ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE PRAHA 2012 Petr VAVERKA

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE VYUŽITÍ DMR Z LETECKÉHO LASEROVÉHO SKENOVÁNÍ PRO DETEKCI ARCHEOLOGICKÝCH A KULTURNÍCH PAMÁTEK Vedoucí práce: Prof. Dr. Ing. Karel PAVELKA Katedra mapování a kartografie leden 2012 Petr VAVERKA

ZDE VLOŽIT LIST ZADÁNÍ Z důvodu správného číslování stránek

ABSTRAKT Bakalářská práce se zabývá využitím digitálního modelu reliéfu vytvořeného za použití leteckého laserového skenování (LLS) pro archeologické účely a účely památkové péče. Zkoumána byla data stínovaného reliéfu, zapůjčená ČÚZK. Předmětem zájmu byla tzv. "oblast Západ" o výměře 22333 km 2, která byla skenována v roce 2011. V úvodu se práce zmiňuje o historii letecké archeologie a jejich metodách. Dále jsou uvedeny možné aplikace LLS a využití dat získané touto metodou. Mimo jiné je součástí předkládané práce vyhledání potenciálních nových, ale i známých archeologických a dalších historických objektů na vymezeném území, jejich katalogizace a následné dokumentace vybraných nalezišť. KLÍČOVÁ SLOVA Letecké laserové skenování, letecká archeologie, nedestruktivní archeologie, digitální model reliéfu, stínovaný reliéf ABSTRACT The object of this work is the application of the digital relief model created with airborne laser scanning method for archaeological research. The area of interest (22333 km 2 ) called "West region" was scanned during the year 2011. The data of shaded relief were loaned from The Czech Office for Surveying, Mapping and Cadastre. In the begging there is information about the history of aerial archaeology and its methods. The thesis focuses on ALS application and usage of data obtained with this technique. The main part describes the research of well known and potentially new archaeological sites within the given area. Furthermore the cataloguing and documentation of chosen object is described. KEYWORDS Airborn laser scanning, aerial archeology, non-destructive archeology, digital relief model, shaded relief

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma Využití DMR z leteckého laserového skenování pro detekci archeologických a kulturních památek jsem vypracoval samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v seznamu zdrojů. V Praze dne................................................. (podpis autora)

PODĚKOVÁNÍ Děkuji vedoucímu bakalářské práce Prof. Dr. Ing. Karlu Pavelkovi za jeho pomoc při zpracování této práce. Jeho připomínky a množství konzultací mi byly velkým přínosem. Děkuji ČÚZK za zapujčení dat leteckého laserového skenování. Dále bych chtěl poděkovat rodině za podporu po celou dobu studia.

Obsah Úvod 8 1 Historie letecké archeologie 10 1.1 Letecké fotografie památek........................ 11 1.2 Počátky leteckého průzkumu v Evropě................. 12 1.3 Letecká archeologie moderní doby.................... 15 2 Letecký průzkum a vyhodnocení objevů na fotografii 16 2.1 Indikátory a způsoby identifikace objektů na leteckém snímku.... 16 2.1.1 Porostové příznaky........................ 16 2.1.2 Půdní příznaky.......................... 18 3 Letecké laserové skenování 19 3.1 LIDARy.................................. 19 3.1.1 Komponenty a princip lidaru................... 19 3.1.2 Aplikace.............................. 21 3.2 LLS a letecká archeologie......................... 22 3.3 Projekty leteckého laserového skenování v Evropě........... 23 4 Interpretace lidarových dat 25 4.1 Digitální model reliéfu 4. generace (DMR 4G)............. 25 4.1.1 Technické údaje LLS a použitých dat.............. 26 4.2 Archeologický průzkum oblasti Západ.................. 27 4.3 Rekognoskace skutečného stavu vybraných celků............ 28 4.3.1 Vojenské opevnění Litoměřice.................. 28 4.3.2 Vojenské objekty Habrovany................... 29 5 Příklady archeologických památek 30 5.1 Hradiště.................................. 30 5.2 Tvrz.................................... 30 5.3 Hrad.................................... 31

5.4 Mohylníky................................. 32 5.5 Důlní činnost............................... 32 5.6 Vojenské objekty............................. 33 Závěr 35 Použité zdroje 36 Seznam symbolů, veličin a zkratek 39 Seznam příloh 40 A Archeologická naleziště v oblasti Západ 41 A.1 Důlní činnost............................... 41 A.2 Tvrze.................................... 42 A.3 Hrady................................... 43 A.4 Hradiště.................................. 44 A.5 Mohylová pohřebiště........................... 45 A.6 Zříceniny hradů.............................. 46 A.7 Vojenské objekty............................. 48 A.8 Neidentifikované objekty......................... 49 B Dokumentované objekty 50 B.1 Vojenské opevnění Litoměřice...................... 50 B.2 Vojenské objekty Habrovany....................... 50 C Obsah DVD 51

ÚVOD Úvod Člověk je od nepaměti tvořivá bytost. Svůj um, talent a dovednosti dokazuje již stovky let budováním obydlí, městských sídel či monumentů. Lidé zanechali svojí aktivitou na zemském povrchu stopy, které jsou viditelné i po mnoha stovkách let. Nejen ze zájmu o historii vznikají různé vědní disciplíny. V poslední době se prosadila technologie leteckého laserového skenování (dále jen LLS). Využití LLS při hledání archeologických komponent na území západní části České republiky (vymezené zájmové území je popsáno v kap. 4.2) je tématem této bakalářské práce. K myšlence věnovat závěrečnou práci letecké archeologii mě přivedla otázka, zda je v dnešní době možné objevit nové archeologické objekty. Kladná odpověď vede zákonitě k bádání, jaké jsou dnes k dispozici nástroje a metody, a na jaká místa v krajině je vhodné se zaměřit. Využití letecké archeologie se stalo významným prostředkem v získávání nových údajů. V oboru archeologie není jiných metod, které by zkoumaly tak velký prostor a zároveň přišly s takovým množstvím nových objektů. Pojmem letecké archeologie lze označit činnost spojenou s vizuálním průzkumem krajiny a pořizováním dokumentačních snímků z výšky za vhodných světelných a vegetačních podmínek. Poznatky, dosažené těmito metodami, jsou pro rekonstrukci zaniklých sídel a krajiných útvarů rozhodující právě díky velkému prostorovému záběru. Spolu s leteckou archeologií se od 90. let 20. století stále častěji setkáváme s využíváním dat z oblasti dálkového průzkumu Země (DPZ). DPZ soutřeďuje informace pro různá odvětví vědy. Jedná se o bezkontaktní sběr informací o objektech a jevech na zemském povrchu. S rychlým rozvojem technologií se objevily nové způsoby pořizování dat, jako například termovize, radarové a laserové systémy. Získané informace LLS slouží především ke studiu krajiny a pozůstatků lidské aktivity (důlní činnost, stavby a sídla). Mezi další projekty samozřejmě patří ochrana a dokumentace již známých památek, studování atmosférických změn nebo mapování vegetace. Obdobnému tématu se věnovala Ing. Martina Faltýnová [14] z katedry mapování a kartografie na FSv ČVUT v Praze. Ta se postarala o prohledání tzv. "oblasti 8

ÚVOD Střed". Úspěšné výsledky jejího bádání přispěly k pokračování průzkumu další skenované oblasti. 9

