KRAJSKÝ ÚŘAD KRAJE VYSOČINA Oddělení ostatních správních činností Žižkova 57, 587 33 Jihlava, Česká republika tel.: 564 602 111, e-mail: posta@kr-vysocina.cz Číslo jednací: KUJI 91722/2018 Sp.zn.: OOSČ 777/2018 OOSC/9 Vyřizuje/telefon: Mgr. Aneta Saláková/298 V Jihlavě dne: 11. 12. 2018 Vypraveno dne: 11. 12. 2018 Rozhodnutí Účastníci řízení: - Navrhovatel: Svaz vodovodů a kanalizací Jihlavsko, svazek obcí se sídlem Žižkova 93, 586 01 Jihlava, IČO 484 60 915, zastoupen na základě plné moci advokátem JUDr. Oldřichem Chudobou, AK se sídlem Při trati 1084/12, Praha 4 - Odpůrce: Městys Luka nad Jihlavou, 1. máje 76, 588 22 Luka nad Jihlavou, IČO 002 86 192, zastoupen na základě plné moci advokátkou JUDr. Boženou Zmátlovou, AK se sídlem Dvořákova 1927/5, 586 01 Jihlava Krajský úřad Kraje Vysočina, oddělení ostatních správních činností (dále též krajský úřad ), správní orgán příslušný podle 169 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád ) rozhodl dne 11. 12. 2018 ve sporném řízení vedeném dle 141 správního řádu mezi Svazem vodovodů a kanalizací Jihlavsko, svazkem obcí se sídlem Žižkova 93, 586 01 Jihlava, IČO 484 60 915, zastoupeném na základě plné moci advokátem JUDr. Oldřichem Chudobou, AK se sídlem Při trati 1084/12, Praha 4 (dále též navrhovatel ) a městysem Luka nad Jihlavou, 1. máje 76, 588 22 Luka nad Jihlavou, IČO 002 86 192, zastoupeném na základě plné moci advokátkou JUDr. Boženou Zmátlovou, AK se sídlem Dvořákova 1927/5, 586 01 Jihlava (dále též odpůrce ) o návrhu navrhovatele dříve žalobě doručené Okresnímu soudu v Jihlavě dne 29. 1. 2018, na nahrazení projevu vůle odpůrce, takto: I. Návrh navrhovatele, aby krajský úřad rozhodnutím nahradil projev vůle odpůrce s uzavřením smlouvy uvedené v příloze č. I návrhu (dříve žaloby), se zamítá. II. Navrhovatel je povinen zaplatit odpůrci na náhradě nákladů řízení částku 224.914,80 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. Odůvodnění I. Předmět a průběh řízení Krajský úřad obdržel dne 1. 10. 2018 od Okresního soudu v Jihlavě spisový materiál, který byl krajskému úřadu postoupen na základě usnesení Okresního soudu v Jihlavě ze dne 27. 4. 2018, Krajský úřad Kraje Vysočina Žižkova 57, 587 33 Jihlava, IČO: 70890749 ID datové schránky: ksab3eu, e-mail: posta@kr-vysocina.cz
č. j. 8 C 6/2018-96, které bylo potvrzeno usnesením Krajského soudu v Brně pobočka v Jihlavě ze dne 20. 8. 2018, č. j. 54 Co 154/2018-141, jež nabylo právní moci dne 10. 9. 2018. Doručením postoupené žaloby věcně a místně příslušnému správnímu orgánu bylo v souladu se stanoviskem Ministerstva vnitra ČR č. j. MV-14695-10/ODK-2018 ze dne 16. 5. 2018 zahájeno správní řízení sporné. V žalobě doručené Okresnímu soudu v Jihlavě dne 29. 1. 2018 (dále jen návrh ) navrhovatel požaduje, aby soud rozsudkem nahradil projev vůle odpůrce s uzavřením smlouvy uvedené v příloze č. 1 návrhu. Navrhovatel uvedl, že v souladu s čl. 12.4 vystoupil odpůrce z navrhovatele a jeho členství bylo ke dni 1. 1. 2015 ukončeno. Navrhovatel v návaznosti na doručené oznámení o vystoupení odpůrce z navrhovatele a jeho následné projednání na 54. valné hromadě navrhovatele konané dne 24. 6. 