CS CS CS
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 22.12.2010 KOM(2010) 783 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Povědomí o zločinech spáchaných totalitními režimy v Evropě CS CS
1. ÚVOD Mnohokrát v dějinách vyústily totalitní režimy v porušování základních práv a naprosté popírání všech prvků lidské důstojnosti. Takovou tragickou zkušenost má většina členských států EU. V Berlínské deklaraci, podepsané v roce 2007 u příležitosti 50. výročí Římských smluv, se uvádí, že k evropské integraci jsme dospěli na základě poznání z krvavých střetů a z minulosti plné utrpení. Dnes žijeme společně tak, jak to nebylo možné nikdy předtím. Historická paměť Evropy je společným dědictvím Evropanů dnešní i všech budoucích generací. Abychom se vyrovnali s dědictvím, jež představují zločiny spáchané totalitními režimy, musíme tuto paměť sdílet a připomínat ji. Stockholmský program 1 zdůrazňuje, že Unie je prostorem sdílených hodnot, které jsou neslučitelné s trestnými činy genocidy, zločiny proti lidskosti a válečnými zločiny či se zločiny páchanými totalitními režimy. Každý členský stát uplatňuje k těmto záležitostem vlastní přístup, avšak v zájmu usmíření je nezbytné, aby připomínání těchto zločinů bylo součástí kolektivní paměti, kterou sdílí a uchovává pokud možno celá společnost. Unie musí v tomto ohledu hrát úlohu zprostředkovatele. V listopadu 2008 přijala Rada rámcové rozhodnutí o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva. Toto rozhodnutí se omezuje jen na trestné činy, které byly spáchány z důvodu rasy, barvy pleti, náboženského vyznání, původu a národnostního či etnického původu, a nevztahuje se na trestné činy spáchané z jiných důvodů, například totalitními režimy. K zápisu Rady bylo při přijetí tohoto rámcového rozhodnutí připojeno prohlášení, v němž Rada žádá Komisi, aby do dvou let od jeho vstupu v platnost posoudila situaci a podala Radě zprávu o tom, zda je třeba dalšího nástroje, který by se vztahoval na veřejné schvalování, popírání nebo hrubé zlehčování zločinů genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů, které jsou trestnými činy namířenými proti skupině osob, jež je vymezena na základě jiných kritérií než podle rasy, barvy pleti, náboženského vyznání, původu nebo národnostního či etnického původu, například na základě společenského postavení nebo politického přesvědčení. Tuto žádost znovu opakuje i Stockholmský program. Význam uchování vzpomínek v živé paměti zdůrazňuje rovněž Evropský parlament ve svém usnesení o svědomí Evropy a totalitě ze dne 2. dubna 2009, v němž se konstatuje, že bez pravdy a vzpomínky na minulost nelze dosáhnout usmíření. Členské státy se potýkaly a stále potýkají s citlivou a složitou otázkou, jakým způsobem nejlépe zjistit pravdu a zaznamenávat dějiny pro budoucí generace tak, aby se mohly poučit z minulých hrůz a zločinů. Každý členský stát si našel vlastní způsob, jak k těmto záležitostem přistupovat. Komise může napomáhat jejich úsilí tím, že bude povzbuzovat k diskusi a sdílení zkušeností a osvědčených postupů. Cílem této zprávy je představit názor Komise na to, jak by si mohla v tomto procesu zajistit významnou roli, a poskytnout základ pro další diskuse o budoucím příspěvku Evropské unie k prohlubování povědomí o zločinech spáchaných totalitními režimy. Zároveň jde o odpověď na žádost Rady o podání zprávy ohledně potřeby vytvořit v této oblasti další nástroj. 1 Schválen Evropskou radou ve dnech 10. 11. prosince 2009; Úř. věst. C 115, 4.5.2010, s. 1 38. CS 2 CS