1. HISTORIE LETECKÉ ARCHEOLOGIE 1 Historie letecké archeologie Rozvoj a nebývalý nárůst využití letecké archeologie byl podmíněn technologickým vývojem v letectví a samozřejmě i v oblasti fotografie. Významným dílem pomohlo letecké fotografii období v 50. a 60. letech 19. století. První snímky z výšky za účelem dokumentace archeologických památek byly pořízeny až o téměř čtyřicet let později. Právě s rozvojem fotografie, nazývané v polovině 19. století daguerrotypie, nastal i rozvoj horkovzdušných balónů. Daguerrotypie je první prakticky používaný fotografický proces. Za jeho vznikem v roce 1839 stál francouzský výtvarník a vynálezce Louise Daguerre. Obr. 1.1: Daguerruv fotoaparát (Wikipedia) Rok 1858 je pro letecké snímkování průlomový. Průkopník fotografie a vzducho- 10

1. HISTORIE LETECKÉ ARCHEOLOGIE plavec Gaspar Félix Tournachon pořídil snímek tehdejší Paříže z upoutaného balonu. Ze 70. let 19. století se také dochovaly snímky londýnských předměstí a Bostonu. Text této kapitoly a následujících podkapitol byl čerpán z [1]. 1.1 Letecké fotografie památek První letecké fotografie historických památek začínají vznikat na konci 19. století. V té době byly důležitými archeologickými památkami římské Forum Romanum a pozůstatky Pompejí. V roce 1906 se při manévrech britské armády podařilo zdokumentovat megalitický kruh v jihoanglickém Stonehenge, obr 1.2. Jedná se o první pravěkou památku, zachycenou na fotografiích z ptačí perspektivy. Obr. 1.2: První snímek archeologické památky Stonehenge, [18] Přelomový okamžik přišel s první světovou válkou, kdy se letadla začala využívat k průzkumným účelům nad nepřátelským územím. S průzkumem přišlo na řadu snímkování z výšky a vyhodnocení záběrů často přineslo zásadní zjištění. Největší 11

1. HISTORIE LETECKÉ ARCHEOLOGIE objev té doby uskutečnil britský archeolog G. A. Beazeley. Byl to právě on, kdo se zasloužil o pořízení snímků ruin staré Samary z 9. století. 1.2 Počátky leteckého průzkumu v Evropě Velkou Británii můžeme s jistotou umístit na první místo v žebříčku o největší přínos letecké archeologii. Jako hlavní postavou na poli evropské archeologie 20. století je označován britský geograf a zakladatel časopisu Antiquity, Osbert Guy Stanhope Crawford (1886-1957), obr. 1.3. Obr. 1.3: Sir O.G.S. Crawford na cestě do práce, [18] Pro korektní využití a celosvětové rozšíření letecké archeologie musely být splněny tři podmínky. První dvě byly technického rázu. Jedná se o zvládnutí letu a vytvoření obrazového záznamu z výšky. To se stalo až na přelomu 19. a 20. století. Třetí podmínkou bylo pochopení a uvědomění si skutečnosti, že archeologické oblasti jsou dobře viditelné z určité výšky nad zemským povrchem a že tato pozorování by mohla být užitečná v problematice hledání historických sídel. 12

1. HISTORIE LETECKÉ ARCHEOLOGIE Při objevu pravěkých polí (tzv. Celtic fields, obr. 1.4) dokázal Crawford propojit všechny předpoklady a dokázal tak, že letecké snímkování je nenahraditelný nástroj pro moderní archeologii. O své přízvisko "Otec letecké archeologie" se zasloužil především proto, že jako první popsal základní způsoby identifikace kulturní krajiny. Vysvětlil příčiny vzniku stínových a porostových příznaků, které ukazují na skryté archeologické objekty. O. G. S. Crawford se opět zapsal do historie letecké archeologie zorganizováním první koordinované letecko-archeologické průzkumné akce krajiny Wessexu v jižní Anglii. Získaný materiál použil s pomocí Alexandera Keillera k publikaci proslulé knihy Wessex from the Air. Obr. 1.4: Tzv. Keltská pole u anglického Charlton Down (Crown) Nebyli to jen Angličané, kdo se věnoval sběru informací ze vzduchu. Francouzští letečtí fotografové Pere Antoine Poidebard a Jean Baradez se vydali až na bývalé území římské říše v Sýrii a Mezopotámii. Jejich záměrem bylo prozkoumat podoby pozemkové držby. Poidebard v té době vynikl kvalitou fotografií z pouštních oblastí při silném světle. Přišel tak s technikou využití protisvětla. K roku 1928 se datuje začátek leteckého snímkování v Německu. Projektu se ujala firma Hansa Luftbild. Jejím prvním záměrem bylo zdokumentovat severní část země. Byla to sídliště na 13

1. HISTORIE LETECKÉ ARCHEOLOGIE pobřeží Severního moře, například Haithabu (Hedeby). Obr. 1.5: Náčrtek jak v 8. stol. vypadalo vikingské město Hedeby (nahoře, www.hurstwic.org). Letecký snímek dnešní podoby Hedeby (dole, www.angelfire.com) Hedeby bylo obchodní město (obr. 1.5) v 8. 11. stol. na hranicích dnešního Dánska a Německa. Poloha sídla umožňovala kontrolovat pohyb zboží ze severu na jih (ze Skandinávie do Evropy) a z východu na západ (mezi Baltickým a Severním mořem). Město bylo obehnáno 1,3 km dlouhým a až 5 m vysokým valem, který je patrný dodnes. V meziválečném období se vyskytují první letecké snímky i v Čechách. Nejprve se letadla ke snímkování používala za účelem mapování krajiny pro vojenské potřeby. 14

1. HISTORIE LETECKÉ ARCHEOLOGIE Postupem času dochází k dokumentaci zajímavých a důležitých historických objektů. Předními představiteli své doby byli Albín Stocký a Jaroslav Böhm. Do jejich hledáčku se dostal například Libušín, Davle-Ostrov a nebo Stradonice. K širšímu využití došlo ke konci třicátých let, kdy se k nám dostal německý překlad Crawfordovy práce. Jedinou překážkou v následném rozvoji byla druhá světová válka následována komunistickým režimem. 1.3 Letecká archeologie moderní doby Dnes už s jistotou můžeme tvrdit, že letectví je pro archeologii (v poměru čas/velikost území/ nové objevy) metodou číslo jedna. Velká Británie je stále centrem letecké archeologie. Letecká archeologie je brána jako vědní obor a má své vlastní oddělení na univerzitní půdě v Cambridge (Unity for Landscape Modelling). S urovnáním politické situace se letecká archeologie prosadila v Německu, Belgii i Rakousku. Německo se díky špičkové technickému vybavení zapojilo do velkých mezinárodních projektů a stalo se významným centrem nedestruktivní archeologie v Evropě. Možnosti leteckého snímkování a následné využití v archeologii se dostává i mezi země bývalého Východního bloku. Za zmínku stojí Slovensko, Maďarsko, Rusko a Slovinsko. 15

