Hudba jako prostředek v rámci mezinárodní pomoci

JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Hudební fakulta Katedra hudebních a humanitních věd a hudebního manažerství Hudební manažerství Hudba jako prostředek v rámci mezinárodní pomoci Bakalářská práce Autor práce: Václav Otáhal Vedoucí práce: prof. PhDr. Jindřiška Bártová Oponent práce: odb. as. Ing. MgA. Lucie Šilerová PhD. Brno 2014

Bibliografický záznam OTÁHAL, Václav. Hudba jako prostředek v rámci mezinárodní pomoci [Music as a tool of international aid]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Hudební fakulta, Katedra hudebních a humanitních věd a hudebního manažerství, 2014. 35 s. Vedoucí diplomové práce prof. PhDr. Jindřiška Bártová. Anotace Bakalářská práce Hudba jako prostředek v rámci mezinárodní pomoci pojednává o spojení oblastí hudby a humanitárních aktivit poskytovaných mezinárodní spoluprací. Práce se primárně zaměřuje na dvě hudební produkce, které formovaly vývoj tohoto spojení- Koncert pro Bangladéš a dvojkoncert Live Aid. Před zkoumáním souvislostí budou vysvětleny základní pojmy týkající z oblasti mezinárodní pomoci. Annotation Diploma thesis Music as a tool of international aid deals with the connection of music and humanitarian activism provided by international collaboration. The paper is primarily focused on two music productions- The Concert for Bangladesh and double concert Live Aid. Before analysing the kontext, basic terms for understanding the area of international aid will be explained. Klíčová slova Hudba, Mezinárodní pomoc, Humanitární, Koncert pro Bangladéš, Live Aid, 1985, Keywords Music, International Aid, Humanitarian, The Concert for Bangladesh, Live Aid, 1985,

Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracoval samostatně pod vedením prof. PhDr. Jindřišky Bártové a použil jsem jen uvedené prameny a literaturu. V Brně, dne 30. 4. 2014 Václav Otáhal

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval prof. PhDr. Jindřišce Bártové za čas, ochotu a cenné rady, které mi byly z její strany během vzniku této bakalářské práce poskytnuty.

Obsah Předmluva... 6 Úvod... 7 Význam z hlediska lingvistiky... 8 Vnímání veřejnosti... 9 1. Mezinárodní pomoc... 11 1. Poskytovatelé mezinárodní pomoci... 11 2. Formy poskytování pomoci... 13 3. Historie mezinárodní pomoci... 16 4. Počátky spolupráce s hudbou... 17 2. Live Aid... 19 2. 1. Politické souvislosti Velké Británie v první polovině 80. let... 19 2. 2. Iniciativa Boba Geldofa a vznik charitativních nahrávek... 20 2. 3. Etiopská realita a vznik Live Aid... 21 2. 4. Realizace koncertu... 22 2. 5. Úskalí realizace... 25 2. 5. 1. Technické nedostatky... 25 2. 5. 2. Vyjednávání s umělci a promotérem v USA... 27 3. Měřitelné ukazatele a význam události... 28 4. Motivace umělců pro participaci v humanitárních aktivitách... 30 Závěr... 32 Seznam použitých zdrojů... 33 Seznam zkratek... 36

Předmluva Tématem této bakalářské práce je vztah populární hudby a mezinárodní pomoci. Toto téma bylo autorem vybráno z důvodu zájmu o poznání této oblasti a možnosti využití získaných poznatků pro následnou aplikaci v oblasti artificiální hudby. Přesto, že jistá část textu je věnována definicím z oblasti mezinárodní pomoci, významné místo v této práci zaujímá koncert Live Aid. 6

Úvod Následující text přináší soubor poznatků z oblasti mezinárodní pomoci a hudebních produkcí pořádaných za účelem její podpory. Hudba v rámci mezinárodní pomoci zpravidla funguje jako nástroj pro získání finančních prostředků a mediální pozornosti, jedná- li se např. o spojení s benefičním koncertem. Z důvodu dostupnosti dat a zdrojů pro zkoumání vytyčené oblasti se autor práce zaměřuje výhradně na zahraniční produkce z oblasti populární hudby a čerpá převážně z anglicky psané literatury. Dalším důvodem je fakt, že charitativní dvojkoncert Live Aid a přidružené aktivity z července roku 1985, vzniklé na pozadí následků hladomoru v afrických zemích, byly iniciovány ve Velké Británii. Přesto, že tento kultovní koncert, přenášený pomocí skoro dvou desítek satelitů do téměř celého světa, je dnes považován za zásadní předěl ve spojení hudby a charitativní aktivity, jeho realizace byla až do posledních dnů nejistá. Z manažerského úhlu pohledu jsou některé postupy použité pro realizaci této události z dnešního úhlu pohledu těžko představitelné, zároveň však velmi inspirativní a cenné. Hlavní výzkumná otázka bude zjišťovat, jakým způsobem je realizována hudební produkce s mezinárodním dopadem a vazbou na sektor humanitární pomoci, co jí předchází a proč jsou umělci v humanitárních otázkách mezinárodního charakteru angažováni. 7

