OBSAH 1 Úvod... 3 2 Uznané zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin... 5 3 Genové základny... 23

OBSAH 1 Úvod... 3 2 Uznané zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin... 5 2.1 Rejstřík uznaných zdrojů reprodukčního materiálu... 5 2.1.1 Zdroje reprodukčního materiálu kategorie identifikovaný... 5 2.1.2 Zdroje reprodukčního materiálu kategorie selektovaný... 9 2.1.3 Zdroje reprodukčního materiálu kategorie kvalifikovaný... 12 2.1.4 Zdroje reprodukčního materiálu kategorie testovaný... 18 2.1.5 Druh vlastnictví zdrojů reprodukčního materiálu... 18 2.1.6 Využívání zdrojů reprodukčního materiálu ke sběru semenného materiálu... 22 2.1.7 Podíl kategorií reprodukčního materiálu na celkových sběrech semenného materiálu... 22 3 Genové základny... 23 3.1 Ústřední evidence genových základen... 23 4 Aktualizace ústřední evidence... 24 5 Lesní semenářství... 25 5.1 Produkce semenného materiálu... 25 5.2 Kontrola získávání reprodukčního materiálu lesních dřevin... 26 6 Lesní školkařství... 28 6.1 Školkařská činnost... 28 6.2 Plocha lesních školek... 28 6.3 Rozpěstovaný sadební materiál... 29 7 Uvádění reprodukčního materiálu do oběhu... 32 7.1 Licence... 32 7.2 Uvádění sadebního materiálu do oběhu... 33 7.3 Vývoz a dovoz reprodukčního materiálu... 34 7.3.1 Obchodní výměna RM lesních dřevin mezi členskými zeměmi ES... 34 7.3.2 Mezinárodní obchod - třetí země... 34 8 Kontrola dodavatelů... 35 9 Národní program ochrany a reprodukce genofondu lesních dřevin... 35 10 Souhrn... 36 11 Prameny... 36 12 Přílohy... 36 12.1 Seznam zkratek dřevin použitých příloze č. 3... 37 12.2 Rozpěstovaný sadební materiál hlavních druhů dřevin podle přírodních lesních oblastí a lesních vegetačních stupňů... 40 12.3 Uznané zdroje v České republice členěné dle přírodních lesních oblastí, dřevin a kategorií reprodukčního materiálu, tabulky č. 1 až 41, uznané zdroje v České republice členěné na jehličnaté a listnaté dřeviny... 52 ~ 2 ~

1 Úvod V souladu s Pověřením Ministerstva zemědělství vydaným Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem (dále jen ÚHÚL) č. j. 1103/2014-MZE- 16211 ze dne 10. 1. 2014, Předmětem činnosti organizační složky státu ÚHÚL Brandýs nad Labem bodů 19 a 20, zákonem č. 149/2003 Sb. v platném znění (dále jen zákon) a jeho prováděcími vyhláškami č. 29/2004 Sb. v platném znění, č. 393/2013 Sb. a č. 132/2014 Sb. (dále jen vyhláška) vykonává ÚHÚL odborné úkony a kontrolu v oblasti ochrany a reprodukce genofondu lesních dřevin a odborné úkony a kontrolu v oblasti nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin. ÚHÚL je ve smyslu zákona a vyhlášky tzv. pověřenou osobou (zákon, 30, odst. 1). Na základě výše uvedeného vykonával ÚHÚL v oblasti nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin v roce 2014 činnosti uvedené v 30, odst. 2) zákona, podle kterého pověřená osoba: a) koordinuje Národní program, b) provádí hodnocení Národního programu a předkládá ho ministerstvu ( 2a odst. 3), c) ukládá opatření k záchraně ohroženého genetického zdroje lesních dřevin ( 2b odst. 3), d) zařazuje ( 2c odst. 1), mění ( 2e odst. 1) nebo zrušuje zařazení ( 2e odst. 2) genetického zdroje do Národního programu, e) vede ústřední evidenci ( 2d odst. 4, 2g odst. 2, 2i odst. 2, 6 odst. 6, 18 a 24 odst. 3), f) ukládá předání dokumentace o genetických zdrojích a vzorků genetických zdrojů ( 2g odst. 3), g) přijímá oznámení právního nástupce o úmrtí fyzické osoby nebo zániku právnické osoby, která je účastníkem Národního programu ( 2g odst. 4), h) přijímá oznámení dodavatelů o zamýšleném sběru semenného materiálu, odběru částí rostlin a vyzvedávání sadebního materiálu z přirozeného zmlazení a oznámení dodavatelů o zamýšleném sloučení reprodukčního materiálu a odběru částí rostlin při následném vegetativním množení, i) je oprávněna být přítomna při sběru semenného materiálu, odběru částí rostlin nebo vyzvedávání sadebního materiálu z přirozeného zmlazení z uznaných zdrojů reprodukčního materiálu kategorie identifikovaný, selektovaný, kvalifikovaný nebo testovaný, ~ 3 ~

j) vystavuje potvrzení o původu reprodukčního materiálu získaného z uznaných zdrojů reprodukčního materiálu a vede o tom evidenci, k) vystavuje nové potvrzení o původu reprodukčního materiálu pro oddíly získané sloučením oddílů a pro oddíly získané následným vegetativním množením, pro které bylo vystaveno potvrzení o původu, a vede o tom evidenci, l) uznává zdroje identifikovaného, selektovaného, kvalifikovaného a testovaného reprodukčního materiálu, prodlužuje dobu uznání a zrušuje uznání, m) přiděluje uznaným jednotkám evidenční čísla, n) slučuje uznané zdroje reprodukčního materiálu do jedné uznané jednotky, o) doporučuje omezení mýtní úmyslné těžby v porostech uznaných jako zdroj selektovaného a testovaného reprodukčního materiálu nebo navrhuje stanovení ochranné lhůty v těchto porostech, p) povoluje mýtní úmyslnou těžbu v porostech uznaných jako zdroj selektovaného a testovaného reprodukčního materiálu, nebo v porostech uznaných jako zdroj selektovaného a testovaného reprodukčního materiálu, kde došlo ke stanovení ochranné lhůty, q) vyhlašuje genové základny a stanovuje způsob hospodaření v genových základnách, r) plní práva a povinnosti, které pro ni vyplývají z přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví prováděcí pravidla ke směrnici Rady 1999/105/ES, pokud jde o poskytování úřední pomoci mezi úředními subjekty ( 25c odst. 1), s) na základě pověření ministerstva vykonává dozor nad dodržováním ustanovení tohoto zákona, předpisů vydaných k jeho provedení a rozhodnutí vydaných na jejich základě a v případě zjištění nedostatků předává tyto informace orgánu veřejné správy v oblasti nakládání s reprodukčním materiálem, t) vykonává kontrolu ( 31), u) ukládá zvláštní opatření ( 36 odst. 2 a 3). Veškeré údaje související s reprodukčním materiálem lesních dřevin mající vztah k povinnostem pověřené osoby jsou archivovány jednak v analogové podobě a zároveň jsou uloženy v digitální podobě v databázi ERMA2. ~ 4 ~

2 Uznané zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin 2.1 Rejstřík uznaných zdrojů reprodukčního materiálu Ústřední evidenci uznaných jednotek na území České republiky vede pověřená osoba v Rejstříku uznaných zdrojů reprodukčního materiálu, přičemž u každé uznané jednotky eviduje druh dřeviny, kategorii reprodukčního materiálu (dále jen RM), typ zdroje RM, evidenční číslo, polohu, nadmořskou výšku nebo výškové pásmo, plochu, původ a v případě testovaného RM údaj o tom, zda jde o geneticky modifikovaný organismus. Od 1. 1. 2014 byl zprovozněn nový systém evidence reprodukčního materiálu ERMA2, který je veřejně přístupný na internetovém portálu Ministerstva zemědělství na adrese http://eagri.cz/public/app/uhul/erma2. Obr. 2. 1 úvodní stránka veřejné internetové aplikace ERMA 2. 2.1.1 Zdroje reprodukčního materiálu kategorie identifikovaný Nejnižší stupeň kvalitativní selekce představuje kategorie zdroje reprodukčního materiálu (dále jen ZRM) identifikovaný. Za zdroj identifikovaného reprodukčního materiálu se uznávají zdroje semen nebo porosty zařazené do fenotypové třídy C. Za zdroj identifikovaného reprodukčního materiálu je možné uznat také porosty fenotypové třídy A nebo B všech dřevin mimo tak zvané vybrané dřeviny (smrk ztepilý, borovice lesní, modřín opadavý), nebyly-li uznány jako zdroj selektovaného nebo testovaného reprodukčního materiálu. ~ 5 ~

