Bratislava, 12. února 2013



Podobné dokumenty
Znečištění ovzduší. Bratislava, 19. února 2014 MUDr. Miroslav Šuta. a lidské zdraví. Centrum pro životní prostředí a zdraví

Znečištění ovzduší v České republice. MUDr. Miroslav Šuta. Bielsko-Biala, srpna Centrum pro životní prostředí a zdraví

Doprava, znečištěné ovzduší a lidské zdraví

Znečištěné ovzduší a lidské zdraví

Znečištění ovzduší a zdraví

Hodonín, 12. listopadu MUDr. Miroslav Šuta. Změna klimatu a znečištění ovzduší - zdravotní rizika a možnosti jejich omezení

Ostrava, 7. února 2012

Český hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

Vliv vybraných znečišťujících látek na lidské zdraví

Uran a jeho těžba z hlediska zdravotních rizik

Změna klimatu a lidské zdraví. Ústí nad Labem,

Aerosol a zdraví. MUDr.Helena Kazmarová

Změna klimatu a lidské zdraví. Brno, 4. května 2010

ZDRAVÍ A OVZDUŠÍ V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI

Uran a jeho zpracování z pohledu zdravotních rizik

Ovzduší. Roční průměry SO 2, NO 2 a PM 10 v MS kraji v roce Barevně v tabulce označeno překročení limitních hodnot.

Charakterizace zátěžz. ěže obyvatel malých sídel s škodlivinami z ovzduší

Znečištění ovzduší důsledky pro zdraví naší populace

J.Bílek Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě

ENVItech Bohemia s.r.o. Vyhodnocení kvality ovzduší v Otrokovicích v roce 2015

MUDr. Bohumil Havel KHS Pardubického kraje

Nový zákon o ochraně ovzduší

Případová studie (Karviná)

Ovzduší. a zdraví. MUDr.Helena Kazmarová MUDr.Helena Veselská. h.kazmarova. kazmarova@szu.cz /index.htm

Vliv automobilových emisí na lidské zdraví

Úloha KHS v ochraně ovzduší konference NCONZO Brno,

Kvalita ovzduší a emisní inventury v roce 2007

VYHODNOCENÍ KVALITY OVZDUŠÍ Z AMBULANTNÍHO MĚŘENÍ V PRAVČICÍCH, ZLÍNSKÝ KRAJ

Praha, 10. července 2019 MUDr. Miroslav Šuta

1 Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem 2 Krajská hygienická stanice Ústí nad Labem 3 Český hydrometeorologický ústav Praha

RNDr. Jan Pretel Organizace Český hydrometeorologický ústav, Praha Název textu Předpoklady výskytu zvýšené sekundární prašnosti

Výukový materiál OVZDUŠÍ pro 2. stupeň základních škol ENVItech Bohemia s.r.o.

DŮSLEDKY ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ Z DOPRAVY NA ZDRAVOTNÍ STAV POPULACE

DOPRAVA A ZDRAVÍ. příspěvek k diskusi o řešení dopravní situace v Praze Ing. Miloš Růžička

ANALÝZA DOPADŮ ZNEČIŠTĚNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ NA PŘÍKLADĚ MĚSTA OSTRAVY

Vliv oxidačního poškození na výsledky těhotenství. Oddělení genetické ekotoxikologie Ústav experimentální medicíny AV ČR, v.v.i.

Kvalita ovzduší a jeho vliv na zdraví , Kopřivnice

Kvalita ovzduší na území Statutárního města Opava

7 denní experimentální měření imisí v lokalitě Košíky u Otrokovic

ZNEČISTĚNÍ OVZDUŠÍ VE SVITAVÁCH PLYNNÝMI ŠKODLIVINAMI A PRACHEM

Radim J. Šrám. Ústav experimentální mediciny AV ČR Praha. Magistrát hl. m. Prahy, Praha,

Opatření ke zlepšování ovzduší Jihomoravského kraje - Identifikace typových regionálních projektů, PO 2, OPŽP 2014+