2014 a v souladu se stanovami navrhovatele, připravil návrh smlouvy o majetkovém a finančním vypořádání, která měla být (dle stanov) uzavřena do jednoho měsíce ode dne zániku členství. Tento návrh byl (spolu s návrhy smluv dalších obcí, které ke stejnému datu z navrhovatele též vystupovaly) diskutován na 53. valné hromadě navrhovatele, přičemž se ještě počítalo s dalšími jednáními o tomto návrhu. K návrhu byl rovněž přiložen přehled místního infrastrukturního majetku, který měl být na odpůrce posléze převeden. Následně navrhovatel pozval jednotlivé vystoupivší obce k projednání jejich připomínek k návrhům smluv a dohod. Všechny obce, až na odpůrce, projednaly své připomínky na jednáních s navrhovatelem. Navrhovatel byl připraven, aby v souladu se stanovami převedl určitý majetek odpůrci. Ten, i přes uvedené skutečnosti, postupoval dle názoru navrhovatele obstrukčně a neposkytoval žádnou součinnost. Dne 9. 12. 2014 se konala 54. valná hromada navrhovatele, které schválila návrh smlouvy o majetkovém vypořádání a dohody dvou vlastníků provozně souvisejících vodovodů. Na této valné hromadě bylo uloženo předsedovi navrhovatele podepsat projednaný návrh smlouvy, což následně učinil. Podepsaný návrh smluvní dokumentace byl odpůrci doručen dne 22. 12. 2014. Tento návrh však nebyl ze strany odpůrce akceptován a smlouva v navrhovaném znění tak nebyla uzavřena. Navrhovatel v lednu 2015 připravil nové návrhy smluv, které reflektovaly skutečnost, že všechny vystoupivší obce neuzavřely smlouvy a dohody v navrženém termínu a také braly ohled na skutečnost, že každá z obcí mohla uzavřít smlouvu a dohodu zvlášť, nezávisle na sobě, což mohlo mít za následek dočasnou či trvalou existenci provozně souvisejících vodovodů v jiném složení, než jaké se předpokládalo při současném převodu místního infrastrukturního majetku k 1. 1. 2015. Toto konečné znění návrhů smluv a dohod bylo schválené na 55. valné hromadě navrhovatele konané dne 27. 1. 2015. Odpůrci byl tento konečný návrh doručen dne 27. 1. 2015. Tímto dle svého názoru navrhovatel opakovaně dostál své povinnosti učinit kvalifikovaný návrh smlouvy o majetkovém a finančním vypořádání a návrh dohod vlastníků, plně v souladu se stanovami a zákonem, a též ve stanovami předpokládané lhůtě. Odpůrce však přes opakované výzvy nesplnil svoji povinnost uzavřít návrh smlouvy a je v prodlení s jejím uzavřením. Odpůrce se k návrhu vyjádřil tak, že ho neuznává, neboť je nedůvodný, neoprávněný a nepodložený. Odpůrce se dle svého tvrzení již v roce 2013 snažil získat od navrhovatele podklady, informace a veškeré nezbytné listiny, které by vedly k rychlému vypořádání. Navrhovatel však odpůrci neposkytl žádné informace ani přes opakované žádosti (některé informace neposkytl dodnes). Odpůrce tak neměl k dispozici potřebné podklady k projednání Číslo stránky: 2
návrhů. Navrhovatel přitom bezdůvodně odmítá požadavek odpůrce na finanční vypořádání a navíc uzavření smlouvy o majetkovém a finančním vypořádání váže na uzavření dalších smluv, a to i se třetími subjekty, jejichž obsah nebyl odpůrcem projednán a odpůrce na uzavření těchto smluv neměl ani nemá zájem, neboť nejsou v zájmu obce a jejích občanů. Tímto by odpůrce porušil své povinnosti vyplývající ze zákona č. 128/200 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů a též ze zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územně samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů. Odpůrce dle svého vyjádření zaslal dne 6. 2. 