Veronika Štepanovská, DiS.

Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně Katedra trestního práva Bakalářská práce Prostituce z hlediska juristického a kriminologického Veronika Štepanovská, DiS. 2007 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Prostituce z hlediska juristického a kriminologického zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. V Brně...

Děkuji panu doc. JUDr. Josefu Kuchtovi za metodickou pomoc, odborné vedení, cenné rady a připomínky, které mi poskytl při zpracování mé bakalářské práce na téma Prostituce z hlediska juristického a kriminologického. V Brně, duben 2007 Veronika Štěpanovská, DiS.

OBSAH: 1. Úvod......... 5 2. Prostituce a její definice....... 7 3. Druhy prostituce........ 9-13 3.1. Z hlediska její sociální manifestace a častosti.... 9 3.2. Podle typu vztahu mezi pohlavími..... 9 3.3. Podle rozsahu a forem poskytovaných sexuálních služeb.. 10 3.3.1. Privátní........ 10 3.3.2. Hotelová....... 10 3.3.3. Bytová........ 10 3.3.4. Barová........ 10 3.3.5. Pouliční a silniční...... 11 3.3.6. Homosexuální....... 11 3.3.7. Dětská........ 11 4. Příčiny prostituce........ 14-15 5. Kriminální aspekty prostituce...... 16-23 5.1. Trestná činnost páchaná prostituujícími osobami... 16 5.2. Trestná činnost páchaná na prostituujících osobách... 19 6. Právní odvětví a problematika prostituce v ČR... 24-31 6.1. Ústavní právo........ 25 6.2. Správní a přestupkové právo...... 25 6.2.1. Obecně závazné vyhlášky..... 26 6.3. Obchodní a živnostenské právo..... 27 6.3.1. Prostituce neoprávněné podnikání.... 27 6.3.2. Prostituce živnost...... 28 6.3.2.1. Koncesovaná...... 28 6.3.2.2. Ohlašovací...... 29 6.4. Finanční........ 29 6.5. Návrh zákona o potlačování prostituce.... 30 7. Mezinárodní právní úprava prostituce..... 32-35 7.1. Úmluva o potlačování a zrušení obchodování s lidmi a využívání

prostituce druhých osob...... 32 7.2. Ostatní mezinárodní dokumenty..... 34 8. Prevence prostituce a potlačování prostituce.... 36-45 8.1. Prevence primární, sekundární, terciární.... 36 8.1.1. Primární....... 36 8.1.2. Sekundární....... 36 8.1.3. Terciální....... 36 8.1.4. Právní náhled na potlačování prostituce v historii v ČR. 37 8.2. Působnost v oblasti prevence...... 38 8.2.1. Ministerstvo vnitra a policie..... 38 8.2.2. Nevládní organizace...... 39 8.2.2.1.La strada...... 39 8.2.2.2. Rozkoš bez rizika...... 42 8.2.3. Ostatní organizace...... 43 8.3. Problémy a přístupy k řešení problémů souvisejících s prostitucí. 44 8.3.1. Problémy související s prostitucí.... 44 8.3.2. Přístupy k řešení problémů souvisejících s prostitucí.. 45 9. Závěr......... 46-47 10. Resumé......... 48 11. Literatura a prameny....... 49-50 11.1. Literatura........ 49 11.2. Právní předpisy....... 50 11.3. Internetové zdroje....... 50 12. Přílohy......... 51-55