2. LETECKÝ PRŮZKUM A VYHODNOCENÍ OBJEVŮ NA FOTOGRAFII 2 Letecký průzkum a vyhodnocení objevů na fotografii Pro leteckou prospekci se využívají jak snímky kolmé, tak šikmé. Ortofota nejsou primárně určena pro archeologické účely. S jejich využitím se setkáme především při tvorbě map. Běžným druhem fotogrammetrického záznamu byly snímky panchromatické, multispektrální snímky a záznamy spektrozonální. Snímky se šikmým úhlem záběru se pořizovaly pro potřeby letecké archeologie v celé oblasti viditelného spektra (panchromatické černobílé či barevné). Významné zlepšení výsledků v letecké archeologii přineslo nasazení spektrozonálních materiálů či pozdější hyperspektrální snímání. Dnes se prakticky až na výjimky využívá digitální technika. Do popředí se na přelomu 1. a 2. desetiletí tohoto století dostalo trojrozměrné snímání povrchu Země prostřednictvím laserového skeneru připevněného k trupu letadla, vrtulníku či bezpilotního prostředku (UAV). Tato metoda je známa pod zkratkou LIDAR viz 3.1. 2.1 Indikátory a způsoby identifikace objektů na leteckém snímku Činnost člověka zanechává v mnohých případech nevratné změny na zemském povrchu. Takových změn je po celém světě nespočet. Nalezené komponenty dělíme na dvě třídy. První jsou tzv. bodové objekty, představované malými skvrnami či útvary rozmanitých geometricky pravidelných tvarů. Druhou třídou jsou tzv. liniové objekty. To jsou buď samotné linie, nebo liniemi vymezený prostor. Během leteckých průzkumů v minulosti se postupně objevovaly příznaky indikující nemovité objekty. Dělíme je na přímé a nepřímé, [1]. 2.1.1 Porostové příznaky Za nepřímé označujeme tzv. porostové příznaky a dále příznaky vyprahlostní, sněžné a vlhkostní. Zde se objekty pozorovateli odhalí díky jejich vlastnostem. Dle 16

ČVUT Praha 2. LETECKÝ PRŮZKUM A VYHODNOCENÍ OBJEVŮ NA FOTOGRAFII údajů z jednotlivých průzkumů můžeme prokázat, že ze všech indikátorů podpovrchových objektů antropogenního i přirozeného původu mají největší význam prostorové příznaky. Jejich vznik souvisí s tím, že podpovrchové objekty lokálně mění chemickou skladbu a strukturu podorniční vrstvy nebo podloží, a tím dochází ke změnám na vegetaci, která z této půdy vzrůstá (Kuna 2004), obr. 2.1. Podmínkou pro vznik prostorových příznaků jsou přirozené faktory (klimatické podmínky, půdní a geologické složení) a faktory ovlivněné člověkem (pěstované plodiny). Důležitým hlediskem při pozorování daných oblastí jsou světelné podmínky, které pomáhají badateli odhalit pozitivní, respektive negativní příznaky. Jde vlastně o výšku rostlin nad zahloubeným objektem vůči výšce rostlin v jejich okolí. Pozitivní příznaky (vyšší vzrůst plodin, dobré vegetační podmínky) se objevují nad objekty, které vznikly zahloubením. Tedy příkopy, zahloubená obydlí či hroby. Na druhou stranu se negativní příznaky vyskytují nad vztyčenou částí objektu, jakou je zdivo. Pevný materiál v kořenové oblasti zabraňuje správné výživě rostliny a projevuje se nižším vzrůstem plodin a zbarvením. Obr. 2.1: Princip tvorby prostorových příznaků (Gojda 1997) 17

2. LETECKÝ PRŮZKUM A VYHODNOCENÍ OBJEVŮ NA FOTOGRAFII 2.1.2 Půdní příznaky Vyhledávání archeologických oblastí za pomoci půdních příznaků (viz obr. 2.2) je druhou nejvýznamnější metodou v letecké archeologii. Pravidelnou a dlouhodobou zemědělskou činností člověka dochází k zásahu do svrchní části zahloubených objektů. Materiálové složení hledaných komponent je často barevně odlišné od porostového podloží. Procento úspěšnosti průzkumné akce zvyšuje správné načasování. Nejlépe je bádání provádět na přelomu podzimu a zimy a počátkem jara, kdy z polí zmizí vegetace a půda je pouze vlhká a není pokrytá sněhem. Obr. 2.2: Vznik půdních příznaků nad příkopem (vlevo) a nad zaklady zdi (vpravo; Gojda 1997) 18

3. LETECKÉ LASEROVÉ SKENOVÁNÍ 3 Letecké laserové skenování Pojem LLS je v posledních dvou dekádách důležitým tématem na poli vojenské, zeměměřické i archeologické aplikace. Počátky využití laserového skenování se datují do poloviny šedesátých let. Zmínka o prvním topografickém mapování pomocí laseru se vztahuje k roku 1984. S rychle se vyvíjející technologií je pokrok v oblasti LLS nezastavitelný. Doplnění zařízení o satelitní navigační systém, inerciální měřící prostředky po vylepšení dosavadních laserů a optických detektorů, učinilo LIDAR mapovací metodou. 3.1 LIDARy Pro technologii leteckého laserového skenování se začal hojně používat pojem lidar. Termín je akronymem z anglického označení Light Detection and Ranging. Je ale důležité ujasnit si, že se daný výraz nevztahuje pouze k leteckému laserovému skenování. Princip lidaru je ve všech oborech stejný, protože jde o měření vzdálenosti a směru laserového paprsku. 3.1.1 Komponenty a princip lidaru Laserový skener se skládá z pěti nepostradatelných částí. Zdroje laserového záření, optické soustavy, mechanického prvku, detektoru elektromagnetického záření a velmi přesných hodin. Zařízení je z pravidla připevněno k vrtulovému hornoplošníku či helikoptéře. Důvodem je dostatečná stabilita v náletových liniích a snadný výhled pro pilota a posádku. Pro potřeby LLS se využívají výkonné rubínové nebo modernější Nd:YAG lasery. V případech, kdy není podmínkou silný pevnolátkový laser, je výhodnější použít laser diodový. Paprsek, vyslaný k zemskému povrchu, se ve většině případů využívá z oblasti infračerveného záření o vlnové délce 1100 1200 nm. Na trhu jsou ale samozřejmě k dostání i zdroje záření s možností přeladění paprsku na jinou vlnovou délku v závislosti na odrazivosti cíle (viz 3.1.2). Do optické soustavy řadíme polopropustný 19

3. LETECKÉ LASEROVÉ SKENOVÁNÍ Obr. 3.1: Vizualizace LLS (vlevo, Hoefle 2010); Nastínění situace trajektorie laserového paprsku (vpravo, TerraImaging) hranol, který slouží k transformaci záření do úzkého paprsku a zrcadlo, jež umožňuje vysílat paprsek vždy pod jiným úhlem. Při výšce letu 500 m nad terénem dosahuje průměr laserové stopy při dopadu přibližně 30 cm. Odražený signál není po průletu atmosférou dostatečně silný, a proto se jako detektor používají světlocitlivé diody. V poslední fázi zaznamenají přesné hodiny příjem impulzu detektorem. Díky známému směru a vzdálenosti jsme pak schopni určit polohu každého bodu, ze kterého se světelný svazek odrazil. Paprsek se může díky své šířce na zemském povrchu odrážet během jednoho impulsu od několika objektů najednou. Část záření se tedy například odrazí od vegetace a zbytek se vrací až po dopadu na terén. K tomu, aby detektor rozeznal různé hodnoty signálu, musí mezi nimi být dostatečný útlum a zároveň časový odstup. Pro dnešní komerční přístroje je běžné zaznamenat až 5 odrazů. Pro vychýlení paprsku se používá rotující zrcátko umístěné v těle skeneru. Odrazných systému je hned několik skener s oscilujícím zrcátkem, eliptický skener, atd. [5]. Detailnost skenování se udává v hustotě bodů na jeden metr čtvereční. Počet odrazů na m 2 ovlivňuje několik faktorů, mezi které patří například rychlost a výška letu nebo frekvence skeneru. Lze ale tvrdit, že pro běžný skener při letové výšce 500 m, rychlosti přibližně 70 m/s a bodovou frekvencí 18 khz, se hustota blíží k 1,6 bodů/m 2 [5]. 20

