Podklady poznámky pro PPT1

Transkript

1 Podklady poznámky pro PPT1 Slide 1 Změna klimatu Věda nabízí přesvědčivé důkazy Cílem prezentace je představit téma klimatických změn a poskytnout (stručný) přehled aktuálních vědeckých poznatků. Naposledy byla aktualizována v únoru Slide 2 Termíny klima a počasí je nutné rozlišovat. Mnoho lidí si rozdílu není vědomo. Počasí je stav atmosféry na určitém místě v určitém čase, kdy se zohledňuje teplota, vlhkost, rychlost větru a barometrický tlak. Klima určuje dlouhodobě průměrné počasí v dané oblasti. Klima se vždy měnilo z přirozených příčin a bude tomu tak i nadále. Mezi faktory, které klima ovlivňují, patří například proměny slunečního záření, sopečné výbuchy, při nichž vzniká obrovské množství prachu, který odráží sluneční teplo zpět do vesmíru, nebo přirozené kolísání samotného klimatického systému způsobené změnami v cirkulaci oceánů a vzduchu či úkazem El Niño. Přirozenými příčinami však můžeme nebývale rychlé oteplování, jehož jsme v dnešní době svědky, vysvětlovat jen zčásti. Existují přesvědčivé důkazy uznávané převážnou většinou klimatologů o tom, že momentální vývoj je způsoben rostoucími koncentracemi skleníkových plynů v atmosféře, které zachycují obrovské množství tepla a vznikají v důsledku lidské činnosti, zejména spalování fosilních paliv na energii, při němž je do ovzduší vypouštěn CO 2. Slidy 3 7 Fakta o změně klimatu Nejspolehlivější data týkající se pozorovaných změn klimatu lze najít ve Čtvrté hodnotící zprávě IPCC. Výtah ze shrnutí zprávy je k dispozici na stránce (strana 2). Mezi další fakta o klimatu patří: Z posledních 13 let jich bylo 12 klasifikováno jako nejteplejší v historii. Od roku 1850 vzrostly teploty v Evropě o téměř 1 C. Arktický mořský led se každoročně zmenšuje o plochu, jejíž velikost odpovídá rozloze Skotska. Hladiny moří stoupají o 3,1 mm za rok. Od roku 1966 se každoroční rozsah sněhové pokrývky na severní polokouli zmenšil o 10 %. V 90. letech 20. století dvojnásobně vzrostl roční výskyt katastrof vyvolaných stavem klimatu. V minulém století se změnilo množství srážek v severní Evropě vzrostlo o %, v jižní o 20 % kleslo. V září 2008 proplula první obchodní loď Severozápadní cestou která byla do té doby pokryta vrstvou ledu.