1.1. Příprava zprávy Pro sestavení této zprávy podnikla Komise řadu přípravných iniciativ. V listopadu 2007 uspořádala v Bruselu seminář na vysoké úrovni s názvem Jak se vyrovnat s totalitní minulostí Evropy: oběti a usmíření 2. V prohlášení připojeném k zápisu Rady při přijetí rámcového rozhodnutí se uvádí, že Komise uspořádá veřejné evropské slyšení o zločinech genocidy, zločinech proti lidskosti a válečných zločinech spáchaných totalitními režimy, jakož i o těch, kdo tyto zločiny veřejně schvalují, popírají, hrubě zkreslují nebo zlehčují, a zdůrazňuje se, že je nutné odpovídajícím způsobem odčinit bezpráví a případně předložit návrh rámcového rozhodnutí o těchto zločinech. Toto slyšení, jež uspořádala Komise společně se slovinským předsednictvím, proběhlo dne 8. dubna 2008 v Bruselu 3. V roce 2009 Komise finančně podpořila vznik studie nezávislého ústavu, jejímž cílem bylo poskytnout faktický přehled o postupech používaných v členských státech v souvislosti s povědomím o zločinech spáchaných totalitními režimy 4. Tato Studie o tom, jak členské státy řeší záležitosti povědomí o zločinech spáchaných totalitními režimy v Evropě (dále jen studie ) byla dokončena začátkem roku 2010 a poté předána členským státům a Evropskému parlamentu. Studie je k dispozici na internetových stránkách Komise. V květnu 2010 obdržely všechny členské státy dotazník, jehož cílem bylo získat faktické informace o situaci v členských státech v oblasti povědomí o zločinech spáchaných totalitními režimy v Evropě 5. 2. POVĚDOMÍ O ZLOČINECH SPÁCHANÝCH TOTALITNÍMI REŽIMY SITUACE V ČLENSKÝCH STÁTECH 2.1. Celkový přehled Studie ukazuje, že všechny dotčené členské státy přijaly opatření v otázkách dědictví, jež představují zločiny spáchané totalitními režimy. Přistoupily k tomu různým způsobem podle své minulosti, konkrétních okolností, kultury a právního systému. Studie dokládá, že neexistuje jeden univerzální model vhodný pro všechny. Jednotlivé členské státy používají řadu svých vlastních nástrojů a postupů (spravedlnost pro oběti i pachatele trestných činů, hledání pravdy, uchovávání paměti, iniciativy na zvyšování povědomí atd.). Nástroje, přijatá opatření a postupy někdy vykazují výrazné rozdíly i v těch členských státech, které zažily stejný totalitní režim. 2 3 4 5 Cílem semináře bylo pomoci Komisi lépe poznat různé aspekty týkající se těchto otázek a stanovit témata pro diskusi při veřejném evropském slyšení. Klíčovým tématem slyšení bylo uznání a usmíření. Slovinské předsednictví vydalo zprávu o tomto slyšení pod názvem Zločiny spáchané totalitními režimy. Zpráva a zápisy z veřejného evropského slyšení o zločinech spáchaných totalitními režimy, konaného dne 8. dubna (ed. Peter Jambrek). Study on how the memory of crimes committed by totalitarian regimes in Europe is dealt with in the Member States. Předložil prof. Dr. Carlos Closa Montero, Institute for Public Goods and Policy, Centre of Human and Social Sciences, CSIC, Madrid, Španělsko. http://ec.europa.eu/justice/doc_centre/rights/studies/docs/memory_of_crimes_en.pdf Dotazník zodpovědělo 16 členských států: LV, LT, EE, PL, HU, SK, SL, BG, RO, BE, IRL, SE, FI, PT, ES, DE. CS 3 CS
Pro úspěšný přechod od totality k demokracii je důležitá spravedlnost pro oběti. Mezi hlavní nástroje k dosažení tohoto cíle patří souzení pachatelů, cesty hledání pravdy, otevření archivů, lustrace, rehabilitace obětí, kompenzace pro oběti a restituce konfiskovaného majetku. Studie také odhaluje, jak široká je paleta zúčastněných aktérů, zejména nevládních organizací a oficiálních institucí i neoficiálních subjektů. Zatímco např. Estonsko, Lotyšsko, Polsko a Slovinsko vytvořily oficiální instituce s všeobecnými kompetencemi, ostatní členské státy vytvořily specializované subjekty. Zásadním úkolem je dále udržovat a prohlubovat povědomí o zločinech spáchaných totalitními režimy, zejména vzdělávat mladší generace o významu podpory demokracie a základních práv. Studie ukazuje, že toto přesvědčení je jedním z mála styčných bodů mezi zeměmi EU v otázkách zločinů spáchaných totalitními režimy. Doklady hrůz minulosti v řádně uchovávané, organizované a přístupné podobě se mohou stát skutečným nástrojem zvyšování povědomí a osvěty. Studie dále ukazuje, že v této oblasti mají zásadní roli nevládní organizace. 