Význam z hlediska lingvistiky Primárně zkoumanou oblastí v této bakalářské práci je vztah hudby a mezinárodní pomoci. Jelikož většina literárních zdrojů, definic a dat použitých při vzniku tohoto výzkumu vznikla na území angloamerických zemí, je pro lepší pochopení nastolené tématiky nutné si nejprve definovat lexikální význam samotného slovního spojení mezinárodní pomoc v anglickém jazyce a najít vhodné české ekvivalenty. V angličtině lze pozorovat časté separátní užití těchto dvou slov, a to v různých konotacích. Použitím tištěných i volně dostupných internetových, česko-anglických a anglicko-českých slovníků bylo pečlivým vyhledáváním nalezeno několik odpovídajících výrazů a spojení pro výraz mezinárodní: - International (např. mezinárodní vztahy/ international relations, mezinárodní let/ international flight, mezinárodní utkání/ international match aj.) - Multi-national (např. nadnárodní společnost/ multi- national company) - Cross-border (např. přeshraniční obchod/ cross-border trade) Pro výraz pomoc (uvedeny jsou pouze nejpoužívanější) : - Assistance (např. asistenční služba/ assistance service, být nápomocen někomu/ be of assistance to somebody ad.) - Help (např. pomocnice s dětmi/ mother s help, pomoci s něčím/ help out with something, pomáhat si vzájemně/ help each other aj.) - Subsidy (např. dotace státu/ state subsidies, dotace kraji/ grant county aj.) - Support (např. technická podpora/ technical support, podporovat někoho/ support somebody, finanční podpora/ financial support, lumbar support/ bederní podpora aj.) - Relief (např. famine relief/ pomoc hladovějícím, disaster relief/ pomoc v případě pohromy, debt relief/ odpuštění dluhu aj.) - Aid (např. food aid- potravinová pomoc, humanitarian aid/ humanitární pomoc, naslouchátko/ hearing aid, přispívat k něčemu/ aid to something aj.) Právě poslední zvýrazněné slovo Aid je využíváno ve významu humanitární pomoci ať již lokální, či mezinárodní. Nejčastěji se vyskytuje s výrazy international a foreign 8

(zahraniční, cizinec/-ký aj.). Vnímání veřejnosti Ničivá zemětřesení na Haiti ze dne 12. ledna 2010 jsou (nejen) v historii tohoto ostrova zapsána jako jedna z největších světových živelných katastrof. Síla otřesů tehdy dosáhla 7,0 stupňů momentové škály 1, kdy v plné síle nejprve udeřila pouze několik kilometrů od hlavního města Port-au-Prince a následně také v několika dalších částech ostrova. Dle informací, které na svých oficiálních internetových stránkách uvádí Disaster Emergency Commitee (v překl. Krizový štáb pro živelné katastrofy) bylo následky zemětřesení poraněno více než 300 000 osob, z toho odhadem 220 000 zraněním podlehlo. 2 Mediální obraz celé katastrofy informoval veřejnost jak o zmíněných škodách na lidských životech a infrastruktuře, tak o možnosti okamžité iniciativy a aktivního zapojení formou charitativní kampaně. Článek CNN ze dne 13. ledna 2010 je uveden titulkem: Zemětřesení o síle 7.0 udeřilo na Haiti; 'Očekávány obrovské ztráty na lidských životech' V úterý na jihu Haiti udeřilo ničivé zemětřesení strhávající budovy, elektrická vedení a znamenající, slovy Haitských velvyslanců, zkázu pro nejchudší národ západní polokoule. 3 V příkladu titulku a úvodu této zprávy americké zpravodajské společnosti CNN je možno spatřit pohledový rámec, jenž je médii aplikován pro předání informace směrem k cílové skupině, tedy ke čtenáři, od nějž je ve výsledku očekávána okamžitá charitativní aktivita. Tento způsob vnímání je do značné míry možno označit za správný, jelikož informuje o nutnosti pomoci vůči obyvatelům postižené oblasti; z hlediska komplexnosti informací je však článek velmi neúplný. Výzkum Volutary Sevices Overseas 4 poukazuje na podobné stereotypní vnímání u obyvatel Velké Británie. 80% britské populace si mezinárodní pomoc asociuje s hladomorem, živelnými katastrofami a pomocí ze strany zemí západního světa; 74% 1 Značka momentové škály: M W 2 DEC: Disasters Emergency Committee. Haiti earthquake facts and figures [online]. 2013 [cit. 2014-03- 28]. Dostupné z: http://www.dec.org.uk/haiti-earthquake-facts-and-figures 3 7.0 quake hits Haiti; 'Serious loss of life' expected: Earthquake devastates Haiti. MALLORY, Simon. TURNER BROADCASTING SYSTEM, Inc. CNN: Cable News Network [online]. 2010-01-13 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://edition.cnn.com/2010/world/americas/01/12/haiti.earthquake/ 4 V překl. Zahraniční dobrovolnícké služby. Dostupné z: http://www.vso.org.uk/ 9