2015 navrhovateli své námitky k předloženému návrhu. Navrhovatel na tyto námitky nijak nereagoval. Následně měl odpůrce navrhovateli předložit svůj návrh smlouvy, který měl navrhovatel en bloc odmítnout. Odpůrce se snažil spor smírně vyřešit dokonce i prostřednictvím soudem zprostředkovaného smírčího řízení, které bylo vedeno před Okresním soudem v Jihlavě pod sp. zn. 18 Nc 3/2015. Navrhovatel se však k nařízenému jednání odmítl dostavit. Odpůrce ve svém vyjádření uvedl, že ze znění čl. 12.4 stanov nevyplývá povinnost uzavřít smlouvu určitého znění. Jednou z podstatných náležitostí projevu vůle při právním jednání je jeho srozumitelnost a určitost, což z čl. 12 (ani z jiného článku stanov) nelze jakkoliv vyvozovat. Pokud by se mělo jednat o právní jednání, muselo by se materiálně jednat o smlouvu o smlouvě budoucí. O této zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen občanský zákoník ) v 1785 stanoví, že její obsah musí být ujednán alespoň obecným způsobem, což ve čl. 12.4 není. Dále odpůrce vznesl námitku promlčení ( 634 občanského zákoníku). Podání návrhu na zahájení sporného řízení o sporu z veřejnoprávní smlouvy, jehož předmětem je nepeněžité plnění, dle položky 25a písm. c) přílohy zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, podléhá správnímu poplatku ve výši 2.000 Kč. Předmětný správní poplatek byl navrhovatelem uhrazen. Krajský úřad přípisem ze dne 26. 10. 2018 vyrozuměl známé účastníky o zahájení řízení a poskytl odpůrci lhůtu k vyjádření se k obsahu návrhu. Odpůrce ve svém přípisu zejména odkázal na své vyjádření k žalobě. Krajský úřad následně poskytl oběma účastníkům řízení v souladu s 36 odst. 3 správního řádu možnost vyjádřit se k podkladům pro rozhodnutí. Na základě této výzvy zaslal odpůrce krajskému úřadu zejména vyúčtování svých nákladů na právní zastoupení, které v případě úspěchu ve věci požaduje přiznat. Navrhovatel ve svém vyjádření k podkladům pro rozhodnutí namítl, že krajský úřad nemá pravomoc k rozhodování a navrhl odložení věci či přerušení řízení do doby pravomocného rozhodnutí o dovolání či o ústavní stížnosti, které k příslušným soudům podal. Dále upřesnil způsob výpočtu finančního nároku ve výši 13.900.239,27 Kč uvedeného v návrhu smlouvy o majetkovém a finančním vypořádání a navrhl nařízení ústního jednání, kde by doložil další podklady k tomuto nároku. II. Otázka pravomoci krajského úřadu k rozhodování Krajský úřad se ve svém rozhodování nejprve zabýval pravomocí správního orgánu (konkrétně krajského úřadu) k rozhodování v této věci. Nejprve je třeba posoudit, zda zakladatelská smlouva odpůrce, jejíž součástí jsou stanovy, je veřejnoprávní smlouvou. V tomto se krajský úřad plně odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen NSS ) ze dne Číslo stránky: 3
14. 2. 2018, č. j. 10 As 258/2017-176, který ve sporu Statutárního města Jihlavy proti navrhovateli zkoumal povahu přímo těchto konkrétních listin a dospěl k závěru, že Zakladatelská smlouva ze dne 2. 7. 1993, tj. smlouva o vytvoření dobrovolného svazku obcí, je veřejnoprávní smlouvou koordinační. Dále NSS konstatoval, že stanovy byly ze zákona povinnou náležitostí zakladatelské smlouvy. Z uvedeného vyvodil, že nároky plynoucí ze stanov, potažmo založené valnou hromadou svazku, jež má svůj původ ve stanovách, jsou neoddělitelné od smlouvy o dobrovolném svazku obcí a jako takové mají tyto nároky veřejnoprávní povahu. Z výše uvedeného rozsudku, z usnesení Krajského soudu v Brně pobočka v Jihlavě, č. j. 54 Co 543/2016-406 ze dne 9. 7. 2018 a zejména ze závěrů vyslovených zvláštním senátem v usnesení č. j. Konf 10/2015 ze dne 25. 2. 