3. LETECKÉ LASEROVÉ SKENOVÁNÍ 3.1.2 Aplikace S laserovým skenerem se mimo jiné můžeme setkat v metrologii při zjišťování koncentrace znečištění v atmosféře nebo stavu ozonové vrstvy. Lidary dnes nahrazuji klasické radary v rukou policie. Moderní technologie umožňuje policii jednodušší ovladatelnost a dosah až do vzdálenosti 1500 m. Najdou se i výjimky, kdy laserový paprsek neslouží k určení vzdálenosti. V tomto případě jde o armádu, která využívá lidarovou technologii k oslepení nepřítele. V oblasti fotogrammetrie a mapování můžeme uvést hned několik aplikací. Obr. 3.2: Mračno bodů v koridoru elektrického vedení u německého Mnichova (TopoSys) Nebývalé oblibě se LSS dostalo v případě určování průběhu liniových staveb, tedy silnic, železnic a v neposlední řadě i vedení elektrického napětí. Mapování vedení pomocí lidarů je díky vysoké odrazivosti a lehce definovatelnému tvar drátu mnohem rychlejší a výhodnější oproti klasickým geodetickým či fotogrammetrickým metodám. Z měření je pak možné určit kromě přesné dráhy vedení také výšku a polohu sloupů, výšku drátů nad zemí. Důležitým faktorem je i výška a poloha vegetace v blízkosti vedení, která by mohla ohrozit správný chod elektrického vedení. Téměř nenahraditelné jsou lidary při tvorbě 3D vizualizací městské zástavby. Další vhodnou aplikací je mapování vegetace. Ze získaných dat můžeme zjistit na- 21

3. LETECKÉ LASEROVÉ SKENOVÁNÍ příklad objem lesa, výšku stromů či jejich počet. Pro získání digitálního záznamu pobřeží se vedle infračerveného laserového paprsku používá paprsek zeleného nebo modrozeleného světelného spektra. Důvodem je neprostupnost infračerveného záření vodní hladinou. Část světelného spektra o vlnové délce 500 550 nm však projde vodní hladinou až ke dnu a zde se odrazí zpět. Obr. 3.3: Levý snímek představuje ortofoto. Na straně pravé je již hotový DMR. (Hollaus 2006) Schopnost tvorby digitálního modelu terénu je jedna z nejvýznamnějších možností využití LLS. Oproti fotogrammetrii má velkou výhodu v získání informaci o terénu v zalesněných oblastech, jelikož část paprsků vegetací projde - cca 10 procent. LSS nahrazuje fotogrammetrickou stereometodu i v místech, kde má vegetace částečně listy. 3.2 LLS a letecká archeologie Pro badatele, studující minulé civilizace pomocí archeologických artefaktů, bylo výzvou zjistit, co se skýva na místech, kde klasické metody letecké archeologie již nestačí k dostatečnému zobrazení. Jedná se především o zalesněné lokality. V dnešní době dosahuje zalesnění na území České republiky přibližně 34 procent a stále roste (od 30. let minulého století se rozloha lesů na našem území téměř zdvojnásobila). Historie, která je skrytá v lesním porostu, se konečně stává čitelnou díky LSS a dává archeologům dosud nevídané záběry. Tvorba 3D modelu terénu v zalesněných oblastech je samozřejmě v určitých směrech omezená. Důležitým faktorem je hustota korun stromů a dalších úrovní lesního 22

3. LETECKÉ LASEROVÉ SKENOVÁNÍ porostu. Naprosto skvělých výsledků je možné dosáhnout při zkoumání listnatých nebo modřínových lesů v době, kdy stromy ztratí olistění a vysoký podíl laserového impulsu dopadne až na terén. Metoda laserového skenování je vhodná pro odhalení liniových prvků s historickou minulostí. Mimo jiné je možné zaznamenat zemní práce, jako jsou polní systémy, příkopy, přístupové cesty, odvodňovací kanály nebo bývalou důlní činnost. Obr. 3.4: Porovnání DSM (vlevo) a DTM (vpravo) v lokalitě Forest of Dean (Crow 2004) 3.3 Projekty leteckého laserového skenování v Evropě V poslední dekádě využívá letecká laserová data téměř bez výjimky celý svět. Primárně se projekty zaměřovaly na topografické mapování krajiny. Výsledky LSS byly využity i v jiných odvětvích. Např. archeologům se tak dostala do ruky neotřelá technologie, která silně podpořila nové pátrání v oblasti archeologie. Na základě úspěšných objevů z let 2000 2004 podpořil Landesamt für Denkmalpflege Baden-Württemberg v roce 2009 tříletý projekt. Úkolem bylo archeologické mapování územního celku Baden-Württemberg za použití LLS a pokrytí plochy o rozloze 35.751 km2. Během tohoto programu Dr. Ralf Hesse vyvinul novou metodu pro modelování terénu LRM (Local Relief Model, viz Hesse 2010). V roce 2007, Rowland a Sarris použili letecký skener ALTM 3033 pro průzkum antických pozůstatků v oblasti Itanos (východní Kréta). Výsledkem jejich práce bylo 23

3. LETECKÉ LASEROVÉ SKENOVÁNÍ objevení opuštěných teras a kruhovitých proláklin. Úspěch slavil M. Doneus v roce 2008 s využitím přístroje RIEGL LMS-Q560, kdy mapoval hradiště doby železné v zalesněné oblasti Rakouska zvané Purbach. Na rozdíl od posledního mapování v 70. letech bylo výsledkem odkrytí celého hradiště spolu s jemnými strukturami v opevnění. Ty jsou však dle mínění historiků výsledkem rabování. V České republice byl v roce 2010 zahájen projekt na katedře archeologie Západočeské univerzity v Plzni pod vedením Prof. PhDr. Martina Gojdy, CSc., který navazuje na praxi v tomto oboru (viz John 2008, Hložek 2010). Úkolem bylo testovat metody LLS a zpracovat získaná data. Pro mapování bylo zvoleno v severozápadní části ČR šest polygonů s dostatečným lesním porostem a archeologickými objekty (pravěké hradiště, důlní činnost, mohylová pohřebiště atd.). Vymezené lokality o celkové rozloze 60 km2 byly nasnímány společností Milan Geoservice GmbH. Obr. 3.5: Zobrazení zvolených polygonů pro LLS (John 2010) 24

4. INTERPRETACE LIDAROVÝCH DAT 4 Interpretace lidarových dat 4.1 Digitální model reliéfu 4. generace (DMR 4G) Sjednocením aktivit Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (ČÚZK), Ministerstva obrany (MO) a Ministerstva zemědělství (MZe) České republiky, vznikl Projekt tvorby nového výškopisu České republiky. Úkolem projektu je aktualizace výškopisu ČR pro účely tvorby kvalitnějšího ortofota, plánování a přípravy projektů, ochrany životního prostředí, budování a rozvoj systému LPIS a dalších. ČÚZK plánuje vytvořit z měřených dat několik produktů: Digitální model reliéfu území České republiky 4. generace (DMR 4G) Digitální model reliéfu území České republiky 5. generace (DMR 5G) Digitální model povrchu území České republiky 1. generace (DMP 1G) První byla skenována oblast Střed, listopad 2009 až říjen 2010. Skenování pásma Západ započalo v dalším vhodném období od března 2011 do konce června 2011 (viz 3.2). Dle údajů ČÚZK je naskenováno přes 70 procent plochy ČR a DMR 4G tak pokrývá 53522 km 2 státu. Další a závěrečné část území měla být zdokumentována v tomto roce, bohužel k dokončení programu nedošlo z důvodu technických problémů. Projekt se odkládá na příští rok. Obr. 4.1: Srovnání výstupu při použití čtvercové sítě (vlevo) a sítě složené nepravidelnými trojúhelníky (vpravo; ČÚZK) Tvar terénu DMR 4G je vystižen čtvercovou sítí (GRID) o hraně čtverce 5x5 m. Objekty s půdorysem menším než 5 m jsou hůře rozeznatelné, to ale nebrání tomuto 25

