Jenže srážka je pouze počítačově simulovaná, jak jinak než úspěšně. Raketa ve skutečnosti spadla nezasažena do vod oceánu, žádná antiraketa proti ní ani nevystartovala a nemohlo tak dojít k fyzickému zničení rakety a její hlavice. Proč? Ostrý test antirakety, původně plánovaný již na jaro, byl kvůli technickým potížím pro jistotu odložen až na prosinec. Svou roli sehrál i fakt, že Americká protiraketová agentura (MDA) nechtěla riskovat neúspěšný test v době, kdy Kongres schvaluje rozpočet na obranu pro příští rok a probíhá ratifikace smluv o umístění prvků protiraketové obrany v České republice a Polsku. I proto nastoupila jistota v podobě počítačové simulace. České publikum je spokojené, ba přímo nadšené, ačkoliv se v žádném případě nestalo svědkem hmatatelného důkazu spolehlivosti a účinnosti systému. Od českých účastníků jsme se bohužel nedozvěděli, co a proč bylo vlastně testováno, k tomu je zapotřebí nahlédnout do oficiální zprávy MDA. Ta uvádí, že šlo především o ověření funkce radarů a softwaru pro zpracování vstupních dat. Podle vyjádření šéfa MDA generála Oberinga proběhl test úspěšně. Jenže klíčovým věcem se i Obering vyhnul. Ačkoliv měla cílová raketa vypálená z Aljašky použít prostředky protiopatření, MDA neuvedla, zda byly nebo nebyly vypuštěny falešné bojové hlavice pro oklamání radarů. Rozlišení skutečných a falešných hlavic je přitom prubířským kamenem úspěšnosti celého systému. Dokázaly si s tímto problémem radary během testu poradit? O tom zavládlo taktické mlčení. Později se ukázalo, že žádné klamné cíle vypuštěny samozřejmě nebyly a že se tedy systém stále a stále marně potýká s tím samým problémem lze jej ošálit a zahltit falešnými hlavicemi. Dostalo se nám pouze ujištění, že test byl úspěšný, nicméně jsme se nedozvěděli, v čem jeho úspěšnost spočívala. České účastníky zájezdu do Ameriky však žádné pochybnosti netrápily. Vrátili se jako spokojené důchodkyně z předváděcí akce, na které si zakoupily sadu hrnců za neuvěřitelně výhodnou cenu. Greenpeace / Karen Robinson <8>
Vězení pro obhájce zákona Ochránci každoročně nasazují své životy, když se vydávají do mořských vod za lovci velryb. Ostré harpuny mířící na velryby se snaží blokovat vlastními těly. Japonští aktivisté se ale přesvědčili, že nebezpečí hrozí i na pevnině. Greenpeace / Naomi Toyoda > Čtyři měsíce pátrání po důkazech, sledování kamiónů s uloupeným masem, skryté kamery, dny beze spánku. To vše pomohlo aktivistům Greenpeace odhalit velkou korupční aféru, která sahá až k nejvyšším představitelům japonské vlády. Posádka japonské velrybářské lodi Nisshin Maru, která je známa i jako továrna na zpracování ulovených velryb, pašovala kartónové krabice plné nejlepšího velrybího masa na pevninu. Masa určeného k nelegálnímu obchodu. Krabice společně s nahraným svědectvím a dalšími důkazy dokumentují rozsáhlou zpronevěru, ke které docházelo zřejmě po celá desetiletí přímo před zraky státních úředníků zodpovědných za program pro lov velryb. Zvláštní maso bude! Aktivistům se podařilo zadržet jednu ze čtyř beden určených pro soukromého adresáta. Na průvodce bylo uvedeno, že obsahuje lepenku. Ve skutečnosti v ní ale objevili 23,5 kilogramu nasoleného nejkvalitnějšího velrybího masa v hodnotě zhruba 3000 amerických dolarů. Jeden z informátorů Greenpeace řekl, že mnoho členů posádky si bere až dvacet takových krabic. Slyšel také, jak jeden z nich prohlásil, že už si za peníze získané z lupu postavil dům. Aktivisté vyrazili zjistit, kde kradené maso končí. Navštívili řadu hospod a restaurací po celém Japonsku a objednávali si zvláštní