JUSTIČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V ČLENSKÝCH STÁTECH EVROPSKÉ UNIE

Transkript

1

2

3 GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO VNITŘNÍ POLITIKY TEMATICKÁ SEKCE C: OBČANSKÁ PRÁVA A ÚSTAVNÍ ZÁLEŽITOSTI PRÁVNÍ ZÁLEŽITOSTI JUSTIČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V ČLENSKÝCH STÁTECH EVROPSKÉ UNIE SHRNUTÍ Abstrakt Tato studie popisuje stav justičního vzdělávání v Evropské unii, zejména pokud jde o právo EU. Předkládá výsledky významného průzkumu provedeného mezi soudci, státními zástupci a soudními úředníky, který se soustředil na jejich zkušenosti s justičním vzděláváním. Obsahuje rovněž profily aktérů, jež působí v oblasti justičního vzdělávání na úrovni EU a ve všech 27 členských státech. Obsahuje podrobná doporučení ohledně toho, jak překonat překážky bránící v účasti na justičním vzdělávání a jak prosazovat osvědčené postupy v celé EU. Studii pro Evropský parlament sestavila Akademie evropského práva (ERA) ve spolupráci s Evropskou sítí pro justiční vzdělávání. PE CS

4 Tento dokument si vyžádal Výbor pro právní záležitosti Evropského parlamentu. AUTOŘI John COUGHLAN Jaroslav OPRAVIL Wolfgang HEUSEL ODPOVĚDNÝ ÚŘEDNÍK Danai PAPADOPOULOU Tematická sekce C Občanská práva a ústavní záležitosti Evropský parlament B-1047 Brusel poldep-citizens@europarl.europa.eu JAZYKOVÁ VERZE Originál: EN Shrnutí: BG, CS, DA, DE, EL, ES, ET, FI, FR, HU, IT, LT, LV, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, SV INFORMACE O VYDAVATELI Pokud chcete kontaktovat tematickou sekci nebo si objednat její pravidelný měsíčník, pište na adresu: poldep-citizens@europarl.europa.eu Rukopis dokončen v říjnu roku 2011 Brusel, Evropský parlament, 2011 Tento dokument je dostupný na internetové adrese: PROHLÁŠENÍ Za názory vyjádřené v tomto dokumentu nese výlučnou odpovědnost autor a tyto názory nemusí představovat oficiální postoj Evropského parlamentu. Rozmnožování a překlady pro nekomerční účely jsou povoleny pod podmínkou uvedení zdroje, předchozího upozornění vydavatele a předání jednoho výtisku vydavateli.