K 31. 12. 2014 eviduje pověřená osoba v DS ERMA 2 71 002,50 ha plochy zdroje typu porost v 7 485 uznaných jednotkách a 478 uznaných jednotek zdroje typu zdroj semen. Tabulka č. 2. 1. 1 Zdroje RM kategorie identifikovaný (ha) Typ zdroje 2014 Porost A 115,73 Porost B 2564,19 Porost C 68322,58 Celkem 71 002,50 identifikovaný Zdroj semen 478 Počet stromů ve 14154 zdrojích semen Významnější informací, než počet uznaných jednotek typu zdroje zdroj semen, je počet stromů v nich. Jejich počet v jedné uznané jednotce vysoký, přičemž trend vývoje počtu stromů ve zdrojích semen je vzrůstající. Jedná se o uznané jednotky, které jsou pestrou směsí jedinců rostoucích na různých místech, v několika katastrálních územích, v různých nadmořských výškách. Vzhledem k nekvalitě tohoto typu zdroje a nevhodnosti využití pro lesní hospodářství je reprodukční materiál použitý pro obnovu lesa nebo zalesňování pocházející z těchto zdrojů je pro vlastníka lesa tou nejhorší investicí. Graf č. 2.1.1 podíl fenotypových tříd zdrojů RM kategorie identifikovaný, typ zdroje porost Podíl fenotypových tříd Porost A Porost B Porost C 2.1.1.1 ZRM kategorie identifikovaný porost jehličnatých dřevin V roce 2014 byly evidovány zdroje reprodukčního materiálu (dále jen ZRM) kategorie identifikovaný u 13 druhů jehličnatých dřevin. Celková plocha ZRM této ~ 6 ~

kategorie činila 4 264,60 ha. V přehledu ZRM dle dřevin se vyskytují i smrk ztepilý, borovice lesní a modřín evropský, jejichž reprodukční materiál je dle zákona č. 149/2003 Sb. možné uvádět do oběhu pouze v kategorii selektovaný, kvalifikovaný nebo testovaný. Obdobně zákon o lesích zařazuje tyto dřeviny mezi tzv. vybrané, u kterých je možné k obnově lesa a k zalesňování použít pouze reprodukční materiál pocházející ze zdrojů kategorie selektovaný, kvalifikovaný nebo testovaný, a to i pro vlastní potřebu. Legislativa však do 31. 12. 2013 nezakazovala uznávat ZRM těchto dřevin v kategorii identifikovaný. Použití reprodukčního materiálu pocházející z těchto zdrojů je však výjimečné, a to pouze na základě povolení Ministerstva zemědělství v případě nedostatku reprodukčního materiálu kategorií selektované a výše. Uznávání takových zdrojů již neprobíhá. Smrk ztepilý (Picea abies) Plocha ZRM smrku ztepilého činila v roce 2014 v kategorii identifikovaný 424,20 ha. Borovice lesní (Pinus sylvestris) Plocha ZRM borovice lesní činila v roce 2014 v kategorii identifikovaný 50,34 ha. Modřín opadavý (Larix decidua) Plocha ZRM modřínu opadavého činila v roce 2014 v kategorii identifikovaný 90,89 ha. Ostatní jehličnaté Plocha ZRM kategorie identifikovaný ostatních jehličnatých druhů dřevin v roce 2014 byla 3 654,17 ha. Nejvýznamněji zastoupenou dřevinou z této skupiny dřevin je jedle bělokorá, která dosahuje plochy 2 048,70 ha. ~7~

Tabulka č. 2. 1. 1. 1 Zdroje RM kategorie identifikovaný porost jehličnatých dřevin (ha) Druh dřeviny 2014 Smrk ztepilý 424,20 Borovice lesní 50,34 Modřín opadavý 90,89 Jedle bělokorá 2048,70 Ostatní jehličnaté 1650,47 Celkem 4 264,60 Graf č. 2. 1. 1. 1 Zdroje RM kategorie identifikovaný - porost jehličnatých dřevin Podíl dřevin Smrk ztepilý Borovice lesní Modřín opadadvý Jedle bělokorá Ostatní jehličnaté 2.1.1.2 ZRM kategorie identifikovaný - porost listnatých dřevin V roce 2014 byly evidovány ZRM kategorie identifikovaný u 47 druhů listnatých dřevin. Celková plocha ZRM této kategorie činila 66 737,89 ha. Buk lesní (Fagus sylvatica) Buk lesní, jako jedna z hlavních listnatých dřevin v České republice, dosáhl v roce 2014 plochy ZRM kategorie identifikovaný 22 710,51 ha. Dub letní (Quercus robur) Dub letní představuje hospodářsky významný listnatý druh dřeviny zejména nižších poloh. V roce 2014 dosáhla plocha ZRM kategorie identifikovaný 9 124,07 ha. Dub zimní (Quercus petraea) Stejně hospodářsky významným druhem dubu jako je dub letní je v ČR dub zimní. V roce 2014 dosáhla plocha ZRM kategorie identifikovaný 12 690,02 ha. Ostatní listnaté Plocha ZRM kategorie identifikovaný ostatních listnatých druhů dřevin v roce 2014 byla 22 213,29 ha. Nejvýznamněji zastoupenou dřevinou z této skupiny dřevin je bříza bělokorá, která dosahuje plochy 5 585,75 ha. ~ 8 ~

Tabulka č. 2. 1. 1. 2 Zdroje RM kategorie identifikovaný - porost listnatých dřevin (ha) Druh dřeviny 2014 Buk lesní 22710,51 Dub letní 9124,07 Dub zimní 12690,02 Bříza bělokorá 5585,75 Ostatní listnaté 16627,54 Celkem 66 737,90 Graf č. 2. 1. 1. 2 Zdroje RM kategorie identifikovaný - porost listnatých dřevin Podíl dřevin Buk lesní Dub letní Dub zimní Bříza bělokorá Ostatní listnaté 2.1.2 Zdroje reprodukčního materiálu kategorie selektovaný Nejrozšířenějším a nejčastěji využívaným zdrojem reprodukčního materiálu lesních dřevin používaného k obnově lesa je zdroj reprodukčního materiálu kategorie selektovaný. Za zdroj selektovaného reprodukčního materiálu se uznává pouze porost zařazený do fenotypové třídy A nebo B, který vyhovuje požadavkům na genetickou a morfologickou kvalitu, polohu, rozlohu, věk, strukturu a zdravotní stav a vyhovuje z hlediska vhodnosti stanoviště. Podle původu, objemové produkce, morfologických znaků a zdravotního stavu se porost při fenotypové klasifikaci zařazuje do fenotypových tříd, a to A, B, C nebo D. Porosty fenotypové třídy A jsou hospodářsky vysoce hodnotné porosty, které jsou autochtonní, nebo nejsou-li autochtonní, vynikají množstvím nebo kvalitou produkce, morfologickými znaky či odolností. Porosty fenotypové třídy B jsou porosty nadprůměrné objemové produkce a morfologických znaků a dobrého zdravotního stavu. Porosty fenotypové třídy B je možné se souhlasem vlastníka zdroje v rámci stejné přírodní lesní oblasti, stejného lesního vegetačního stupně, téhož druhu dřeviny a téhož vlastníka zdroje sloučit do jedné uznané jednotky. Porosty fenotypové třídy A se neslučují, a proto jeden porost tvoří vždy jednu uznanou jednotku. ~ 9 ~