2 Další závěry zkoumání uvedené v AR4 zmiňují: Ve většině oblastí ubývá chladných dní i nocí a také mráz se vyskytuje v menší míře. Za posledních 50 let se mnohem častěji setkáváme s teplými dny a nocemi. Na souši se dnes téměř všude mnohem častěji vyskytují vlny veder. Na většině území se v mnohem větší míře vyskytují husté srážky. Od roku 1975 vzrostl po celém světě počet extrémně vysokých hladin moře. Zhruba od roku 1970 se v severním Atlantiku zvyšuje aktivita tropických cyklónů. Průměrné teploty na severní polokouli ve druhé polovině 20. století byly s největší pravděpodobností vyšší než teploty jakéhokoliv jiného padesátiletého období za posledních 500 let a nejspíš také nejvyšší přinejmenším za posledních 1300 let. Observační důkazy ze všech kontinentů a většiny oceánů dokazují, že mnoho přírodních systémů je ovlivňováno regionálními klimatickými změnami, zejména rostoucími teplotami, což je obzvláště patrné v ledovcových oblastech. Fakt, že se události typické pro jarní období odehrávají stále dříve a oblasti výskytu rostlin či zvířat se posunují směrem k pólům a do vyšších poloh, je velmi pravděpodobně svázán se současným oteplováním. Změny v rozsahu přirozeného výskytu a množství řas, planktonu i ryb pozorované v některých mořských i sladkovodních systémech jsou pravděpodobně zapříčiněny rostoucími teplotami vod, změnami ledové pokrývky, slanosti, hladiny kyslíku či cirkulace. Slidy 8 a 9 Co je příčinou? Sluneční energie otepluje zemský povrch. Se zvyšující se teplotou dochází k tomu, že teplo sálá zpět do atmosféry tentokrát v podobě infračervené energie. Část této energie v atmosféře pohlcují skleníkové plyny. Atmosféra funguje podobně jako stěny skleníku dovnitř vpouští viditelné světlo a vznikající infračervenou energii absorbuje. Tak se uvnitř drží teplo. Tento přírodní proces se nazývá skleníkový efekt a je nezbytný pro udržení života na zemi. Bez něj by průměrná světová teplota dosahovala pouhých -18 C, zatímco dnes je to +15 C. V důsledku lidské činnosti jsou nicméně do atmosféry vypouštěny další skleníkové plyny, zejména oxid uhličitý, metan a oxid dusný, které zvyšují intenzitu přirozeného skleníkového efektu, a planeta se tak dále ohřívá. Toto uměle vyvolané dodatečné oteplování se nazývá zesílený skleníkový efekt.

3 Tento obrázek s vysokým rozlišením lze stáhnout na adrese: [pdf]. Slide 10 Pro více podrobností o šesti zmíněných skleníkových plynech navštivte stránku Slidy 11 a 12 Kde jsou důkazy? a Čtvrtá hodnotící zpráva IPCC Existují důkazy přesvědčivější než kdy dřív o tom, že světové oteplování, které lze pozorovat již od dob průmyslové revoluce, je z velké části zapříčiněno rostoucím množstvím emisí skleníkových plynů, jež vznikají lidskou činností. Stále dokonalejší počítačové modely i přibývající důkazy, jakými jsou například zvyšující se teploty, častější výskyt extrémního počasí a jiné jevy, odpovídají závěrům vědeckých předpovědí změn klimatu. Počítačové modely ukazují, že i v 21. století budou teploty nadále stoupat, což nepříznivě ovlivní přírodu i lidstvo. Klíčovým okamžikem v oblasti vědeckého zkoumání klimatických změn bylo vytvoření Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) Organizací spojených národů v roce IPCC spojuje stovky vědců, kteří hodnotí a vzájemně srovnávají své studie a další relevantní informace s cílem dospět v otázce klimatických změn k celosvětové shodě na bázi vědeckých poznatků. IPCC je v otázkách změny klimatu uznávanou mezinárodní autoritou, nicméně stojí za zmínku, že nevykonává žádný vlastní vědecký výzkum, ale shromažďuje nejnovější výsledky práce tisíců odborníků a vědců z celého světa ve vyčerpávajících pojednáních o nejnovějších tématech, v nichž panuje vědecká shoda. Na konci roku 2007 byla zveřejněna čtvrtá hodnotící zpráva IPCC, které předkládá výsledky šestileté práce. Ty nade vši pochybnost prokazují, že emise skleníkových plynů, které vznikají lidskou činností, zapříčiňují globální oteplování. Zvyšování průměrných teplot po celém světě by mohlo mít zničující dopad na lidstvo, ekonomiku i životní prostředí.