maso. Reakci personálu pak natáčeli pomocí skryté kamery. Obchodníci i majitelé restaurací jim potvrdili, že očekávají brzkou dodávku. Greenpeace předalo všechny důkazy včetně zadrženého velrybího masa Úřadu státního zástupce v Tokiu. Zároveň přišlo s požadavkem, aby vláda programu pro lov velryb zastavila dotace z veřejného rozpočtu ve výši 4,7 miliónu dolarů a zrušila licenci společnosti Kyodo Senpaku, která lov provozuje. Informace poskytnuté bývalými i současnými pracovníky firmy a tajně zdokumentovaná vykládka pašovaného velrybího masa do kamionů za přítomnosti úředníků Kyodo Senpaku dokazují, že na zpronevěře se podílí jak sama společnost, tak posádka lodi Nisshin Maru. Jeden z informátorů z Kyodo Senpaku navíc řekl, že úředníci z Ústavu pro výzkum kytovců (ICR), agentury, která provádí vědecký výzkum na palubě Nisshin Maru, byli s největší pravděpodobností s krádežemi obeznámeni taktéž. Lenka Boráková tisková mluvčí Greenpeace > Shromážděné informace naznačují, že rozsah tohoto skandálu je tak velký, že o něm společnost Kyodo Senpaku musela vědět, říká Junichi Sato, japonský koordinátor oceánské kampaně Greenpeace. A dodává: Kyodo Senpaku zavírá oči před rozsáhlou korupcí a okrádáním daňových poplatníků. Nyní se ale potřebujeme dozvědět, kdo všechno měl z programu pro lov kytovců prospěch. Kdo umožnil pokračování této loupeže? Spravedlnost po Japonsku Junichi Sato a aktivista Toru Suzuki, kteří zadrželi inkriminovanou krabici s velrybím masem, jsou momentálně vyšetřováni pro údajnou krádež. Přitom zásilku sami doložili úřadům coby jasný důkaz ilegálního obchodu. Postup japonské vlády pobouřil statisíce lidí po celém světě. Protesty před japonskými zastupitelskými úřady proběhly ve více než 30 zemích. K protestům se připojily také orgamizace na ochranu lidský práv, včetně Oxfamu, Transparency International či the Lawyers Network for Human Rights Observation. Amnesty International zaslala japonskému premiérovi ostře formulovaný dopis žádající okamžité propuštění obou zadržených. Protestní emaily dostala japonská vláda také od statisíců lidí z celého světa. Zapojilo se i několik stovek občanů České republiky. Sato a Suzuki, přezdívaní tokijská dvojka, byli po třech týdnech policejní vazby obviněni z krádeže a nedovoleného vniknutí do prostoru. Žalobce tak rozhodl navzdory mezinárodní vlně protestů. Po 26 dnech byla dvojka propuštěna na kauci. Porota složená ze tří soudců toto rozhodnutí potvrdila krátce poté, co se místní státní zástupce pokusil jejich souhlas zvrátit. Sato a Suzuki tak měli štěstí v neštěstí, protože v Japonsku je úspěšných pouze 10 % žádostí propuštění na kauci. Greenpeace / Tim Aubry > Oceány <9>
> Podpořte Greenpeace Batikované tričko Tričko Save our seas Dámské tílko Tričko s obrázkem velryby Dívčí tričko s dlouhým rukávem, červeno-oranžová kombinace, malé černé logo Greenpeace vpředu Velikosti S, M, L. Bavlněné triko, barva olivová, vpředu znak velryby a logo Greenpeace. Dámské velikosti S, M, pánské S, M, L, XL. Bavlněné bílé tričko, s terčem ve tvaru srdce a logem Greenpeace vpředu. Dámské velikosti M, L, XL, pánské M, L, XL. Bavlněné tričko vpředu obrázek velryby, vzadu logo Greenpeace, barva tmavomodrá se světlým potiskem, dámské i pánské velikosti S, M, L, XL. cena 390 Kč cena 300 Kč cena Čepice z bavlny 270 Kč cena 300 Kč do vyprodání zásob Nákupní taška Nákupní taška Pexeso CD Planet Dance Nákupní taška z nebělené bavlny, nápis Genetic Experiment. Taška s delšími uchy, nápis Reduce, Reuse, Recycle. Pexeso Klasická stolní hra. Kompilace taneční hudby vydaná na podporu