K 31. 12. 2014 je evidováno 71 109,22 ha plochy zdroje typu porost v 6 991 uznaných jednotkách. Plocha porostů fenotypové třídy činí A je 8 514,79 ha. Porostů fenotypové třídy B je uznáno 62 594,43 ha. Tabulka č. 2. 1. 2 Zdroje RM kategorie selektovaný (ha) Druh dřeviny 2014 Porost A 8514,79 Porost B 62594,43 Celkem 71109,22 selektovaný Graf č. 2. 1. 2 Zdroje RM kategorie selektovaný podíl fenotypových tříd porostů Podíl fenotypových tříd Porost "A" Porost "B" 2.1.2.1 ZRM kategorie selektovaný - porost jehličnatých dřevin V roce 2014 byly evidovány ZRM kategorie selektovaný u 13 druhů jehličnatých dřevin. Celková plocha ZRM této kategorie činila 51 261,46 ha. Smrk ztepilý (Picea abies) Smrk ztepilý jako hlavní jehličnatá dřevina v České republice dosáhl plochy ZRM kategorie selektovaný 39 652,51 ha. Borovice lesní (Pinus sylvestris) Borovice lesní jako druhá lesnicky nejvýznamnější jehličnatá dřevina v České republice dosáhla plochy ZRM kategorie selektovaný 7 748,85 ha. Modřín opadavý (Larix decidua) Plocha ZRM kategorie selektovaný této dřeviny činila v roce 2014 1 840,31 ha. ~ 10 ~

Ostatní jehličnaté Plocha ZRM kategorie selektovaný ostatních jehličnatých druhů dřevin byla v roce 2014 v součtu 2 019,79 ha. Nejvýznamněji zastoupenou dřevinou z této skupiny dřevin je jedle bělokorá, jejíž ZRM kategorie selektovaný dosahují plochy 1 585,95 ha. Tabulka č. 2. 1. 2. 1 Zdroje RM kategorie selektovaný - porost jehličnatých dřevin dle fenotypových tříd A a B (ha) Druh dřeviny 2014 A B Celkem Smrk ztepilý 4218,53 35433,98 39652,51 Borovice lesní 527,49 7221,36 7748,85 Modřín opadavý 259,84 1580,47 1840,31 Jedle bělokorá 223,76 1362,19 1585,95 Ostatní jehličnaté 86,70 347,14 433,84 Celkem 5 316,32 45 945,14 51 261,46 Graf č. 2. 1. 2. 1 Zdroje RM kategorie selektovaný - porost jehličnatých dřevin Podíl dřevin Smrk ztepilý Borovice lesní Modřín opadadvý Jedle bělokorá Ostatní jehličnaté 2.1.2.2 ZRM kategorie selektovaný - porost listnatých dřevin V roce 2014 byly evidovány ZRM kategorie selektovaný u 33 druhů listnatých dřevin. Celková plocha ZRM této kategorie činila 19 847,75 ha. Buk lesní ( Fagus sylvatica ) Buk lesní, jedna z hlavních listnatých dřevin v České republice, dosáhl plochy ZRM kategorie selektovaný 13 586,18 ha. ~ 11 ~

Dub letní (Quercus robur) V roce 2014 dosáhl dub letní plochy ZRM kategorie selektovaný 2 373,90 ha. Dub zimní (Quercus petraea) V roce 2014 dosáhl plochy ZRM kategorie selektovaný 2 071,84 ha. Ostatní listnaté Plocha ZRM kategorie selektovaný ostatních listnatých druhů dřevin v roce 2014 byla 1 815,83 ha. Nejvýznamněji zastoupenou dřevinou z této skupiny dřevin je jasan ztepilý, který dosahuje plochy 494,47 ha. Tabulka č. 2.1.2.2 - Zdroje RM kategorie selektovaný - listnatých dřevin dle fenotypových tříd A a B (ha) Druh dřeviny 2014 A B Celkem Buk lesní 2537,67 11048,51 13586,18 Dub letní 226,46 2147,44 2373,90 Dub zimní 209,98 1861,86 2071,84 Jasan ztepilý 10,00 484,47 494,47 Ostatní 214,36 1107,00 1321,36 listnaté Celkem 3 198,47 16 649,28 19 847,75 Graf č. 2. 1. 2. 2 - Zdroje RM kategorie selektovaný porost listnatých dřevin Podíl dřevin Buk lesní Dub letní Dub zimní Jasan ztepilý Ostatní listnaté 2.1.3 Zdroje reprodukčního materiálu kategorie kvalifikovaný ~ 12 ~

Za zdroj kvalifikovaného reprodukčního materiálu lze uznat pouze typ zdroje semenný sad, rodič rodiny, klon, ortet, směs klonů, který vyhovuje požadavkům na postup při založení zdroje a při jeho dalším udržování, jakož i požadavkům na jeho genetickou a morfologickou kvalitu, polohu, rozlohu, věk, strukturu a zdravotní stav a který splňuje podmínku vhodnosti stanoviště. 2.1.3.1 ZRM kategorie kvalifikovaný rodiče rodiny / klony K 31. 12. 2014 je v databázi Rejstříku uznaných zdrojů reprodukčního materiálu evidováno 8 688 kusů klonů. Z toho je 6 080 ks jehličnanů a 2 608 ks listnáčů. Celkem jsou registrovány klony pro 34 druhů dřevin, z toho 10 jehličnatých a 24 listnatých druhů. Hlavním důvodem pro uznávání klonů je zakládání semenných sadů. Proto je v návaznosti na projekty zakládání nových semenných sadů prováděno uznávání tohoto typu zdroje. Tabulka č. 2. 1. 3. 1a Zdroje RM kategorie kvalifikovaný klon jehličnatý (ks) Druh dřeviny 2014 Smrk ztepilý 2551 Borovice lesní 1877 Borovice blatka 80 Borovice černá 2 Borovice vejmutovka 17 Jedle bělokorá 233 Jedle obrovská 15 Modřín evropský 999 Douglaska tisolistá 305 Zerav obrovský 1 Celkem jehličnany 6 080 Graf č. 2.1.3.1a Zdroje RM kategorie kvalifikovaný - klon jehličnatý (ks) ~ 13 ~

Podíl dřevin Smrk ztepilý Borovice lesní Borovice blatka Borovice černá Borovice vejmutovka Jedle bělokorá Jedle obrovská Modřín evropský Tabulka č. 2. 1. 3. 1b Zdroje RM kategorie kvalifikovaný klon listnatý (ks) Druh dřeviny 2014 Buk lesní 279 Dub letní 53 Dub slavonský 102 Dub zimní 64 Jilm habrolistý 33 Jilm drsný 263 Jilm vaz 56 Lípa malolistá 364 Lípa velkolistá 69 Javor klen 448 Javor mléč 7 Jasan ztepilý 121 Třešeň ptačí 305 Jeřáb břek 71 Jeřáb oskeruše 27 Jabloň lesní 6 Hrušeň polní 29 Bříza bradavičnatá 130 Olše lepkavá 60 Olše šedá 5 Topol osika 7 Topol černý 89 Topoly šlechtěné 11 Vrba sp. 9 Celkem listnáče 2 608 Celkem jehličnany a 8 688 listnáče Graf č. 2. 1. 3. 1b Zdroje RM kategorie kvalifikovaný klon listnatý (ks) ~ 14 ~

