Výchova občana republiky skautováním.

Knihovny junáků-skautů československých Čfslo 11. Rediguje Ant. B. Svojsík. Výchova občana republiky skautováním. Napsal ANT. B. SVOISÍK, náčelník Svazu skautů Republiky Československé V Praze 1920. České lidové knihkupectví a antikvariát (Josef Springer), Praha-I., filiálka na Kr. Vinohradech. Tiskl Alois Lapáček, Praha-V.

Knihovny junáků-skautů československých číslo 11. Rediguje Ant. B. Svojsík. Výchova občana republiky skautováním. Napsal ANT. B. SVOISÍK, náčelník Svazu skautů Republiky Československé. S 18 obrázky. V Praze 1920. České lidové knihkupectví a antikvariát (Josef Springer), Praha-L, filiálka na Kr. Vinohradech. Tiskl Alois Lapáček, Praha-V.

Spisek tento vznikl jako přednáška pořádaná spolkem Junák-český skaut" při manifestačním večeru ZA ČESKÝ SKAUTING" pod protektorátem presidenta republiky, pana Dra T. G. MASARYKA ve Smetanově sále Obecního domu pražského ve dnech 14 dubna a 13. května 1919.

Prázdninový tábor 18. oddílu pražského vedený prof. A. B. Svojsíkem v r. 1917. (Dle akvarelu zhotoveného v táboře)

Hlídka náchodských skautů na kladském pomezí. I/dyž 4. července 1776 zvon Svobody rozhlaholil se a jásavým zvukem s věže Independence Hallu ve Filadelfii hlásal ot>čanům budoucích Spojených Sftátů severoamerických svobodu a neodvislost, stál celý národ za svými vůdci jako jeden jediný řetěz, ukutý z článků ocelových. Národ politicky uvědomělý, tělesně zdatný, mravný a pracovitý byl s to sledovati skvělé své vůdce Washingtona, Franklina, Adamse, Jefferona, Putmana a jiné a hotov ke každé oběti za svou svobodu, nejen že jí plnou měrou dosáhl, ale on dovedl ji také uchovati, pěstovati a stal se tak nositelem demokracie, jejíž mohutná vlna v posledních dvou letech přelila se přes Atlantický oceán a smetla neúprosně celou řadu trůnů a privilegií, sice už dávno spuchřelých, ale stále ještě dobře konservovaných pomocí bodáků, klamu a korupce. Vzpomínám letmo revoluce severoamerické, epochálního to zjevu v dějinách lidstva, který vedle jiných příčin mocně působil na revoluci francouzskou. Vzpomínám proto, že revoluce naše, která 28 října dala nám svobodu a neodvislost, má v revoluci americké mnohou obdobu. 1 my máme vůdce skvělé, svého Washingtona, Franklina, své státníky, diplomaty, generály, finančníky. Činy jejich byly heroické, výsledky jejich práce přesahují naše sny. Po této stránce byl národ náš dobře opatřen.

Však pohleďme na národ sáml V rozhodující chvíli vyburcoval všechny své nejlepší instinkty a pudy, vzepjal se nejčistším nadšením, rozhořel nejhoroucnější láskou a semknul se posvátnou svorností. Šel za svými vůdci odhodlaně, mužně, v tuhé kázni a ochotné poslušnosti a žhavé, staleté touhy jeho naplněny jsou. Došel svého cíle, který jako hvězda zářivá, ale na miliony mil vzdálená plál po 300 let všem dobrým duším českým, došel svobody, došel samostatnosti. Velkou úchvatnou chvíli svých dějin, která má historický význam, jako málo jiných v minulosti, naplnil národ náš obsahem velkolepým, úctyhodným. Po úžasném napjetí všech národních sil nastal však odliv. Národ, svléknuv rouchft sváteční, objevil se nám v hávu všedním. A tu táži se nestranných pozorovatelů: Možno říci s všeobecnou platností, že národ náš je opravdu politicky uvědomnělý, je skutečně na veskrz tělesně zdatný, je v celé hloubce duše své mravný, je v celé síle svých možností pracovitý? Nepadne-li tu po každé odpověď kladná, nedivme se! Nezapomeňme, že ten národ byl 300 let vychováván Habsburky, že 300 let žil v stuchlém, morovém ovzduší Rakouska. Rakousko mělo mocné pomocníky, kterými působilo na náš národ; korupci, byrokratism, militarismus, omezování vzdělanosti a j. Přišla válka a s ní persekuce nejhrubšího zrna, hlad, lichva velkých i malých, nezdravé přesuny majetku. Výsledek všeho: Úžasný úpadek morální i tělesný. Nezapomínám oněch skvělých zjevů, ryzích charakterů a křišťálově čistých duší, které jako bleskem zazářily v temnotách, většina národa však utrpěla buď tělesně, nebo mravně, a bohužel na mnoze tělesně i mravně. Nejzřejměji viděti je úpadek tento na mládeži. Ta schátrala nám tělesně podvýživou a dlouho ponese těžké následky vyhladovovacího systému oné ruky podlé msty, která dopadla právě na ni nejtíže a jejíž rány bolí nás nejvíce. Mládeži vzali chléb i knihu, otcové odcházeli dětem, děti téměř odváděli rodičům. Mládež schátrala také mravně. Rozvrat rodiny, školy a celé společnosti musil důsledně přinésti sebou úpadek v mravním cítění a nazírání mládeže. Jak jinak byly by možný hrůzně

otřásající zjevy dětí zlodějů a lupičů? Dětí žebráků ze řemesla? Ony výlevy hrubosti, projevy cynismu, nechuť k práci, lichva, keťasování, prostituce, nezřízená touha po požitcích? Tyto špatné vlastnosti byly většině české mládeži před válkou cizí. Teprve za války rozlezly, se jako zhoubná snět i tam, kde bychom jich nikdy nehledali. Kdo má příležitost stýkati se s mládeží intimně, komu mládež odhaluje i nejbolestnější rány své duše, kdo stýká se zejména s onou mládeží, jež dorůstala nám v posledních pěti letech, dá mi za pravdu. Co tedy jest nám dnes činiti? Dospělým je třeba, aby se převychovali, přeučili. A mládež?. Tu musíme podříditi výchově zcela nové, postavené na jiných základech než dosud, bezpečně jdoucí k jiným cílům než dosavad. Proto jest nám v první řadě obroditi školu, vytýčiti nové směrnice, výuky i výchovy, dáti škole nejen nový ráz, ale také nový podklad, přimknouti školu k životu. Ale čiň co čiň, vždy poběží theorie a prakse proudem ne jedním, ale dvěma proudy paralelními, byť se třeba často stýkaly. Vždy bude výchova školní v jistém smyslu jednostranná, theoretická, odbornická, nemohouc přihlédnouti v plné míře k individualitě, nevidíc, jak mládež sama sobě odkázaná se projevuje, jak jedná. A jedině v činech ukazuje se duše mládeže pravdivě, obnažena. Proto je třeba výchovu školní i rodinnou účelně doplňovati a co nejúžeji spojití výchovu tělesnou s duševní. Dnešní unum necesarium, jedno potřebné, je tedy výchova plně harmonická, kde vedle těla stále uplatňuje se i duch, vedle rozumu cit, kde vedle mozku projevuje se i srdce. Výchova, která dovede sloučiti všechny prvky zdárné výchovy v ucelený promyšlený systém, přihlédající ke každému jednotlivému individuu, tedy výchova v malých skupinách, neboť v masách je výchova charakteru problematická Potřeba harmonické výchovy cítila se již před válkou. Byl to zvláště americký spisovatel, malíř a lovec, Ernest Thompson Seton a britský generál, Sir Baden-Powel, kteří dovedli každý svým způsobem najiti cestu k srdci a duši mládeže, uchvátili ji cele a dáti výchově směr, který je s to mládež ob-