2.2. Osvěta a zvyšování povědomí Při podpoře občanských schopností a demokratických hodnot u mladých lidí hraje podstatnou roli výchova k aktivnímu občanství. Nedávno provedené výzkumy ukazují, že osvěta kladným a významným způsobem souvisí s aktivním občanským chováním. Iniciativy zaměřené na informování o minulosti a osvětu zahrnují návštěvy muzeí, dějišť mučení a vyhlazovacích táborů, promítání hraných filmů a dokumentů ve školách, podporu kulturních aktivit a umělecké tvorby. Podle informací, které Komise obdržela, zřejmě činnosti spojené s osvětou a povědomím o zločinech spáchaných totalitními režimy probíhají pouze v těch členských státech, jichž se bezprostředně týkají. Památníky a pomníky připomínající zločiny spáchané totalitními režimy existují prakticky ve všech členských státech. Dějiště mučení, místa koncentračních táborů a táborů smrti existují téměř ve všech členských státech, které zažily totalitu. V některých členských státech se kupříkladu zločinům spáchaným totalitními režimy věnují specializovaná muzea (např. v České republice, Estonsku, Litvě, Lotyšsku, Maďarsku a Rumunsku). 2.3. Dny památky obětí Podle studie si jednotlivé členské státy v některých případech připomínají památku obětí týchž událostí v různé dny. Například holocaust si 18 členských států připomíná 27. ledna (Den památky obětí holocaustu), 6 členských států vybralo jiné datum. Pět členských států si připomíná den památky obětí totalitních režimů (23. srpen), navržený Evropským parlamentem. 2.4. Výzkumné projekty Studie ukazuje, že v této oblasti existuje značné množství výzkumných témat a projektů. V některých členských státech vytvořily oficiální instituce rozsáhlé výzkumné programy. Konkrétnější projekty vypracovaly univerzity, soukromé subjekty a nadace. Výzkumné projekty se zaměřují zejména na zjišťování historických skutečností týkajících se totalitních zločinů a na analyzování politik v oblasti přechodného soudnictví. Výzkum zločinů spáchaných totalitními režimy je výrazně více rozvinut v členských státech, které tyto zločiny přímo zažily. CS 4 CS
2.5. Totalitní symboly Podle studie se přímo dotčeným členským státům podařilo poměrně rychle odstranit všechny symboly spojené s jejich represivní minulostí (např. změna názvů ulic, odstraňování symbolů z veřejných míst atd.). V některých členských státech je používání symbolů spojených s totalitními režimy výslovně zakázáno zákonem, například ve třech členských státech (Litvě, Maďarsku a Polsku) je zakázáno používat symboly spojené s komunistickou minulostí. 2.6. Právní rámec v oblasti popírání zločinů Ve studii i v odpovědích na otázky dotazníků, které Komise poslala členským státům, se ukazuje rozdílnost přístupů a složitost právního rámce použitelného v členských státech v otázkách schvalování, popírání nebo hrubého zlehčování genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů, které jsou trestnými činy namířenými proti skupině osob, jež je vymezena na základě jiných kritérií než podle rasy, barvy pleti, náboženského vyznání, původu nebo národnostního či etnického původu, například na základě společenského postavení nebo politického přesvědčení 6. Situaci lze popsat zhruba takto: Čtyři členské státy mají vnitrostátní právní předpisy v oblasti popírání zločinů spáchaných totalitními režimy, v nichž jsou výslovně zahrnuty zločiny spáchané komunistickými totalitními režimy: V České republice uvádí trestní zákoník konkrétní trestní postih pro osoby, které veřejně popírají, zpochybňují, schvalují nebo se snaží ospravedlnit nacistickou nebo komunistickou genocidu nebo jiné zločiny nacistů a komunistů proti lidskosti 7. V Polsku je trestným činem veřejné a skutečnosti odporující popírání nacistických a komunistických zločinů a jiných zločinů proti míru a lidskosti nebo válečných zločinů 8. V Maďarsku je trestným činem veřejné popírání, zpochybňování nebo zlehčování fakt o genocidě a jiných zločinech proti lidskosti spáchaných národněsocialistickým a komunistickým režimem 9. V Litvě je trestným činem veřejné schvalování, popírání nebo hrubé zlehčování mezinárodních trestných činů a zločinů spáchaných SSSR a nacistickým Německem vůči Litevské republice nebo jejím obyvatelům 10. Pro ostatní