Také se Vás děti ptají Ale proč? Petra Balčíková
Autor: Petra Balčíková www.butwhy.eu
Předmluva Milí rodiče, dovolte mi úvodem pár slov, než se s dětmi pustíte do světa zlobení jednoho rozverného chlapečka a malé střapaté holčičky. Tato kniha vznikla z podnětu mých dvojčátek, která milovala mé vymyšlené příběhy. Vždycky, když jsme narazili na nějaké zlobení, tak mě hned napadl zábavný příběh o chlapečkovi nebo holčičce, kteří zlobili úplně stejně, a já musela dětem odvyprávět, jak to s nimi nakonec dopadlo. Z vymýšlení příběhů se u nás doma stal oblíbený rituál. Později si už děti dokonce samy začaly vymýšlet, jaké by mohlo být další a další zlobení. Maminko, řekni nám jak, jak, jak? A já vyprávěla a vyprávěla. Maminko, ale proč? Nevím, kolikrát jste vy od svých dětí slyšeli tuto otázku, ale já nejméně milionkrát. Děti ji prostě milují, zato rodiče dokáže často dostat do úzkých. Právě v mých příbězích by měly děti najít spoustu odpovědí a zároveň poučení. Ale proč si mám stříhat drápky? Ale proč si mám česat vlásky? Ale proč mám jíst zdravě? Párkrát mě slyšely vyprávět příběhy i ostatní maminky a prosily mě, jestli je nemám někde sepsané. Že by je moc rády svým dětem četly, protože věřte, nevěřte, i jejich děti rády zlobily a s nadšením poslouchaly, jak zlobí ostatní. Jednoho dne jsem tedy zasedla a vše sepsala. Texty prošly během času lehkými úpravami tak, aby jim rozuměly úplně všechny děti. Abyste to dobře pochopili, každá maminka má se svými dětmi svůj vlastní osobitý jazyk, a proto výrazy čoko koko nebo drápky by mohly někoho zarazit nebo překvapit. Pokud se na příštích stránkách objeví příběh, který byste raději převyprávěli svým vlastním jazykem, tak to raději místo čtení udělejte a pobavte se s dětmi ještě víc. Původní návrhy obrázků jsem pro děti malovala fixami a pastelkami tak, jak mě to naučila moje maminka. Ty jsou stále k nahlédnutí u nás na webových stránkách www.butwhy.eu.
Všechny příběhy v knize mají jednu zvláštnost. Všechny jsou svou strukturou stejné. V každé vždy naleznete zlobení, problém, který způsobí, řešení se zamyšlením a šťastný konec. Děti milují šťastné konce. příběhy jsou psané tak, aby se v nich dokázalo najít každé dítě a ztotožnit se s hlavními hrdiny. Postavičky nemají jména. Jsou to prostě chlapečkové a holčičky jako Vaše děti. Moje příběhy jsou kraťoučké. Je to proto, že děti v předškolním věku ještě neudrží dlouho pozornost. Proto bychom při čtení měli začít jednoduchým veselým textem, který si Vaše děti budou stále rády dokola opakovat. S pomocí těchto příběhů posílám k Vašim dětem kus svého srdíčka a doufám, že se jejich vyprávění stane Vaším každodenním potěšením. Tuto knihu bych ráda věnovala všem rodičům a jejich dětem, kteří milují rozverné pohádkové příběhy stejně jako já...
Petra Balčíková O Chlapečkovi Autor: Petra Balčíková ilustrace Petra Balčíková Grafický návrh a zlom: Jan Balčík Obálka: Jan Balčík Tisk: Calamarus s.r.o., Praha Vydalo: butwhy s.r.o., Krakovská 583/9, 110 00, Praha 1 1. vydání srpen 2017 Text Petra Balčíková 2017 butwhy s.r.o. 2017 www.butwhy.eu VŠECHNA PRÁVA VYHRAZENA. Kniha obsahuje materiál chráněný mezinárodními smlouvami a místními zákony o autorských právech. Jakékoliv další neautorizované kopírování nebo jiné použití je zakázáno. Žádná část knihy nesmí být reprodukována nebo šířena v žádné podobě a žádnými prostředky, elektronickými či mechanickými, včetně kopírování, nahrávání nebo uchovávání informací a posléze jejich opětovného použití bez výslovného souhlasu autora. Print ISBN 978-80-87787-03-8 PDF ISBN 978-80-87787-04-5 EPUB ISBN 978-80-87787-05-2 UPOZORNĚNÍ: Pozn. autora veškeré informace uvedené v knize O Chlapečkovi slouží výhradně jako nezávazný zdroj informací vyplývající z tématických pohádkových příběhů. Autor knihy nenese žádnou odpovědnost za škody na zdraví čtenáře či třetích osob vyplývajících ze získaných informací knih.