roditi. Setonův systém Woodcraft staví na živojě a zvycích severoamerických Indiánů a je romantičtější, než-li systém Baden-Powellův Scouting, který je sice střízlivější a více přihlédá ke skutečnému životu, ale stejně plně využívá všech daných možností k výchově, stejně opírá se o přírodu a skutečný život jako prvotní skauting americký a došel záhy u všech civilisovaných národů světa úžasného rozšíření. Výrazem skautování rozumí se práce a vlastnosti zálesáků, hraničářů, objevitelů a průkopníků: Použijeme-li jejich základních prvků, podáme hochům soustavu her a cvičení, která hoví jejich touze a přirozeným náklonnostem a má zároveň velký význam vychovávací. Neboť ona právě životem v přírodě, cvičeními tělesnými, hrami podporuje zdatnost tělesnou. Prací, kázní, sebeobětavostí, družnosti vyvinuje charakter. Tedy jistě, dokonalý soulad prvků výchovných a i dokonalý úplný systém. Když jsem se téměř před 10 lety dověděl o skautingu a měl příležitost pozorovati v Anglii jeho účinnou práci a krásné výsledky, řekl jsem si: Když velcí národové, silná rasa anglo-saská, tolik péče věnovali zavedeni skautingu jako výchovné soustavy pro mládež, aby ji osvěžili, obrodili, tím spíše jest toho třeba nám, národu malému." Byl jsem tak šťasten, že jsem první publikoval zprávy 0 skautingu, přednášel o něm, psal odbornou literaturu a konal pokusy a radostno je mi celkem vzpomínati těchto začátků. Když jsem přišel s anglickým základním dílem Scouting for boys" k tehdejšímu universitnímu profesoru Dr. T. O. Masarykovi, přivítal mne slovy: Ach, dílo to už znám a budu podporovati u nás skauting, kdekoliv mám vliv.* Vřele uvítal mé články Dr Kramář, dr. Drtina, dr. Čada, mistr Jirásek, tehdejší poslanec Klofáč a nejen, že o hnutí jevili zájem 1 činně přikládali ruku k dílu. Vděčně vzpomínám tu také těch, kteří věnovali sily své hnutí našemu v jeho prvních počátcích: to zejména p. učitel Štorch, profesoři Maixner, Seifert, Matoušek, dr. Smotlacha, a dr Batěk, a jiní. Také z prvního vůdcovského kursu vyšla řada pracovníků nadšených, kteří pak s hochy se zdarem pra-

covali. Skauting náš český tehdy vynikal opravdovým idealismem, bez něhož není pravý skauting vůbec myslitelný, a což zvláště pro tento systém výchovy mluví, V táborové jídelně Na nábřeží*. se zdarem a krásnými výsledky prováděn byl i neodborníky, staršími studenty, jen když drželi se pravé, bezpečné cesty čistého pravého skautství. A tak cizí sice roub ujal se na plodném štěpu českém

a sliboval nésti bohaté ovoce. Byly tu ještě dvě překážky: Rakousko a jeho úřady. A druhá nemenši poťouchlé kruhy, bohužel, že české které místo skautingu anglického a amerického, zaváděti chtěly německý Wehrkraft, a Pfadpfindry. Se všemi jsme se poctivě vyrovnali, odolali svodům milharistickým a klerikalisujícím (obešli Gottesfurcht a Kaisertreu) zamítli výhody finanční i organisační a přes hrozby, udávání i úlisné lákání zůstali jsme svoji, čeští. Tu pak uprostřed nejhouževnatější práce a slibného rozkvětu našeho mladého ústředí, přišla válka a s ní všeobecně známý tlak shora. Byli jsme vždy súčastněni všech humánních podniků i národních sbírek. Skautům nebylo možno zůstati stranou. Zbývalo jedno z dvojího: Buď ustat v činnosti a začít po čase znovu v neznámých poměrech a nebo najiti způsob, aby čest zůstala zachráněna a souvislost s dobou přítomnou zachována vhodnou součinností. V tom moři lidské bídy, které se světem rozlilo, byla pro skauty cesta jen jediná. Věrni svým skautským slibům, rozhodli jsme se pro činnost humánní. Ani jediného podniku válku podporujícího jsme nebyli účastni, vyhnuli jsme se vojenským cvičením, ani jeden německý povel se u nás neozval. Neušli jsme přes to se strany úřadů šikanám, ale vyhnuli se rozpuštění a to prostředky čestnými. A tak tu stojíme dnes, s čistým štítem a poukazujeme na vykonanou práci a hojné zkušenosti získané za okolností nejnesnadnějších. Skauting vyšel z Ameriky, přešel do Anglie a když vracel se opět do Ameriky, pravili Američané, přijímajíce anglické formy této výchovy: Uvidíte, co teď teprve ze skautingu uděláme. A splnili slovo: Za tu dobu, co nejpřednějši naši lidé skauting pochvalují a doporučují, přibylo v Americe skoro půl milionu skautů. }e na čase ptáti se také české veřejnosti: Co m y ze skautingu uděláme? U nás na půdě k reformám vždy zkypřené, v zemi Husově, Komenského a Českých bratří? Tento výchovný systém prošel vítězně celým světem a zušlechtil celou mladou Anglii i Ameriku a jsem přesvědčen, že mohl by pro své cíle humánní, dobrodějné, pro svou žízeň po pravdě, spravedlnosti a Kráse stati se přímo náboženstvím mlá-

Při stavbě prázdninového tábora. - 13. oddíl pražský 1919.