2016, vyplývá, že sporem z veřejnoprávní smlouvy ve smyslu 169 odst. 1 správního řádu je nutno rozumět podstatně širší okruh nároků svou povahou a podstatou veřejnoprávních, než pouze okruh nároků vyplývajících z konkrétního ujednání o plnění obsaženého v platné veřejnoprávní smlouvě. Vedle práv a povinností plynoucích ze smlouvy samotné může jít i o práva a povinnosti striktně vzato povahy mimosmluvní. V tomto smyslu je i v oblasti veřejnoprávních smluv představitelná veřejnoprávní obdoba nároků jakými jsou v oblasti soukromého práva nárok na vydání bezdůvodného obohacení či nárok na náhradu škody. I Ministerstvo vnitra ČR ve svém rozhodnutí č. j. MV-77003-4/ODK-2018 ze dne 26. 9. 2018, kde přistoupilo k výkladu, co se rozumí sporem z veřejnoprávní smlouvy, uvedlo, že za spor z veřejnoprávní smlouvy ve smyslu 141 správního řádu je nutné považovat uplatnění jakéhokoliv nároku, jehož oprávněnost navrhovatel odvíjí od smlouvy, která je svou povahou smlouvou veřejnoprávní (splňuje zákonné znaky veřejnoprávní smlouvy). Ze všech výše uvedených rozhodnutí vyplynul pro krajský úřad závazný právní názor, že zakladatelská smlouva navrhovatele, a též stanovy navrhovatele, jsou považovány za veřejnoprávní smlouvu, kdy spory vzniklé z této veřejnoprávní smlouvy je oprávněn projednávat správní orgán, v tomto konkrétním případě je tímto správním orgánem s odkazem na 169 odst. 1 písm. b) správního řádu krajský úřad. Ani odpůrcem podaná ústavní stížnost, kde namítá absenci příslušnosti krajského úřadu k rozhodování typově obdobných věcí, nemůže mít vliv na skutečnost, že otázka příslušnosti krajského úřadu k rozhodování v této konkrétní věci již byla několikrát pravomocně vyřešena vrcholnými orgány moci výkonné (Ministerstvo vnitra) i moci soudní (Nejvyšší správní soud). Krajský úřad je povinen závazné právní názory vyslovené těmito orgány respektovat a řídit se jimi. Krajský úřad tak k otázce své pravomoci meritorně rozhodnout o návrhu navrhovatele v této věci uzavírá, že věcná příslušnost krajského úřadu je zde založena ustanovením 169 odst. 1 písm. b) správního řádu a krajský úřad je tedy věcně a místně příslušným správním orgánem k rozhodnutí o návrhu navrhovatele v této věci. Na základě právě uvedeného nemohl krajský úřad vyhovět navrhovateli v jeho návrzích na odložení věci či přerušení řízení po dobu řešení předběžné otázky, kterou je řízení o jeho ústavní stížnosti. Krajský úřad se dále rozhodl, že nevyhoví ani požadavku na přerušení řízení do doby pravomocného rozhodnutí o dovolání, který navrhovatel vznesl ve svém vyjádření k podkladům pro rozhodnutí učiněném dne 4. 12. 2018. Navrhovatel uvádí, že krajský úřad takto postupoval i v obdobném řízení, které vede pod sp. zn. OOSČ 821/2018. Krajský úřad při svém rozhodování o (ne)vyhovění požadavku na přerušení řízení vzal v potaz zejména odlišný stav daných řízení v řízení vedeném pod sp. zn. OOSČ 821/2018 vznesl navrhovatel požadavek na přerušení řízení ihned po obdržení vyrozumění o zahájení řízení, tj. v době, kdy správní řízení Číslo stránky: 4
bylo v samém počátku, kdy se k věci meritorně ani jeden z účastníků ještě nestihl vyjádřit. Vzápětí krajský úřad obdržel žádost od soudu k vrácení celého spisového materiálu k provedení úkonů v souvislosti s podaným dovolání a krajský úřad tak bezodkladně učinil. V zde projednávaném případě vznesl navrhovatel svůj požadavek až v konečné fázi řízení, a to i přesto, že tak mohl učinit mnohem dříve po obdržení výzvy k zaplacení správního poplatku, po uhrazení správního poplatku, po obdržení vyrozumění o zahájení řízení, po faktickém podání dovolání atd. Navíc v době vydání tohoto rozhodnutí krajský úřad ještě ani neobdržel žádost od soudu k vrácení spisu a tudíž má celý soudní i správní spis k dispozici a je tak schopen o věci komplexně rozhodnout. Krajský úřad dále uvádí, že považuje za nadbytečné nařizovat ve věci ústní jednání, jak ve svém vyjádření k podkladům pro rozhodnutí učiněném dne 4. 