věří, že rozvojové země jsou závislé na finančních prostředcích a znalostním kapitálu poskytovaném zeměmi západního světa; 55% chce vidět více z každodenního života, historie a kultury rozvojového světa. 5 Na základě této neúplnosti mediálního pojetí bude v následující části textu vysvětleno, jak by měla mezinárodní pomoc být chápána, jaké má formy, cíle a jak, kým a proč je realizována. 5 VSO, Voluntary Services Overseas. The Live Aid Legacy: The developing world through British eyes- A reasearch report [online]. United Kingdom: Voluntary Service Overseas, 2002, s. 3 [cit. 2014-04-29]. ISBN neuvedeno. Dostupné z: http://dochas.ie/shared/files/7/the_live_aid_legacy.pdf 10

1. Mezinárodní pomoc Cílem této kapitoly je zejména definovat samotnou mezinárodní pomoc (dále buď mezinárodní pomoc nebo pomoc) a vysvětlit její kontext tak, aby podal co nejkomplexnější pohled na šíři jejího působení. Encyclopedia Britannica označuje mezinárodní pomocí mezinárodní přesun kapitálu, zboží nebo služeb ze země či mezinárodní organizace za účelem prospěchu příjmové země nebo její populace. 6 Přesto, že v případech jako je živelná katastrofa na Haiti je vyžadována okamžitá iniciativa vůči postižené straně, většina mezinárodní pomoci je poskytována systematicky a má své poskytovatele a předepsané formy. 1. Poskytovatelé mezinárodní pomoci Subjekty podílející se na poskytování pomoci se dělí do těchto skupin: Nevládní organizace; Vlády; Multilaterální donátoři (Rozvojové banky, Organizace spojených národů, Evropa, Světové fondy); Nevládní organizace (v angl. Non- governmental organization, dále jen NGO) Do pole působnosti NGO lze zahrnout vše od církevních charitativních aktivit po spontánní skupiny hájící lidská práva. Dle definice Sary Kinsbergen 7, je mezinárodní pomoc nevládních organizací poskytována pomocí následujících, oximorony vyjádřených subjektů: Quango- quasi- autonomní nevládní organizace Bongo- nevládní organizace založené podnikateliy Engo- environmentální nevládní organizace Ingo- mezinárodní nevládní organizace Gongo- vládní organizace Mongo- my own NGO- charita založená jednotlivcem 8 6 Foreign aid. WILLIAMS, Victoria. ENCLYCLOPAEDIA BRITANNICA, Inc. Enclyclopaedia Britannica [online]. 2006-06-10, 2013-06-27 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://www.britannica.com/ebchecked/topic/213344/foreign-aid 7 Citováno v OECD (2012), str. 54 8 Vydavatelem předepsaná forma citace: OECD (2012), From Aid to Development: The Global Fight against Poverty,OECD Insights, OECD Publishing.http://dx.doi.org/10.1787/9789264123571-en; str. 54-55 11