de že. V něm stajeno je tolik kouzla vábivého a zas tolik plné těžké pravdy životní, že směle můžeme od něho očekávati, že nám vychová občany nejen tělesně zdatné, ale ovládající a vyznávající všecky cno st i, jichž souhrn tvoří pravé demokratické občanství. Vysoce vážené shromáždění dovolí mi, abych názorně dokázal pravdu svých slov a opodstatnil své vývody, jakož i nároky, které chováme vůči československé veřejnosti. * Hlavním prostředkem výchovy skautské je příroda. Příroda je skautovou biblí, v ní nalézáme zákony svého bytí, tajemství zrození i smrti, příroda je nám laskavou přítelkyní, milující matkou, v jejíž sladkou náruč utíkáme se v radosti i žalu. Úplné tělesné zdatnosti naší mládeže dosáhneme pouze návratem k přírodě. Nejlepší příležitost k častému pobytu v přírodě skýtá táboření. Příroda těžce tresce toho, kdo se jí vzdálil, kdo žije život protipřirozený. Naše mládež stráví o prázdninách 6 neděl i déle v ideálních poměrech zdravotních; s vycházkami bývá to i pětina roku, kterou prožíváme v přírodě. Zůstáváme venku i za noci, otužujíce se soustavně, V posledních letech z Prahy jsme vypravili na 150 prázdninových táborů, ale nebylo ani jediné vážné onemocnění. Slunce, vzduch, voda, časté změny póvětrnosti konají ttr své divy a naše mládež vrací se domů zdravá, silná, osmahlá, plna radosti ze života. Postavení prázdninového tábora není věcí snadnou a několikráte změníme řemeslo, než dosáhneme zaslouženého pohodlí v táboře. Tábor je samostatným dílem hochů. Nejdříve jsme drvoštěpy, abychom opatřili si prkna, potřebné dříví na stavivo i palivo. Pak počne práce s úpravou stálých příbytků. Nám velmi se osvědčily nízké domky kombinované ze stanů a dřevěných podsad, z odřezků prken, tyček, z mechu i lesní kůry.

Chata z lesní kůry. Z tábora skautů královéhradeckých.

Bývá to i v menších táborech na 400 až 600 stromků, které nutno porazit, vytahati z houštin, oklestit a spracovat na stavební materiál. I větší stromy porazí a po vodě nebo na vozíku odvlekou na pilu a dají si tam nařezati prkna, potřebná k výrobě stolků, lavic, poliček atd. Bydlení v těchto domcích je hygienicky bezvadné a pro případ trvalejší nepohody skytají útulek bezpečný. Uvnitř pořídí se lůžka, malé stolky, poličky, okolí vkusně se vyzdobí japonskými zahrádkami, se skalkami, mostky, stolečky, takže i kra soci tu mládeže poskytuje se tu výhodná půda k projevu. Ladné uspořádání celého tábora, čistota v něm, úpravnost a účelnost všech předmětů, jsou jistě nejpřitažlivějšfm kouzlem, jež zvyšuje radost chlapcovu z prvního krovu, který si vlastní pílí pořídil. A s tímto volným životem spojen je i přirozený způsob výživy. Zásobování tábora (mám ovšem na mysli normální doby předválečné) obstarají si skauti sami. Ze svých lesů vycházejí, aby si opatřili prostředky nutné k výživě. Je to hlavně chléb, mléko, zelenina všeho druhu, maso, luštěniny a jiné druhy vařiva, které buď na svých bedrech, nebo pomocí soumara dopravují do tábora. Je tu hojně příležitosti poznati lid a vhodně s ním jednati. Tu však nastává nová práce hochům nezvyklá, do které se však brzo vpraví, ba ve které docházejí i jistého stupně virtuosity. Je to vaření. To může se konati primitivně na prostém ohni a skauti znají celou řadu způsobů, jak si ohniště sestrojiti; v táboře prázdninovém, trvalém, postaví si celou krytou kuchyni i s kamny a vyučí se tak hravě řemeslu kamnařskému. Že v přírodě dobře chutná, je známo každému a tak není snad vděčnějších strávníků, nad hochy v táborech. Co není dost okořeněno, okoření se vtipem a z oběda nezbudou než prázdné, očazené hrnce a kotle. Co s nimi? Inu, cvičení trpělivosti! Nezbývá než pěkně k vodě, nádobí opláchnout a pískem, přesličkou vydrhnout.

Aby mládež neztrácela zájem ani o takové prosaické práce, o to skauting pečuje rozmanitými hrami, závody ve vaření a pod. Jak by se mnohá matinka podivila svému jedináčkovi, vidouc ho zápasit s prací, o které se jí nikdy ani nezdálo, že by ji mohl konat. Vzpomeňme však, že v Americe nemajetní studující university konají tuto práci v jídelnách, hotelích na výdělek a pochopíme, že ne Stan ve tvaru domku. - Z tábora 18. oddílu pražského. práce sama je tu účelem, ale prostředkem vštípiti mládeži vědomí, že žádná poctivá práce není ponižující, je-li třeba se jí chopiti. A to věděti zvláště u nás hodně potřebujeme. Aby upravili si pohodlné přechody, kladou skauti lávky, staví mostky, upravují cesty, studánky, čímž se zavděčí i obyvatelstvu. Jičínšií skauti na příklad zřídili při svém posledním prázdninovém táboření v Prachovských skalách 220 schodů, 20 laviček, skautskou stezku a opravili všechny orientační tabulky.

Velmi oblíbeným a užitečným zaměstnáním v táboře je truhlařina a skauti dovedou zhotoviti si i lodi, na kterých vracejí se z táborů domů. Na sto i více kilometrů pustí se až do Prahy, nelekajíce se ani bezpočtu jezů, které jim stojí v cestě. A ti, kdož nenajdou místo na loďkách, svezou se po vorech. Že šatstvo za pobytu venku při tuhé práci trpí, je samozřejmo a tu nedivno, uvidíme-li kdesi ve stínu skauta, jak se horlivě zabývá správkou punčochy a jinde opět amatéra-obu vnik a, anse v potu tváře, ale se zdarem namáhá učiniti potřebným pár svých opotřebovaných střevíců. Neschází tu však také příležitost spatřiti skauty, jak se zabývají praním svého prádla. Pilní řemeslníci postaví si v táboře celou dílnu, ve které zejména dopoledne věnují se pilně pracem rukodělným, jichž význam pedagogický dodnes zůstává nedoceněn a které jsou podstatnou složkou naší výchovy. Mezi námitkami, jež uváděny byly u nás proti zavádění skautingu, byla i ta, že mládež naše nepřináší si ze škol potřebných prací řemeslných, jako je tomu u národů seveřanských. Letmý pohled na naše tábory ukazuje, že na tomto nedostatku našeho školství český skauting neztroskotal. Řemeslnickou dílnu zřídí si skaut i v městě, když opustí slunné stráně a stinné palouky a vrátí se opět domů k své obvyklé práci. V táboře musil mnoho věcí vzíti do ruky, stýskalo by se mu prostě po rukodělném zaměstnání. Věnuje mu tedy volný čas i zde. Souběžně s hnutím skautským, které má na zřeteli hochy, jde v cizině i u nás hnutí, které si všímá dívek. Dívky podobně jako hoši věnují se skautingu, ovšem s případnými obměnami, při nichž zřetel se bere k úkolům budoucí hospodyně, ženy, matky a volný život v táboře poskytuje jim zrovna tolik radostí, rozkoše i užitku jako hochům. Cestují-lt skauti, rozbíjejí tábor putovní, spojujíce tak krásy turistiky s výhodami bydlení v přírodě. Nehoníme však naše hochy stále do práce. Vidíme-li je po větší část dne plně zaměstnané a činné, pilné a snaživé, stihneme je po dobrém obědě při po-