Podíl dřevin Buk lesní Dub letní Dub slavonský Dub zimní Jilm habrolistý Jilm drsný Jilm vaz Lípa malolistá Lípa velkolistá Javor klen Javor mléč Jasan ztepilý Třešeň ptačí Jeřáb břek Jeřáb oskeruše Jabloň lesní Hrušeň polní Bříza bradavičnatá Olše lepkavá Olše šedá Topol osika Topol černý Topoly šlechtěné Vrba sp. 2.1.3.2 ZRM kategorie kvalifikovaný semenné sady Semenný sad se zakládá podle dokumentace registrované a schválené pověřenou osobou. Za zdroj kvalifikovaného reprodukčního materiálu ho lze uznat pouze, pokud je jeho stav v souladu se zaregistrovanou a schválenou dokumentací, tzn., že mimo jiné zůstal zachován potřebný počet a skladba klonů s dobrým zdravotním stavem a semenný sad je ve věku, kdy nastoupila plodnost, na které se podílí nadpoloviční většina zastoupených klonů. Semenné sady je nutné obhospodařovat tak, aby bylo dosaženo cíle semenného sadu. Od založení semenného sadu do fáze jeho uznání jako zdroje kvalifikovaného reprodukčního materiálu uplyne poměrně dlouhá doba, proto jsou v databázi ERMA2 evidovány i neuznané, avšak v souladu s ~ 15 ~

platnou legislativou a podle u pověřené osoby zaregistrované a schválené dokumentace založené semenné sady. K 31. 12. 2014 je v Rejstříku uznaných zdrojů evidováno 130 semenných sadů o celkové ploše 308,35 ha. Semenné sady jsou založeny pro 9 jehličnatých a 13 listnatých druhů dřevin. Jehličnaté dřeviny s plochou 253,80 ha a plocha semenných sadů listnatých dřevin činí 54,55 ha. Tabulka č. 2.1.3.2a Zdroje RM kategorie kvalifikovaný semenné sady jehličnaté (ha/ks) Druh dřeviny Plocha semenných sadů/ z toho Počet semenných sadů/ z toho registrovaných registrovaných 2014 2014 Borovice blatka 1,32 2 Borovice lesní 97,47/5,3 28/2 Douglaska tisolistá 2,24 2 Jedle bělokorá 1,6 1 Jedle obrovská 2,34 1 Borovice limba 4,65 1 Modřín evropský 80,77/6,95 24/4 Smrk ztepilý 63,6/18,97 24/8 Borovice vejmutovka 1,05/1,05 1/1 Celkem jehličnaté 253,8/31,03 84/15 Tabulka č. 2.1.3.2b Zdroje RM kategorie kvalifikovaný semenné sady listnaté (ha/ks) Druh dřeviny Plocha semenných sadů/ z toho Počet semenných sadů / z toho registrovaných registrovaných 2014 2014 Buk lesní 6,83 4 Jeřáb břek 2,42/1,64 3/2 Hrušeň obecná 0,6 1/1 Jilm habrolistý 1,69 2 Jilm horský 8,74/1,12 6/1 Jilm vaz 2,75/1,15 2/1 Javor klen 6,54/1,94 5/2 Lípa srdčitá 9,95/4,07 7/3 Lípa velkolistá 1,35 1 Olše lepkavá 1,4 1 Topol osika 0,93/0,67 2/1 Jeřáb oskeruše 0,87 1 Třešeň ptačí 10,48/3,82 11/4 Celkem listnaté 54,55/15,01 46/15 Celkem 308,35/46,04 130/30 ~ 16 ~

Graf č.2.1.3.2a Zdroje RM kategorie kvalifikovaný - semenné sady (ha) Podíl dřevin Jehličnaté Listnaté Graf č.2.1.3.2b Zdroje RM kategorie kvalifikovaný - semenné sady (ks) Podíl dřevin Jehličnaté Listnaté 2.1.3.3 ZRM kategorie kvalifikovaný směsi klonů Směsi klonů podléhají při uznávání jako zdroje kvalifikovaného reprodukčního materiálu obdobné proceduře, jako semenné sady. Platí i tady, že před založením směsi klonů musí být registrována dokumentace objektu pověřenou osobou. V roce 2014 bylo v České republice evidováno 25 uznaných směsí klonů pro 5 druhů dřevin - topol osika (1 ks), smrk ztepilý (14 ks), topol černý (6 ks), topoly šlechtěné (2 ks) a vrba bílá (2 ks), o celkové ploše 17,77 ha. Ve stavu registrovaných jsou 2 ks směsi klonů smrku ~ 17 ~

ztepilého a 1 ks směsi klonů jilmu drsného. V roce 2014 byla uznána pověřenou osobou jedna směs klonů dřeviny topol černý. 2.1.4 Zdroje reprodukčního materiálu kategorie testovaný V roce 2005 byl uznán první zdroj reprodukčního materiálu lesních dřevin kategorie testovaný. Jedná se o směs klonů rodu topol ze sekcí Aigeiros a Tacamahaca založenou a spravovanou VÚLHM výzkumnou stanicí Kunovice. Užití tohoto testovaného zdroje reprodukčního materiálu je možné po celé České republice podle přírodně klimatických podmínek. Z tohoto původního zdroje pocházejí prozatím všechny další uznané zdroje testovaného reprodukčního materiálu šlechtěných topolů. V roce 2014 byly uznány 3 zdroje testovaného reprodukčního materiálu. Tabulka č. 2.1.4 zdroje reprodukčního materiálu kategorie testovaný Typ zdroje Dřevina Množství (ks) Rodičovský strom Topol šlechtěný 6 (TPS) Klon Topol šlechtěný 34 (TPS) Směs klonů Topol šlechtěný (TPS) 1 2.1.5 Druh vlastnictví zdrojů reprodukčního materiálu 2.1.5.1 Podíl druhu vlastnictví v kategoriích ZRM identifikovaný a selektovaný Uvedené grafy znázorňují podíly druhu vlastnictví uznaných zdrojů reprodukčního materiálu v kategoriích identifikovaný a selektovaný. ~ 18 ~

Graf č.2.1.5.1a druh vlastnictví u ZRM identifikovaný (%) Podíl druhu vlastnictví Státní - LČR Ostatní státní Právnické osoby ostatní Obce a města Fyzické osoby Graf č. 2.1.5.1b druh vlastnictví u ZRM selektovaný (%) Podíl druhu vlastnictví Státní - LČR Ostatní státní Právnické osoby ostatní Obce a města Fyzické osoby Je patrné významné zastoupení vlastnictví uznaných zdrojů reprodukčního materiálu obou kategorií ve správě institucí majících právo hospodařit s lesy ve vlastnictví státu, a to téměř 95% v případě ZRM identifikovaných a cca 82% ZRM selektovaných. Dalším významným vlastníkem uznaných zdrojů, zejména zdrojů selektovaného reprodukčního materiálu, jsou obce a města. Těžiště uznaných zdrojů reprodukčního materiálu lesních dřevin určeného k obnově lesa a zalesňování leží tedy zejména ve veřejném sektoru (97% identifikovaných a 89% selektovaných zdrojů). ~ 19 ~

2.1.5.2 Podíl kategorií ZRM identifikovaný a selektovaný podle druhu vlastnictví U jednotlivých druhů vlastnictví jsou zaznamenávány určité odchylky v podílech kategorií ZRM. Níže uvedené grafy znázorňují podíly kategorií ZRM dle základních druhů vlastnictví. Graf č.2.1.5.2a, b, c, d podíl kategorií ZRM identifikovaný a selektovaný podle druhu vlastnictví (%) Státní - LČR Identifikovaný Selektovaný Ostatní státní Identifikovaný Selektovaný ~ 20 ~

Právnické osoby ostatní Identifikovaný Selektovaný Obce a města Identifikovaný Selektovaný Fyzické osoby Identifikovaný Selektovaný ~ 21 ~