4. INTERPRETACE LIDAROVÝCH DAT generalizovanému výškopisu být podkladem pro ortogonalizaci leteckých snímků. Pro zobrazení výškopisu ve velkých měřítkách, projektování pozemních staveb nebo tvorbu podkladů v povrchové důlní činnosti bude možné použít model DMR 5G s vyšší přesností. Pravdivější vystižení reliéfu je v tomto případě způsobeno využitím trojúhelníkové sítě TIN (viz Obr. 5.6). Na konci roku 2011 bylo z celkové rozlohy ČR hotovo 14955 km 2. Dokončení je naplánováno na rok 2015. DMP 1G představuje zobrazení území včetně staveb a rostlinného pokryvu ve formě nepravidelné sítě výškových bodů (TIN) se střední chybou výšky 0,4 m pro přesně prostorově vymezené objekty (budovy) a 0,7 m pro objekty přesně neohraničené (lesy) [16]. 4.1.1 Technické údaje LLS a použitých dat Pro nálet území sloužil letoun MO typu L 410 FG a laserový skener RIEGL LMS Q680. Výška letu byla stanovena na 1200 m nebo 1400 m nad terénem v závislosti na vegetaci a výšce terénních útvarů. V průběhu obou etap bylo zaznamenáno 70,4 miliard bodů, v případě pásma Západ posloužilo k vygenerování DMR téměř 28 mld. výškopisných bodů. To odpovídá hustotě přibližně 1,3 bodu/m 2 (viz Obr. 4.2). Provedené zkoušky přesnosti garantují pro DMR 4G úplnou střední chybu výšky 0,30 m v terénu bez vegetace či zástavby a 1 m pak v terénu s hustou vegetací jakou jsou právě lesní plochy. Pro DMR 5G se v současnosti uvádí úplná střední Obr. 4.2: Pokrytí území České republiky DMR chyba výšky 0,18 m v nezakrytém terénu a 0,30 m v 4G (nahoře) a DMR 5G (dole, ČÚZK) zalesně- 26

4. INTERPRETACE LIDAROVÝCH DAT ných oblastech. Stínovaný reliéf byl vytvořen v programu SCOP++ s následujícími parametry: azimut osvitu 315, výška Slunce nad terénem 45, velikost pixelu 1x1 m. Za pomoci automatizovaných metod proběhla separace mračen bodů do tříd vegetace, budovy a terén. Z důvodu využití materiálu veřejností byla získaná data transformována ze souřadnicového systému WGS84 do souřadnicového referenčního systému JTSK. Výškový systém Bpv je používan již od počátku zpracování. Zpracování leteckých laserových dat a použité softwarové vybavení pro tvorbu DMR spolu s postupy k ověření výškové přesnosti a jejich hodnoty jsou dostupné v Technické zprávě k digitálnímu modelu reliéfu 4. generace. (viz [15]). 4.2 Archeologický průzkum oblasti Západ Cílem bylo prozkoumat celkem 5118 mapových listů. Data s rozřazením do složek dle katastrálních území jsou pojmenovány dle umístění v SM 5, např. CTIB28. Soubory jsou ve formátu *.tif, který slouží k ukládání rastrové grafiky. V první etapě proběhla interpretace každého snímku. Každý z potenciálních nálezů byl ověřen na ortofotu (www.mapy.cz či www.amapy.cz). V případech, kdy se objekt nezdařilo vyhledat na kolmých snímcích a z půdorysu se dalo usoudit, že jde např. o typ vojenského opevnění, byla k hledání využita online mapa II. vojenského mapování. V průběhu bádání po archeologických památkách bylo evidováno 156 rozmanitých historických reliktů, jakými jsou hradiště, vojenská opevnění, důlní činnost či tvrze. Pro snadnější orientaci jsou naleziště seřazeny do tabulky podle typu objektu. Každý řádek obsahuje název souboru, přibližné místo (souřadnice odečtěné v programu ArcGIS), nejbližší sídlo a případně pomístní název registrované lokality (viz Tab. 4.2). Kompletní seznam verifikovaných historických objektů je uveden v rámci příloh na konci bakalářské práce (kap. A.1). Součástí příloh jsou také tisky ve vyšším rozlišení některých vybraných nálezů. 27

4. INTERPRETACE LIDAROVÝCH DAT Mapový list Blízká obec X [m] Y [m] Ověření BLAT24 Boudy 780537 1108225 Hradiště, hrad u Čimelic HORO46 Malá Víska 785186 1072142 Hrad Valdek CHOM43 Blatno 811529 987484 Hrad Hausberk KDYN01 Kdyně 851346 1102805 Starý Rýznberk KDYN01 Kdyně 850389 1102791 Nový Herštejn Tab. 4.1: Ukázka zaznamenání objektů v tabulce 4.3 Rekognoskace skutečného stavu vybraných celků Pro verifikaci nálezů z LLS byly některé objekty navštíveny. Při výběru se přihlíželo na dostupnost, rozsah a zajímavost lokality. Po konzultaci s Prof. Pavelkou, byly vybrány vojenské objekty v severních Čechách. 4.3.1 Vojenské opevnění Litoměřice Opevnění se nachází východně od severočeského města Litoměřice. Jeho strategické umístění nad řekou Labe umožňovalo dokonalý přehled nad rozsáhlou plochou. Přístup je možný od řeky Labe skrze zahrádkářskou kolonii, která je příznačně pojmenována Pod Šancemi. Druhou variantou je odbočení vpravo z hlavní silnice č. 15 před vsí Trnovany (ve směru Česká Lípa). Celek se skládá z pěti redut v různých stupních viditelnosti. Metodou LLS jsou pozorovatelné dva objekty. Další dva spolu s příkopem/hradbou je možné rozpoznat půdními příznaky na kolmém snímku (viz příloha B.1). Pátá reduta se v průběhu let proměnila ve vodní nádrž, která je ale již několik let mimo provoz. Nejdůkladněji byl prozkoumán nejvzdálenější objekt a to z důvodu řídkého porostu a zachovalých valů. Hlavní příkop dosahoval po celém obvodu hloubky přibližně 6 m. Uvnitř reduty bylo možné rozpoznat menší příkopy a různé valy. Objekt byl již zaměřen i geofyzikálními metodami [13]. Vojenské opevnění je možné vidět v souboru LITC15_shd.tif na přiloženém DVD. 28

4. INTERPRETACE LIDAROVÝCH DAT Obr. 4.3: Masivní příkop vojenského opevnění u Litoměřic (vlevo) a přiblížení situace uvnitř reduty (vpravo) 4.3.2 Vojenské objekty Habrovany Následující snímky zaznamenávají pravděpodobně vojenské objekty. Celkem 7 nalezišť leží v blízkosti vsi Habrovany u Ústí nad Labem. Na stínovaném reliéfu byly patrné jen některé z nich. Pro přímou konfrontaci s nalezištěm byla vybrána sekce D a E (viz příloha B.2). Pozorované tvary obou reliktů přesně odpovídala objevům v DMR. Výška valů byla přibližně dva metry a průměr objektu se blížil k 30 m. V obou případech byla viditelná přístupová cesta do opevnění. Vojenské objekty jsou k vidění v souborech LITC50_shd.tif, LITC61_shd.tif, LITC71_shd.tif, na přiloženém DVD, na kterém je i větší množství snímků dokumentující archeologické nálezy z obou oblastí. Obr. 4.4: Teréní průzkum naleziště u vsi Habrovany. Část valu sekce E (vlevo) a část kruhového objektu v sekci D. 29