vinném odpočinku, když už všechna práce je vykonána. Plši se vzpomínky, denník, kreslí se a maluje, hledí třeba i Pánu Bohu do oken. Vždyť po vykonané práci, cvičení a vycházce odpočinek blaží a je ho také nezbytně třeba. * Při skautování je důležité dělení mládeže na menší skupiny a účast starších skautů Vaření na polním ohni. Ze života skautu plzeňských. a skautek ve vedení. Organisace jde v té míře do hloubky, že za jednotku výchovnou pokládá družinu, skupinu to 6 10 hochů, kteří žijíce se svým rádcem, zkušenějším hochem, odkázáni jsou často na sebe, druh na druha. Několik družin tvoří oddíl se sar mostatným vůdcem. Oddíly združují se ve sbory a organisace místní, tyto v okresní a krajské (župní), které jsou pak podřízeny společnému ústředí. Veliký význam má také celý systém zkoušek. Zkoušku skládá vůdce ze znalosti základního díla pro skauting, skaut, aby stal se z nováčka skautem

druhotřídním a později prvotřídním; mimo to je řada zkoušek odborných. Každý skaut při zkoušce vykazuje, že umí plovat a to i v šatech, vynésti soudruha na břeh, křísiti zdánlivě mrtvého, znáti dokonale první pomoc, vykonati samostatně a vypsati delší cestu, stanovití světové strany bez pomůcek, posílati a přijímati zprávy na dálku, čisti správně v mapách, zhotoviti plány a náčrtky krajiny, odhadovati. vzdálenosti, výšku, váhu, velikost prostoru, znáti zvířata a květiny, sledovati stopy a správně usuzovati, vykázati schopnosti řemeslné, rozdělati v přírodě oheň s použitím pouze dvou zápalek, upraviti některé pokrmy, střádati si a ukládati úspory v bance, přivésti a vyučiti nováčka, aby se mohl stati skautem. Zkoušky prováděj! se přísně a odměňují se typickými odznaky. Úbor náš je všeobecně znám. Osvědčil se, je praktický, vkusný a levný a nosi jej skauti v celém světě. Pro tělesná cvičení a pobyt v táborech stačí nám kalhoty s pasem, nebo plavky, jichž užívání i na veřejných cvičeních bez závady bylo přijato. * Tělesným cvičením věnujeme velikou péči. Ráno skaut opláchne se vodou a hned čile ve svěžím ranním vánku nastoupí ke cvičení. Vedle přípravných cvičeni úvodních jsou to hlavně cviky tak zvané přirozené a cviky ušlechtilého řeckého pětiboje celé to bohatství krásných cvičení, do přírody zvláště vhodných, z nichž sestavil jsem skautům pořad denních cviků. Vycházíme ze zkušenosti, že člověk, žijícf primitivním způsobem ve své poušti, nebo pralese, nepotřebuje urnélé gymnastiky. Jeho tělo je krásné, souměrně vyvinuto, bej úmyslné péče o vývoj tělesný. Stačí mu přirozený tělocvik, který koná denně, když chodí, běhá, skáče, plove, stoupá na skály a stromy, hází kamenem a oštěpem, zápasí, poráží stromy, staví si obydlí a koná různé práce domácí. Po přípravných cvičeních konáme řadu vydatných cviků, pro horní končetiny. Na to následují cviky rovnováhy, po nich cvičíme chvíli

poklus, nebo střídáme klus schůzí, tak zvaný skautský krok, tedy vesměs cvičení, jež vydatně podporují činnost plic, srdce a výměnu látek v těle, tvorbu krve. Následují cviky trupu, jež provádíme buď ve formě umělé, nebo jako zvedání a nošení cvičenců. Stavba mostu. V pozadí tábor 13. oddílu pražského. Pevnou kostrou tohoto cvičebního pořadu jsou cviky lehkoatletické, nejkrásnější cvičení všech věků. V přírodě házíme diskem, ale ještě častěji kamenem, lehkým neb těžkým různými způsoby, oštěpem nebo skautskou holí. Následuje cvičení, jež nelze žádným jiným nahraditi běh, který cvičíme na rychlost i vytrvalost přimě-

řeně věku cvičenců. K těmto cvikům dojde i při sportovních a junáckých hrách, jimž každodenně věnujeme asi 2 hodiny. Právě běhy, které dlužno v tělocvičnách k vůli prachu vypouštěti, ukazují, že nesmíme pro uzavřené tělocvičny zapomínati cvičišt nejdokonalejšlch, ve volné přírodě. Další oddíl našich cvičení tvoří skoky a to do dálky, výšky, o tyči, přeskoky přes cvičence, přes překážky, přemety, skoky do hloubky atd. Potom cvičí skauti odpory, přetahy a přetlaky tyčí, trámcem a lanem, a rozmanité druhy zápasu, přiměřeně svému věku, mezi jiným box, rohování francouzské, japonský zápas džu-džitsu, u vyspělejších také zápas řecko-římský. Mezi cvičením nesetrváváme na místě, klusem a běhy dostaneme se i na půl hodiny cesty od svého tábora a zvolíme místo vhodné ke koupání v řece neb rybníku. Následuje plování, které je pro skauty uměním povinným a v němž mnozí z nich jsou mistry. Úmyslně volené slézání skal je výbornou průpravou k horolezectví, a je zajímav, že němečtí skauti z pruských rovin se zálibou zajíždějí do českých hor, kde skautování a tábořeni je zajímavější, než v nudných rovinách německých. Přemáhání překážek učí skauty ničeho se nelekati a jiti směle přes všechny nesnáze k cíli. Naši skauti jsou milovníky každého zdravého sportu a provozují je svědomitě. Veslování používají s výhodou při hře na velrybu. Jsou též oddíly vodní, které provozují veslařstvl, kanoistiku a plachtění jako zvláštní obor své všestranné činnosti a které při svých vyjiždkách pěstují i putovní táboření vodní, při řekách i na pobřeží mořském. Máme též obratné a vytrvalé skauty cyklisty, kteří konají vycházky v celých skupinách nebo jednotlivě prokazuji platné služby svým oddílům, a rovněž tak i lyžaře, kteří v Krkonoších, na Šumavě a napřesrok bohdá ve větším počtu i v krásných našich velehorách na Slovensku dovedou uplatniti své zdravé umění, které

uprostřed kouzel královny Zimy má v horských krajích své obzvláštní půvaby. Że v táboře jsme úplní abstinenti, že lihoviny Řemeslné práce v táboře. Truhlárna. Obuvnictví. a tabák jsou tam věci nepřípustné, je samozřejmo a tato cnost, která je tělesné zdatnosti jenom na prospěch, přenáší se do denního života mimotáborového. Zdra-