členské státy s výjimkou Lotyšska 11 je zřejmě nemožné nebo obtížné představit si situaci trestněprávního postihu za schvalování, popírání nebo hrubého zlehčování genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů, které jsou trestnými činy namířenými proti skupině osob, jež je vymezena na základě jiných kritérií než podle rasy, barvy pleti, náboženského vyznání, původu nebo národnostního či etnického původu. Je to způsobeno 6 7 8 9 10 11 Studie přináší systematický přehled o situaci v členských státech (viz bod 3.3). Nový trestní zákoník (platný od 1. ledna 2010), 405. Článek 55 zákona o Ústavu národní paměti komise pro stíhání trestných činů proti polskému národu, 18. prosince 1998. Novela trestního zákoníku, platná od 24. července 2010. 170 občanského zákoníku. Z lotyšské odpovědi na otázky dotazníku vyplývá, že na základě článků 71 a 74 trestního zákoníku by mohlo být za trestný čin považováno popírání genocidy, zločinů proti lidskosti, zločinů proti míru a válečných zločinů mj. na základě politického přesvědčení nebo společenské třídy. CS 5 CS
buď absencí právních předpisů týkajících se popírání trestných činů genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů (ať z jakéhokoliv důvodu), tím, že z postihování takového chování jsou vyňaty důvody jako společenské postavení nebo politické přesvědčení, nebo tím, že by toto postihování mohlo ovlivnit svobodu projevu. V některých odpovědích na otázky dotazníku se však zmiňuje, že nelze vyloučit postihování na základě jiných ustanovení trestního zákoníku, např. na základě zákazu podněcování k nenávisti nebo hanobení památky zemřelých osob. Ze studie a odpovědí na otázky dotazníku vyplývá, že vnitrostátní soudy v žádné věci nikoho neodsoudily za veřejné schvalování, popírání nebo hrubé zlehčování zločinů genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů, které jsou trestnými činy namířenými proti skupině osob, jež je vymezena na základě jiných kritérií než podle rasy, barvy pleti, náboženského vyznání, původu nebo národnostního či etnického původu. 3. OPATŘENÍ K UDRŽOVÁNÍ A PROHLUBOVÁNÍ POVĚDOMÍ NA ÚROVNI EU Ve svém usnesení ze dne 2. dubna 2009 zdůraznil Evropský parlament význam otázky prohlubování povědomí o totalitních zločinech. V závěrech zasedání Rady ve složení pro obecné záležitosti ze dne 16. června 2009 se uvádí, že v zájmu zvýšení povědomí Evropanů o zločinech spáchaných totalitními režimy je třeba zachovat památku na pohnutou minulost Evropy, neboť bez jejího připomínání by usmíření bylo obtížné. Myšlenka připomínat v celé EU společnou paměť zločinů spáchaných totalitními režimy byla vyjádřena také na slyšení pořádaném Komisí a slovinským předsednictvím v dubnu 2008. Při tomto slyšení a na dalších konferencích se ukázalo, že panuje názor, že by si členské státy západní Evropy měly více uvědomovat tragickou minulost členských států východní Evropy. Význam tohoto rozměru zdůraznilo také mnoho mezinárodních konferencí, jako např. mezinárodní konference v Senátu České republiky v červnu 2008 Svědomí Evropy a komunismus, na níž byla přijata Pražská deklarace, konference Zločiny komunistických režimů pořádaná v únoru 2010 Ústavem pro studium totalitních režimů či konference Evropa 70 let po Molotovově-Ribbentropově paktu pořádaná v říjnu 2009 pobaltskými státy pod záštitou předsedy Evropského parlamentu. V Evropském parlamentu byla rovněž ustavena neformální skupina poslanců Usmíření evropských dějin, jejímž hlavním cílem je sladit různá pojetí evropských dějin a sjednotit je v jedinou evropskou paměť na minulost. Na těchto akcích zaznělo mnohokrát volání po opatřeních v oblasti udržování paměti a prohlubování povědomí o zločinech spáchaných komunistickými totalitními režimy. Některé z širokého spektra opatření a očekávání jsou obsaženy například v příspěvku prvního evropského slyšení o zločinech spáchaných totalitními režimy, jejž podepsala řada účastníků slyšení konaného dne 8. dubna 12. Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 2. dubna 2009 vyzval k tomu, aby byl 23. srpen vyhlášen Evropským dnem památky obětí všech totalitních a autoritářských režimů, které by byly připomínány důstojně a nezaujatě. Tento den památky obětí si již připomněly Estonsko, Litva, Lotyšsko, Slovinsko a Švédsko. 12 Otištěn ve zprávách a zápisu ze slyšení, zveřejněných slovinským předsednictvím (viz výše). CS 6 CS