5. PŘÍKLADY ARCHEOLOGICKÝCH PAMÁTEK 5 Příklady archeologických památek 5.1 Hradiště Opevnění hradišť se (v dnes zachovalé podobě) skládá z valů (konvexních liniových útvarů), příkopů (konkávních), případně obou druhů útvarů. Průběh opevnění vychází většinou z terénní situace. Opevnění mohlo být vybudováno po celém obvodu hradiště (časté zejména na vrcholcích kopců) nebo jen rekovitě (typické pro opevnění ostrožen); mohlo být jednoduché nebo vícenásobné, v některých případech mohlo mít podobu složitých opevňovacích soustav (jako např. u některých oppid laténské doby). [1] Jako ukázka slouží tvrz Baba u Hluboké nad Vltavou. Tvrz z pozdní doby bronzové tvoří čtyři pásy valů s podkovitým půdorysem. Objekt je umístěn téměř na sto metrů vysoké terase nad řekou Vltava, obr. 5.1. Obr. 5.1: Hradiště Baba z pozdní doby bronzové u Hluboké nad Vltavou (data ČÚZK (stínovaný reliéf), [19] (ortofoto)) 5.2 Tvrz Tvrze jsou zpravidla vymezeny zbytky fortifikací, tedy obvodového příkopu a valu, který ohrazuje většinou nepříliš rozsáhlý prostor. Zeminou z příkopu býval často navýšen střed tvrziště. Zejména u staršího horizontu tvrzí je často fortifikační i rezidenční role soustředěna do věžovité stavby, tvořící jádro oválné či kruhovité tvrze. Vývoj však postupně směřuje k čtverhrannému půdorysu a obvodové zástavbě. [1] 30

5. PŘÍKLADY ARCHEOLOGICKÝCH PAMÁTEK Ideálním příkladem tvrze je objekt založený pravděpodobně Petrem ze Šebíkova kolem roku 1313. Kruhový půdorys a umístění v blízkosti vesničky Výrov dokonale vystihuje dnešní představy tvrzišť, obr. 5.2. Obr. 5.2: Tvrz Šebíkov u Kralovic pochází přibližně z roku 1313 (data ČÚZK (stínovaný reliéf), [19] (ortofoto)) 5.3 Hrad Hrad, oproti tvrzi, nebývá bezprostředně vázán na vesnické zázemí. Hradní stavby vymezuje oproti okolí jejich opevnění. To je ve vrcholovém a pozdním středověku tvořeno vnějším opevněním, které se skládá ze systému příkopů, sypaných valových těles a kamenných hradeb. [1] Obr. 5.3: Hrad Rýzmberk byl založen na vysokém kopci u Kdyně ve 2. polovině 13. století rodem Švihovských z Rýzmberka (data ČÚZK (stínovaný reliéf), [19] (ortofoto)) 31

5. PŘÍKLADY ARCHEOLOGICKÝCH PAMÁTEK Svou polohou na vrcholu kopce, několika příkopy a vzdáleností od okolních vesnic se archeologická památka Starý Rýzmberk jasně řadí do skupiny hradů. Mimo systému valů jsou v areálu hradu ještě zbytky hradeb a věže, obr. 5.3. 5.4 Mohylníky Jde o uměle navršený pahorek, zpravidla překrývající nebo obsahující pohřeb. Půdorys mohyly bývá zpravidla kruhový, méně často oválný, ve specifickém kulturním prostředí pak i protáhlý. Velikost pravěkých mohyl u nás se pohybuje od několika metrů do cca 20 metrů v průměru, výška pak od 50 cm do 2 metrů. [1] Vysoká koncentrace mohylových pohřebišť byla zaznamenána zejména v oblasti Rataje v okrese Tábor (viz obr. 5.4). K 30. 10. 2010 je celkový počet pohřebišť 144 [17]. Vzhledem k rozsáhlým územím je v tomto případě LLS výbornou metodou jak zmapovat celou lokalitu v krátkém čase. Obr. 5.4: V blízkosti města Radětic se nachází několik rozsáhlejších i menších mohylníků z doby bronzové i raného středověku (data ČÚZK (stínovaný reliéf), [19] (ortofoto)) 5.5 Důlní činnost Kutací objekty mají nejčastěji formu zjišťovacích a ověřovacích rýh, někdy víceramenných, případně menších jam. Často jde o objekty mimo vlastní ložiskové pásmo. [1] 32

5. PŘÍKLADY ARCHEOLOGICKÝCH PAMÁTEK Právě oblast krušnohorského města Jáchymov skrývá rozsáhlý komplex menších důlních jam (viz obr. 5.5), lze ale narazit i na větší těžební prohlubně. Vlčí jámy jsou jedním z takových příkladů, kdy se po agresivním získávání cínu zřítil strop a vznikly tak dvě propadliny hluboké až 25 metrů. Hlavní těženou surovinou bylo v 16. stol. stříbro, ve 20. století pak uranová ruda. Jáchymovsko a důlní činnost je cílem projektu na katedře Mapování a kartografie - (Pavelka, 2012-13) Obr. 5.5: Těžebná naleziště severozápadně od Jachymova(data ČÚZK (stínovaný reliéf), [19] (ortofoto)) 5.6 Vojenské objekty Vlastní opevnění bylo provedeno vykopáním příkopu a navršením valu, za nímž byla provizorní obydlí obléhatelů, mající tvar konkávních prohlubní různých tvarů. Obr. 5.6: Názorná ukázka vojenského opevnění (redan) v blízkosti města Písek(data ČÚZK (stínovaný reliéf, [19] (ortofoto)) Koncepce fortifikačních staveb zůstává pak v zásadě nezměněna až do konce 19. stol. 33

5. PŘÍKLADY ARCHEOLOGICKÝCH PAMÁTEK První skupinu reprezentují přímé linie s redany, lunetami a jejich variantami. Druhý typ prezentují především půlreduty, hvězdicovité reduty, reduty s půlbastiony a bastiony. [1] 34

ZÁVĚR Závěr Cílem této bakalářské práce bylo představit možnosti, které skrývá moderní technologie LLS pro oblast archeologie. V rámci projektu došlo k pečlivé interpretaci 5118 souborů obsahujících záznam reliéfu s průměrnou střední chybou výšky 0,14 m, [15]. Data pochází z leteckého laserového skenování. Zkoumané území Západ je vymezeno městy Aš a Prahou západ (Ruzyně). V dané lokalitě o rozloze 2233 km 2 bylo nalezeno 155 archeologických památek. Pro průzkum sloužil stínovaný reliéf vytvořený z mračna bodů laserového skenování. Zásadním momentem při zpracování je odfiltrování nepotřebných bodů a vygenerování nepravidelné trojúhelníkové sítě. Preciznost filtrace vegetace je kritickou v oblastech s hustým lesním porostem. Korektní výstupy nám pak umožní prohledání těchto míst. LLS představuje skvělý nástroj pro mapování a zobrazování archeologických reliktů, jakými jsou mohyly, liniové a kruhové objekty, zapadlé cesty a těžební oblasti. Při sledování rozměrově menších komponent (průměr do 5 m) jsou dosažené výsledky horší. Obtížná viditelnost je dána malým počtem pixelů vystihující hledaný objekt. Díky současným technologiím jsme dnes schopni nahlédnout pod koruny stromů a spletité větve křovisek. To, co je k vidění, často potvrzuje nebo i vyvrací dřívější teorie a upřesňuje historické souvislosti. V archeologické práci jde jistě o mílový krok vpřed. Velkou neznámou pro nás i nadále zůstává, co se skrývá pod terénem lesního porostu v místech, kam zatím paprsky současných laserů neproniknou. Před archeology tak stojí další významné nálezy a objevy. 35