. vovědě učí se skauti nejen theoreticky, ale také prakticky, celým svým čistým a cudným životem. Své slavnosti konáme odlišně od všech způsobů, jak jsou veřejnosti známy. Jinde vše připravují dospělí, po případě i dělníci, mládež jen zacvičí,. zazpívá a tím bývá úkol její vyčerpán. U nás budují a připravují hoši všechno sami. A již předem v poradách uplatňují své nápady a názory. První náš veřejný tábor v Královské Oboře v r. 1913. postavili skauti během několika hodin. Vše od stanů, kuchyně, dílen, výstavky, brány u vchodu, je dílem hochů, je prací pilných jejich rukou. Při sjezdu anglických skautů v Birminghamu v r. 1913 sešlo se skoro 40 tisíc skautů, kteří tam vybudovali své tábory, dílny, vydávali, tiskli své časopisy, uspořádali rozsáhlou výstavu ze všech oborů, do nichž skauting zasahá, konali svá veřejná cvičení, hry atd., rovněž hlavně prací mládeže. Tof zase cesta po stránce výchovné významná, kterou bude nutno i u nás se brati. Jinak velikých táborů mládeže nepořádáme, neboř není v nich dobře možná výchova individuelnl a nutno jiti spíše způsobem vojenským. Myslím, že jsem podal dostatečný důkaz, že skauting svými vybranými a všestrannými cviky a užitečnou prací tělesnou, jakož i pokud možno s t á- lým pobytem v přírodě, platně přispívá k tělesné zdatnosti mládeže, na které přece závisí blaho národa, co do odolnosti i početnosti. Jako přednost budiž konstatováno, že činí to i tělesnou prací a zvyká tak mládež hleděti životu přímo do očí, učí názoru, že práce a jen práce to je, která nás spasí a která připraví nám šťastnou budoucnost, po níž všichni právem toužíme. Není ani možno jinak, než stále a stále lidu a zejména mládeži pravdu tuto připomínat a práci ji zvykat. * Přicházím k mravní stránce výchovy skautingem. Máme na zřeteli rozum i cit. Skauting poučuje, bystří úsudek, učí rozhodnosti, ale při tom rozechvívá struny citu, učí ob ě t o v n o sti, soucitu, snášelivosti.

Velkou váhu klade na pozorování přírody i života v ní. Skaut dovede stráviti hodinu, pozoruje mravence, motýle a jejich konání. Podobně vábí jej ptactvo, jeho hnízda, mláďata. Není však ničitelem, pušku zaměniljiž dávno fotografickým aparátem, je ochráncem přírody, stejně jako cenných výtvorů lidských. V dílně skautů královéhradeckých. Najde-li v lese zabitého ptáčka, usuzuje, jak asi přišel o život a jda lesem, co chvíli má příležitost k bystrému pozorováni a usuzování. Cvičení sblíží skauta s celou přírodou a naučí jej pravé lásce k veškerenstvu. Mnoho dalo by se docíliti součinností s našimi ochranářskými spolky, kde po vzoru skautů amerických vykonati může naše junáctvo mnoho dobrého. Většina skautských her je toho rázu, že hoví nejen pohybu, ale bystři rozum, cvičí soudnost, zostřuje smysly. Typem junáckých her je hra na

plíženou", při níž jde poprvé o postřeh zrakem, po druhé sluchem a postupně cvičí se všechny schopnosti člověkovy. Skautských her máme veliké množství, mnohé velmi důmyslně kombinované. Skauti pomocí jich se naučí kryti se, využiti každé výhody terénu a přiblížiti se nepozorovaně k plaché zvěři. Největší chloubou skautovou jsou fotografie volně žijících plachých zvířat. Rychlost postřehu cvičí se také při si gna lisování, jež konáme buď jednou nebo dvěma vlajkami. Podobně i signalisování semaforem, signály zvukovými, nebo světelnými za noci, signalisování pomocí heliografů, odraženým světlem slunečním na veliké vzdálenosti. Skauti učí se telefonovati, seznamují se zařízením telefonů polních a Vodní naši junáci při svých letošních jarních slavnostech zřídili dokonce i stanici bezdrátové telegrafie. Noční hlídky v našich táborech náležejí mezi naše nejtěžší povinnosti, ale mají také veliký význam, máme-ii na mysli na příklad jen projev osobní statečnosti, sebezapření, smysl pro povinnost, kteirý musí uplatnit městské dítě v lese za noci, často za hrozné bouře. Neznám vydatnějšího sílení nervů nad naše noční cvičení. Pokud spánku se týče, nepřijde o nic, neboť každý má příležitost vynahradit, co zameškal. Na řádný a dostatečný spánek klademe důraz. Úsudek, odhodlání, rozhodnutí, cvičí se při orientaci v krajině, kde užíváme všech možných způsobů od prostého určení světových stran až ke čtení složitých map, pořizování náčrtků a praktickému vůdcovství bez pomůcek při vycházkách za dne i za noci. Zkoumáme zjevy, které předpovídají změny povětrnosti, vzhlížíme ke hvězdám, sledujeme hvězdné nebe, a užíváme každé příležitosti, abychom mládež učinili nejen zdravější, vzdělanější, ale i lepší. O práci, jako pohybu tělesném zmínil jsem se již napřed. Zde jen připomínám, že poskytujeme hochům příležitost, aby empiricky, samostatně došli způsobu, jakým tu neb onu věc zpracovat. Hovíme primitivismu, jdeme od drvoštěpa přes tesaře k truhláři. Necháme hochy pracovat po způsobu Robinsona, nalézat,

Tábor putovní. - 5. oddíl pražský. vymýšlet, zkoušet a úkol konečně vítězně přemáhat. To je naše škola života. V táborech skautských je veselo po celý den a zvláště za večera rozléhá se odtud veselý zpěv a hudba. V některých táborech rozřešili si i otázku vlastního divadla v přírodě. Tance jako odzemek, kozáček a jiné vhodně doplňují cvičení nebo program táborových