4 Zdůrazněme jeden důležitý závěr, podle něhož lze proti klimatickým změnám bojovat a přizpůsobovat se jejich dopadům za rozumné náklady které budou rozhodně menší, než kdybychom nyní změnám nečinně přihlíželi a později se pokoušeli vyrovnávat s jejich následky. Slide 13 Co dělají jednotlivé vlády? Vlády zemí z celého světa diskutují o změně klimatu od chvíle, kdy se prokázala závažnost tohoto tématu. Institucionální rámec mezinárodních jednání představuje Rámcová úmluva Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) schválená v roce Všechny významné státy k ní sice přistoupily, nicméně je to k ničemu nezavazovalo. V roce 1997 učinilo mezinárodní společenství další krok a schválilo Kjótský protokol. Protokol vychází z Rámcové úmluvy, ale navíc stanovil právně závazné limity emisí skleníkových plynů z průmyslových zemí a také zavádí pokrokové tržní mechanismy takzvané flexibilní mechanismy Kjótského protokolu, jejichž cílem je co největší snížení nákladů vydávaných na omezení emisí. Hlavním cílem UNFCCC je stabilizovat koncentraci skleníkových plynů v atmosféře na takové úrovni, aby lidské zásahy do klimatického systému neměly katastrofální následky. Současné závazky dané Kjótským protokolem jsou však jen prvním krokem k tomu, jak se vypořádat s hrozbami, které změna klimatu představuje. Cílem EU je zajistit, aby průměrná světová teplota nevzrostla o více než 2 C oproti úrovním z předprůmyslového období. Abychom toho docílili, musejí světové emise skleníkových plynů dosáhnout do roku 2020 vrcholu a do roku 2050 bude nutné jejich množství razantně omezit. Potřebného snížení celosvětových emisí lze dosáhnout pouze za předpokladu, že se na této snaze budou podílet všechny země s ohledem na to, do jaké míry jsou za emise odpovědné a nakolik jsou schopné je omezit. I v případě, že se teplotní růst podaří zarazit na hodnotách vyšších o méně než 2 C, se všechny země budou muset výrazně přizpůsobit důsledkům změn. V současné době probíhají mezinárodní jednání s cílem dospět k celosvětové dohodě o postupu v oblasti změn klimatu po roce 2012 na konferenci OSN o klimatu, která se uskuteční v prosinci 2009 v Kodani. Evropská komise definovala tři základní témata: Cíle vyspělých států a přiměřené kroky rozvojových zemí. Nutnost vyřešit financování kroků, které musejí podniknout rozvojové země (jak k omezení emisí skleníkových plynů, tak v rámci přizpůsobení se klimatickým změnám). Potřeba vybudovat efektivní uhlíkový trh. Více o mezinárodních jednáních se dozvíte na Slide 14 Evropská unie razí nové směry v boji proti změně klimatu Na konci roku 2008 schválily členské státy EU tzv. energeticko-klimatický balíček, v němž stanovily střednědobé a dlouhodobé právně závazné cíle. Balíček rovněž předkládá řadu konkrétních kroků k jejich dosažení. Nejdůležitější cíl, tj. snížení emisí o 20 % (oproti hodnotám z roku 1990), odsouhlasila EU jednostranně což znamená, že se zavázala k jeho splnění bez ohledu na to, zda se k ní připojí další země. EU je ovšem ochotna zvážit možnost zvýšení procentního podílu na snížení emisí až na 30 % do roku 2020 za předpokladu, že se k podobnému omezení zavážou i další země. Z dohody dále vyplývá, že z dlouhodobého hlediska bude zapotřebí mnohem razantnějšího snížení emisí.

5 Jednání, jejichž cílem je dospět k nové globální dohodě o klimatu pod hlavičkou Organizace spojených národů, stále pokračují. Vrcholit budou na konci roku 2009 na mezinárodní konferenci v Kodani, kde je nutné dosáhnout shody, aby byl zajištěn další mezinárodní postup v oblasti změny klimatu po roce 2012, kdy vyprší platnost Kjótského protokolu. Slidy Co můžete dělat vy sami? Pro více tipů, jak může každý bojovat proti změně klimatu, navštivte Obecné tipy pro zelenější život naleznete na (anglicky). Pro více informací o IPCC a UNFCCC navštivte