12. 2018 navrhovatel požaduje. O nároku navrhovatele na zaplacení částky 13.900.239,27 Kč, ke kterému chtěl navrhovatel na ústním jednání předkládat další podklady a výpočty, je totiž pod sp. zn. OOSČ 447/2018 vedeno samostatné řízení. Krajský úřad též přihlédl k tomu, že požadavek na nařízení ústního jednání vznesl navrhovatel až při svém vyjádření k podkladům pro rozhodnutí. Též navrhované spojení tohoto řízení s řízením vedením pod sp. zn. OOSČ 300/2018 se nejeví krajskému úřadu jako vhodné, jelikož ač se jedná o věci se stejnými účastníky řízení, meritorně jsou tato řízení odlišná a budou i odlišně dlouhá. III. Odůvodnění zamítnutí návrhu Předmětem tohoto řízení je požadavek navrhovatele k nahrazení projevu vůle odpůrce, a tím nahrazení jeho souhlasu s podpisem smlouvy o majetkovém a finančním vypořádání a dohod tak, jak je předložil navrhovatel v příloze návrhu. Krajský úřad po pečlivém zvážení rozhodl tak, že návrh v celém rozsahu zamítnul jako nedůvodný. Aby mohlo být navrhovateli v rozhodnutí vyhověno, musel by odpůrce projevit či učinit právní jednání, které by splňovalo všechny zákonné požadavky kladené na právní jednání, tj. musela by být projevena vůle jednající osoby (odpůrce) být návrhem smlouvy vázán, tato vůle by musela být vážná (v případě navrhovatele schválená zastupitelstvem obce) a právní jednání by muselo být dostatečně určité, zjistitelné alespoň výkladem. V opačném případě by se jednalo o právní jednání zdánlivé, ke kterému by se nepřihlíželo (právní jednání nicotné). Nejprve se krajský úřad zabýval tím, jestli stanovy navrhovatele naplňují podmínku dostatečné určitosti budoucího právního jednání. V takovém případě by se totiž dalo uvažovat, že odpůrce projevil vůli být takovýmto ujednáním vázán již samotným vstupem do navrhovatele. Navrhovatel odvozuje svůj nárok z čl. 12.4 stanov navrhovatele, kde je uvedeno, že Smlouvy o finančním vypořádání mezi vystupující obcí a svazkem musí být vypořádány nejpozději do 1 měsíce ode dne zániku členství, s následně uvedeným výčtem případných sankcí pro obě smluvní strany. V dalších bodech čl. 12 stanov (konkr. v bodech 12.6 12.8) jsou vyjmenovány základní principy, ze kterých by měla smlouva o majetkovém a finančním vypořádání vycházet. I když z článků 12.6 12.8 jistá určitost ujednání vyplývá, jedná se spíše o principy, v jejichž souladu by měly být smlouvy vytvořeny. Tato ujednání zdaleka nereflektují složitost budoucích smluv o vypořádání, neobsáhnou všechny jednotlivé položky, které by se měly vypořádat. Též Číslo stránky: 5
z těchto článků nevyplývá povinnost uzavřít dohodu vlastníků provozně souvisejících vodovodů, natož aby byl její obsah alespoň obecně vymezen. Navrhovatel tak požaduje nahradit projev vůle odpůrce k uzavření smlouvy, která svým obsahem rámce těchto článků mnohonásobně překračuje. Krajský úřad se dále zabýval možností, zda tyto vady právního jednání nebyly později napraveny, čímž by se právní jednání stalo bezvadné ( 553 odst. 2 občanského zákoníku). Lze přisvědčit navrhovateli, že zpočátku projevil snahu tyto smlouvy vytvořit a neurčitost právního jednání tak napravit. Je však zřejmé, a též mezi stranami nesporné, že odpůrce nikdy neprojevil souhlas s takovými návrhy a také nikdy neprojevil vůli být jakýmkoliv návrhem smluv od navrhovatele vázán (ani návrhem doručeným dne 22. 