1. Úvod O tom, co dělá prostitutka, má jasno každý školák. Je-li jen trošku přemýšlivý, vnímá dokonce i to, že šlapání je vcelku výnosná činnost. Je tomu tak jistě i díky skutečnosti, že se v českých zemích po listopadu 1989 začala znovu věci nazývat pravým jménem. Prostitutka se stala opět prostitutkou, přestala být příživnicí. Skrývání placených erotických aktivit za řádný pracovní poměr už není nutností. Prostituce aneb propůjčování vlastního těla k sexuálním úkonům s jinou osobou za úplatu, a to jak v přímém fyzickém kontaktu, tak prostřednictvím různých nástrojů..., která v současné době tolik zaměstnává sociology, psychology, zákonodárce, právníky, lékaře, filmaře, ekonomy i mravokárce, není nic nového pod sluncem. Existovala od starověku, od středověku až do dvacátého století najdeme v jejich dějinách epochy mimořádného rozmachu s obdobím zákazů a represí. Ty však pokaždé skončily neúspěchem a rezignací jednotlivých států, které střídaly pozici mrtvého brouka s policejní a zdravotní reglementací prostituce. Prostituce provází lidstvo po celou jeho historii. Byla, a je přítomna v každé společnosti, tedy i tam, kde je oficiálně zapovězena a stíhána přísnými tresty. V obecném povědomí je prostituce nahlížena především jako heterosexuální fenomén. To ovšem není zcela přesné.existuje také prostituce homosexuální, bisexuální a transexuální. Tyto formy jsou však podstatně méně časté a na významu nabývají jen v lokalitách, kde se tradičně koncentruje nabídka i poptávka. Hlavními zdroji prostituce je neuspokojená sexuální potřeba na straně jedné a zištnost na straně druhé. Všechny ostatní motivy jsou druhotné a méně významné (kdyby nebylo zákazníků, kteří jsou ochotni za sexuální službu zaplatit, prořídly by i zástupy prostitutek). Každá lidská společnost se snaží s prostitucí již od jejích objevení se nějak vyrovnat. Toto úsilí trvá celá staletí dokonce tisíciletí. Tu a tam to jistě přineslo ovoce, ale současně ukázalo svou nezničitelnost. Prostituce je důležitý společenský jev. Povolání prostitutky je svébytná profesní kategorie. Prodejná žena byla vždy bytostí, kterou většina lidí pohrdala, kterou pranýřovala církev, kárali moralisté, trestali právníci, ostrakizovali lékaři, ale kterou vyhledávali muži všech jmenovaných i nejmenovaných profesí, muži ze všech sociálních vrstev. Bylo tomu tak od středověku. Prostitutka měla své místo v každé

společnosti už proto, že sexualita byla jednou z hnacích, třebaže skrývaných sil dějin, proto, že pohlavní pud hýbal lidskou společností stejně jak pud sebezáchovy, jako potřeba jíst, bydlet a pečovat o mláďata. Na rozdíl od uvedených témat bylo však až donedávna téma sexu jednat zakazováno, jednak pociťováno jako vysloveně intimní. V tom je určitý paradox, sex je na jedné straně tabu, současně je však jevem podléhajícím veřejné kontrole: Sex je hodnocen jako soukromá záležitost nikoli proto, aby byl chráněn před veřejnou kontrolou, ale právě proto,že je veřejné kontrole vystaven. Situace kolem prostituce se stává kritickou, jelikož sebou přináší celou řadu problémů, které nelze stávající právní úpravou účinně řešit. Veřejně nabízená prostituce komplikuje řádný život občanů některých měst, má nepříznivý vliv hlavně na veřejný pořádek a výchovu dětí a mládeže. S prostitucí se pak přímo slučuje mravnostní, násilní i majetková kriminalita, drog a nejrůznější formy organizovaného zločinu. Provází ji i celá řada problémů zdravotního i sociálního charakteru. Obecně a veřejně rozšířené nabízení sexuálních služeb posiluje špatnou pověst České republiky v zahraničí. Při zpracování své bakalářské práce jsem shromažďovala a po té analyzovala dostupné pramenné a archivní materiály. Opírám se v ní zejména o praktické zkušenosti svých kolegů - odborníků z řad Police České republiky, Služby kriminální policie a vyšetřování. 2. Prostituce a její definice

Mnozí vědci, lékaři i právníci se pokoušeli v průběhu dějin stanovit přesnou definici prostituce, tohoto nejstaršího řemesla světa. Profesor Dufour uznávaný historik prostituce na toto téma praví: Jsem toho náhledu, že slovo prostituce jest odvozovati od slova prostituum a že zahrnuje všechny ty činy nemravného jednání, k němuž se propůjčuje tělo. (latinské slovo prostituere znamená postaviti se vpřed, veřejně se stavěti, veřejně se prodávati. 1 Tato staromilská definice je výstižná a všeoznamující. Prostituce je poměrně vděčným tématem pro značnou část autorů. Její spojení s nejzákladnější lidskou potřebou dává záruku širokého ohlasu veřejnosti. I přesto není zcela jednoznačně definováno co je prostituce. Kde přesně jsou hranice mezi tím co je prostitutivní chování a co ještě není? Není prostitutkou třeba sekretářka, která spí se svým šéfem za vyšší prémie nebo zvýhodněnou pracovní dobu? Každá prostituce je jevem amorálním, prostoře prostitutka jde s každým partnerem, bez citu,za peníze.jedná se o obchod, a to ve sféře, která by měla patřit dvěma milujícím se lidem. Na druhou stranu bez přehnaných citů, ale hlavně za peníze pracuje řada lidí. A nikdo ji přitom nenadává do děvek. Většina autorů se shoduje na tom, že prostituce je propůjčování se k sexuálnímu styku za úplatu. Nerozlišuje se, zda se jedná o materiální či peněžitou úhradu, i když v tom jistý rozdíl je. Prostituce vzniká jako specifická reakce na sexuální potřeby členů společnosti. Prostituce je živnost provozovaná přes pohlavní orgány. Podle různých, v současné době publikovaných názorů, lze obecně prostituci vymezit jako poskytování sexuálních služeb za úplatu. Tato úplata však nemusí mít jen podobu finanční, ale může mít i jinou formu, např. získání určité výhody, poskytnutí protislužby, nebo získání kompromitujících materiálů či protekce. V současné době se významným důvodem pro provozování prostituce stávají drogy. Ve snaze o vymezení pojmu prostituce lze vycházet z definice vyplývající z rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích 2, v němž se uvádí, že... prostitucí se rozumí pohlavní styk s jinými osobami za úplatu. Pojem pohlavní styk znamená jakýkoliv způsob ukájení pohlavního pudu na těle jiné osoby. Nemusí jít tedy o soulož, tedy o přímý styk pohlavních orgánů, ale může jít též o dotyky na jakékoli části těla, onanii nebo vzájemnou onanii. Pojmy pohlavní styk a soulož 1 Citace - Kovařík, M. Šlapky šlapou do Evropy: Prostituce v Čechách stav setrvalý, Praha: Magnet- Press, 1993, strana 31 2 Rozsudek č. 4 To518/1994 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek č. 22/1995