Vlády Nejvýznamnějším subjektem v oblasti poskytování pomoci je Organizace pro hospodářskou pomoc a rozvoj (v angl. The Organisation for Economic Co- operation and Development, dále jen OECD) 9. Členské země OECD, jichž je v současné době celkem 34 10 tvoří tzv. Výbor pro rozvojovou pomoc OECD (v angl. Developement Assistance Commitee). Tyto státy z hlediska poskytování pomoci tvoří převážnou většinu, avšak nejsou jedinými. Významnými přispěvateli jsou např. také Turecko a země BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika), jež jsou však zároveň i čerpateli pomoci. Na rozdíl od členských zemí Výboru je míra přispění těchto států obtížněji měřitelná, jelikož svá data pravidelně neposkytují mezinárodním agenturám, které je zpracovávají a částečně také kvůli absenci oficiální definice, jež by jasně vymezovala, co z poskytnutých prostředků z jejich strany je chápáno jako pomoc. 11 Multilaterální donátoři Multilaterální donátoři (přispěvatelé) jsou vlastněni svými členskými vládami- některé z nich jsou regionální, jako např. agentury EU, zatímco další jsou výhradně mezinárodní- např. Organizace spojených národů. Mezinárodní pomoc rozděluje multilaterální donátory do čtyř hlavních skupin: Rozvojové banky Např. Africká a Asijská rozvojová banka. Jejich činnost se soustřeďuje na poskytování finančních prostředků rozvojovým zemím formou půjček, zároveň však poskytují cenné expertízy a rady; dále Světová banka tvořená dvěma hlavními institucemi- Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj (v angl. International Bank for Reconstruction and Development), která pomáhá v ekonomickém růstu středně bohatým a úvěruschopným, chudobnějším krajinám a Mezinárodní asociace pro rozvoj (v angl. International Development Association), která se snaží zabezpečit dostupnost finančních prostředků pro nejchudobnější země světa. 12 Světová banka se postupně rozšířila o další tři instituce, jimiž jsou Mezinárodní finanční korporace (International Finance Corporation), Mnohostranná agentura pro investiční záruky (Multilateral Investment Guarantee Agency) a Mezinárodní centrum pro řešení investičních sporů (Interantional Centre for Settlement of Investment Disputes). 13 Organizace spojených národů 9 Oficiální web: www.oecd.org 10 Soupis členských zemí dostupný na: http://www.oecd.org/about/membersandpartners/ 11 OECD, 2012: 55 12 OECD 2012: 56 13 History. THE WORLD BANK GROUP. The World Bank: Working for a World Free of Poverty [online]. 2014 [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://www.worldbank.org/en/about/history 12

(v angl. United Nations či UN, v češtině a dále jen OSN). Její členskou základnu tvoří více, než 190 vlád. Úsilí OSN zahrnuje širokou škálu činnosti od poskytování humanitární pomoci a pomoci v nebezpečí přes agentury jako Světový potravinový program (v angl. World Food Programme), až po sledování dlouhodobých rozvojových cílů jako trvalé snížení chudoby a posilování vlád. Evropa Společné úsilí 28 členských států EU ji činí největším světovým donátorem. Přesto, že velká část pomoci je poskytována spoluprací napříč členskými zeměmi, většina úsilí stále odráží individuální priority jednotlivých států. Světové fondy Během více, než deseti uplynulých let byla založena řada agentur za účelem sledování specifických rozvojových cílů. Mezi nejvýznamnější lze zařadit Světový fond pro boj s AIDS, tuberkulózou a malárií (v angl. Global Fund to Fight AIDS, Tuberculosis and Malaria), založenou v roce 2002. Na rozdíl od většiny agentur OSN, jako je Světová zdravotnická organizace (v angl. World Health Organization), se Světový fond soustřeďuje výhradně na financování. 14 2. Formy poskytování pomoci Největší samostatnou kategorií je tzv. Oficiální rozvojová pomoc (v angl. Official Development Assistance). Dle OECD je poskytována hned několika způsoby: Půjčka nebo grant: Asi 90 % Oficiální rozvojové pomoci tvoří granty, jinými slovy peníze, které rozvojová země nemusí poskytovateli vracet. Zbývajících 10% tvoří podpora v podobě výhodných, dlouhodobých úvěrů Světové banky a Mezinárodního měnového fondu. 15 Tyto půjčky mohou být také označovány za koncesní či suché. Jak již bylo naznačeno dříve, vnímání veřejnosti je soustředěno převážně na akutní pomoc při živelných katastrofách. Toto vnímání je však velmi neúplné. Poskytování pomoci, dle OECD, probíhá zejména následujícími způsoby: Plánovaná pomoc nebo pomoc v ohrožení Pomoc v ohrožení získává nejvíce světové mediální pozornosti. Ve skutečnosti je však většina Oficiální rozvojové pomoci plánována s předstihem a není vyvolána živelnými katastrofami, jako asijská tsunami v roce 2004 či zemětřesení na Haiti v roce 2010. V případě výskytu živelných katastrof se však míra pomoci v ohrožení zvětšuje. Odpuštění dluhu 12 OECD, 2012: 56 15 Background Report: HRC- Mezinárodní pomoc na podporu lidských práv ve světě [online]. Praha: Asociace pro mezinárodní otázky, 2011, s. 3 [cit. 2014-04-20]. ISBN neuvedeno. 13