Komise hodlá v souladu se svými povinnostmi přispívat k prohlubování povědomí o zločinech spáchaných totalitními režimy v Evropě. Komise se domnívá, že je důležité věnovat se rozdílům v úrovni informovanosti o totalitní minulosti ve všech členských státech a zejména o období, kdy východní a západní Evropa prožívaly dva rozdílné osudy. Tato paměť a povědomí o tragické minulosti a zločinech spáchaných totalitními režimy by měly pomoci sblížit evropské národy. Důležité je dále přispět k uznání a podpoře všech obětí totalitních režimů, které zdevastovaly Evropu. Komise může v této oblasti usnadnit výměnu zkušeností a postupů. Tím se rovněž potvrdí význam hodnot, jako je úcta k lidské důstojnosti, svobodě a demokracii, na nichž je Evropská unie založena. 3.1. Plně využít finanční programy EU Komise je připravena prostřednictvím svých finančních programů pomáhat zainteresovaným stranám při podpoře a prohlubování povědomí o zločinech spáchaných totalitními režimy v Evropě. Financování EU by mohlo zejména podpořit přeshraniční a celoevropské projekty. 3.1.1. Program Evropa pro občany Součástí programu Evropa pro občany je i Akce 4: Aktivní evropská paměť 13, jež má udržovat památku obětí nacismu a stalinismu a zlepšovat povědomí o tom, co se dělo v táborech a dalších místech hromadného vyhlazování civilistů. V rámci této akce se poskytuje podpora projektům zaměřeným na ochranu hlavních míst a památníků spojených s masovými deportacemi, bývalými koncentračními tábory a jinými dějišti nacistického masového mučení a vyhlazování, jakož i archivů dokumentujících tyto události, a na udržování památky obětí i těch, kteří v extrémních podmínkách zachraňovali lidi před holocaustem. V rámci této akce jsou dále podporovány projekty, jejichž účelem je připomínání památky obětí hromadného vyhlazování a masových deportací spojených se stalinismem, jakož i ochrana památníků a archivů dokumentujících tyto události. V příloze rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se tento program zavádí, je na Aktivní evropskou paměť přiděleno přibližně 4 % prostředků z celkového rozpočtu programu (celkový objem na období 2007 2013 je 215 milionů EUR). Vzhledem ke strategickému významu podpory hodnot, na nichž je EU založena, a k rostoucímu počtu velmi kvalitních návrhů pro budoucí program na období 2014 2020 Komise posoudí, jakým způsobem v budoucnu zajistit dostatek prostředků pro tuto akci. Komise již začala připravovat další generaci programu. V rámci strukturovaného dialogu vedeného jako součást programu Evropa pro občany uvažuje Komise o tom, že bude pořádat pravidelná setkání věnovaná aktivní evropské paměti, jež povedou k výměně zkušeností, analýze osvědčených postupů a sdružování hlavních příjemců pomoci a zúčastněných subjektů, včetně výzkumných pracovníků z akademické sféry a nezávislých vědců a odborníků v této oblasti. 3.1.2. Další programy Evropské unie K prohlubování povědomí o zločinech spáchaných totalitními režimy v Evropě mohou přispět i další programy: 13 Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1904/2006/ES ze dne 12. prosince 2006, kterým se zavádí program Evropa pro občany na podporu aktivního evropského občanství na období 2007 2013. CS 7 CS