nelze tedy považovat za synonyma... Prostituce může být registrovaná (postavená pod policejní a lékařský dozor), tajná nebo trpěná bez jakýchkoli legislativních omezení. Může být pravidelná, prováděná jako jediné zaměstnání prostituující se, nebo příležitostná, prováděná jako doplňková činnost. Má však tři určující znaky: 1. chování prostitutky/prostitua, které má pro klienta sexuální význam a směřuje k uspokojení jeho přání a potřeb 2. úhrada poskytovaná zákazníkem (může být peněžitá, hmotná,může mít podobu nějaké výhody) 3. neutrální citový vztah, který panuje mezi prostitutkou/prostitutem a klientem. Prostituce je obchod s pohlavním stykem její výskyt, frekvence i taxy jsou určovány poptávkou. Tato poptávka existovala a existuje, proto existuje i tento obchod. Není jen ekonomickým, je především sociálně-patologickým jevem: ohrožuje veřejnou morálku, může vést k rozvratu rodinných vztahů, někdy se slučuje s některou z forem kriminality. Nezanedbatelným způsobem přispívá k šíření pohlavních chorob. Mívá devastující následky pro klienty a především pro prostitutky, které často končí na okraji společnosti jako bytosti psychicky i fyzicky zcela na dně. Prostituce je specifický druh podnikání (obchodu), jehož prostředkem je poskytování sexuálních služeb jiným osobám za úplatu. Jedná se o jakýkoliv způsob ukájení pohlavního pudu na těle jiné osoby. Nemusí jít pouze o klasickou soulož, ale o dotýkání se těla jakékoliv části těla jiného, sebeukájení, pokud jsou prováděny za úplatu. Úplata nemusí být pouze finanční podobu, ale může mít i jinou formu, např. Získání určité výhody, poskytnutí protislužby, protekce. 3. Druhy prostituce Možností jak charakterizovat jednotlivé skupiny prostitutů a prostitutek je několik. Vedle různých forem provozování prostituce můžeme prostituci rozdělit:

3.1. Z hlediska její sociální manifestace a častosti 4. prostituce profesionální a otevřenou jedná se o prostitutky, které se živí výlučně prostitucí, 5. prostituce poloprofesionální a polootevřenou příjem z prostituce je příjmem vedlejším (i když ne podle velikosti) obvykle tato prostituce bývá provozována mimo bydliště v barech a nočních podnicích, 6. prostituce epizodická a skrytá jedná se pouze o ekonomické přilepšení, často je tato prostituce prováděna v rámci manželství. 3.2. Podle typu vztahu mezi pohlavími 7. homosexuální je poskytována především mladými muži nebo s píše chlapci ve věku kolem 18 let. 8. heterosexuální poskytována především ženami Zaměřuji se převážně na prostituci ženskou, neboť ženská prostituce je v praxi mnohem častější než mužská. Toto je dáno jednak ekonomickými činiteli rozdílným postavením a úlohou mužů a žen nespolečnosti a v rodině, ale také rozdílným charakterem mužské a ženské sexuální aktivity. Dříve byla podle našich zákoníků homosexuální prostituce trestná. Společnost se tak bránila proti nežádoucímu šíření sexuálních aberací. 3.3. Podle rozsahu a forem poskytovaných sexuálních služeb 3.3.1. Privátní Jde o prostitutky s vlastní malou a relativně stálou klientelou. Tato prostituce je vykonávána ženami nebo muži tzv. na úrovni, kteří jsou schopni klienta i reprezentovat při jeho společenských povinnostech, na veřejnosti apod. Prostituci