5 Justiční vzdělávání v členských státech Evropské unie SHRNUTÍ Cílem této studie je provést hloubkovou, objektivní analýzu justičního vzdělávání v členských státech EU zaměřeného na právo EU, právo dalších členských států a srovnávací právo za účelem: zmapování stávajícího poskytování justičního vzdělávání v EU, pokud jde o školy a instituce odpovědné za vzdělávání; sestavení seznamu osvědčených postupů v oblasti justičního vzdělávání, zejména s ohledem na právo EU, které mohou jednotlivé jurisdikce sdílet; předložení doporučení ohledně možných řešení nedostatků zjištěných ve stávajícím poskytování justičního vzdělávání na úrovni EU. Studie zahrnuje: profily subjektů, které působí v oblasti justičního vzdělávání na úrovni EU, včetně organizací, jež jsou zřízené konkrétně pro účely poskytování justičního vzdělávání, organizací, jež se nad rámec svých hlavních činností věnují vzdělávání soudců a státních zástupců, a sdružení soudců, jež poskytují vzdělávání svým členům; profily subjektů, které působí v oblasti justičního vzdělávání na vnitrostátní úrovni ve všech 27 členských státech Evropské unie, včetně podrobných informací o tom, jak je v každém členském státě justiční vzdělávání zorganizováno, informací o personálním obsazení a rozpočtových zdrojích, které jsou na něj vyčleněny, počtech soudců, státních zástupců a soudních úředníků, kteří každý rok absolvují takové vzdělávání, a dalších klíčových informací; výsledky průzkumu, jehož provedení bylo zadáno v rámci studie a při němž byli jednotliví soudci, státní zástupci a soudní úředníci v celé Evropské unii dotazováni na své znalosti a zkušenosti s právem EU, své kontakty se zahraničními soudními orgány, své hodnocení poskytování justičního vzdělávání a další klíčové faktory při vytváření společné evropské soudní kultury. Je zde uveden celoevropský souhrn údajů o vnitrostátních subjektech, které působí v oblasti justičního vzdělávání, a stejně tak celoevropské souhrny výsledků průzkumu prováděného jednak mezi soudci a státními zástupci a jednak mezi soudními úředníky. Studie obsahuje srovnávací posouzení shromážděných informací a údajů a poskytuje doporučení ohledně osvědčených postupů a možných řešení stávajících nedostatků, jež se vyskytují v justičním vzdělávání. Znalosti a zkušenosti v otázce práva EU KLÍČOVÁ ZJIŠTĚNÍ Boj, jehož cílem je přesvědčit soudce a státní zástupce o důležitosti práva EU pro jejich práci, je podle všeho z velké části vyhraný: ve všech členských státech panuje velké povědomí o důležitosti práva EU a podle celkového dojmu počet případů, jež zahrnují právo EU, stoupá. Znalosti ohledně toho, jak a kdy použít právo EU, zejména pokud jde o použití řízení o předběžné otázce, jsou stále nedostatečné: tři pětiny soudců 3

6 Tematická sekce C:občanská práva a ústavní záležitosti v celé EU uvedly, že vůbec nevědí, jak položit Evropskému soudnímu dvoru (ESD) předběžnou otázku, nebo že jsou s tím obeznámeni pouze v menší míře. Značný počet soudců a státních zástupců používá on-line databáze EU (např. Eur-Lex, Curia) jako pomůcku při vyhledávání rozhodného práva ve věcech, které mají spojitost s právem EU, nebo jako pomůcku pro pochopení tohoto práva. Méně z nich se obrací na Evropskou soudní síť pro trestní věci a Evropskou soudní síť pro občanské a obchodní věci, které jsou poměrně málo známé dokonce i mezi soudci, jež se na tyto oblasti specializují. KLÍČOVÁ DOPORUČENÍ Pro členské státy a jejich soudní orgány umožnit soudcům a státním zástupcům absolvovat stáže u soudů EU a v dalších orgánech EU nebo u soudů jiných členských států zajistit dostatečný počet míst pro absolvování stáže pro soudce a státní zástupce z jiných členských států pravidelně soudcům a státním zástupcům poskytovat nejnovější informace o vývoji v právních předpisech EU a judikatuře podporovat používání on-line databází EU na vnitrostátní úrovni Pro Evropskou unii a její orgány nabízet stáže u soudů EU a v jiných orgánech zajistit (nebo poskytovat finanční prostředky na) zasílání ového bulletinu či zpravodaje, který bude pravidelně informovat o nejnovějším vývoji v právních předpisech EU a judikatuře zajistit, aby byly on-line databáze EU (např. Curia, Eur-Lex, Evropský soudní atlas) dostupné ve všech jazycích EU podporovat používání on-line databází EU na vnitrostátní úrovni podporovat informovanost o evropských soudních sítích Jazykové znalosti KLÍČOVÁ ZJIŠTĚNÍ Celkem 88 % soudců a státních zástupců, kteří poskytli své odpovědi v rámci průzkumu, ovládá kromě svého hlavního pracovního jazyka další jazyk EU, 81 % z nich pak uvedlo angličtinu, 40 % francouzštinu, 17 % němčinu a 10 % španělštinu. 4