Sedmý rámcový program EU pro výzkum a technologický rozvoj. Z tohoto programu lze finančně podporovat činnosti související s evropskou totalitní minulostí. Pracovní program na rok 2010 obsahuje v rámci tématu 8 Sociálně-ekonomické a humanitní vědy konkrétní výzvu k předkládání návrhů k tématu Demokracie a stíny totality a populismu: Evropská zkušenost 14. Tato výzva se týká podpory projektů spolupráce velkého rozsahu, do nichž se zapojí výzkumné ústavy více členských států EU a jejichž cílem je pomáhat při překonávání dědictví rozděleného kontinentu, kde se zkušenosti různých skupin členských států a jejich vzpomínky na nedávnou totalitu liší. Komise obdržela k tomuto tématu 10 návrhů a v návaznosti na jejich zhodnocení nezávislými odborníky a na výběrové řízení nyní probíhají vyjednávání. MEDIA 2007 je program EU pro evropský audiovizuální průmysl. Jeho cílem je zachovávat a posilovat evropskou kulturní a jazykovou rozmanitost a kinematografické a audiovizuální dědictví, zaručit jeho dostupnost veřejnosti a podporovat dialog mezi kulturami a zvýšit oběh a sledovanost evropských audiovizuálních děl uvnitř Evropské unie i mimo ni. V souladu s těmito cíli může program MEDIA 2007 podpořit filmy a další audiovizuální díla zabývající se tématy souvisejícími s totalitní minulostí (podporu z programu dostal např. film Životy těch druhých (Das Leben der Anderen)). Do financování z programu MEDIA mohou být rovněž (avšak ne výlučně) zahrnuty náklady na výrobu titulků k audiovizuálním dílům, což má zásadní význam pro usnadnění oběhu audiovizuálních děl s touto tematikou v členských státech. Program na podporu politiky informačních a komunikačních technologií podporuje cílenou digitalizaci kulturního materiálu v rámci jednoho z cílů knihovny Europeana 15. Tento program by mohl být užitečný při digitalizaci obsahu týkajícího se totalitních zločinů (např. knih, audiovizuálních a zvukových záznamů, archivních záznamů). Podpořené projekty musí provádět kulturní instituce z různých zemí Evropy. Musí jít buď o téma zajímavé pro širokou veřejnost, nebo musí být obsah za pomoci projektu Europeana bezprostředně po digitalizaci zpřístupněn občanům. Program celoživotního učení EU podporuje nadnárodní projekty, jež propagují aktivní výchovu k občanství a hodnotám tolerance, lepšímu poznání evropské historie a kulturního dědictví a demokratickému chování. Komise rovněž vytváří analytický model aktivní výchovy k občanství, který pracuje se dvěma souhrnnými ukazateli jedním pro dospělé a jedním pro občanské dovednosti žáků. Pracovní definice aktivního občanství, která se pro tyto účely používá, zní: účast na aktivitách občanské společnosti, angažovanost v občanském a/nebo politickém smyslu, provázená vzájemným respektem, odmítáním násilí a dodržováním lidských práv a demokratických principů. Podpora aktivní výchovy k občanství v prostředí formálního, neformálního a informálního vzdělávání přispívá k hodnotám tolerance, demokratickému chování a vzájemnému respektu z hlediska kulturního a historického. Občanské schopnosti vycházející ze znalosti pojmů demokracie, spravedlnost, rovnost, občanství a občanská práva jsou součástí evropského referenčního rámce klíčových schopností, který přijala Rada ve složení pro vzdělávání 16 a který je uplatňován na vnitrostátní úrovni. 14 15 16 ftp://ftp.cordis.europa.eu/pub/fp7/docs/wp/cooperation/ssh/h_wp_201001_en.pdf Vícejazyčná internetová sbírka milionů digitalizovaných předmětů z evropských muzeí, knihoven, archivů a multimediálních sbírek. Úř. věst. L 394, 30.12.2006. CS 8 CS
Komise zlepší informování potenciálních příjemců, kteří se zabývají povědomím o totalitních zločinech, o možnosti získání finanční podpory z těchto programů. 3.2. 23. srpen Evropský den památky obětí totalitních režimů Evropský den památky obětí všech totalitních a autoritářských režimů, vyhlášený Evropským parlamentem, si dnes připomíná Estonsko, Lotyšsko, Litva, Slovinsko a Švédsko. Komise vyzývá členské státy k posouzení, jakým způsobem se v souladu s jejich vlastní minulostí a specifickými podmínkami připojit k této iniciativě. 