poskytují v soukromých, luxusně zařízených bytech, zpravidla vysoce solventním klientům. 3.3.2. Hotelová Jedná se o obdobnou kategorii prostitutek jako v první skupině s tím rozdílem, že jejich klientela není stabilní, společenská úroveň prostitutek se odvíjí od kategorie hotelů a klientů. V převážné míře však jde o prostituující osoby s poměrně vysokým vzděláním, dobrým vystupováním, ovládají zpravidla alespoň jeden světový jazyk. Jejich klientelou jsou zpravidla cizinci. Na jejich prostituci profitují obvykle další osoby, např. taxikáři, recepční a další hotelový personál. 3.3.3. Bytová Jde o poměrně širokou škálu prostituujících osob, provozujících prostituci ve vlastních bytech. Sem lze přiřadit i dětskou prostituci. Prostituce je velmi často prováděna za přítomnosti třetích osob, ne zřídka manželů, kteří vlastně vystupují v pozici kuplířů vlastních žen či dětí. Nezřídka se jedná o poskytování hromadného sexu. Průvodním jevem této kategorie je četná majetková trestná činnost (zákazník bývá okraden), včetně ohrožování mravní výchovy mládeže (prostituce za přítomnosti dětí apod.) Z dalších rizik lze vyjmenovat rizika zdravotní i sociální a kriminální, spočívající v tom, že bytová prostituce má velmi blízko k organizované kriminalitě. 3.3.4. Barová Tento druh prostituce je provozován v různých sexbarech, masážních salonech a erotických podnicích. Prostitutky jsou velmi často cizinky, které vykonávají prostituci často z donucení. Tento druh prostituce je také zpravidla spojen s obchodem se ženami, násilím, vydíráním a mravnostní trestnou činností, zejména s trestným činem znásilnění, ke kterému dochází obyčejně v počátečních fázích prostituování žen, které byly k prostituci zlákány podvodným způsobem. Dalším faktorem ovlivňujícím nebo souvisejícím s tímto druhem prostituce je organizovaná zločinnost. 3.3.5. Pouliční a silniční

Tzv. uspávačky. Jde o nejproblémovější formu prostituce. Věková kategorie prostituujících osob je zpravidla nízká. Nízká je také jejich intelektuální úroveň a stupeň vzdělání. Velmi často jde o osoby mentálně zaostalé, sociálně nevyspělé, které poskytují pohlavní styk a jiné formy sexuálního styku téměř kdekoli a komukoli. Prostitutky této kategorie (jedná se téměř výhradně o ženy) jsou také často závislé na drogách. U této formy prostituce je velmi vysoké riziko pohlavních chorob a páchání různé trestné činnosti. Z prostituce profitují kuplíři. U této formy prostituce je typický rychlý, anonymní a nejlacinější sex jakéhokoli druhu. 3.3.6. Homosexuální Jedná se o převážně mužskou prostituci. Je poskytována především mladými muži nebo s píše chlapci ve věku kolem 18 let. Je zajímavé, že tato prostituce nemusí být a v řadě případů také není poskytována muži s homosexuálním zaměřením. Je tomu roto, že tato forma prostituce má mezi mladými muži výrazně komerční charakter. Většina prostitutů pochází z rozvrácených, sociálně slabých a dysfunkčních rodin. Velmi úzká spojitost u této formy prostituce je s drogovou a alkoholovou závislostí. Homosexuální prostituti jsou vůbec nejrizikovější kategorií pro šíření pohlavních chorob včetně šíření nemoci AIDS. 3.3.7. Dětská Z celospolečenského hlediska je nejnebezpečnější. Jde o vysoce latentní formu prostituce, a to již z toho důvodu, že kuplíři a organizátoři dětské prostituce jsou si dobře vědomi, že se dopouštějí společensky velmi nebezpečné trestné činnosti. Je zajímavé, že se množí případy, kdy děti provozují prostituci i z vlastního rozhodnutí, za účelem získání finančních prostředků. Častější je však dětská prostituce organizovaná kuplíři. Za hlavní příčinu dětské prostituce v České republice lze považovat především špatnou sociálně ekonomickou situaci některých komunit a sociálních skupin, jejichž životní úroveň relativně prudce poklesla během 90. let (nezaměstnanost, špatná úroveň bydlení, nízké vzdělání atd. 3 ) a s tím spojený rozpad společenských hodnot a norem, 3 K té došlo mimo jiné- v některých příhraničních regionech České republiky, kde následně nabídka reaguje na poptávku po dětské prostituci

