Normandie - Bretaň 2015
Den odjezdu Letošní zájezd do Francie začal o týden dříve, než obvykle jezdíme. Mířili jsme totiž do Normandie, kterou jsme si chtěli užít ještě před vypuknutím hektických oslav Dne D. Odjezd byl naplánován na páteční večer z Prahy od hotelu Diplomat v Dejvicích. Celý týden nežila naše země ničím jiným než stavem stolice obyvatel Dejvic. I my jsme se blížili do Prahy s obavami, protože jsme nechtěli prožít Francii se střevními potížemi. Proto jsme pobyt v Dejvicích minimalizovali. Před infekčními Dejvicemi jsme upřednostnili Hlavní nádraží a dobu nezbytnou před přesunem do Dejvic jsme prožili právě tam. Už v metru jsme se potkali s prvními spolucestujícími a před hotelem Diplomat jsme se vcelku rychle všichni shromáždili a netrpělivě vyhlíželi autobus s naší paní Růženkou, která tentokrát přijela spolu s řidiči autobusem. Noční přejezd přes Německo proběhnul nebývale hladce a my se ráno probudili již ve Francii.
Vernon První poznávací zastávka byla ve městečku Vernon, které leží na břehu Seiny. Městečko nás přivítalo malebným seskupením koste la, radnice, hrázděných domů a kouzelným pohledem na řeku, jejíž tok, nebývale mohutný, dává tušit blízkost oceánu. Zastavení byl o jenom krátké, protože jsme se potřebovali dostavit na přesnou hodinu do zahrady Clauda Moneta v Giverny.
Giverny Malebné útočiště malíře, který se stal legendou už za svého života. Giverny na sklonku života nerad opouštěl, neboť chtěl v klidu užít krásu a ticho své unikátní zahrady.
Giverny Monet obratnými manévry přikoupil další pozemky, které dokázal zavodnit a vytvořil tak okolo svého domu unikátní zahradu, jejíž zákoutí jsou snová jako jeho obrazy.
Giverny V plném květu, obsypané turisty, s velkou dávkou trpělivosti šly vyfotit i krásné momenty.
Rouen Historické město, které bylo svědkem smrti Johanky z Arcu. Při naší návštěvě zrovna probíhal festival, který připomínal úmrtí mladé Johanky. Johanka vedle sv. Terezy a Panny Marie je nejuctívanější svatou ve Francii.
Den druhý Druhý den jsme dojeli až na Alabastrové pobřeží. První zastávka v kouzelném městečku Étretat. Étretat leží na pobřeží Lamanšského průlivu. Malé letovisko je vyhledávaným turistickým centrem, neboť se dá po okolních kopcích procházet po skalnatých březích a z vyhlídek obdivovat bílé útesy. Zejména skalní oblouky se staly inspirací i pro malíře Clauda Moneta. Je zde i muzeum Arséne Lupina - legendárního lupiče gentlemana.
Alabastrové pobřeží Étretat je francouzská obec v departementu Seine-Maritime. Leží na pobřeží Lamanšského průlivu v oblastí zvané Pays de Caux. Obec je turisticky vyhledávaným cílem díky svým bílým útesům, zejména přirozeně vzniklým skalním obloukům nesoucím názvy Porte d'aval, Porte d'amont a Manneporte. Tyto oblouky se staly inspirací pro díla mnohých malířů (Eugène Boudin, Gustave Courbet, Claude Monet). Narodil se zde francouzský filosof a historik Élie Halévy (1870-1937). Většinu svého dětství zde strávil spisovatel Guy de Maupassant (1850-1893).
Pont de Normandie 2,8 km dálniční lanový most nazývaný také Normandský most v deltě Seiny u Le Havru. Donedávna nejdelší lanový most. Most byl navržen Michelem Virlogeuxem, jeho stavba začala v roce 1988 a trvala 7 let.
Honfleur Přes Pont de Normandie se dostaneme do města malířů Honfleur.
Honfleur Město nám ukázalo svou uplakanou tvář, po procházce starým přístavem se zmoklí výletníci uchýlili do tepla restaurací a bister na typické palačinky.
Honfleur Silný déšť nás zastihl v lázeňském městečku Deauville, Trouville, město i legendární casino z filmu Jamese Bonda jsme si prohlédli z autobusu. V dešti jsme přejeli do vesničky Beuvron en Auge.
Beuvron en Auge Po 16. hodině se v této vesničce zastavil čas, byli jsme tu úplně sami.
Beuvron en Auge Venku mžilo a foukalo, ale procházka prázdnými uličkami stála za to.
Beuvron en Auge Právem patří mezi 100 nejkrásnějších vesnic Francie.
Den třetí Třetí den se vyčasilo a počasí bylo příjemné pro naše francouzské putování. První zastávka byla v Bayeux, kde jsme navštívili expozici tapisérie královny Matyldy. Tapisérii vyšívala královna Matylda se svou družinou na přání opata z Bayeux a děvčata se do toho opravdu opřela. Vytvořila 75 m dlouhý výjev bitvy u Hastingsu. V muzeu dostanete sluchátko s českým průvodcem, takže můžete pomalu postupovat po celé délce plátna a kochat se prací pilných vyšívaček. Další zastávkou bylo městečko Arromanches. Na zdejší pláži se odehrála jedna část z klíčového vylodění v Den D. V městečku je muzeum vylodění, jsou zde i další památníky, které detailně popisují události, které předcházely Dnu D i samotný proces vylodění. Pláž stále nese stopy z války, na celé pláži je zakázáno koupání. Avranches s botanickým parkem byla poslední zastávkou náročného cestování
Bayeux Návštěva tapisérie královny Matyldy v Bayeux.