ohňů a krásným rhytmickým cvičením dívek tvoři nádherná letní příroda nejpřirozenější a nejkrásnější rámec Nevýslovný půvab a význam má pro hochy táborový oheň. To je prostě pohádka! Vůdce použije intimní chvíle a posvátné tajemnosti, kdy tma lesa a světlo ohně spolu zápasí a do rozcitlivělých duší mládeže nenápadné vkládá símě dobra, pravdy, a krásy. Mládež sama se tu rozhovoří a záhy mluví hotově, ku podivu zrale, fe to důležitá příprava pro veřejný, politický život, ovšem bez jakéhokoli politického stranictví, neboř politika jest u nás stejně jako v cizině ze skautingu vyloučena Prvním příkazem skautského zákona je pravda. Za nečestnou lež vylučujeme skauta na vždy z rodiny skautské, a pravda musí se jeviti také v celém společenském soužití skautů; v tomto životě veřejném en miniatuře nesmí trvale vítězit přetvářka, pokrytectví, lež a klam, sice by skautské tábory odchovávaly veřejnému životu lnáře, štváče, nepoctivce a demagogy. Ale nemám v tom směru obav. Zkušenost ukázala, že ve skautských táborech mládež záhy naučí se rozuměti idem, jejich povahám i jednání, rozeznávati pravdu a klam, prohlédne na konec i nejrafinovaněji nastrojenou léčku, přijde pravdě na kloub a odsoudí sama ty, kdož nečestně jednali. Při společném životě v táboře, tomto zmenšeném obraze života veřejného, objeví se časem všecky nectnosti našeho života národního, naše vady národní i společenské, ale právě ten způsob, jak přirozeně problemy ty ve skautingu se řeší, činí skauting nepředstižiteliiým prostředkem ve výchově budoucího občan a. V městě zastupuje tento obor naší výchovy k 1 u- b o v n a Při schůzkách panuje nejširší svoboda. Sebevýchova a výchova vzájemná působí tu znamenitě. Zvláště vliv, jímž působí druh na druha, je ve skautingu nesmírný a nedocenitelný. Společný život vyvijí se tu způsobem přirozeným a vůdce dbá, aby neklesl na duchamorné spolkaření. Dobře vedené naše oddíly jsou vzorem samosprávy mládeže, ne však

bezradné, jakou zaváděla si mládež v našich školách po převratu, ale samosprávy s účelným, všestranným programem i vhodnými formami. Naše oddíly jsou malé, demokratické republiky, kde vůdce je pouze zárukou, kontrolou, strážcem myšlenky. Jinak jednají hoši úplně samostatně. Závod v běhu na lesních cestách. Z prázdninového tábora 1912. Je zajisté jasno, že skauting činí vše, aby rozumně vychoval z hocha člověka celého, hotového, bystrého úsudku, rozšafného rozhodování, společenského taktu a hlavn: člověka agilního. Skauting však nezanedbává ani srdce. Učí mládež lásce k bližnímu a dává jí bezpečný návod, jak v nehodě, v neštěstí pomoci. - Mládež v našich družinách naučí se všem způsobům první pomoci. V táboře učí se hotoviti různé obvazy Hoši dovedou počínati si rozumně při panice, vy-

pomáhati při požárech, uči se zachrániti nešťastníka, otráveného jedovatými plyny v hlubině. Naučí se zápasiti s tonoucím a zachrániti jej při životu. Ví, jak si vésti, je-li sám, či se soudruhem, nebo má-li loďku; umí pomáhati, proboh-li se kdo na ledě a pod. V českém skautingu máme několik krásných příkladů hrdinské záchrany života, angličtí skauti vykazují jich na sta. Nestačí však mládež zavázati slibem, že vrhne se od /ážně do vln na pomoc tonoucímu, nebo do hořícího příbytku, je nezbytno ke všem těmto úkolům mládež d&kladně připraviti, jinak často z jednoho neštěstí byía by dvě. Vůdce použije každé příležitosti, aby svým s\ěřincům připomněl, co by se kde mohlo stati a jak by si měli počínat. Na příklad, jsou-li ve větší místnosti při velkém shromážděni lidu, obrátí se náhle k jednomu z nich a zeptá se ho: Co bys dělal, kdyby v onom koutě náhle vypukl oheň?" Kudy bys prchal, komu b/s ve svém nejbližším okolí hleděl pomoci, zvláště je-li tam na blízku stařec, děti, osoby neduživé?" Jiný přiklad: Vůdce stojí na nádraží, blíži se vlak. Vůdce obrátí se na skauta s otázkou: Co bys dělal, kdyby toto dítě skočilo před rozjetou lokomotivu? Jak bjs přiskočil, kam bys je strhl atd.? Takovými otázkami docílíme, že skauti často o podobných případech uvažují a v případě nehody často zasáhnou dříve a rozvážněji, než dospělí. V zemích, kde skauting je již všeobecně rozšířen, není tak snadno možno, aby někde zahynul bez pomoci před očima zmateného a zbabělého množství lidí, jako je tomu často u nás. Skauti i skautky umějí zaváděti umělé dýchání a vlévati tak nový život tam, kde zdá se, že už vyprchal. Poznají, jak pře ná še ti nemocné, lidi v bezvědomí, bez vlády, je-li skaut sám, jak si počínati, jde-li o různá zranění. Jsou-li skauti dva, je práce snazší a zhotoví si po případě i nosítka z nejrůznějšího materiálu. Evangeliem skautským je konati dobré skutky a k tomu se naskýtá v životě mnoho příležitosti. Bohužel, že najde se zvláště v sobeckých dobách dnešních málo

obětavých lidí; a mládež naše dovede zaplakati nad hrdinou povídky, pro nějž autor dovedl vzbuditi zájem, ale netečně chodí kol bídy lidské a nevidí strádání druhů ve své největší blízkosti. Skaut vyspraví plot za to, že směl na pozemku majitele postaviti si tábor, pomůže učedníkovi tlačiti těžký Zápas. Z prázdninového tábora 1912. vozík. Zastaví-li se cizinec v rozpacích na ulici velkoměsta, hnedle je tu skaut, postaví se rovně jako svíčka, salutuje a ptá se svým typickým: čím bych mohl prospěti? Snaží se, aby si zasloužil jména moderního rytíře. Stařečkovi pomůže tlačiti trakař s nákladem do vrchu. Staré ženě naseká dříví, nebo převede ji přes frekventovanou křižovatku velkoměsta. Žíznivému koni ochotně naleje vody, vozkovi na kluzké cestě podkládá sjíždějící vůz. Svým zpěvným druhům, ptákům v lese vyrobí budky a navěsí je na stromy. Rolníkovi pomůže na polních pracích. Dámě pomůže nést dítě, zaopatří jí lístek, zkrátka snaží se denně vykonati dobrý čin, jak káží mu naše zákony.