3.3. Platforma evropské paměti a svědomí Evropský parlament vyzval v usnesení ze dne 2. dubna 2009 ke zřízení platformy evropské paměti a svědomí, která by podpořila budování sítí a spolupráci mezi vnitrostátními výzkumnými institucemi, jež se specializují na historii totalitních režimů, a vytvoření celoevropského dokumentačního střediska / památníku obětem všech totalitních režimů. Vyzval dále k posílení příslušných stávajících finančních nástrojů za účelem podpory odborného historického výzkumu v této oblasti. Závěry ze zasedání Rady ve složení pro obecné záležitosti a vnější vztahy dne 16. června 2009 přivítaly tuto iniciativu, jež poskytne podporu budování sítí a spolupráci vnitrostátních subjektů zabývajících se posuzováním a připomínáním totalitních režimů. Cestou, jak pomoci k podpoře povědomí a výměny zkušeností v této oblasti, je sdružovat všechny zúčastněné ze všech členských států včetně výzkumných pracovníků z akademické sféry a nezávislých vědců a odborníků, aby si mohli vyměňovat zkušenosti, analýzy a osvědčené postupy, mj. v oblasti podpory kolektivní paměti v národních studijních programech členskými státy. Tato platforma by mohla být po roce formální právní existence způsobilá k podání žádosti o roční provozní grant z programu Evropa pro občany. Komise se domnívá, že má velký význam sdružovat pomocí výměny zkušeností a osvědčených postupů všechny zúčastněné ze všech členských států včetně výzkumných pracovníků z akademické sféry a nezávislých vědců a odborníků. 3.4. Rozsah harmonizace na úrovni EU? Rada požádala Komisi o posouzení, zda je kromě rámcového rozhodnutí o boji proti rasismu a xenofobii třeba vytvořit další nástroj, který by zahrnoval veřejné schvalování, popírání nebo hrubé zlehčování zločinů genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů namířených proti skupině osob, jež je vymezena na základě jiných kritérií než podle rasy, barvy pleti, náboženského vyznání, původu nebo národnostního či etnického původu, například na základě společenského postavení nebo politického přesvědčení. Právním základem pro vymezení trestných činů a sankcí v oblastech mimořádně závažné trestné činnosti s přeshraničním rozměrem z důvodu povahy nebo dopadu těchto trestných činů nebo kvůli zvláštní potřebě potírat ji na společném základě je článek 83 SFEU. V čl. 83 odst. 1 SFEU je uveden výčet těchto oblastí, v němž není zahrnuto veřejné schvalování, popírání nebo hrubé zlehčování zločinů genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů namířených proti skupině osob, která je vymezena jinak než podle rasy, barvy pleti, náboženského vyznání, původu nebo národnostního či etnického původu. Podle vývoje trestné činnosti může být tento výčet oblastí na základě jednohlasného schválení Radou a se souhlasem Evropského parlamentu rozšířen. CS 9 CS
Studie ukázala, že dosud přijal každý členský stát rozdílná opatření (např. spravedlnost pro oběti či pachatele trestných činů, zjišťování faktů, politiky v oblasti symbolů atd.) na základě svých specifických vnitrostátních podmínek. Dokonce i mezi členskými státy, které mají podobné zkušenosti s totalitními režimy, se mohou lišit přijaté právní nástroje, opatření a postupy, jakož i doba jejich přijetí a provádění. Komise se proto domnívá, že v této fázi sice nejsou podmínky pro využití této možnosti splněny, bude však tuto oblast nadále sledovat. 4. ZÁVĚR Komise je přesvědčena o tom, že Evropská unie má v rámci svých pravomocí v této oblasti přispívat k postupům, jimiž se členské státy snaží vyrovnat s dědictvím, jež představují zločiny spáchané totalitními režimy. Evropská unie je založena na dodržování základních práv a je neustálým zdrojem inspirace a povzbuzení pro všechny národy, jež se obtížně vyrovnávají s utrpením minulosti. Povědomí o hrůzách minulosti musí představovat součást společného úsilí všech občanů Evropské unie, tak aby se spojení vaše minulost je naše minulost stalo skutečností. Uchování této vzpomínky v živé paměti je naší kolektivní povinností: jejím prostřednictvím vyjadřujeme úctu a uznání obětem, jež trpěly a umíraly, a zajišťujeme, aby se nic takového již nikdy neopakovalo. Prostřednictvím tohoto povědomí udržujeme při životě závazek Evropské unie k uplatňování zásad demokracie a dodržování základních práv a boji proti moderním projevům netolerance a extremismu. CS 10 CS