7 Justiční vzdělávání v členských státech Evropské unie Ačkoli většina soudců a státních zástupců ovládá alespoň v malé míře další jazyk EU, pouze poměrně malý počet z nich ho ovládá dostatečně na to, aby se mohl aktivně účastnit justičního vzdělávání nebo ho používat na odborné úrovni. Jazykové bariéry představují hlavní překážku v účasti na evropských programech justičního vzdělávání. Angličtina je mezi soudci a státními zástupci nejrozšířenějším cizím jazykem a mezi ostatními jazyky je rovněž její znalost na nejpokročilejší úrovni. KLÍČOVÁ DOPORUČENÍ Pro členské státy a jejich soudní orgány odstranit překážky v účasti na vzdělávání založené na prokázání jazykových dovedností Pro vnitrostátní subjekty, které působí v oblasti justičního vzdělávání zpřístupnit jazykové vzdělávání pro všechny soudce, státní zástupce a soudní úředníky Pro Evropskou unii a její orgány poskytovat finanční prostředky na jazykové vzdělávání poskytovat finanční prostředky na vícejazyčné vzdělávání Pro subjekty, které působí v oblasti justičního vzdělávání na úrovni EU zpřístupnit jazykové vzdělávání pro všechny soudce, státní zástupce a soudní úředníky nabízet větší množství vícejazyčných vzdělávacích programů Přístup k justičnímu vzdělávání KLÍČOVÁ ZJIŠTĚNÍ Soudci, státní zástupci a soudní úředníci čelí řadě překážek, které jim brání v účasti na programech průběžného justičního vzdělávání. Tyto překážky je nutné překonat, má-li vzrůst počet účastníků, pokud jde o vzdělávání v otázce práva EU. 5

8 Tematická sekce C:občanská práva a ústavní záležitosti Nejvýraznější překážkou v účasti na průběžném justičním vzdělávání je samotná organizace soudního systému, která brání účasti na vzdělávání, protože pracovní zátěž účastníků vzdělávání se neomezuje a během jejich nepřítomnosti nejsou zastupováni. Mezi další výrazné překážky v účasti na programech justičního vzdělávání patří: nedostatečná informovanost o dostupných vzdělávacích programech; termín konání vzdělávacích programů není sdělován v dostatečném předstihu; nedostatek míst, co se týče zejména výměnných programů pro soudce; nedostatečné financování ze strany zaměstnavatelů; námitky ze strany instituce; rovnováha mezi pracovním a soukromým životem; jazykové bariéry. KLÍČOVÁ DOPORUČENÍ Pro členské státy a jejich soudní orgány uznávat průběžné vzdělávání jako právo i povinnost soudců, státních zástupců a soudních úředníků a považovat ho za rovnocenné vůči jejich běžné práci vyčlenit minimální počet hodin/dnů ročně na průběžné vzdělávání a poskytovat na něj dostatečné finanční prostředky zajistit zástup za soudce, státní zástupce a soudní úředníky, kteří se účastní vzdělávání určit a podporovat osoby, které mohou školit své kolegy soudce a státní zástupce z jejich jurisdikcí zajistit, aby všechny profese v soudním systému a soudci a státní zástupci všech instancí disponovali odpovídajícími informacemi o vzdělávání a měli k němu přístup Pro vnitrostátní subjekty, které působí v oblasti justičního vzdělávání poskytovat více příležitostí ke vzdělávání v decentralizovaných střediscích, a to v době, která se nekryje se soudními jednáními, a pravidelně tyto příležitosti opakovat sestavovat ve spolupráci s poskytovateli vzdělávání na úrovni EU vzdělávací projekty, které kombinují vzdělávání na místní úrovni se vzděláváním na úrovni EU nabízet vzdělávání všem profesím v rámci soudního systému 6