Naše vycházky nejsou pouhé výlety, jsou to účelné podniky s mnohostranným programem, kde k cestě pro osvěženi a zábavu připojujeme návod, jak v životě jednati s lidmi. Koupání na př. není nám jen sportem, ale přičleníme k němu zároveň zachraňování, cvičíme skoky do vody, potápění, plování pod vodou, vynášení předmětů nebo soudruha z vody a konečné zavazujeme skauty slibem, pomáhati jiným v neštěstí. Každému cvičení, každé vycházce připravíme program a ovzduší, aby nejen sílila, vzdělávala a bavila, ale názorně vedla konati dobro, a morálně povznášela. A užíváme každé příležitosti, abychom mládež učinili nejen zdravější, vzdělanější, ale i lepší. Při dvoudenní vycházce vystaví na potoce místo brodu, nebo jiného nesnadného přechodu můstek a zavděčí se tak obyvatelstvu z okolí. Řádně vedené naše oddíly smějí do lesa i tam, kde byl jinému obecenstvu vstup zakázán a skauti zváni byli na venek i v těžkých dobách válečných za nedostatku potravin, kdy návštěvníkům měst byl pobyt na venku odpírán. A opravdoví skauti vázali ráno na konci svého šátku uzel a rozvázali jej teprve, když vykonali toho dne dobrý čin. Mnozí skauti přiznali mi, jak celý nový svět otevřel se jim, když poctivě plnili tuto krásnou svoji povinnost. Nevědomky cítili rozkoš z toho, jak se zdokonalovali. Na počátku války byl to také Červený kříž, kterému naši skauti jako významné mezinárodní instituci věnovali své služby. Tehdy jsme ovšem netušili, že bude vlajky, kterou respektuje i divoch, zneužito k prospěchům osobním. Dali jsme se do služeb vdovám a sirotkům po českých vojínech, mrzákům, slepcům, chudým studentům, strádajícím umělcům, ve prospěch ústavu Jedličkova. V době převratu od 28. října pamětlivi jsouce hesla svého: Buď připraven", byli skauti mezi prvními na místě a poskytovali veřejnosti platné služby. Ve dne, v noci zaměstnáni byli v úřadovnách Národního výboru, viděls je na nádraží, v úřadech, na policii, na ulici jako pořadatele, jindy jako posly, byli k ruce sokolským strážím, zkrátka všude, kde bylo potřebí přiložiti ruku k dílu, byl skaut hotov vykonati vše, co se

na něm žádalo. A získali si jména pracovníků spolehlivých a vytrvalých. Vůdce učí skautskou mládež všímafi si všech událostí veřejných, vede jej k činné účasti při nich a vštěpuje jim přesvědčení, že i nejmenší chlapec neb dívka muže značně prospěti velikému našemu dílu národnímu. Tělocvičné hry v táboře. Vyhlídkí ie stanu. Do znaku zvolil jsem našim skautům starobylý znak českých hraničářů Chodů-Psohlavců, hrdinných obránců českých hranic proti Němcům: psí hlavu chodskou nakreslenou Mikulášem Alešem. Ve spojení se všesvětovým znakem skautským zdobiti bude prsa našich skautů a jsem přesvědčen, že české junáctvo ověnčí starobylý tento český znak mnohými svěžími vavříny.

Vylíčil jsem stručně, jak rostou naši hoši, co jim skýtá skauting. Je to život nový, silný, čistý a krásný. V tom, jak tvoří a formuje duši mládeže, jak činí ji schopnou poctivého činorodého života, je jeho síla, je jeho oprávnění. * Čím může skautská výchova stati se i národu mocnému a velikému, to povídá nám informační článek vrchního vůdce skautů anglických, Sira Bad en a- Powela, který napsal před měsícem do londýnské revue The Sphere". Upozorniv na nesmírně cenné a obětavé služby, které námořní skauti počtem 23.000 konali na pobřeží, převzavše stráže za muže, kteří nastoupili službu na válečných lodích, praví dále: Skauti neomezují svých služeb občanských pouze na hlídání pobřeží. Je to pouze jeden z mnohých úkonů válečných, které na sebe vzali dobrovolně. Vedle stráží u železničních mostů a tunelů, telegrafních a telefoničtí linií, vodovodů, které nastoupili v prvních hodinách války, podjali se i všech ostatních povinností, ke kterým se propůjčili muži, chtějící míti účast na obraně vlasti. Přes 30,000 těchto hodných hochů získalo čestné odznaky za válečné služby. Značný počet zaměstnán byl v úřadě válečném i námořním a u jiných vládních úřadů za posly, co jinde policie užívala jich jako pořadatelů, zejména při útocích ze vzduchu. V mnohých případech sloužili jako pomocné oddíly hasičů, konali dobré služby u vojenských velitelstev, v nemocnicích a táborech, ve všech částech naší vlasti. Tu nemluvím pak ani o jejich činnosti čistě charitativní. V době, kdy mysl všeho obyvatelstva v úzkosti obracela se k budoucnosti, kdy jednalo se o zkázu naší vlasti, všichni my pracovali jsme na uskutečnění jedné potřebné věci a to jest zavedení morální výchovy v praktickém smyslu, aby připravovala naši mladou generaci k účinnému občanství pro těžké doby, které musejí při jiti po válce. Výchova jako taková, je v největším úpadku, znesnadněna odvoláním učitelstva k činné službě a do

muničních továren, nedostatkem dozoru rodičů za nepřítomnosti otců a starších bratrů, jsoucích v poli a matek, dlících při práci, pak také neklidem za války a v míře neposlední i vysokými mzdami. Výsledky jeví se v dalekosáhajícím vzrůstu počtu mladistvých zločinců po celé vlasti. Pomoc dobrovol- Putovní táboření vodní. Při sjezdu vraty. ných organisací k odstranění zla a pomoc k uchování a výcviku dobrého občanství je nutná. Zkoumáme-li výsledky veřejných služeb hochů, které skauting zavedl, vidíme praktickou školu oočanství, která může dodělati se cenných úspěchů, jsou-li jen hoši správně zaměstnáni. Sta příkladů možno uvésti o posvátném smyslu pro povinnost, mezi skauty nynějšími i bývalými, který prokázali za války na suchu, na moři i ve všech jiných okolnostech života.

Hnutí naše soustřeďuje dnes ve spojeném království asi 200.000 hochů. To však je celkem málo, zejména těch je tam málo, kteří by výchovy té opravdu potřebovali. Půvab skautingu vábí hochy všech tříd i nejchudších a ti jsou to právě, kterým nejvíce chceme pomoci. V budoucnosti žádný národ nemůže svoliti, aby v jeho úlech řádili pustošitelé a trubci, kteří vlivem špatných zařízení mohli řádit v minulosti. Je to zneuctění nás všech, může-li v naší vlasti trvati společenský stav, který nechává své lidské bratry žiti v kalu a špíně po celý život jen proto, že v kalu a špíně přišli na svět a nikdy jim nebyla dána příležitost, aby se z nich vymanili. Nám je možno jim přispěti, budeme-li míti k disposici žádoucí počet mužů, kteří by se jimi zabývali. Možnost naší ptóce do šířky a hloubky omezena je počtem mužů schopných k práci. Co činiti, je na bíledni pro všechny, kteří to se svou vlastí dobře myslí. Skauting je radostné bratrství a okouzlující spolupráce všech, která bude pro národ značné hodnoty, přiloží-li všichni ruku k dílu. Mnoho a mnoho lidí je. nám třeba k práci a budeme-li je míti, opatříme vždy více a více hochů, kteří na naši pomoc čekají." Tolik zakladatel skautů anglických o dnešním stavu mládeže a sl&utiágu^^h^^^-^k Úsudek tohoto výnikajícíro a' zájísté. informovaného a směrodatného múze' je-i pro nás jcelíhý * Vi(Jí^,:že i ve státech mocných a konsolidovaných vyvíjely se za války poměry výchovné ótodobněv jako u nás. Z citovaného chtěl bych vyvoditi tři poznátkjrpro nás důležité Předně, čím může se stati dobře vedená mládež svému národu v těžkých hodinách nouze To, co konali angličtí skauti, naši nekonali, protože by to byla práce pro nepřítele. Ale kdyby toho bylo jednou třeba pro nás - bude československé junáctvo do jednoho na svém místě a dá za vlast svou vše, co má. To slavnostně slibuji z tohoto významného místa za všechno naše junáctvo nynější i budoucí. Druhá věc podstatné důležitosti jest sociálně naprosto spravedlivý rys celého hnutí, které je