ZDRAVOTNÍ RIZIKA Z VENKOVNÍHO OVZDUŠÍ VÝVOJ B. Kotlík, H. Kazmarová, CZŢP, SZÚ Praha

ení kvality ovzduší oblasti Česka a Polska Kvalita ovzduší Ing. Rafał Chłond Ostrava 29. června 2010

Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva Èeské republiky ve vztahu k životnímu prostøedí

Český hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR LISTOPAD 2014

LEGISLATIVA A MONITORING V OCHRANĚ OVZDUŠÍ

CITI-SENSE. Výzkumný projekt veřejného monitorování kvality ovzduší a životního prostředí pomocí senzorových technologií

Vyhodnocení imisní situace v Litvínově za rok 2013

Zdravotní ukazatele obyvatel Ostravy ve srovnání s Moravskoslezským krajem a Českou republikou Ostrava,

Vliv ovzduší v MSK na zdraví populace v regionu

Částice v ovzduší a zdraví. MUDr.Helena Kazmarová Státní zdravotní ústav

PODÍL DOPRAVY NA ZDRAVOTNÍM STAVU OBYVATEL V MĚSTĚ BRNĚ

PŘÍNOSY EMISNÍ VYHLÁŠKY (PROJEKT TAČR)

Univerzita Pardubice. Fakulta ekonomicko-správní

ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ ODHAD ZDRAVOTNÍHO RIZIKA

Jsou problémy s formaldehydem minulostí? Aktuální pohled na zdravotní účinky. MUDr.Helena Kazmarová MUDr.Helena Velická Státní zdravotní ústav

Vliv znečišťujících látek z lokálních topenišť na zdraví Ostrava,

Tisková konference MŽP a MZ na téma Znečišťování ovzduší pocházejícího z vytápění domácností a s tím spojených zdravotních rizik

PZKO SE ZAMĚŘ ĚŘENÍM M NA PZKO OPAVA. EKOTOXA OPAVA S.R.O. Ing. Jiří Hon, Mgr. Zdeněk Frélich. VŠB -TU Doc. Ing. Petr Jančík, RNDr.

Zpracovatel: Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava Mgr. B. Krejčí

Ekonomické souvislosti: hodnocení externalit z užití (a z těžby) uhlí za limity

Vyhodnocení imisní situace v Krupce za rok 2014

Kvalita ovzduší a jeho vliv na zdraví , Třinec

NAP Čistá mobilita a CNG MSV Brno 2013 Které segmenty uplatnění zemního plynu vypadají nejslibněji?

Kvalita ovzduší a jeho vliv na zdraví , Třinec

Vybrané zdravotní a socioekonomické. ke znečištěnému ovzduší , Ostrava

Vliv kvality ovzduší na lidské zdraví , Klub Atlantik Ostrava

Možnosti objektivního posouzení expozice tabákovému kouři pasivní kouření. Dušková Š., SZÚ Praha

LIKVIDACE SPLAŠKOVÝCH ODPADNÍCH VOD

Zdravotní dopady a rizika znečištěného ovzduší , Bohumín

Hodnocení úrovně znečištění ovzduší PM 10 ve vztahu ke zdraví obyvatel Ostravy

A) Vytápění v domácnostech

Ing. David Kupka, Ph.D. Řešeno v rámci projektu Vliv spalování komunálního odpadu v malých zdrojích tepla na životní prostředí v obcích

Zdravotní dopady a rizika znečištěného ovzduší , Bohumín

Vyhodnocení imisní situace v Kralupech nad Vltavou za rok 2012

Z odpadu ze spalovny biopaliva?