9 Justiční vzdělávání v členských státech Evropské unie KLÍČOVÁ DOPORUČENÍ (pokračování) Pro Evropskou unii a její orgány zvát zaměstnavatele soudců, státních zástupců a soudních úředníků na pravidelná fóra s cílem zdůraznit osvědčené postupy v oblasti justičního vzdělávání přijímat doporučení ohledně minimálního počtu hodin/dní, které by ročně měly být věnovány průběžnému vzdělávání zohledňovat úplné náklady, které zaměstnavateli vzniknou vzhledem k financování vzdělávání: za příspěvek zaměstnavatele k nákladům na vzdělávání považovat přinejmenším plat vyplácený zaměstnancům, kteří se účastní vzdělávání, v ideálním případě uhradit rovněž náklady na zástup takových zaměstnanců poskytovat finanční prostředky na: projekty, které podporují decentralizované vzdělávání, projekty, které kombinují úvodní vzdělávání na místní úrovni s pokročilými fóry na úrovni EU, vzdělávací programy pro doposud opomíjené profesní skupiny, jako jsou soudní úředníci, stipendijní fond pro soudce, státní zástupce a soudní úředníky na podporu účasti na evropských vzdělávacích programech, pokud nejsou k dispozici vnitrostátní finanční prostředky studii o vzdělávání zaměřeném na právo EU, pokud jde o právníky se soukromou praxí Pro subjekty, které působí v oblasti justičního vzdělávání na úrovni EU sestavovat více decentralizovaných vzdělávacích programů a jejich konání opakovat sestavovat ve spolupráci s vnitrostátními poskytovateli vzdělávání vzdělávací projekty, které kombinují vzdělávání na místní úrovni se vzděláváním na úrovni EU včas vnitrostátní soudní systémy informovat o vzdělávacích programech investovat do vzdělávání školitelů / poskytovatelů vzdělávání na vnitrostátní ú Formy a metody justičního vzdělávání KLÍČOVÁ ZJIŠTĚNÍ Téměř všichni, kdo se v současnosti nově ujímají profese v soudnictví, studovali právo EU v rámci svého vysokoškolského vzdělání. Neplatí to u starších generací, z nichž se právem EU, Evropskou úmluvou o lidských právech či právem jiného členského státu zabývala v rámci vysokoškolského studia pouze menšina. 7

10 Tematická sekce C:občanská práva a ústavní záležitosti Počáteční vzdělávání vyžadované, aby bylo možné stát se soudcem, státním zástupcem či soudním úředníkem, se v jednotlivých členských státech velmi liší, pokud jde o formu, trvání a obsah. Přibližně polovina těch, kteří se nově ujímají profese v soudnictví nebo jako státní zástupci, nyní absolvovala vzdělávání v oblasti práva EU v rámci svého počátečního vzdělávání. Soudci, státní zástupci a soudní úředníci častěji absolvují průběžné vzdělávání zaměřené na jiná témata, než je právo EU. O něco více než polovina soudců a státních zástupců, kteří poskytli své odpovědi v rámci průzkumu (53 %), absolvovala průběžné vzdělávání zaměřené na právo EU nebo právo jiného členského státu, ale pouze třetina z nich tak učinila v posledních třech letech (tj. od doby, kdy vstoupila v platnost Lisabonská smlouva). Praktické, aktivní formy vzdělávání jako např. případové studie jsou mezi soudci a státními zástupci nejoblíbenější, ale tradiční formy vzdělávání (např. semináře, kurzy, konference) jsou mezi vnitrostátními subjekty, které působí v oblasti justičního vzdělávání, nadále nejpoužívanější (využívá je 88 %, 83 % a 76 % institucí v uvedeném pořadí). Případové studie používá pouze 61 % vnitrostátních subjektů. Mnoho soudců a státních zástupců považuje e-learning za účinné řešení, jak sladit vzdělávání s požadavky profesního a rodinného života, ale nabízí ho méně než dvě pětiny vnitrostátních subjektů, které působí v oblasti justičního vzdělávání. KLÍČOVÁ DOPORUČENÍ Pro členské státy a jejich soudní orgány investovat do e-learningu a videokonferenční technologie Pro vnitrostátní subjekty, které působí v oblasti justičního vzdělávání začlenit distanční vzdělávání do celkové strategie justičního vzdělávání opětovně používat vzdělávací materiály sestavené na úrovni EU využívat případové studie a aktivnější formy vzdělávání 8