Radio-telegrafická stanice Vodních junáků na Střeleckém ostrově 19>9, do krajnosti demokratické, co do vnitřního jednání i vnějších forem. Sociálně jsou si skauti naprosto rovni, spí v temže stanu, na téže zemi, zabývají se touž prací, nosí stejný oblek, jedí tutéž stravu, jednají spolu po bratrsku, rovný srrovným, co chvíli druh na druha odkázán. Příroda není vždy něžnou matičkou. Chceme usilovně, aby skauting byt pro všechny. Nejen pro studenty a žáky, ale i pro mládež obchodů, kanceláří i dílen. Chceme soustřediti mládež různého stáří. Máme v projektu přípravu mládeže mladší (od 8 do 11 let)

pro skauting, jakož i tužší organisaci skautů mládeže starší 15 let; chceme obsáhnouti mládež obojího pohlaví a přizpůsobiti soustavu naši pro dívky tak, aby i ony ve velikém počtu staly se účastny dobrodiní výchovy skautské. Výlohy se skautováním spojené jsou nepatrné a přístupné i nemajetným, neni tedy překážek. Skauti mají příležitost vydělati si prostředky vlastní prací, pomocí na žních, u sadařů a pod., práce ty však při vhodném střídání nikdy nemají závad výdělečných prací mládeže. V nejbližší době ustaví se Svaz junáků skautů republiky československé, kde všichni vněm organisovaní prostřednictvím svých zástupců budou moci v poradním sboru vykonávati vliv na další utváření jednotného českého skautingu, aby vyhovoval všem potřebám našeho národa i státu a aby se v něm plně vyjádřila a vyžila naše československá individualita i náš folklor, naše umění. Veliký rozmach českého skautingu slibuji si také od zavedení skautského způsobu výchovy pro dorost sokolský. liž v r. 1914 rozhodlo se Sokolstvo pro skauting, otevřelo mu pravidelnou rubriku v úředním svém listě a Česká Obec Sokolská ohlásila kurs pro vůdce, který měl jsem také vésti. Tehdy válka překazila vše, ale od té doby zmnohonásobily se důvody pro zavedení této výchovy u nás a potřeby mladého státu, nutnost zvýšiti brannost a odolnost naší mládeže živelnou silou přinutí velké korporace tělovýchovné, aby doplnily skautingem dosavadní své methody a daly tak národu záhy celé armády mládeže obětavé, vycvičené pro služby vlasti v dobách míru i za války. A proti výchově k brannosti skautováním vůbec není námitek. A třetí konečně poznatek je mi pro dnešek nejdůležitější. Byl-li u národa tak silného, tak morálního, jako jsou Angličané, úpadek výchovy za války tak patrný, jak teprve je u nás? A volá-li sir Baden-Powell v Anglii, kde hnutí je úžasně populární a čítá statisíce členů, veřejnost k práci, burcuje-li společnost a žádá-li její pomoc, tu myslím, že mi velevážení nezazlíte, když podobný apel, ale hodně hlasitě, hodně naléhavě vznesu k vám přítomným a k celé československé veřejnosti.

První skautský dům v Olomouci. My jsme v počátcích, jsme slabí dosnd co do -počtu a u nás doma je třeba tolika prácet! Program máme jasný. V odborné literatuře naší je vše, co význačného napsáno bylo a stalo se na tomto poli v Anglii a v Americe, jsme také s to a snažíme se svůj program zdokonalovati. Leč to daleko ještě nestačí. Je také třeba skauting dle nejlepších vzorů prováděti. Neděje se tak vždy a přece je dána k tomu cesta krásná a poměrně snadná všestranná skautská práce. Proto volám př

každé příležitosti: Skauti, pryč ve skautingu od papíru, pryč od slov k činům, je třeba pracovat na vycházkách, v táborech, v dílnách a klubovnách, ne planě teoretisovat a o práci si jen povídat. Je třeba školu pracemi, činy doplňovat a ne ji napodobit. To je methoda skautingu také v Anglii a Americe a jen o takovém skautingu platí slova našeho hosta z Ameriky, řed. Tvrzického, která pronesl nedávno k našim skautům: Věřím ve skauting, že vychová našemu národu vynikající vlastnosti, jimiž anglo-saská rasa dovedla ovládnouti svět." Navazujeme opětně styky s organisacemi cizími, které dají nám nejen stálé množství nových podnětů, ale otevrou naší mládeži oči a cesty do ciziny. Pobyt tam, kde je třeba pracovati na cizí půdě a těžce životem se probijeti, stvoří nám nové lidi, nový typ Čechů, kteří budou skutečnou ozdobou svého národa. Jako skvělý příklad z nedávné minulosti jmenují namátkou dnešní ministry, Beneše a Habefmanna a kapitána Vosku. A poznal jsem jich v různých dílech světa více Kde se berou? Vychovává je život, takový, jaký v malém vytváříme ve skautingu a hlavně ve svých táborech. Skauting dobře prováděný, jak jste měli, velectění, příležitost viděti, není jen zábavou, není jen odměnou, je opravdovou tuhou školou života, je však také prací vděčnou, je prací radostnou, nebof je to práce pro mládež, pro lepší budoucnost naší republiky. K této práci volám Vás všechny a prosím: Neponechávejte vše na několika jedincích, pomozte nám! Chceme Vám vychovati dorost ideální, dorost znalý a dbalý svých povinností do krajnosti, chceme Vám vychovati dobré občany dobré Čechoslováky. Podporujte nás, dejte nám však lidi nejlepší! Vůdci lze odpustiti tu neb onu znalost neb dovednost, doplní ji při dobré vůli brzo cestou empirickou, nemožno však mu odpustiti ryzost charakteru. Vliv vůdce na povahu svěřence je nesmírný! Mládež často dlouho neprohlédne vady charakteru vůdcova a tu pak vliv na povahy morálně slabé a vlivům přístupné ukázal se býti neblahý. Proto právem je v Anglii i v Americe řádný charakter

Náchodští skauti ve službě Americké péče o dítě. první podmínkou vůdcovství a také my pro své očistné hnutí jen takových potřebujeme. V cizině staví si v čelo organisace skautské hlavy státu, panovníky, nejprominentnější osoby politické, vojenské, umělecké i společenské, je to na mnoze pouze forma, prosté osvědčení sympatií, výraz povinné účasti. Jsme v tom ohledu mnohem šťastnější. V čele národa našeho stanul muž, který nikdy nedovedl býti člověkem pouze representativním, který vždy dovedl naplniti