Program ke zlepšení kvality ovzduší města Plzně. Souhrn

ZDRAVÍ A OVZDUŠÍ V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI

Dopravní fakulta Jana Pernera, Univerzita Pardubice. II. ročník (obor DMML) Brádle Vladimír

Vybrané zdravotní ukazatele ve vztahu ke znečištěnému ovzduší v MSK Ostrava,

ZPRÁVA O ZDRAVÍ PARDUBICKÝ KRAJ vliv znečištění ovzduší

Kvalita ovzduší v Jihomoravském kraji. Mgr. Robert Skeřil, Ph.D. Český hydrometeorologický ústav,

Renáta Hošťálková MŽP odbor ochrany ovzduší telefon:

Kde všude platí limity pro pracovní prostředí (A kdy?) (A proč?)

SSOS_ZE_2.01 Atmosréra

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2007 V. volební období

SEMESTRÁLNÍ PRÁCE Z PŘEDMĚTU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A DOPRAVA. Dopravní fakulta Jana Pernera Univerzita Pardubice, šk. r. 2OO3/4

Aktuality v problematice venkovního a vnitřního ovzduší

KVALITA OVZDUŠÍ. V ČESKÝCH MALÝCH SÍDLECHS VaV 740/4/01 Charakterizace zátěžz. ěže e obyvatel škodlivinami z ovzduší.

HOUBY A PLÍSNĚ. Mgr. Marie Vilánková. ECC s.r.o. Všechna práva vyhrazena

Nemocnost dětí v okresech Teplice a Prachatice Projekt Teplice. Miroslav Dostál a Radim J. Šrám Ústav experimentální medicíny AV ČR, v.v.i.

Vybrané zdravotní ukazatele ve vztahu ke znečištěnému ovzduší v MSK Ostrava,

OCHRANA OVZDUŠÍ VE STÁTNÍ SPRÁVĚ X TEORIE A PRAXE

1 MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ... 4 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ZÁKLADNÍ INFORMACE INFORMACE O LOKALITĚ, KTEROU PROJEKT ŘEŠÍ...

Revize Tematické strategie EU o znečištění ovzduší. Kateřina Sukdolová, Pavel Gadas 19. listopadu 2013 Plzeň

Ftaláty: expoziční zdroje, zdravotní rizika; expozice české populace

Zdravotní rizika expozic znečišťujícím látkám v ovzduší Ostravy O N D Ř E J M A C H A C Z K A

Český hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

Program zlepšování kvality ovzduší, zóna CZ02 Střední Čechy 78

Transkript:

Prachové částice a lidské zdraví Bratislava, 12. února 2013 odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik

Znečištění ovzduší (kontext) způsobuje předčasnou smrt asi 370 tisíc Evropanů ročně zkracuje život v průměru o 8,6 měsíce zkracuje život obyvatelům ČR v průměru o více než 10 měsíců

Znečišťující látky prachové částice (PM 10, PM 2,5, PM 1,0, PM 0,1 ) polyaromatické uhlovodíky PAU) ozón (O 3 ) a další fotochemické oxidanty oxid siřičitý (SO 2 ) oxidy dusíku (NO x )

Prachové částice zdroje: spalovací procesy (energetika, lokální topeniště, spalování odpadů, doprava - dieselové motory), cementárny, metalurgie účinky: závisí na velikosti a složení částic (těžké kovy, aromatické uhlovodíky atd.) primární + sekundární (NO x, SO 2 ) interiéru závisí na hladině v zevním ovzduší (cca 60% koncentrace v PM 10, více u jemných frakcí)

Respirabilní částice rozhoduje velikost a složení částic měří se PM 10 a PM 2,5 s klesající velikostí částic roste hloubka průniku expozici ovlivňuje i hloubka a intenzita dýchání

O jak malém prachu mluvíme?