POUŽITÉ ZDROJE Použité zdroje [1] K UNA, Martin. Nedestruktivní archeologie: teorie, metody a cíle Vyd. 1. Praha: Academia, 2004, 45-79. ISBN 80-200-1216-8. [2] H edeby. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-11-26]. Dostupné z: http://en. wikipedia.org/wiki/hedeby [3] H OLLAUS, M., W. WAGNER, C. EBERHÖFER a W. KAREL. Accuracy of large-scale canopy heights derived from LiDAR data under operational constraints in a complex alpine environment ISPRS Journal of Photogrammetry and Remote Sensing [online]. 2006, roč. 60, č. 5, s. 323-338 [cit. 2012-11-26]. ISSN 09242716. DOI: 10.1016/j.isprsjprs.2006.05.002. Dostupné z: http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/s092427160600044x [4] T oposys. Power Lines Mapping [online]. 2010 [cit. 2012-11-26]. Dostupné z: http://www.toposys.com/ [5] DOLANSKÝ, Tomáš. Lidary a letecké laserové skenování [online]. Vyd. 1. Ústí nad Labem: Univerzita J.E. Purkyně, 2004, 100 s. [cit. 2012-12-26]. Acta Universitatis Purkynianae. ISBN 80-704-4575-0. Dostupné z: http://wvc.pf.jcu. cz/ki/data/files/160lidaryweb.pdf [6] J OHN, Jan. Letecké laserové skenování (ALS/LIDAR) a možnosti jeho využití v archeologii: úvodní informace o projektu. [online] Plzeň, 2010, 28 s. Dostupné z: http://uar.ff.jcu.cz/separaty/john_lidar.pdf [7] C OLUZZI, Rosa, Nicola MASINI a Rosa LASAPONARA. INTECH EU- ROPE. Laser Scanning: On the Airborne Lidar Contribution in Archaeology. [online] 2011 [cit. 2012-11-26]. ISBN 978-953-307-205-0. Dostupné z: http://cdn.intechopen.com/pdfs/15810/intech-on_the_airborne_ lidar_contribution_in_archaeology_from_site_identification_to_ landscape_investigation.pdf 36

POUŽITÉ ZDROJE [8] Č ÚZK. Výroční zpráva 2011. [online] Praha, 2011, 42 s. Dostupné z: http: //www.cuzk.cz/ [9] C ROW, Peter. Historic Environment Surveys of woodland using LiDAR. [online] 2008, [cit. 2012-11-26] 14 s. Dostupné z: http://www.forestry.gov.uk/ pdf/lidar_fc_note_web_2008.pdf/ [10] C RUTCHLEY, Simon a Peter CROW. The Light Fantastic: Using airborne laser scanning in archaeological survey. Swindon: English Heritage, [online] 2010, [cit. 2012-11-27] 33-37. Dostupné z: http://www.english-heritage. org.uk/content/publications/publicationsnew/guidelines-standards/ light-fantastic/light-fantastic.pdf [11] PAVELKA, K., SVATUŠKOVÁ, J. Using of VHR Satellite Data and Aerial Orthophoto for Archaeological Prospection. In Proceedings of 29th ACRS. Tokyo: URSI, 2008, vol. 1, p. 142-149., [cit. 2012-11-27] [12] P AVELKA, K., BUKOVSKÝ, M., SAVATŠKOVÁ, J. Using of VHR satellite data for potential digs localisation and their verification using geophysical methods. In Proceedings of 1st EARSeL International Workshop on "Advances in Remote Sensing for Archaeology and Cultural Heritage Management. Paris: Earsel, 2008, vol. 1, p. 169-175. [cit. 2012-11-27], ISBN 978-88-548-2030-2. [13] P AVELKA, K., BUKOVSKÝ, M., SAVATŠKOVÁ, J., HANZALOVÁ, K. Documentation of the Abadoned Town La Ciudad Perdida In Peru Combining of VHR Satellite and Terrestrial Mesurement. In Proceedings The 30th EAR- SeL Symposium, [CD-ROM], Paris: Earsel, 2010, p. 126-137., [cit. 2012-11-27], ISBN 978-3-00-033435-1. [14] F ALTÝNOVÁ, Matina a Karel PAVELKA. Aerial Laser Scanning in Archaeology. Geoinformatics, [online] 2011, vol. 6, no. 1, p. 103-108., [cit. 2012-11-27] 7 s. ISSN 1802-2669. Dostupné z: http://geoinformatics.fsv.cvut.cz/pdf/ geoinformatics-fce-ctu-2011-06.pdf 37

POUŽITÉ ZDROJE [15] B RÁZDIL, Karel. Technická zpráva k digitálnímu modelu reliéfu 4. generace: DMR 4G. 2012, [cit. 2012-11-27] 11 s. Dostupné z: http://geoportal.cuzk. cz/dokumenty/technicka_zprava_dmr_4g_15012012.pdf [16] B rázdil, K. Projekt tvorby nového výškopisu území České republiky. GIS Ostrava, 2010, [cit. 2012-11-27], Dostupné z: http://gis.vsb.cz/gis_ostrava/ GIS_Ova_2010/sbornik/Lists/Papers/CZ_5_2.pdf [17] M ENŠÍK, Petr, Petr KRIŠTUF a Ondřej CHVOJKA. Mohylová pohřebiště na okrese Tábor. 1. vyd. V Plzni: Katedra archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni, 2010. 215 s. ISBN 978-807-0439-425. [18] W ikipedia. [online], Dostupné z: http://www.wikipedia.com [19] mapy.cz. [online], Dostupné z: http://www.mapy.cz 38

SEZNAM SYMBOLŮ, VELIČIN A ZKRATEK Seznam symbolů, veličin a zkratek LLS ALS DMR DPZ FSv ČVUT LIDAR LRM DSM DTM Letecké laserové skenování Airborne laser scanning Digitální model reliéfu Dálkový průzkum Země Fakulta stavební České vysoké učení technické Light detection and ranging Local relief model Digital surface model Digital terain model DMR 4G Digitální model reliéfu 4. generace DMR 5G Digitální model reliéfu 5. generace ČÚZK MO MZe LPIS TIN JTSK LPIS Český úřad zeměměřický a katastrální Ministerstvo obrany Ministerstvo zemědělství Land parcel identification system Triangulated irregular network Jednotná trigonometrická síť katastrální Land parcel identification system 39

SEZNAM PŘÍLOH Seznam příloh A Archeologická naleziště v oblasti Západ 41 A.1 Důlní činnost............................... 41 A.2 Tvrze.................................... 42 A.3 Hrady................................... 43 A.4 Hradiště.................................. 44 A.5 Mohylová pohřebiště........................... 45 A.6 Zříceniny hradů.............................. 46 A.7 Vojenské objekty............................. 48 A.8 Neidentifikované objekty......................... 49 B Dokumentované objekty 50 B.1 Vojenské opevnění Litoměřice...................... 50 B.2 Vojenské objekty Habrovany....................... 50 C Obsah DVD 51 40

A. ARCHEOLOGICKÁ NALEZIŠTĚ V OBLASTI ZÁPAD A Archeologická naleziště v oblasti Západ A.1 Důlní činnost Mapový list Blízká obec X [m] Y [m] BERO95 Otroeinives 773006 1051364 BLAT14 Rakovice 778847 1108559 BLAT82 Kocelovice 795997 1104911 DOBR38 Hranice 759622 1077299 DOBR39 Hranice 759842 1078887 JACH14 Boží Dar 828314 989045 JACH15 Boží Dar 829236 990920 JACH76 Jáchymov 842791 992446 JACH87 Jáchymov 845766 995236 JACH88 Jáchymov 845682 996328 KRAL67 Obora 815973 1055348 KRAL78 Horní Boíza 818845 1056936 KRAL98 Trnová 823126 1057734 KRAS15 Horní Blatná 853598 991525 MANE29 Všeruby 831223 1059400 PLZE73 Plzeo 819674 1066347 ZATE63 Vilémov 816288 1007730 41