Tapisérie královny Matyldy Tapisérie je dlouhá 75 m a znázorňuje bitvu u Hastingsu, v muzeu se nesmělo fotit, ale po 20 m všichni vytáhli foťáky a snažili se zachytit krásu výšivky.
Bayeux britský hřbitov Také v Bayeux jsme narazili na stopy války. Na britském hřbitově jsou pochováni i čeští vojáci. Pozůstalí mohli na náhrobky nechat vytesat osobní vzkazy a vzpomínky. Jsou o to více dojemnější, neboť většina vojáků neměla ani 30 let.
Arromanches Muzeum vylodění zajímavá expozice, pro české návštěvníky je film i v češtině.
Arromanches se chystá na oslavy Dne D.
Avranches Malebné městečko mě zaujalo samozřejmě svou botanickou zahradou.
Den čtvrtý Čtvrtý den nás čekala klasika, návštěva kláštera Mont St.Michel. Mnozí už v Mont Saint Michel byli, ale příjemnou změnu jsme zaznamenali hned v dopravě, kdy k hoře jedou ekobusy s velmi milým personálem. Ráno jsme proto neváhali a rychlým startem jsme se dostali až ke vstupní bráně kláštera. Počasí bylo nevlídné, ochutnali jsme sílu větrů z oceánu na vlastní kůži. Další zastávka byla v městečku Cancale, spojená s ochutnávkou ústřic a krátkým zastavením na oběd. Delší dobu jsme měli vyhrazenu na korzárské město St. Malo, s kterým jsme se už loučili za slunečného počasí. Slunce, které nakonec přemohlo deštivé mraky, dávalo naději na pěkné počasí pro turistickou část zájezdu, návštěvu Bréhatských ostrovů a pobřeží Růžové žuly.
Mont St. Michel Kolem kláštera probíhá čilý stavební ruch, hráz se podkopává, aby byl obnoven původní ráz ostrova na pobřeží Atlantiku. U kláštera už nezastavíte autem ani autobusem.
Mont Saint Michele Tato stavba Vás prostě dostane a klidně si jí můžete projít i vícekrát.
Mont Saint Michel Úžasná ukázka středověké architektury.
Cancale Ústřicová pole v Cancale za odlivu a sběrači ústřic v akci.
Saint Malo Přístavní město bylo za války zničeno, po válce bylo obnoveno takřka v původní podobě.
Saint Malo Odliv vrcholí a vítr fouká
Saint Malo Na hradbách po válce hrál mladý Gérard Philipe slavnou inscenaci Cida.
Den pátý Knihovník jede lodí, lodí výletní
Bréhatské ostrovy Výlet lodí na Bréhatské ostrovy, tady je škoda slov.
Bréhatské ostrovy Přátelé, zde bych chtěla prožít stáří. Neměla bych se chlubit, ale odlomila jsem si větvičku tohoto muškátu a přežil, doufám, že rozmnožím na věčné časy a dopěstuji i v našich podmínkách do této urostlosti.
Bréhatské ostrovy Příroda a mořské klima čaruje. Ach jo
Cestou na maják Záplavu květů a zeleně vystřídal úhor pobřeží a moře zlověstně hučí
Maják na Bréhatských ostrovech S kupou knih jen já a oceán
Bréhatské ostrovy Vysoký odliv trošku ostrovanům ztěžuje koupání, ale zato ta panoramata
Bréhatské ostrovy Ostrovy jsou známy vysokým přílivem a odlivem. Takže přístaviště na zpáteční cestu bylo o 2 kilometry dále od místa, kde jsme přistávali.
Pobřeží růžové žuly Další malebná část pobřeží Atlantiku.
Pobřeží růžové žuly I tady umí moře zahrozit!!!
Pobřeží růžové žuly Nechybí ani maják
Den šestý byl ve znamení náročného přejezdu. První zastávka byla v městečku Fougéres. Protože jsme zde již byli, zašli jsme se podívat do hradu, na který se při minulé návštěvě nedostalo, a nebyli jsme zklamáni. Večer za vydatného vedra jsme dorazili do Versailles. Každý si vybral dle svého naturelu, prohlídku zahrad či spočinutí ve stínku. Poté přejezd na nocleh do Paříže.
Fougéres Hrad paradoxně umístěný v údolí, městečko vybíhá do celkem příkrého kopce nad ním. Jednu stranu kopce tvoří rozsáhlý městský park, který nabízí úžasné rozhledy na hrad. Také z hradeb jsou krásné výhledy.
Fougéres Hrad je obehnán vodním příkopem a voda říčky napájí okolní mlýny a továrničky.
Fougéres Hrad inspiroval Balzaca pro román Rebelové.
Zahrady zámku Versailles Do zahrad proudily davy lidí. Vodotrysky tryskají pouze o víkendu.
Versailles Monumentální zahrady v podvečerním žáru.
Poslední den - Paříž Poslední den pobytu byla naplánovaná Paříž, takřka celé horké dopoledne jsme prožili v klimatizované galerii v Oranžerii. Poté se všichni podle svých možností a schopností vydali na individuální prohlídku Paříže. Slunce do nás nemilosrdně pálilo celý den. Večer jsme se ještě vypravili na Tour Maine-Montparnasse, což je 210 m vysoký mrakodrap v centru Paříže. Z jeho střechy chlazeni příjemným deštíkem jsme se loučili s večerní Paříží.
Claude Monet Naše francouzské putování se uzavírá prohlídkou obrazů malíře, se kterým jsme se potkávali během celého pobytu.
Oranžerie a ikonické Monetovy lekníny, ovšem po návštěvě Giverny tvrdím, že žádný obraz nemůže vystihnout opravdovou krásu přírody.
Paříž s prsty deště ale ne když jsou tropy
A to je milé děti konec Zase za rok jedeme znovu.