2.1.6 Využívání zdrojů reprodukčního materiálu ke sběru semenného materiálu Tabulka č. 2.1.6 uvádí podíl využívání zdrojů reprodukčního materiálu z jejich celkového počtu. Potenciál zdrojů je relativně vysoký a jejich využívání ke sběru semenného materiálu je poměrně nízké. Tabulka č. 2.1.6 Využívání zdrojů reprodukčního materiálu ke sběru semenného materiálu (%) Dřevina ZRM Identifikovaný ZRM Selektovaný ZRM Kvalifikovaný 2014 2014 2014 Smrk ztepilý 0 9,58 0,28 Borovice lesní 0 9,22 2,86 Dub letní 11,32 9,92 0 Dub zimní 8,35 13,31 0 Buk lesní 6,89 5,70 0 2.1.7 Podíl kategorií reprodukčního materiálu na celkových sběrech semenného materiálu Tabulka č. 2.1.7. uvádí podíly kategorií reprodukčního materiálu na celkových sběrech. Podíl identifikovaného reprodukčního materiálu listnatých dřevin je vysoký. Tabulka č. 2.1.7 Podíl kategorií reprodukčního materiálu na celkových sběrech semenného materiálu (%) Dřevina ZRM Identifikovaný ZRM Selektovaný ZRM Kvalifikovaný 2014 2014 2014 Smrk ztepilý 0 99,98 0,02 Borovice lesní 0 76,44 23,56 Dub letní 85,34 14,66 0 Dub zimní 42,62 57,38 0 Buk lesní 87,06 12,94 0 ~ 22 ~

3 Genové základny 3.1 Ústřední evidence genových základen Ústřední evidenci vyhlášených genových základen (dále jen GZ) na území České republiky vede pověřená osoba. U každé GZ jsou evidovány druhy dřevin, přírodní lesní oblast, lesní vegetační stupně, vlastník a zásady hospodaření ve vyhlášené GZ. Ústřední evidence je vedena v databázi ERMA2 a od 1. 1. 2014 je veřejně přístupná na stránkách portálu www.eagri.cz. K 31. 12. 2014 je na území České republiky v souladu s platnou legislativou vyhlášeno 130 genových základen, pro 20 druhů dřevin o celkové ploše 59 859,26 ha. ~ 23 ~

4 Aktualizace ústřední evidence Ústřední evidenci uznaných zdrojů reprodukčního materiálu lesních dřevin na území České republiky, vyhlášených genových základen, vydaných potvrzení o původu a vydaných nových potvrzení o původu, o oddílech reprodukčního materiálu u dodavatelů v držení a oddílech reprodukčního materiálu uváděných do oběhu vede pověřená osoba. Rejstřík uznaných zdrojů reprodukčního materiálu je veřejně přístupný, přičemž každý má právo si dle 18, odst. 3 zákona č. 149/2003 Sb., pořizovat z rejstříku opisy a výpisy údajů. Ústřední evidence uznaných zdrojů reprodukčního materiálu je vedena na ústředí pověřené osoby Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem jednak v digitální podobě v databázi ERMA2 a v analogové podobě archivací pověřenou osobou vydaných Dokladů o uznání zdroje reprodukčního materiálu. Orgány veřejné správy byly povinny dle 11, odst. 5) zákona platného před novelizací s účinností do 31. 12. 2013 zaslat jedno vyhotovení rozhodnutí o uznání pověřené osobě. Rozhodnutí o uznání vydaná orgány veřejné správy v období od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2013 jsou archivována na ústředí Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů v Brandýse nad Labem, rozhodnutí vydaná před tímto datem jsou archivována ve Výzkumném ústavu lesního hospodářství a myslivosti v Kunovicích. Ústřední evidence vyhlášených genových základen je vedena obdobně jako u uznaných zdrojů na ústředí pověřené osoby Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem jednak v digitální podobě v databázi ERMA2 a v analogové podobě archivací Dokladů o vyhlášení vydaných pověřenou osobou. Orgány veřejné správy byly povinny dle 11, odst. 5) zákona platného před novelizací s účinností do 31. 12. 2013 zaslat jedno vyhotovení rozhodnutí o vyhlášení pověřené osobě. Rozhodnutí o vyhlášení vydaná orgány veřejné správy v období od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2013 jsou archivována na ústředí Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů v Brandýse nad Labem, rozhodnutí vydaná před tímto datem jsou archivována ve Výzkumném ústavu lesního hospodářství a myslivosti v Kunovicích. Ústřední evidence vystavených potvrzení o původu a vystavených nových potvrzení o původu je vedena v digitální podobě v databázi ERMA2, kdy pověřená osoba Potvrzení o původu vystaví přímo v systému ERMA2. Potvrzení o původu vydaná orgány veřejné správy v období účinnosti zákona do 31. 12. 2013 jsou archivována v digitální podobě v systému ERMA2. Ústřední evidence oddílů reprodukčního materiálu, které jsou u dodavatelů v držení a jsou uváděny do oběhu, je stejně jako u všech předchozích vedena v databázi ERMA2. Dodavatelé jsou povinni pověřené osobě předat údaje do 15. 1. každého kalendářního roku se stavem k 31. 12. kalendářního roku předcházejícího. Tyto údaje jsou tipovány do databáze ERMA2 buď ručně samotnými dodavateli přes webové rozhraní na portálu Ministerstva zemědělství eagri nebo pracovníky pověřené osoby na základě analogových podkladů dodavatelů anebo jsou dodavateli načítány ve výměnném formátu *.XML. Tato možnost je pro účastníka systému výhodná, neboť zde dochází k logickým kontrolám a kontrolám vnitřních vazeb. ~ 24 ~

5 Lesní semenářství 5.1 Produkce semenného materiálu Rok 2014 byl charakterizován výrazně nadprůměrnou produkcí semenného materiálu smrku ztepilého, nadprůměrnou produkcí semenného materiálu borovice lesní a znovu významně nadprůměrnou produkcí žaludů dubu letního. Naopak u jedle bělokoré a buku lesního sběr semenného materiálu zdaleka nenaplnil orientační potřebu lesního hospodářství. Údaje o produkci semenného materiálu jsou uvedeny v tabulce č. 5.1, grafické vyjádření je uvedeno v grafech číslo 5.1 a, b, c, d. Tabulka č. 5. 1 produkce semenného materiálu (kg) Rok 2014 ORP * Smrk ztepilý 150214 46000 Borovice lesní 78978 40000 Jedle bělokorá 7711 65000 Buk lesní 30657 56000 Dub letní 172475 85000 Dub zimní 68746 55000 * Orientační roční potřeba šišek/semen Údaje o produkci semenného materiálu jsou čerpány z Rejstříku vystavených potvrzení o původu. U jehličnanů se jedná o údaj o množství sklizených šišek a jejich orientační roční potřeby, u listnáčů se jedná o množství semen. Rejstřík vystavených potvrzení o původu je od 1. 1. 2014 přístupný na webové adrese http://eagri.cz/public/app/uhul/erma2/pop v systému evidence reprodukčního materiálu ERMA2. 200000 Graf č. 5. 1 a, b, c, d porovnání produkce semenného materiálu a orientační roční potřeby dřevin SM, BO, BK, DB 150000 100000 50000 Orientační roční potřeba Sběr Smrk ztepilý 0 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 ~ 25 ~