Donátorské země někdy souhlasí se snížením nebo úplným odpuštěním dluhu. Odpuštěné dluhy jsou vedeny jako granty v rámci Oficiální rozvojové pomoci přesto, že tímto krokem nevzniká (žadatelské straně) žádný nový příjem. Odpuštění dluhu uvolňuje finanční zdroje pro rozvojové země proto, aby s nimi nakládaly dle svého uvážení. Bilaterální nebo multilaterální pomoc Oficiální rozvojová pomoc může být považována za bilaterální (dvoustrannou), je-li poskytována přímo donátorskou zemí vůči lidem či institucím v přijímající zemi. 16 Foreman (2012: 3, 4) například tvrdí, že v současné době více, než jedna čtvrtina mezinárodní pomoci poskytovaná Velkou Británií směřuje přímo k vládám daných rozvojových zemí za účelem použití pro vlastní priority, jimiž svým občanům chtějí pomoci z chudoby. Tento druh pomoci má obvykle formu rozpočtové podpory. Je však značně kontroverzní zejména kvůli snadnosti, s níž mohou být poskytnuté prostředky odcizeny nebo utraceny zkorumpovanými a nekompetentními představiteli vlád, což je zejména v chudších zemích běžnou praxí. Dle Foremana existují přesvědčivé důkazy o tom, že právě korupce a nekompetentnost eufemisticky označovány jako problémy v oblasti správy v žargonu mezinárodní pomoci jsou hlavní příčinou chudoby a nevyspělosti. 17 Multilaterální, tedy mnohostrannou, se pomoc stává, je-li poskytována přes mezinárodní agentury (např. OSN). Z donátorského úhlu pohledu je asi 70 % Oficiální rozvojové pomoci bilaterální a 30 % multilaterální. O způsobu použití multilaterální pomoci rozhodují agentury. Ty také obdržují tzv. určené peníze. Jelikož donátoři agenturám do značné míry stanovují podmínky a způsoby použití poskytnutých prostředků, spadají tyto prostředky do kategorie bilaterální pomoci. Při součtu těchto určených nebo multi- bi prostředků je agenturami předáno zhruba 40 % z celkové pomoci. Technická spolupráce Využívá dvou hlavních forem- první zahrnuje poskytování a hrazení stáží obyvatelům rozvojových zemí a to jak na území domácím tak v zahraničí. Druhá forma zahrnuje poskytování služeb odborných konzultantů, poradců, učitelů a administrátorů rozvojovým zemím. 16 OECD, 2012: 50 17 FOREMAN, Jonathan. CIVITAS: INSTITUTE FOR THE STUDY OF CIVIL SOCIETY LONDON. Aiding and Abetting: Foreign aid failures and the 0.7% deception [online]. London: Civitas, 2012 [cit. 2014-04-20]. ISBN 978-1-906837-44-0. Dostupné z: http://www.civitas.org.uk/pdf/foremanaidingandabetting.pdf 14

Vázaná nebo nevázaná pomoc Přesto, že mnohdy jsou k dispozici levnější alternativy, rozvojové země jsou někdy nuceny přijmout vybavení či produkty firem ze strany poskytovatelské země. Tato vázaná pomoc zvedá cenovou hladinu velké části zboží a služeb v rozmezí od 15 % do 30 % a u potravin až o 40 %. Přesto, že vázání činí pomoc méně efektivní, v minulosti bylo často obhajováno kvůli údajnému vytváření podpory humanitárních programů v donátorských zemích. Vlivem dlouhodobé kampaně, jíž se OECD snažila donátory přimět k vyvázání pomoci, byly v roce 2007 asi 4/ 5 pomoci transformovány na nevázanou. 18 Podmíněnost Tento druh pomoci je opatřen okovy. Chce-li přijímající země pomoc čerpat, musí např. dokládat zavedení reforem (i ve vládě), osvobození ekonomiky či snížení korupce. Podmíněnost je považována za vysoce kontroverzní a její skutečný dopad vyvolává celou řadu diskuzí. Její obhájci ji považují za užitečný reformační nástroj a cestu, kterou lze zvýšit odpovědnost rozvojové země, kdežto odpůrci zmíněný dopad na reformy zpochybňují, stejně jako kontrolu plnění stanovených podmínek donátorskou stranou. To následně vede k omezení dopadu na odpovědnost přijímací strany. 19 Mimo výše zmíněných forem pomoci zmiňuje OECD další dva významné způsoby, jimiž lze pomoc poskytnout: Soukromá filantropie (charita, nevládní organizace a civilní občanská sdružení) Vládní (oficiální) pomoc ze strany nečlenských zemí Výboru pro rozvojovou pomoc OECD (v angl. Developement Assistance Commitee) jakou jsou např. některé země arabského světa, či rostoucí ekonomiky Číny, Indie a Brazílie. Všeobecně jsou země z této skupiny nazývány jako noví rozvojoví partneři. 20 Smyslem této kapitoly bylo srozumitelnou formou předložit rámec pojmů pro základní pochopení fungování mezinárodní pomoci. Ve vztahu k hudbě Vytyčené pojmy budou v příslušné části této práce relevantně implementovány do oblasti hudby. 18 OECD, 2012: 52 19 OECD, 2012: 52, 53 20 OECD, 2012: 53, 54 15