Prachové částice V

Dieselové prachové částice

Znečištěné v České republice

Zdrovotní účinky prachu I Účinky krátkodobého vystavení prachu: zvýšení počtu zánětlivých onemocnění plic nepříznivé účinky na kardiovaskulární (srdečně-cévní) systém zvýšení spotřeby léčiv a počtu hospitalizací zvýšení úmrtnosti

Zdravotní účinky prachu II Účinky dlouhodobého vystavení prachu: snížení plicních funkcí u dětí i dospělých růst onemocnění dolních cest dýchacích zvýšení počtu chronických obstrukčních nemocí plic snížení předpokládané délky dožití (v důsledku úmrtnosti na srdečně-cévní a plicní onemocnění)

Doporučené hodnoty WHO Zvýšení průměrné roční koncentrace PM 2,5 o 10μg/m 3 zvyšuje dle WHO: celkovou úmrtnost populace o 6 % (2-11 %) úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění o 12 % WHO Air Quality guideline (AQG) - cílové hodnoty PM 10 20 μg/m 3 PM 2,5 10 μg/m 3 = nejnižší roční koncentrace, která (s více než 95% spolehlivostí) zvyšuje celkovou kardiopulmonální a plicní nádorová úmrtnost (Poppe et al., 2002)

REVIHAAP Review of evidence on health aspects of air pollution - první výsledky z 31. ledna 2013 revize ročního limitu pro PM 2,5 krátkodobý limit pro PM 2,5 měřit specifické složky, včetně Black Carbon měřit počet částic revize hodnot pro oxidy dusíku

Black Carbon světlo absorbující uhlíkaté částice o velikosti menší než 1 µm vznikají při nedokonalém spalování fosilních paliv, ale i biomasy zůstávají v atmosféře okolo 10 dnů součástí aerosolových částic konvečně měřených (PM 10 a PM 2,5 ) hlavní zdroje v Evropě a severní Americe: dieselové motory a lokální topeniště negativní zdravotní dopady: astma, srdeční infarkty, hospitalizace a předčasná úmrtí

Jemný prach v ČR 2011

Monitoring dle typů stanic

Monitoring dle typů stanic II

Monitoring - časová řada

Polyaromatické uhlovodíky (PAU) zdroje: spalovací procesy (energetika, doprava, lokální topeniště), metalurgie, chemický průmysl vlastnosti: rozsáhlá škála látek, mnohé jsou karcinogeny, mutageny, endokrinní disruptory po biotransformaci elektrofilní metabolity vazba na DNA nejlépe prozkoumán benzo-a-pyren pravděpodobný karcinogen (skupina 2A)

Polyaromatické uhlovodíky II v roce 2005 v České republice překročen cílový imisní limit pro benzo(a)pyren 1ng/m 3 na 80% stanic nejvýznamněji v Ostravě (9,2 ng/m 3 ) a v Karviné (3,1 ng/m 3 ) překračování ročního imisního limitu v Praze, Brně, Olomouci, Hradci Králové, Plzni, Ústí n.l., Liberci, Mostě, Teplicích, Kopřivnici, Přerově

Polyaromatické uhlovodíky III

Polyaromatické uhlovodíky IV

Polyaromatické uhlovodíky V

Oxidy dusíku (NO x ) ze spalovacích procesů (reakce kyslíku a dusíku) zánětlivé reakce ve sliznicích dýchacích cest (záněty průdušek) snížení počtu některých bílých krvinek (T - lymfocytů) a následné narušení imunity vnímavější skupiny - astmatici, bronchitici více ohroženy vedou ke vzniku sekundárních prach. částic

Oxidy dusíku II

Oxidy dusíku III

Ozón (O 3 ) druhotné znečištění (komplex fotochemických reakcí) snížení průměrné kapacity plic dráždění očí, nosu a krku kašel, bolesti na hrudi zvýšení produkce hlenu únava, malátnost, nevolnost buněčné a strukturální změny vedoucí k narušení samočisticí schopnosti plic

Program Teplice ovlivnění nemocnosti dětí ovlivnění růstu plodu během těhotenství - nitroděložní růstová retardace (NRR) - nejvíce rizikový 1 měsíc těhotenství - závislost na průměrné měsíční koncentraci škodlivin - předčasné porody - ovlivnění porodní hmotnosti - PAU-DNA addukty

Děkuji Vám za pozornost! odborný konzultant pro ekologická a zdravotní rizika e-mail: miroslav.suta (zavináč) centrum.cz