12. 2014 ani návrhem doručeným dne 27. 1. 2015). Navíc aby taková případná vůle odpůrce mohla být považována za vážnou, muselo by k uzavření takové smlouvy dát souhlas zastupitelstvo odpůrce, což se nesporně nikdy nestalo. Dodatečné vyjasnění neurčitého ujednání by muselo být učiněno konsensuálně. Z pouhého předloženého návrhu smluv, který byl navíc odpůrcem ihned odmítnut, rozhodně nelze vyvozovat povinnost odpůrce dotyčnou smlouvu uzavřít, jelikož každá smlouva je vždy výsledkem shody obou stran na jejím obsahu a zde je zřejmé, že odpůrce s tímto zněním smlouvy nikdy nesouhlasil. Nelze ani přisvědčit navrhovateli, že by vina na neuzavření smlouvy ležela celá na odpůrci. Za situace, kdy ani jedna ze stran není ochotna ustoupit ze svého stanoviska a domluvit se na kompromisním řešení, není možné uzavřít žádnou smlouvu či dohodu, kterou by se daný stav mohl vyřešit. Krajský úřad si je ze své úřední činnosti vědom, že obě strany vedou před krajským úřadem dílčí spory o jednotlivé body majetkového a finančního vypořádání a rozhodnutí, kterými budou tyto spory rozhodnuty, postupem času smlouvy o majetkovém a finančním vypořádání de facto nahradí. Toto řešení krajský úřad nepovažuje za ideální, avšak nelze jej obcházet požadavkem na nahrazení projevu vůle. Pro úplnost krajský úřad dodává myšlenku, že by teoreticky mohla nastat situace, že by odpůrce odsouhlasil vůli uzavřít navrhované znění smluv o majetkovém a finančním vypořádání (např. schválením navrhnutého znění smluv v zastupitelstvu) a následně by tak neučinil. V takovém případě by bylo nutné posuzovat situaci v kontextu institutu smlouvy o smlouvě budoucí, kdy by oprávněná strana, při nesplnění povinnosti zavázané strany, mohla požadovat, aby obsah budoucí smlouvy určil soud. V tomto případě by však požadavek nevyplýval z veřejnoprávní smlouvy, resp. ze stanov, takže by k řešení této věci nebyl věcně příslušný krajský úřad, nýbrž soud, který by při řešení této otázky musel přihlédnout ke zvláštní délce promlčecí lhůty (viz 634 občanského zákoníku) a k odpůrcem uplatněné námitce promlčení. Ač navrhovatel v textu svého návrhu zmiňuje též požadavek na zaplacení částky ve výši 13.900.239,27 Kč, krajský úřad se jím při svém rozhodování nezabýval. Tato informace byla uvedena nejspíše na dokreslení celé situace (a vysvětlení dílčích článků navržených smluv a dohod), jelikož požadavek na zaplacení této částky byl zmíněn pouze v textu a již ne v samotném návrhu petitu. Krajský úřad tak usuzuje též proto, že je mu z jeho úřední činnosti známo, že tento požadavek uplatnil navrhovatel v samostatném řízení, v současnosti vedeném u krajského úřadu pod sp. zn. OOSČ 447/2018. Na závěr nemůže krajský úřad nevyjádřit podiv nad tím, že navrhovatel tento návrh vůbec podával, když mu muselo být zřejmé, že jeho požadavku nebude možné vyhovět. Z rozsudku Číslo stránky: 6
Okresního soudu v Jihlavě č. j. 20 C 248/2016 ze dne 13. 11. 2017, který byl přiložen k žalobě (návrhu), ze str. 13 vyplývá, že navrhovatel se již v minulosti snažil domoci nahrazení projevu vůle u soudu (i když žalovanou stranou bylo Statutární město Jihlava, jednalo se o meritorně totožnou věc), kdy byl navrhovatel též neúspěšný a Okresní soud v Jihlavě žalobu pod č. j. 20 C 80/2016-506 rozsudkem ze dne 2. 12. 