HOVORKOVÁ M., LINC O.: OPTICKÉ ÚKAZY V ATMOSFÉŘE

HTML
DOWNLOAD

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "HOVORKOVÁ M., LINC O.: OPTICKÉ ÚKAZY V ATMOSFÉŘE"

David Vaněk
před 9 lety
Počet zobrazení:

1 OPTICKÉ ÚKAZY V ATMOSFÉŘE M. Hovorková, O. Linc 4. D, Gymnázium Na Vítězné pláni 1126, Praha 4, šk. rok 2005/2006 Abstrakt: Článek se zabývá vysvětlením několika světelných jevů, viditelných na obloze. Tyto jevy vznikají většinou lomem, odrazem nebo rozkladem slunečního světla na kapkách H 2 O nebo částicích ledu v atmosféře. Dalším, zde vysvětleným typem optických jevů jsou úkazy vznikající ionizací vzduchu. Duha Duha vzniká rozkladem, lomem a hlavně odrazem slunečních paprsků na dešťových kapkách. Je tvořena částí kružnice opisující zhruba 42 kolem místa, kam směřuje stín pozorovatelovy hlavy. Vidíme ji v podobě barevného spektra, které obsahuje tyto barvy: červená, oranžová, žlutá, zelená, modrá a fialová (Obr. 1). Pokud je déšť dostatečně silný, vzniká tzv. sekundární duha, vznikající vícenásobným lomem světla na kapkách. Je méně výrazná, její poloměr je zhruba 51 a barevné spektrum je obrácené oproti duze primární (Obr. 2). Ve výjimečných případech lze také spatřit duhu noční (Obr. 3), jež vznikne pokud se na kapkách odrazí měsíční svit (paprsky Slunce odražené od Měsíce). Je barevně nevýrazná. Obr. 1: Vznik duhy. Obr. 2: Sekundární a primární duha. Obr. 3: Noční duha. Polární záře Vzniká, když je tzv. sluneční vítr, plazma tvořené volnými protony a elektrony, vtáhnut magnetickým polem Země do vyšších vrstev atmosféry, kde reaguje se vzduchem za vzniku světelné záře. Nejčastěji se vyskytuje v odstínech zelené a žluté, ale. podle množství O 2 a N 2 ve vzduchu může být polární záře také červená případně fialová. 81

Tyto jevy vznikají většinou lomem, odrazem nebo rozkladem slunečního světla na kapkách H 2 O nebo částicích ledu v atmosféře.

2 Při vzniku této záře vzniká také elektrická energie o síle až MW to může způsobit například rušení televizního nebo radiového vysílání. K tomuto jevu nejčastěji dochází v polárních oblastech, zhruba km nad povrchem Země. Obr. 4: Polární záře nad Prahou (srpen 2001). Halové jevy Obr. 5: Polární záře. Objevují se ve formě kol, skvrn nebo oblouků okolo Slunce a Měsíce. Podmínkou pro jejich vznik jsou drobné ledové částice (nejčastěji v šesterečné soustavě) v atmosféře, na nichž dochází k lomu a odrazu slunečních paprsků. Tyto ledové krystalky se nejčastěji vyskytují v řasových mracích 6-12 km nad zemským povrchem. Podle toho, jestli se světlo od těchto krystalků láme nebo odráží, je výsledný jev bělavý nebo jemně zabarvený. Halových jevů je mnoho druhů, nejčastěji se vyskytuje malé halo a vedlejší slunce. Vedlejší slunce: 2 skvrny, objevující se často po stranách malého hala; jsou většinou jasné a duhově zbarvené (Obr. 6). Malé halo: Světelné kolo okolo Slunce o poloměru 22 ; bělavé Obr. 7. Mezi méně často se vyskytující jevy patří např.: halový sloup, velké halo, cirkumzenitální oblouk, protislunce a mnoho dalších (Obr. 8 a 9). parhelium nebo Obr. 6: Vedlejší slunce. Obr. 7: Malé halo na Aljašce. 82

Objevují se ve formě kol, skvrn nebo oblouků okolo Slunce a Měsíce.