3. Historie mezinárodní pomoci Podrobný popis historie mezinárodní pomoci není předmětem této práce. Proto budou v následujícím textu zohledněny pouze ty události, které je možno v této oblasti považovat za přelomové a zejména od druhé poloviny 20. století za klíčové ve vztahu k hudbě. Za úplné počátky lze označit vzájemnou podporu států starých říší při přírodních katastrofách. V následujících staletích se tato podpora předávala mezi státy, jež spolu sdílely kulturní hodnoty či stejnou koloniální vlajku. 21 Dambissa Moyo (2009: 20) uvádí, že fungování mezinárodní pomoci ve větším měřítku lze zaznamenat již v 19. století (1896), kdy např. Spojené státy poskytovaly potravinovou pomoc do zahraničí. V roce 1929 vydala vláda Velké Británie tzv. Koloniální rozvojový akt, na jehož základě udělovala svým chudým koloniím granty v oblasti infrastruktury. Štědrost dárců v raných obdobích odpovídala rozsáhlosti politické kontroly příslušných vlád nad kolonizovaným územím a teprve v roce 1940 byla působnost tohoto programu díky Britskému koloniálnímu aktu o rozvoji a prospěchu expandována i do sektoru sociálních aktivit. 22,Až do minulého století nevznikl žádný ucelený globální přístup k mezinárodní pomoci. Vše ale změnily dvě světové války a jejich ničivý dopad na společnost a světové hospodářství. 23 Významným milníkem ve vývoji mezinárodní pomoci byla konference v Bretton Woods pořádaná ve dnech 1. - 22. července 1944 na pozadí následků 2. Světové války. Zúčastnilo se jí více, než 700 delegátů ze zhruba 44 zemí světa. Hlavním cílem této konference bylo restrukturalizovat mezinárodní financování, vytvořit multilaterální výměnný systém a stanovit rámec pro novou ekonomickou spolupráci tak, aby bylo možno předejít opakování Velké hospodářské krize z 30. let 20. století. Poskytování potřebných finančních prostředků válkou zdevastované Evropě bylo rozděleno mezi tři hlavní instituce- Světovou banku, Mezinárodní měnový fond a Světovou obchodní banku. Přelomem ve vývoji mezinárodní pomoci se stal 5. červenec 1947. V tento den prezentoval generál George C. Marshall na Harvardově univerzitě svůj záměr, známý jako Marsahallův plán, jímž s důrazem na nutnost okamžité finanční pomoci Evropě apeloval na představitele vlády USA. Jeho realizací byly v rozmezí let 1948-1953 řadě evropských zemí (v čele s Velkou Británií, Francií, Itálií a Německem) poskytnuty velké 21 HRC- Mezinárodní pomoc na podporu lidských práv ve světě, 2011: 1 22 MOYO, Dambissa. Dead Aid: How Aid Is Not Working and How There Is Another Way For Africa. London: Penguin Books Ltd., 2009, s. 20. ISBN 978-1-846-14006-8. 23 HRC- Mezinárodní pomoc na podporu lidských práv ve světě, 2011: 1 16