11 Justiční vzdělávání v členských státech Evropské unie KLÍČOVÁ DOPORUČENÍ (pokračování) Pro Evropskou unii a její orgány poskytovat finanční prostředky na: projekty distančního vzdělávání projekty zaměřené na vzdělávání školitelů / poskytovatelů vzdělávání na vnitrostátní úrovni vzdělávací materiály, které mohou být opětovně použity na místní nebo vnitrostátní úrovni projekty, které podporují aktivnější a praktičtější formy vzdělávání Pro subjekty, které působí v oblasti justičního vzdělávání na úrovni EU sestavovat více projektů distančního vzdělávání sestavovat vzdělávací materiály, které mohou být opětovně použity na vnitrostátní úrovni využívat případové studie a aktivnější formy vzdělávání Subjekty, které působí v oblasti justičního vzdělávání na úrovni EU KLÍČOVÁ ZJIŠTĚNÍ Pouze 14 % soudců a státních zástupců, kteří byli dotazováni v rámci průzkumu, uvedlo, že se zúčastnili evropského programu justičního vzdělávání: z nich tak zdaleka nejvíce učinilo v rámci akademie ERA (7 %) nebo Evropské sítě pro justiční vzdělávání (6 %). Účast na činnostech organizovaných vnitrostátními subjekty pro justiční vzdělávání jiných členských států představovala další nejčastěji uváděnou formu evropského programu justičního vzdělávání. Jiné poskytovatele vzdělávání na úrovni EU uvedlo méně než 0,5 % respondentů. Celkem 22 % soudců a státních zástupců, kteří poskytli své odpovědi v rámci průzkumu, se zúčastnilo výměnných programů pro soudce. 56 % z nich to popsalo jako velmi přínosné a dalších 35 % uvedlo, že to bylo přínosné v určité míře. Celkem 90 % respondentů, kteří se zúčastnili průzkumu, uvedlo, že by ocenili opatření na podporu intenzivnějšího kontaktu se soudci nebo státními zástupci z jiných členských států, přičemž 57 % z nich by podporovalo více možností pro společné vzdělávání, 55 % z nich by podporovalo větší počet výměnných programů a 48 % z nich vyjádřilo zájem o on-line databáze či příručky. 9

12 Tematická sekce C:občanská práva a ústavní záležitosti KLÍČOVÁ DOPORUČENÍ Pro členské státy, jejich soudní orgány a vnitrostátní subjekty, které působí v oblasti justičního vzdělávání zajistit účinné a bezodkladné informování všech jednotlivých soudců, státních zástupců a soudních úředníků o evropských nebo zahraničních vzdělávacích programech Pro Evropskou unii a její orgány poskytovat informace o evropských programech justičního vzdělávání na portále e-justice, včetně možnosti objednat si zasílání novinek začlenit hlavní poskytovatele justičního vzdělávání na úrovni EU (ERA a Evropská síť pro justiční vzdělávání, včetně vnitrostátních subjektů, které působí v oblasti justičního vzdělávání) do právního základu pro budoucí programy financování EU v rámci nového finančního výhledu ( ) s cílem zajistit dlouhodobou, stabilní podporu justičního vzdělávání na úrovni EU Subjekty, které působí v oblasti justičního vzdělávání na vnitrostátní úrovni KLÍČOVÁ ZJIŠTĚNÍ Vnitrostátní instituce z oblasti justičního vzdělávání hrají naprosto nejvýznamnější roli jak ve vzdělávání obecně, tak ve vzdělávání zaměřeném na právo EU. Hlavní subjekty, které v každém členském státě působí v oblasti justičního vzdělávání, však dohromady disponují ročním rozpočtem ve výši přesahující 179 milionů EUR a přibližně 52 milionů EUR každý rok vydají na zajišťování průběžného vzdělávání více než soudců, státních zástupců a soudních úředníků v rámci více než různých vzdělávacích aktivit. Vzdělávání zaměřené na právo EU se ve většině případů poskytuje na vnitrostátní úrovni. V mírně nadpoloviční většině případů (53 %) soudci a státní zástupci, kteří v rámci průzkumu poskytli své odpovědi, uvedli, že absolvovali průběžné vzdělávání zaměřené na právo EU nebo právo jiného členského státu: vnitrostátní instituty z oblasti justičního vzdělávání ho poskytly 21 % z nich, soudy a státní zastupitelství ho poskytly 12 % z nich a soudcovské rady ho poskytly 11 % z nich. 10