sociální exkluze 4 a marginalizace 5, oslabení socializační a výchovné funkce rodin, škol a školských zařízen a zvýšený výskyt sociálně patologických jevů (alkoholismus, drogy, gamblig). Dětská prostituce se vyskytuje především v Praze a při hranicích s Německem a Rakouskem, jsou však známy i případy, ke kterým dochází i v jiných regionech České republiky. Děti, které provozují prostituci a jsou oběťmi komerčního sexuálního zneužívání, lze rozdělit do dvou základních skupin. První skupina provozuje prostituci dobrovolně. 6 Tyto děti (nejčastěji ve věku 15-18 let, ale vyskytují se i případy dětí mladších) provozováním prostituce řeší svou obtížnou ekonomickou situaci, přičemž tuto činnost chápou jako relativně snadný a nenáročný způsob vydělávání peněz, který zároveň umožňuje svobodný a nezávazný způsob života. Často se jedna o děti, které jsou na útěku z dětských domovů, z výchovných ústavů nebo od svých rozpadlých nebo problematických rodin. V těchto případech není také výjimkou,že nutnost vydělávat si prostitucí je spojena se závislostí na drogách nebo gamblerstvím. Druhou skupinu tvoří děti, jež jsou k prostituci nabízeny další osobou, která z této prostituce kořistí. Tito pachatelé jsou trestně postižitelní podle 204 trestního zákona (kuplířství), případně 217 (ohrožování mravní výchovy mládeže), výjimečně je-li prokázán mezinárodní aspekt i podle 232a (obchodování s lidmi). Není neobvyklé, že v těchto případech může být kuplířem osoba dítěti blízká, např. Někdo z rodinných příslušníků (dítě nabízené k prostituci se tak může stát hlavním zdrojem příjmů rodiny). Výše uvedené dva typy provozování prostituce se samozřejmě mohou vzájemně prolínat. Dětská prostituce v České republice podle informací Policie ČR nedosahuje masového rozšíření a ani nemá charakter aktivity organizovaného zločinu. Případ obchodování s dětmi za účelem sexuálního zneužívání (podle 216a trestního zákona) nebyl v České republice doposud zaznamenán. Rovněž případ výskytu osob mladších 18-ti let v erotických podnicích je velice ojedinělý, což ukázaly i zkušenosti a výsledky celorepublikové bezpečnostní akce s kracím názvem FANTINE (proběhla 10. - 11. 4 vyloučení některých jedinců nebo i skupin obyvatelstva na okraj společnosti a to především na trhu práce 5 vytlačení na okraj 6 Je na místě upozornit na to, že na otázku dobrovolnosti či nedobrovolnosti prostituce existují rozdílné názory. Některé mezinárodní nevládní organizace (např. Coalition against Trafficking in Women) tvrdí, že dobrovolná prostituce prakticky neexistuje, a že každá prostituce je nedobrovolná. Osoba (nejčastěji žena) je k ní donucena např. Svou svízelnou ekonomickou nebo sociální situací.

října 2003). V rámci této akce byla provedena kontrola několika stovek nočních klubů po celém území ČR, přičemž v žádném z nich nebyla zaevidována osoba mladší osmnácti let. 4. Příčiny prostituce Pokud jde o motivaci žen věnujících se prostituci, jsou to jednoznačně poměrně snadno a lehce vydělané peníze. To, co vydělá mladá dívka jako prodavačka za měsíc, získá jako prostitutka za čtyři dny. Peníze působí stejně jako droga. Prostitutka vydělává slušné peníze a jak získává zkušenosti prodává se stále dráž. Zvykne si na určitý životní standard. Pěkný byt, auto, dovolená u moře.. Jak si jedno na takovou životní úroveň zvyknete, těžko od ní ustoupíte. Tyto ženy si většino nespoří na horší