3 Obr. 9: Znázornění ostatních jevů okolo Slunce. Ohybové jevy Obr. 8: Halový sloup. Vznikají odrazem paprsků od kapek H 2 O v atmosféře (v nižších vrstvách než halové jevy). Mezi nejčastější ohybové jevy patří koróna, gladiola a irizace oblaků (Obr ). Koróna: Vzniká okolo Měsíce nebo Slunce (ale také pozemských světelných zdrojů) prosvítáním světelných paprsků skrz kapky ve formě barevných prstenců. Gloriola: Vyskytuje se ve formách slabých prstenců okolo stínů vržených do mlhy nebo vrstvy oblačnosti; vzniká zpětným ohybem svět. Paprsků. Irizace mraků: Najdeme ji na ztenčených okrajích mraků, kde se světelné paprsky lámou a skládají. Okraje oblaků jsou díky tomu perleťově zbarvené. Obr : Koróna, gloriola a irizace mraků. 83

Koróna: Vzniká okolo Měsíce nebo Slunce (ale také pozemských světelných zdrojů) prosvítáním světelných paprsků skrz kapky ve formě barevných prstenců.

4 Noční svítící mraky Jsou to zvláštní tenké mraky složené z ledových krystalek, které můžeme najít 80 km nad povrchem Země, tedy v horních vrstvách mezosféry. Jsou známy ve formách závojů, pruhů, vln nebo vírů (viz Obr. 13). Pozorovat je můžeme nejčastěji okolo místní půlnoci, v zeměpisných šířkách mírného pásu. Tento jev je však velmi ojedinělý. Oblaky někdy mohou připomínat obyčejné mraky osvětlené odraženým měsíčním svitem, ale na rozdíl od těchto osvětlených cyrrů mají jemnější strukturu, která není k rozeznání pouhým okem. Obr. 13: Noční svítící mraky Blesk Vzniká jako vedlejší jev při bouřce pokud není náboj mezi 2 mraky nebo mezi zemí a mrakem vyrovnaný. V té chvíli dochází k nahromadění částic a následně zvyšování napětí; blesk je náhlý proud těchto částic (tj. elektrostatický výboj), který náboj mezi mraky vyrovnává. Blesk (Obr. 14, 15)je většinou doprovázen hromem, zvukovým jevem. Ten vzniká ve chvíli, kdy je svítivost blesku největší. Kulový blesk: Jde o neobvyklý jev. Zpravidla bývá viděn jako světelná koule o průměru cm, barvy žluté, oranžové nebo červené. Tato koule se volně pohybuje ve vzduchu. Je důležité ale také podotknout, že tento úkaz nebyl zatím vědecky potvrzen. Obr. 14: Blesk. Obr: 15: Blesk mezi 2 mraky. 84

Oblaky někdy mohou připomínat obyčejné mraky osvětlené odraženým měsíčním svitem, ale na rozdíl od těchto osvětlených cyrrů mají jemnější strukturu, která není k rozeznání pouhým okem. Obr.

5 Eliášův oheň Doprovodný jev před bouřkou. Je to tzv. hrotový výboj (Obr. 16), způsobený vyrovnáváním rozdílných elektrických potenciálů ve vzduchu a výstupcích zemského povrchu (kovové tyče apod. ) Výsledkem je namodralé sršení či praskání, při kterém vám mohou např. vstávat vlasy na hlavě. Obr. 16: Eliášův oheň zachycen na křídle letadla. Literatura: (stav ke dni ) (stav ke dni ) Obr : (stav ke dni ) 85

) Výsledkem je namodralé sršení či praskání, při kterém vám mohou např. vstávat vlasy na hlavě. Obr.

Podobné dokumenty

OPTICKÉ JEVY V ATMOSFÉŘE. Radka Vesecká,

OPTICKÉ JEVY V ATMOSFÉŘE. Radka Vesecká, OPTICKÉ JEVY V ATMOSFÉŘE Radka Vesecká, 4. 10. 2017 OPTICKÉ JEVY V ATMOSFÉŘE Halové jevy = lom a rozptyl světla na ledových krystalcích Fotometeory = Ohybové jevy = lom a rozptyl světla na kapičkách vody