finanční prostředky, jenž vedly k postupné obnově ekonomické síly Evropy. Moyo rozděluje poválečnou mezinárodní pomoc do celkem sedmi skupin: první dvě tvoří konference v Bretton Woods ve čtyřicátých a aplikace Marshallova plánu v padesátých letech 20. století; následuje doba industrializace let šedesátých; v sedmdesátých letech došlo k posunu působnosti mezinárodní pomoci do oblasti boje s hladomorem v nejchudších částech světa; osmdesátá léta byla obdobím využívání pomoci jako nástroje stabilizace a dosažení strukturálních změn; v letech devadesátých byla oporou demokracie a vlád; současná doba podle autorky kulminuje v posedlost pomoci Africe a vnímá mezinárodní pomoc jako jediné řešení tamních problémů. 24 Ve vztahu k hudbě je třeba věnovat zvýšenou pozornost právě létům sedmdesátým a boji s hladomorem. V tuto dobu totiž do oblasti mezinárodní pomoci vstupuje nonartificiální hudba a stává se jedním z jejích prostředků formou pořádání prvních charitativních koncertů. 4. Počátky spolupráce s hudbou Historicky prvním charitativním koncertem s mezinárodním dopadem byl Koncert pro Bangladéš (v angl. Concert for Bangladesh). Byl zorganizován jako pomoc uprchlíkům a zejména dětem z tehdejšího Východního Pákistánu (dnes nezávislá Bangladéš), kteří byli oběťmi cyklonu Bhola a civilní války v Bangladéši. Obě události vedly k následnému hladomoru v zemi. Koncert se konal pod záštitou mezinárodní organizace UNICEF a jeho hlavními iniciátory byli George Harrison- hudební skladatel, zpěvák, multiinstrumentalista a bývalý člen skupiny The Beatles a Ravi Shankar- hráč a učitel hry na sítar, známý též svou spoluprací s The Beatles. Shankar požádal Harrisona o pomoc při hledání způsobu, jakým by bylo možno situaci v Bangladéši zlepšit. Harrison bez váhání myšlenku podpořil a za účelem zvýšení povědomí o vzniklé problematice nahrál singl Bangla Desh. Následně také vyvinul tlak na nahrávací společnost Apple Records 25 a přiměl ji k vydání Shankarova singlu Joy Bangla ve speciální edici za účelem získání finančních prostředků. Kromě vydání singlu spojili Shankar a Harrison své síly při organizování charitativního koncertu. Celá akce byla zorganizována za pouhých pět týdnů. Na otázku,proč se při všech enormních problémech v současném světě rozhodl podpořit právě tuto myšlenku odpověděl Harrison:,,Víte, přítel mne požádal o pomoc, to je celé. 26 24 MOYO, 2009: 10-12 25 Apple Records byla nahrávací společnost založená členy hudební skupiny The Beatles v roce 1968. 26 The Concert For Bangladesh. In: The Concert For Bangladesh: Fact sheet [online]. [cit. 2014-04-29]. Dostupné z: http://www.unicefusa.org/partners/ambassadors/can/fact-sheet.pdf 17

V den konání 1. 8. 1971 byla odehrána celkem dvě vystoupení- ve 12:00 a v 19:00, na nichž spolu na jednom pódiu vystoupily nejvýznamnější osobnosti tehdejší populární hudební scény- George Harrison, Ravi Shankar, Bob Dylan, Eric Clapton, Billy Preston, Leon Russell a další. Obě vystoupení shlédlo v Madison Square Garden v New Yorku zhruba 40 000 diváků. Dle Badmana (2001: 45-48) dosáhl celkový výtěžek z obou koncertů v Madison Square Garden výše 243 418, 50 USD. K navýšení získaných prostředků pro UNICEF výrazně přispěl také nárůst prodeje živého alba Concert For Bangladesh, které bylo během obou koncertů natočeno. Výnosy z prodeje alba činily 3 750 000 USD. 27 Oficiální stránky UNICEF uvádějí, že celková částka, již se podařilo koncertem a následným prodejem nosičů získat, přesáhla 15 miliónů USD. 28 Koncert pro Bangladéš lze označit za základní článek ve spolupráci hudby a mezinárodní humanitární pomoci. Byl zásadní inspirací pro organizátory stěžejního bodu této bakalářské práce- charitativního koncertu Live Aid, a to jak svým významem, tak svou organizační stránkou. 27 BADMAN, Keith. The Beatles Diary Volume 2: After the Break-Up 1970 2001. London: Omnibus Press, 2001, 45-58. ISBN 0-7119-8307-0. 28 [cit. 2014-04-29]. Dostupné z: http://www.unicef.org/infobycountry/bangladesh_35176.html 18