časy. I když vydělávají dost peněz, výdaji jaksi předhánějí příjmy a prostě nespoří. Prostitutky se ve všech evropských zemích rekrutují z řad prodavaček, kadeřnic, servírek, zdravotních sester, studentek, vdaných paní prostě každé povolání má v prostituci své zastoupení. Ve Vídni provozují prostituci nejčastěji mladí dívky, kteé sem přišly za prací z venkova. Když se okoukají a zjistí, že v normálním zaměstnání nevydělají tolik, kolik si představovaly, přestoupí na kariéru prostitutky. Prostituce je ve své převažující podobě jevem sociálním a biologickým. Jevem s nímž si neporadili do dnes v celém průběhu historie ani zákonodárci ani lékaři ani ti, kdo se mravně rozhořčovali nad tím, že prostituce je úpadkem lidstva. Prostituce bude vždy v souvislosti s existencí lidského pokolení závažným jevem a její reglementace, tedy její řízení institucemi či státem je problémem jen velmi obtížně řešitelným. Vliv prostituce, ilegální emigrace žen a jejich použití v této sféře na všeobecnou kriminální situaci, která se vytvořila po celé Evropě. Hlavní příčinou je hledání zaměstnání. Zhoršení situace ve sféře zaměstnanosti obyvatelstva a nezaměstnanost, která vzniká v souvislosti s tím zvlášť mezi ženskou části populace. Prohlubování ekonomické a sociální krize způsobil prudký pokles životní úrovně většiny občanů těchto zemí (v ČR i ostatních postkomunistických státech). Feminizace chudoby pochopitelně podpořila vyhledávání jakékoli práce nebo jiných způsobů zlepšení své situace. Ve většině případů se však tak děje bez ohledu na možné následky. Vznikly podmínky pro obohacování kšeftařů cestou ekonomického a sexuálního vykořisťování lidí. Jednou z forem migrace (ze ostatních postkomunistických států k nám), která je nejvíce rozšířena a znepokojující je ilegální vývoz žen. Vyznačuje se především tím, že připomíná vykořisťování žen, které existovalo v různých historických kontextech. Hodně žen, které zlákaly sliby výhodného zaměstnání, jedou do zahraničí, dostávají se do pout ilegální imigrace a tedy jsou odkázané na nucené práce a prostituci. Podle údajů ukrajinského NUB INTERPOLu činí vývoz a ochod se ženami v Evropě v průběhu jednoho roku padesát až sto tisíc osob. Drtivá většina žen pochází ze střední a východní Evropy. Obchodování se ženami se stalo jevem globálních rozměrů a samozřejmě i součástí mezinárodního kriminálního businessu. Dnes už není možné probírat tento jev na národní úrovni a jenom z hlediska nevládních organizací. Obchodování se ženami a prostituce se távají více organizované a jsou prvkem zločineckého prostředí. Jsou známé případy, kdy ženy jsou zapojovány do zločineckých organizací nejenom jako součást kriminálního byznysu pro sexuální a jiné vykořisťování, ale i pro plnění jiných funkcí, a sice vydírání a kompromitování některých neústupných úředních osob za účelem jejího

následného zapojení do zkorumpovaných struktur. Jde o využívání zlodějů, lupičů a vyděračů zločineckými gangy pro trestnou činnost a vymáhání peněz a materiálních prostředků od cizích občanů. Všechno výše uvedené způsobuje nejenom takové problémy jako je obchod se ženami, ale přináší i větší riziko pro samotné ženy. Podle údajů našich justičních orgán obchodu s ženami a prostituci se většinou věnují zločinecké organizace, které se zabývají obchodem se zbraněmi a drogami. Většinou jsou to mezinárodní organizace, které spolupracují se zkorumpovanými strukturami, což jim poskytuje možnost podle potřeb a poptávky převážek jak jednotlivé ženy tak i celé skupiny v rámci jednoho nebo několika států. S ohledem na odhady kriminalistů a tendencí růstu organizovaných zločineckých skupin všeho druhu můžeme předpokládat možnost objevení nových druhů zločinů, které svých charakterem a závažností budou ovlivňovat kriminální situaci v Evropě a také obchod s lidmi ve sféře ilegálního byznysu. Takový stav způsobuje reálnou hrozbu pro veřejnou evropsko bezpečnost a vyžaduje koordinaci činnosti všech zainteresovaných států a jejích justičních orgánů s ohledem na jejich zájmy ve smyslu mezinárodní solidarity. 5. Kriminální aspekty prostituce Problematika prostituce není v současné době v právním řádu České republiky komplexně upravena. Je vnímána jako negativní sociálně-patologický jev, ale z právního hlediska není provozování prostituce trestné. V některých případech se provozování prostituce může kvalifikovat jako přestupek proti pořádku ve věcech územní samosprávy podle 46 odst. 2 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Pokud obec obecně závaznou vyhláškou stanovila, které činnosti, jež by mohly narušit veřejný pořádek v obci, nebo které mohou být v rozporu s dobrými mravy, ochranou bezpečnosti, zdraví a majetku, lze vykonávat pouze na místech a v