2016 zamítl. IV. Náklady řízení Podle 141 odst. 11 správního řádu přizná správní orgán ve sporném řízení účastníkovi, který měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Podle 79 odst. 1 správního řádu jsou náklady řízení zejména hotové výdaje účastníků a jejich zástupců, včetně správního poplatku, ušlý výdělek účastníků a jejich zákonných zástupců, náklady důkazů, tlumočné a odměna za zastupování. V této věci byl plně úspěšný odpůrce, který se v řízení nechal zastupovat advokátkou, JUDr. Boženou Zmátlovou. Městys Luka nad Jihlavou je obcí tzv. typu I., který nedisponuje odborným aparátem s právnickým vzděláním (viz struktura úřadu městyse dostupná na internetových stránkách městyse), proto lze náklady vynaložené na právní zastupování městyse v obdobně složitých případech považovat za účelně vynaložené. Náklady odpůrce tvoří odměna a hotové výdaje jeho právního zástupce advokátky, přičemž výši odměny za jeden úkon právní služby odpůrce vyčíslil na 61.660 Kč. Odpůrce vypočítal sazbu za jeden úkon právní služby podle 8 odst. 1 a 9 odst. 3 písm. b) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen advokátní tarif ) z tarifní hodnoty 43.365.003,93 Kč (součet ocenění majetku uvedených ve smlouvě, tj. 12.578.187,07 Kč dle čl. 3.1.1, 13.886.479,56 Kč dle čl. 3.1.2 a 2.881.554,56 Kč dle čl. 3.1.3 a částek k zaplacení dle smlouvy, tj. 13.900.239,27 Kč dle 5.1, 75.403,53 Kč dle čl. 5.2 a 43.140 Kč dle čl. 5.3) a 35.000 Kč (za dohodu o úpravě práv a povinností vlastníků provozně souvisejících vodovodů). Podle 7 odst. 7 ve spojení s 11 odst. 1 advokátního tarifu požaduje odpůrce odměnu advokáta ve výši 184.980 Kč (za 3 úkony právní služby přípravu a převzetí zastoupení, další poradu s klientem delší než 1 hod. a písemné podání ve věci samé po 61.660 Kč za úkon právní služby) a paušální náhradu hotových výdajů podle 13 odst. 4 ve spojení s 11 odst. 1 advokátního tarifu ve výši 900 Kč (za 3 úkony právní služby po 300 Kč). Jelikož je zástupkyně žalovaného plátcem DPH požaduje též náhradu za 21% daň z přidané hodnoty z částky odměny, tj. 39.034,80 Kč (dle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů). Celkem odpůrce požaduje náhradu nákladů řízení ve výši 224.914,80 Kč. Krajský úřad shledává výši požadované odměny za jeden úkon právní služby v souladu s advokátní tarifem. Též přihlédl k tomu, že ke stejné výši dospěl při svém rozhodování i Okresní soud v Jihlavě ve svém usnesení ze dne 27. 4. 2018, č. j. 8 C 6/2018-96 a při přezkumu tohoto usnesení neshledal výši tarifní hodnoty nesprávnou ani odvolací Krajský soud v Brně pobočka v Jihlavě ve svém usnesení ze dne 20. 8. 2018, č. j. 54 Co 154/2018-141. Krajský úřad shledal všechny tři úkony právní služby účelné, řádně doložené a prokázané (potvrzení o konání porad s klientem dne 5. 10. 2018 a dne 11. 9. 2018, písemné podání doručené krajskému úřadu dne 5. 11. 2018 a osvědčení o registraci k DPH) a proto přiznal Číslo stránky: 7
odpůrci plnou výši požadovaných nákladů řízení. Ke splnění uvedené povinnosti byla navrhovateli stanovena přiměřená lhůta. Poučení o odvolání Proti tomuto rozhodnutí se podle 169 odst. 2 správního řádu nelze odvolat. V Jihlavě dne: 11. 12. 2018 Mgr. Aneta Saláková úředník oddělení ostatních správních činností Rozdělovník: - Svaz vodovodů a kanalizací Jihlavsko, svazek obcí se sídlem Žižkova 93, 586 01 Jihlava, IČO 484 60 915, zastoupen na základě plné moci advokátem JUDr. Oldřichem Chudobou, AK se sídlem Při trati 1084/12, Praha 4 - Městys Luka nad Jihlavou, 1. máje 76, 588 22 Luka nad Jihlavou, IČO 002 86 192, zastoupen na základě plné moci advokátkou JUDr. Boženou Zmátlovou, AK se sídlem Dvořákova 5, Jihlava Číslo stránky: 8