Obsah Jak si chlapeček nechtěl čistit zuby... Jak si chlapeček nechtěl stříhat vlásky... Jak si chlapeček nechtěl stříhat drápy... Jak chlapeček nechtěl papat zdravé jídlo a stal se z něj tlusťoch... Jak si chlapeček nechtěl uklízet auta... Jak chlapeček spolkl penízek... Jak si chlapeček dával igelitovou tašku na hlavu... Jak se chlapeček šťoural v nose... Jak si chlapeček nechtěl utírat zadeček... Jak si chlapeček nechtěl vzít masku na karneval... 8 12 16 20 24 28 32 36 40 44 7
Jak si chlapeček nechtěl čistit zuby Byl jednou jeden chlapeček, a ten si vůbec nechtěl čistit zoubky. Navíc papal pořád samé čoko koko, bonbónky, sušenky a lízátka. A tatínek mu domlouval: Vyčisti si ty zoubky, budeš je mít zkažené a bude ti ošklivě smrdět z pusinky, protože ti tam nakakají bacily. Když budeš chtít dát nějaké holčičce pusinku a ona ucítí ten puch, tak uteče rychle pryč. A chlapeček se smál: Cha, cha, cha, ale mně nebude smrdět z pusinky a určitě mi tam žádné bacily nenakakají. Já si zoubky čistit nechci! 8
9
Jenomže druhý den šel chlapeček do školky a uviděl tam krásnou holčičku. Řekl si, že by jí chtěl dát sladkou pusinku. Přišel k ní, usmál se na ni, když v tom holčička uviděla ty strašlivě špinavé zoubky, ve kterých bylo nakakáno od těch bacilů. Navíc ta pusinka celá ošklivě smrděla. Holčička se zhrozila, zakřičela a utekla pryč. Chlapeček se rozplakal a hned jak přišel domů, tak si zoubky pěkně vyčistil. A od té doby si je čistil pravidelně a už je nikdy neměl smradlavé a špinavé. A když se pak usmál na další holčičky, tak už na sladkou pusinku stály všechny frontu. 10
11
Jak si chlapeček nechtěl stříhat vlásky Byl jednou jeden chlapeček, a ten si vůbec nechtěl stříhat vlasy. Pořád se u toho kroutil, odmlouval tatínkovi, kňoural, že ho to píchá, a tak mu tatínek povídá: Tak ty vlásky nebudeme stříhat a můžeš zůstat, jak jsi. Sice si tě asi budou plést s holčičkou, ale když to nemáš rád, tak se stříhat nemusíš. A chlapeček se radoval: Hurá, tak mě nestříhej, mě si určitě nikdo s holčičkou nesplete. Já jsem přece chlapeček! Cha, cha, cha. A tak chlapečkovi vlásky rostly a rostly, až je měl dlouhé a začal opravdu vypadat jako holčička. 12
3 6 9 15 13
Jednou za ním ve školce přišla kamarádka a radovala se: Jéé, ty jsi nová holčička? Pojď si se mnou hrát. Já ti půjčím svojí panenku. A chlapeček se vztekal: Já přece nejsem žádná holčička, já jsem chlapeček, podívej! Ale holčička se jen smála a neposlouchala ho. Když přišel chlapeček domů, šel za tatínkem a povídá: Tatínku, prosím tě, ostříhej mi ty vlásky. Já už budu opravdu hodný chlapeček. Budu stát jako voják a vůbec se nebudu kroutit, zlobit a fňukat. Já už nechci vypadat jako holčička. Já jsem přece chlapeček. A tak vzal tatínek nůžky a chlapečka krásně ostříhal. A od té doby už si chlapečka nikdo s holčičkou nespletl. Chlapeček zase řádil s kamarády a hráli si se samými klučičími hračkami. 14
3 6 9 15 15
Poděkování Ráda bych poděkovala svým dětem, že mě nikdy nenechaly v pohádkování ustat a jsou mou každodenní inspirací nových a nových příběhů. Dále bych chtěla poděkovat svému manželovi, který vynesl mou knihu na světlo světa. A v neposlední řadě patří mé velké díky všem, kteří mě podporovali, pomáhali mi a společně se mnou věřili, že se ta krásná voňavá knížka jednou narodí. Navštivte náš e-shop. www.butwhy.eu zpět na obsah