čase obecně závaznou vyhláškou určených, nebo stanovit, že na některých veřejných prostranstvích v obci jsou takové činnosti zakázány. Avšak trestnými mohou být související jednání, např. loupeže, krádeže nebo nakažení pohlavní chorobou, ohrožení mravní výchovy mládeže v případě, že je prostituce vykonávána před dětmi apod. To jsou však hypotetické trestněprávní závěr, které nejsou v praxi frekventované. Prostituce je mimořádně citlivě vnímána ze strany Policie ČR, která je nucena řešit širokou škálu s ní souvisejících problémů kriminálního charakteru. V rámci trestního zákona lze jednání související s prostitucí postihovat podle o následujících ustanovení v rozlišení na trestnou činnost páchanou prostituujícími osobami a na prostituujících se osobách. U jednotlivých trestných činů uvádím tabulky popisující jak se vyvíjela trestná činnost v České republice od roku 2004 do ledna 2007. Vycházela jsem ze ze Statistických výkazů kriminality Policejního prezidia. 5.1. Trestná činnost páchaná prostituujícími osobami Nedovolená výroba a držení omamných látek a psychotropních látek a jedů podle 187-188 trestního zákona - prostituující se osoby jsou často uživateli a dealery drog. Omámení drogou způsobí, že prostituující osobě pak nevadí, co se s děje a umožní jí vydržet být déle činná a vydělat si tak víc peněz. Užívání drog není v České republice trestné. O trestný čin by se jednalo, pokud by u sebe uživatel měl drogu v množství větším než malém. Účelem není postihovat držení jedné běžné dávky drogy konzumentem. Často prostituující se osoby drogy nabízí nebo prodávají i jiným osobám. V tom případě se pak jedná o trestný čin podle 188a šíření toxikomanie.

Opuštění dítěte podle 212 trestního zákona - provozování prostituce sebou přináší riziko nežádoucího otěhotnění a opuštění narozeného dítěte. Opuštěním dítěte se rozumí ponechání dítěte jeho osudu za takových okolností, že pro dítě vzniká nebezpečí smrti nebo újmy na zdraví. Ponechání dítěte v mateřské školce v opatrování pracovníků školky tudíž není možné považovat za opuštění dítěte. Aby se jednalo o opuštění dítěte podle 212 trestního zákona, musí být opuštěno dítě, které je neschopné samo si pomoci, je ponecháno svému soudu, tedy je přerušena péče o dítě za takových okolností, kdy vzniká pro dítě nebezpečí újmy na zdraví nebo smrti. Takovou (zákonnou ochranu má mít především dítě útlého věku, které není schopné vlastními silami čelit nepříznivé situaci, ve které se ocitlo. Může jít ale i o starší dítě, pokud vzhledem ke své nesamostatnosti, stejně jako vzhledem k podmínkám prostředí, kde zůstalo opuštěné, není schopno se samo vymanit z hrozícího nebezpečí. O trestný čin opuštění dítěte podle 212 trestního zákona může jít pouze tehdy, když úmysl pachatele zahrnuje pouze vznik nebezpečí smrti nebo ublížení na zdraví. Pokud pachatel ví o tom, že v důsledku opuštění dítěte může skutečně dojít smrtelnému následku a je s tím srozuměn, naplňuje tímto jednáním znaky trestného činu vraždy podle 219 trestního zákona anebo vraždy novorozeného dítěte matkou podle 220 trestního zákona, resp. pokusu o tyto trestní činy. Ohrožování pohlavní nemocí podle 226 trestního zákona nebo Šíření nakažlivé nemoci podle 189-190 trestního zákona - nemocné prostitutky se buď vůbec neléčí, nebo nemají zájem o odbornou lékařskou léčbu, antibiotika si naordinují samy nebo jim je ordinují jejich kuplíři. Znaky trestného činu podle 189 trestního zákona nejsou naplněny skutkem, kterým není způsobeno bezprostřední nebezpečí zavlečení nebo rozšíření nakažlivé choroby, nýbrž jenom možnost způsobení takového nebezpečí za určitých okolností, které však v době spáchání skutku ještě splněny nejsou.

Trestný čin ohrožování pohlavní nemocí je určen k ochraně občanů pouze před ohrožení nákazou pohlavní choroby. Tam, kde je skutečně jednáním pachatele u ohrožené osoby vyvolána porucha, tj. onemocnění pohlavní chorobou, půjde již o některý z trestných činů ublížení na zdraví. Loupež podle 234 trestního zákona - typickým příkladem je situace, kdy žena svého zákazníka vláká do bytu nebo na opuštěné místo, kde již čeká skupina spolupracují s prostitutkou a zákazníka okrade (vykradou mu vozidlo, jde-li o byt, je napaden " náhodně se vracejícím manželem" a okraden o peníze, svršky, hodinky, prsteny a pak vyhozen z bytu). Dalším typickým příkladem jsou tzv. uspávačky. Prostitutka svého zákazníka vyláká do bytu, hotelu nebo na odlehlé místo. Tam mu do pití namíchá uspávací prostředek a když pak zákazník usne, okrade ho o všechno cenné. Tato trestná činnost bývá páchaná i ve skupinách. Objektem bývají většinou cizinci. Zákazník většinou příhodu ze studu nenahlásí. Krádež spáchaná při pohlavním styku 5.2. Trestná činnost páchaná na prostituujících osobách