100000 80000 60000 40000 20000 Orientační roční potřeba Sběr Borovice lesní 0 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 160000 140000 120000 100000 80000 60000 40000 20000 0 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Orientační roční potřeba Sběr Buk lesní 200000 150000 100000 50000 Orientační roční potřeba Sběr Dub letní 0 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 5.2 Kontrola získávání reprodukčního materiálu lesních dřevin Výkon kontroly sběru reprodukčního materiálu ze zdrojů identifikovaného, selektovaného, kvalifikovaného a testovaného reprodukčního materiálu je podle zákona oprávněna provádět pověřená osoba. Kontroly získávání reprodukčního materiálu byly prováděny dle zákona č. 255/2012 Sb. o kontrole kontrolní řád, zákona č. 500/2004 Sb., v platném znění - správní řád, zákona č. 149/2003 Sb. o uvádění reprodukčního materiálu lesních dřevin do oběhu ~ 26 ~

v platném znění a dle schválené interní Metodiky kontrol dodavatelů. Výstupem kontrol byly vždy Protokoly o kontrole, kde byly zaznamenány zjištěné skutečnosti a byly následně podkladem pro vystavení nebo nevystavení potvrzení o původu. V průběhu roku 2014 vykonala pověřená osoba při sběru semenného materiálu, odběru částí rostlin nebo vyzvedávání z přirozeného zmlazení z uznaných zdrojů kategorie identifikovaný, kategorie selektovaný, kvalifikovaný nebo testovaný 412 kontrol dodavatelů reprodukčního materiálu lesních dřevin (dále jen RMLD). Nejčastějšími zjištěnými pochybeními bylo nesprávné uvedení množství sbíraného semenného materiálu, nesprávné místo a čas sběru semenného materiálu, nedodržování lhůt pro oznámení sběru a podání žádosti o vystavení potvrzení o původu, chybně uvedené evidenční číslo uznané jednotky, sběr semenného materiálu bez platné licence. ~ 27 ~

6 Lesní školkařství 6.1 Školkařská činnost Na základě údajů předkládaných pověřené osobě (ÚHÚL) vlastníky licencí pro uvádění RMLD do oběhu lze konstatovat, že školkařskou činností se v roce 2014 zabývaly právnické a fyzické osoby na 303 školkařských provozovnách (252 dodavatelů vlastnících alespoň jednu provozovnu). 6.2 Plocha lesních školek Celková plocha školkařských provozů uvádějících RMLD do oběhu k 1. 1. 2014 byla 1816,52 ha, z toho bylo 1453,73 ha produkční plochy. Mimo venkovních produkčních ploch bylo evidováno 3,90 ha skleníků, 18,90 ha fóliovníků a 9,22 ha pařenišť. Tabulka č. 6. 2 plocha lesních školek Jednotka ha Rok 2014 Fóliovníky 18,90 Skleníky 3,90 Pařeniště 9,22 Volné plochy 1421,71 Produkční plocha 1 453,73 Celková plocha 1 816,52 školek ~ 28 ~

6.3 Rozpěstovaný sadební materiál Množství rozpěstovaného sadebního materiálu ve školkařských provozech dle dřevin a věku jednoho a dvou let k 1. 1. 2014 je uvedeno v tabulce číslo 6.3. Pro přehlednost jsou tyto údaje znázorněny v porovnání s orientační roční potřebou sazenic v grafech číslo 6. 3 a, b, c, d. Tabulka č. 6. 3 rozpěstovaný sadební materiál (ks) Jednotka Kusy Rok 2014 Orientační roční potřeba sazenic Věk materiálu Jednoletý Dvouletý Smrk ztepilý 78565825 65437072 38000000 Borovice lesní 36029337 31216500 25500000 Jedle bělokorá 7199322 10985362 6000000 Ostatní jehličnaté 8160017 4974145 4000000 Buk lesní 31510541 38983645 38000000 Dub letní 36100013 10599926 12000000 Dub zimní 17206190 5607246 10000000 Ostatní listnaté 17346546 11049948 8000000 Celkem jehličnaté 129954501 112613079 73500000 Celkem listnaté 102163290 66240765 68000000 Celkem 232 117 791 178 853 844 141 500 000 Pozn. údaje z Hlášení dodavatele v DS ERMA, orientační roční potřeba sazenic je určena z plochy obnovy lesa a zalesnění včetně nezdarů a z minimálních hektarových vyhláškou č. 139/2004Sb. daných počtů sazenic Graf č. 6. 3 a, b, c, d rozpěstovaný jednoletý sadební materiál SM, BO, BK, DB 90000000 80000000 70000000 60000000 50000000 40000000 30000000 20000000 10000000 0 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Orientační roční potřeba Jednoletý Smrk ztepilý ~ 29 ~

45000000 40000000 35000000 30000000 25000000 20000000 15000000 10000000 5000000 0 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Orientační roční potřeba Jednoletá Borovice lesní 70000000 60000000 50000000 40000000 30000000 20000000 10000000 0 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Orientační roční potřeba Jednoletý Buk lesní 40000000 35000000 30000000 25000000 20000000 15000000 10000000 5000000 0 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Orientační roční potřeba Jednoletý Dub letní ~ 30 ~

V případě hlavní hospodářské jehličnaté dřeviny smrku ztepilého je množství rozpěstovaného sadebního materiálu s ohledem na ztráty v dalších letech pěstování na hranici odpovídající potřebě. U borovice lesní je množství rozpěstovaného jednoletého sadebního materiálu s ohledem na ztráty v dalších letech pěstování v lesních školkách pro umělou obnovu lesa a zalesňování dostačující, viz graf č. 6. 3 a, b. U hlavních listnatých dřevin buku lesního a dubu letního jsou patrné výkyvy v množství rozpěstované produkce, v zásadě kopírující úrody semenného materiálu. Poslední údaje ukazují množství rozpěstované produkce s ohledem na ztráty v dalších letech pěstování na úrovni požadované lesním hospodářstvím, u dubu letního množství rozpěstované produkce v posledním roce výrazně převýšilo roční potřebu, viz graf č. 6. 3 c, d. Podrobné informace o rozpěstovaném reprodukčním materiálu hlavních druhů lesních dřevin členěné podle přírodních lesních oblastí a lesních vegetačních stupňů jsou uvedeny v příloze č. 10. 2. ~ 31 ~

7 Uvádění reprodukčního materiálu do oběhu 7.1 Licence Základním předpokladem pro nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin (RMLD) je vlastnictví licence k této činnosti. K 31. 12. 2014 bylo v ústřední evidenci dodavatelů Ministerstva zemědělství registrováno 575 držitelů těchto licencí, přičemž 275 držitelů jsou fyzické osoby a 300 jsou osoby právnické. Rejstřík držitelů licencí pro nakládání s RMLD je od 1. 1. 2014 přístupný na webové adrese http://eagri.cz/public/app/uhul/erma2/licence v systému evidence reprodukčního materiálu ERMA2. Obr. 7.1 náhled do veřejné části Rejstříku držitelů licencí v DS ERMA ~ 32 ~

7.2 Uvádění sadebního materiálu do oběhu Po dobu platnosti přechodného ustanovení v zákoně, kdy je reprodukční materiál shromážděný před účinností zákona možné uvádět do oběhu do 31. 12. 2015, je reprodukční materiál uváděn do oběhu buď s průvodním listem (RM shromážděný dle zákona) nebo s listem o původu (RM v režimu přechodného ustanovení). Množství reprodukčního materiálu uvedeného do oběhu školkařskými subjekty v podmínkách České republiky je uvedeno v tabulce č. 7. 2. Uvedená čísla představují množství sadebního materiálu uvedeného do oběhu pouze subjekty provozujícími školkařskou činnost a neobsahují množství RM uvedené do oběhu následně firmami provádějícími služby vlastníkům lesa obnovu lesa a zalesnění. Tabulka č. 7.2 množství reprodukčního materiálu uvedeného do oběhu Jednotka kusy Rok 2014 Druh dokumentu Průvodní list List o původu Celkem (za dřevinu) (dle ES 105/1999) (dle 82/1996 Sb.) Smrk ztepilý 41860589 1844853 43705442 Borovice lesní 21023385 139720 21163105 Jedle bělokorá 4948549 21025 4969574 Ostatní jehličnaté 1586265 1145 1587410 Buk lesní 38108768 0 38108768 Dub letní 14634105 306 14634411 Dub zimní 9078401 0 9078401 Ostatní listnaté 10499877 7439 10507316 Celkem jehličnaté 69418788 2006743 71425531 Celkem listnaté 72321151 7745 72328896 Celkem 141 739 939 2 014 488 143 754 427 Z uvedených čísel je zřejmé, že s blížícím se rokem 2015 postupně dochází ke zmenšování podílu reprodukčního materiálu vzniklého před účinností zákona, zejména je tento trend patrný u listnatých dřevin, kde vzhledem k celkovému objemu tento materiál téměř vymizel. Avšak ani u jehličnatých dřevin není podíl takového materiálu vysoký, dodavatelé musí vzít konec platnosti přechodného ustanovení na vědomí. Celkově se na uvádění RM do oběhu v roce 2014 podílelo 354 držitelů licence, z toho 256 se školkařskou provozovnou. ~ 33 ~