A. ARCHEOLOGICKÁ NALEZIŠTĚ V OBLASTI ZÁPAD A.2 Tvrze Mapový list Blízká obec X [m] Y [m] Ověření HORO52 Kařízek-Újezd 789985 1065303 AS17 Hluboká 877992 1014538 BLOV30 Kornatice 808592 1080630 Zřicenina Javor CKRU83 Dobrné 770129 1187916 HORO01 Libomyšl 775868 1062719 Tvrz Hrádek HPLA14 Světlík 778765 1188677 JESE12 Vrbice-Hořovičky 804221 1024536 JESE28 Velká Chmelištná 806646 1037272 JESE39 Lhota-Čistá 809668 1038664 KLAD72 Řísuty 769583 1024675 Tvrz Řisuty KRAH11 Nalžovice 754049 1082935 Tvrz Dolní Kolo KRAL62 Výrov 816747 1045450 Tvrz Šebíkov KVAR36 833964 1013299 LOUN39 Kozojedy 782701 1018784 Tvrz Hrádek MLAZ17 Teplá 854979 1035685 Rankovický ringval MLAZ56 Mnichov 864666 1032164 MLAZ92 Mokřina 873367 1025461 PISE02 Rataje 750643 1125449 PISE95 Smrkovice 773462 1130602 PLZE74 Plzeň 819420 1068184 Tvrziště Pecihrádek PRIB85 Hutě pod Třemšínem 796471 1091612 Tvrziště Hengst STRA08 Skály 776626 1137559 Modliškovice SUSI23 Frymburk 807079 1127929 Tvrz Želenov SUSI54 Dražovice 814524 1129554 Tvrz Dražovice ZLUT48 Vlkošov 836811 1037731 Tvrz Vlkošov ZLUT59 Bezvěrov 839889 1039454 42

A. ARCHEOLOGICKÁ NALEZIŠTĚ V OBLASTI ZÁPAD A.3 Hrady Mapový list Blízká obec X [m] Y [m] Ověření BLAT24 Boudy 780537 1108225 Hradiště, hrad u Čimelic HORO46 Malá Víska 785186 1072142 Hrad Valdek CHOM43 Blatno 811529 987484 Hrad Hausberk KDYN01 Kdyně 851346 1102805 Starý Rýzmberk KDYN01 Kdyně 850389 1102791 Nový Herštejn KDYN11 Podzámčí 852963 1103325 Rýzmberk KLAT41 Dolany 836232 1102230 Hrad Komošín KLAT66 Klenov 840049 1113747 Hrad Klenová KLAT80 Černíkov 846418 1101248 Hrad Ruchomperk PRAC41 Krajíčko 787201 1143638 Hrad Helfenburk PRES06 Vitouň 826782 1092551 Hrad Skála 43

A. ARCHEOLOGICKÁ NALEZIŠTĚ V OBLASTI ZÁPAD A.4 Hradiště Mapový list Blízká obec X [m] Y [m] Ověření BERO09 Dolní Mokropsy 750827 1058185 Kazín CKRU16 Hradiště 754651 1192495 DOBR56 Dobříš 764987 1072074 Hradiště Obora DOMA50 Mělnice 864957 1080551 HLUB27 Hluboká nad Vltavou 755911 1154737 Hradiště Baba HORO97 Strašice 797874 1075272 Hradiště Vimberk HPLA00 Kájov 775967 1180806 Hradiště Raziberk KLAT40 Dolany 835752 1101422 Malechovká Hůrka KRAH11 Nalžovice 754447 1083141 Hradiště Horní Kolo NEPO70 Žinkovy 817605 1100951 Obrovo hradiště PLZE12 Březina 804212 1065297 Hradiště Březina PRAC20 Pivkovice 780590 1140894 Hradiště Skočický hrad PRAC93 Budilov 797817 1146267 Hradiště Věnec PRIB29 Počáply 782241 1098149 Hradiště Počáply PRIM08 Zálezy 850685 1077994 Hradiště STRA62 Domanice 790900 1125983 Hradiště Hradec STRA80 Zadní Zborovice 796483 1120293 Keltské hradiště STRA86 Libětice 795397 1133006 Hradiště Libětice STRA92 Katovice 798994 1125645 Hradiště Kněží hora STRI50 Pňovany 838920 1061244 Hradiště Vojenský tábor VIMP71 Popelná 817716 1142726 Hradiště Obří hrad ZLUT15 Záhořice 828829 1030980 Hradiště Vladař ZLUT61 Bochov 840231 1022996 44

A. ARCHEOLOGICKÁ NALEZIŠTĚ V OBLASTI ZÁPAD A.5 Mohylová pohřebiště Mapový list Blízká obec X [m] Y [m] BLOV30 Kornatice 809052 1080322 BLOV40 Šťáhlavice 811834 1080361 DOMA17 Milavče 853155 1095476 DOMA22 Semněvice 856292 1085991 DOMA23 Semněvice 856292 1085991 KLAD81 Jedomělice 770755 1022535 PISE11 Radětice 754255 1122273 PISE12 Radětice 753163 1125537 PISE14 Radětice 755003 1128786 PISE24 Radětice 755003 1128786 PISE37 Hosty 758536 1135059 PISE55 Albrechtice nad Vltavou 763945 1131058 PLZE80 Horní Bříza 822324 1060091 45

A. ARCHEOLOGICKÁ NALEZIŠTĚ V OBLASTI ZÁPAD A.6 Zříceniny hradů Mapový list Blízká obec X [m] Y [m] Ověření BLOV40 Šťáhlavice 811080 1080885 Hradu Vlčtejn BLOV62 Vlčtejn 816072 1085740 Hrad Starý Herštejn DOMA96 Mnichov 874612 1092530 Kamýk + Hunec KRAH55 Kamýk nad Vltavou 762679 1090478 Hrad Krašov KRAL14 Všehrdy 803981 1049611 KRAL37 807800 1054736 Hrad Klejnštejn KVAR10 Okounov 828782 1000819 Sukoslav + Kostomlaty LITC93 Kostomlaty pod Mileš. 773992 987049 Žerotín LOUN08 Žerotín 775887 1016056 Vinařice LOUN28 Vinařice 782116 1017668 Hrad Pravda LOUN69 Pnětluky 790581 1018952 Vrtba MANE16 Vrtbo 829234 1053529 Hrad Podmokly MANE37 Podmokly 834541 1054175 Hrad Kynžvart MLAZ85 Lázně Kynžvart 870881 1031930 Potštejn, NEPO60 Žinkovy 817389 1100367 Hrad Radyně PLZE68 Starý Plzenec 817308 1077971 Hrad Roupov PRES35 Roupov 834635 1091393 Hrad Kokšín PRES39 Švihov 834201 1099502 Hrad Osvračín PRES95 Osvračín 849617 1091923 Hrad Tremšín PRIB86 Roželov 796764 1093801 Jivno RAKO19 Zbečno 778291 1039499 Hrad Džbán RAKO60 Lhota pod Džbánem 790919 1021795 Hlavačov RAKO65 Rakovník 790851 1031810 Střela STRA83 Střela 796138 1127606 Zřícenina hradu Litice STRI07 Litice 825127 1074707 Prácheň 46