Kuplířství podle 204 trestního zákona - skutková podstata trestného činu nepostihuje poskytování prostituce jako takové, ale osobu či osoby, které se na činnosti prostituující se osoby různým způsobem podílejí. Taková osoba zjedná, přiměje nebo svede osobu k provozování prostituce, nebo z ní kořistí. Jedná se zejména o tzv. kuplíře, kteří za údajnou ochranu odebírají prostituujícím se osobám značnou část jejich výdělku, nikoliv o konzumenty těchto služeb. Tento trestný čin se obtížně dokazuje, jelikož úspěch vyšetřování záleží na výpovědi prostituujících se osob, které v mnoha případech svoji výpověď vůči kuplířovi mění, nebo ji odvolají, a to i s rizikem, že se vystaví trestnímu postihu. Mnohdy tyto prostituující osoby vůbec nechtějí proti kuplířovi vypovídat, protože se obávají pomsty ze strany kuplíře. Trestný čin kuplířství často probíhá v souběhu s 217 ohrožování mravní výchovy mládeže. Ohrožování mravnosti podle 205 trestního zákona se vztahuje na toho, kdo uvádí do oběhu, rozšiřuje, činí veřejně přístupnými, vyrábí nebo dováží pornografická díla písemná, nosiče zvuku nebo obrazu, zobrazení nebo jiné předměty ohrožující mravnost, v nichž se projevuje neúcta člověku a násilí, neb která zobrazuje sexuální styk s dítětem se zvířetem nebo jiné sexuálně patologické praktiky bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, peněžitým trestem nebo propadnutím věci. Dále na toho, kdo pornografická díla písemná, nosiče zvuku nebo obrazu nebo zobrazení nabízí, přenechává nebo zpřístupňuje osobě mladší osmnácti let, nebo je na místě, které je osobám mladším osmnácti let přístupné, vystavuje nebo jinak zpřístupňuje. Sankce je stanovena až na jeden rok odnětí svobody, peněžitý trest nebo propadnutí věci. Trestný čin ohrožování mravnosti je zpravidla páchán v souběhu se závažnějšími trestnými činy mravnostního charakteru a týká se prostituce nepřímo.

Obchodování s dětmi podle 216a trestního zákona - v odstavci 1 se uvádí Kdo za odměnu svěří dítě do moci jiného za účelem adopce, využívání dětské práce nebo pro jiný účel, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo peněžitým trestem. 216b) ve shodě s Úmluvou o právech dítěte uvádí, že: Dítětem se rozumí osoba mladší než osmnáct let, pokud nedosáhla zletilosti dříve. Z dikce paragrafu lze dovodit, že se vztahuje na osoby, které jsou zákonnými zástupci dítěte a poruší svou povinnost ochraňovat dítě. Podle tohoto ustanovení však nelze postihnout jednorázového konzumenta sexuálních služeb od nezletilé osoby. Ohrožování mravní výchovy mládeže podle 217 trestního zákona - v souvislosti s prostitucí jde o jednání, kdy jsou osoby mladší 18 let zneužívány k tomu, aby dobrovolně nebo pod donucením živily své kuplíře, často přímo rodiče nebo jiné příbuzné. Převážně jde o poskytování přístřeší dívkám, které jsou na útěku z výchovných ústavů nebo od rodičů. Dívky musí za poskytnuté přístřeší posluhovat pachateli pohlavním stykem, který pak zprostředkovává další pohlavní styk za úplatu. Obdobného jednání se dopouštějí i rodiče, kteří nutí své dítě k prostituci nebo žijí z prostředků, které jejich dítě prostitucí vydělalo. Omezování osobní svobody podle 231 trestního zákona a Zbavení osobní svobody podle 232 trestního zákona - těchto trestných činů se dopouštějí kuplíři nebo osoby, které jim pomáhají, např. rodinní příslušníci, kteří prostitutku doma hlídají a proti její vůli zadržují. Pachatel brání prostituující osobě užívat svobodu pohybu, třebas jen na krátkou dobu.musí se jednat o bránění nesnadno překonatelné. Při bránění trvajícím delší dobu, které se svojí povahou blíží uvěznění, jde o zbavení osobní svobody ve smyslu ustanovení 232 trestního zákona. Na způsobu, jakým je osobní svoboda omezena, nezáleží.