7.3 Vývoz a dovoz reprodukčního materiálu Pohyb reprodukčního materiálu lesních dřevin mezi ČR a členskými státy ES, popř. ČR a třetími zeměmi, začal být centrálně evidován v souladu s platnými legislativními předpisy od roku 2004. V předkládané zprávě jsou soustředěny veškeré dostupné informace týkající se jak obchodní výměny reprodukčního materiálu mezi ČR a členskými státy ES, tak obchodu ČR se třetími zeměmi za období roku 2014. 7.3.1 Obchodní výměna RM lesních dřevin mezi členskými zeměmi ES Uvedená činnost (pravidla pro předávání informací mezi příslušnými úřady členských zemí ES) je po formální stránce upravena nařízením Komise 1598/2002. Činnost byla průběžně zajišťována po celý rok 2014, komunikace probíhala především prostřednictvím e-mailové pošty, údaje byly přijímány i odesílány na standardizovaném formuláři. V nutných nebo nejasných případech probíhala potřebná komunikace v rozšířeném rozsahu dle vzájemných potřeb. Uváděná data jsou oficiálními údaji veškerých případů, které byly v případě vývozů z ČR nahlášeny dodavateli v ČR v rámci jejich zákonných povinností pověřené osobě (popř. zjištěny v rámci kontrol dodavatelů), v případě dovozů nahlášeny našimi zahraničními partnery (příslušnými úředními místy zemí ES). Veškerá dokumentace je založena v analogové podobě. Údaje z hlášení byly využity v rámci realizovaných kontrol dodavatelů k ověření deklarovaných údajů. Vývozy osiva a sazenic do zemí ES Celkem bylo vyvezeno 539 230 ks sazenic, nejvíce borovice lesní a olše lepkavé a 8 615 kg osiva, nejvíce buku lesního a dubu zimního. Dovozy osiva a sazenic ze zemí ES Dovozy představovaly 2 583 kg semenného materiálu, nejvíce dubu letního a dovoz sadebního materiálu nebyl pověřené osobě nahlášen. 7.3.2 Mezinárodní obchod - třetí země Dovoz reprodukčního materiálu z třetích zemí do ČR probíhá v souladu s Rozhodnutím Rady 2008/971/EC (přímé dovozy do zóny ES). Přímý dovoz reprodukčního materiálu nebyl pověřené osobě nahlášen. Dovoz v souladu s Rozhodnutím Komise 2008/989/ES (tedy na základě dovozního povolení MZe) nebyl do ČR v roce 2013 realizován. U vývozů z ČR do třetích zemí nemají dodavatelé stanovenou povinnost tyto údaje předávat. ~ 34 ~

8 Kontrola dodavatelů Pověřená osoba vykonala v roce 2014 45 kontrol dodavatelů ve smyslu dodržování ustanovení zákona a vyhlášky. Při kontrolách bylo postupováno v souladu se zákonem a vyhláškou, dále v souladu se zákonem o kontrole číslo 255/2012 Sb., v součinnosti s ostatními orgány státní správy. Nejčastěji zjištěnými porušeními dodržení ustanovení zákona a vyhlášky bylo uvádění nesprávného množství reprodukčního materiálu v držení (inventury) a reprodukčního materiálu uvedeného do oběhu (nesprávně vyplněné průvodní listy), nepředložení údajů o reprodukčním materiálu v držení a o reprodukčním materiálu uvedeném do oběhu, nesprávné uvedení původu reprodukčního materiálu uvedeného do oběhu a reprodukčního materiálu v držení, zjištění reprodukčního materiálu bez prokázaného uvedení jeho původu. 9 Národní program ochrany a reprodukce genofondu lesních dřevin V souvislosti s účinností zákona od 1. 1. 2014 byl do šesti měsíců Ministerstvem zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí vyhlášen dne 26. 6. 2014 Národní program ochrany a reprodukce genofondu lesních dřevin na období 2014 2018 (dále jen Národní program ). Tento Národní program zajišťuje oblast ochrany a reprodukce genetických zdrojů lesních dřevin v souladu s právními předpisy, mezinárodními úmluvami a dohodami a národními strategiemi České republiky. Na Národní program navazuje dokument nazvaný Zásady, kterými se na základě 2j zákona č. 149/2003 Sb., o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin, ve znění pozdějších předpisů stanovují pravidla pro poskytování dotací na ochranu a reprodukci genofondu lesních dřevin na období 2014 2018 (dále jen Zásady ). Zásady byly podepsány ministrem zemědělství 27. Srpna 2014. Národní program je ucelený systém, podporující ve svých důsledcích uznávání geneticky kvalitních zdrojů reprodukčního materiálu, sběr geneticky kvalitního reprodukčního materiálu, jeho uchování a reprodukci, a také vyhlašování genových základen. Za tím účelem jsou oprávněným vlastníkům genetických zdrojů poskytovány finanční příspěvky v souladu se Zásadami. Národní program podporuje ochranu a reprodukci genetických zdrojů jednak v místě svého původního výskytu, tak zvaně in situ (lesní porosty, rodiče rodiny, ortety, klony, genové základny) a také mimo místo svého původního výskytu, tak zvaně ex-situ. Za účelem vhodného způsobu ochrany a reprodukce genetických zdrojů ex-situ byla zřízena Národní banka osiva a explantátů lesních dřevin provozovaná určenou osobou. Určenou osobou je Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., přičemž část banka osiva je vybudována ve výzkumné stanici Kunovice a část banka explantátů je provozována ve Strnadech. ~ 35 ~

10 Souhrn ÚHÚL Brandýs nad Labem je ve smyslu zákona tzv. pověřenou osobou, která vykonává v oblasti nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin řadu činností. Provozuje databázi ERMA2, kde jsou evidovány všechny údaje o reprodukčním materiálu, tzn. od uznaných zdrojů reprodukčního materiálu, přes vystavená potvrzení o původu, údaje o rozpěstované produkci až po informace o reprodukčním materiálu uvedeném do oběhu. Dále uznává zdroje reprodukčního materiálu kategorií identifikovaný, selektovaný, kvalifikovaný nebo testovaný, vyhlašuje genové základny a vystavuje Potvrzení o původu. Povinností pověřené osoby je též výkon kontroly a dozoru nad dodržováním ustanovení zákona. Od 1. 1. roku 2014 došlo ke změně zákona zejména ve smyslu ustanovení Národního programu zachování a reprodukce genofondu lesních dřevin a změny kompetencí ve výkonu státní správy. Pověřenou osobou i nadále zůstal Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem. V souvislosti s touto změnou byl zprovozněn nový systém evidence reprodukčního materiálu ERMA2 přístupný na webové adrese http://eagri.cz/public/app/uhul/erma2. 11 Prameny Údaje uvedené v této Informaci o nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin České republiky jsou čerpány z databáze evidence reprodukčního materiálu ERMA2. 12 Přílohy 1. Seznam zkratek dřevin použitých v příloze č. 3. 2. Rozpěstovaný sadební materiál hlavních druhů dřevin podle přírodních lesních oblastí a lesních vegetačních stupňů 3. Uznané zdroje v České republice členěné dle přírodních lesních oblastí, dřevin a kategorií reprodukčního materiálu tabulky č. 1 až 41, uznané zdroje v České republice členěné na jehličnaté, listnaté dřeviny a ~ 36 ~