2. Live Aid Live Aid (dále jako Live Aid; koncert; koncerty; akce) byl charitativní dvojkoncert uspořádaný na pozadí následků extrémního sucha, které v první polovině 80. let 20. století postihlo země Afriky, nejvýrazněji Etiopii. Sucho mělo katastrofální dopad na zemědělskou úrodu a znamenalo obrovské ztráty na lidských životech. Uspořádání koncertů předcházelo vydání dvou úspěšných benefičních nahrávek- Do They Know It s Christmas? a We Are the World, jejichž prostřednictvím se iniciátorům celé akce podařilo získat finanční prostředky pro zajištění nejakutnější humanitární pomoci. Umělci participující v obou písních byli následně osloveni k účasti na do té doby největším charitativním vystoupení všech dob a stejně jako v případě vzniku nahrávek vystupovali bez nároku na honorář. Význam Live Aid lze rozdělit do dvou rovin. První byla významnou z hlediska výtěžku a poskytnutí dočasné pomoci Africe. Druhá znamenala vznik celé řady hnutí a aktivit podporujících humanitární neziskové organizace a dala základ pro hudební politiku, v jejímž rámci je často konfrontována motivace hudebníků pro tento druh aktivismu a jejich touze po sociálním přispění s vidinou zviditelnění se a využití humanitárního koncertu jako nástroje PR 29. Před úvahou nad motivačními faktory pro uměleckou angažovanost v oblasti mezinárodní pomoci je nutno osvětlit politické souvislosti Velké Británie v první polovině 80. let 20. století. Ty z hlediska ekonomické proměny státu výrazně ovlivnily vývoj britské hudební scény té doby a potažmo i let devadesátých, kdy byla např. přízeň umělců a nové vlny kreativity využita v rámci volební kampaně Liberální strany. 2. 1. Politické souvislosti Velké Británie v první polovině 80. let Konec 70. let 20. století znamenal pro Velkou Británii strmý ekonomický pokles. 4. května 1979 byla kandidátka Konzervativní strany Margaret Thatcherová v parlamentních volbách zvolena premiérkou britské vlády. Byla první ženoupremiérkou v historii Velké Británie a Evropy vůbec. Vítězství ve volbách a nástup nového politického směru provázely frekventované pouliční nepokoje reagující na výrazný nárůst nezaměstnanosti vlivem privatizace a rušení neprosperujících státních podniků. Přes kontroverznost spjatou s politickými postoji, jež Thatcherová a její strana 29 Public Relations- vztahy s veřejností 19

zastávaly, byl pro Velkou Británii konec první poloviny 80. let obdobím opětovného průmyslového rozvoje a obnovení ekonomické síly a stability. Obyvatelé Británie se po dobu vlády Margaret Tchatcherové dělili do dvou protichůdných názorových skupin- ti, kteří byli jejími příznivci, a ti kteří byli jejími odpůrci. 30 80. léta byla obdobím, kdy Británie přestala být Británií a stali jsme se skvělým státem. 31 S privatizací státních podniků a celkovému přiklonění se k americkému korporátnímu systému je možno pozorovat i odklon britské kultury od své kreativity v 60. letech a provokativnosti spojené s hnutím punkové hudby a rebelství v 70. letech 20. století. Britský hudební průmysl se stal komerčnějším a po zvukové i vizuální stránce se přizpůsoboval americkému formátu populární hudby. 2. 2. Iniciativa Boba Geldofa a vznik charitativních nahrávek V roce 1980 vydala anglická hudební skupina Pink Floyd významné album The Wall. Souběžně s albem vznikl i stejnojmenný celovečerní film, jehož hlavní roli ztvárnil zpěvák irské hudební skupiny The Boomtown Rats Bob Geldof. Role znamenala pro Geldofa posun mezi přední osobnosti hudebního a filmového světa, avšak již necelé čtyři roky poté jeho popularita výrazně slábla. 23. října 1984 odvysílala britská televizní stanice BBC v rámci své pravidelné zpravodajské relace 6 o clock news 32 reportáž líčící následky extrémně suchého roku v africké Etiopii. Záběry líčily hladomor, sucho a množství obětí na lidských životech, jejichž počet se denně rovnal několika desítkám. Atributem výrazně zhoršujícím situaci v Etiopii byla občanská válka, která donutila obyvatele jižní části země k odchodu do uprchlických táborů na severu. Inspirován Harrisonovým vydáním singlu Bangla Desh, Geldof navázal spoulpráci se všestranným hudebníkem a zpěvákem skupiny Ultravox Midgem Urem. Geldof a Ure (v roli koproducenta) oslovili nejvýznamnější osobnosti tehdejší britské hudební scény a pod názvem Band Aid 33 natočili 25. listopadu 1984 ve Swarm West Studio píseň Do They Know It s Christmas? 34. Smyslem vzniku a vydání nahrávky byl výdělek za účelem zajištění dodávek potravinové pomoci, pitné vody, ošacení, 30 KRUŠINA, Martin. SEZNAM.CZ, a. s. Den, kdy se Margaret Thatcherová stala premiérkou: 4. květen [online]. Stream.cz, 2013 [cit. 2014-04-20]. 31 DOWER, John. BBC. Live Forever: The Rise and Fall of Britpop [online]. UK, 2003 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=ssuiubuqprk 32 V překl. Zprávy v šest 33 V překl. Skupinová pomoc 34 V překl. Vědí, že jsou Vánoce? 20