13 Justiční vzdělávání v členských státech Evropské unie KLÍČOVÁ DOPORUČENÍ Pro Evropskou unii a její orgány prostřednictvím Evropské sítě pro justiční vzdělávání začlenit vnitrostátní subjekty, které působí v oblasti justičního vzdělávání, do právního základu pro budoucí programy financování EU s cílem zajistit dlouhodobou, stabilní podporu programů justičního vzdělávání Podpora justičního vzdělávání ze strany EU KLÍČOVÁ ZJIŠTĚNÍ Třetinu vnitrostátních subjektů z oblasti justičního vzdělávání, kteří byli dotazováni, finančně podpořila EU. Z toho více než dvě třetiny ohodnotily rozsah, v jakém byla pro účely vzdělávání určena správná cílová skupina, jako dobrý nebo velmi dobrý. Pouze jedna třetina z nich však klasifikovala postup předkládání žádosti o financování jako dobrý nebo velmi dobrý. Za nejlepší způsob, jak zlepšit a posílit účast na justičním vzdělávání zaměřeném na právo EU, označil největší počet vnitrostátních subjektů, které působí v oblasti justičního vzdělávání, navýšení finančních prostředků ze strany EU (uvedlo to 25 ze 45 institucí, které vyjádřily svůj názor). Zjednodušení postupu k získání finančních prostředků ze strany EU bylo druhým nejčastěji navrhovaným doporučením pro činnost EU (uvedlo ho 13 institucí). Nejčastěji uváděným důvodem, proč vnitrostátní subjekty, které působí v oblasti justičního vzdělávání, nezískávají finanční prostředky ze strany EU, bylo, že postupy EU jsou příliš těžkopádné (uvedla to více než třetina těchto institucí). Mezi další významné faktory patřilo, že minimální hranice pro financování je příliš vysoká, že nemohou přijímat závazky přesahující stávající účetní rok nebo že jednoduše nevěděli o takových příležitostech. Všechny vnitrostátní subjekty z oblasti justičního vzdělávání, které se k tomuto tématu vyjádřily, uvedly, že stávající subjekty/struktury justičního vzdělávání na úrovni EU jsou dostatečné. Několik z nich navrhlo, že Evropská síť pro justiční vzdělávání by měla být posílena, a zatímco většina z nich se domnívá, že EU by neměla koordinovat činnosti jednotlivých subjektů z oblasti justičního vzdělávání, některé spatřují potenciál v tom, aby EU měla podpůrnou úlohu při organizaci konferencí, vypracovávání společných pokynů ke vzdělávání a podobně. 11

14 Tematická sekce C:občanská práva a ústavní záležitosti KLÍČOVÁ DOPORUČENÍ Pro členské státy a jejich soudní orgány zajistit kontaktní osobu, která bude žadatelům pomáhat při postupech souvisejících s financováním ze strany EU Pro vnitrostátní subjekty, které působí v oblasti justičního vzdělávání použít finanční prostředky EU na zacelení mezer ve vnitrostátním rozpočtu Pro Evropskou unii a její orgány navýšit finanční prostředky určené na justiční vzdělávání a výměnné programy zjednodušit a standardizovat postupy žádostí o financování ze strany EU zajistit, aby podmínky financování ze strany EU (např. načasování, rozsah financování) zohledňovaly omezení a překážky popsané v této studii zajistit kontaktní osobu, která bude žadatelům pomáhat před podáním žádosti, v průběhu jejího vyřizování a po skončení tohoto postupu a bude je jim poskytovat informace snížit hranici pro financování projektů nebo vytvořit jiný mechanismus, který umožní financování většího počtu malých projektů přizpůsobit programy a postupy financování, aby bylo možné překonat nedostatky a reagovat na nové výzvy pravidelně aktualizovat tuto studii 12

15

16