12.1 Seznam zkratek dřevin použitých příloze č. 3 Zkratka Český název Vědecký název AK Trnovník akát Robinia pseudoacacia L. BB Javor babyka Acer campestre L. BK Buk lesní Fagus sylvatica L. BKS Borovice Banksova Pinus Banksiana Lamb. BL Borovice blatka Pinus rotundata Link. BO Borovice lesní Pinus sylvestris L. BOB Borovice bělokorá Pinus leucodermis Antonie BOC Borovice černá Pinus nigra Arnold BOH Borovice halabská Pinus halepensis Mill. BOK Borovice kalabrijská Pinus brutia Ten BOM Borovice montereyská Pinus radiata D.Don BON Borovice kanárská Pinus canaricensis C.Smith BOP Borovice pokroucená Pinus contorta Loud. BOS Borovice přímořská Pinus pinaster Ait BOX Borovice rumelská Pinus peuce Griesebach BR Bříza bělokorá Betula pendula Roth. BRC Bříza karpatská Betula carpatica BRK Jeřáb břek Sorbus torminalis (L.) Cra BRP Bříza pýřitá Betula pubescens BRX Bříza pýřitá Betula pubescens Ehrh. CDA Cedr atlaský Cedrus atlantika Carr. CDL Cedr libanonský Cedrus libani A.Richard CER Dub cer Quercus cerris L. CES Dub cesmínový Quercus ilex DB Dub letní Quercus robur L. DBB Dub bahenní Quercus palustris Muenchh. DBC Dub červený Quercus rubra L. DBJ Dub jadranský Quercus virgiliana DBK Dub korkový Quercus suber DBM Dub mnohoplodý Quercus polycarpa DBP Dub pýřitý Quercus pubescens Willd DBS Dub slavonský Quercus robur f. slavonica DBT Dub žlutavý Quercus dalechampii DBX Dub cer Quercus cerris L. DBZ Dub zimní Quercus petraea Liebl. DG Douglaska tisolistá Pseudotsuga menziesii Fran HB Habr obecný Carpinus betulus L. HR Hrušeň obecná Pyrus communis L. JAL Jalovec obecný Juniperus communis L. JB Jabloň lesní Malus sylvestris Mill. ~ 37 ~

JD Jedle bělokorá Abies alba Mill. JDJ Jedle ojíněná Abies concolor (Gord.) Eng JDK Jedle kavkazská Abies nordmanniana Steven JDO Jedle obrovská Abies grandis Lindl. JDR Jedle řecká Abies cephalonica Loud. JDS Jedle španělská Abies pinsapo Boiss JDV Jedle vznešená Abies procera Rehd. JDX Jedle řecká Abies cephalonica Loud. JIV Vrba jíva Salix caprea L. JL Jilm habrolistý Ulmus minor Mill. JLD Jilm horský Ulmus glabra Huds. JLH Jilm horský Ulmus glabra Huds. JLV Jilm vaz Ulmus laevis Pallas JR Jeřáb ptačí Sorbus aucuparia L. JRD Jeřáb dunajský Sorbus danubialis JRP Jeřáb prostřední Sorbus intermedia (EHRH.)PERS. JS Jasan ztepilý Fraxinus excelsior L. JSA Jasan americký Fraxinus americana L. JSU Jasan úzkolistý Fraxinus angustifolia Vahl. JSX Jasan úzkolistý Fraxinus angustifolia Vahl. JV Javor mléč Acer platanoides L. JVJ Javor jasanolistý Acer negundo L. KJ Kaštanovník jedlý Castanea sativa Mill. KL Javor klen Acer pseudoplatanus L. KOS Borovice kleč Pinus mugo Turrax KR Keře NULL KS Jírovec maďal Aesculus hippocastanum L. LMB Borovice limba Pinus cembra L. LP Lípa srdčitá Tillia cordata LPM Lípa malolistá Tilia cordata Mill. LPS Lípa stříbrná Tilia tomentosa Moench. LPV Lípa velkolistá Tilia platyphyllos Scop. MD Modřín evropský Larix decidua Mill. MDE Modřín opadavý x japonský Larix x eurolepis MDJ Modřín japonský Larix kaempferi (Lamb.) Carr. MDS Modřín sibiřský Larix sibirica Ledeb. MDX Modřín japonský Larix kaempferi (Lamb.) Carr. MK Jeřáb muk Sorbus aria (L.) Crantz MOA Morušovník bílý morus alba MON Morušovník černý Morus nigra MOR Morušovník červený Morus rubra OL Olše lepkavá Alnus glutinosa (L.) Gaert OLS Olše šedá Alnus incana (L.) Moench OLZ Olše (křestice) zelená Duschekia alnobetula OR Ořešák královský Juglans regia L. ORC Ořešák černý Juglans nigra L. ~ 38 ~

OS Topol osika Populus spp. OSK Jeřáb oskeruše Sorbus domestica L. PIN Borovice pinie Pinus pinea L. PJ Pajasan žláznatý Ailanthus altissima Mill. PL Platan javorolistý Platanus acerifolia Willd. SM Smrk ztepilý Picea abies Karst. SMC Smrk černý Picea mariana Mill. SME Smrk Englmanův Picea Engelmannii Engelm. SMI Smrk sitka Picea sitchensis Carr. SMO Smrk omorika Picea omorica (Pancic)Purk SMP Smrk pichlavý Picea pungens Engelm. SMS Smrk sivý Picea glauca (Moench) Voss STO Střemcha obecná Padus avium STR Střemcha pozdní Prunus serotina Ehrh. TP Topol bílý Populus spp. TPC Topol černý Populus spp. TPE Topol šedý Populus x canescens (Aiton) Smith TPK topol kanadský Populus x canadensis TPS topoly kanadské -euroamericana Populus spp. TPS topoly šlechtěné Populus (hybr.) TPX ostatní topoly nešlechtěné Populus spp. TR Třešeň ptačí Prunus avium L. TS Tis červený Taxus baccata L. VJ Borovice vejmutovka Pinus strobus L. VR ostatní vrby Salix. sp. diversa VR vrba bílá Salix alba VRC Vrba černající Salix myrsinifolia VRD Vrba dvoubarevná Salix bicolor VRE Vrba šedá Salix elaeagnos VRH Vrba křehká Salix fragilis VRK Vrba košíkařská Salix viminalis VRL Vrba lýkovcová Salix daphnoides VRN Vrba nachová Salix purpurea VRO Vrba popelavá Salix cinerea VRP Vrba pětimužná Salix pentandra VRS Vrba slezská Salix silesiaca VRT Vrba trojmužná Salix triandra VRU Vrba ušatá Salix aurita ZO Zerav obrovský Thuja plicata D.DON ~ 39 ~

12.2 Rozpěstovaný sadební materiál hlavních druhů dřevin podle přírodních lesních oblastí a lesních vegetačních stupňů Na základě požadavků lesnického provozu byly do této zprávy doplněny údaje o množství rozpěstovaného sadebního materiálu ve věku jednoho roku podle hlavních hospodářských dřevin, přírodních lesních oblastí a lesních vegetačních stupňů. V kombinaci s ročními výhledy potřeb sadebního materiálu ve stejném členění může tato informace poskytnout obraz o kvalitativním a kvantitativním naplňování potřeb vlastníků lesa při umělé obnově a zalesňování. Roční výhledy potřeb umělé obnovy lesa a zalesňování jsou zpracovány pro hlavní hospodářské dřeviny smrk ztepilý, borovice lesní, jedle bělokorá, dub letní, dub zimní a buk lesní. Při interpretaci prezentovaných hodnot je potřeba si uvědomit, že se jedná o množství jednoletého sadebního materiálu, že pro umělou obnovu lesa a zalesňování je obvykle používán sadební materiál starší, a že mezi jednotlivými lety pěstování dochází ke ztrátám a tedy ke snižování počtu jedinců (orientačně např. 30% mezi prvním a druhým rokem pěstování). ~ 40 ~