Greenpeace: Patrick Bergman, Over3, Ohm Square, EOST rmx by DJ Wich, Different D.I.S.C.O., Skyline, Blow, Hypnotix, ECA, Švihadlo, Nana Zorin, Underwear, Significant Other. cena 1. Taška GE cena 2. Taška R R R 100 Kč 130 Kč cena 1. Taška GE cena 2. Taška R R R 100 Kč 130 Kč cena Pexeso 40 Kč a k č n í c e n a 50 Kč Objednávka PODZIM 2008 Batikované tričko dívčí červené Tričko Save Our Seas pánské Tričko Save Our Seas dámské Tričko Můj cíl je mír pánské Tričko Můj cíl je mír dámské Tričko s velrybou dámské světlemodré Tričko s velrybou pánské tmavěmodré Tričko s velrybou dámské tmavěmodré Taška Genetic Experiment Taška Reduce, Reuse, Recycle CD Planet Dance Pexeso počet kusů S M L XL celkem Objednané zboží zašlete na adresu: Jméno:... Ulice, číslo:... Město:... PSČ:... *Telefon:... Podpis:... *Poznámka:............ uplatňuji 30% slevu pro členy / členky RWC Zboží můžete zakoupit v naší kanceláři, ale zasíláme jej i na dobírku (v tomto případě připočítáváme cca. 90 Kč na poštovné netýká se samotné objednávky pexesa nebo klíčenky). Objednat zboží si můžete telefonicky, e-mailem, poštou i faxem. Greenpeace 1.pluku 12/143, 186 00 Praha 8, tel. 224 319 667, fax: 222 313 777 e-mail: greenpeace@ecn.cz *Uvedete-li na objednávce svoje telefonní číslo, případně e-mailovou adresu, urychlíte nám komunikaci s Vámi v případě, že některý z Vámi požadovaných produktů nemáme na skladě. Jako poznámku můžete uvést například nejpozdější datum, do kterého dodávku požadujete (jedná-li se například o dárek ke konkrétní příležitosti apod.). Lenka Dvořáková, která se o náš obchod stará, se snaží o co nejrychlejší vyřízení Vašich objednávek, ale při jejich vysokém počtu může někdy dojít ke zpoždění. I v takovém případě usnadní uvedení telefonního či e-mailového spojení další dohodu. <10>
> Výroční zpráva 2007 Spotřebované nákupy Spotřeba materiálu Spotřeba energie Nákup zboží k prodeji Služby Opravy a údržba Cestovné Náklady na reprezentaci Správa sítě a webových stránek Expertní služby, analýzy a konzultace Vedení účetnictví a mzdové agendy, audit Nájemné Telefonní poplatky Tisk a distribuce časopisu Poštovné Náklady na informační kampaně Ostatní služby Osobní náklady Mzdové náklady Zákonné sociální pojištění Zákonné sociální náklady Ostatní sociální náklady Ostatní Daně a poplatky Úroky a kurzové ztráty Bankovní poplatky Jiné ostatní náklady Odpisy majetku Poskytnuté příspěvky Náklady celkem 618 788,- Kč 440 038,- Kč 76 738,- Kč 102 012,- Kč 8 888 416,- Kč 17 674,- Kč 447 594,- Kč 121 495,- Kč 145 033,- Kč 1 791 277,- Kč 372 766,- Kč 462 096,- Kč 291 012,- Kč 902 989,- Kč 762 620,- Kč 2 326 138,- Kč 1 247 722,- Kč 3 418 069,- Kč 2 444 241,- Kč 830 427,- Kč 114 104,- Kč 29 297,- Kč 520 691,- Kč 6 592,- Kč 110 322,- Kč 328 601,- Kč 34 175,- Kč 40 001,- Kč 1 000,- Kč 13 445 964,- Kč Výnosy Dary příznivců Tržba za prodané zboží Refundace nákladů vynaložených ve prospěch Greenpeace International Úroky a kurzovní zisky Jiné ostatní výnosy Výnosy celkem 13 378 904,- Kč 221 948,- Kč 573 994,- Kč 47 540,- Kč 279 297,- Kč 14 501 683,- Kč Hospodářský výsledek 1 055 719,- Kč <11>
WUNDERMAN PRAHA; fotografie poskytly: MICHAEL PHOTOBANK a fotografická agentura CONTRAST. Žádné pasové kontroly. Žádné dlouhé cesty. Jedna jízda tramvají. Přístavy. Pláže. Promenády. Palmy. Západ slunce. Pomeranč koupající se v moři. Možná budeme mít i vlastní flotilu. A nemuseli jsme pro to nic dělat. Moře k nám jednoduše přiteklo a už tady zůstane. Od teď už bude svět jiný. Zastavením globálního oteplování zachováme svět, jak jej známe. www.greenpeace.cz